diff options
Diffstat (limited to 'cs')
162 files changed, 16759 insertions, 0 deletions
diff --git a/cs/administrivia/administrivia.xml b/cs/administrivia/administrivia.xml new file mode 100644 index 000000000..d7a51875d --- /dev/null +++ b/cs/administrivia/administrivia.xml @@ -0,0 +1,149 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28996 --> + +<appendix id="administrivia"> + <title>Administrivia</title> + + + <sect1 id="about"> + <title>O tomto dokumentu</title> + +<para> + +Tato příručka byla vytvořena pro instalaci distribuce Sarge +(debian-installer). Příručka vychází z dřívějšího manuálu pro Woodyho +(boot-floppies), který je zase založen na předchozích instalačních +manuálech. Využili jsme i částí manálu distribuce Progeny, který byl +v roce 2003 uvolněn pod licencí GNU GPL. + +</para><para> + +Tento dokument je napsán ve formátu XML DocBook. Výstupní formáty +jsou generovány různými programy využívající informace z balíků +<classname>docbook-xml</classname> +a <classname>docbook-xsl</classname>. + +</para><para> + +Aby byl dokument lépe udržovatelný, používáme různé výhody XML, jako +jsou entity a profilovací atributy, které nahrazují proměnné +a podmínky z programovacích jazyků. Zdrojový text příručky například +obsahuje pohromadě informace pro všechny podporované typy počítačových +architektur. Pomocí profilovacích atributů jsou různé pasáže textu +označeny jako závislé na dané architektuře a při překladu se zobrazí +jenom v určitých verzích dokumentu. + +</para> + + </sect1> + + + <sect1 id="contributing"> + <title>Jak přispět k tomuto návodu</title> + +<para> + +Problémy a vylepšení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug +reportu (hlášení o chybě) v balíku +<classname>debian-installer-manual</classname>. (Viz popis v balíku +<classname>reportbug</classname> nebo online dokumentace <ulink +url="&url-bts;">Debian Bug Tracking System</ulink>.) Před nahlášením +problému je vždy dobré nejprve zkontrolovat databázi <ulink +url="&url-bts;debian-installer-manual">otevřených chyb balíku +debian-installer-manual</ulink>, zda již závada nebyla hlášena. Pokud +stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můžete doplnit +existující popis o váš poznatek zasláním zprávy na adresu +<email><replaceable>XXXX</replaceable>@bugs.debian.org</email>, kde +<replaceable>XXXX</replaceable> je číslo již nahlášeného problému. + +</para><para> + +Ještě lepší je získat zdrojový text dokumentu ve formátu DocBook +a vytvářet záplaty (patch) přímo proti němu. Pokud jste se s formátem +DocBook ještě nesetkali, pro začátek vám pomůže soubor +<filename>cheatsheet.txt</filename> nacházející se v adresáři se +zdrojovými texty příručky. Ty můžete nalézt na stránce <ulink +url="&url-d-i-websvn;">debian-installer WebSVN</ulink>. Návod, jak +získat soubory ze SVN, najdete v souboru <ulink +url="&url-d-i-readme;">README</ulink>. + +</para><para> + +Prosíme vás, abyste <emphasis>nekontaktovali</emphasis> autory tohoto +dokumentu přímo. Existuje emailová konference balíku &d-i;, která je +zaměřena i na tento manuál. Její adresa je +<email>debian-boot@lists.debian.org</email>. Návod pro přihlášení do +konference naleznete na stránce <ulink +url="&url-debian-lists-subscribe;">Přihlášení do diskusních listů +Debianu</ulink>. Starší zprávy jsou dostupné v <ulink +url="&url-debian-list-archives;">archivu diskusních listů +Debianu</ulink>. + +</para> + + </sect1> + + <sect1 id="contributors"> + <title>Hlavní spoluautoři</title> + +<para> + +Tento dokument původně napsali Bruce Perens, Sven Rudolph, Igor +Grobman, James Treacy a Adam Di Carlo. Sebastian Ley sepsal +Installation Howto. +K tomuto dokumentu přispělo mnoho uživatelů a vývojářů Debianu. +Zmiňme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem +<ulink url="&url-m68k-old-amiga-install;"> instalačního manuálu pro +Amigu</ulink>). Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay/Ben Collins +(SPARC), Tapio Lehtonen a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu). +Také je třeba poděkovat Pascalu Le Bailovi za užitečné informace +o zavádění z USB zařízení. Miroslav Kuře zdokumentoval (prý velké) +části funkcionallity nového instalačního programu pro Sarge. + +</para><para> + +Velmi užitečné informace jsme nalezli v dokumentech +<quote>Jim Mintha's HOWTO for network booting</quote> (neznámá +adresa), +<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>, +<ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink>, +<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC Processors FAQ</ulink>, +<ulink url="&url-alpha-faq;">Linux/Alpha FAQ</ulink> +a dalších. Uznání samozřejmě patří i lidem, kteří tyto volně dostupné +a bohaté zdroje informací spravují. + +</para><para> + +Část manuálu zabývající se chrootovanou instalací (<xref +linkend="linux-upgrade"/>) je částečně odvozena z dokumentů na něž +vlastní copyright Karsten M. Self. + +</para> + </sect1> + + <sect1 id="translation-cs"> + <title>Český překlad</title> + +<para> + +Tento dokument smí být šířen za podmínek uvedených v GNU General +Public License. Vlastníkem autorských práv k překladu je +Miroslav Kuře <email>kurem@debian.cz</email> a historicky též +Jiří Mašík <email>masik@debian.cz</email> a +Vilém Vychodil <email>vychodiv@debian.cz</email>. + +</para> + + </sect1> + + + <sect1 id="trademarks"> + <title>Ochranné známky</title> + +<para> +Všechny ochranné známky jsou majetkem svých vlastníků. +</para> + + </sect1> +</appendix> diff --git a/cs/appendix/chroot-install.xml b/cs/appendix/chroot-install.xml new file mode 100644 index 000000000..9d7d31ec5 --- /dev/null +++ b/cs/appendix/chroot-install.xml @@ -0,0 +1,432 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="linux-upgrade"> + <title>Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému</title> + +<para> + +Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním +instalačním programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího +unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé +přecházející z distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde +jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém +systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem +<prompt>$</prompt> zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco +příkazy uvozené <prompt>#</prompt> se spouští v +<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí. + +</para><para> + +Až si Debian vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající +uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných +prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným +hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii. + +</para> + + <sect2> + <title>Přípravné práce</title> +<para> + +Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl +(kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě +konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně 150 MB, +jestliže budete instalovat i X Window System, počítejte s nejméně +300 megabajty. + +</para><para> + +Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový +systém ext3 na oblasti <filename>/dev/hda6</filename> vytvoříte +příkazem: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>mke2fs -j /dev/hda6</userinput> +</screen></informalexample> + +(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je +<filename>/dev/hda6</filename>.) +Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr +<userinput>-j</userinput>. + +</para><para> + +Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo +oblasti podle skutečnosti): + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>mkswap /dev/hda5</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>sync; sync; sync</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>swapon /dev/hda5</userinput> +</screen></informalexample> + +Připojte budoucí kořenovou oblast (<filename>/</filename>) do adresáře +<filename>/mnt/debinst</filename>. Na jméně přípojného adresáře +nezáleží. + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /mnt/debinst</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/hda6 /mnt/debinst</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + + <sect2> + <title>Instalace balíku <command>debootstrap</command></title> +<para> + +<command>debootstrap</command> je program, kterým se v Debianu +instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze +<classname>/bin/sh</classname>, <command>ar</command> +a <command>wget</command>), takže se dá použít na téměř libovolném +systému. Pokud ještě <command>wget</command> a <command>ar</command> +nemáte, nainstalujte si je. + +</para><para> + +Na systému používajícím RPM balíčky si můžete stažený +<filename>.deb</filename> soubor převést do formátu +<filename>.rpm</filename> programem <command>alien</command>, nebo +můžete použít připravený balík z +<ulink url="http://people.debian.org/~blade/install/debootstrap"></ulink>. + +</para><para> + +Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do +kterého později balík rozbalíte: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir work</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>cd work</userinput> +</screen></informalexample> + +Z <ulink url="http://ftp.debian.org/debian/pool/main/d/debootstrap/"> +poolu</ulink> si stáhněte balík <command>debootstrap</command> pro +svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj +binární soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva. + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>ar -x debootstrap_0.X.X_arch.deb</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + + <sect2> + <title>Spuštění <command>debootstrap</command>u</title> +<para> + +<command>debootstrap</command> si umí stáhnout potřebné soubory přímo +z debianího archivu. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule, +nahraďte v ukázce server +<userinput>http.us.debian.org/debian</userinput> nějakým bližším. +Seznam zrcadel naleznete v +<ulink url="http://www.debian.org/misc/README.mirrors"></ulink>. + +</para><para> + +Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako +<filename>/cdrom</filename> a místo síťové adresy použít odkaz na +soubor: <userinput>file:/cdrom/debian/</userinput>. + +</para><para> + +V ukázkovém příkazu <command>debootstrap</command> nahraďte +<replaceable>ARCH</replaceable> jedním z následujících: + +<userinput>alpha</userinput>, +<userinput>arm</userinput>, +<userinput>hppa</userinput>, +<userinput>i386</userinput>, +<userinput>ia64</userinput>, +<userinput>m68k</userinput>, +<userinput>mips</userinput>, +<userinput>mipsel</userinput>, +<userinput>powerpc</userinput>, +<userinput>s390</userinput> nebo +<userinput>sparc</userinput>. + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/debootstrap --arch <replaceable>ARCH</replaceable> &releasename; \ + /mnt/debinst http://http.us.debian.org/debian</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + + + <sect2> + <title>Nastavení základního systému</title> + +<para> + +V adresáři <filename>/mnt/debinst</filename> teď máte opravdový, i +když minimální, systém Debian. Nastal čas se do něj přesunout: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + + <sect3> + <title>Připojení oblastí</title> +<para> + +Nejprve musíte vytvořit soubor <filename>/etc/fstab</filename>. + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/fstab</userinput> +</screen></informalexample> + +Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo +<replaceable>XXX</replaceable> dosaďte vlastní oblasti): + +<informalexample><screen> +# /etc/fstab: static file system information. +# +# file system mount point type options dump pass +/dev/XXX / ext2 defaults 0 0 +/dev/XXX /boot ext2 ro,nosuid,nodev 0 2 + +/dev/XXX none swap sw 0 0 +proc /proc proc defaults 0 0 + +/dev/fd0 /mnt/floppy auto noauto,rw,sync,user,exec 0 0 +/dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,ro,user,exec 0 0 + +/dev/XXX /tmp ext2 rw,nosuid,nodev 0 2 +/dev/XXX /var ext2 rw,nosuid,nodev 0 2 +/dev/XXX /usr ext2 rw,nodev 0 2 +/dev/XXX /home ext2 rw,nosuid,nodev 0 2 +</screen></informalexample> + +Souborové systémy, které jste zadali do +<filename>/etc/fstab</filename> můžete připojit všechny najednou +příkazem <userinput>mount -a</userinput>, nebo individuálně příkazem: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>mount /cesta</userinput> # např.: mount /usr +</screen></informalexample> + +Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový +systém <filename>/proc</filename>. Pokud tomu tak není, připojte jej: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /proc</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> + + <sect3> + <title>Nastavení klávesnice</title> +<para> + +Klávesnici nastavíte: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure console-data</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> + + <sect3> + <title>Nastavení sítě</title> +<para> + +Síťování se nastavuje v souborech +<filename>/etc/network/interfaces</filename>, +<filename>/etc/resolv.conf</filename> a +<filename>/etc/hostname</filename>. + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/network/interfaces</userinput> +</screen></informalexample> + +Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z +<filename>/usr/share/doc/ifupdown/examples</filename>: + +<informalexample><screen> +###################################################################### +# /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8) +# See the interfaces(5) manpage for information on what options are +# available. +###################################################################### + +# Virtuální loopback chceme vždy. +# +auto lo +iface lo inet loopback + +# Použití dhcp: +# +# auto eth0 +# iface eth0 inet dhcp + +# Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné) +# +# auto eth0 +# iface eth0 inet static +# address 192.168.0.42 +# network 192.168.0.0 +# netmask 255.255.255.0 +# broadcast 192.168.0.255 +# gateway 192.168.0.1 +</screen></informalexample> + +Do <filename>/etc/resolv.conf</filename> zadejte nastavení jmenných +serverů (DNS): + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/resolv.conf</userinput> +</screen></informalexample> + +</para><para> + +Jednoduchý <filename>/etc/resolv.conf</filename>: + +<informalexample><screen> +search hqdom.local\000 +nameserver 10.1.1.36 +nameserver 192.168.9.100 +</screen></informalexample> + +Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky): + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>echo JmenoPocitace > /etc/hostname</userinput> +</screen></informalexample> + +Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů +v <filename>/etc/modules</filename>, aby se karty vždy přiřadily ke +stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.) + +</para> + </sect3> + + <sect3> + <title>Nastavení časové zóny, uživatelů a programu APT</title> +<para> + +Nastavení časové zóny, přidání obyčejného uživatele a výběr zdrojů pro +<command>apt</command> zajistí program <command>baseconfig</command>: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/base-config new</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> + + <sect3> + <title>Nastavení Locales</title> +<para> + +Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte +nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>apt-get install locales</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure locales</userinput> +</screen></informalexample> + +POZNÁMKA: Před tímto krokem již musíte mít nastavený systém pro správu +balíčků — apt. Také nebude od věci nastudovat si odpovídající +dokumenty HOWTO. + +</para> + </sect3> + </sect2> + + <sect2> + <title>Instalace jádra</title> +<para> + +Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si +nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte +dostupná připravená jádra: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>apt-cache search kernel-image</userinput> +</screen></informalexample> + +Vybrané jádro nainstalujte: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>apt-get install kernel-image-2.X.X-arch-atd</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + + <sect2> +<title>Nastavení zavaděče</title> +<para> + +Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál +instalované jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, že debootstrap +zavaděč neinstaluje, takže jej budete muset doinstalovat zvlášť +(např. pomocí apt-get uvnitř chrootovaného prostředí). + +</para><para arch="i386"> + +Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>info +grub</userinput> nebo <userinput>man lilo.conf</userinput>. Pokud si +ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího <filename>grub +menu.lst</filename> nebo <filename>lilo.conf</filename> přidat +příslušnou položku. <filename>lilo.conf</filename> si také můžete +zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit +<command>lilo</command> (použije konfigurační soubor systému, ze +kterého jej spouštíte). + +</para><para arch="i386"> + +Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/lilo.conf</filename>: + +<informalexample><screen> +boot=/dev/hda6 +root=/dev/hda6 +install=/boot/boot-menu.b +delay=20 +lba32 +image=/vmlinuz +label=Debian +</screen></informalexample> + +</para><para arch="powerpc"> + +Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>man +yaboot.conf</userinput>. Pokud si ponecháte původní operační systém, +stačí do stávajícího <filename>yaboot.conf</filename> přidat +příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového +systému, zde ho upravit a spustit <command>ybin</command> (použije +konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte). + +</para><para arch="powerpc"> + +Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/yaboot.conf</filename>: + +<informalexample><screen> +boot=/dev/hda2 +device=hd: +partition=6 +root=/dev/hda6 +magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot +timeout=50 +image=/vmlinux +label=Debian +</screen></informalexample> + +Na některých počítačích musíte místo <userinput>hd:</userinput> použít +<userinput>ide0:</userinput>. + +</para> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/appendix/example-preseed.xml b/cs/appendix/example-preseed.xml new file mode 100644 index 000000000..e8b7006ae --- /dev/null +++ b/cs/appendix/example-preseed.xml @@ -0,0 +1,407 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29505 --> + + <sect1 id="example-preseed"> + <title>Příklad předkonfiguračního souboru</title> +<para> + +Toto je kompletní funkční příklad předkonfiguračního souboru pro +automatizované instalace. Způsob použití je vysvětlen v <xref +linkend="automatic-install"/>. Před použitím souboru je vhodné +odkomentovat některé řádky. + +</para><note><para> + +Pro lepší zobrazení v tištěné příručce jsme některé řádky zalomili. To +je indikováno znakem pro pokračování řádku <quote>\</quote> a poté +větším odsazením následujícího řádku. V opravdovém souboru musí být +takto rozdělené řádky pojeny do <emphasis>jediného</emphasis>. + +</para><para> + +<quote>Čistý</quote> ukázkový soubor je součástí oficiálních +instalačních CD v adresáři <filename>/doc/install/manual</filename> +a také je dostupný na Internetu na adrese <ulink +url="&url-example-preseed;"></ulink>. + +</para></note> + +<informalexample><screen> +#### Úprava syslinux.cfg. + +# Upravte soubor syslinux.cfg (nebo podobný) a na konec řádku append +# přidejte příslušné parametry. +# +# Minimálně musíte instalátoru říci, odkud má stáhnout soubor +# s přednastavením. +# Pro USB klíčenku umístěte soubor do kořenového adresáře USB klíčenky +# a použijte následující: +# preseed/file=/hd-media/preseed +# Pro zavádění ze sítě použijte: +# preseed/url=http://pocitac/cesta/k/preseed +# Pokud si vyrábíte vlastní CD, zkuste použít: +# preseed/file=/cdrom/preseed +# Ujistěte se, že soubor nakopírujete na správné místo. +# +<phrase condition="etch"> +# Abyste měli jistotu, že instalátor dostane správný soubor, můžete +# zadat jeho kontrolní součet. V současnosti to musí být md5 součet. +# Pokud zadaný součet a vypočítaný součet souboru nebudou souhlasit, +# instalátor odmítne tento soubor použít. +# preseed/url/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d +# preseed/file/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d +# +</phrase> +# Když už upravujete soubor zavaděče, přidejte na stejné místo i parametr +# debconf/priority=critical, který odchytí většinu případných otázek, které +# zde zapomenete nastavit. +# Dále můžete v syslinux.cfg nastavit parametr timeout na 1, abyste nemuseli +# pro zavedení instalačního systému stisknout enter. +# +# Výběr jazyka, země a klávesnice nemůže být nastaven v souboru +# s přednastavením, protože tyto otázky se zobrazují ještě před tím, +# než se soubor s přednastavením načte. +# Abyste se těmto otázkám vyhnuli zadejte jádru další parametry: +# +<phrase condition="sarge"> +# languagechooser/language-name=Czech +# countrychooser/shortlist=CZ +# console-keymaps-at/keymap=cz-lat2 +</phrase><phrase condition="etch"> +# debian-installer/locale=cs_CZ +# console-keymaps-at/keymap=cz-lat2 +</phrase> +# +# Jádro akceptuje nejvýše 8 parametrů a 8 proměnných prostředí (včetně +# standardních voleb pro instalační program). Pokud tento limit +# překročíte, jádra řady 2.4 přebývající parametry zahodí, jádra 2.6 +# zpanikaří. S jádry 2.6.9 a novějšími můžete použít až 32 parametrů +# a 32 proměnných prostředí. +# +# Pro většinu instalací můžete celkem bez problémů +# odstranit implicitní volby 'vga=normal' a 'devfs=mount', což vám +# umožní přidat další volby pro přednastavení. + +#### Shellové příkazy. + +# Přednastavení d-i není už ze své podstaty bezpečné. Nic +# v instalačním systému nekontroluje pokusy kolem přetečení bufferu +# ani zneužití hodnot v souboru s přednastaveními. Používejte tyto +# soubory pouze z důvěryhodných zdrojů! +# Následuje ukázka, jak v d-i spustit automaticky nějaký shellový příkaz. + +# První příkaz je spuštěn co nejdříve - hned po načtení přednastavení. +#d-i preseed/early_command string \ +# wget http://url/k/muj.udeb -O /tmp/muj.udeb ; udpkg -i /tmp/muj.udeb +# Tento příkaz je spuštěn těsně před koncem instalace, ale ještě je +# připojen adresář /target. +#d-i preseed/late_command string \ +# for deb in /hd-media/*.deb; do cp $deb /target/tmp; \ +# chroot /target dpkg -i /tmp/$(basename $deb); done +# Tento příkaz je spuštěn při startu base-config. +#base-config base-config/early_command string echo ahoj mami +# Poslední příkaz je spuštěn po skončení base-config, těsně před +# výzvou login:. Takto můžete doinstalovat balíky, nebo také doladit +# nastavení systému. +#base-config base-config/late_command string \ +# apt-get install zsh; chsh -s /bin/zsh + +#### Nastavení sítě. + +# Pokud nahráváte soubor s přednastavením ze sítě, pak následující +# samozřejmě nebude fungovat! V takovém případě zadejte potřebné +# parametry zavaděči jádra stejně jako výběr jazyka/země/klávesnice. +# Zavádíte-li z CD nebo USB, bude nastavení fungovat bez problémů. + +# netcfg zkusí použít rozhraní, jehož druhý konec je aktivní. +# Tím pádem přeskočí výběr ze seznamu nalezených rozhraní. +d-i netcfg/choose_interface select auto + +# Máte-li pomalejší dhcp server a instalačnímu systému vyprší čas při +# čekání na odpověď, bude užitečné následující. +#d-i netcfg/dhcp_timeout string 60 + +# Pokud dáváte přednost ručnímu nastavení sítě: +#d-i netcfg/disable_dhcp boolean true +#d-i netcfg/get_nameservers string 192.168.1.1 +#d-i netcfg/get_ipaddress string 192.168.1.42 +#d-i netcfg/get_netmask string 255.255.255.0 +#d-i netcfg/get_gateway string 192.168.1.1 +#d-i netcfg/confirm_static boolean true + +# Název počítače a domény přiřazené přes DHCP mají větší prioritu než +# hodnoty nastavené zde, nicméně takto máte jistotu, že tato otázka +# nezobrazí (ať už nastavení z DHCP obdržíme nebo ne). +d-i netcfg/get_hostname string nenastavene-jmeno +d-i netcfg/get_domain string nenastavena-domena + +# Zakáže otravný dialog o WEP klíči. +d-i netcfg/wireless_wep string +# Praštěné DHCP jméno počítače, které používají někteří ISP jako heslo. +#d-i netcfg/dhcp_hostname string radish + +#### Nastavení zrcadla. + +d-i mirror/country string enter information manually +d-i mirror/http/hostname string http.cz.debian.org +d-i mirror/http/directory string /debian +d-i mirror/suite string testing +d-i mirror/http/proxy string + +### Rozdělení disku. + +# Pokud má systém volné místo, můžete je vybrat k automatickému rozdělení. +#d-i partman-auto/init_automatically_partition \ +# select Use the largest continuous free space +# Alternativně můžete zadat k automatickému dělení celý disk. Název +# zařízení může být v tradičním formátu nebo ve formátu devfs. +# Například pro použití prvního disku, který devfs najde: +d-i partman-auto/disk string /dev/discs/disc0/disc + +# Můžete vybrat libovolný z přednastavených schémat dělení: +d-i partman-auto/choose_recipe select \ + All files in one partition (recommended for new users) +#d-i partman-auto/choose_recipe select Desktop machine +#d-i partman-auto/choose_recipe select Multi-user workstation +# Nebo zadat váš vlastní návod na dělení... +# Formát návodu je popsán v souboru devel/partman-auto-recipe.txt. +# Pokud umíte do prostředí d-i dostat soubor s návodem na dělení, +# stačí na něj odkázat. +#d-i partman-auto/expert_recipe_file string /hd-media/recipe +# V opačném případě můžete zadat celý návod na jednu řádku. Například +# vytvoříme malou /boot oblast, vhodný swap a zbytek použijeme jako +# kořenovou oblast: +#d-i partman-auto/expert_recipe string boot-root :: \ +# 20 50 100 ext3 $primary{ } $bootable{ } method{ format } format{ } \ +# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } mountpoint{ /boot } . \ +# 500 10000 1000000000 ext3 method{ format } format{ } \ +# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } mountpoint{ / } . \ +# 64 512 300% linux-swap method{ swap } format{ } . +# Pro jistotu zde uvádíme stejný recept v čitelnější podobě: +# boot-root :: +# 40 50 100 ext3 +# $primary{ } $bootable{ } +# method{ format } format{ } +# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } +# mountpoint{ /boot } +# . +# 500 10000 1000000000 ext3 +# method{ format } format{ } +# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } +# mountpoint{ / } +# . +# 64 512 300% linux-swap +# method{ swap } format{ } +# . + +# Následujícím řeknete partmanu, aby disk rozdělil bez potvrzení. +d-i partman/confirm_write_new_label boolean true +d-i partman/choose_partition select \ + Finish partitioning and write changes to disk +d-i partman/confirm boolean true + +#### Instalace zavaděče. + +# Implicitní zavaděč (pro x86) je Grub. Chcete-li místo něj instalovat +# LILO, odkomentujte následující: +#d-i grub-installer/skip boolean true + +# Toto je bezpečné nastavení - pokud nenalezne jiný operační systém, +# nainstaluje Grub do MBR. +d-i grub-installer/only_debian boolean true + +# Toto nainstaluje Grub do MBR i když nalezne jiný operační systém, +# což je méně bezpečné, protože se jiný systém nemusí zavést. +d-i grub-installer/with_other_os boolean true + +# Alternativně můžete instalovat jinam než do MBR - odkomentujete +# a upravte tyto řádky: +#d-i grub-installer/bootdev string (hd0,0) +#d-i grub-installer/only-debian boolean false +#d-i grub-installer/with_other_os boolean false + +##### Finishing up the first stage install. + +# Vynechá poslední hlášku, že je instalace kompletní. +d-i prebaseconfig/reboot_in_progress note + + +##### Přednastavení base-config. + +# Vynechá úvodní hlášku. +base-config base-config/intro note + +# Vynechá poslední hlášku. +base-config base-config/login note + +# Pokud jste instalovali správce zobrazení, ale nechcete jej spustit +# hned po dokončení base-config. +#base-config base-config/start-display-manager boolean false + +# Některé verze instalačního systému mohou vývojářům Debianu hlásit +# seznam balíčků, které jste nainstalovali, což pomáhá při +# rozhodování, který software je oblíbený a proto by měl být zařazen +# na CD. Výchozí hodnotou je zákaz posílání tohoto seznamu, ale měli +# byste zvážit jeho povolení. +#popularity-contest popularity-contest/participate boolean false + +###### Nastavení časového pásma. + +# Nastaví, zda jsou hardwarové hodiny v GMT. +base-config tzconfig/gmt boolean true + +# Jednoduchý výběr časového pásma. Proměnnou můžete nastavit na +# libovolnou platnou hodnotu $TZ; +# Seznam pásem naleznete v /usr/share/zoneinfo/. +base-config tzconfig/preseed_zone string Europe/Prague + +# Nastavení časových pásem dříve bývalo složitejší a pro úplnost tedy +# následuje i starší varianta, kterou využijete např. při použití Sarge. + +# Pokud jste instalačnímu systému řekli, že žijete ve Spojených +# státech, můžete vybrat časovou zónu následující proměnnou. +# (Možnosti jsou: Eastern, Central, Mountain, Pacific, Alaska, Hawaii, +# Aleutian, Arizona East-Indiana, Indiana-Starke, Michigan, Samoa, other) +#base-config tzconfig/choose_country_zone/US select Eastern +# Pokud se nacházíte v Kanadě. +# (Možnosti jsou: Newfoundland, Atlantic, Eastern, Central, +# East-Saskatchewan, Saskatchewan, Mountain, Pacific, Yukon, other) +#base-config tzconfig/choose_country_zone/CA select Eastern +# Pokud se nacházíte v Brazílii. +# (Možnosti jsou: East, West, Acre, DeNoronha, other) +#base-config tzconfig/choose_country_zone/BR select East +# Mnoho zemí má pouze jedno časové pásmo (jako ČR). Pokud se nacházíte +# v některé z těchto zemí, můžete vybrat časové pásmo následující +# otázkou. +#base-config tzconfig/choose_country_zone_single boolean true +# Tato otázka slouží jako záchytný bod pro země, které mají více +# časových pásem a které nevyhovují žádné předchozí otázce. +# Můžete zadat některé z časových pásem nebo "other". +#base-config tzconfig/choose_country_zone_multiple select + +###### Nastavení uživatelských účtů. + +# Sem můžete zadat rootovo heslo, což není nejlepší nápad. S touto +# volbou buďte velmi opatrní! +#passwd passwd/root-password password jsem_r00t +#passwd passwd/root-password-again password jsem_r00t + +# Chcete-li přeskočit vytváření běžného uživatelského účtu. +#passwd passwd/make-user boolean false +# Alternativně můžete přednastavit jméno uživatele. +#passwd passwd/user-fullname string Uzivatel Debianu +#passwd passwd/username string franta +# Uživatelovo heslo, opět buďte opatrní! +#passwd passwd/user-password password nebezpecne +#passwd passwd/user-password-again password nebezpecne + +###### Nastavení APTu. + +# Tato otázka určuje, odkud se budou instalovat balíky ve druhé fázi +# instalace. Možnosti jsou cdrom, http, ftp, filesystem, edit sources +# list by hand. +base-config apt-setup/uri_type select http + +# Zvolíte-li ftp nebo http, musíte zadat zemi a zrcadlo. +base-config apt-setup/country select enter information manually +base-config apt-setup/hostname string http.cz.debian.org +base-config apt-setup/directory string /debian +# Zastaví po výběru jednoho zrcadla. +base-config apt-setup/another boolean false + +# Můžete si nainstalovat software ze sekcí non-free a contrib. +#base-config apt-setup/non-free boolean true +#base-config apt-setup/contrib boolean true + +# Povolí bezpečnostní aktualizace. +base-config apt-setup/security-updates boolean true + +###### Výběr balíků. + +# Můžete zvolit libovolnou kombinaci dostupných úloh. +# V době psaní to zahrnuje: Desktop environment, Web server, +# Print server, DNS server, File server, Mail server, SQL database, +# manual package selection. Poslední možnost spustí aptitude. +# Také můžete instalaci úloh vynechat a instalovat balíku nějakou +# jinou cestou. +tasksel tasksel/first multiselect Desktop environment +#tasksel tasksel/first multiselect Web server, Mail server, DNS server + +###### Nastavení pošty. + +# Během normální instalace se exim ptá pouze dvě otázky. (Je možné +# přednastavit i složitější nastavení.) +exim4-config exim4/dc_eximconfig_configtype \ + select no configuration at this time +exim4-config exim4/no_config boolean true + +# Toto je vhodné nastavit na jméno uživatele, kterého jste vytvořili +# dříve. Pokud necháte prázdné, půjde pošta pro uživatele postmaster +# do /var/mail/mail. +exim4-config exim4/dc_postmaster string + +###### Nastavení X Window. + +# Přednastavení těchto otázek je možné, ale musíte znát podrobnosti +# o grafickém vybavení počítače, protože automatické nastavení +# X Window nerozpozná každou grafickou kartu/monitor/myš/klávesnici. + +# I když X rozpozná správný ovladač grafické karty, zde jej můžete +# přepsat. Vesa bude fungovat ve většině případů. +#xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/device/driver select vesa + +# Pokud se automatické rozpoznání myši nezdaří, dostanete se do +# nekonečné smyčky, protože nástroj se bude ptát znovu a znovu +# a pokaždé (ne)nalezne stejnou nefunkční myš. +#xserver-xfree86 xserver-xfree86/autodetect_mouse boolean true + +# Automatické rozpoznání monitoru je doporučeno. +xserver-xfree86 xserver-xfree86/autodetect_monitor boolean true +# Odkomentujete pokud máte LCD displej. +#xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/lcd boolean true +# X má tři metody nastavení monitoru. Ukážeme střední cestu +# ("medium"), která je dostupná vždy. Možnost "simple" nemusí být +# dostupná a "advanced" se ptá příliš mnoho otázek. +xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/selection-method \ + select medium +xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/mode-list \ + select 1024x768 @ 60 Hz + +###### Vše ostatní. + +# Je možné, že se objeví další otázky v závislosti na tom, jaký +# software nainstalujete nebo podle toho, co se během instalace +# pokazí. Seznam všech možných otázek instalačního programu získáte +# příkazy: +# debconf-get-selections --installer > file +# debconf-get-selections >> file + +# Přednastavení může být uloženo v několika souborech, načtete je +# následovně: +#d-i preseed/include string x.cfg + +# d-i může volitelně kontrolovat kontrolní součty souborů +# s přednastavením. V současnosti jsou podporovány pouze md5 součty. +# Seznam součtů zadejte ve stejném pořadí, v jakém se budou načítat +# soubory s přednastavením. +#d-i preseed/include/checksum string 5da499872becccfeda2c4872f9171c3d + +# Zadat můžete i více souborů najednou, stačí je oddělit mezerami. +# Později uvedené volby přepisují volby uvedené dříve. Pokud cestu +# zadáte relativně, hledají se soubory ve stejném adresáři, jako tento +# soubor. +# Mnohem pružnější je použití shellového příkazu, který vrátí názvy +# souborů, jež se mají nahrát. V našem příkladě se příkaz rozhoduje +# mezi soubory podle konkrétního USB zařízení (zde vestavěné čtečky +# karet): +#d-i preseed/include_command string \ +# if $(grep -q "GUID: 0aec3050aec305000001a003" /proc/scsi/usb-storage-*/*); \ +# then echo kraken.cfg; else echo otherusb.cfg; fi + +# Chcete-li si ještě před instalací zkontrolovat formát vašeho souboru +# s přednastavením, můžete použít debconf-set-selections: +# debconf-set-selections -c preseed.cfg +</screen></informalexample> + + </sect1> diff --git a/cs/appendix/files.xml b/cs/appendix/files.xml new file mode 100644 index 000000000..c5a130105 --- /dev/null +++ b/cs/appendix/files.xml @@ -0,0 +1,300 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="linuxdevices"><title>Zařízení v Linuxu</title> +<para> + +V Linuxu existuje v adresáři <filename>/dev</filename> spousta +speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se +k hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory. Soubor zařízení je +vlastně abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje +přímo s hardwarem. Soubory v adresáři <filename>/dev</filename> se +chovají jinak, než obyčejné soubory. +V následujícím výpisu je uvedeno několik nejdůležitějších souborů. + +</para><para> + +<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> +<row> + <entry><filename>fd0</filename></entry> + <entry>první disketová mechanika</entry> +</row><row> + <entry><filename>fd1</filename></entry> + <entry>druhá disketová mechanika</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> +<row> + <entry><filename>hda</filename></entry> + <entry>pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master)</entry> +</row><row> + <entry><filename>hdb</filename></entry> + <entry>pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave)</entry> +</row><row> + <entry><filename>hdc</filename></entry> + <entry>pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master)</entry> +</row><row> + <entry><filename>hdd</filename></entry> + <entry>pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave)</entry> +</row><row> + <entry><filename>hde</filename></entry> + <entry>pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)</entry> +</row><row> + <entry><filename>hdf</filename></entry> + <entry>pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)</entry> +</row><row> + <entry><filename>hda1</filename></entry> + <entry>první oblast na prvním pevném IDE disku</entry> +</row><row> + <entry><filename>hdd15</filename></entry> + <entry>patnáctá oblast na čtvrtém pevném IDE disku</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> +<row> + <entry><filename>sda</filename></entry> + <entry>pevný disk SCSI s nejnižším SCSI ID (tj. 0)</entry> +</row><row> + <entry><filename>sdb</filename></entry> + <entry>pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 1)</entry> +</row><row> + <entry><filename>sdc</filename></entry> + <entry>pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 2)</entry> +</row><row> + <entry><filename>sda1</filename></entry> + <entry>první oblast na prvním pevném SCSI disku</entry> +</row><row> + <entry><filename>sdd10</filename></entry> + <entry>desátá oblast na čtvrtém pevném SCSI disku</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> +<row> + <entry><filename>sr0</filename> nebo <filename>scd0</filename></entry> + <entry>SCSI CD-ROM s nejnižším SCSI ID</entry> +</row><row> + <entry><filename>sr1</filename> nebo <filename>scd1</filename></entry> + <entry>SCSI CD-ROM s nejbližším vyšším SCSI ID</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> +<row> + <entry><filename>ttyS0</filename></entry> + <entry>sériový port 0, pod MS-DOSem COM1</entry> +</row><row> + <entry><filename>ttyS1</filename></entry> + <entry>sériový port 1, pod MS-DOSem COM2</entry> +</row><row> + <entry><filename>lp0</filename></entry> + <entry>první paralelní port</entry> +</row><row> + <entry><filename>lp1</filename></entry> + <entry>druhý paralelní port</entry> +</row><row> + <entry><filename>psaux</filename></entry> + <entry>rozhraní myši na portu PS/2</entry> +</row><row> + <entry><filename>gpmdata</filename></entry> + <entry>pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM + (ovladač myši)</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> +<row> + <entry><filename>cdrom</filename></entry> + <entry>symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku</entry> +</row><row> + <entry><filename>mouse</filename></entry> + <entry>symbolický odkaz na rozhraní myši</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> +<row> + <entry><filename>null</filename></entry> + <entry>cokoliv pošlete na toto zařízení, zmizí beze stopy</entry> +</row><row> + <entry><filename>zero</filename></entry> + <entry>z tohoto zařízení můžete až do nekonečna číst nuly</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para> + + <sect2> +<title>Nastavení myši</title> + +<para> + +Myš můžete používat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. +Je toho dosaženo použitím gpm opakovače, který přeposílá signál z myši +k X serveru. + +<informalexample><screen> +myš => /dev/psaux => gpm => /dev/gpmdata -> /dev/mouse => X + /dev/ttyS0 (opakovač) (symbolický odkaz) + /dev/ttyS1 +</screen></informalexample> + +V souboru <filename>/etc/gpm.conf</filename> nastavte opakovací +protokol na hodnotu <userinput>raw</userinput> a v X ponechte původní +myší protokol (soubory <filename>/etc/X11/XF86Config</filename> nebo +<filename>/etc/X11/XF86Config-4</filename>). + +</para><para> + +Důvod použití gpm i pro X Window System je ten, že když se myš +neočekávaně odpojí, stačí restartovat pouze gpm a ne celé X Window. + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>/etc/init.d/gpm restart</userinput> +</screen></informalexample> + +</para><para> + +Pokud z nějakého důvodu nemáte gpm nainstalované nebo ho nepoužíváte, +nastavte Xy, aby četly přímo z myšího zařízení (např. /dev/psaux nebo +/dev/input/mice). +Mnohem více informací najdete v +<filename>/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/3-Button-Mouse.gz</filename>, +<userinput>man gpm</userinput>, +<filename>/usr/share/doc/gpm/FAQ.gz</filename> a +<ulink url="&url-xfree86;/current/mouse.html">README.mouse</ulink>. + +</para><para arch="powerpc"> + +Na PowerPC nastavte v souboru <filename>/etc/X11/XF86Config</filename> +nebo <filename>/etc/X11/XF86Config-4</filename> zařízení myši na +<userinput>"/dev/input/mice"</userinput>. + +</para><para arch="powerpc"> + +Novější jádra umožňují emulovat třítlačítkovou myš i na myši +jednotlačítkové. Stačí do souboru +<filename>/etc/sysctl.conf</filename> přidat následující řádky. + +<informalexample><screen> +# emulace 3 tlačítek +# zapne emulaci +/dev/mac_hid/mouse_button_emulation = 1 +# signál prostředního tlačítka posílej klávesou F11 +/dev/mac_hid/mouse_button2_keycode = 87 +# signál pravého tlačítka posílej klávesou F12 +/dev/mac_hid/mouse_button3_keycode = 88 +# programem showkey můžete zjistit (a použít) kódy jiných kláves. +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + </sect1> + + <sect1 id="tasksel-size-list"> + <title>Místo potřebné pro úlohy</title> +<para> + +Základní instalace pro i386 s jádrem 2.4 zabere na disku včetně +všech standardních balíků 573MB. + +</para><para> + +Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje +program aptitude. Protože se mohou balíky v některých úlohách +překrývat, je možné, že celková velikost instalovaných úloh bude +menší než součet jejich velikostí. + +</para><para> + +Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená +v tabulce přidat k velikosti základního systému. Většina z hodnot ve +sloupci <quote>Instalovaná velikost</quote> skončí +v <filename>/usr</filename>, při instalaci je však ještě třeba počítat +s hodnotami ze sloupce <quote>Stáhne se</quote>, které se (dočasně) +uloží v adresáři <filename>/var</filename>. + +</para><para> + +<informaltable><tgroup cols="4"> +<thead> +<row> + <entry>Úloha</entry> + <entry>Instalovaná velikost (MB)</entry> + <entry>Stáhne se (MB)</entry> + <entry>Místo během instalace (MB)</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>Desktopový počítač</entry> + <entry>1392</entry> + <entry>460</entry> + <entry>1852</entry> +</row> + +<row> + <entry>Webový server</entry> + <entry>36</entry> + <entry>12</entry> + <entry>48</entry> +</row> + +<row> + <entry>Tiskový server</entry> + <entry>168</entry> + <entry>58</entry> + <entry>226</entry> +</row> + +<row> + <entry>DNS server</entry> + <entry>2</entry> + <entry>1</entry> + <entry>3</entry> +</row> + +<row> + <entry>Souborový server</entry> + <entry>47</entry> + <entry>24</entry> + <entry>71</entry> +</row> + +<row> + <entry>Poštovní server</entry> + <entry>10</entry> + <entry>3</entry> + <entry>13</entry> +</row> + +<row> + <entry>SQL databáze</entry> + <entry>66</entry> + <entry>21</entry> + <entry>87</entry> +</row> + +</tbody> +</tgroup></informaltable> + +<note><para> + +Úloha <emphasis>Desktopový počítač</emphasis> nainstaluje desktopová +prostředí KDE a GNOME. + +</para></note></para><para> + +Instalujete-li v jiném jazyce než angličtině, je možné, že +<command>tasksel</command> automaticky nainstaluje +<firstterm>localizační úlohu</firstterm> pro daný jazyk. Velikost +lokalizační úlohy závisí na tom, co do ní její tvůrci umístili za +balíčky; maximálně byste měli počítat s 200MB včetně velikosti při +stahování. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/appendix/gpl.xml b/cs/appendix/gpl.xml new file mode 100644 index 000000000..6fcc7f407 --- /dev/null +++ b/cs/appendix/gpl.xml @@ -0,0 +1,532 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <appendix id="appendix-gpl"> + <title>Český překlad GNU General Public License</title> + +<abstract> +<para> + +Tento text je neoficiálním překladem GNU General Public License (GNU +GPL). Nebyl vydán nadací Free Software Foundation a nevyjadřuje právní +podstatu podmínek pro šíření softwaru používajícího GNU GPL — tomuto +účelu slouží výhradně původní anglická verze GNU GPL. Přesto doufáme, +že tento překlad pomůže českým čtenářům lépe porozumět licenci GNU +GPL. + +</para><para> + +This is an unofficial translation of the GNU General Public License +into Czech. It was not published by the Free Software Foundation, and +does not legally state the distribution terms for software that uses +the GNU GPL — only the original English text of the GNU GPL does +that. However, we hope that this translation will help Czech speakers +understand the GNU GPL better. + +</para> +</abstract> + +<para> + +Český překlad verze 2, červen 1991 + +</para><para> + +Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc. +— +59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111-1307, USA. + +</para><para> + +Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto licenčního dokumentu +jsou dovoleny komukoliv, jeho změny jsou však zakázány. + +</para> + + <sect1><title>Preambule</title> +<para> + +Softwarové licence jsou většinou navrženy tak, že vám odebírají právo +svobodného sdílení a úprav programů. Smyslem GNU General Public +License je naproti tomu zaručit svobodu ke sdílení a úpravám +svobodného softwaru — pro zajištění svobodného přístupu k tomuto +softwaru pro všechny jeho uživatele. Tato General Public License se +vztahuje na většinu softwaru nadace Free Software Foundation a na +jakýkoli jiný program, jehož autor se přikloní k jejímu +používání. (Některý další software od Free Software Foundation je +namísto toho pokryt GNU Lesser General Public License.) Můžete ji +rovněž použít pro své programy. + +</para><para> + +Pokud mluvíme o svobodném softwaru, máme na mysli svobodu, nikoliv +cenu. Naše General Public License je navržena pro zajištění toho, že +můžete svobodně šířit kopie svobodného softwaru (a účtovat si poplatek +za tuto službu, pokud chcete), že obdržíte zdrojový kód anebo jej +můžete získat, pokud ho chcete, že můžete tento software modifikovat +nebo jeho části použít v nových svobodných programech; a že víte, že +tyto věci smíte dělat. + +</para><para> + +Abychom mohli chránit vaše práva, musíme vytvořit omezení, která +zakáží komukoli vám tato práva odepírat nebo vás žádat, abyste se +těchto práv vzdali. Tato omezení se promítají do jistých povinností, +kterým musíte dostát, pokud šíříte kopie dotyčného softwaru anebo ho +modifikujete. + +</para><para> + +Například, šíříte-li kopie takového programu, ať již zdarma nebo za +poplatek, musíte poskytnout příjemcům všechna práva, která máte +sami. Musíte zaručit, že příjemci rovněž dostanou anebo mohou získat +zdrojový kód. A musíte jim ukázat tyto podmínky, aby znali svá práva. + +</para><para> + +Vaše práva chráníme ve dvou krocích: (1) autorizací softwaru +a (2) nabídkou této licence, která vám dává právoplatné svolení +ke kopírování, šíření a modifikaci softwaru. + +</para><para> + +Kvůli ochraně každého autora i nás samotných chceme zajistit, aby +každý chápal skutečnost, že pro svobodný software neplatí žádné +záruky. Je-li software někým jiným modifikován a poslán dále, chceme, +aby příjemci věděli, že to, co mají, není originál, takže jakékoliv +problémy vnesené jinými se neodrazí na reputaci původních autorů. + +</para><para> + +Konečně, každý svobodný program je neustále ohrožen softwarovými +patenty. Přejeme si zamezit nebezpečí, že redistributoři svobodného +programu obdrží samostatně patentová osvědčení a tím učiní program +vázaným. Abychom tomu zamezili, deklarovali jsme, že každý patent musí +být buď vydán s tím, že umožňuje každému svobodné užití, anebo nesmí +být vydán vůbec. + +</para><para> + +Přesná ustanovení a podmínky pro kopírování, šíření a modifikaci jsou +uvedeny dále. + +</para> + </sect1> + + <sect1><title>GNU GENERAL PUBLIC LICENSE</title> +<para> + +USTANOVENÍ A PODMÍNKY PRO KOPÍROVÁNÍ, DISTRIBUCI A MODIFIKACI + +</para> + +<itemizedlist><listitem><para> + +Tato licence se vztahuje na kterýkoliv program či jiné dílo, které +obsahuje zmínku, umístěnou v něm držitelem autorských práv, o tom, že +dílo může být šířeno podle ustanovení GNU General Public +License. V dalším textu znamená <quote>program</quote> každý takový +program nebo dílo a <quote>dílo založené na programu</quote> znamená +buď program samotný anebo každé jiné dílo z něj odvozené, které +podléhá autorskému zákonu: tím se míní dílo obsahující program nebo +jeho část, buď doslovně anebo s modifikacemi, popřípadě v překladu do +jiného jazyka. (Nadále je překlad zahrnován bez omezení pod pojem +<quote>modifikace</quote>.) Každý uživatel licence je označován jako +<quote>vy</quote>. + +</para><para> + +Jiné činnosti než kopírování, šíření a modifikace nejsou touto licencí +pokryty; sahají mimo její rámec. Akt spuštění programu není omezen +a výstup z programu je pokryt pouze tehdy, jestliže obsah výstupu +tvoří dílo založené na programu (nezávisle na tom, zda bylo vytvořeno +činností programu). Posouzení platnosti předchozí věty závisí na tom, +co program dělá. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Smíte kopírovat a šířit doslovné kopie zdrojového kódu programu tak, +jak jste jej obdrželi a na libovolném médiu, za předpokladu, že na +každé kopii viditelně a náležitě zveřejníte zmínku o autorských +právech a absenci záruky; ponecháte nedotčené všechny zmínky +vztahující se k této licenci a k absenci záruky; a dáte každému +příjemci spolu s programem kopii této licence. + +</para><para> + +Za fyzický akt přenesení kopie můžete žádat poplatek a podle vlastního +uvážení můžete nabídnout za poplatek záruční ochranu. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Můžete modifikovat svou kopii či kopie programu anebo kterékoliv jeho +části, a tak vytvořit dílo založené na programu a kopírovat +a rozšiřovat takové modifikace či dílo podle podmínek paragrafu 1 výše +za předpokladu, že splníte všechny tyto podmínky: + +</para><para> + +a) Modifikované soubory musíte opatřit zřetelnou zmínkou uvádějící, že +jste soubory změnili a také uvést datum každé změny. + +</para><para> + +b) Musíte umožnit, aby jakékoliv vámi publikované či rozšiřované dílo, +které obsahuje zcela nebo zčásti program nebo jakoukoli jeho část, +popřípadě je z programu nebo jeho části odvozeno, mohlo být jako celek +bezplatně poskytnuto každé třetí osobě v souladu s ustanoveními této +licence. + +</para><para> + +c) Pokud modifikovaný program pracuje normálně tak, že čte +interaktivně povely, musíte zajistit, že při nejběžnějším způsobu jeho +spuštění vytiskne nebo zobrazí hlášení zahrnující příslušnou zmínku +o autorském právu a uvede, že neexistuje žádná záruka (nebo případně, +že záruku poskytujete vy), a že uživatelé mohou za těchto podmínek +program redistribuovat, a musí uživateli sdělit, jakým způsobem může +nahlédnout do kopie této licence. (Výjimka: v případě, že sám program +je interaktivní, avšak žádné takové hlášení nevypisuje, nepožaduje se, +aby vaše dílo založené na programu takové hlášení vypisovalo.) + +</para><para> + +Tyto požadavky se vztahují k modifikovanému dílu jako celku. Pokud lze +identifikovat části takového díla, které zřejmě nejsou odvozeny +z programu a mohou být samy o sobě rozumně považovány za nezávislá +a samostatná díla, pak se tato licence a její ustanovení nevztahují na +tyto části, jsou-li šířeny jako nezávislá díla. Avšak jakmile tytéž +části rozšiřujete jako část celku, jímž je dílo založené na programu, +musí být rozšiřování tohoto celku podřízeno ustanovením této licence +tak, že povolení poskytnutá dalším uživatelům se rozšíří na celé dílo, +tedy na všechny jeho části bez ohledu na to, kdo kterou část napsal. + +</para><para> + +Smyslem tohoto paragrafu tedy není získání práv na dílo zcela napsané +vámi ani popírání vašich práv vůči němu; skutečným smyslem je výkon +práva na řízení distribuce odvozených nebo kolektivních děl založených +na programu. + +</para><para> + +Pouhé spojení jiného díla, jež není na programu založeno, s programem +(anebo dílem založeným na programu) na paměťovém nebo distribučním +médiu neuvazuje toto jiné dílo do působnosti této licence. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Můžete kopírovat a rozšiřovat program (nebo dílo na něm založené, viz +paragraf 2) v objektové anebo spustitelné podobě podle ustanovení +paragrafů 1 a 2 výše, pokud splníte některou z následujících +náležitostí: + +</para><para> + +a) Doprovodíte jej zdrojovým kódem ve strojově čitelné formě. Zdrojový +kód musí být rozšiřován podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výše, +a to na médiu běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo + +</para><para> + +b) Doprovodíte jej písemnou nabídkou s platností nejméně tři roky, +podle níž poskytnete jakékoli třetí straně, za poplatek nepřevyšující +vaše výdaje vynaložené na fyzickou výrobou zdrojové distribuce, +kompletní strojově čitelnou kopii odpovídajícího zdrojového kódu, jenž +musí být šířen podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výše na médiu +běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo + +</para><para> + +c) Doprovodíte jej informacemi, které jste dostali ohledně nabídky na +poskytnutí zdrojového kódu. (Tato alternativa je povolena jen pro +nekomerční šíření a jenom tehdy, pokud jste obdržel program +v objektovém nebo spustitelném tvaru spolu s takovou nabídkou, +v souladu s položkou b výše.) + +</para><para> + +Zdrojový kód k dílu je nejvhodnější formou díla z hlediska jeho +případných modifikací. Pro dílo ve spustitelném tvaru znamená úplný +zdrojový kód veškerý zdrojový kód pro všechny moduly, které obsahuje, +plus jakékoli další soubory pro definici rozhraní, plus dávkové +soubory potřebné pro kompilaci a instalaci spustitelného +programu. Zvláštní výjimkou jsou však ty softwarové komponenty, které +jsou normálně šířeny (buď ve zdrojové nebo binární formě) s hlavními +součástmi operačního systému, na němž spustitelný program běží +(tj. s překladačem, jádrem apod.). Tyto komponenty nemusí být šířeny +se zdrojovým kódem, pokud ovšem komponenta sama nedoprovází +spustitelnou podobu díla. + +</para><para> + +Je-li šíření objektového nebo spustitelného kódu činěno nabídkou +přístupu ke kopírování z určitého místa, potom se za distribuci +zdrojového kódu počítá i nabídnutí ekvivalentního přístupu ke +kopírování zdrojového kódu ze stejného místa, byť přitom nejsou třetí +strany nuceny ke zkopírování zdrojového kódu spolu s objektovým. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Nesmíte kopírovat, modifikovat, poskytovat sublicence anebo šířit +program jiným způsobem než výslovně uvedeným v této licenci. Jakýkoli +jiný pokus o kopírování, modifikování, poskytnutí sublicence anebo +šíření programu je neplatný a automaticky ukončí vaše práva daná touto +licencí. Strany, které od vás obdržely kopie anebo práva v souladu +s touto licencí, však nemají své licence ukončeny, dokud se jim plně +podřizují. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Není vaší povinností tuto licenci přijmout, protože jste ji +nepodepsal. Nic jiného vám však nedává možnost kopírovat nebo šířit +program nebo odvozená díla. V případě, že tuto licenci nepřijmete, +jsou tyto činnosti zákonem zakázány. Tím pádem modifikací anebo +šířením programu (anebo každého díla založeného na programu) +vyjadřujete své podřízení se licenci a všem jejím ustanovením +a podmínkám pro kopírovaní, modifikování a šíření programu a děl na +něm založených. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Pokaždé, když redistribuujete program (nebo dílo založené na +programu), získává příjemce od původního držitele licence právo +kopírovat, modifikovat a šířit program v souladu s těmito ustanoveními +a podmínkami. Nesmíte klást žádné další překážky výkonu zde zaručených +příjemcových práv. Nejste odpovědný za vymáhání dodržování této +licence třetími stranami. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Jsou-li vám z rozhodnutí soudu, obviněním z porušení patentu nebo +z jakéhokoli jiného důvodu (nejen v souvislosti s patenty) uloženy +takové podmínky (ať již příkazem soudu, smlouvou nebo jinak), které se +vylučují s podmínkami této licence, nejste tím osvobozen od podmínek +této licence. Pokud nemůžete šířit program tak, abyste vyhověl zároveň +svým závazkům vyplývajícím z této licence a jiným platným závazkům, +nesmíte jej v důsledku toho šířit vůbec. Pokud by například patentové +osvědčení nepovolovalo bezplatnou redistribuci programu všemi, kdo +vaším přičiněním získají přímo nebo nepřímo jeho kopie, pak by jediný +možný způsob jak vyhovět zároveň patentovému osvědčení i této licenci +spočíval v ukončení distribuce programu. + +</para><para> + +Pokud by se za nějakých specifických okolností jevila některá část +tohoto paragrafu jako neplatná nebo nevynutitelná, považuje se za +směrodatnou rovnováha vyjádřená tímto paragrafem a paragraf jako celek +se považuje za směrodatný za jiných okolností. + +</para><para> + +Smyslem tohoto paragrafu není navádět vás k porušování patentů či +jiných ustanovení vlastnického práva, anebo tato ustanovení +zpochybňovat; jediným jeho smyslem je ochrana integrity systému šíření +svobodného softwaru, který je podložen veřejnými licenčními +předpisy. Mnozí lidé poskytli své příspěvky do širokého okruhu +softwaru šířeného tímto systémem, spolehnuvše se na jeho důsledné +uplatňování; záleží na autorovi/dárci, aby rozhodl, zda si přeje šířit +software pomocí nějakého jiného systému a žádný uživatel licence +nemůže takové rozhodnutí zpochybňovat. + +</para><para> + +Smyslem tohoto paragrafu je zevrubně osvětlit to, co je považováno za +důsledek plynoucí ze zbytku této licence. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Pokud je šíření či použití programu v některých zemích omezeno buď +patenty anebo autorsky chráněnými rozhraními, může držitel původních +autorských práv, který svěřuje program do působnosti této licence, +přidat výslovné omezení pro geografické šíření, vylučující takové +země, takže šíření je povoleno jen v těch zemích nebo mezi těmi +zeměmi, které nejsou tímto způsobem vyloučeny. Tato licence zahrnuje +v tomto případě takové omezení přesně tak, jako by bylo zapsáno +v textu této licence. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Free Software Foundation může čas od času vydávat upravené nebo nové +verze General Public License. Takové nové verze se budou svým duchem +podobat současné verzi, v jednotlivostech se však mohou lišit +s ohledem na nové problémy či zájmy. Každé verzi je přiděleno +rozlišující číslo verze. Pokud program specifikuje číslo verze, která +se na něj vztahuje, a <quote>všechny následující verze</quote>, můžete +se podle uvážení řídit ustanoveními a podmínkami buďto oné konkrétní +verze anebo kterékoliv následující verze, kterou vydala Free Software +Foundation. Jestliže program nespecifikuje číslo verze této licence, +můžete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software Foundation +vydala. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Pokud si přejete zahrnout části programu do jiných svobodných +programů, jejichž distribuční podmínky jsou odlišné, zašlete autorovi +žádost o povolení. V případě softwaru, k němuž vlastní autorská práva +Free Software Foundation, napište Free Software Foundation; někdy +činíme výjimky ze zde uvedených ustanovení. Naše rozhodnutí bude +vedeno dvěma cíli: zachováním svobodné povahy všech odvozenin našeho +svobodného softwaru a podporou sdílení a opětovného využití softwaru +obecně. + +</para><para> + +ZÁRUKA SE NEPOSKYTUJE + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Vzhledem k bezplatnému poskytnutí licence k programu se na program +nevztahuje žádná záruka, a to v míře povolené platným zákonem. pokud +není písemně stanoveno jinak, poskytují držitelé autorských práv +popřípadě jiné strany program <quote>tak, jak je</quote>, bez záruky +jakéhokoli druhu, ať výslovné nebo vyplývající, včetně, ale nikoli +jen, záruk prodejnosti a vhodnosti pro určitý účel. Pokud jde +o kvalitu a výkonnost programu, leží veškeré riziko na vás. pokud by +se u programu projevily závady, padají náklady za všechnu potřebnou +údržbu, opravu či nápravu na váš vrub. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +V žádném případě, s výjimkou toho, když to vyžaduje platný zákon, +anebo když to bylo písemně odsouhlaseno, vám nebude žádný z držitelů +autorských práv ani žádná jiná strana, která smí modifikovat či šířit +program v souladu s předchozími ustanoveními, odpovědni za škody, +včetně všech obecných, speciálních, nahodilých nebo následných škod +vyplývajících z užívání anebo neschopnosti užívat programu (včetně, +ale nikoli jen, ztráty nebo zkreslení dat, nebo trvalých škod +způsobených vám nebo třetím stranám, nebo selhání funkce programu +v součinnosti s jinými programy), a to i v případě, že takový držitel +autorských práv nebo jiná strana byli upozorněni na možnost takových +škod. + +</para></listitem> +</itemizedlist> +<para> + +KONEC USTANOVENÍ A PODMÍNEK + +</para> + </sect1> + + <sect1><title>Jak uplatnit tato ustanovení na vaše nové programy</title> +<para> + +Pokud vyvinete nový program a chcete, aby byl veřejnosti co nejvíce +k užitku, můžete toho nejlépe dosáhnout tím, že jej prohlásíte za +svobodný software, který může kdokoliv redistribuovat a měnit za zde +uvedených podmínek. + +</para><para> + +K tomu stačí připojit k programu následující údaje. Nejbezpečnější +cestou je jejich připojení na začátek každého zdrojového souboru, čímž +se nejúčinněji sdělí vyloučení záruky; a v každý souboru by pak měla +být přinejmenším řádka s <quote>copyrightem</quote> a odkaz na místo, +kde lze nalézt úplné údaje. + +</para><para> + +řádka se jménem programu a nástinem toho, co dělá. + +</para><para> + +Copyright (C) rok jméno autora + +</para><para> + +Tento program je svobodný software; můžete jej šířit a modifikovat +podle ustanovení GNU General Public License, vydávané Free Software +Foundation; a to buď verze 2 této licence anebo (podle vašeho uvážení) +kterékoli pozdější verze. + +</para><para> + +Tento program je rozšiřován v naději, že bude užitečný, avšak BEZ +JAKÉKOLI ZÁRUKY; neposkytují se ani odvozené záruky PRODEJNOSTI anebo +VHODNOSTI PRO URČITÝ ÚČEL. Další podrobnosti hledejte ve GNU General +Public License. + +</para><para> + +Kopii GNU General Public License jste měli obdržet spolu s tímto +programem; pokud se tak nestalo, napište o ni Free Software +Foundation, Inc., 59 Temple Place, Suite 330, Boston, MA 02111-1307 +USA. + +</para><para> + +Připojte rovněž informaci o tom, jak je možné se s vámi spojit +elektronickou a papírovou poštou. + +</para><para> + +Pokud je program interaktivní, zařiďte, aby se při startu +v interaktivním módu vypsalo hlášení podobné tomuto: + +</para><para> + +Gnomovision verze 69, Copyright (C) rok jméno autora. + +</para><para> + +Program Packal je absolutně bez záruky; podrobnosti se dozvíte +zadáním `show w'. + +</para><para> + +Toto je svobodný software a jeho šíření za jistých podmínek je vítáno; +podrobnosti získáte zadáním `show c'. + +</para><para> + +Hypotetické povely `show w' a `show c' by měly zobrazit příslušné +pasáže General Public License. Odpovídající povely ovšem nemusí být +právě `show w' a `show c'; mohou to být třeba stisky tlačítka na myši +nebo položky v menu — cokoliv, co se do vašeho programu hodí. + +</para><para> + +Pokud je to nutné, měli byste také přimět svého zaměstnavatele +(jestliže pracujete jako programátor) nebo představitele vaší školy, +je-li někdo takový, k tomu, aby podepsal <quote>zřeknutí se autorských +práv</quote>. Zde je vzor; jména pozměňte: + +</para><para> + +Jojotechna, a.s., se tímto zříká veškerého zájmu o autorská práva +k programu `Packal' (překladač s nakladačem) napsanému Jakubem +Programátorem. + +</para><para> + +Tomáš Ředitel - podpis, 1. dubna 1989 + +</para><para> + +Tomáš Ředitel, více než prezident + +</para><para> + +Tato General Public License neumožňuje zahrnutí vašeho programu do +jiných než svobodných programů. Je-li váš program knihovnou +podprogramů, můžete zvážit, zda je užitečné umožnit sestavování +i vázaných aplikačních programů s vaší knihovnou. V takovém případě +použijte GNU Lesser General Public License namísto této licence. + +</para> + </sect1> +</appendix> diff --git a/cs/appendix/random-bits.xml b/cs/appendix/random-bits.xml new file mode 100644 index 000000000..e48899420 --- /dev/null +++ b/cs/appendix/random-bits.xml @@ -0,0 +1,11 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 22661 --> + +<appendix id="appendix"><title>Co se jinam nevešlo</title> + +&example-preseed.xml; +&files.xml; +&chroot-install.xml; + +</appendix> diff --git a/cs/bookinfo.xml b/cs/bookinfo.xml new file mode 100644 index 000000000..89763f18c --- /dev/null +++ b/cs/bookinfo.xml @@ -0,0 +1,52 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + +<bookinfo id="debian_installation_guide"> +<title>&debian; — instalační příručka</title> + +<abstract> +<para> + +Dokument obsahuje návod na instalaci systému &debian; &release;, pro +počítače &arch-title; (<quote>&architecture;</quote>). Kromě návodu +zde naleznete odkazy na další dokumentaci, která vám pomůže +s detailnějším nastavením a vyladěním nového systému. + +</para><para><warning condition="not-checked"><para> + +Tato instalační příručka je založena na starší verzi manálu dodávaného +s předchozím instalačním programem Debianu (z historických důvodů +nazývaného <quote>boot-floppies</quote>). Bohužel se pro architekturu +&architecture; nenalezlo dostatek ochotných lidí, kteří by +zkontrolovali správnost a aktuálnost uváděných údajů. Z tohoto důvodu +mohou být některé části neúplné nebo zastaralé. Novější verzi této +příručky naleznete na Internetu na <ulink url="&url-d-i;">domovské +stránce &d-i;u</ulink>, kde se také nacházejí nové překlady do dalších +jazyků. + +</para></warning><note condition="checked"><para> + +Přestože je příručka kompletní, očekáváme její drobné rozšiřování +a upravování i po oficiálním uvedení Debianu &release; +(&releasename;). Nejnovější verzi příručky naleznete na Internetu na +<ulink url="&url-d-i;">domovské stránce &d-i;u</ulink>, kde se také +mohou nacházet nové překlady do dalších jazyků. + +</para></note></para> +</abstract> + +<copyright> + <year>2004</year> + <year>2005</year> + <holder>tým okolo instalačního programu Debianu</holder> +</copyright> + +<legalnotice><para> + +Tento manuál je volně šiřitelný; můžete ho distribuovat nebo pozměnit +za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence. Text +licence naleznete v <xref linkend="appendix-gpl"/>. + +</para></legalnotice> +</bookinfo> diff --git a/cs/boot-installer/alpha.xml b/cs/boot-installer/alpha.xml new file mode 100644 index 000000000..896bb6c3a --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/alpha.xml @@ -0,0 +1,433 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29334 --> + + <sect2 arch="alpha" id="alpha-firmware"> + <title>Firmware Alpha konzoly</title> +<para> + +Firmware konzoly je uložen ve flash ROM a je spuštěn vždy při zapnutí +nebo při resetu systému. Na Alpha systémech se používají dvě +odlišné specifikace konzolí a tudíž se používají i dva typy firmwaru: + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<emphasis>SRM konzola</emphasis> je založená na specifikaci +<quote>Alpha Console Subsystem</quote> a poskytuje operační +prostředí pro systémy OpenVMS, Tru64 UNIX a Linux. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<emphasis>ARC, AlphaBIOS nebo ARCSBIOS konzola</emphasis>, založená na +specifikaci <quote>Advanced RISC Computing</quote> (ARC), poskytuje +operační prostředí pro Windows NT. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +Z pohledu uživatele je mezi SRM a ARC konzolami největší rozdíl +v tom, že volbou konzole se odsuzujete k použití určitého typu +rozdělení toho disku, ze kterého budete zavádět systém. + +</para><para> + +ARC vyžaduje pro zaváděcí disk použití DOSové tabulky oblastí +(tak, jak ji vytvoří <command>cfdisk</command>). +Proto jsou také při startu z ARC konzoly DOSové tabulky oblastí +<quote>nativním</quote> formátem oblastí. +Od té doby co AlphaBIOS obsahuje utilitu na dělení disků, +je lepší rozdělit disky z firmwaru ještě před instalací Linuxu. + +</para><para> + +Naopak SRM je <emphasis>nekompatibilní</emphasis><footnote><para> + +Konkrétně formát zaváděcího sektoru, jak je požadován <quote>Console +Subsystem Specification</quote> koliduje s umístěním DOSové tabulky +oblastí. + +</para></footnote> s DOSovou tabulkou oblastí. +Jelikož Tru64 Unix používá formát BSD disklabel, je to pro SRM +instalace <quote>nativní</quote> formát oblastí. + +</para><para> + +GNU/Linux je na Alpha stanicích jediný operační systém zaveditelný +z obou typů konzol, ovšem &debian; &release; podporuje pouze zavádění +ze SRM konzoly. Pokud pro váš systém neexistuje žádná verze SRM, nebo +pokud chcete mít duální zavádění s Windows NT, nebo pokud vaše +zaváděcí zařízení vyžaduje podporu ARC konzoly pro inicializaci BIOSu, +nemůžete použít instalační program dodávaný s Debianem &release;. Na +těchto systémech stále můžete &debian; &release; nainstalovat tak, že +například nainstalujete Woodyho a aktualizujete systém na verzi +&release;. + +</para><para> + +Protože program <command>MILO</command> není dostupný pro žádné +aktuálně používané Alpha systémy (únor 2000) a protože již není nutné +si pro získání SRM firmwaru na starší Alphu kupovat licenci OpenVMS +nebo Tru64 Unix, je doporučeno používat SRM všude, kde to je možné. + +</para><para> + +Následující tabulka shrnuje dostupné a podporované kombinace +systémů a konzol (jména systémů najdete v +<xref linkend="alpha-cpus"/>). Slovo <quote>ARC</quote> v tabulce +označuje jakoukoliv ARC-kompatibilní konzoli. + +</para><para> + +<informaltable><tgroup cols="2"> +<thead> +<row> + <entry>Typ systému</entry> + <entry>Podporovaný typ konzoly</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>alcor</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>avanti</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>book1</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>cabriolet</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>dp264</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>eb164</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>eb64p</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>eb66</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>eb66p</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>jensen</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>lx164</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>miata</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>mikasa</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>mikasa-p</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>nautilus</entry> + <entry>ARC (viz manuál k základní desce) nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>noname</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>noritake</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>noritake-p</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>pc164</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>rawhide</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>ruffian</entry> + <entry>ARC</entry> +</row><row> + <entry>sable</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>sable-g</entry> + <entry>SRM</entry> +</row><row> + <entry>sx164</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>takara</entry> + <entry>ARC nebo SRM</entry> +</row><row> + <entry>xl</entry> + <entry>ARC</entry> +</row><row> + <entry>xlt</entry> + <entry>ARC</entry> +</row> + +</tbody> +</tgroup> +</informaltable> + +</para><para> + +Žádná z těchto konzolí obvykle neumí zavést Linux přímo, takže je +potřeba zavaděče, který funguje jako prostředník. Pro SRM konzolu se +používá <command>aboot</command>, což je malý, platformově nezávislý +zavaděč. Více informací o tomto programu naleznete v (bohužel starším) +<ulink url="&url-srm-howto;">SRM HOWTO</ulink>. + +</para><para condition="FIXME"> + +Následující odstavce jsou převzaty z instalačního manálu pro Woodyho +a jsou schovány do doby, kdy &debian; opět začne podporovat instalace +přes MILO. + +</para><para condition="FIXME"> + +Žádná z těchto konzolí obvykle neumí zavést Linux přímo, takže je +potřeba zavaděče, který funguje jako prostředník. Existují dva hlavní +linuxové zavaděče: <command>MILO</command> a <command>aboot</command>. + +</para><para condition="FIXME"> + +<command>MILO</command> je samo konzolí, která v paměti nahrazuje ARC +či SRM. <command>MILO</command> může být zavedeno jak z ARC, tak ze SRM +konzoly, přičemž při natažení z ARC konzoly to je jediná cesta, jak z +ní zavést Linux. <command>MILO</command> je platformově závislé +(pro každý typ systému je potřeba jiné <command>MILO</command>) a +existuje pouze pro ty systémy, které podle předchozí tabulky podporují +ARC. Podívejte se také do (bohužel staršího) +<ulink url="&url-milo-howto;">MILO HOWTO</ulink>. + +</para><para condition="FIXME"> + +<command>aboot</command> je malý, platformově nezávislý zavaděč, který +běží pouze z konzoly SRM. Více informací o tomto programu +je v (také starším) <ulink url="&url-srm-howto;">SRM HOWTO</ulink>. + +</para><para condition="FIXME"> + +V závislosti na firmwaru konzoly a na (ne)přítomnosti programu +<command>MILO</command> jsou možné tři scénáře: + +<informalexample><screen> +SRM -> aboot +SRM -> MILO +ARC -> MILO +</screen></informalexample> + +</para><para condition="FIXME"> + +Většina AlphaServerů a všechny současné servery a pracovní stanice +obsahují ve firmwaru jak SRM, tak i AlphaBIOS. +Pro <quote>half-flash</quote> stroje, jako třeba nejrůznější +evaluation základní desky, je možné přepálením firmwaru přepnout z +jedné verze na druhou. Po instalaci SRM je možné z diskety spouštět +ARC/AlphaBIOS (povelem <command>arc</command>). Z těchto důvodů +doporučujeme před instalací Debianu přepnout na SRM. + +</para><para> + +Stejně jako na jiných architekturách byste měli před instalací Debianu +instalovat nejnovější dostupný firmware<footnote><para> + +Kromě Jensenu, kde Linux není podporován firmwarem vyšším než verze +1.7 — Před instalací si přečtěte <ulink url="&url-jensen-howto;"></ulink> + +</para></footnote>. Firmware pro systémy Alpha můžete získat z +<ulink url="&url-alpha-firmware;">Alpha Firmware Updates</ulink>. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="alpha" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> +<para> + +V SRM konzoli jsou názvy Ethernet rozhraní pojmenovány s předponou +<userinput>ewa</userinput> a budou vypsány ve výstupu příkazu +<userinput>show dev</userinput> (mírně modifikováno): + +<informalexample><screen> +>>> show dev +ewa0.0.0.9.0 EWA0 08-00-2B-86-98-65 +ewb0.0.0.11.0 EWB0 08-00-2B-86-98-54 +ewc0.0.0.2002.0 EWC0 00-06-2B-01-32-B0 +</screen></informalexample> + +Nejprve musíte nastavit zaváděcí protokol: + +<informalexample><screen> +>>> set ewa0_protocol bootp +</screen></informalexample> + +Pak zkontrolujte typ média: + +<informalexample><screen> +>>> set ewa0_mode <replaceable>mode</replaceable> +</screen></informalexample> + +Seznam platných módů získáte příkazem +<userinput>>>> set ewa0_mode</userinput>. + +</para><para> + +Pro zavedení z prvního ethernetového rozhraní byste napsali: + +<informalexample><screen> +>>> boot ewa0 -flags "" +</screen></informalexample> + +což zavede systém s implicitními parametry tak, jak jsou uloženy +přímo v obrazu. + +</para><para> + +Při použití sériové konzoly <emphasis>musíte</emphasis> jádru předat +parametr <userinput>console=</userinput>, což můžete udělat ze SRM +konzoly přes parametr <userinput>-flags</userinput> příkazu +<userinput>boot</userinput>. Sériové porty mají stejná jména, jako +jejich odpovídající soubory v adresáři <filename>/dev</filename>. +Při zadávání dodatečných parametrů nesmíte zapomenout na nezbytné +parametry, bez kterých by &d-i; nenastartoval. +Například pro zavedení z <userinput>ewa0</userinput> a použití konzoly +na prvním sériovém portu byste napsali: + +<informalexample><screen> +>>> boot ewa0 -flags "root=/dev/ram ramdisk_size=16384 console=ttyS0" +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="alpha"> + <title>Zavedení z CD-ROM s konzolou SRM</title> +<para> + +Napište + +<informalexample><screen> +>>> boot xxxx -flags 0 +</screen></informalexample> + +kde <replaceable>xxxx</replaceable> je vaše CD mechanika (v notaci SRM). + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="alpha" condition="FIXME"> + <title>Zavedení z CD-ROM s konzolou ARC nebo AlphaBIOS</title> +<para> + +Nejprve si v <xref linkend="alpha-cpus"/> najděte kódové jméno +své podarchitektury. Potom v ARC konzoli nastavte v menu +<quote>OS Selection Setup</quote> zavaděč na hodnotu +<filename>\milo\linload.exe</filename> a <quote>OS Path</quote> na +hodnotu <filename>\milo\<replaceable>podarch</replaceable></filename>, +kde <replaceable>podarch</replaceable> je název vaší podarchitektury. +Výjimkou je podarchitektura <quote>ruffian</quote>, kde se jako +zavaděč používá <filename>\milo\ldmilo.exe</filename>. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="alpha" condition="supports-floppy-boot"> + <title>Zavedení z disket s konzolou SRM</title> +<para> + +V SRM promptu (<prompt>>>></prompt>) zadejte následující +příkaz: + +<informalexample><screen> +>>> boot dva0 -flags 0 +</screen></informalexample> + +kde <filename>dva0</filename> nahradíte jménem příslušného zařízení. +<filename>dva0</filename> je obvykle disketová mechanika. +Pro seznam zařízení (třeba když chcete zavést z CD) napište: + +<informalexample><screen> +>>> show dev +</screen></informalexample> + +Všimněte si, že pokud zavádíte systém přes MILO, parametr +<command>-flags</command> je ignorován, takže stačí napsat +<command>boot dva0</command>. +Jestliže vše pracuje jak má, uvidíte zavádění linuxového jádra. + +</para><para> + +Pokud chcete při zavádění přes <command>aboot</command> specifikovat +parametry jádra, použijte následující příkaz: + +<informalexample><screen> +>>> boot dva0 -file linux.bin.gz -flags "root=/dev/fd0 load_ramdisk=1 param" +</screen></informalexample> + +(vše napsáno na jednom řádku). Pokud je to nutné, nahraďte jméno +aktuálního zaváděcího SRM zařízení pro <filename>dva0</filename> za +jméno linuxového zaváděcího zařízení pro <filename>fd0</filename> a +místo <filename>param</filename> zadejte další parametry jádra. + +</para><para> + +Jestliže chcete zadat parametry jádra při zavedení přes +<command>MILO</command>, budete muset v jisté fázi přerušit zavádění. +Podrobný návod je v <xref linkend="booting-from-milo"/>. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="alpha" condition="supports-floppy-boot"> + <title>Zavedení z disket s ARC nebo AlphaBIOS konzolou</title> + +<para> + +V menu <quote>OS Selection</quote> nastavte jako zavaděč +<command>linload.exe</command> a <quote>OS Path</quote> na +hodnotu <command>milo</command>. Zaveďte systém nově vytvořenou +položkou. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="alpha" id="booting-from-milo" condition="FIXME"> + <title>Zavedení se zavaděčem <command>MILO</command></title> +<para> + +Na zaváděcích médiích je <command>MILO</command> nastaveno tak, aby +Linux zavedlo automaticky. Jestliže budete chtít vstoupit do procesu, +stiskněte během odpočítávání mezerník. + +</para><para> + +Pokud chcete kontrolovat všechny detaily sami (například zadat +speciální parametry), můžete použít následující příkaz: + +<informalexample><screen> +MILO> boot fd0:linux.bin.gz root=/dev/fd0 load_ramdisk=1 +</screen></informalexample> + +</para><para> + +Pokud nezavádíte instalační systém z diskety, nahraďte v předchozím +příkladu <filename>fd0</filename> za příslušné zařízení (v linuxové +notaci). Příkaz <command>help</command> vám poskytne stručný popis +MILO příkazů. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/arm.xml b/cs/boot-installer/arm.xml new file mode 100644 index 000000000..21af62468 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/arm.xml @@ -0,0 +1,110 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="arm" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> + +&boot-installer-intro-net.xml; + + <sect3 arch="arm"><title>Zavedení z TFTP na počítačích NetWinder</title> + +<para> + +NetWindery mají dvě síťová rozhraní: NE2000-kompatibilní kartu na +10Mbps (<filename>eth0</filename>) a 100Mbps kartu Tulip +(<filename>eth1</filename>). + +</para><note><para> + +K zavedení instalačního systému potřebujete NeTTrom verze +2.2.1 a pozdější. Doporučená verze 2.3.3 je dostupná z +<ulink url="ftp://ftp.netwinder.org/pub/netwinder/firmware/"></ulink>: +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<filename>nettrom-2.3-3.armv4l.rpm</filename> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>nettrom-2.3.3.bin</filename> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>nettrom-2.3.3.bin.md5sum</filename> + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para></note><para> + +Po restartu musíte během odpočítávání přerušit zaváděcí proces a +nastavit síťovou adresu staticky: + +<informalexample><screen> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv eth0_ip 192.168.0.10/24</userinput> +</screen></informalexample> + +kde 24 je počet nastavených bitů v síťové masce, nebo dynamicky: + +<informalexample><screen> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>boot diskless</userinput> +</screen></informalexample> + +Pokud TFTP server není na lokální podsíti, budete možná muset upravit +nastavení <userinput>route1</userinput>. Zbytek je už poměrně +standardní (krok <command>save-all</command> je nepovinný): + +<informalexample><screen> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv kerntftpserver 192.168.0.1</userinput> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv kerntftpfile boot.img</userinput> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>save-all</userinput> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv netconfig_eth0 flash</userinput> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv kernconfig tftp</userinput> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv rootdev /dev/ram</userinput> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv cmdappend root=/dev/ram</userinput> +</screen></informalexample> + +S normálním zavedením z disku kolidují pouze poslední čtyři příkazy, +takže je bezpečné a vhodné si uložit předchozí změny pro případ, že +byste někdy opět museli zavádět ze sítě. Chcete-li pro instalaci +NetWinderu použít sériovou konzoli, budete také potřebovat následující +nastavení: + +<informalexample><screen> +<prompt>NeTTrom command-></prompt> <userinput>setenv cmdappend root=/dev/ram console=ttyS0,115200</userinput> +</screen></informalexample> + +Nastavení proměnných můžete zkontrolovat příkazem +<command>printenv</command>. Pokud NeTTrom proměnná +<envar>cmdappend</envar> obsahuje volbu <option>noinitrd</option>, +musíte ji odstranit, aby stažené jádro mohlo využít svůj připojený +ramdisk. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="arm"><title>Zavedení z TFTP na počítačích CATS</title> + +<para> + +Na strojích CATS použijte v Cyclone promptu příkaz +<command>boot de0:</command> (nebo podobný). + +</para> + </sect3> + </sect2> + + + <sect2 arch="arm"><title>Zavedení z CD-ROM</title> + +&boot-installer-intro-cd.xml; + +<para> + +Pro zavedení z CD-ROM zadejte v promptu Cyclone konzoly příkaz +<command>boot cd0:cats.bin</command> + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/boot-installer.xml b/cs/boot-installer/boot-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..faa346311 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/boot-installer.xml @@ -0,0 +1,33 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24701 --> + +<chapter id="boot-installer"><title>Zavedení instalačního systému</title> + +<!-- Include only archs that are documented to avoid build-errors --> +<!-- The arch="..." condition can be deleted when al archs are present --> + + <sect1 arch="alpha;arm;i386;ia64;m68k;mips;s390;powerpc;sparc"> + <title>Zavedení instalátoru na &arch-title;</title> +<para> </para> +<!-- This info is so architecture dependent, that I have turned the --> +<!-- structure inside out for this chapter. Each arch has a document. --> + +&boot-installer-alpha.xml; +&boot-installer-arm.xml; +<!-- &boot-installer-hppa.xml; --> +&boot-installer-i386.xml; +&boot-installer-ia64.xml; +&boot-installer-m68k.xml; +&boot-installer-mips.xml; +<!-- &boot-installer-mipsel.xml; --> +&boot-installer-s390.xml; +&boot-installer-powerpc.xml; +&boot-installer-sparc.xml; + + </sect1> + +&boot-installer-parameters.xml; +&boot-installer-trouble.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/boot-installer/hppa.xml b/cs/boot-installer/hppa.xml new file mode 100644 index 000000000..5ada72b91 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/hppa.xml @@ -0,0 +1,10 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24701 --> + + <sect2 arch="hppa"> + <title></title> +<para> + +</para> + </sect2>
\ No newline at end of file diff --git a/cs/boot-installer/i386.xml b/cs/boot-installer/i386.xml new file mode 100644 index 000000000..820d209ce --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/i386.xml @@ -0,0 +1,371 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="i386"><title>Zavedení z CD-ROM</title> + +&boot-installer-intro-cd.xml; + +<!-- We'll comment the following section until we know exact layout --> +<!-- + +<para> + +Disk 1 z oficiální sady debianích CD-ROM pro &arch-title; se vám na +většině počítačů ohlásí promptem <prompt>boot:</prompt>. Klávesou +<keycap>F3</keycap> si můžete zobrazit seznam variant jádra, které +můžete zavést. Do promptu <prompt>boot:</prompt> pak stačí napsat +název varianty (idepci, vanilla, compact, bf24) následovaný klávesou +&enterkey;. + +</para><para> + +Pokud váš počítač neumožňuje zavedení různých jader z prvního CD +(programem <command>isolinux</command>), vložte do mechaniky jiný +disk. Vypadá to, že do této kategorie spadá většina SCSI mechanik, +takže jejich majitelé musí použít některé ze zbývajících CD. + +</para><para> + +Každé z CD 2 až 5 obsahuje jinou variantu jádra. (Výběrem vhodného +jádra se zabývá <xref linkend="kernel-choice"/>.) + +<variablelist> +<varlistentry> +<term>CD 1</term><listitem><para> + +Umožní výběr jádra (pokud žádné nevyberete, standardně se zavede +varianta <quote>idepci</quote>). + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>CD 2</term><listitem><para> + +Zavede jádro <quote>vanilla</quote>. + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>CD 3</term><listitem><para> + +Zavede jádro <quote>compact</quote>. + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>CD 4</term><listitem><para> + +Zavede jádro <quote>idepci</quote>. + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>CD 5</term><listitem><para> + +Zavede jádro <quote>bf2.4</quote>. + +</para></listitem></varlistentry> + + </variablelist> + +</para> + +--> + + </sect2> + +<!-- FIXME the documented procedure does not exactly work, commented out + until fixes + + <sect2 arch="i386" id="install-from-dos"> + <title>Zavedení z DOSové oblasti</title> + +&boot-installer-intro-hd.xml; + +<para> + +Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) bez jakýchkoliv ovladačů. +Toho dosáhnete stiskem klávesy <keycap>F8</keycap> ve správný moment +během zavádění. (Pro jistotu vyberte možnost <quote>Příkazová řádka +v bezpečném módu</quote>.) Přesuňte se do podadresáře s preferovanou +variantou jádra, např. + +<informalexample><screen> +cd c:\install +</screen></informalexample>. + +a spusťte dávku <command>install.bat</command>. Jádro nahraje a spustí +instalační systém. + +</para><para> + +V současné době existuje problém (#142421) s programem loadlin, který +znemožňuje použít <filename>install.bat</filename> s variantou jádra +bf2.4. Příznakem tohoto problému je chybová hláška +<computeroutput>invalid compressed format</computeroutput>. + +</para> + </sect2> + +END FIXME --> + + <sect2 arch="i386" id="boot-initrd"> + <title>Zavedení z Linuxu programem <command>LILO</command> nebo + <command>GRUB</command></title> +<para> + +Pro zavedení instalátoru z pevného disku musíte nejprve stáhnout +potřebné soubory a umístit je podle kapitoly<xref +linkend="boot-drive-files"/>. + +</para><para> + +Plánujete-li z disku jenom nastartovat a poté již všechno stáhnout ze +sítě, měli byste použít soubor +<filename>netboot/debian-installer/i386/initrd.gz</filename> +a odpovídající jádro. To vám umožní přerozdělit disk, ze kterého jste +instalaci spustili. + +</para><para> + +Pokud během instalace nebudete měnit diskovou oblast, na které jsou +soubory instalačního systému, můžete použít +<filename>hd-media/initrd.gz</filename>, příslušné jádro a také obraz +CD (musí končit na <literal>.iso</literal>). Instalační systém pak +nebude vyžadovat připojení k síti. + +</para><para> + +Pro zavaděč <command>LILO</command> musíte v souboru +<filename>/etc/lilo.conf</filename> nastavit dvě důležité věci: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +říci zavaděči, že má při zavádění použít soubor +<filename>initrd.gz</filename> jako RAMdisk, + +</para></listitem> +<listitem><para> + +říci jádru <filename>vmlinuz</filename>, že má tento RAMdisk +použít jako svou kořenovou oblast. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Následuje příklad <filename>/etc/lilo.conf</filename>: + +</para><para> + +<informalexample><screen> +image=/boot/newinstall/vmlinuz + label=newinstall + initrd=/boot/newinstall/initrd.gz + root=/dev/ram0 + append="<phrase condition="sarge">devfs=mount,dall</phrase> ramdisk_size=12000" +</screen></informalexample> + +Pokud vás zajímají pikantní detaily, prozkoumejte manuálové stránky +<citerefentry> <refentrytitle>initrd</refentrytitle> +<manvolnum>4</manvolnum> </citerefentry> a <citerefentry> +<refentrytitle>lilo.conf</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum> +</citerefentry>. Nyní stačí spustit <userinput>lilo</userinput> +a restartovat počítač. + +</para><para> + +Postup pro <command>GRUB</command> je velmi podobný. Do souboru +<filename>menu.lst</filename> v adresáři +<filename>/boot/grub/</filename> (občas +<filename>/boot/boot/grub/</filename>) přidejte následující řádky: + +<informalexample><screen> +title Instalace Debianu +kernel (hd0,0)/boot/newinstall/vmlinuz root=/dev/ram0 ramdisk_size=12000 +initrd (hd0,0)/boot/newinstall/initrd.gz +</screen></informalexample> + +a restartujte počítač. <phrase condition="sarge">Pokud zavádění selže, +zkuste na konec řádku <quote>kernel</quote> přidat parametr +<userinput>devfs=mount,dall</userinput>.</phrase> + +</para><para> + +Také je možné, že budete muset upravit hodnotu parametru +<userinput>ramdisk_size</userinput> podle skutečné velikosti obrazu +<filename>initrd.gz</filename>. Od teď by neměl být mezi oběma +zavaděči žádný rozdíl. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="i386" id="usb-boot"> + <title>Zavedení z USB <quote>klíčenky</quote></title> +<para> + +Předpokládejme, že jste si připravili vše nezbytné z <xref +linkend="boot-dev-select"/> a <xref linkend="boot-usb-files"/>. Nyní +jednoduše zapojte klíčenku do volného USB portu a restartujte +počítač. Systém by měl nastartovat a měl by zobrazit úvodní obrazovku +s výzvou <prompt>boot:</prompt>, kde můžete zadat volitelné parametry, +nebo prostě zmáčknout &enterkey;. + +</para><para> + +Pokud váš počítač neumožňuje zavádění z USB zařízení, můžete pro +zavedení použít disketu a poté přejít k USB. Postupujte podle <xref +linkend="floppy-boot"/> — jádro na disketě by mělo automaticky +rozpoznat připojená USB zařízení. Až budete požádáni o vložení +kořenové diskety, jednoduše stiskněte &enterkey; a &d-i; by měl +nastartovat. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="i386" id="floppy-boot"> + <title>Zavedení z disket</title> +<para> + +Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle +<xref linkend="create-floppy"/> vytvořili příslušné diskety. +<!-- +Jestliže je to nutné, můžete si zaváděcí disketu přizpůsobit, +viz <xref linkend="rescue-replace-kernel"/>. +--> +</para><para> + +Zavedení z diskety je jednoduché. Zasuňte disketu do první disketové +jednotky a normálně systém vypněte a znovu zapněte. + +</para><para> + +Instalace z mechaniky LS-120 (ATAPI verze) je podporovaná pouze +jádry 2.4 a novějšími. Navíc musíte jádru zadat umístění virtuální +disketové mechaniky. Docílíte toho zaváděcím parametrem +<emphasis>root=</emphasis>, kterému zadáte zařízení, na které +ovladač ide-floppy připojí mechaniku LS-120. Například pokud ji +máte připojenou jako první IDE zařízení na druhém kabelu, zadáte +<userinput>linux.bin root=/dev/hdc</userinput>. + +</para><para> + +Poznamenejme, že na některých stanicích kombinace kláves +<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>Alt</keycap> +<keycap>Delete</keycap></keycombo> neprovede korektní reset počítače a +je nutné použít <quote>tvrdý restart</quote>. Pokud instalujete z +existujícího operačního systému (např. na stanici, kde je nainstalován +DOS), pak nemáte na výběr. V ostatních případech použijte <quote>tvrdý +restart</quote> během zavádění. + +</para><para> + +Po stisknutí &enterkey; se objeví hlášení +<computeroutput>Loading...</computeroutput> následované +<computeroutput>Uncompressing Linux...</computeroutput> a několika +stranami o hardwaru vašeho počítače. O této fázi zavádění pojednává +<xref linkend="kernel-msgs"/>. + +</para><para> + +Po zavedení ze zaváděcí diskety je požadována kořenová +disketa. Vložte ji do mechaniky, zmáčkněte &enterkey; a počkejte, až +se její obsah natáhne do paměti a automaticky se spustí program +&d-i;. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="i386" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> + +&boot-installer-intro-net.xml; + +<para> + +Na architektuře &architecture; existuje několik možností zavedení +z TFTP. + +</para> + + <sect3><title>Síťová karta s podporou PXE</title> +<para> + +Novější síťové karty podporují zavádění metodou PXE, což je +reimplementace TFTP od <trademark class="trade">Intel</trademark>u. +Zde by mělo stačit příslušně nastavit BIOS. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Síťová karta s bootROM</title> +<para> + +Je možné, že vaše síťová karta nabízí možnost zavedení z TFTP. + +</para><para condition="FIXME"> + +Pokud máte zkušenosti s tímto typem zavádění, neváhejte nám poslat +vaše poznatky na adresu <email>&email-debian-boot-list;</email>. +Text pište anglicky a odkažte v něm se na tento dokument. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Etherboot</title> +<para> + +Projekt <ulink url="http://www.etherboot.org">Etherboot</ulink> nabízí +kromě zaváděcích disket také paměti do síťových karet, které umí +zavádět z TFTP. + +</para> + </sect3> + </sect2> + + <sect2 arch="i386"><title>Zaváděcí výzva</title> +<para> + +Při zavádění instalačního programu se objeví grafická obrazovka +s logem Debianu, pod kterým se nachází tzv. zaváděcí výzva (boot +prompt): + +<informalexample><screen> +Press F1 for help, or ENTER to boot: +</screen></informalexample> + +Zde se můžete porozhlédnout po nápovědě, která se skrývá pod klávesami +<keycap>F1</keycap> až <keycap>F10</keycap>, nebo můžete stisknout +&enterkey; a zavést systém s výchozími hodnotami. + +</para><para> + +Pokud chcete zadat některé z parametrů, o kterých jste se dočetli +v nápovědě pod klávesami <keycap>F3</keycap> až <keycap +condition="sarge">F7</keycap><keycap condition="etch">F8</keycap>, +nezapomeňte na prvním místě zadat název jádra, které chcete zavést +(implicitní je <userinput>linux</userinput>). Celý řádek by tedy +vypadal třeba takto: <userinput>linux debconf/priority=medium</userinput>. +Jestliže stisknete pouze &enterkey;, je to stejné, jako kdyby jste +zadali <userinput>linux</userinput> bez dalších parametrů. + +<note><para> + +Instalujete-li systém přes zařízení pro vzdálenou správu, jež nabízí +textové rozhraní k VGA konzoli (např. Compaq <quote>integrated Lights +Out</quote> (iLO), HP <quote>Integrated Remote Assistant</quote> +(IRA), ...), je možné že neuvidíte grafickou část obrazovky a někdy +dokonce ani zaváděcí výzvu. Můžete se pokusit naslepo stisknout +klávesu <keycap>F1</keycap><footnote><para> + +Pro některá zařízení to znamená použít speciální sekvenci kláves, +například IRA používá <keycombo> <keycap>Ctrl</keycap> +<keycap>F</keycap> </keycombo>, <keycap>1</keycap>. + +</para></footnote> + +a přepnout se tak na (textovou) obrazovku s nápovědou. Zde by už mělo +fungovat echo, tj. znaky, které na klávesnici napíšete, by měly být +normálně vidět na řádku se zaváděcí výzvou. Chcete-li instalačnímu +systému zakázat použití grafického framebufferu ve zbytku instalace, +přidejte na řádek parametr +<userinput>debian-installer/framebuffer=false</userinput>. + +</para></note></para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/ia64.xml b/cs/boot-installer/ia64.xml new file mode 100644 index 000000000..274140493 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/ia64.xml @@ -0,0 +1,375 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="ia64"><title>Zavedení z CD-ROM</title> + +&boot-installer-intro-cd.xml; + +<note><title>Obsah CD</title><para> + +Existují tři varianty instalačních CD. <emphasis>Malé +síťové</emphasis> CD obsahuje pouze soubory instalačního programu +a proto se vleze na malé CD velikosti vizitky. Pro instalaci +základního systému (a dalších balíků) však vyžaduje síťové +připojení. <emphasis>Plné síťové</emphasis> CD obsahuje kromě +instalačního programu také základní systém, ale pro instalaci +čehokoliv dalšího vyžaduje síť. Třetí možností je <emphasis>sada +CD</emphasis>, která obsahuje kompletní systém a tudíž nevyžaduje +připojení k síti. + +</para></note><para> + +Architektura &arch-title; používá další generaci Extensible Firmware Interface +(EFI) od Intelu. Na rozdíl od tradičního BIOSu, který ví o zaváděcím +zařízení velmi málo (zná jen tabulku oblastí a hlavní zaváděcí +sektor), umí EFI číst a zapisovat soubory z oblastí, na kterých je +souborový systém FAT16 nebo FAT32. Tím se zaváděcí proces velmi +zjednoduší, protože systémový zavaděč a EFI firmware mají k dispozici +celou oblast na uložení potřebných souborů. To znamená, že systémový +disk na &arch-title; obsahuje místo zaváděcího bloku malou oblast, +která je celá vyhrazená pro EFI. + +</para><para> + +Instalační CD Debianu obsahují malou EFI oblast, ve které je uložen +zavaděč <command>ELILO</command>, jeho konfigurační soubor, instalační +jádro a prvotní souborový systém (initrd). (Samozřejmě, že EFI oblast +je přítomna i v nainstalovaném systému.) + +</para><para> + +Zavaděč EFI se spouští jako poslední krok inicializace +firmwaru. Zobrazí menu, ze kterého si můžete vybrat různé +položky. Menu se může na různých systémech lišit, ale většinou by se +tam měly vyskytovat položky <command>Boot Option Maintenance +Menu</command> a <command>EFI Shell (Built-in)</command>. První metoda +je preferovaná, ale pokud není dostupná, nebo s ní CD neumí zavádět, +použijte druhou možnost. + +</para><warning><title>Důležité</title><para> + +Zavaděč EFI po nějaké době spustí implicitní akci, obvykle první +položku z menu. (Odpočítávání je vidět dole na obrazovce.) Pokud +propásnete správný okamžik, budete muset počítač znovu +restartovat. Jestliže však byla implicitní akce <command>EFI +Shell</command>, můžete se ještě vrátit zpět příkazem +<command>exit</command>. + +</para></warning> + + <sect3 arch="ia64" id="bootable-cd"> + <title>Možnost 1: Zavádění z menu Boot Option Maintenance</title> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení +inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>Boot Maintenance</command> +a stiskněte &enterkey; - zobrazí se nové menu. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +V něm vyberte <command>Boot From a File</command>, což vám nabídne +seznam zařízení, které firmware našel. Mezi nimi by měly být řádky +obsahující text <command>Debian Inst [Acpi ...</command> nebo +<command>Removable Media Boot</command> (zbytek řádku by měl být +stejný). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Z obou možností ukazujících na DVD/CD mechaniku si jednu +vyberte. Volba <command>Removable Media Boot</command> okamžitě spustí +zavádění, zatímco <command>Debian Inst [Acpi ...</command> ještě +zobrazí výpis adresáře ze zaváděcí části CD, ve kterém musíte vybrat +<command>[Treat like Removable Media Boot]</command>. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +Nyní se zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému Debianu, kde si +můžete vybrat jádro a případné parametry. + +</para> + </sect3> + + + <sect3 arch="ia64" id="boot-with-efi"> + <title>Volba 2: Zavádění z EFI shellu</title> +<para> + +Pokud se zavádění prvním způsobem nezdaří, zaveďte instalační CD +následujícími kroky: + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení +inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>EFI Shell</command> +a stiskněte &enterkey;. EFI Shell si zjistí všechna zaveditelná +zařízení a zobrazí je na konzoli. Rozpoznaná zaváděcí zařízení budou +zobrazena ve tvaru +<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:</filename>, všechna ostatní +bloková zařízení budou pojmenována +<filename>blk<replaceable>n</replaceable>:</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Prozkoumejte výstup shellu a hledejte CD mechaniku — s největší +pravděpodobností to bude zařízení <filename>fs0:</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Pro výběr požadovaného zařízení zadejte +<command>fs<replaceable>n</replaceable>:</command>, kde +<replaceable>n</replaceable> je číslo oblasti a stiskněte +&enterkey;. Toto číslo se nyní zobrazí jako součást výzvy. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Zadejte příkaz <command>elilo</command>, což spustí zavádění. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +V EFI shellu též můžete použít zkrácenou variantu zápisu: +<command>fs<replaceable>n</replaceable>:elilo</command>. Nyní se +zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému Debianu, kde si můžete +vybrat jádro a případné parametry. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="ia64" id="kernel-option-menu"> + <title>Výběr instalačního jádra a zaváděcích parametrů</title> +<para> + +Zavaděč zobrazí menu a textové okno s výzvou +<classname>Boot:</classname>. Šipky slouží pro výběr položek z menu, +jakýkoliv napsaný text se zobrazí v textovém okně. Funkčními klávesami +můžete zobrazit různé nápovědné obrazovky. Obrazovka +<classname>General</classname> vysvětluje význam položek v menu, +<classname>Params</classname> popisuje běžné parametry příkazového +řádku. + +</para><para> + +Instalovat můžete buď pomocí monitoru a klávesnice, nebo přes sériovou +linku. Pro první možnost vyberte položku obsahující řetězec +<computeroutput>[VGA console]</computeroutput>, pro druhou pak položku +obsahující text <computeroutput>[<replaceable>BAUDY</replaceable> baud +serial console]</computeroutput>, kde <replaceable>BAUDY</replaceable> +je rychlost sériové konzole. V menu jsou přednastaveny jsou +nejobvyklejší rychlosti pro zařízení <filename>ttyS0</filename>. + +</para><para> + +Ve většině případů budete chtít, aby instalační program použil stejnou +rychlost, jakou používáte pro spojení k EFI konzoli. Tuto rychlost +můžete zjistit v EFI shellu příkazem <command>baud</command>. + +</para><para> + +Pokud v menu neexistuje položka pro sériové zařízení resp. rychlost, +kterou chcete použít, můžete změnit nastavení existujícího záznamu +tak, že do textového okna <classname>Boot:</classname> zadáte +příslušné parametry. Například +<command>console=ttyS1,57600n8</command> použije konzolu na zařízení +<filename>ttyS1</filename> o rychlosti 57600 baudů. + +</para><note><para> + +Většina systémů &arch-title; používá implicitní nastavení konzoly +o rychlosti 9600 baudů. Toto nastavení je velmi pomalé a překreslování +instalačních obrazovek by trvalo neúměrně dlouho. Zkuste buď zvýšit +přenosovou rychlost, nebo použijte instalaci v textovém režimu (pokyny +naleznete v menu <classname>Params</classname>). + +</para></note><warning><para> + +Vyberete-li špatný typ konzole, bude vše probíhat zdánlivě dobře až do +startu jádra. V tom okamžiku se ztratí veškeré vstupy a výstupy +a budete muset počítač restartovat. + +</para></warning><para> + +Na obrazovce <classname>General</classname> si přečtěte popis jader +a nejvhodnějších instalačních režimů. Jádro, které vyberete, se +použije jak pro instalaci, tak v novém systému. Pokud s instalačním +jádrem zaznamenáte nějaké problémy, je pravděpodobné, že se s těmito +problémy potkáte i v instalovaném systému. Pro volitelné zaváděcí +parametry byste si měli prostudovat část <xref linkend="boot-parms"/> +dále v textu. Instalační systém spustíte následovně: + +</para> + +<itemizedlist> + +<listitem><para> + +Šipkami vyberte nejvhodnější verzi jádra a instalační režim. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Volitelně zadejte zaváděcí parametry do textového okna. (Zde se +zadávají parametry jádra, jako např. sériová konzole.) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Stiskněte &enterkey;, což spustí zavádění jádra, po kterém se objeví +první obrazovka instalačního programu Debianu. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +Pokračujte další kapitolou, kde si nastavíte jazyk instalace, síť +a diskové oblasti. + +</para> + </sect3> + </sect2> + + <sect2 arch="ia64" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> +<para> + +Zavádění systému &arch-title; ze sítě je téměř shodné se zaváděním +z CD. Jediný rozdíl spočívá ve způsobu, jakým se nahraje jádro. EFi +umí stahovat a spouštět soubory ze serveru na síti. + +</para> + +&boot-installer-intro-net.xml; + +<para> + +Zavedení systému &arch-title; ze sítě vyžaduje dva architekturně +specifické zásahy. Na straně zaváděcího serveru musí být DHCP a TFTP +nastaveny pro zaslání souboru <command>elilo</command> a na klientovi +musíte v zavaděči EFI definovat novou zaváděcí volbu, kterou povolíte +stahování ze sítě. + +</para> + + <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-server"> + <title>Nastavení TFTP serveru</title> +<para> + +Vhodný TFTP záznam pro zavádění ze sítě vypadá nějak takto: + +<informalexample><screen> +host mcmuffin { + hardware ethernet 00:30:6e:1e:0e:83; + fixed-address 10.0.0.21; + filename "debian-installer/ia64/elilo.efi"; +} +</screen></informalexample> + +Cílem je dostat <command>elilo.efi</command> na klienta. + +</para><para> + +Ve svém tftpboot adresáři rozbalte soubor +<filename>netboot.tar.gz</filename>, čímž se vytvoří adresářový strom +<filename>debian-installer</filename> obsahující zaváděcí soubory pro +IA-64. Typické tftp adresáře bývají <filename>/var/lib/tftp</filename> +nebo <filename>/tftpboot</filename>. + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>cd /var/lib/tftp</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvfz /home/user/netboot.tar.gz</userinput> +./ +./debian-installer/ +./debian-installer/ia64/ +[...] +</screen></informalexample> + +</para><para> + +Soubor <filename>elilo.conf</filename>, který se zde také rozbalí, by +měl fungovat na většině konfigurací <quote>sám od sebe</quote>. Pokud +potřebujete tento soubor změnit (např. chcete použít jiné jádro), +naleznete jej v adresáři <filename>debian-installer/ia64/</filename>. + +Dokonce je možné mít různé konfigurační soubory pro různé +klienty. Místo souboru <filename>elilo.conf</filename> totiž můžete +pojmenovat konfigurační soubory podle IP adresy klienta zapsané +v šestnáctkové soustavě s příponou +<filename>.conf</filename>. Podrobnosti naleznete v dokumentaci +k balíku <classname>elilo</classname>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-client"> + <title>Nastavení klienta</title> +<para> + +Nastavení klienta pro podporu zavádění z TFTP začněte zavedením do EFI +a aktivováním menu <guimenu>Boot Option Maintenance Menu</guimenu>. + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Přidejte zaváděcí volbu. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Vyberte řádek <guimenuitem>Load File [Acpi()/.../Mac()]</guimenuitem> +a stiskněte &enterkey;. Pokud je podobných řádků více, vyberte ten, +který obsahuje MAC adresu rozhraní, ze kterého chcete zavádět. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Záznam pojmenujte třeba <userinput>Netboot</userinput>, uložte jej +a vraťte se zpět do menu se zaváděcími volbami. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Měli byste vidět právě vytvořenou položku. Tu stačí vybrat a provede +se DHCP dotaz vedoucí k nahrání <filename>elilo.efi</filename> z TFTP +serveru. + +</para><para> + +Po stažení tohoto souboru se zobrazí výzva zavaděče, který očekává +název jádra pro zavedení. Stejně jako u instalace z CD vyberte +požadované jádro a po chvíli by se měla zobrazit úvodní obrazovka +instalačního programu. + +</para><para> + +Pokračujte další kapitolou, kde si vyberete instalační jazyk, +nastavíte síť a rozdělíte disky. + +</para> + + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/intro-cd.xml b/cs/boot-installer/intro-cd.xml new file mode 100644 index 000000000..d3b0407d0 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/intro-cd.xml @@ -0,0 +1,33 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + +<para> + +Pro většinu lidí bude nejjednodušší použít sadu debianích CD. Pokud +tuto sadu máte a váš počítač podporuje zavádění z CD, <phrase +arch="i386"> nastavte podle <xref linkend="boot-dev-select"/> zavádění +z CD,</phrase> vložte CD do mechaniky, restartujte počítač a přejděte +k další kapitole. + +</para><para> + +Některé CD mechaniky mohou vyžadovat použití speciálních ovladačů a +tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na +vašem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si +pasáž o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách. + +</para><para> + +I když není možné zavést systém přímo z CD-ROM, můžete z CD-ROM +instalovat základní systém a balíčky. Jednoduše zaveďte systém pomocí +jiného instalačního média (třeba z disket). Když dojde na instalaci +základního systému a dalších balíků, zadejte, že budete instalovat +z CD-ROM mechaniky. + +</para><para> + +Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si +<xref linkend="boot-troubleshooting"/>. + +</para> diff --git a/cs/boot-installer/intro-hd.xml b/cs/boot-installer/intro-hd.xml new file mode 100644 index 000000000..b61b1188c --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/intro-hd.xml @@ -0,0 +1,15 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + +<para> + +Zavedení ze stávajícího operačního systému je často pohodlná a pro +některé systémy jediná podporovaná možnost instalace. + +</para><para> + +Abyste mohli zavést systém z pevného disku, musíte již mít přichystané +soubory podle <xref linkend="boot-drive-files"/>. + +</para> diff --git a/cs/boot-installer/intro-net.xml b/cs/boot-installer/intro-net.xml new file mode 100644 index 000000000..bdc664eee --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/intro-net.xml @@ -0,0 +1,18 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + +<para> + +Zavedení se sítě vyžaduje síťové připojení, funkční TFTP server +a DHCP, RARP nebo BOOTP server. + +</para><para arch="hppa"> + +Starší systémy (jako 715) by měly místo BOOTP použít RBOOT server. + +</para><para> + +Nastavení zavádení ze sítě je popsáno v <xref linkend="install-tftp"/>. + +</para> diff --git a/cs/boot-installer/m68k.xml b/cs/boot-installer/m68k.xml new file mode 100644 index 000000000..6a9528240 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/m68k.xml @@ -0,0 +1,345 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="m68k"><title>Výběr instalace</title> +<para> + +Některé &arch-title; podarchitektury mají k dispozici linuxová jádra +řady 2.4 i starší 2.2. Pokud si můžete vybrat, vždy nejprve zkuste +instalaci s jádrem 2.4.<replaceable>x</replaceable>. Instalace +s jádrem 2.4 by měla být méně náročná na paměť, protože používá +<firstterm>tmpfs</firstterm>, zatímco řada 2.2 vyžaduje ramdisk +s pevně danou velikostí. + +</para><para> + +Jestliže používáte linuxové jádro řady 2.2, ujistěte se, používáte +odpovídající ramdisk (obvykle <filename>initrd22.gz</filename>, viz +<ulink +url="&disturl;/main/installer-&architecture;/current/images/MANIFEST">MANIFEST</ulink> +a že jste jádru zadali parametr &ramdisksize;. + +</para><para> + +Zajistěte, aby se mezi zaváděcími parametry jádra objevil i parametr +<userinput>root=/dev/ram</userinput>. + +</para><para> + +Pokud máte s instalací problémy, podívejte se na <ulink +url="&url-m68k-cts-faq;">cts's &arch-title; &d-i; FAQ</ulink>. + +</para> + +<itemizedlist> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boot-amiga"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boot-atari"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boot-bvme6000"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boot-mac"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boot-mvme"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boot-q40"/></para></listitem> +</itemizedlist> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boot-amiga"><title>Amiga</title> +<para> + +Jediný způsob instalace na Amigách je zavedením z pevného disku (viz +<xref linkend="m68k-boot-hd"/>). <emphasis>Jinými slovy: z CD se nedá +zavádět.</emphasis> + +</para><para> + +Amigy momentálně nepracují s <firstterm>bogl</firstterm>em, takže +pokud uvidíte chyby týkající se boglu, použijte parametr jádra +<userinput>debian-installer/framebuffer=false</userinput>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boot-atari"><title>Atari</title> +<para> + +Instalační program pro Atari můžete spustit buď z pevného disku (viz +<xref linkend="m68k-boot-hd"/>) nebo z disket (viz <xref +linkend="boot-from-floppies"/>). <emphasis>Jinými slovy: z CD se nedá +zavádět.</emphasis> + +</para><para> + +Atari momentálně nepracují s <firstterm>bogl</firstterm>em, takže +pokud uvidíte chyby týkající se boglu, použijte parametr jádra +<userinput>debian-installer/framebuffer=false</userinput>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boot-bvme6000"><title>BVME6000</title> +<para> + +Instalaci na BVME6000 můžete spustit z cdrom (viz <xref +linkend="m68k-boot-cdrom"/>), disket (viz <xref +linkend="boot-from-floppies"/>) nebo ze sítě (viz <xref +linkend="boot-tftp"/>). + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boot-mac"><title>Macintosh</title> +<para> + +Jediný způsob instalace na Macintoshích je zavedením z pevného disku +(viz <xref linkend="m68k-boot-hd"/>). <emphasis>Jinými slovy: z CD se +nedá zavádět.</emphasis> Macintoshe nemají funkční jádro řady 2.4. + +</para><para> + +Pokud máte SCSI sběrnici založenou na 53c9x, pravděpodobně budete +muset použít zaváděcí parametr +<userinput>mac53c9x=1</userinput>. Počítače se dvěma takovými +sběrnicemi (např. Quadra 950) by měly použít +<userinput>mac53c9x=2</userinput>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boot-mvme"><title>MVME147 a MVME16x</title> +<para> + +Instalaci na MVME147 a MVME16x můžete spustit buď z disket (viz <xref +linkend="boot-from-floppies"/>) nebo ze sítě (viz <xref +linkend="boot-tftp"/>). <emphasis>Jinými slovy: z CD se nedá +zavádět.</emphasis> + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boot-q40"><title>Q40/Q60</title> +<para> + +Jediný způsob instalace na Q40/Q60 je zavedením z pevného disku (viz +<xref linkend="m68k-boot-hd"/>). <emphasis>Jinými slovy: z CD se nedá +zavádět.</emphasis> + +</para> + </sect3> + </sect2> + + <sect2 arch="m68k" id="m68k-boot-hd"> + <title>Zavedení z pevného disku</title> + +&boot-installer-intro-hd.xml; + +<para> + +Pro zavádění z pevného disku můžete použít alespoň šest různých +ramdisků (tři metody a každý ve variantě pro jádro řady 2.2 - viz +<ulink +url="&disturl;/main/installer-&architecture;/current/images/MANIFEST">MANIFEST</ulink>). + +</para><para> + +Tyto tři ramdisky jsou: <filename>cdrom</filename>, +<filename>hd-media</filename> +a <filename>nativehd</filename>. Ramdisky se liší pouze tím, kde +očekávají instalační balíčky. <filename>cdrom</filename> používá pro +získání zbytku instalačního programu CD mechaniku, +<filename>hd-media</filename> používá obraz CD uložený na pevném disku +a konečně <filename>nativehd</filename> využívá pro instalaci balíků +síť. + +</para> + +<itemizedlist> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boothd-amiga"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boothd-atari"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boothd-mac"/></para></listitem> + <listitem><para><xref linkend="m68k-boothd-q40"/></para></listitem> +</itemizedlist> + + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boothd-amiga"> + <title>Zavedení z AmigaOS</title> +<para> + +V programu <command>Workbench</command> zahájíte instalaci dvojitým +poklikáním na ikonu <guiicon>StartInstall</guiicon> v adresáři +<filename>debian</filename>. + +</para><para> + +Poté, co instalační program vypíše nějaká odlaďovací hlášení, byste +měli dvakrát stisknout klávesu &enterkey;. Poté vám obrazovka na +několik okamžiků zešedne, což může trvat i několik sekund. +Následně se objeví černá obrazovka s bílým textem, který roluje +rychleji než dokážete číst — to je v pořádku. Po několika +sekundách by se měl automaticky nastartovat instalační program, takže +můžete přeskočit na <xref linkend="d-i-intro"/>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boothd-atari"> + <title>Zavedení z Atari TOS</title> +<para> + +V GEM desktopu spusťte instalační proces dvojitým kliknutím +na ikonu <guiicon>bootstra.prg</guiicon> v adresáři +<filename>debian</filename>. V dialogovém okně pro nastavení programu +klikněte na <guibutton>Ok</guibutton>. + +</para><para> + +Poté, co instalační program vypíše nějaká odlaďovací hlášení, byste +měli dvakrát stisknout klávesu &enterkey;. Poté vám obrazovka na +několik okamžiků zešedne, což může trvat i několik sekund. +Následně se objeví černá obrazovka s bílým textem, který roluje +rychleji než dokážete číst — to je v pořádku. Po několika +sekundách by se měl automaticky nastartovat instalační program, takže +můžete přeskočit na <xref linkend="d-i-intro"/>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boothd-mac"> + <title>Zavedení z 68k MacOS</title> +<para> + +V případě Macintoshů musíte zachovat původní operační systém a zavádět +z něj. Je <emphasis>důležité</emphasis>, abyste při zavádění MacOS za +účelem spuštění zavaděče <command>Penguin</command> drželi stisknutou +klávesu <keycap>Shift</keycap>. Tím totiž zabráníte nahrání rozšíření, +která mohou způsobit běžícímu linuxovému jádru náhodné problémy. +Pokud používáte MacOS pouze pro zavedení Linuxu, můžete stejného +výsledku dosáhnout odstraněním všech rozšíření a ovládacích panelů ze +systémové složky MacOS. + +</para><para> + +Macy vyžadují zavaděč <command>Penguin</command>. Pokud nemůžete +pracovat se <command>Stuffit</command> archivy, můžete použít +&penguin19.hfs;, což je obraz hfs disku s rozbaleným +<command>Penguin</command>em. Jak tento obraz dostanete na disketu se +dozvíte v kapitole <xref linkend="create-floppy"/>. + +</para><para> + +Na MacOS desktopu spusťte instalační proces dvojitým poklikáním na +ikonu <guiicon>Penguin Prefs</guiicon> v adresáři +<filename>Penguin</filename>. Tím se spustí zavaděč +<command>Penguin</command>. Jděte do nabídky +<guimenuitem>Settings</guimenuitem> v menu <guimenu>File</guimenu> +a klikněte na záložku <guilabel>Kernel</guilabel>. Vyberte obrazy +jádra (<filename>vmlinuz</filename>) a RAMdisku +(<filename>initrd.gz</filename>) tím, že kliknete na odpovídající +tlačítka v pravém horním rohu a pomocí následujícího dialogu si +soubory dohledáte. + +</para><para> + +Chcete-li nastavit zaváděcí parametry, vyberte menu +<guimenu>File</guimenu> -> <guimenuitem>Settings...</guimenuitem> +a přepněte se do záložky <guilabel>Options</guilabel>. Zde můžete +zadat potřebné parametry do textového pole. Pokud chcete tyto +parametry použít i příště, vyberte <guimenu>File</guimenu> -> +<guimenuitem>Save Settings as Default</guimenuitem>. + +</para><para> + +Zavřete dialog <userinput>Settings</userinput>, uložte nastavení +a spusťte zaváděcí proces kliknutím na <guimenuitem>Boot +Now</guimenuitem> v menu <guimenu>File</guimenu>. + +</para><para> + +Zavaděč <command>Penguin</command> vypíše nějaká odlaďovací hlášení. +Potom vám obrazovka na několik okamžiků zešedne, což může trvat +i několik sekund. Potom se objeví černá obrazovka s bílým textem, +který se roluje rychleji než dokážete číst — to je v pořádku. +Po několika sekundách by se měl automaticky spustit instalační +program, takže můžete přeskočit na <xref linkend="d-i-intro"/>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k" id="m68k-boothd-q40"> + <title>Zavedení na Q40/Q60</title> +<para> + +Instalační program by se měl spustit automaticky, takže můžete +pokračovat rovnou kapitolou <xref linkend="d-i-intro"/>. + +</para> + </sect3> + </sect2> + + + <sect2 arch="m68k" id="m68k-boot-cdrom"> + <title>Zavedení z CD-ROM</title> +<para> + +Momentálně jediná podarchitektura &arch-title; podporující zavádění +z CD-ROM je BVME6000. + +</para> + +&boot-installer-intro-cd.xml; + + </sect2> + + + <sect2 arch="m68k" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> + +&boot-installer-intro-net.xml; + +<para> + +Po zavedení systému VMEbus se zobrazí LILO prompt +<prompt>Boot:</prompt>. Linux zavedete jednou z následujících řádek, +čímž zahájíte normální instalaci za použití emulace terminálu vt102: + +<!-- Because the &enterkey; definition uses <keycap>, --> +<!-- we use <screen> instead of <userinput> in this list --> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +pro instalaci na BVME4000/6000 napište <screen>i6000 &enterkey;</screen> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +pro instalaci na MVME162 napište <screen>i162 &enterkey;</screen> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +pro instalaci na MVME166/167 napište <screen>i167 &enterkey;</screen> + +</para></listitem> + </itemizedlist> + +</para><para> + +Jestliže chcete emulovat jiný terminál, třeba vt100, přidejte ještě +řetězec <screen>TERM=vt100</screen>. (Celá řádka pak vypadá třeba +takto: <screen>i6000 TERM=vt100 &enterkey;</screen>.) + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="m68k" id="boot-from-floppies"> + <title>Zavedení z disket</title> +<para> + +Pro většinu počítačů založených na architektuře &arch-title; se +doporučuje zavést instalační systém z lokálního souborového systému. + +</para><para> + +Zavedení z diskety momentálně podporují jenom Atari a VME +(VME pouze se SCSI disketovou mechanikou). + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/mips.xml b/cs/boot-installer/mips.xml new file mode 100644 index 000000000..373c5ab28 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/mips.xml @@ -0,0 +1,93 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24663 --> + + <sect2 arch="mips" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> + <sect3><title>TFTP zavádění na SGI Indy</title> +<para> + +Na SGI Indy vstupte do <quote>command monitoru</quote>, kde příkazem + +<informalexample><screen> +bootp(): +</screen></informalexample> + +zavedete Linux a spustíte instalaci Debianu. Aby to fungovalo, budete +možná muset v <quote>command monitoru</quote> zrušit proměnnou +<envar>netaddr</envar> příkazem + +<informalexample><screen> +unsetenv netaddr +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> + + <sect3> + <title>TFTP zavádění na Broadcom BCM91250A</title> +<para> + +Na Broadcom BCM91250A musíte zavést zavaděč SiByl přes TFTP a ten pak +nahraje a spustí instalaci Debianu. Ve většině případů nejprve +obdržíte IP adresu přes DHCP, ale nic vám nebrání nastavit si +statickou adresu ručně. Chcete-li použít DHCP, zadejte v CFE promptu +následující příkaz: + +<informalexample><screen> +ifconfig eth0 -auto +</screen></informalexample> + +Poté, co obdržíte IP adresu, můžete zavést zavaděč SiByl příkazem: + +<informalexample><screen> +boot <replaceable>192.168.1.1</replaceable>:/boot/sibyl +</screen></informalexample> + +IP adresu v příkladu samozřejmě musíte nahradit jménem nebo IP adresou +vašeho místního TFTP serveru. Instalační program by se měl zavést +automaticky. + +</para> + </sect3> + </sect2> + + + <sect2 arch="mips"><title>Zaváděcí parametry</title> + <sect3> + <title>SGI Indy</title> +<para> + +Na počítačích SGI Indy můžete přidat zaváděcí parametry příkazu +<command>bootp():</command> v <quote>command monitoru</quote>. + +</para><para> + +Pokud jste například bootp/dhcp serveru explicitně nezadali název +souboru, který se má zavést, můžete teď zadat jeho jméno a umístění. +Například + +<informalexample><screen> +bootp():/boot/tftpboot.img +</screen></informalexample> + +Další parametry jádra můžete zadat přes <command>append</command>: + +<informalexample><screen> +bootp(): append="root=/dev/sda1" +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> + + <sect3> + <title>Broadcom BCM91250A</title> +<para> + +Přímo z CFE promptu nemůžete zadávat žádné příkazy. Místo toho musíte +na FTP serveru upravit soubor <filename>/boot/sibyl.conf</filename> +a přidat své parametry do proměnné +<replaceable>extra_args</replaceable>. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/mipsel.xml b/cs/boot-installer/mipsel.xml new file mode 100644 index 000000000..9785f3bd8 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/mipsel.xml @@ -0,0 +1,10 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24701 --> + + <sect2 arch="mipsel"> + <title></title> +<para> + +</para> + </sect2>
\ No newline at end of file diff --git a/cs/boot-installer/parameters.xml b/cs/boot-installer/parameters.xml new file mode 100644 index 000000000..cd30e4040 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/parameters.xml @@ -0,0 +1,351 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29270 --> + + <sect1 id="boot-parms"><title>Zaváděcí parametry</title> +<para> + +Parametry pro zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, +které se používají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro +korektně pracovalo s neposlušnými zařízeními. Ve většinou je jádro +schopno rozpoznat všechna zařízení automaticky, ale v některých +speciálních případech mu musíte trochu pomoci. + +</para><para> + +Při prvním zavádění systému zkuste, zdali systém rozpozná všechna +potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte +pro začátek žádné vlastní hodnoty). Systém obvykle naběhne. +V případě, že se tak nestane, můžete systém zavést později poté, +co zjistíte, jaké parametry je potřeba zadat, aby jádro korektně +rozpoznalo váš hardware. + +</para><para> + +Poznatky o nejrůznějších zaváděcích parametrech a podivných zařízeních +jsou k nalezení v +<ulink url="http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html">Linux +BootPrompt HOWTO</ulink>. +Následující text obsahuje popis jen stěžejních parametrů. Vybrané +problémy popisuje <xref linkend="boot-troubleshooting"/>. + +</para><para> + +Brzy po zavedení jádra můžete zpozorovat hlášení + +<informalexample><screen> +Memory:<replaceable>dostupná</replaceable>k/<replaceable>celkem</replaceable>k available +</screen></informalexample> + +Hodnota <replaceable>celkem</replaceable> by měla ukazovat celkovou +fyzickou paměť RAM (v kilobajtech), která je systému dostupná. +Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu instalované paměti, +potom byste měli použít zaváděcí parametr +<userinput>mem=<replaceable>ram</replaceable></userinput>, +kde <replaceable>ram</replaceable> je vámi udaná velikost paměti +zakončená znakem <quote>k</quote> pro kilobajty nebo <quote>m</quote> pro megabajty. +Například, obě hodnoty <userinput>mem=65536k</userinput> a +<userinput>mem=64m</userinput> znamenají 64MB RAM. + +</para><para condition="supports-serial-console"> + +Jádro <phrase arch="mipsel">(kromě počítačů DECstation)</phrase> by +mělo být schopno rozpoznat, že zavádíte systém ze sériové konzoly. +Pokud máte v zaváděném počítači rovněž grafickou kartu (framebuffer) +a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr +<userinput>console=<replaceable>zařízení</replaceable></userinput>, +kde <replaceable>zařízení</replaceable> je vaše sériové zařízení, což +je obvykle něco jako <filename>ttyS0</filename>. + +</para><para arch="sparc"> + +Pro &arch-title; jsou sériová zařízení <filename>ttya</filename> nebo +<filename>ttyb</filename>. Eventuálně můžete nastavit proměnné pro +OpenPROM <envar>input-device</envar> a <envar>output-device</envar> na +hodnotu <filename>ttya</filename>. + +</para> + + + <sect2 id="installer-args"><title>Parametry instalačního programu</title> +<para> + +Instalační systém rozpoznává několik užitečných parametrů.<footnote><para> + +Jádro akceptuje nejvýše 8 parametrů a 8 proměnných prostředí (včetně +standardních voleb pro instalační program). Pokud tento limit +překročíte, jádra řady 2.4 přebývající parametry zahodí, jádra 2.6 +zpanikaří. + +</para></footnote> + +</para> + +<variablelist> +<varlistentry> +<term>debconf/priority</term> +<listitem><para> + +Nastavením tohoto parametru můžete změnit nejnižší prioritu +zobrazených otázek. + +</para><para> + +Standardní instalace používá nastavení +<userinput>debconf/priority=high</userinput>, což znamená, že se +zobrazí jak kritické, tak důležité hlášky, ale normální a nevýznamné +zprávy jsou přeskočeny. Jestliže se vyskytne problém, instalátor +upraví priority otázek podle potřeb. + +</para><para> + +Když použijete parametr +<userinput>debconf/priority=medium</userinput>, zobrazí se instalační +menu a získáte nad instalací větší kontrolu. Při použití +<userinput>debconf/priority=low</userinput>, nic se nepřeskakuje +a zobrazí se všechny hlášky instalačního programu (to je ekvivalentní +zaváděcí metodě <userinput>expert</userinput>). Hodnotou +<userinput>debconf/priority=critical</userinput> se potlačí všechny +zprávy a otázky se stupněm důležitosti menším než kritickým. Pro tyto +potlačené otázky se použijí přednastavené hodnoty. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>DEBIAN_FRONTEND</term> +<listitem><para> + +Ovlivňuje uživatelské rozhraní, ve kterém bude instalace +probíhat. Dostupné volby jsou: + +<itemizedlist> +<listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=noninteractive</userinput></para> +</listitem><listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=text</userinput></para> +</listitem><listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=newt</userinput></para> +</listitem><listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=slang</userinput></para> +</listitem><listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=ncurses</userinput></para> +</listitem><listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=bogl</userinput></para> +</listitem><listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=gtk</userinput></para> +</listitem><listitem> +<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=corba</userinput></para> +</listitem> +</itemizedlist> + +Standardní rozhraní je <userinput>DEBIAN_FRONTEND=newt</userinput>. +Pro instalaci přes sériovou konzolu může být vhodnější +<userinput>DEBIAN_FRONTEND=text</userinput>. Standardní instalační +média momentálně podporují pouze rozhraní <userinput>newt</userinput>, +tudíž je tato volba spíše příslibem do budoucna. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>BOOT_DEBUG</term> +<listitem><para> + +Tímto parametrem můžete kontrolovat množství zpráv, které se +zapíší do instalačního logu. + +<variablelist> +<varlistentry> +<term><userinput>BOOT_DEBUG=0</userinput></term> +<listitem><para>Toto je standardní hodnota.</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><userinput>BOOT_DEBUG=1</userinput></term> +<listitem><para>Upovídanější než obvykle.</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><userinput>BOOT_DEBUG=2</userinput></term> +<listitem><para>Spousty ladících informací.</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><userinput>BOOT_DEBUG=3</userinput></term> +<listitem><para> + +Pro opravdu detailní ladění se během zavádění několikrát spustí shell, +ve kterém můžete kontrolovat a ovlivňovat náběh systému. Když shell +ukončíte, bude zavádění pokračovat. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>INSTALL_MEDIA_DEV</term> +<listitem><para> + +Hodnota tohoto parametru zadává cestu k zařízení, ze kterého se má +nahrát instalační systém, například +<userinput>INSTALL_MEDIA_DEV=/dev/floppy/0</userinput> + +</para><para> + +Normálně se totiž zaváděcí disketa snaží najít kořenovou disketu na +všech dostupných disketových mechanikách a USB discích. Tímto +parametrem jí sdělíte, že se má podívat jenom na zadané zařízení. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>debian-installer/framebuffer</term> +<listitem><para> + +Některé architektury využívají pro instalaci v různých jazycích +jaderný framebuffer (grafická konzole). Pokud na svém systému +zaznamenáte symptomy jako chybové hlášky o btermu a boglu, černou +obrazovku nebo zamrznutí instalace po několika minutách od spuštění, +můžete framebuffer vypnout parametrem +<userinput>debian-installer/framebuffer=false</userinput>. + +</para><para arch="i386"> + +K vypnutí framebufferu též můžete použít parametr +<userinput>video=vga16:off</userinput>. Tyto problémy byly hlášeny na +počítači Dell Inspiron s grafickou kartou Mobile Radeon. + +</para><para arch="m68k"> + +Tyto problémy byly hlášeny na Amize 1200 a SE/30. + +</para><para arch="hppa"> + +Tyto problémy byly hlášeny na hppa. + +</para><note arch="sparc"><para> + +Kvůli zobrazovacím problémům na některých systémech je podpora +framebufferu na architektuře &arch-title; <emphasis>implicitně +vypnutá</emphasis>. To může způsobit ne zrovna pěkné zobrazení na +systémech, které framebuffer podporují korektně. Příkladem jsou +systémy s grafickými kartami ATI. Zaznamenáte-li při instalaci +problémy se zobrazením, zkuste zavést instalační systém s parametrem +<userinput>debian-installer/framebuffer=true</userinput>. + +</para></note></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>debian-installer/probe/usb</term> +<listitem><para> + +Pokud hledání USB zařízení způsobuje problémy, nastavte tento parametr +na hodnotu <userinput>false</userinput>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>netcfg/disable_dhcp</term> +<listitem><para> + +Standardně se &d-i; snaží získat nastavení sítě přes DHCP. Je-li +získáno nějaké nastavení, instalační systém se na nic nebude ptát +a automaticky bude pokračovat v instalaci. K ručnímu nastavení sítě se +dostanete pouze v případě, že dotaz na DHCP server selže. + +</para><para> + +Máte-li tedy na místní síti DHCP server, ale z nějakého důvodu jej +nechcete použít (protože např. pro účely instalace vrací špatné +hodnoty), můžete použít parametr +<userinput>netcfg/disable_dhcp=false</userinput>, kterým zabráníte +automatickému nastavení sítě přes DHCP a rovnou budete požádáni +o ruční nastavení síťových údajů. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>hw-detect/start_pcmcia</term> +<listitem><para> + +Pokud chcete zabránit startu PCMCIA služeb, nastavte tento parametr na +hodnotu <userinput>false</userinput>. Některé notebooky jsou totiž +nechvalně známé tím, že při startu PCMCIA služeb zaseknou celý systém. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>preseed/url</term> +<listitem><para> + +Zde můžete zadat url k souboru s přednastavením, podle kterého se +má provést automatická instalace, viz <xref +linkend="automatic-install"/>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>preseed/file</term> +<listitem><para> + +Zde můžete zadat soubor s přednastavením, podle kterého se má provést +automatická instalace, viz <xref linkend="automatic-install"/>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="etch"> +<term>cdrom-detect/eject</term> +<listitem><para> + +Před restartem &d-i; do nového systému se implicitně vysune optické +médium použité během instalace. To někdy není potřeba (např. systém +není nastaven pro automatické zavádění z CD-ROM) a v některých +případech může být vysunutí dokonce nežádoucí. Například pokud +mechanika neumí nahrát médium sama a uživatel zrovna není na místě, +aby to provedl ručně. Příkladem takovýchto mechanik jsou mechaniky +v přenosných počítačích a mechaniky se štěrbinovým podáváním. + +</para><para> + +Pro zakázání automatického vysunutí nastavte parametr na hodnotu +<userinput>false</userinput>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry arch="m68k"> +<term>ramdisk_size</term> +<listitem><para> + +Používáte-li ještě jádro řady 2.2.x, budete možná muset zadat +&ramdisksize;. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="etch"> +<term>rescue/enable</term> +<listitem><para> + +Nastavíte-li tento parametr na hodnotu <userinput>true</userinput>, +spustí se místo běžné instalace záchranný režim. Viz <xref +linkend="rescue"/>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +</variablelist> + </sect2> + </sect1> + diff --git a/cs/boot-installer/powerpc.xml b/cs/boot-installer/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..db70aa270 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/powerpc.xml @@ -0,0 +1,234 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="powerpc" id="boot-cd"><title>Zavedení z CD-ROM</title> + +&boot-installer-intro-cd.xml; + +<para> + +Momentálně jediné podarchitektury &arch-title; podporující zavádění z +CD-ROM jsou PReP a New World PowerMacy. Abyste na počítačích PowerMac +zavedli systém z CD, stiskněte během zavádění klávesu +<keycap>c</keycap> nebo kombinaci kláves +<keycap>Command</keycap>, <keycap>Option</keycap>, +<keycap>Shift</keycap> a <keycap>Delete</keycap>. + +</para><para> + +OldWorld PowerMacy neumí zavést CD s Debianem, protože zavádění +nechávají na ovladači <application>MacOS ROM</application>, který musí +být přítomen na CD. Protože neexistuje svobodná verze tohoto ovladače, +musíte ke spuštění instalace použít disketovou mechaniku (tu mají +všechny OldWorld systémy) a teprve pak využít CD. + +</para><para> + +I v případě, že váš systém neumožňuje zavedení přímo z CD-ROM, můžete +stále použít CD-ROM k instalaci. Na NewWorldech také můžete použít +OpenFirmware a zavést z CD-ROM ručně. Pokračujte stejně jako při +zavedení z pevného disku (<xref linkend="boot-newworld"/>), pouze v +promptu OpenFirmwaru použijte cestu k <command>yaboot</command>u na CD. + +<informalexample><screen> +0 > boot cd:,\install\yaboot +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="powerpc" id="install-drive"> + <title>Zavedení z pevného disku</title> + +&boot-installer-intro-hd.xml; + + <sect3><title>Zavedení CHRP z OpenFirmware</title> +<para> + + <emphasis>Not yet written.</emphasis> + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Zavedení OldWorld PowerMaců z MacOS</title> +<para> + +Pokud jste nastavili program BootX (<xref linkend="files-oldworld"/>), +můžete ho použít k zavedení instalačního systému. Dvakrát klikněte na +ikonu <guiicon>BootX</guiicon>, kliknete na tlačítko +<guibutton>Options</guibutton>, vyberte položku <guilabel>Use +Specified RAM Disk</guilabel> a vyberte soubor +<filename>ramdisk.image.gz</filename>. Podle vašeho počítače budete +možná muset zatrhnout volbu <guilabel>No Video Driver</guilabel>. +Kliknutím na tlačítko <guibutton>Linux</guibutton> vypnete MacOS a +spustíte instalaci. + +</para> + </sect3> + + + <sect3 id="boot-newworld"> + <title>Zavedení NewWorld Maců z OpenFirmware</title> +<para> + +Předpokládáme, že již máte soubory <filename>vmlinux</filename>, +<filename>initrd.gz</filename>, <filename>yaboot</filename> +a <filename>yaboot.conf</filename> v kořenovém adresáři své HFS +oblasti (viz <xref linkend="files-newworld"/>). Restartujte počítač +a okamžitě, během úvodního zvuku, stiskněte najednou klávesy +<keycap>Option</keycap>, <keycap>Command</keycap>, <keycap>o</keycap> +a <keycap>f</keycap>. Po několika sekundách se objeví prompt +OpenFirmwaru, do kterého napište: + +<informalexample><screen> +0 > boot hd:<replaceable>x</replaceable>,yaboot +</screen></informalexample> + +kde <replaceable>x</replaceable> nahraďte číslem HFS oblasti, která +obsahuje soubory jádra a yabootu. Na některých počítačích musíte +místo <userinput>hd:</userinput> zadat <userinput>ide0:</userinput>. +Po stisku klávesy &enterkey; uvidíte prompt yabootu + +<informalexample><screen> +boot: +</screen></informalexample> + +Do promptu napište <userinput>install</userinput> nebo +<userinput>install video=ofonly</userinput> a stiskněte &enterkey; +— po chvíli by se měl spustit instalační program Debianu. +Parametr <userinput>video=ofonly</userinput> byste měli vyzkoušet +v případě, že standardní <userinput>install</userinput> nefunguje. + +</para> + </sect3> + </sect2> + + <sect2 arch="powerpc" id="usb-boot"> + <title>Zavedení z USB médií</title> +<para> + +O zavádění z USB médií víme, že funguje na NewWorld PowerMacích. + +</para><para> + +K zavedení Macintoshe z USB zařízení musíte mít vše připravené podle +<xref linkend="boot-usb-files"/>. Protože Open Firmware implicitně +neprohledává USB zařízení, budete muset použít prompt Open Firmwaru. +Ten získáte tak, když během zavádění stisknete současně klávesy +<keycombo><keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap> +<keycap>o</keycap> <keycap>f</keycap></keycombo> (viz <xref +linkend="invoking-openfirmware"/>). + +</para><para> + +Nejprve budete muset zjistit, kde se ve stromu zařízení nacházejí USB +zařízení, protože v současnosti to <command>ofpath</command> neumí +zjistit automaticky. Seznam všech známých zařízení a jejich aliasů +získáte tak, že do promptu Open Firmwaru zadáte <userinput>dev / +ls</userinput> a <userinput>devalias</userinput>. Na autorově systému +fungují s různými USB klíčenkami cesty jako +<filename>usb0/disk</filename>, <filename>usb0/hub/disk</filename>, +<filename>/pci@f2000000/usb@1b,1/disk@1</filename> +a <filename>/pci@f2000000/usb@1b,1/hub@1/disk@1</filename>. + +</para><para> + +Když znáte cestu k zařízení, můžete zavést instalační program +příkazem: + +<informalexample><screen> +boot <replaceable>usb0/disk</replaceable>:<replaceable>2</replaceable>,\\:tbxi +</screen></informalexample> + +<replaceable>2</replaceable> odpovídá oblasti Apple_HFS nebo +Apple_Bootstrap, na kterou jste dříve nakopírovali zaváděcí obrazy. +Část <userinput>,\\:tbxi</userinput> říká Open Firmwaru, aby zavedl ze +souboru s HFS typem souboru "tbxi" (t.j. <command>yaboot</command>) +v adresáři dříve požehnaném příkazem <command>hattrib -b</command>. + +</para><para> + +Systém by se měl zavést a měla by se ukázat výzva +<prompt>boot:</prompt>. Zde můžete zadat dodatečné zaváděcí parametry, +nebo jednoduše stisknout &enterkey;. + +</para><warning><para> + +Popsaný způsob zavádění je poměrně nový a na některých počítačích +nemusí jít zprovoznit. Pokud máte problémy, odešlete, prosím, hlášení +o průběhu instalace, jak je popsáno v <xref linkend="submit-bug"/>. + +</para></warning> + </sect2> + + <sect2 arch="powerpc" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> + +&boot-installer-intro-net.xml; + +<para> + +V současnosti podporují zavádění ze sítě počítače PReP a New World +PowerMacy. + +</para><para> + +Na strojích s Open Firmwarem, např. NewWorld Power Macích, vstupte do +<quote>boot monitoru</quote> (viz <xref linkend="invoking-openfirmware"/>) +a zadejte příkaz <command>boot enet:0</command>. +Stanice PReP a CHRP mohou adresovat síť odlišně. Na PReP zkuste příkaz +<userinput>boot <replaceable>server_ipaddr</replaceable>,<replaceable>soubor</replaceable>,<replaceable>klient_ipaddr</replaceable></userinput>. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="powerpc"> + <title>Zavedení z disket</title> +<para> + +Zavádění z disket je na architektuře &arch-title; podporováno, ale +obvykle pouze pro OldWorld systémy, protože NewWorld systémy nebývají +vybaveny disketovými mechanikami a zavádění z externích USB mechanik +zatím není podporováno. + +</para><para> + +Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle +<xref linkend="create-floppy"/> vytvořili příslušné diskety. + +</para><para> + +Abyste mohli z diskety <filename>boot-floppy-hfs.img</filename> zavést +systém, vložte ji do mechaniky po vypnutí systému, ale před stiskem +zapínacího tlačítka. + +</para><note><para> + +Pokud nejste obeznámeni se zvláštnostmi Macintoshů: Disketa vložená +před zapnutím počítače má nejvyšší prioritu při zavádění systému. Pokud +na disketě není zaveditelný systém, disketa bude vysunuta a počítač +zkusí zavést systém z pevného disku. + +</para></note><para> + +Po zavedení je požadována disketa <filename>root.bin</filename>. +Vložte ji do mechaniky a zmáčkněte &enterkey;. Kořenový svazek se +nahraje do paměti a automaticky se spustí instalační program. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="powerpc"><title>Zaváděcí parametry na PowerPC</title> +<para> + +Mnoho starších monitorů od Apple používá rozlišení 640x480 na +67Hz. Pokud se vám zdá obraz na takovém monitoru zkosený, zkuste +použít zaváděcí parametr <userinput>video=atyfb:vmode:6</userinput>, +kterým nastavíte vhodný režim pro většinu grafických karet s čipy +Mach64 a Rage. Pro Rage 128 použijte +<userinput>video=aty128fb:vmode:6</userinput> . + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/s390.xml b/cs/boot-installer/s390.xml new file mode 100644 index 000000000..c556152b2 --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/s390.xml @@ -0,0 +1,31 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="s390"><title>Omezení s390</title> +<para> + +Pro spuštění instalačního programu na S/390 je nutné mít funkční +síťové připojení. + +</para><para> + +Zaváděcí proces začne s nastavením sítě, kde musíte zadat několik +síťových parametrů. Pokud je nastavení úspěšné, můžete se pomocí ssh +přihlásit do systému, čímž se spustí standardní instalační systém. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="s390"><title>Zaváděcí parametry s390</title> +<para> + +Na systémech S/390 můžete parametry uložit do souboru +<filename>parm</filename>. Tento soubor může být ve formátu ASCII nebo +EBCDIC. Podrobné informace o zaváděcích parametrech specifických pro +S/390 naleznete v <ulink url="&url-s390-devices;">Device Drivers and +Installation Commands</ulink>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/sparc.xml b/cs/boot-installer/sparc.xml new file mode 100644 index 000000000..d609a283d --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/sparc.xml @@ -0,0 +1,89 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="sparc" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title> + +&boot-installer-intro-net.xml; + +<para> + +Na strojích s OpenBootem jednoduše vstupte do <quote>boot +monitoru</quote> (viz <xref linkend="invoking-openboot"/>) a zadejte +příkaz <userinput>boot net</userinput> pro zavedení z TFTP a RARP +serveru nebo <userinput>boot net:bootp</userinput> +(resp. <userinput>boot net:dhcp</userinput>) pro zavedení z TFTP +a BOOTP (resp. DHCP) serveru. Některé starší revize OpenBootu vyžadují +konkrétní jméno zařízení, například <userinput>boot le()</userinput>; +tyto pravděpodobně nepodporují ani BOOTP ani DHCP. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="sparc"><title>Zavedení z CD-ROM</title> + +&boot-installer-intro-cd.xml; + +<para> + +Většina verzí OpenBootu podporuje příkaz <userinput>boot +cdrom</userinput>, což je jednoduchý alias k zavedení ze SCSI zařízení +s ID 6 (nebo ze sekundárního master zařízení na systémech IDE). +Ve starších verzích OpenBootu, které tento alias nepodporují, musíte +požít jméno konkrétního zařízení. Poznamenejme, že na systémech Sun4m +(např. Sparc 10s a Sparc 20s) byly zaznamenány problémy se zaváděním +z CD-ROM. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="sparc" condition="supports-floppy-boot"> + <title>Zavedení z disket</title> +<para> + +Pro zavedení z diskety použijte + +<informalexample><screen> +Stop-A -> OpenBoot: "boot floppy" +</screen></informalexample> + +Bohužel to vypadá, že architektura Sun4u (ultra) nepodporuje zavádění +z disket. Typická chybová hláška je <computeroutput>Bad magic number +in disk label - Can't open disk label package</computeroutput>. +Aby toho nebylo málo, některé modely Sun4c (jako třeba IPX) +nepodporují komprimované obrazy, které se nachází na disketách, takže +jsou také mimo hru. + +</para><para> + +Některé Sparky (třeba Ultra 10) mají takzvanou <quote>OBP</quote> +chybu, která jim znemožňuje zavedení. Příslušnou opravu si můžete +stáhnout z <ulink url="http://sunsolve.sun.com"></ulink> pod číslem +106121. + +</para><para> + +Pokud při zavádění z disket uvidíte následující hlášku, + +<informalexample><screen> +Fatal error: Cannot read partition +Illegal or malformed device name +</screen></informalexample> + +je možné, že zavádění z disket není na vašem počítači podporováno. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="sparc"><title>Chybová hláška <quote>IDPROM</quote></title> +<para> + +Jestliže nemůžete zavést systém kvůli hlášce o problému s +<quote>IDPROM</quote>, pak je pravděpodobné, že se vybila baterie +NVRAM, která uchovává nastavení firmwaru. Více informací naleznete v +dokumentu <ulink url="&url-sun-nvram-faq;">Sun NVRAM FAQ</ulink>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/trouble.xml b/cs/boot-installer/trouble.xml new file mode 100644 index 000000000..1792ef3ad --- /dev/null +++ b/cs/boot-installer/trouble.xml @@ -0,0 +1,274 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="boot-troubleshooting"> + <title>Problémy s instalačním systémem</title> +<para> +</para> + + <sect2 condition="supports-floppy-boot" id="unreliable-floppies"> + <title>Spolehlivost disket</title> + +<para> + +Pro lidi, kteří instalují Debian z disket, bývá největším problémem +spolehlivost těchto médií. + +</para><para> + +Nejhorší problémy bývají se zaváděcí disketou, poněvadž tuto disketu +čte BIOS ještě před zavedením Linuxu. BIOS nedokáže číst disketu tak +spolehlivě jako linuxový ovladač, a pokud dojde k chybnému načtení dat, +může se čtení <quote>jen tak</quote> zastavit bez vypsání chybového +hlášení. K chybnému čtení může samozřejmě dojít i u disket s ovladači +a instalačním systémem, což se, na rozdíl od zaváděcí diskety, projeví +záplavou hlášení o V/V chybách. + +</para><para> + +Pokud se vám instalace zasekne vždy na stejné disketě, první věc, +kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat +jej na <emphasis>jinou</emphasis> disketu. Přeformátování původní +diskety nemusí vést k úspěchu, ani když se po formátování vypíše, že +operace proběhla bez problémů. Někdy je užitečné zkusit nahrát +diskety na jiném počítači. + +</para><para> + +Jeden z uživatelů napsal, že se mu podařilo vytvořit bezchybnou +zaváděcí disketu až na <emphasis>třetí</emphasis> takový pokus. + +</para><para> + +Podle dalších uživatelů může systém úspěšně naběhnout až na několikátý +pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé +disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru. + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>Zaváděcí konfigurace</title> + +<para> + +Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení, +nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte +parametry jádra, kterými se zabývá <xref linkend="boot-parms"/>. + +</para><para> + +Jestliže používáte vlastní jádro, ujistěte se, že jste v nastavení +jádra povolili možnost <userinput>CONFIG_DEVFS</userinput>. +Instalační systém totiž tuto volbou vyžaduje. + +</para><para> + +Často pomůže, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a +znovu zkusíte zavést systém. <phrase arch="i386">Obzvláště +problematické mohou být interní modemy, zvukové karty a zařízení +Plug-n-Play.</phrase> + +</para><para> + +Pokud máte ve svém počítači více než 512MB paměti a instalační systém +se v průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou paměť +zaváděcím parametrem <userinput>mem=512m</userinput>. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="i386" id="i386-boot-problems"> + <title>Běžné instalační problémy na &arch-title;</title> +<para> + +V praxi se můžete potkat s instalačními problémy, které lze vyřešit, +nebo je aspoň obejít, zadáním určitých zaváděcích parametrů +instalačnímu programu. + +</para><para> + +Některé systémy mají disketové mechaniky s invertovanými DCL. Pokud +při čtení z mechaniky zaznamenáte chyby a přitom jste si jisti, že +disketa je dobrá, zkuste parametr +<userinput>floppy=thinkpad</userinput>. + +</para><para> + +Na některých systémech jako např. IBM PS/1 nebo ValuePoint, které +používají řadiče disků ST-506, asi nebude řadič IDE rozpoznán +korektně. Nejprve pokud možno vyzkoušejte zavést systém beze změny +parametrů. Pokud nebude disk rozpoznán, zkuste zadat geometrii disku +(počet cylindrů, hlav a sektorů) pomocí parametru: +<userinput>hd=<replaceable>cylindry</replaceable>,<replaceable>hlavy</replaceable>,<replaceable>sektory</replaceable></userinput>. + +</para><para> + +Jestliže máte velmi starý počítač a jádro se zasekne po hlášce +<computeroutput>Checking 'hlt' instruction...</computeroutput>, potom +by mohl pomoci parametr <userinput>no-hlt</userinput>, kterým zakážete +provádění tohoto testu. + +</para><para> + +Jestliže je obraz na obrazovce během zavádění jádra +<quote>divný</quote>, jako třeba čistě bílý, naprosto černý, nebo se +zobrazuje barevné <quote>smetí</quote>, máte problematickou grafickou +kartu, která se neumí správně přepnout do grafického režimu. V takovém +případě pomůže zaváděcí parametr +<userinput>debian-installer/framebuffer=false</userinput> nebo +<userinput>video=vga16:off</userinput>, kterým vypnete grafickou +konzolu. Během instalace se však nezobrazí výzva pro výběr jazyka +a celá instalace proběhne pouze v angličtině. Zaváděcí parametry +popisuje <xref linkend="boot-parms"/>. + +</para> + + <sect3> + <title>Systém zamrzne během konfigurování PCMCIA</title> +<para> + +Některé modely notebooků firmy Dell jsou známé tím, že se zhroutí, +když automatické rozpoznávání PCMCIA zařízení přistoupí na určité +hardwarové adresy. Toto chování mohou vykazovat i některé notebooky +jiných výrobců. Pokud se u vás tento problém projevuje a pro instalaci +podporu PCMCIA nepotřebujete, můžete ji vypnout zaváděcím parametrem +<userinput>hw-detect/start_pcmcia=false</userinput>. Služby PCMCIA +můžete zprovoznit později po instalaci. + +</para><para> + +Alternativně můžete instalační program zavést v expertním režimu. Pak +budete mimo jiné dotázáni na rozsah zdrojů, které váš hardware +vyžaduje. Například pokud máte jeden z výše zmíněných Dellů, měli +byste zde zadat <userinput>exclude port +0x800-0x8ff</userinput>. Seznam obvyklých rozsahů se nachází například +v <ulink +url="http://pcmcia-cs.sourceforge.net/ftp/doc/PCMCIA-HOWTO-1.html#ss1.12">System +resource settings section of the PCMCIA HOWTO</ulink>. +Při zadávání rozsahů do instalačního programu vynechejte všechny +čárky (pokud se v rozsazích nachází). + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="i386"> + <title>Systém zamrzne během nahrávání USB modulů</title> +<para> + +Jádro se standardně snaží nahrát ovladače pro USB a konkrétně pro USB +klávesnice, aby umožnilo instalaci uživatelům s nestandardními USB +klávesnicemi. Bohužel existují porouchané USB systémy, na kterých se +ovladač při nahrávání zasekne. Obejít je můžete tím, že problémový USB +řadič deaktivujete v BIOSu základní desky. Jinou možností je zaváděcí +parametr <userinput>debian-installer/probe/usb=false</userinput>, +který zabrání zavedení USB modulů, i když je příslušný hardware +nalezen. + +</para> + </sect3> + </sect2> + + <sect2 id="kernel-msgs"> + <title>Význam hlášek při zavádění jádra</title> + +<para> + +Během zavádění systému můžete vidět spoustu hlášení typu +<computeroutput>can't find ...</computeroutput>, +<computeroutput>... not present</computeroutput>, +<computeroutput>can't initialize ...</computeroutput> nebo +<computeroutput>this driver release depends on ...</computeroutput>. +Většina těchto hlášení je neškodná. Vy je vidíte proto, že jádro +instalačního systému je přeloženo tak, aby mohlo běžet na počítačích s +odlišnými hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními +zařízeními. Samozřejmě že žádný počítač asi nebude mít všechna +zařízení, tudíž systém nahlásí několik nenalezených zařízení. Také se +může stát, že se zavádění na chvíli zastaví. To se stává při čekání na +odpověď od zařízení, které v systému chybí. Pokud se vám zdá doba, za +kterou systém naběhne, příliš dlouhá, můžete si později vytvořit +vlastní jádro (viz <xref linkend="kernel-baking"/>). + +</para> + </sect2> + + + <sect2 id="problem-report"> + <title><command>dbootstrap</command> — hlášení problému</title> +<para> + +Jestliže se dostanete přes úvodní fázi zavedení systému, ale nemůžete +instalaci dokončit, můžete použít menu <quote>Report a Problem</quote> +(nahlášení chyby). Tato volba zkopíruje na disketu chybové hlášky, +stav systému a jiné užitečné informace, které vám mohou naznačit, +v čem je problém a jak ho vyřešit. Tyto údaje nám také můžete poslat +spolu s hlášením o chybě. + +</para><para> + +Další užitečné informace můžete najít během instalace v adresáři +<filename>/var/log/</filename> a později v novém systému ve +<filename>/var/log/debian-installer/</filename>. + +</para> + </sect2> + + <sect2 id="submit-bug"> + <title>Pošlete nám zprávu o instalaci</title> +<para> + +Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání zprávy o průběhu +instalace. Zprávu o instalaci můžete zaslat i v případě, že vše +proběhlo bez problémů — získáme tak přehled o nejrůznějších +hardwarových konfiguracích. Při psaní, prosím, použijte následující +šablonu, kterou pak zašlete jako hlášení o chybě vůči pseudobalíku +<classname>installation-report</classname> na adresu +<email>submit@bugs.debian.org</email>. + +<informalexample><screen> +Package: installation-reports + +Debian-installer-version: <replaceable><Kdy a odkud jste stáhli obraz(y)></replaceable> +uname -a: <replaceable><Výstup příkazu uname -a></replaceable> +Date: <replaceable><Datum a čas instalace></replaceable> +Method: <replaceable><Jak jste instalovali? Z čeho jste zaváděli? Které zrcadlo + jste použili při síťové instalaci? Přes proxy?></replaceable> + +Machine: <replaceable><Popis počítače (např. IBM Thinkpad T41)></replaceable> +Processor: +Memory: +Root Device: <replaceable><IDE? SCSI? Jméno zařízení?></replaceable> +Root Size/partition table: <replaceable><Sem vložte celou tabulku rozdělení + disku s poznámkami, kam jsou oblasti připojeny.></replaceable> +Output of lspci and lspci -n: + +Base System Installation Checklist: +[O] = OK, [E] = Error (please elaborate below), [ ] = didn't try it + +Initial boot worked: [ ] +Configure network HW: [ ] +Config network: [ ] +Detect CD: [ ] +Load installer modules: [ ] +Detect hard drives: [ ] +Partition hard drives: [ ] +Create file systems: [ ] +Mount partitions: [ ] +Install base system: [ ] +Install boot loader: [ ] +Reboot: [ ] + +Comments/Problems: + +<replaceable><Zde se můžete rozepsat o způsobu instalace, zmínit nápady + a postřehy, které vás napadly během instalace.></replaceable> +</screen></informalexample> + +V samotné zprávě podrobně popište problém, včetně posledních +viditelných hlášek jádra v okamžiku zaseknutí počítače. +Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové +části dostali. + +</para> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/boot-new/arm.xml b/cs/boot-new/arm.xml new file mode 100644 index 000000000..b8dee3d23 --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/arm.xml @@ -0,0 +1,11 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + + <sect2 arch="arm"><title>Zavaděče na &arch-title;</title> +<para> + +<emphasis>FIXME: about the boot manager?</emphasis> + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/boot-new.xml b/cs/boot-new/boot-new.xml new file mode 100644 index 000000000..0a8488d0f --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/boot-new.xml @@ -0,0 +1,278 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28730 --> + +<chapter id="boot-new"> + <title>Zavedení vašeho nového systému</title> + + <sect1 id="base-boot"> + <title>Okamžik pravdy</title> +<para> + +Teď přichází chvíle <emphasis>zahoření</emphasis> systému. + +</para><para> + +Jestliže Debian z disku nenaběhne, zkuste to znovu z původního +instalačního média, nebo založte do mechaniky svou vlastní zaváděcí +disketu (pokud nějakou máte) a restartujte počítač. Při startu budete +pravděpodobně muset zadat nějaké parametry, například +<userinput>root=<replaceable>kořen</replaceable></userinput>, kde +<replaceable>kořen</replaceable> je vaše kořenová oblast +(např. <filename>/dev/sda1</filename>). <phrase +condition="etch">Alternativně si můžete přečíst část <xref +linkend="rescue"/> a použít záchranný režim zabudovaný v instalačním +systému.</phrase> + +</para> + + <sect2 arch="m68k"> + <title>Zavádění BVME6000</title> +<para> + +Jestliže provádíte bezdiskovou instalaci na systémech BVM nebo +Motorola VMEbus, měli byste po natažení programu +<command>tftplilo</command> z TFTP serveru zadat v promptu +<prompt>LILO Boot:</prompt> jedno z následujících: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<userinput>b6000</userinput> &enterkey; pro start BVME 4000/6000 + +</para></listitem><listitem><para> + +<userinput>b162</userinput> &enterkey; pro start MVME162 + +</para></listitem><listitem><para> + +<userinput>b167</userinput> &enterkey; pro start MVME166/167 + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="m68k"> + <title>Zavádění na Macintoshích</title> + +<para> + +Přejděte do adresáře kde jsou instalační soubory a za držení klávesy +<keycap>Command</keycap> spusťte zavaděč <command>Penguin</command>. +V dialogovém okně <userinput>Settings</userinput> (<keycombo> +<keycap>Command</keycap> <keycap>T</keycap> </keycombo>) najděte řádku +s volbami jádra, která by měla vypadat nějak takto: +<userinput>root=/dev/ram video=font:VGA8x16</userinput>. + +</para><para> + +Tuto řádku změňte na +<userinput>root=/dev/<replaceable>yyyy</replaceable></userinput>, kde +<replaceable>yyyy</replaceable> je linuxový název oblasti, kam jste +nainstalovali systém (např. <filename>/dev/sda1</filename>). Parametr +<userinput>video=font:VGA8x8</userinput> je vhodný pro uživatele +s malými obrazovkami. Jádro by sice zvolilo hezčí font (6x11), ale +ovladač konzole by s ním mohl zaseknout počítač. Proto je bezpečnější +použít font 8x16 nebo 8x8, což můžete kdykoliv změnit. + +</para><para> + +Pokud nechcete, aby se GNU/Linux zaváděl při každém startu počítače, +zrušte zatržení u položky <userinput>Auto Boot</userinput>. Příkazem +<userinput>Save Settings As Default</userinput> uložíte nové nastavení +do souboru. + +</para><para> + +Nyní můžete příkazem <userinput>Boot Now</userinput> (<keycombo> +<keycap>Command</keycap> <keycap>B</keycap> </keycombo>) nastartovat +svůj čerstvě nainstalovaný systém GNU/Linux. + +</para><para> + +Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při +zavedení instalačního systému následované nějakými novými zprávami. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="powerpc"> + <title><quote>OldWorld</quote> PowerMacy</title> +<para> + +Pokud se při prvním startu po instalaci zastaví zavádění na výzvě +<prompt>boot:</prompt>, zkuste napsat <userinput>Linux</userinput> +a stisknout &enterkey;. (Standardní konfigurace v souboru +<filename>quik.conf</filename> se nazývá Linux. Všechny názvy +definované v tomto souboru můžete zobrazit klávesou +<keycap>Tab</keycap>.) Také můžete zkusit znovu zavést instalátor +a ručně upravit soubor <filename>/target/etc/quik.conf</filename> +(vytvořený krokem <quote>Nainstalovat quik na +pevný disk</quote>). Chytré nápady pro práci +s <command>quik</command>em jsou v <ulink +url="&url-powerpc-quik-faq;"></ulink>. + +</para><para> + +Abyste se dostali zpět do MacOS bez resetování nvram, napište do +promptu OpenFirmwaru <userinput>bye</userinput>. (Za předpokladu, že +jste si MacOS ponechali). Prompt OpenFirmwaru získáte podržením +kláves <keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap> +<keycap>o</keycap> <keycap>f</keycap> </keycombo> během studeného +startu počítače. Pokud byste pro přechod do MacOS museli resetovat +nvram k původním hodnotám, zmáčkněte během studeného startu počítače +kombinaci <keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap> +<keycap>p</keycap> <keycap>r</keycap> </keycombo>. + +</para><para> + +Pokud chcete pro zavedení Debianu použít <command>BootX</command>, +vyberte si ve složce <filename>Linux Kernels</filename> oblíbené +jádro, odvyberte volbu s ramdiskem a přidejte kořenové zařízení +odpovídající vaší instalaci (například +<userinput>/dev/hda8</userinput>). + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="powerpc"> + <title><quote>NewWorld</quote> PowerMacy</title> +<para> + +Na počítačích G4 a iBook se můžete podržením <keycap>Option</keycap> +klávesy dostat do grafické obrazovky s tlačítkem pro každý zaveditelný +operační systém. &debian; bude mít ikonu s tučňákem. + +</para><para> + +Jestliže jste si nechali nainstalovaný MacOS, může se stát, že vám +v OpenFirmwaru změní proměnnou <envar>boot-device</envar> (zařízení, +ze kterého se zavádí systém). V takovém případě resetujte +OpenFirmware na standardní hodnoty, což provedete držením kláves +<keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap> +<keycap>p</keycap> <keycap>r</keycap> </keycombo> během studeného +startu. + +</para><para> + +Všechna návěští definovaná v souboru <filename>yaboot.conf</filename> +můžete zobrazit, pokud ve výzvě <prompt>boot:</prompt> stisknete +klávesu <keycap>Tab</keycap>. + +</para><para> + +Resetování OpenFirmwaru na počítačích G3 nebo G4 způsobí, že se +implicitně bude spouštět &debian;. (Pokud jste správně rozdělili disk +a první oblast je <quote>Apple_Bootstrap</quote>). +Toto nemusí fungovat pokud máte &debian; na SCSI disku a MacOS na +disku IDE. Potom musíte vstoupit do OpenFirmwaru a nastavit proměnnou +<envar>boot-device</envar> sami (<command>ybin</command> to dělá +automaticky). + +</para><para> + +Po prvním úspěšném zavedení Debianu byste měli do souboru +<filename>/etc/yaboot.conf</filename> přidat další parametry — +jako třeba duální zavádění. Aby se změny přenesly do zaváděcí oblasti, +musíte po každé změně tohoto souboru spustit program +<command>ybin</command>. Více informací najdete +v <ulink url="&url-powerpc-yaboot-faq;">yaboot HOWTO</ulink>. + +</para> + </sect2> + </sect1> + + <sect1 id="base-config"> + <title>Prvotní přizpůsobení Debianu</title> + +<para> + +Po zavedení systému budete vyzváni k dokončení konfigurace základního +systému a k výběru balíčků, které chcete nainstalovat. Aplikace, +která vás tímto procesem povede, se nazývá +<classname>base-config</classname>. Její styl používání je stejný jako +u &d-i; z první fáze instalace. + +</para><para> + +Jestliže někdy v budoucnu budete chtít +<classname>base-config</classname> spustit znovu, stačí když jako root +napíšete <userinput>base-config</userinput>. + +</para> + +&module-bc-timezone.xml; +&module-bc-shadow.xml; +&module-bc-ppp.xml; +&module-bc-apt.xml; +&module-bc-packages.xml; +&module-bc-install.xml; +&module-bc-mta.xml; + + </sect1> + + <sect1 id="login"> + <title>Přihlášení do systému</title> + +<para> + +Po dokončení instalace balíků se setkáte s výzvou k přihlášení do +systému (tzv. <firstterm>login prompt</firstterm>). Přihlaste se na +svůj osobní účet, systém je připraven k používání. + +</para><para> + +Pokud jste začínající uživatel, asi si budete chtít prohlédnout +dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik +dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení. + +</para><para> + +Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři +<filename>/usr/share/doc/</filename> v podadresáři se jménem programu. +Například příručka pro použití programu <command>apt</command> (APT +User's Guide) je v souboru +<filename>/usr/share/doc/apt/guide.html/index.html</filename>. + +</para><para> + +<filename>/usr/share/doc/</filename> navíc obsahuje několik +speciálních adresářů. Například linuxové návody <quote>jak na +to</quote> (HOWTO) jsou v adresáři +<filename>/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/</filename>. +Nainstalujete-li balík <command>dhelp</command>, získáte soubor +<filename>/usr/share/doc/HTML/index.html</filename>, který obsahuje +seznam veškeré instalované dokumentace. + +</para><para> + +Tyto dokumenty můžete jednoduše prohlížet tak, že vstoupíte do +adresáře s dokumentací (<userinput>cd /usr/share/doc/</userinput>) +a napíšete <userinput>lynx .</userinput> (tečka znamená aktuální +adresář). + +</para><para> + +Dokumentaci k příkazu můžete získat, když napíšete na příkazovém řádku +<userinput>info <replaceable>prikaz</replaceable></userinput> nebo +<userinput>man <replaceable>prikaz</replaceable></userinput>. Zkrácený +návod k použití příkazu obvykle získáte, když za příkaz přidáte +parametr <userinput>--help</userinput>. Jestliže je výstup delší než +obrazovka, napište na konec příkazu ještě +<userinput>| more</userinput> (výstup se pak zastaví po každé plné +obrazovce). Všechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, +že napíšete řetězec a dvakrát stisknete klávesu <keycap>Tab</keycap>. +Nápovědu k povelům shellu získáte příkazem +<userinput>help</userinput>. + +</para><para> + +Obsáhlejší úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete (anglicky) v +<filename>/usr/share/doc/debian-guide/html/noframes/index.html</filename>. + +</para> + + </sect1> +</chapter> diff --git a/cs/boot-new/m68k.xml b/cs/boot-new/m68k.xml new file mode 100644 index 000000000..559886624 --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/m68k.xml @@ -0,0 +1,21 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + + <sect2 arch="m68k"><title>&arch-title; zavaděče</title> +<para> + +Na systémech Macintosh, Atari a Amiga není tento krok možný. +GNU/Linux budete zavádět z původního operačního systému (který musíte +zachovat). +<!-- This is duplicate from boot-installer/m68k.xml --> +Je <emphasis>důležité</emphasis>, abyste při zavádění MacOS za účelem +spuštění zavaděče <command>Penguin</command> drželi stisknutou klávesu +<keycap>shift</keycap>. Tím totiž zabráníte nahrání rozšíření, která +mohou způsobit běžícímu linuxovému jádru náhodné problémy. Pokud +používáte MacOS pouze pro zavedení linuxu, můžete stejného výsledku +dosáhnout odstraněním všech rozšíření a ovládacích panelů ze systémové +složky MacOS. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/modules/apt.xml b/cs/boot-new/modules/apt.xml new file mode 100644 index 000000000..1d11a7960 --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/modules/apt.xml @@ -0,0 +1,112 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 23845 --> + + <sect2 id="configure-apt"> + <title>Nastavení APT</title> + +<para> + +Uživatelé nejčastěji instalují balíky programem +<command>apt-get</command> z balíku +<classname>apt</classname>.<footnote> + +<para> + +Ve skutečnosti balíčky instaluje program na nižší úrovni: +<command>dpkg</command>. <command>dpkg</command> je podle potřeby +volán z nástroje <command>apt-get</command>, který se stará o získání +potřebných balíčků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřešení +závislostí mezi nimi. + +</para> +</footnote> + +Aby APT věděl, odkud má získávat balíčky, musí se nastavit. S tím +pomůže aplikace <command>apt-setup</command>. Správné nastavení APT je +důležité, protože APT využívají i jeho nadstavby +<command>dselect</command>, <command>aptitude</command> nebo +<command>synaptic</command>. + +</para><para> + +Po skončení instalace můžete nastavení APT kdykoliv změnit spuštěním +programu <command>apt-setup</command>, nebo ručně upravit soubor +<filename>/etc/apt/sources.list</filename>. + +</para><para> + +Jestliže se v tomto okamžiku nachází v mechanice oficiální CD, pak by +toto CD mělo být automaticky bez ptaní nastaveno jako zdroj pro apt. +Poznáte to podle toho, že uvidíte jak je CD zkoumáno. + +</para><para> + +Uživatelům bez oficiálních CD bude nabídnuto několik možností, jak +získat debianí balíky: FTP, HTTP, CD-ROM nebo lokální souborový +systém. + +</para><para> + +Všimněte si, že je úplně normální (a dokonce výhodné) mít několik +různých APT zdrojů i pro jeden a ten samý archív Debianu. +<command>apt-get</command> automaticky ze všech dostupných verzí +balíčku vybere tu s nejvyšším číslem verze. Nebo pokud máte například +jako zdroje uvedeny HTTP i CD-ROM, <command>apt-get</command> bude +implicitně využívat CD-ROM a HTTP použije pouze pokud na síti bude +novější verze daného balíčku. Na druhé straně není nejlepší nápad +přidat zbytečně mnoho APT zdrojů, protože to zpomalí proces kontroly +síťových archívů na nové verze. + +</para> + + <sect3 id="configure-apt-net"> + <title>Nastavení síťových zdrojů s balíčky</title> + +<para> + +Jestliže plánujete instalovat zbytek sytému po síti, nejvhodnější +volba je asi zdroj <userinput>http</userinput>. Zdroje dostupné přes +<userinput>ftp</userinput> nejsou o nic horší, ale navazování spojení +může trvat déle. + +</para><para> + +V dalším kroku sdělíte <command>apt-setup</command>u zemi, ve které +žijete, a podle toho se zobrazí podmnožina oficiálních internetových +zrcadel Debianu ležících v dané zemi. Z nabídnutého seznamu vhodných +serverů si některý vyberte. + +</para><para> + +Po výběru zrcadla budete dotázáni na nastavení proxy serveru. Proxy +server slouží jako prostředník mezi vámi a Internetem — místo +abyste se obrátili přímo na server v Internetu, požádáte svůj proxy +server a ten váš dotaz předá cílovému serveru v Internetu. Internetový +server odpoví vašemu proxy serveru a ten předá odpověď vašemu +počítači. Většina domácích uživatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy +server se většinou vyskytuje jako součást firewallu pro větší nebo +podnikové sítě, kde slouží jako jediný vstupní bod do Internetu. Někdy +je proxy server nastaven, tak, že vyžaduje autentizaci +uživatele. V takovém případě budete muset zadat i příslušné +uživatelské jméno a heslo. + +</para><para> + +Nakonec bude nově zvolený síťový zdroj balíčků otestován, a jestli vše +dopadne dobře, budete vám nabídnuta možnost přidat další zdroj. Pokud +se vyskytne problém (server není dostupný, neobsahuje zvolenou verzi +Debianu, apod.), můžete si ze seznamu vybrat jiný +server<footnote><para> + +Je-li zvolený server dlouhodobě nedostupný, je možné, že již +neexistuje, protože seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní +verze Debianu, což mohlo být před několika měsíci (a v některých +případech i před několika lety). + +</para></footnote>, případně zkusit jiné nastavení proxy serveru. + + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/modules/install.xml b/cs/boot-new/modules/install.xml new file mode 100644 index 000000000..3eebee5dc --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/modules/install.xml @@ -0,0 +1,38 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 id="debconf"> + <title>Výzvy během instalace balíčků</title> + +<para> + +Každý balíček, který jste vybrali v programech +<command>tasksel</command> nebo <command>aptitude</command>, bude +stažen, rozbalen a nainstalován programy <command>apt-get</command> +a <command>dpkg</command>. Pokud jsou k instalaci balíčku potřebné +informace od uživatele, budete na ně dotázáni během této fáze +instalace. Na obrazovce se také mohou objevit zprávy o instalačních +problémech. + +</para> + + <sect3 arch="powerpc" id="xserver"> + <title>Nastavení X Serveru</title> + +<para> + +X server na iMacech a některých starších Macintoshích nespočítá +správné nastavení obrazovky. Proto budete muset během nastavení videa +zvolit položku <guimenuitem>Advanced</guimenuitem> a nastavit +horizontální frekvenci obrazu na <userinput>59–63</userinput>. +Vertikální obnovovací frekvenci můžete ponechat na původních +hodnotách. + +</para><para> + +Zařízení pro myš by mělo být <userinput>/dev/input/mice</userinput>. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/modules/mta.xml b/cs/boot-new/modules/mta.xml new file mode 100644 index 000000000..8feca2e05 --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/modules/mta.xml @@ -0,0 +1,97 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 22935 --> + + <sect2 id="base-config-mta"> + <title>Nastavení poštovního serveru</title> + +<para> + +V dnešní době je elektronická pošta důležitou součástí našich životů, +takže není žádným překvapením, že Debian vám nabídne nastavení +poštovního serveru rovnou při instalaci systému. Standardním poštovním +démonem v Debianu je <command>exim4</command>, protože je jednoduchý +na pochopení a zároveň je dostatečně pružný, aby vyhověl i náročnějším +požadavkům. + +</para><para> + +Pokud se ptáte, zda je poštovní server potřeba i pro nezasíťovaný +počítač, odpověď zní <quote>ano</quote>. Některé systémové programy +(třeba <command>cron</command>, <command>quota</command>, +<command>aide</command>, …) totiž mohou elektronickou poštou +zasílat uživatelům důležitá upozornění. + +</para><para> + +První obrazovka vám nabídne několik typických scénářů použití. Vyberte +z nich ten, který nejvíce odpovídá zamýšlenému použití: + +</para> + +<variablelist> +<varlistentry> +<term>internetový počítač</term> +<listitem><para> + +Váš systém je připojen k počítačové síti a pošta je odesílána/příjmána +přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni +několik základních údajů, jako je poštovní jméno nebo seznam domén, +pro které chcete přijímat nebo předávat poštu. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>odesílání pošty přes chytrý počítač</term> +<listitem><para> + +Podle tohoto scénáře je veškerá odchozí pošta posílána +<quote>chytrému</quote> počítači, který ji za vás rozešle. Chytrý +počítač také často ukládá vaši příchozí poštu, tudíž nemusíte být +neustále připojeni. To pak znamená, že poštu musíte číst na chytrém +počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu +<command>fetchmail</command>. Tato volba je vhodná pro uživatele +s vytáčeným připojením. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>pouze lokální pošta</term> +<listitem><para> + +Systém není připojen k síti a pošta se rozesílá pouze mezi lokálními +uživateli. Tato volba je důrazně doporučena i když neplánujete +posílání žádných zpráv, protože různé systémové nástroje mohou +elektronickou poštou zasílat nejrůznější výstrahy a varování +(například oblíbené <quote>Překročili jste diskovou kvótu</quote>). +Tato volba je také vhodná pro nové uživatele, protože se neptá žádné +další otázky. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>žádné nastavení</term> +<listitem><para> + +Tuto možnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protože +dokud poštovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat +žádnou poštu a můžete tak přijít o důležité zprávy od systémových +programů. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +<para> + +Jestliže vám nevyhovuje žádný z nabízených scénářů, nebo pokud +potřebujete jemnější nastavení, budete muset ručně upravit +konfigurační soubory v adresáři <filename>/etc/exim4</filename>. +Další informace o <command>exim4</command> naleznete v adresáři +<filename>/usr/share/doc/exim4</filename>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/modules/packages.xml b/cs/boot-new/modules/packages.xml new file mode 100644 index 000000000..6574cfa36 --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/modules/packages.xml @@ -0,0 +1,141 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 id="install-packages"> + <title>Instalace balíčků</title> + +<para> + +Dále vám bude nabídnut seznam připravených softwarových úloh. Vždy +samozřejmě můžete přejít k programu <command>aptitude</command> +a balík po balíku určit, co se má instalovat. Ovšem projít všechny +balíky vám pravděpodobně zabere hodně času, protože budete vybírat +z &num-of-distrib-pkgs; dostupných balíků! + +</para><para> + +Z tohoto důvodu vám doporučujeme nejprve vybírat +<emphasis>úlohy</emphasis> a teprve poté doinstalovat konkrétní +balíky. <emphasis>Úlohy</emphasis> představují různé činnosti, které +byste s počítačem mohli provádět. Například <quote>desktopové +prostředí</quote>, <quote>webový server</quote> nebo <quote>tiskový +server</quote>. + +<footnote><para> + +Protože je <command>base-config</command> velmi líný, tak si na pomoc +volá jiné aplikace. Pro zobrazení seznamu úloh spustí program +<command>tasksel</command>, pro ruční výběr balíčků pak program +<command>aptitude</command>. Tyto nástroje můžete spustit +i samostatně kdykoliv po instalaci a (od)instalovat si tak další +balíčky. Pokud potřebujete po skončení instalace doinstalovat +konkrétní balíček, jednoduše spusťte příkaz <userinput>aptitude install +<replaceable>balík</replaceable></userinput>, kde +<replaceable>balík</replaceable> je jméno balíčku, který chcete +nainstalovat. + +</para></footnote></para><para> + +Jestliže si chcete systém sestavit balík po balíku, vyberte v programu +<command>tasksel</command> možnost <quote>ruční výběr balíků</quote>. + +</para><para> + +Až skončíte s výběrem, vyberte tlačítko <guibutton>Ok</guibutton>. Tím se +spustí <command>aptitude</command>, která nainstaluje vybrané balíčky. +I když nevyberete žádné úlohy, doinstalují se všechny chybějící balíky +s prioritou standardní, požadované a důležité. (To je ekvivalentní +spuštění příkazu <userinput>tasksel -ris</userinput> a v současné době +to znamená asi 37 megabajtů balíčků). Před samotnou instalací se +ještě zobrazí počet instalovaných balíků a celková velikost balíků, +které se musí stáhnout ze sítě. + +</para><para> + +Pokud jste vybrali ruční výběr balíků, mohou se nyní zobrazit dvě +různé obrazovky. Jestliže jste vybrali pouze ruční výběr balíků +a žádné úlohy, objeví se hlavní okno <command>aptitude</command>, kde +můžete okamžitě prohlížet/vybírat/odebírat dostupné balíčky. Pokud +jste však kromě ručního výběru balíků vybrali i některou +z připravených úloh, spustí se <command>aptitude</command> s přepínačem +<command>--visual-preview</command>, což vám ukáže pouze balíky, které +se budou instalovat. Chcete-li procházet všemi balíky, musíte z menu +vybrat <menuchoice> <guimenu>Pohledy</guimenu> <guimenuitem>Nový +pohled na balíky</guimenuitem></menuchoice>. Samotnou instalaci pak +zahájíte klávesou <keycap>g</keycap>. + +</para><note><para> + +Chcete-li opravdu minimální systém, zvolte ruční instalaci balíků +a <emphasis>nevybírejte</emphasis> žádnou z úloh — implicitně se +nebudou instalovat žádné balíky a veškerá zodpovědnost za výběr +důležitých balíků přechází na vás. + +</para></note><para> + +Zde musíme zmínit, že v připravených úlohách je zahrnuta pouze malá +část ze všech &num-of-distrib-pkgs; dostupných balíčků. Informace +o dalších balících získáte příkazem <userinput>apt-cache search +<replaceable>hledaný-řetězec</replaceable></userinput> (viz manuálová +stránka <citerefentry> <refentrytitle>apt-cache</refentrytitle> +<manvolnum>8</manvolnum> </citerefentry>), nebo si podle popisu níže +spusťte program <command>aptitude</command>. + +</para> + + <sect3 id="aptitude"> + <title>Pokročilá správa balíků programem <command>aptitude</command></title> + +<para> + +<command>Aptitude</command> moderní program pro správu balíků, který +umožňuje vybírat jednotlivé balíky (jako <command>dselect</command>), +množiny balíků vyhovující zadaným kritériím (pro pokročilé +uživatele), nebo celé úlohy (jako <command>tasksel</command>). + +</para><para> + +Nejdůležitější klávesové zkratky jsou: + +<informaltable> +<tgroup cols="2"> +<thead> +<row> + <entry>Klávesa</entry><entry>Akce</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry><keycap>nahoru</keycap>, <keycap>dolů</keycap></entry> + <entry>Posune se na předchozí resp. následující řádek.</entry> +</row><row> + <entry>&enterkey;</entry> + <entry>Otevře/sbalí/aktivuje položku.</entry> +</row><row> + <entry><keycap>+</keycap></entry> + <entry>Označí balík pro instalaci.</entry> +</row><row> + <entry><keycap>-</keycap></entry> + <entry>Označí balík pro odstranění.</entry> +</row><row> + <entry><keycap>d</keycap></entry> + <entry>Zobrazí závislosti balíku.</entry> +</row><row> + <entry><keycap>g</keycap></entry> + <entry>Provede stažení/instalaci/odstranění balíků.</entry> +</row><row> + <entry><keycap>q</keycap></entry> + <entry>Zavře aktuální pohled.</entry> +</row><row> + <entry><keycap>F10</keycap></entry> + <entry>Přepne se do menu.</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +Více příkazů naleznete v nápovědě pod klávesou <keycap>?</keycap>. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/modules/ppp.xml b/cs/boot-new/modules/ppp.xml new file mode 100644 index 000000000..7421c0d23 --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/modules/ppp.xml @@ -0,0 +1,131 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 23660 --> + + <sect2 arch="not-s390" id="PPP"> + <title>Nastavení PPP</title> + +<para> + +Pokud jste v první fázi instalace nenastavili síť, budete nyní dotázáni, zda chcete +instalovat zbytek systému přes PPP. PPP je protokol, jež se používá +pro navázání vytáčeného spojení mezi modemy. K úspěšnému nastavení +potřebujete znát několik informací od svého poskytovatele Internetu, +minimálně se jedná o telefonní číslo, uživatelské jméno, heslo +a volitelně DNS servery. Pokud ke svému počítači nemáte připojen +modem, nebo jej chcete nastavit později, tento krok přeskočte. + +</para><para> + +Odpovíte-li kladně, spustí se program <command>pppconfig</command>, +který vám pomůže PPP nastavit. Až se vás program bude ptát na název +vytáčeného (dialup) spojení, uveďte <userinput>provider</userinput>. + +</para><para> + +Doufáme, že s pomocí <command>pppconfig</command>u bude nastavení +snadné. Pokud by se vám to nepodařilo, přečtěte si následují pokyny. + +</para><para> + +Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlížení a editace +souborů v GNU/Linuxu. K zobrazení obsahu souboru používejte programy +<command>more</command>, nebo <command>zmore</command> pro +komprimované soubory s koncovkou <userinput>.gz</userinput>. Například +soubor <filename>README.debian.gz</filename> si můžete prohlédnout +příkazem <userinput>zmore README.debian.gz</userinput>. Pro úpravu +souborů je v základním systému nainstalován editor +<command>nano</command>, který nepřekypuje funkcemi, ale je snadno +použitelný. Později si samozřejmě můžete doinstalovat další editory +a prohlížeče, jako třeba <command>jed</command>, +<command>nvi</command>, <command>less</command> +a <command>emacs</command>. + +</para><para> + +V souboru <filename>/etc/ppp/peers/provider</filename> nahraďte +<userinput>/dev/modem</userinput> řetězcem +<userinput>/dev/ttyS<replaceable>#</replaceable></userinput>, kde +<replaceable>#</replaceable> značí číslo sériového portu. V Linuxu +se porty označují čísly od 0, takže první sériový port +<phrase arch="i386">(<userinput>COM1</userinput>)</phrase> je pod +Linuxem <filename>/dev/ttyS0</filename>. + +<phrase arch="powerpc;m68k">Na Macintoshích se sériovými porty je +modem na portu <filename>/dev/ttyS0</filename> a tiskárna na portu +<filename>/dev/ttyS1</filename>.</phrase> + +Dále upravte soubor <filename>/etc/chatscripts/provider</filename>, +kam vložíte telefonní číslo ke zprostředkovateli Internetu, +uživatelské jméno a heslo. Sekvenci <quote>\q</quote> v úvodu hesla +nemažte, protože zabraňuje zapisování hesla do souborů se záznamem +spojení. + +</para><para> + +Místo ověření uživatele v textovém režimu používají mnozí +zprostředkovatelé protokoly PAP nebo CHAP, jiní používají oba druhy. +Jestliže váš poskytovatel požaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat +jiným způsobem. V souboru +<filename>/etc/chatscript/provider</filename> zakomentujte vše za +vytáčecí sekvencí (začíná <quote>ATDT</quote>), upravte soubor +<filename>/etc/ppp/peers/provider</filename> podle návodu uvedeného +výše a připojte <userinput>user +<replaceable>jmeno</replaceable></userinput>, kde +<replaceable>jmeno</replaceable> je vaše uživatelské jméno +u zprostředkovatele připojení. Dále editujte soubor +<filename>/etc/ppp/pap-secrets</filename> nebo +<filename>/etc/ppp/chap-secrets</filename> a doplňte do něj heslo. + +</para><para> + +Do souboru <filename>/etc/resolv.conf</filename> ještě doplňte IP +adresu DNS serveru vašeho zprostředkovatele připojení. Řádky souboru +<filename>/etc/resolv.conf</filename> mají následující formát: + +<informalexample><screen> +nameserver <replaceable>xxx.xxx.xxx.xxx</replaceable> +</screen></informalexample> + +kde <replaceable>x</replaceable> jsou čísla v IP adrese. Případně +byste mohli do souboru <filename>/etc/ppp/peers/provider</filename> +přidat možnost <userinput>usepeerdns</userinput>, čímž zapnete +automatický výběr vhodných DNS serverů podle nastavení hostitelského +počítače. + +</para><para> + +Pokud váš poskytovatel používá standardní přihlašovací proceduru, mělo +by být vše připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod uživatelem +root příkazem <command>pon</command> a jeho průběh můžete sledovat +pomocí <command>plog</command>. Odpojíte se příkazem +<command>poff</command>. + +</para><para> + +Pro další informace o používání PPP v Debianu si přečtěte +<filename>/usr/share/doc/ppp/README.Debian.gz</filename>. + +</para><para> + +Pro statické připojení pomocí SLIP budete muset do souboru +<filename>/etc/init.d/network</filename> přidat příkaz +<userinput>slattach</userinput> (z balíku +<classname>net-tools</classname>). Dynamické SLIP vyžaduje balík +<classname>gnudip</classname>. + +</para> + + <sect3 id="PPPOE"> + <title>Nastavení PPP přes ethernet (PPPOE)</title> +<para> + +PPPOE je příbuzný protokol PPP a používá se pro širokopásmové +připojení (např. xDSL). Nastavení základního systému neobsahuje +podporu pro takováto připojení, ale vše potřebné je nainstalováno. To +znamená, že se můžete přepnout na druhou virtuální konzoli, spustit +<command>pppoeconf</command> a nastavit PPPOE ručně. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/modules/shadow.xml b/cs/boot-new/modules/shadow.xml new file mode 100644 index 000000000..3c398ed53 --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/modules/shadow.xml @@ -0,0 +1,72 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 18642 --> + + <sect2 id="base-config-users"> + <title>Nastavení uživatelů a jejich hesel</title> + + <sect3 id="base-config-root"> + <title>Nastavení rootova hesla</title> + +<para> + +Účet <emphasis>root</emphasis> je účtem pro +<emphasis>superuživatele</emphasis>, na kterého se nevztahují +bezpečnostní omezení. Měli byste ho používat pouze, když provádíte +správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou. + +</para><para> + +Uživatelská hesla by měla být sestavena z alespoň 6 písmen, obsahovat +malá a velká písmena včetně dalších znaků (jako ; . ,). Speciální +pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protože je to velmi mocný +účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav, +jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout. + +</para><para> + +Jestliže vám někdo bude tvrdit, že potřebuje heslo vašeho rootovského +účtu, buďte velice ostražití. V žádném případě byste neměli toto heslo +prozrazovat! Jedině snad, že daný stroj spravuje více +spolu-administrátorů. + +</para> + </sect3> + + <sect3 id="make-normal-user"> + <title>Vytvoření uživatelského účtu</title> + +<para> + +Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uživatelský účet. (Účet je +právo k používání počítače, tvoří ho jméno uživatele a jeho heslo). +Tento účet byste měli používat ke každodenní práci. Jak již bylo +řečeno, <emphasis>nepoužívejte</emphasis> účet superuživatele pro +běžné úkoly. + +</para><para> + +Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce +by si mohla vyžádat novou instalaci systému. Dalším důvodem je +možnost, že vám může být nastrčen program nazývaný <emphasis>trojský +kůň</emphasis>, který zneužije práv, jež jako root máte, a naruší +bezpečnost vašeho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového +operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku. +Jestliže v Unixu začínáte, uvažte četbu na toto téma. + +</para><para> + +Postupně budete požádáni o zadání celého jména uživatele, jména +uživatelského účtu a hesla. Jméno uživatelského účtu si můžete vybrat +zcela libovolně. Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si +nový účet <userinput>jan</userinput>, <userinput>jnovak</userinput> +nebo <userinput>jn</userinput>. + +</para><para> + +Pokud budete chtít vytvořit další účet, můžete to udělat kdykoliv +po skončení instalace programem <command>adduser</command>. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/boot-new/modules/timezone.xml b/cs/boot-new/modules/timezone.xml new file mode 100644 index 000000000..6e4b2e1dc --- /dev/null +++ b/cs/boot-new/modules/timezone.xml @@ -0,0 +1,36 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 19108 --> + + <sect2 id="base-config-tz"> + <title>Nastavení časového pásma</title> + +<para> + +Po úvodní obrazovce budete vyzváni k výběru vašeho časového pásma. +Nejprve vyberte, zda jsou hardwarové hodiny počítače nastaveny na +místní nebo univerzální časové pásmo (UTC). Ve výběru vám může pomoci +aktuální čas hodin, který se v dialogu zobrazuje. + +<phrase arch="m68k;powerpc"> + +Hardwarové hodiny v Macintoshích jsou standardně nastaveny na místní +čas. Jestliže budete mít duální zavádění, tak možnost UTC zamítněte. + +</phrase><phrase arch="i386"> + +Jestli budou na počítači i Windows nebo DOS, možnost hardwarových +hodin v UTC zamítněte, protože zmíněné systémy s touto možností +pracovat neumí. + +</phrase> + +</para><para> + +Dále vám bude nabídnut pravděpodobný seznam časových pásem, ve kterých +se váš počítač nachází. Pokud je odhad instačního programu špatný, +odpovězte záporně, což vám ukáže kompletní seznam časových pásem, ze +kterého si pak můžete vybrat nejlepší variantu. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/hardware/hardware-supported.xml b/cs/hardware/hardware-supported.xml new file mode 100644 index 000000000..3f9ffb5d7 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/hardware-supported.xml @@ -0,0 +1,340 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="hardware-supported"> + <title>Podporovaná zařízení</title> + +<para> + +Debian neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána +jádrem Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, +na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač +<command>gcc</command> atd., a pro kterou existuje port Debianu, můžete +Debian nainstalovat. Viz stránka s porty +(<ulink url="&url-ports;"></ulink>). + +</para><para> + +Než abychom se snažili popsat všechny podporované konfigurace +hardwaru pro architekturu &arch-title;, zaměříme se spíše na obecné +informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci. + +</para> + + <sect2><title>Podporované počítačové architektury</title> + +<para> + +Debian &release; podporuje jedenáct hlavních počítačových architektur +a několik jejich variant. + +</para><para> + +<informaltable> +<tgroup cols="4"> +<thead> +<row> + <entry>Architektura</entry> + <entry>Označení v Debianu</entry> + <entry>Podarchitektura</entry> + <entry>Varianta</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry morerows="2">Intel x86</entry> + <entry morerows="2">i386</entry> + <entry morerows="2"></entry> + <entry>vanilla</entry> +</row><row> + <entry>speakup</entry> +</row><row> + <entry>linux26</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="5">Motorola 680x0</entry> + <entry morerows="5">m68k</entry> + <entry>Atari</entry> + <entry>atari</entry> +</row><row> + <entry>Amiga</entry> + <entry>amiga</entry> +</row><row> + <entry>68k Macintosh</entry> + <entry>mac</entry> +</row><row> + <entry morerows="2">VME</entry> + <entry>bvme6000</entry> +</row><row> + <entry>mvme147</entry> +</row><row> + <entry>mvme16x</entry> +</row> + +<row> + <entry>DEC Alpha</entry> + <entry>alpha</entry> + <entry></entry> + <entry></entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">Sun SPARC</entry> + <entry morerows="1">sparc</entry> + <entry morerows="1"></entry> + <entry>sun4cdm</entry> +</row><row> + <entry>sun4u</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">ARM a StrongARM</entry> + <entry morerows="3">arm</entry> + <entry morerows="3"></entry> + <entry>netwinder</entry> +</row><row> + <entry>riscpc</entry> +</row><row> + <entry>shark</entry> +</row><row> + <entry>lart</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">IBM/Motorola PowerPC</entry> + <entry morerows="3">powerpc</entry> + <entry>CHRP</entry> + <entry>chrp</entry> +</row><row> + <entry>PowerMac</entry> + <entry>pmac</entry> +</row><row> + <entry>PReP</entry> + <entry>prep</entry> +</row><row> + <entry>APUS</entry> + <entry>apus</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">HP PA-RISC</entry> + <entry morerows="1">hppa</entry> + <entry>PA-RISC 1.1</entry> + <entry>32</entry> +</row><row> + <entry>PA-RISC 2.0</entry> + <entry>64</entry> +</row> + +<row> + <entry>Intel ia64-based</entry> + <entry>ia64</entry> + <entry></entry> + <entry></entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="2">MIPS (big endian)</entry> + <entry morerows="2">mips</entry> + <entry morerows="1">SGI Indy/Indigo 2</entry> + <entry>r4k-ip22</entry> +</row><row> + <entry>r5k-ip22</entry> +</row><row> + <entry>Broadcom BCM91250A (SWARM)</entry> + <entry>sb1-swarm-bn</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">MIPS (little endian)</entry> + <entry morerows="3">mipsel</entry> + <entry>Cobalt</entry> + <entry>cobalt</entry> +</row><row> + <entry morerows="1">DECstation</entry> + <entry>r4k-kn04</entry> +</row><row> + <entry>r3k-kn02</entry> +</row><row> + <entry>Broadcom BCM91250A (SWARM)</entry> + <entry>sb1-swarm-bn</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">IBM S/390</entry> + <entry morerows="1">s390</entry> + <entry>IPL z VM-reader a DASD</entry> + <entry>generic</entry> +</row><row> + <entry>IPL z pásky</entry> + <entry>tape</entry> +</row> + +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para><para> + +Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře +<emphasis>&arch-title;</emphasis>. Pro ostatní podporované +architektury jsou návody na stránkách +<ulink url="http://www.debian.org/ports/">Debian-Ports</ulink>. + +</para><para condition="new-arch"> + +Toto je první oficiální vydání systému &debian; pro architekturu +&arch-title;. K vydání došlo, protože jsme přesvědčeni, že stav +distribuce pro tuto architekturu je již uspokojivý a distribuce může +být oficiálně uvolněna k širšímu použití. Jelikož jde o první verzi +distribuce podporující tuto architekturu, nebyla distribuce prověřena +širokou uživatelskou základnou a proto se v ní mohou vyskytovat chyby. +Jakékoliv problémy, prosím, nahlaste na +<ulink url="&url-bts;">Bug Tracking System</ulink> a nezapomeňte +napsat, že chyba se týká platformy &arch-title;. +Také bude užitečné sledovat diskuzní list +<ulink url="&url-list-subscribe;">debian-&architecture;</ulink> + +</para> + + </sect2> + +<!-- supported cpu docs --> +&supported-alpha.xml; +&supported-arm.xml; +&supported-hppa.xml; +&supported-i386.xml; +&supported-ia64.xml; <!-- FIXME: currently missing --> +&supported-m68k.xml; +&supported-mips.xml; +&supported-mipsel.xml; +&supported-powerpc.xml; +&supported-s390.xml; +&supported-sparc.xml; + + <sect2 id="gfx" arch="not-s390"><title>Grafické karty</title> + +<para arch="i386"> + +Pro výstup v textovém režimu potřebujete grafickou kartu kompatibilní +se standardem VGA, což dnes téměř každá grafická karta splňuje. +Historické grafické karty kompatibilní se standardy CGA, MDA nebo HGA +jsou rovněž postačující, pokud ovšem neplánujete využití systému X11. +(Během instalace popsané v tomto manuálu se grafický systém X11 +nepoužívá.) + +</para><para> + +Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro +kartu existuje ovladač v projektu XFree86. Většina grafických +karet pro sloty PCI, AGP a PCIe funguje s XFree86 bezproblémově. +Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech +a ukazovacích zařízeních naleznete na +<ulink url="&url-xfree86;"></ulink>. +Debian &release; je dodáván se systémem XFree86 verze &x11ver;. + +</para><para arch="mips"> + +Systém X11 od XFree86 je podporován pouze na SGI Indy. Deska Broadcom +BCM91250A má standardní 3.3v PCI sloty a podporuje VGA emulaci nebo +linuxový framebuffer na škále vybraných grafických karet. Pro BCM91250A +existuje <ulink url="&url-bcm91250a-hardware;">seznam kompatibilního +hardwaru</ulink>. + +</para><para arch="mipsel"> + +Systém X11 od XFree86 je podporován na některých modelech +DECstation. Deska Broadcom BCM91250A má standardní 3.3v PCI sloty +a podporuje VGA emulaci nebo linuxový framebuffer na škále vybraných +grafických karet. Pro BCM91250A existuje <ulink +url="&url-bcm91250a-hardware;">seznam kompatibilního hardwaru</ulink>. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="i386" id="laptops"><title>Notebooky</title> + +<para> + +Instalovat můžete i na notebook. Bohužel, notebooky mají často +nestandardní nebo proprietární hardwarové prvky. Na stránce +<ulink url="&url-x86-laptop;">Linux a notebooky</ulink> +zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 condition="defaults-smp"> +<title>Víceprocesorové systémy</title> + +<para> + +Tato architektura umožňuje využití více procesorů — +tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci +Debian &release; bylo sestaveno s touto podporou, což by nemělo vadit +ani při instalaci na jednoprocesorový počítač; pouze režie jádra může +být trošku vyšší. + +</para><para> + +Abyste optimalizovali jádro pro jeden procesor, budete muset nahradit +jádro operačního systému, viz <xref linkend="kernel-baking"/>. +V aktuálním jádře verze &kernelversion; zrušíte podporu SMP tak, že +v konfiguračním systému jádra v sekci +<guimenu>&smp-config-section;</guimenu> vypnete položku +<guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 condition="supports-smp"> + <title>Víceprocesorové systémy</title> +<para> + +Tato architektura umožňuje využití více procesorů — +tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci +Debian &release; podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, +protože jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více +procesory, systém však bude využívat pouze první procesor. + +</para><para> + +Pro využití více než jednoho procesoru budete muset nahradit jádro +operačního systému, viz <xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro +verze &kernelversion; zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním +systému jádra vyberete v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu> +položku <guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 condition="supports-smp-sometimes"> + <title>Víceprocesorové systémy</title> +<para> + +Tato architektura umožňuje využití více procesorů — +tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci +Debian &release; bylo sestaveno s touto podporou, ale v závislosti na +použitém instalačním médiu se toto jádro nemusí nainstalovat +implicitně. Instalaci by to vadit nemělo, protože jádro bez podpory +multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém však +bude využívat pouze první procesor. + +</para><para> + +Pro využití více procesorů se budete muset podívat, zda se +nainstalovalo SMP jádro. Pokud ne, doinstalujte si příslušný balík. +Další možnost je sestavit si vlastní jádro operačního systému, viz +<xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro verze &kernelversion; +zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním systému jádra vyberete +v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu> položku +<guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>. + +</para> + </sect2> + + </sect1> diff --git a/cs/hardware/hardware.xml b/cs/hardware/hardware.xml new file mode 100644 index 000000000..21774e13f --- /dev/null +++ b/cs/hardware/hardware.xml @@ -0,0 +1,22 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + +<chapter id="hardware-req"> + <title>Požadavky na počítač</title> + +<para> + +V této kapitole se dozvíte informace o hardwarových požadavcích +distribuce a také zde naleznete odkazy na další informace o zařízeních +podporovaných Linuxem a GNU programy. + +</para> + +&hardware-supported.xml; +&installation-media.xml; +&supported-peripherals.xml; +&memory-disk-requirements.xml; +&network-cards.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/hardware/installation-media.xml b/cs/hardware/installation-media.xml new file mode 100644 index 000000000..1304e710d --- /dev/null +++ b/cs/hardware/installation-media.xml @@ -0,0 +1,305 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="installation-media"> + <title>Instalační média</title> + +<para> + +Tato podkapitola popisuje různé druhy instalačních médií, která můžete +použít pro instalaci Debianu. Výhody a nevýhody jednotlivých médií pak +podrobněji rozebírá kapitola <xref linkend="install-methods"/>. + +</para> + + <sect2 condition="supports-floppy-boot"><title>Diskety</title> + +<para> + +Přestože je instalace z disket nejméně pohodlná volba, stále se někdy +používá pro počáteční zavedení instalačního systému. +Vše co potřebujete, je pouze 3,5 palcová disketová jednotka +s kapacitou 1440 kilobajtů. + +</para><para arch="powerpc"> + +Podpora disket na CHRP je momentálně nefunkční. + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>CD-ROM/DVD-ROM</title> +<note><para> + +Kdykoliv v této příručce uvidíte napsáno <quote>CD-ROM</quote>, čtěte +to jako <quote>CD-ROM nebo DVD-ROM</quote>, protože z hlediska +operačního systému není mezi těmito technologiemi žádný rozdíl. + +</para></note><para> + +Některé architektury umožňují instalaci z CD. Na počítačích s možností +zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout použití +<phrase arch="not-s390">disket.</phrase> +<phrase arch="s390">pásek.</phrase> +I v případě, že váš počítač neumí zavádět systém přímo z CD, můžete +CD-ROM využít po počátečním zavedení systému z jiného média, viz +<xref linkend="boot-installer"/>. + +</para><para arch="i386"> + +Využít můžete jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD/DVD-ROM. Navíc jsou +podporována i stará nestandardní rozhraní jako Mitsumi a Matsushita, +u kterých se ovšem může stát, že takové mechaniky budou pro +zprovoznění vyžadovat zvláštní parametr při zavádění systému. +Je rovněž nepravděpodobné, že by z těchto mechanik šlo zavést +operační systém. Vyčerpávající informace o CD mechanikách v Linuxu +najdete v <ulink url="&url-cd-howto;">Linux CD-ROM HOWTO</ulink>. + +</para><para arch="i386"> + +Podporovány jsou také externí USB CD-ROM mechaniky a některá FireWire +zařízení pracující s ovladači ohci1394 a sbp2. + +</para><para arch="alpha"> + +Na architektuře &arch-title; jsou podporovány jak SCSI, tak IDE/ATAPI +CD-ROM mechaniky, ovšem musí být připojeny na řadič podporovaný SRM +konzolou. To vyřazuje mnoho přídavných řadičů, ale řadiče přímo od +výrobce by měly většinou fungovat. Chcete-li zjistit, zda je vaše +zařízení podporováno SRM konzolou, nahlédněte do <ulink +url="&url-srm-howto;">SRM HOWTO</ulink>. + +</para><para arch="arm"> + +CD-ROM mechaniky IDE/ATAPI jsou podporovány na všech počítačích ARM. +Na RiscPC jsou navíc podporovány také SCSI CD mechaniky. + +</para><para arch="mips"> + +Na počítačích SGI vyžaduje zavádění z CD SCSI CD-ROM mechaniku +schopnou pracovat s logickými bloky velikosti 512 bajtů. Mnoho +prodávaných SCSI mechanik tuto schopnost postrádá. Pokud má vaše +CD-ROM mechanika propojku nazvanou <quote>Unix/PC</quote> nebo +<quote>512/2048</quote>, nastavte ji do pozice <quote>Unix</quote> +resp. <quote>512</quote>. Poté stačí vstoupit do firmwaru a vybrat +položku <quote>System installation</quote>. Broadcom BCM91250A sice +podporuje standardní IDE zařízení včetně CD-ROM mechanik, ale protože +firmware nerozpozná CD mechaniky, nenabízíme ani obrazy CD. + +</para><para arch="mipsel"> + +Na počítačích DECstation funguje zavádění z CD pouze u SCSI mechanik, +které umí pracovat s velikostí bloku 512 bajtů. Těch je na trhu +poměrně málo. Pokud má vaše CD mechanika propojku (jumper) nazvanou +<quote>Unix/PC</quote> nebo <quote>512/2048</quote>, přepněte ji do +pozice <quote>Unix</quote> nebo <quote>512</quote>. + +</para><para arch="mipsel"> + +První CD obsahuje instalátor pro podarchitekturu r3k-kn02, kam patří +počítače založené na R3000, jako DECstation 5000/1xx, 5000/240, nebo +některé modely Personal DECstation. +Na druhém CD se nachází instalátor pro podarchitekturu r4k-kn04, což +jsou stroje založené na R4x00 — DECstation 5000/150, 5000/260 a +Personal DECstation 5000/50. + +</para><para arch="mipsel"> + +Samotné zavedení z CD se provede v promptu firmwaru příkazem +<userinput>boot +<replaceable>#</replaceable>/rz<replaceable>id</replaceable></userinput>, +kde <replaceable>#</replaceable> je číslo TurboChannel zařízení, ze +kterého se má zavádět (většinou to bývá 3), a +<replaceable>id</replaceable> je SCSI ID CD-ROM mechaniky. +Pokud potřebujete zadat speciální parametry, použijte syntaxi: + +</para><para arch="mipsel"> + +<userinput>boot +<replaceable>#</replaceable>/rz<replaceable>id</replaceable> +parametr1=hodnota1 parametr2=hodnota2 ...</userinput> + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>Pevný disk</title> + +<para> + +Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost zavedení instalačního +systému z pevného disku. To však vyžaduje jiný operační systém, pomocí +kterého nahrajete na disk instalační program. + +</para><para arch="m68k"> + +Ve skutečnosti je to pro většinu &architecture; počítačů preferovaná +možnost. + +</para><para arch="sparc"> + +Přestože &arch-title; nepodporuje zavádění ze SunOS (Solarisu), můžete +instalovat z jejich oblasti (UFS). + +</para> + </sect2> + + <sect2 condition="bootable-usb"><title>USB Memory Stick</title> + +<para> + +Mnoho počítačů potřebuje disketové nebo CD-ROM mechaniky pouze pro +instalaci systému a pro záchranné účely. Pokud spravujete nějaké +servery, jistě jste již uvažovali o zbytečnosti těchto mechanik +a o možnosti instalovat systém z paměťového USB média, populární +<quote>klíčenky</quote>. Tato možnost je velmi zajímavá i pro malé +systémy, jejichž skříně neoplývají volným prostorem. + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>Síť</title> + +<para condition="supports-tftp"> + +Systém také můžete <emphasis>zavést</emphasis> ze sítě. +<phrase arch="mips"> +Pro Mips to je preferovaná metoda instalace. +</phrase> + +</para><para condition="supports-nfsroot"> + +Příjemnou možností je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální +sítě a všechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. + +</para><para> + +Po instalaci jádra systému můžete doinstalovat zbytek Debianu přes +libovolné síťové připojení (včetně PPP) pomocí služeb FTP nebo HTTP. + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>Un*x nebo systém GNU</title> + +<para> + +Pokud používáte jiný unixový systém, můžete jej využít pro instalaci +&debian;u a úplně tak obejít &d-i; popisovaný ve zbytku +příručky. Tento způsob instalace je vhodný zejména pro uživatele +s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii, +nebo na počítačích, které si nemohou dovolit prostoje. Jestliže vás +zmíněná technika zajímá, přeskočte na <xref linkend="linux-upgrade"/>. + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>Podporovaná datová média</title> + +<para> + +Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, +aby fungovaly na co nejširší škále počítačů. Jestli se vám takto +připravené jádro zdá pro běžné použití zbytečně velké, pročtěte si +návod o přípravě vlastního jádra (<xref linkend="kernel-baking"/>). +Podpora co nejvíce zařízení na instalačních discích je žádoucí pro +snadnou instalaci na libovolném hardwaru. + +</para><para arch="i386"> + +Instalační systém Debianu obsahuje podporu pro disketové mechaniky, +IDE disky, disketové mechaniky IDE, IDE disky na paralelním portu, +řadiče a jednotky SCSI, USB a FireWire. Systém umí pracovat se +souborovými systémy FAT, FAT s rozšířením Win-32 (VFAT), NTFS +a dalšími. + +</para><para arch="i386"> + +Podporovány jsou také disky emulující AT rozhraní. Bývají označeny +jako MFM, RLL, IDE nebo ATA. Podpora starých 8 bitových řadičů +používaných v počítačích IBM XT je dostupná pouze v modulu jádra. +Použít můžete také řadiče SCSI disků od nejrůznějších výrobců, +podrobnosti jsou shromážděny v <ulink url="&url-hardware-howto;">Linux +Hardware Compatibility HOWTO</ulink>. + +</para><para arch="m68k"> + +Naprostá většina systémů pro ukládání dat podporovaná linuxovým jádrem +je podporovaná i instalačním systémem. +Aktuální linuxové jádro nepodporuje disketové mechaniky na Macintoshi +a instalační systém Debianu nepodporuje diskety pro Amigy. +Na Atari jsou mimo jiné podporovány souborové systémy HFS a AFFS, +na Macintoshích souborový systém Atari (FAT) a na Amigách, jako +moduly, systémy FAT a HFS. + +</para><para arch="sparc"> + +Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou +také podporovány instalačním systémem. +Standardní jádro obsahuje tyto SCSI ovladače: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Sparc ESP + +</para></listitem> +<listitem><para> + +PTI Qlogic,ISP + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Adaptec AIC7xxx + +</para></listitem> +<listitem><para> + +NCR a Symbios 53C8XX + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Samozřejmě jsou podporovány také IDE systémy (jako UltraSPARC 5). +V dokumentu <ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC +Processors FAQ</ulink> naleznete vyčerpávající informace o podpoře +SPARC hardwaru v linuxovém jádře. + +</para><para arch="alpha"> + +Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou +také podporovány instalačním systémem, což zahrnuje i SCSI a IDE +disky. Na spoustě systémů však SRM konzola neumí zavést systém z IDE +disku a Jensen navíc neumí startovat z disket (viz <ulink +url="&url-jensen-howto;"></ulink>). + +</para><para arch="powerpc"> + +Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou +také podporovány instalačním systémem. Aktuální linuxová jádra však +stále na systémech CHRP nepodporují disketové mechaniky. + +</para><para arch="hppa"> + +Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou +také podporovány instalačním systémem. Aktuální linuxová jádra však +nepodporují disketové mechaniky. + +</para><para arch="mips"> + +Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou +také podporovány instalačním systémem. + +</para><para arch="s390"> + +Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou +také podporovány instalačním systémem. To znamená, že DASD FBA a ECKD +jsou podporovány jak starým (ldl), tak i novým obecným rozvržením +disku S/390 (cdl). + +</para> + + </sect2> + + </sect1> diff --git a/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml b/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml new file mode 100644 index 000000000..2a7980aa8 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml @@ -0,0 +1,49 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="memory-disk-requirements"> + <title>Požadavky na operační paměť a diskový prostor</title> + +<para> + +K instalaci potřebujete alespoň &minimum-memory; operační paměti +a &minimum-fs-size; volného místa na disku. Pro minimální konzolový +systém (všechny balíky ze sekce standardní) je zapotřebí 250 MB +diskového prostoru. +Pokud chcete nainstalovat rozumnou část distribuce včetně systému +X Window a vývojového prostředí, budete potřebovat alespoň 400 MB. +Víceméně úplnou instalaci lze směstnat na 800 MB, ale počítejte +s tím, že moderní desktopové prostředí zabere několik gigabajtů. + +</para><para arch="m68k"> + +Na Amigách odpovídá velikost paměti FastRAM celkovým požadavkům na +paměť. Použití karet Zorro s 16bitovou pamětí není podporováno, +potřebujete 32bitovou RAM. K zakázání 16bitové paměti můžete +použít program <command>amiboot</command> (viz +<ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink>). +Novější jádra by měla vypnout 16bitovou paměť automaticky. + +</para><para arch="m68k"> + +Na Atari Linux využije jak paměť ST-RAM, tak i Fast RAM (TT-RAM). +Protože hodně uživatelů hlásilo problém s během jádra ve Fast RAM, +zavaděč umístí jádro do ST-RAM. Minimální velikost ST-RAM je 2 MB. +K tomu budete ještě potřebovat alespoň 12 MB TT-RAM. + +</para><para arch="m68k"> + +U Macintoshů si dejte pozor na stroje s ,,RAM-based video'' (RBV). +Paměťový segment na fyzické adrese 0 se používá jako paměť grafické +karty, což znemožňuje zavedení jádra na standardní pozici. +Alternativní paměťový segment pro jádro a RAMdisk musí být veliký +alespoň 4 MB. + +</para><para arch="m68k"> + +<emphasis condition="FIXME">FIXME: is this still true?</emphasis> + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/hardware/network-cards.xml b/cs/hardware/network-cards.xml new file mode 100644 index 000000000..b30a4b496 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/network-cards.xml @@ -0,0 +1,180 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="network-cards"> + <title>Hardware pro připojení k síti</title> + +<para arch="i386"> + +<!-- last updated for kernel-image_2.0.36-2 --> + +Instalační systém podporuje naprostou většinu síťových karet pro +sběrnice PCI a ISA, avšak některé síťové karty nejsou podporovány +všemi instalačními sadami. Jedná se o karty a protokoly AX.25, +NI16510 EtherBlaster, Schneider & Koch G16 a vestavěnou kartu +Zenith Z-Note. Rovněž nejsou podporovány síťové karty pro sběrnici +MCA a karty a protokol FDDI. Nějaké (postarší) informace můžete najít +v dokumentu <ulink url="&url-linux-mca;">Linux na MCA</ulink>. + +<!-- +Pokud instalační systém vaši síťovou kartu nepodporuje, můžete +si sestavit vlastní jádro s příslušnou podporou a nahradit jím jádro +instalační (viz <xref linkend="rescue-replace-kernel"/>). +--> + +</para><para arch="i386"> + +Z oblasti ISDN není v sadě zaváděcích médií zahrnuta podpora pro +protokol D-channel německé sítě 1TR6 a karty Spellcaster BRI. + +</para><para arch="m68k"> + +Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být +podporována i zaváděcími médii. Možná budete muset zavést ovladač jako +modul. Podrobnosti viz <ulink url="&url-m68k-faq;"></ulink>. + +</para><para arch="sparc"> + +Následující síťové karty (NIC) jsou podporovány přímo v instalačním +jádře: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Sun LANCE + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Sun Happy Meal + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para arch="sparc"> + +Další ovladače síťových karet existují ve formě modulů. Tyto můžete +použít až po instalaci ovladačů. Ovšem díky magii v OpenPROM je možné +zavádět z těchto zařízení: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Sun BigMAC + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Sun QuadEthernet + +</para></listitem> + <listitem><para> + +MyriCOM Gigabit Ethernet + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para arch="alpha;powerpc;hppa;mips;ia64"> + +Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být +podporována i zaváděcími médii. Možná budete muset zavést ovladač jako +modul. + +</para><para arch="mipsel"> + +Kvůli omezení jádra jsou podporována pouze síťová rozhraní integrovaná +ve stanicích DECstation. Volitelné síťové karty TurboChannel v +současné době nefungují. + +</para><para arch="s390"> + +Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být +podporována i zaváděcími disky. Všechny ovladače síťových karet jsou +sestaveny jako moduly, takže během úvodní fáze síťové instalace budete +muset jeden z nich nahrát. Podporovaná zařízení jsou: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Channel to Channel (CTC) a ESCON spojení (reálné nebo emulované) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +OSA-2 Token Ring/Ethernet a OSA-Express Fast Ethernet (ne QDIO) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Inter-User Communication Vehicle (IUCV) — dostupné pouze pro hosty +systému VM + +</para></listitem> +<listitem><para> + +OSA-Express v QDIO módu, HiperSockets a Guest-LAN + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para> + + +<para arch="arm"> + +Na počítačích NetWinder a CATS jsou následující síťová rozhraní +podporována přímo zaváděcími disky: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +PCI-based NE2000 + +</para></listitem> +<listitem><para> + +DECchip Tulip + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para arch="arm"> + +Zaváděcí disky na počítačích RiscPC podporují tyto síťové karty: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Ether1 + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Ether3 + +</para></listitem> +<listitem><para> + +EtherH + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para arch="arm"> + +Jestliže je vaše karta zmíněna v předchozím seznamu, můžete provést +celou instalaci ze sítě bez použití disket nebo CD. + +</para><para arch="arm"> + +Všechny ostatní síťové karty (NIC) podporované linuxovým jádrem by +měly být podporovány i zaváděcími disky. +Možná budete muset zavést ovladač síťové karty jako modul — to +znamená, že pro instalaci jádra a modulů budete muset použít jiné +médium. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/hardware/supported-peripherals.xml b/cs/hardware/supported-peripherals.xml new file mode 100644 index 000000000..de6767af5 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported-peripherals.xml @@ -0,0 +1,182 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29467 --> + + <sect1 id="supported-peripherals"> + <title>Ostatní zařízení</title> +<para arch="not-s390"> + +V Linuxu můžete používat nejrůznější hardwarové vybavení jako myši, +tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA a USB. +Většina z nich však není pro instalaci nutná. + +<phrase arch="i386"> +Některé USB klávesnice mohou vyžadovat speciální nastavení (viz +<xref linkend="usb-keyboard-config"/>). +</phrase> + +</para><para arch="i386"> + +Znovu vás odkazujeme na <ulink url="&url-hardware-howto;">Linux +Hardware Compatibility HOWTO</ulink>, kde zjistíte, zda pro +vaše zařízení existuje linuxový ovladač. + +</para><para arch="s390"> + +Instalace balíků z XPRAM a z pásky není tímto systémem podporována. +Všechny balíky, které chcete instalovat, musí být dostupné na DASD +nebo přes síť na NFS, HTTP nebo FTP. + +</para><para arch="mips"> + +Deska Broadcom BCM91250A nabízí standardní 3.3v 32 bitové i 64 bitové +PCI sloty a USB konektory. + +</para><para arch="mipsel"> + +Deska Broadcom BCM91250A nabízí standardní 3.3v 32 bitové i 64 bitové +PCI sloty a USB konektory. Cobalt RaQ bohužel nemá žádnou podporu pro +přídavná zařízení, Qube má jeden PCI slot. + +</para> +</sect1> + + <sect1 arch="not-s390"><title>Hardware určený pro GNU/Linux</title> + +<para> + +V současnosti již někteří prodejci dodávají počítače s <ulink +url="&url-pre-installed;">nainstalovaným</ulink> Debianem, případně +jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu něco připlatíte, +ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače +je se systémem GNU/Linux plně kompatibilní. + +</para><para arch="m68k"> + +Bohužel je dnes těžké najít obchodníka prodávajícího vůbec nějaké +novější modely &arch-title;. + +</para><para arch="i386"> + +Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si +pozorně jejich licenci, jestli můžete software odmítnout a zda vám +budou vráceny peníze. Více najdete na Internetu, když budete hledat +klíčová slova <quote>Windows refund</quote>. + +</para><para> + +Ať už zakoupíte počítač s instalací GNU/Linuxu nebo bez ní, je +důležité se přesvědčit, že je hardware podporován jádrem operačního +systému. Zkontrolujte si, jestli jsou všechna zařízení v počítači +uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se +netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží Linux. +Dejte přednost zboží, jehož výrobci Linux podporují. + +</para> + + <sect2><title>Vyvarujte se uzavřených technologií</title> +<para> + +Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání +ovladačů pro Linux, případně požadují podepsat smlouvu o uchování +těchto informací v tajnosti před třetími osobami, což znemožňuje +uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. + +</para><para arch="m68k"> + +Dalším příkladem je proprietární hardware ve starších Macintoshích. +Ve skutečnosti vlastně nikdy nebyly uvolněny specifikace nebo +dokumentace k libovolnému macintoshímu hardwaru. Za všechny +jmenujme například řadič ADB, používaný klávesnicí a myší, řadič +disketové mechaniky a veškerá akcelerace a CLUT manipulace grafiky +(i když nyní již podporujeme CLUT manipulaci na téměř všech grafických +čipech). To jednoduše vysvětluje zaostávání macintoshího portu Linuxu +za ostatními architekturami. + +</para><para> + +Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro +Linux. Můžete výrobce požádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj +obrátí více lidí, uvědomí si, že komunita okolo svobodného softwaru +představuje důležitou skupinu zákazníků. + +</para> +</sect2> + + + <sect2 arch="i386"><title>Zařízení určená speciálně pro Windows</title> +<para> + +Znepokojivým trendem je rozšíření modemů a tiskáren určených pouze pro +Windows. Takové periferie byly konstruovány speciálně pro používání +s operačním systémem Microsoft Windows a nesou označení WinModem nebo +<quote>Vyrobeno pro systémy s Windows</quote>. Obvykle tato zařízení +postrádají vlastní procesor a jsou obsluhována ovladačem +zaměstnávajícím hlavní procesor počítače. Díky této strategii je +jejich výroba levnější, ale tato úspora se <emphasis>nemusí</emphasis> +projevit v koncové ceně zařízení, které může být dokonce dražší než +obdobné řešení s vlastním procesorem. + +</para><para> + +Doporučujeme vyvarovat se těchto zařízení <quote>vyrobených pro +Windows</quote> z následujících důvodů. Za prvé jejich výrobci +zpravidla neposkytují informace pro napsání ovladače pro Linux - +obecně hardware i software pro tato zařízení je vlastnictvím výrobce +a dokumentace není dostupná bez uzavření dohody o jejím nezveřejnění, +pokud tedy vůbec dostupná je. Takový přístup k dokumentaci je +neslučitelný s vytvořením volně šiřitelného ovladače, poněvadž jeho +autor dává k dispozici zdrojový kód. Dalším důvodem je, že práci +chybějícího vloženého procesoru musí odvádět operační systém často +s <emphasis>real-time</emphasis> prioritou a na úkor běhu vašich +programů, když se věnuje obsluze těchto zařízení. Jelikož se ve +Windows na rozdíl od Linuxu běžně nespouští více souběžných procesů, +výrobci těchto zařízení doufají, že si uživatelé nevšimnou, jakou +zátěž klade jejich hardware na systém. To nic nemění na faktu, že +když výrobce ošidí výkon periferií, je tím výkon libovolného +víceúlohového operačního systému (včetně Windows 2000 a XP) +degradován. + +</para><para> + +V takovém případě můžete pomoci pobídnout výrobce k uvolnění +potřebných materiálů, abychom mohli pro jejich zařízení napsat +ovladače. Nejlepší však je vyhnout se hardwaru, který +není uveden jako funkční v +<ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility HOWTO</ulink>. + +</para> +</sect2> + + + <sect2 id="Parity-RAM"><title>Falešná paritní paměť</title> +<para> + +Pod označením paritní paměť se většinou prodávají tzv. +<emphasis>virtuálně</emphasis> paritní paměťové moduly. Moduly SIMM s +virtuální paritou se dají často (ale ne vždy) rozpoznat tak, že oproti +neparitním pamětem mají navíc pouze jeden čip. (Ten je pak menší než +zbývající čipy.) +Paměti s virtuální paritou pracují stejně jako neparitní paměť a +na rozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na uzpůsobených základních +deskách nedokáží rozpoznat jednobitovou paměťovou chybu. +Za virtuálně paritní moduly SIMM nemá cenu platit víc než za obyčejné +neparitní. Skutečně paritní moduly SIMM jsou dražší, neboť na každých +8 bitů je potřeba jeden navíc. + +</para><para> + +Pokud vyžadujete vyčerpávající informace o pamětech pro &arch-title; +a chcete doporučení, jakou paměť si koupit, podívejte se na +<ulink url="&url-pc-hw-faq;">PC Hardware FAQ</ulink>. + +</para><para arch="alpha"> + +Většina, pokud ne všechny, Alpha systémy požadují opravdovou +paritní RAM. + +</para> + + </sect2> + + </sect1> diff --git a/cs/hardware/supported/alpha.xml b/cs/hardware/supported/alpha.xml new file mode 100644 index 000000000..0362d642e --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/alpha.xml @@ -0,0 +1,455 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="alpha" id="alpha-cpus"> + <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Kompletní informace o podporovaných počítačích DEC Alpha najdete +v <ulink url="&url-alpha-howto;">Linux Alpha HOWTO</ulink>. +V této sekci popíšeme systémy podporované instalačním systémem. + +</para><para> + +Počítače Alpha se dělí na několik odlišných typů, protože existuje +spousty generací základních desek a podpůrných čipových sad. Různé +systémy (<quote>podarchitektury</quote>) mají často rozdílné +schopnosti, takže instalace a hlavně zavádění se může lišit systém od +systému. + +</para><para> + +V následující tabulce je seznam podporovaných systémů a jejich +<emphasis>kódové označení</emphasis> (nutné pro instalaci). + +</para> + +<informaltable> +<tgroup cols="4"> +<colspec colname="c1"/> +<colspec colname="c2"/> +<colspec colname="c3"/> +<colspec colname="c4"/> +<thead> +<row> + <entry namest="c1" nameend="c2">Hardware</entry> + <entry>Alias(y)</entry> + <entry>MILO obraz</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry morerows="3">ALCOR</entry> + <entry>AlphaStation 500 5/266.300</entry> + <entry>Maverick</entry> + <entry>alcor</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 500 5/333...500</entry> + <entry>Bret</entry> + <entry>alcor</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 600/266...300</entry> + <entry>Alcor</entry> + <entry>alcor</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 600/300...433</entry> + <entry>XLT</entry> + <entry>xlt</entry> +</row> + +<row> + <entry>BOOK1</entry> + <entry>AlphaBook1 (laptop)</entry> + <entry>Alphabook1/Burns</entry> + <entry>book1</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="7">AVANTI</entry> + <entry>AlphaStation 200 4/100...166</entry> + <entry>Mustang</entry> + <entry>avanti</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 200 4/233</entry> + <entry>Mustang+</entry> + <entry>avanti</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 205 4/133...333</entry> + <entry>LX3</entry> + <entry>avanti</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 250 4/300</entry> + <entry>M3+</entry> + <entry>avanti</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 255 4/133...333</entry> + <entry>LX3+</entry> + <entry>avanti</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 300 4/266</entry> + <entry>Melmac</entry> + <entry>avanti</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 400 4/166</entry> + <entry>Chinet</entry> + <entry>avanti</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 400 4/233...300</entry> + <entry>Avanti</entry> + <entry>avanti</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">EB164</entry> + <entry>AlphaPC164</entry> + <entry>PC164</entry> + <entry>pc164</entry> +</row><row> + <entry>AlphaPC164-LX</entry> + <entry>LX164</entry> + <entry>lx164</entry> +</row><row> + <entry>AlphaPC164-SX</entry> + <entry>SX164</entry> + <entry>sx164</entry> +</row><row> + <entry>EB164</entry> + <entry>EB164</entry> + <entry>eb164</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="2">EB64+</entry> + <entry>AlphaPC64</entry> + <entry>Cabriolet</entry> + <entry>cabriolet</entry> +</row><row> + <entry>AlphaPCI64</entry> + <entry>Cabriolet</entry> + <entry>cabriolet</entry> +</row><row> + <entry>EB64+</entry> + <entry>EB64+</entry> + <entry>eb64p</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">EB66</entry> + <entry>EB66</entry> + <entry>EB66</entry> + <entry>eb66</entry> +</row><row> + <entry>EB66+</entry> + <entry>EB66+</entry> + <entry>eb66p</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="2">JENSEN</entry> + <entry>DEC 2000 Model 300(S)</entry> + <entry>Jensen</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>DEC 2000 Model 500</entry> + <entry>Culzen</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>DECpc 150</entry> + <entry>Jensen</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="7">MIATA</entry> + <entry>Personal WorkStation 433a</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row><row> + <entry>Personal WorkStation 433au</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row><row> + <entry>Personal WorkStation 466au</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row><row> + <entry>Personal WorkStation 500a</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row><row> + <entry>Personal WorkStation 500au</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row><row> + <entry>Personal WorkStation 550au</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row><row> + <entry>Personal WorkStation 600a</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row><row> + <entry>Personal WorkStation 600au</entry> + <entry>Miata</entry> + <entry>miata</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">MIKASA</entry> + <entry>AlphaServer 1000 4/200</entry> + <entry>Mikasa</entry> + <entry>mikasa</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 1000 4/233..266</entry> + <entry>Mikasa+</entry> + <entry>mikasa</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 1000 5/300</entry> + <entry>Mikasa-Pinnacle</entry> + <entry>mikasa</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 1000 5/300</entry> + <entry>Mikasa-Primo</entry> + <entry>mikasa</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">NAUTILUS</entry> + <entry>UP1000</entry> + <entry>Nautilus</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>UP1100</entry> + <entry>Galaxy-Train/Nautilus Jr.</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">NONAME</entry> + <entry>AXPpci33</entry> + <entry>Noname</entry> + <entry>noname</entry> +</row><row> + <entry>UDB</entry> + <entry>Multia</entry> + <entry>noname</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="6">NORITAKE</entry> + <entry>AlphaServer 1000A 4/233...266</entry> + <entry>Noritake</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 1000A 5/300</entry> + <entry>Noritake-Pinnacle</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 1000A 5/333...500</entry> + <entry>Noritake-Primo</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 800 5/333...500</entry> + <entry>Corelle</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaStation 600 A</entry> + <entry>Alcor-Primo</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>Digital Server 3300</entry> + <entry>Corelle</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>Digital Server 3300R</entry> + <entry>Corelle</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry>PLATFORM 2000</entry> + <entry>P2K</entry> + <entry>P2K</entry> + <entry>p2k</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="4">RAWHIDE</entry> + <entry>AlphaServer 1200 5/xxx</entry> + <entry>Tincup/DaVinci</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 4000 5/xxx</entry> + <entry>Wrangler/Durango</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 4100 5/xxx</entry> + <entry>Dodge</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>Digital Server 5300</entry> + <entry>Tincup/DaVinci</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>Digital Server 7300</entry> + <entry>Dodge</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="5">RUFFIAN</entry> + <entry>DeskStation AlphaPC164-UX</entry> + <entry>Ruffian</entry> + <entry>ruffian</entry> +</row><row> + <entry>DeskStation RPL164-2</entry> + <entry>Ruffian</entry> + <entry>ruffian</entry> +</row><row> + <entry>DeskStation RPL164-4</entry> + <entry>Ruffian</entry> + <entry>ruffian</entry> +</row><row> + <entry>DeskStation RPX164-2</entry> + <entry>Ruffian</entry> + <entry>ruffian</entry> +</row><row> + <entry>DeskStation RPX164-4</entry> + <entry>Ruffian</entry> + <entry>ruffian</entry> +</row><row> + <entry>Samsung AlphaPC164-BX</entry> + <entry>Ruffian</entry> + <entry>ruffian</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">SABLE</entry> + <entry>AlphaServer 2000 4/xxx</entry> + <entry>Demi-Sable</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 2000 5/xxx</entry> + <entry>Demi-Gamma-Sable</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 2100 4/xxx</entry> + <entry>Sable</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer 2100 5/xxx</entry> + <entry>Gamma-Sable</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry>TAKARA</entry> + <entry>21164 PICMG SBC</entry> + <entry>Takara</entry> + <entry>takara</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">TITAN</entry> + <entry>AlphaServer DS15</entry> + <entry>HyperBrick2</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer DS25</entry> + <entry>Granite</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer ES45</entry> + <entry>Privateer</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>UNKNOWN</entry> + <entry>Yukon</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="12">TSUNAMI</entry> + <entry>AlphaServer DS10</entry> + <entry>Webbrick</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer DS10L</entry> + <entry>Slate</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer DS20</entry> + <entry>Catamaran/Goldrush</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer DS20E</entry> + <entry>Goldrack</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer DS20L</entry> + <entry>Shark</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer ES40</entry> + <entry>Clipper</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>DP264</entry> + <entry>DP264</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>SMARTengine 21264 PCI/ISA SBC</entry> + <entry>Eiger</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>UNKNOWN</entry> + <entry>Warhol</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>UNKNOWN</entry> + <entry>Windjammer</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>UP2000</entry> + <entry>Swordfish</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>XP1000</entry> + <entry>Monet/Brisbane</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>XP900</entry> + <entry>Webbrick</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">WILDFIRE</entry> + <entry>AlphaServer GS160</entry> + <entry>Wildfire</entry> + <entry>N/A</entry> +</row><row> + <entry>AlphaServer GS320</entry> + <entry>Wildfire</entry> + <entry>N/A</entry> +</row> + +<row> + <entry>XL</entry> + <entry>XL-233...266</entry> + <entry>XL</entry> + <entry>xl</entry> +</row> + +</tbody></tgroup></informaltable> + +<para> + +Jsme přesvědčeni že, Debian &releasename; podporuje instalaci na +všechny alpha podarchitektury kromě Ruffianu a podarchitektur XL +a Titan. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/arm.xml b/cs/hardware/supported/arm.xml new file mode 100644 index 000000000..18c995007 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/arm.xml @@ -0,0 +1,94 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 25809 --> + + <sect2 arch="arm"> + <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Protože každá ARM podarchitektura vyžaduje speciální jádro, podporuje +Debian instalaci pouze na nejběžnější systémy. Mimo jádra jsou všechny +ostatní balíky společné a můžete je používat na +<emphasis>libovolném</emphasis> ARM procesoru včetně +<firstterm>xscale</firstterm>. + +</para><para> + +Většina ARM procesorů může běžet v obou režimech adresování +(<quote>little-endian</quote> i <quote>big-endian</quote>), avšak +Debian podporuje pouze ARM procesory používající adresování +<quote>little-endian</quote>. + +</para><para> + +Běžně podporované systémy jsou + +<variablelist> +<varlistentry> +<term>Netwinder</term> +<listitem><para> + +Toto je ve skutečnosti pojmenování pro celou skupinu počítačů +založených na procesoru StrongARM 110 a severním můstku Intel +21285. Patří sem Netwinder (pravděpodobně jeden z nejznámějších ARM +počítačů), CATS (též známý jako EB110ATX), EBSA 285 a Compaq personal +server (cps alias skiff). + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>Bast</term> +<listitem><para> + +Je moderní deska ARM 920 s 266MHz procesorem od Samsungu. Má +integrované IDE, USB, sériový a paralelní port, grafickou a zvukovou +kartu, flash disk a dva ethernetové porty. Systém má dobrý zavaděč, +který je obsažen i v systémech CATS a Riscstation. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>RiscPC</term> +<listitem><para> + +Tento počítač je nejstarší podporovaný hardware, na trh byl uveden +v roce 1994. V ROM má uložen RISC OS, ze kterého může být pomocí +<command>linloader</command>u zaveden Linux. RiscPC má modulární +procesorovou kartu, do které se typicky dají vsadit procesory 610 +(30MHz) , 710 (40MHz) nebo Strongarm 110 na frekvenci 233MHz. Základní +deska má integrované IDE, SVGA grafiku, paralelní a sériový port, port +pro PS/2 klávesnici a proprietární port pro myš. Do proprietární +sběrnice pro rozšiřování se podle konfigurace vejde až 8 rozšiřujících +karet, z nichž některé jsou pod Linuxem podporovány. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>Riscstation</term> +<listitem><para> + +Je nenákladný počítač založený na 56MHz 7500FE s integrovanou +grafickou kartou, IDE, PS/2 klávesnicí a myší a dvěmi sériovými +porty. Slabý procesorový výkon dohání cenou. Riscstation existuje ve +dvou verzích. Jedna obsahuje RISC OS, druhá jednoduchý zavaděč. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>LART</term> +<listitem><para> + +Modulární, otevřená hardwarová platforma zamýšlená pro nadšence. Aby +byla užitečná pro instalaci Debianu, vyžaduje rozšiřující desku KSB. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +</para> + </sect2> + diff --git a/cs/hardware/supported/hppa.xml b/cs/hardware/supported/hppa.xml new file mode 100644 index 000000000..3b37362bd --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/hppa.xml @@ -0,0 +1,18 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + + <sect2 arch="hppa"><title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Na architektuře <emphasis>&architecture;</emphasis> jsou podporovány +dvě hlavní větve: PA-RISC 1.1 a PA-RISC 2.0. Architektura PA-RISC 1.1 +je zaměřená na 32 bitové procesory, zatímco architektura 2.0 se +soustředí na procesory 64 bitové. Na některých systémech mohou běžet +obě jádra. +V obou případech jsou uživatelské aplikace 32 bitové. O rozšíření na +64 bitů se zatím neuvažuje. + +</para> + </sect2> + diff --git a/cs/hardware/supported/i386.xml b/cs/hardware/supported/i386.xml new file mode 100644 index 000000000..8d651b096 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/i386.xml @@ -0,0 +1,38 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + + <sect2 arch="i386"> + <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Úplné informace o podporovaných zařízeních naleznete v +<ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility +HOWTO</ulink>. Tato kapitola nastiňuje pouze základní požadavky. + +</para> + + <sect3><title>Procesory</title> +<para> + +Jsou podporovány téměř všechny procesory řady x86, včetně procesorů +AMD a VIA (dříve Cyrix). Bezproblémové jsou i nové procesory Athlon +XP, Intel Pentium 4, Intel Xeon nebo Via C3. Linux +<emphasis>neběží</emphasis> na procesorech 286 a nižších. + +</para> + </sect3> + + <sect3 id="bus"><title>V/V sběrnice</title> +<para> + +Systémová sběrnice je částí základní desky, která umožňuje procesoru +komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váš počítač +musí být vybaven sběrnicí ISA, EISA, PCI, MCA (Microchannel +Architecture - tu mají počítače IBM PS/2) nebo VESA Local Bus (VLB, +někdy též označované VL bus). + +</para> + </sect3> + </sect2> + diff --git a/cs/hardware/supported/ia64.xml b/cs/hardware/supported/ia64.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/ia64.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/hardware/supported/m68k.xml b/cs/hardware/supported/m68k.xml new file mode 100644 index 000000000..939257ddb --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/m68k.xml @@ -0,0 +1,39 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="m68k"><title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Kompletní informace o systémech založených na M68000 +(<emphasis>&architecture;</emphasis>) jsou v +<ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink>. +Tato kapitola nastiňuje pouze základní předpoklady. + +</para><para> + +&architecture; port Linuxu běží na libovolné 680x0 s PMMU (jednotka +pro správu stránkované paměti) a FPU (jednotka pro výpočty s +desetinnou čárkou). To zahrnuje typy 68020 s externí PMMU 68851, 68030 +a lepší. Nepodporována je ,,EC'' řada procesorů 680x0. +Viz <ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink>. + +</para><para> + +Existují čtyři hlavní odnože architektury +<emphasis>&architecture;</emphasis>: Amiga, Atari, Macintosh a stroje +VME. Amiga a Atari byly první dva systémy, na které byl Linux +portován, a u Debianu jsou to dva nejlépe podporované porty. +Řada počítačů Macintosh je podporována nekompletně. +Aktuální stav projektu a podporovaný hardware najdete na stránkách +<ulink url="&url-m68k-mac;">Linux m68k for Macintosh</ulink>. +Posledním přírůstkem do seznamu podporovaných odnoží jsou počítače +BVM a Motorola VMEbus. +Porty na jiné &architecture; architektury (jako Sun3 a NeXT black box) +jsou na cestě, ale ještě nejsou oficiálně podporovány. + +</para> + </sect2> + + + diff --git a/cs/hardware/supported/mips.xml b/cs/hardware/supported/mips.xml new file mode 100644 index 000000000..db89d476c --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/mips.xml @@ -0,0 +1,53 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 22939 --> + + <sect2 arch="mips"><title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Debian na &arch-title; momentálně podporuje dvě podarchitektury: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +SGI IP22: tyto zahrnují SGI počítače Indy, Indigo 2 a Challenge +S. Protože jsou tyto počítače velmi podobné, kdykoliv se v tomto +dokumentu zmíníme o SGI Indy, máme tím automaticky na mysli i Indigo +2 a Challenge S. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Broadcom BCM91250A (SWARM): jedná se o desku formátu ATX od firmy +Broadcom založenou na jejich rodině procesorů SiByte. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Kompletní informace o podporovaných počítačích mips/mipsel najdete +v <ulink url="&url-mips-howto;">Linux MIPS HOWTO</ulink>. V této +sekci popíšeme pouze systémy podporované instalačními médii. +Hledáte-li podporu pro ostatní podarchitektury, kontaktujte prosím +diskusní list <ulink +url="&url-list-subscribe;">debian-&architecture;</ulink>. + +</para> + + <sect3><title>Procesory (CPU)</title> +<para> + +Na MIPS s adresováním <quote>big endian</quote> podporuje Debian +počítače SGI Indy, Indigo 2 a Challenge S s procesory R4000, R4400, +R4600 a R5000. Broadcom BCM91250A obsahuje čip SB1250 se dvěma jádry +SB-1, pro která má instalační program dokonce podporu SMP režimu. + +</para><para> + +Některé MIPS počítače mohou běžet jak v little, tak v big endian +režimu. Poznámka: pro MIPS s adresováním <quote>little endian</quote> +se podívejte na architekturu mipsel. + +</para> + </sect3> + </sect2> + diff --git a/cs/hardware/supported/mipsel.xml b/cs/hardware/supported/mipsel.xml new file mode 100644 index 000000000..73a8626db --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/mipsel.xml @@ -0,0 +1,149 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="mipsel"> + <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Debian na &arch-title; momentálně podporuje tři podarchitektury: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +DECstation: podporovány jsou různé modely DECstation. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Cobalt Microserver: podporovány jsou počítače Cobalt založené na MIPS. +To zahrnuje Cobalt Qube, RaQ, Qube2, RaQ2 a Gateway Microserver. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Broadcom BCM91250A (SWARM): jedná se o desku formátu ATX od firmy +Broadcom založenou na jejich rodině procesorů SiByte. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Kompletní informace o podporovaných počítačích mips/mipsel najdete +v <ulink url="&url-mips-howto;">Linux MIPS HOWTO</ulink>. V této +sekci popíšeme pouze systémy podporované instalačním systémem. +Hledáte-li podporu pro ostatní podarchitektury, kontaktujte prosím +diskusní list <ulink +url="&url-list-subscribe;">debian-&architecture;</ulink>. + +</para> + + <sect3><title>Procesory/typy počítačů</title> + +<para> + +Na MIPS s adresováním <quote>little endian</quote> podporuje +instalační systém Debianu pouze počítače DECstation s procesory R3000 +a R4000/R4400, viz následující tabulka. + +</para><para> + +<informaltable> +<tgroup cols="4"> +<thead> +<row> + <entry>Systém</entry><entry>CPU</entry><entry>označení</entry> + <entry>podarchitektura</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>DECstation 5000/1xx</entry> + <entry>R3000</entry> + <entry>3MIN</entry> + <entry>r3k-kn02</entry> +</row><row> + <entry>DECstation 5000/150</entry> + <entry>R4000</entry> + <entry>3MIN</entry> + <entry>r4k-kn04</entry> +</row><row> + <entry>DECstation 5000/200</entry> + <entry>R3000</entry> + <entry>3MAX</entry> + <entry>r3k-kn02</entry> +</row><row> + <entry>DECstation 5000/240</entry> + <entry>R3000</entry> + <entry>3MAX+</entry> + <entry>r3k-kn02</entry> +</row><row> + <entry>DECstation 5000/260</entry> + <entry>R4400</entry> + <entry>3MAX+</entry> + <entry>r4k-kn04</entry> +</row><row> + <entry>Personal DECstation 5000/xx</entry> + <entry>R3000</entry> + <entry>Maxine</entry> + <entry>r3k-kn02</entry> +</row><row> + <entry>Personal DECstation 5000/50</entry> + <entry>R4000</entry> + <entry>Maxine</entry> + <entry>r4k-kn04</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para><para> + +Podporovány jsou všechny počítače Cobalt se sériovou konzolí, protože +ta je pro instalaci vyžadována. + +</para><para> + +Broadcom BCM91250A obsahuje čip SB1250 se dvěma jádry SB-1, pro která +má instalační program dokonce podporu SMP režimu. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Podporované parametry konzoly</title> +<para> + +Sériová konzole je dostupná na všech podporovaných stanicích +DECstation (9600 bps, 8N1). Abyste sériovou konzoli mohli využít, +musíte zavést instalační systém s parametrem jádra +<userinput>console=ttyS<replaceable>x</replaceable></userinput>, kde +<replaceable>x</replaceable> je číslo sériového portu, ke kterému máte +připojený terminál (obvykle <userinput>2</userinput>, ale pro Personal +DECstation se používá <userinput>0</userinput>). Na 3MIN a 3MAX+ +(DECstation 5000/1xx, 5000/240 a 5000/260) je lokální konzola dostupná +přes grafické volby PMAG-BA a PMAGB-B. + +</para><para> + +Pokud máte linuxový systém a chcete jej použít jako sériový terminál, +můžete zkusit příkaz <command>cu</command>.<footnote> +<para> + +Ve Woodym byl součást balíku <classname>uucp</classname>, v novějších +verzích již existuje jako samostatný balík. + +</para></footnote>Příklad: + +<informalexample><screen> +<prompt>$</prompt> <userinput>cu -l /dev/ttyS1 -s 9600</userinput> +</screen></informalexample> + +kde parametrem <userinput>-l</userinput> vyberete požadovaný sériový +port a parametrem <userinput>-s</userinput> nastavíte rychlost spojení +(9600 bitů za sekundu). + +</para><para> + +Cobalt i Broadcom BCM91250A používají 115200 bps. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/powerpc.xml b/cs/hardware/supported/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..a1b19b87b --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/powerpc.xml @@ -0,0 +1,372 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="powerpc"> + <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +Existují čtyři hlavní podporované odnože architektury +<emphasis>&architecture;</emphasis> — PMac (Power-Macintosh), PReP, +APUS (Amiga Power-UP System) a počítače CHRP. Každá odnož má svůj +vlastní způsob zavádění. Aby to bylo ještě zamotanější, existují čtyři +různá jádra podporující různé varianty procesorů. + +</para><para> + +Porty na jiné &architecture; architektury (jako Be-Box a MBX) jsou na +cestě, ale ještě nejsou oficiálně podporovány. V budoucnu bychom +chtěli mít i 64bitový port (Power3). + +</para> + + <sect3><title>Varianty jádra</title> +<para> + +Jak jsme již zmínili, v Debianu existují čtyři varianty jádra pro +různé procesory: + +<variablelist> +<varlistentry> +<term>powerpc</term> +<listitem><para> + +Většina systémů využije toto jádro, které podporuje procesory PowerPC +601, 603, 604, 740, 750 a 7400. Všechny systémy Apple Power Macintosh +až do G4 včetně používají některý z těchto procesorů. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>power3</term> +<listitem><para> + +Procesor POWER3 se používá ve starších 64 bitových serverových +systémech od IBM. Známé modely zahrnují IntelliStation POWER Model +265, pSeries 610 a 640 a RS/6000 7044-170, 7044-260 a 7044-270. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>power4</term> +<listitem><para> + +Procesor POWER4 je použit v novějších 64 bitových serverových +systémech IBM, což zahrnuje pSeries 615, 630, 650, 655, 670 a 690. + +</para><para> + +Na architektuře POWER4 je založen také Apple G5, což znamená, že +vyžaduje tuto variantu jádra. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term>apus</term> +<listitem><para> + +Toto jádro podporuje počítače Amiga Power-UP System. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Podarchitektura Power Macintosh (pmac)</title> +<para> + +Apple (a pár dalších výrobců - Power Computing například) +vyrábí několik řad Macintoshů založených na procesoru PowerPC. +Jsou rozděleny do kategorií NuBus, OldWorld PCI a NewWorld. + +</para><para> + +Macintoshe s procesory řady 680x0 nepatří do rodiny PowerPC, ale do +rodiny m68k. Jedná se o modely začínající <quote>Mac II</quote> nebo +modely s třímístným označením jako Centris 650 nebo Quadra 950. +Modely PowerPC před dobou iMaců mají označení čtyřmístné. + +</para><para> + +Debian/powerpc v současné době nepodporuje systémy NuBus, protože +monolitické jádro Linux/PPC pro tyto počítače podporu nemá. +Místo něj se musí použít mikrojádro Mach MkLinux, které zatím Debian +nepodporuje. Do této kategorie patří + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Power Macintosh 6100, 7100, 8100 + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Performa 5200, 6200, 6300 + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Powerbook 1400, 2300 a 5300 + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Workgroup Server 6150, 8150, 9150 + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Linuxové jádro s (omezenou) podporou pro tyto počítače existuje na +<ulink url="http://nubus-pmac.sourceforge.net/"></ulink> + +</para><para> + +OldWorld systémy jsou většinou Power Macintoshe s disketovou +mechanikou a sběrnicí PCI. Je to většina Power Macintoshů založených +na 603, 603e, 604 a 604e. Mezi OldWorld patří také béžové G3. + +</para><para> + +Takzvané NewWorld PowerMacy jsou všechny PowerMacy v průsvitných +plastikových krabicích. To znamená všechny iMacy, iBooky, systémy G4, +modré G3 a většina PowerBooků vyrobených po roce 1999. NewWorld +PowerMacy jsou známy svým systémem <quote>ROM v RAM</quote> a jsou +vyráběny od poloviny roku 1998. + +</para><para> + +Specifikace pro hardware od Apple jsou dostupné na +<ulink url="http://www.info.apple.com/support/applespec.html">AppleSpec</ulink> +a pro starší systémy na +<ulink url="http://www.info.apple.com/support/applespec.legacy/index.html">AppleSpec Legacy</ulink>. + +</para><para> + +<informaltable> +<tgroup cols="3"> +<colspec colname="c1"/> +<colspec colname="c2"/> +<colspec colname="c3"/> +<thead> +<row> + <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> + <entry>Generace</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry morerows="22">Apple</entry> + <entry>iMac Bondi Blue, 5 Flavors, Slot Loading</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>iMac Summer 2000, Early 2001</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>iMac G5</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>iBook, iBook SE, iBook Dual USB</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>iBook2</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>iBook G4</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh Blue and White (B&W) G3</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh G4 PCI, AGP, Cube</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh G4 Gigabit Ethernet</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh G4 Digital Audio, Quicksilver</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh G5</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>PowerBook G3 FireWire Pismo (2000)</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>PowerBook G3 Lombard (1999)</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>PowerBook G4 Titanium</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>PowerBook G4 Aluminum</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>Xserve G5</entry> + <entry>NewWorld</entry> +</row><row> + <entry>Performa 4400, 54xx, 5500</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Performa 6360, 6400, 6500</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh 4400, 5400</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh 7200, 7300, 7500, 7600</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh 8200, 8500, 8600</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh 9500, 9600</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh (Beige) G3 Minitower</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Power Macintosh (Beige) Desktop, All-in-One</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>PowerBook 2400, 3400, 3500</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>PowerBook G3 Wallstreet (1998)</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Twentieth Anniversary Macintosh</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>Workgroup Server 7250, 7350, 8550, 9650, G3</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="1">Power Computing</entry> + <entry>PowerBase, PowerTower / Pro, PowerWave</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row><row> + <entry>PowerCenter / Pro, PowerCurve</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row> + +<row> + <entry>UMAX</entry> + <entry>C500, C600, J700, S900</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row> + +<row> + <entry>APS</entry> + <entry>APS Tech M*Power 604e/2000</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row> + +<row> + <entry>Motorola</entry> + <entry>Starmax 3000, 4000, 5000, 5500</entry> + <entry>OldWorld</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Podarchitektura PReP</title> +<para> + +<informaltable> +<tgroup cols="2"> +<colspec colname="c1"/> +<colspec colname="c2"/> +<thead> +<row> + <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry morerows="4">Motorola</entry> + <entry>Firepower, PowerStack Series E, PowerStack II</entry> +</row><row> + <entry>MPC 7xx, 8xx</entry> +</row><row> + <entry>MTX, MTX+</entry> +</row><row> + <entry>MVME2300(SC)/24xx/26xx/27xx/36xx/46xx</entry> +</row><row> + <entry>MCP(N)750</entry> +</row> + +<row> + <entry morerows="3">IBM RS/6000</entry> + <entry>40P, 43P</entry> +</row><row> + <entry>Power 830/850/860 (6070, 6050)</entry> +</row><row> + <entry>6030, 7025, 7043</entry> +</row><row> + <entry>p640</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Podarchitektura CHRP</title> +<para> + +<informaltable> +<tgroup cols="2"> +<colspec colname="c1"/> +<colspec colname="c2"/> +<thead> +<row> + <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>IBM RS/6000</entry> + <entry>B50, 43P-150, 44P</entry> +</row> +<row> + <entry>Genesi</entry> + <entry>Pegasos I, Pegasos II</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Podarchitektura APUS</title> +<para> + +<informaltable> +<tgroup cols="2"> +<colspec colname="c1"/> +<colspec colname="c2"/> +<thead> +<row> + <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>Amiga Power-UP Systems (APUS)</entry> + <entry>A1200, A3000, A4000</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/s390.xml b/cs/hardware/supported/s390.xml new file mode 100644 index 000000000..38f531166 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/s390.xml @@ -0,0 +1,23 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="s390"><title>Typy počítačů S/390 a zSeries</title> +<para> + +Kompletní informace o podporovaných počítačích S/390 a zSeries můžete +najít v červené knize firmy IBM v kapitole 2.1 +(<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> +Linux for IBM eServer zSeries and S/390: Distributions</ulink>) +nebo na webu +<ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/index.shtml">developerWorks</ulink> +na stránce +<ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/documentation-2.4.shtml">technical details web page</ulink>. +Stručně řečeno, plně podporovány jsou počítače G5, Multiprise 3000, G6 +a všechny zSeries. Počítače Multiprise 2000, G2, G3 a G4 jsou +podporovány pouze s emulací plovoucí desetinné čárky IEEE a tím pádem +se sníženým výkonem. + +</para> + </sect2> + diff --git a/cs/hardware/supported/sparc.xml b/cs/hardware/supported/sparc.xml new file mode 100644 index 000000000..33510c514 --- /dev/null +++ b/cs/hardware/supported/sparc.xml @@ -0,0 +1,82 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="sparc" id="sparc-cpus"> + <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> +<para> + +V současnosti podporuje <emphasis>&architecture;</emphasis> port +několik typů Sparc systémů. Nejobvyklejší jsou sun4, sun4c, sun4m, +sun4d a sun4u. S výjimkou velmi starého hardware ze sun4 jsou +podporovány i další systémy. Nejméně testovaný je Sun4d, takže +očekávejte možné problémy se stabilitou jádra. Ze staršího hardware +jsou nejčastější Sun4c a Sun4m, které zahrnují systémy jako +SparcStation 1, 1+, IPC, IPX a SparcStation LX, 5, 10 a 20. +Třída systémů UltraSPARC spadá pod označení sun4u a používá tuto sadu +instalačních disků. +Přestože některé systémy patří do podporovaných skupin, samy +podporovány nejsou. Takovým případem je třeba AP1000 +a Tadpole Sparcbook 1, viz +<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARCProcessors FAQ</ulink>. + +</para> + + <sect3><title>Nastavení paměti</title> +<para> + +Některé starší pracovní stanice, jmenovitě Sun IPX a Sun IPC, mají +paměťové sloty umístěny na pevných adresách ve fyzické paměti. +To znamená, že když modul nebude obsazený, vzniknou ve fyzickém +paměťovém prostoru mezery. +Instalace Linuxu vyžaduje souvislý paměťový blok do kterého se nahraje +jádro a počáteční RAMdisk. Pokud to není splněno, skončí instalace +hláškou <computeroutput>Data Access Exception</computeroutput>. + +</para><para> + +Takže musíte nastavit paměť tak, aby nejnižší paměťový blok měl +souvislých alespoň 8Mb. Na IPX a IPC jsou paměťové sloty mapovány v +16Mb hranicích. To znamená, že ve slotu nula musíte mít dostatečně +velký paměťový modul. 4Mb v tomto případě +<emphasis>nestačí</emphasis>. + +</para><para> + +Příklad: +V Sun IPX máte 16Mb a 4Mb SIMM. Dále máte čtyři paměťové sloty +(0,1,2,3). [Slot nula je nejdál od SBUS konektorů]. To znamená, že +16Mb modul musíte dát do slotu 0. Je doporučeno umístit 4Mb SIMM +do slotu 2. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Nastavení grafiky</title> +<para> + +Obzvláště u starších pracovních stanic Sun je běžné, že se na základní +desce nachází starý framebuffer (třeba bwtwo na sun IPC) a do SBUS +slotu je zapojena karta obsahující framebuffer novější a pravděpodobně +akcelerovaný. +Pod Solarisem nebo SunOS to nevadí, protože jsou inicializovány obě +karty. + +</para><para> + +Pod Linuxem to ale může způsobit problém, protože bootPROM monitor +může zobrazovat svůj výstup na přídavnou kartu, ale zprávy linuxového +jádra se mohou posílat na původní framebuffer. Takže když se počítač +zastaví třeba při zavádění RAMdisku, neuvidíte +<emphasis>žádné</emphasis> chybové hlášky. + +</para><para> + +Abyste se tomuto problému vyhnuli, připojte monitor (pokud bude třeba) +do videokarty v nejnižším číslovaném SBUS slotu. +(Karta na základní desce se počítá jako nižší než externí karty). +Případně také můžete použít sériovou konzoli. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/howto/installation-howto.xml b/cs/howto/installation-howto.xml new file mode 100644 index 000000000..554b48059 --- /dev/null +++ b/cs/howto/installation-howto.xml @@ -0,0 +1,358 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29046 --> + +<appendix id="installation-howto"> +<title>Jak na instalaci</title> +<para> + +Tento dokument popisuje, jak nainstalovat &debian; &releasename; pro +architekturu &arch-title; (<quote>&architecture;</quote>) pomocí +nového instalačního programu. Jedná se o rychlého průvodce instalačním +procesem, který by měl pokrýt většinu typických +instalací. V případech, kdy je vhodné sdělit více informací, se +odkazujeme do hlavního dokumentu: <link +linkend="debian_installation_guide">&debian; — Instalační +příručka</link>. + +</para> + + <sect1 id="howto-preliminaries"> + <title>Příprava</title> +<para> + +<phrase condition="unofficial-build"> +&d-i; je stále ve fázi testování. +</phrase> + +Zaznamenáte-li během instalace nějaké chyby, podívejte se do <xref +linkend="submit-bug"/>, kde naleznete instrukce, jak je +nahlásit. Pokud máte otázky, na které nemůžete nalézt odpovědi v tomto +dokumentu, ptejte se v diskuzní skupině debian-boot +(&email-debian-boot-list;) nebo na IRC (kanál #debian-boot v síti +freenode). + +</para> + </sect1> + + <sect1 id="howto-getting-images"> + <title>Zavedení instalačního programu</title> +<para> + +<phrase condition="unofficial-build"> +Chcete-li rychle stáhnout obrazy CD, podívejte se na +<ulink url="&url-d-i;">domovskou stánku &d-i;u</ulink>. +</phrase> + +Tým debian-cd nabízí obrazy CD s &d-i;em na stránce <ulink +url="&url-debian-cd;">Debian CD</ulink>. Více informací o získání CD +naleznete v kapitole <xref linkend="official-cdrom"/>. + +</para><para> + +Některé metody instalace vyžadují jiné soubory než obrazy CD. + +<phrase condition="unofficial-build"> +Odkazy na jiné soubory naleznete na <ulink url="&url-d-i;">domovské +stránce &d-i;u</ulink>. +</phrase> + +Kapitola <xref linkend="where-files"/> vysvětluje, jak najít na +zrcadlech Debianu ty správné obrazy. + +</para><para> + +Následující podkapitoly osvětlují, které obrazy byste měli použít pro +který typ instalace. + +</para> + + <sect2 id="howto-getting-images-cdrom"> + <title>CDROM</title> +<para> + +Pro instalaci &releasename; existují dva různé obrazy <quote>síťových</quote> +CD. Tyto obrazy mají sloužit k zavedení instalačního systému z CD +a k instalaci zbytku ze sítě (proto jim říkáme <quote>síťové</quote>). +Rozdíl mezi oběma obrazy spočívá v tom, že na plném síťovém obrazu +jsou i balíčky se základním systémem, zatímco u menšího síťového CD je +musíte stáhnout ze sítě. Pokud byste raději nepoužili síť, můžete si +stáhnout i plné (650 MB) CD, které k instalaci síť nepotřebuje. (Z celé sady +vám bude stačit pouze první obraz.) + +</para><para> + +Stáhněte si preferovaný obraz a vypalte jej na CD. + +<phrase arch="i386"> + +Pro zavedení z CD možná budete muset změnit nastavení v BIOSu, viz +<xref linkend="bios-setup"/>. + +</phrase><phrase arch="powerpc"> + +Pro zavedení PowerMacu z CD stiskněte během zavádění klávesu +<keycap>c</keycap>. Další možnosti zavádění z CD naleznete v <xref +linkend="boot-cd"/>. + +</phrase> +</para> + </sect2> + + <sect2 condition="supports-floppy-boot" id="howto-getting-images-floppy"> + <title>Diskety</title> +<para> + +Nemůžete-li zavádět z CD, můžete si stáhnout obrazy disket. Budete +potřebovat soubor <filename>floppy/boot.img</filename>, +<filename>floppy/root.img</filename> a možná některý z obrazů +s ovladači. + +</para><para> + +Zaváděcí disketa bude ta, na kterou zapíšete +<filename>boot.img</filename>. Po zavedení jádra z této diskety budete +požádáni o vložení druhé diskety (je na ní obraz +<filename>root.img</filename>). + +</para><para> + +Chystáte-li se instalovat ze sítě, je lepší si stáhnout i disketu +<filename>floppy/net-drivers.img</filename>, na které se nachází další +ovladače síťových karet a podpora pro PCMCIA. + +</para><para> + +Máte-li CD, ale nemůžete z něj zavádět, zaveďte instalační systém +z disket a s pomocí ovladačů na +<filename>floppy/cd-drivers.img</filename> připojte instalační +CD. Dále postupujte jako u běžné instalace z CD. + +</para><para> + +Diskety jsou jedním z nejnespolehlivějších dostupných médií, takže +buďte připraveni na možné problémy (viz <xref +linkend="unreliable-floppies"/>). Každý soubor s příponou +<filename>.img</filename> zapište na jednu disketu. K tomu můžete +použít příkaz <command>dd</command>, nebo nějaký jiný způsob - viz +<xref linkend="create-floppy"/>. Protože budete mít nejméně dvě +diskety, je dobré si je popsat. + +</para> + </sect2> + + <sect2 condition="bootable-usb" id="howto-getting-images-usb"> + <title>USB Memory Stick</title> +<para> + +Instalovat můžete také z výměnných USB zařízení. Například USB +klíčenka je šikovným instalačním zařízením, které můžete nosit stále +s sebou a velmi rychle tak rozšiřovat řady počítačů s Debianem. + +</para><para> + +USB klíčenku připravíte jednoduše. Nejprve stáhněte soubor +<filename>hd-media/boot.img.gz</filename>, rozbalte jej a výsledný +obraz zapište přímo na 128 MB klíčenku. Tím samozřejmě zrušíte všechna +data, která na ní byla — na jejich místě se nyní usadil +souborový systém FAT obsahující několik souborů. Souborový systém +připojte a nakopírujte na něj obraz síťového CD. Na jméně obrazu +nezáleží, jediná podmínka je, že musí končit na +<filename>.iso</filename>. + +</para><para> + +Funkční klíčenku s instalačním programem lze vyrobit více cestami, +z nichž některé jsou popsány v kapitole <xref +linkend="boot-usb-files"/>. (Například návod, jak použít klíčenku +menší než 128 MB.) + +</para><para arch="i386"> + +Některé BIOSy umí zavádět přímo z USB, jiným je třeba pomoci. Hledejte +menu, které povolí zavádění z <quote>removable drive</quote> nebo +<quote>USB-ZIP</quote>. Pokud ani to nepomůže, budete muset +nastartovat z diskety a USB použít pro zbytek instalace. Užitečné tipy +naleznete v kapitole <xref linkend="usb-boot"/>. + +</para><para arch="powerpc"> + +Zavádění systémů Macintosh z USB zařízení vyžaduje ruční zásah do +Open Firmwaru. Postup naleznete v <xref linkend="usb-boot"/>. + +</para> + </sect2> + + <sect2 id="howto-getting-images-netboot"> + <title>Zavedení ze sítě</title> +<para> + +Další z možností, jak zavést &d-i; je pomocí sítě. Konkrétní postup +závisí na vaší architektuře a síťovém prostředí. Obecně budete +potřebovat soubory z adresáře <filename>netboot/</filename>. + +</para><para arch="i386"> + +Nejjednodušší cesta je asi přes PXE. Do adresáře +<filename>/var/lib/tftpboot</filename> (nebo jiného podle vašeho tftp +serveru) rozbalte soubor +<filename>netboot/pxeboot.tar.gz</filename>. Nastavte DHCP server, aby +klientům předal název souboru <filename>/pxelinux.0</filename> +a s trochou štěstí bude vše fungovat samo. Podrobnější informace +naleznete v kapitole <xref linkend="install-tftp"/>. + +</para> + </sect2> + + <sect2 id="howto-getting-images-hard-disk"> + <title>Zavedení z pevného disku</title> +<para> + +Také je možné spustit instalační systém z pevného disku. Stáhněte si soubory +<filename>hd-media/initrd.gz</filename>, +<filename>hd-media/vmlinuz</filename> a obraz instalačního CD do +kořenového adresáře pevného disku. Ujistěte se, že obraz CD má příponu +<filename>.iso</filename>. Nyní již jen stačí zavést stažené jádro +vmlinuz spolu s jeho ramdiskem initrd. + +<phrase arch="i386"> +Postup naleznete v kapitole <xref linkend="boot-initrd"/>. +</phrase> + +</para> + </sect2> + </sect1> + + <sect1 id="howto-installation"> + <title>Instalace</title> +<para> + +Po startu instalačního programu budete uvítáni úvodní obrazovkou. Nyní +si můžete buď přečíst návod pro různé způsoby zavádění (viz <xref +linkend="boot-parms"/>), nebo jednoduše stisknout &enterkey; a zavést +instalaci. <phrase arch="i386"> <phrase condition="sarge"> Chcete-li +použít jádro řady 2.6, napište na výzvě <prompt>boot:</prompt> +<userinput>linux26</userinput>.</phrase> <phrase condition="etch"> +Chcete-li použít jádro řady 2.4, napište na výzvě +<prompt>boot:</prompt> <userinput>linux24</userinput>.</phrase> +<footnote> <para> Jádro 2.6 není k dispozici při zavádění +z disket. </para> </footnote> </phrase> + +</para><para> + +Za chvíli budete vyzváni k výběru jazyka, ve kterém má instalace +probíhat. Po seznamu se můžete pohybovat šipkami, pro pokračování +stiskněte &enterkey;. Dále budete dotázáni na výběr země. Pokud není +požadovaná země v zobrazené nabídce, můžete přejít do úplného seznamu +zemí světa. + +</para><para> + +Můžete být vyzváni na potvrzení klávesnicového rozložení. Pokud si +nejste jisti, ponechte výchozí návrh. + +</para><para> + +Nyní se pohodlně usaďte a nechte &d-i;, aby rozpoznal základní +hardware a nahrál zbytek sebe sama z CD, disket, USB, apod. + +</para><para> + +Instalační program se pokusí rozpoznat síťová zařízení a nastavit +síťování přes DHCP. Pokud nejste připojeni k síti, nebo pokud +nepoužíváte DHCP, budete mít možnost nastavit síť ručně. + +</para><para> + +Nyní je správný čas pro rozdělení disků. Nejprve vám bude nabídnuta +možnost automaticky rozdělit celý disk nebo volné místo na disku. Toto +je doporučený způsob rozdělení disku pro začátečníky nebo pro lidi ve +spěchu. Pokud nechcete využít této možnosti, vyberte z menu ruční +nastavení tabulky oblastí. + +</para><para arch="i386"> + +Máte-li stávající DOSové nebo windowsové oblasti, které chcete +zachovat, buďte s automatickým dělením velmi opatrní. Pokud vyberete +ruční dělení, můžete přímo v instalačním programu měnit velikost +stávajících NTFS a FAT oblastí a vytvořit tak místo pro Debian; +jednoduše vyberte oblast a zadejte její novou velikost. + +</para><para> + +Na další obrazovce uvidíte svou tabulku oblastí s informacemi o tom, +jak budou oblasti formátovány a kam budou připojeny. Pro změnu +nastavení nebo pro smazání oblasti ji jednoduše vyberte a proveďte +požadovanou akci. Pokud jste využili automatické dělení, mělo by +stačit vybrat <guimenuitem>Ukončit rozdělování</guimenuitem>. Nezapomeňte vytvořit +alespoň jednu oblast pro odkládací prostor a připojit kořenovou oblast +na <filename>/</filename>. Více informací o rozdělování má kapitola +<xref linkend="partitioning"/>. + +</para><para> + +Nyní &d-i; naformátuje oblasti a zahájí instalaci základního systému, +což může chvíli trvat. Následovat bude instalace jádra. + +</para><para> + +Posledním krokem je instalace zavaděče. Pokud instalátor rozpozná na +počítači jiné operační systémy, přidá je do zaváděcího menu. + +<phrase arch="i386"> +Implicitně se GRUB nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu prvního +disku. K dispozici však máte i možnost instalovat zavaděč kamkoliv +jinam. +</phrase> + +</para><para> + +&d-i; vám oznámí, že instalace skončila. Vyjměte zaváděcí média +(např. CD) a restartujte počítač klávesou &enterkey;. Měla by se +spustit druhá fáze instalačního procesu, jež je popsaná v <xref +linkend="boot-new"/>. + +</para><para> + +Pokud potřebujete k instalaci více informací, přečtěte si <xref +linkend="d-i-intro"/>. + +</para> + </sect1> + + <sect1 id="howto-installation-report"> + <title>Pošlete nám zprávu o instalaci</title> +<para> + +Pokud jste zdárně dokončili instalaci Debianu, najděte si chvilku +a pošlete nám o tom krátkou zprávu. V každé čerstvé instalaci se +v adresáři <filename>/root</filename> nachází šablona zprávy nazvaná +<filename>install-report.template</filename>. Prosíme vyplňte ji +a pošlete jako hlášení o chybě proti balíku +<classname>installation-reports</classname>, jak je popsáno v <xref +linkend="submit-bug"/>. + +</para><para> + +Pokud jste při instalaci nedorazili k <command>base-config</command>u +(druhé fázi instalačního procesu), nebo jste se dostali do jakýchkoliv +potíží, pravděpodobně jste +narazili na chybu v &d-i;u. Abychom mohli tuto chybu odstranit +a instalátor vylepšit, potřebujeme o problémech vědět. Najděte si +prosím chvilku a nalezené chyby nahlaste (viz <xref +linkend="problem-report"/>). + +</para> + </sect1> + + <sect1 id="howto-installation-finally"> + <title>A na závěr...</title> +<para> + +Doufáme, že se vám instalace Debianu líbí a že shledáváte Debian +užitečným. Nyní byste si možná chtěli přečíst kapitolu <xref +linkend="post-install"/>. + +</para> + </sect1> +</appendix> diff --git a/cs/install-methods/automatic-install.xml b/cs/install-methods/automatic-install.xml new file mode 100644 index 000000000..578b5f4b5 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/automatic-install.xml @@ -0,0 +1,111 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="automatic-install"> + <title>Automatická Instalace</title> +<para> + +Pokud spravujete více obdobných počítačů, můžete využít plně +automatickou instalaci. Příslušné balíky se jmenují +<classname>fai</classname>, +<classname>replicator</classname>, +<classname>systemimager</classname>, +<classname>autoinstall</classname> a samozřejmě &d-i; + +</para> + + <sect2 id="preseed"> + <title>debian-installer</title> +<para> + +Instalační program Debianu podporuje automatické instalace pomocí +<firstterm>předkonfiguračních</firstterm> souborů. Předkonfigurační +soubor obsahuje odpovědi na otázky, které se &d-i; ptá během +instalace. Tento soubor můžete nahrát ze sítě nebo z vyměnitelného +média. + +</para><para> + +Touto metodou můžete přednastavit hodnoty pro většinu dialogů +v &d-i;, ale existuje několik výjimek. Můžete použít volné místo nebo +rozdělit celý disk, ale nemůžete využít stávající oblasti. Momentálně +také nelze přednastavit RAID a LVM. <phrase condition="sarge">S +výjimkou síťových modulů nelze nastavit ani parametry modulů +jádra.</phrase> + +</para><para> + +Předkonfigurační soubor má stejný formát jako používá příkaz +<command>debconf-set-selections</command>. Dobře dokumentovaný funkční +příklad takového souboru naleznete v dodatku <xref +linkend="example-preseed"/>. Další možností je projít ruční instalací +a poté příkazem <command>debconf-get-selections</command> (z balíku +<classname>debconf-utils</classname>) uložit databáze debconfu +a cdebconfu (<filename>/var/log/debian-installer/cdebconf</filename>) +do jediného souboru: + +<informalexample><screen> +<prompt>$</prompt> <userinput>debconf-get-selections --installer > <replaceable>soubor</replaceable></userinput> +<prompt>$</prompt> <userinput>debconf-get-selections >> <replaceable>soubor</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +Takto vytvořený soubor však bude obsahovat položky, které by neměly +být přednastaveny a ty mohou způsobit problémy. Soubor z dodatku +<xref linkend="example-preseed"/> je pro většinu uživatelů lepší +volba. + +</para><para> + +Předkonfigurační soubor pak můžete upravit dle potřeb a nahrát na +webový server nebo umístit na zaváděcí média &d-i;u. V obou případech +však budete muset sdělit instalačnímu programu, kde má soubor hledat. + +</para><para> + +Aby se předkonfigurační soubor stáhl ze sítě, přidejte k zaváděcím +parametrům +<userinput>preseed/url=http://url/k/preseed.cfg</userinput>. Je +zřejmé, že předkonfigurace začne fungovat až poté, co zprovozníte +síť. Z tohoto pohledu je dobré, když můžete nastavit síť přes DHCP bez +zbytečných otázek. Chcete-li potlačit otázky během konfigurace sítě, +nastavte prioritu otázek na kritickou. Viz <xref +linkend="installer-args"/>. + +</para><para> + +Při umístění předkonfiguračního souboru na CD budete muset vytvořit +nový ISO obraz CD. Podrobnosti naleznete v manuálové stránce +<citerefentry> <refentrytitle>mkisofs</refentrytitle> +<manvolnum>8</manvolnum> </citerefentry>. Volitelně můžete soubor +umístit na disketu a použít +<userinput>preseed/file=/floppy/preseed.cfg</userinput>. + +</para><para arch="i386"> + +Jestliže zavádíte z USB klíčenky, jednoduše nakopírujte +předkonfigurační soubor na její souborový systém a upravte soubor +<filename>syslinux.cfg</filename>, aby k zaváděcím parametrům jádra +přidal <userinput>preseed/file=/hd-media/preseed.cfg</userinput>. + +</para> + + <sect3 condition="etch"> + <title>Použití přednastavení pro změnu výchozí hodnoty</title> +<para> + +Pomocí přednastavení je možné změnit výchozí odpověď na otázku +a zároveň tuto otázku zobrazit. (Tj. instalace automaticky nepokračuje +a čeká na potvrzení od uživatele, ovšem s novou přednastavenou +hodnotou.) Dosáhnete toho tak, že po nastavení hodnoty změníte příznak +<firstterm>seen</firstterm> na hodnotu <quote>false</quote>. + +<informalexample><screen> +d-i foo/bar string hodnota +d-i foo/bar seen false +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/install-methods/boot-drive-files.xml b/cs/install-methods/boot-drive-files.xml new file mode 100644 index 000000000..e595c147f --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/boot-drive-files.xml @@ -0,0 +1,169 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 condition="bootable-disk" id="boot-drive-files"> + <title>Příprava souborů pro zavedení z pevného disku</title> +<para> + +Instalační systém můžete zavést ze zaváděcích souborů umístěných na +stávající oblasti pevného disku buď přímo BIOSem, nebo z původního +operačního systému. + +</para><para> + +Můžete tak dosáhnout <quote>čistě síťové</quote> instalace a vyhnout +se vzrušující loterii při použití spousty nespolehlivých disket, +potažmo neskladných CD. + +</para><para arch="i386"> + +Instalační program nelze zavést ze souborů umístěných na oblasti +NTFS. + +</para><para arch="powerpc"> + +Instalační program nemůžete zavést ze souborů umístěných na oblasti +HFS+. Tento souborový systém mohou používat počítače s MacOS System +8.1 a novější. NewWorld PowerMacy používají HFS+ standardně. Zda tento +souborový systém používáte zjistíte tak, že na příslušné oblasti +vyberete <userinput>Get Info</userinput>. Souborové systémy HFS se +zobrazí jako <userinput>Mac OS Standard</userinput>, zatímco HFS+ +ukazují <userinput>Mac OS Extended</userinput>. +Abyste si mohli vyměňovat soubory mezi Linuxem a MacOS, musíte mít +oblast typu HFS (například pro instalační soubory). + +</para><para arch="powerpc"> + +Zavedení instalace z pevného disku se liší podle toho, jestli máte +novější (NewWorld) nebo starší (OldWorld) Macintosh. + +</para> + + <sect2 arch="i386" id="files-lilo"> + <title>Zavedení instalačního systému programem + <command>LILO</command> nebo <command>GRUB</command></title> +<para> + +Tato část vysvětluje, jak zavést instalaci z existující linuxové +distribuce za pomoci programu <command>LILO</command>, resp. +<command>GRUB</command>. + +</para><para> + +Oba zavaděče totiž kromě jádra umí zavést do paměti také +obraz disku. Ten pak můžete použít jako kořenový souborový systém. + +</para><para> + +Z debianího archivu si stáhněte následující soubory a přesuňte je na +vhodné místo (například do <filename>/boot/newinstall/</filename>). + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<filename>vmlinuz</filename> (vhodné jádro) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku) + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para> + +Nastavení zavaděče popisuje <xref linkend="boot-initrd"/>. + +</para> + </sect2> + + + <sect2 arch="powerpc" id="files-oldworld"> + <title>Zavedení instalátoru z disku na OldWorld Macích</title> +<para> + +Program <application>miBoot</application>, který se používaná při +instalaci z diskety <filename>boot-floppy-hfs</filename>, se bohužel +velmi špatně přizpůsobuje pro zavádění z pevného disku. Z tohoto +důvodu je lepší použít program <application>BootX</application>, který +se spouští z MacOS, podporuje zavádění souborů z pevného disku a po +instalaci Debianu umí duální zavádění MacOS a Linuxu. +Zdá se, že <command>quik</command> na stroji Performa 6360 neumí +nastavit zavádění z pevného disku, takže +<application>BootX</application> musíte použít tak jako tak. + +</para><para> + +Z <ulink url="&url-powerpc-bootx;"></ulink> nebo z debianího zrcadla z +adresáře +<filename>dists/woody/main/disks-powerpc/current/powermac</filename> +si stáhněte program <application>BootX</application> a pomocí +<application>Stuffit Expander</application>u jej rozbalte. V balíčku +se nachází prázdná složka nazvaná <filename>Linux Kernels</filename>. +Do této složky nakopírujte soubory <filename>linux.bin</filename> a +<filename>ramdisk.image.gz</filename> ze složky +<filename>disks-powerpc/current/powermac</filename>. +Složku <filename>Linux Kernels</filename> pak přesuňte do aktivní +složky systému (active System Folder). + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="powerpc" id="files-newworld"> + <title>Zavedení instalátoru z disku na NewWorld Macích</title> +<para> + +NewWorld PowerMacy podporují zavádění ze sítě, z ISO9660 CD-ROM +nebo zavedení binárních ELF souborů přímo z pevného disku. +Tyto počítače budou zavádět Linux zavaděčem <command>yaboot</command>, +který podporuje zavedení jádra a RAMdisku přímo z ext2 oblasti stejně +jako duální zavádění s MacOS. Zavádění z pevného disku je důležité pro +novější počítače bez disketové mechaniky. <command>BootX</command> +není na NewWorld PowerMacích podporován, takže ho nepoužívejte. + +</para><para> + +Následující čtyři soubory <emphasis>zkopírujte</emphasis> (nepřesuňte) +do kořenového adresáře vašeho disku. (Toho můžete docílit, když +stisknete <keycap>Option</keycap> a přetáhnete soubory na ikonu +pevného disku). + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<filename>vmlinux</filename> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>initrd.gz</filename> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>yaboot</filename> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>yaboot.conf</filename> + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para> + +Poznamenejte si číslo diskové oblasti, kam jste soubory nakopírovali. +Například v programu <command>pdisk</command> příkazem L. +Toto číslo budete potřebovat pro Open Firmware až budete zavádět +instalační systém. + +</para><para> + +Instalační systém zavedete podle <xref linkend="boot-newworld"/>. + +</para> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/install-methods/boot-usb-files.xml b/cs/install-methods/boot-usb-files.xml new file mode 100644 index 000000000..8a2781581 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/boot-usb-files.xml @@ -0,0 +1,129 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 25496 --> + + <sect1 condition="bootable-usb" id="boot-usb-files"> + <title>Příprava souborů pro zavedení z USB zařízení</title> + +<para> + +Pro přípravu USB zařízení budete potřebovat počítač s nainstalovaným +GNU/Linuxem a podporou USB. Pokud používáte jaderný modul usb-storage, +ujistěte se, že je nahraný (<userinput>modprobe +usb-storage</userinput>) a zkuste zjistit, na které zařízení je +navázána vaše USB klíčenka (v tomto příkladu používáme +<filename>/dev/sda</filename>). Pokud klíčenka obsahuje ochranu proti +zápisu, vypněte ji. + +</para><para> + +USB klíčenka by měla mít velikost alespoň 128 MB. Menší velikosti jsou +podporovány pouze při ruční výrobě podle <xref +linkend="usb-copy-flexible"/>. + +</para> + + <sect2 id="usb-copy-easy"> + <title>Kopírování souborů — jednoduchá cesta</title> +<para arch="i386"> + +K dispozici máte soubor <filename>hd-media/boot.img.gz</filename>, +který obsahuje všechny instalační soubory (včetně jádra), zavaděč +<command>SYSLINUX</command> a jeho konfigurační soubor. Jediné co +musíte udělat, je rozbalit ho na USB zařízení: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>gzip -dc boot.img.gz >/dev/<replaceable>sda</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +Tímto zničíte veškerá data na zařízení, takže se raději dvakrát +přesvědčte, že pro svou klíčenku používáte správné jméno zařízení. + +</para><para arch="powerpc"> + +K dispozici máte soubor <filename>hd-media/boot.img.gz</filename>, +který obsahuje všechny instalační soubory (včetně jádra), zavaděč +<command>yaboot</command> a jeho konfigurační soubor. Na USB zařízení +vytvořte <command>mac-fdisk</command>em oblast typu +<quote>Apple_Bootstrap</quote> (příkaz <userinput>C</userinput>) +a rozbalte do ní stažený obraz: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>gzip -dc boot.img.gz >/dev/<replaceable>sda2</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +Tímto zničíte veškerá data na zařízení, takže se raději dvakrát +přesvědčte, že pro svou klíčenku používáte správné jméno zařízení. + +</para><para> + +Na klíčence nyní bude jedna velká oblast typu <phrase +arch="i386">FAT16.</phrase> <phrase arch="powerpc">HFS.</phrase> +Připojte ji (<userinput>mount <replaceable +arch="i386">/dev/sda</replaceable> <replaceable +arch="powerpc">/dev/sda2</replaceable> /mnt</userinput>) a nakopírujte +na ni ISO obraz malého instalačního CD (netinst). Na názvu obrazu +nezáleží, ale musí končit příponou <filename>.iso</filename>. Nyní +stačí klíčenku odpojit (<userinput>umount /mnt</userinput>) a je +hotovo. + +</para> + </sect2> + + <sect2 id="usb-copy-flexible"> + <title>Kopírování souborů — pružná cesta</title> +<para> + +Pokud máte rádi více pružnosti, nebo jen chcete zjistit <quote>co se +děje za oponou</quote>, můžete použít nástedující metodu<phrase +arch="not-i386">.</phrase><phrase arch="i386">, ve které mj. ukážeme, +jak místo celého USB zařízení použít pouze první oblast.</phrase> + +</para> + +&usb-setup-i386.xml; +&usb-setup-powerpc.xml; + + <sect3> + <title>Přidání ISO obrazu</title> +<para> + +Nyní je čas nakopírovat na klíčenku ISO obraz instalačního CD +(businesscard, netinst nebo, pokud se vejde, dokonce celé první +CD). Na názvu obrazu nezáleží, ale musí končit příponou +<filename>.iso</filename>. + +</para><para> + +Pokud nechcete použít ISO obraz a místo toho budete chtít instalovat +ze sítě, předchozí krok samozřejmě přeskočte. Kromě toho budete muset +použít ramdisk (<filename>initrd.gz</filename>) z adresáře +<filename>netboot</filename>, protože ramdisk v adresáři +<filename>hd-media</filename> nebsahuje podporu pro instalaci ze sítě. + +</para><para> + +Jestliže jste hotovi, odpojte klíčenku (<userinput>umount +/mnt</userinput>) a zapněte ochranu proti zápisu. + +</para> + </sect3> + + <!-- TODO: doesn't this section belong later? --> + <sect3 arch="i386"> + <title>Problémy se zaváděním z USB klíčenky</title> +<warning><para> + +Pokud váš systém odmítá zavádění z klíčenky, může to být tím, že je na +klíčence neplatný hlavní zaváděcí záznam (MBR). Opravit jej můžete +programem <command>install-mbr</command> z balíku +<classname>mbr</classname>: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>install-mbr /dev/<replaceable>sda</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +</para></warning> + </sect3> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/install-methods/create-floppy.xml b/cs/install-methods/create-floppy.xml new file mode 100644 index 000000000..ff9501b6c --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/create-floppy.xml @@ -0,0 +1,94 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 condition="supports-floppy-boot" id="create-floppy"> + <title>Zápis obrazů disků na diskety</title> +<para> + +Zavádění z disket se obvykle používá jako poslední možnost na +počítačích, které neumí zavést instalační systém jinými prostředky +(např. z CD, USB nebo sítě). + +</para><para arch="powerpc"> + +Na Macích s disketovými USB mechanikami zavádění selže. + +</para><para arch="m68k"> + +Zavádění z disket není na Amigách a 68k Macích podporováno. + +</para><para> + +Obrazy disků představují úplný obsah disket v +<emphasis>syrové</emphasis> formě. Soubory, jako je +např. <filename>boot.img</filename>, nelze na disketu jednoduše +nakopírovat - jejich zápis se provádí speciálním programem +<emphasis>přímo</emphasis> do sektorů na disketě. + +</para><para> + +Příprava disket se liší systém od systému. Tato kapitola se zabývá +přípravou disket pod různými operačními systémy. + +</para><para> + +Až budete mít diskety vytvořené, raději je ochraňte před neúmyslným +přepsáním (nastavte mechanický přepínač do pozice zamknuto). + +</para> + + <sect2> + <title>Zápis disket pod Linuxem nebo jiným unixovým systémem</title> +<para> + +Přímý zápis na diskety může většinou provádět pouze uživatel root. +Založte do mechaniky prázdnou disketu a příkazem + +<informalexample><screen> +<prompt>dd</prompt> <userinput>if=<replaceable>soubor</replaceable> of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync</userinput> +</screen></informalexample> + +zapište <replaceable>soubor</replaceable> na disketu. +(<xref linkend="downloading-files"/> vám řekne, co máte napsat +místo <replaceable>soubor</replaceable>.) +<filename>/dev/fd0</filename> bývá označení disketové jednotky. (Na +systému Solaris je to <filename>/dev/fd/0</filename>). +Disketu vyjměte až po zhasnutí kontrolky na mechanice, protože příkaz +<command>dd</command> vám může vrátit příkazový řádek, ještě než +systém dokončí zápis souboru. Na některých systémech lze +vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris má pro tento +účel příkaz <command>eject</command>.) + +</para><para> + +Některé systémy se snaží automaticky připojit disketu, jakmile ji +vložíte do mechaniky. Abyste mohli na disketu zapisovat +<emphasis>přímo</emphasis>, budete muset tuto funkci vypnout. +Postup se bohužel liší systém od systému, takže se na podrobnosti +vyptejte svého systémového administrátora. Například na Solarisu +musíte pro přímý přístup k disketě obejít volume management: Nejprve +se programem <command>volcheck</command> (nebo ekvivalentním příkazem +ve správci souborů) ujistěte, že disketa je připojená. Poté normálně +použijte výše zmíněný příklad s programem <command>dd</command>, pouze +<filename>/dev/fd0</filename> nahraďte za +<filename>/vol/rdsk/<replaceable>nazev_diskety</replaceable></filename>, +kde <replaceable>nazev_diskety</replaceable> je jméno diskety, jaké +jste jí přiřadili při formátování. (Nepojmenované diskety mají +standardní jméno <filename>unnamed_floppy</filename>.) + +</para><para arch="powerpc"> + +Na powerpc vysunete disketu příkazem <command>eject</command> (možná +jej budete muset doinstalovat). + +</para> + + </sect2> + +&floppy-i386.xml; <!-- can be used for other arches --> +&floppy-m68k.xml; +&floppy-powerpc.xml; + + </sect1> + diff --git a/cs/install-methods/download/alpha.xml b/cs/install-methods/download/alpha.xml new file mode 100644 index 000000000..19824ec39 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/download/alpha.xml @@ -0,0 +1,36 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect3 arch="alpha"> + <title>Instalační soubory pro Alpha systémy</title> +<para> + +Pokud na Alpha stanici zvolíte zavedení systému z ARC konzoly za +použití zavaděče <command>MILO</command>, budete si muset připravit +disketu obsahující <command>MILO</command> a +<command>LINLOAD.EXE</command>. Příslušné soubory jsou v adresáři +<filename>MILO</filename> pod názvy +<filename>milo_<replaceable>podarchitektura</replaceable>.bin</filename>. +Pro více informací o Alpha firmwaru a zavaděčích se podívejte na +<xref linkend="alpha-firmware"/>. + +</para><para> + +Připravené obrazy bohužel nemohou být testovány na všech +podarchitekturách. Jestliže vám nefungují, zkuste nakopírovat +příslušnou binárku zavaděče <command>MILO</command> na disketu (<ulink +url="&disturlftp;main/disks-alpha/current/MILO/"></ulink>). Poznámka: +<command>MILO</command> nepodporuje ext2 s volbou <quote>sparse +superblocks</quote>, takže jej nemůžete použít k zavedení jádra z nově +vytvořených souborových systémů ext2. To můžete obejít tím, že uložíte +jádro na oblast typu FAT (společně se zavaděčem). + +</para><para> + +Protože je binárka <command>MILO</command> platformově závislá, musíte +si podle <xref linkend="alpha-cpus"/> vybrat příslušný obraz +<command>MILO</command> zavaděče. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/install-methods/download/arm.xml b/cs/install-methods/download/arm.xml new file mode 100644 index 000000000..e7e4725ca --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/download/arm.xml @@ -0,0 +1,37 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 arch="arm" id="riscpc-install-files"> + <title>Instalační soubory pro RiscPC</title> +<para> + +Instalační program na RiscPC se zavede přímo z RISC OS. Všechny +potřebné soubory jsou v jednom Zip archívu (&rpc-install-kit;). +Archív si stáhněte na počítač, zkopírujte komponenty +<filename>linloader.!Boot</filename> na příslušné místo a spusťte +<filename>!dInstall</filename>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="arm" id="netwinder-install-files"> + <title>Instalační soubory pro NetWinder</title> +<para> + +NetWinder se nejjednodušeji zavede ze sítě za použití připraveného +TFTP obrazu &netwinder-boot-img;. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="arm" id="cats-install-files"> + <title>Instalační soubory pro CATS</title> +<para> + +Jediný podporovaný způsob zavedení CATS počítače je použití +kombinovaného obrazu (&cats-boot-img;). Ten můžete zavést z +libovolného zařízení, které je dostupné v zavaděči Cyclone. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/install-methods/download/m68k.xml b/cs/install-methods/download/m68k.xml new file mode 100644 index 000000000..38c440e17 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/download/m68k.xml @@ -0,0 +1,22 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 arch="m68k" id="kernel-22"> + <title>Výběr jádra</title> + +<para> + +Některé podarchitektury m68k si mohou vybrat z několika instalačních +jader. Obecně doporučujeme nejprve zkusit nejnovější verzi. Pokud vaše +podarchitektura vyžaduje jádro řady 2.2.x, vyberte si jeden z obrazů, +které tato jádra podporují (viz <ulink +url="&disturl;/main/installer-&architecture;/current/images/MANIFEST">MANIFEST</ulink>). + +</para><para> + +Všechny m68k obrazy pro použití s jádry 2.2.x vyžadují jaderný +parametr &ramdisksize;. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/install-methods/download/powerpc.xml b/cs/install-methods/download/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..c44375407 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/download/powerpc.xml @@ -0,0 +1,28 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + +<!-- commented out as it seems out of date and the links are broken + + <sect3 arch="powerpc" id="newworld-install-files"> + <title>Instalační soubory pro NewWorld MacOS</title> +<para> + +Pro bezdisketovou instalaci na NewWorld Macích, si z +<ulink url="&url-powerpc-of;"></ulink> stáhněte Stuffit archív +obsahující všechny potřebné soubory (podrobný návod je v archívu). +Pokud však chcete použít diskety, stáhněte si soubory ze seznamu +uvedeného výše. Soubory nezapomeňte uložit na oblast typu HFS +(ne HFS+). Dále budete potřebovat soubory <filename>yaboot</filename> +a <filename>yaboot.conf</filename> ze složky +<ulink url="&downloadable-file;new-powermac/">new-powermac</ulink> +nebo <ulink url="&downloadable-file;powermac/">powermac</ulink>. +Ti, kdo vlastní nejnovější PowerMacy G4, nebo ti, kdo pracují bez +MacOS 9, potřebují novější verzi <command>yaboot</command>u, než je v +archívu. Nejnovější verzi si můžete stáhnout z +<ulink url="http://penguinppc.org/projects/yaboot/"></ulink>. + +</para> + </sect3> + +-->
\ No newline at end of file diff --git a/cs/install-methods/downloading-files.xml b/cs/install-methods/downloading-files.xml new file mode 100644 index 000000000..23622af68 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/downloading-files.xml @@ -0,0 +1,39 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 25148 --> + + <sect1 id="downloading-files"> + <title>Stažení souborů z debianích zrcadel</title> + +<para> + +Nejbližší (a tedy pravděpodobně nejrychlejší) zrcadlo naleznete +v <ulink url="&url-debian-mirrors;">seznamu zrcadel Debianu</ulink>. + +</para><para> + +Až budete stahovat soubory z debianího zrcadla, použijte +<emphasis>binární</emphasis> mód, ne textový nebo automatický. + +</para> + + <sect2 id="where-files"> + <title>Kde se nalézají instalační obrazy?</title> +<para> + +Instalační obrazy jsou umístěny na každém zrcadle Debianu v adresáři +<ulink +url="&url-debian-installer;/images">debian/dists/&releasename;/main/installer-&architecture;/current/images/</ulink>. +Význam jednotlivých obrazů popisuje soubor <ulink +url="&url-debian-installer;/images/MANIFEST">MANIFEST</ulink>. + +</para> + +&download-alpha.xml; +&download-arm.xml; +&download-powerpc.xml; +&download-m68k.xml; + + </sect2> + + </sect1> diff --git a/cs/install-methods/floppy/i386.xml b/cs/install-methods/floppy/i386.xml new file mode 100644 index 000000000..c65cb6bcb --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/floppy/i386.xml @@ -0,0 +1,36 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + +<!-- This is not set off for i386 only, because many people will have --> +<!-- access to a PC in order to make a floppy for other arches. --> + + <sect2> + <title>Zápis disket ze systémů DOS, Windows a OS/2</title> + +<para> + +Pokud máte přístup k PC, můžete k zapsání obrazů na diskety využít +některý z následujících programů. + +</para><para> + +Pod MS-DOSem můžete použít programy <command>rawrite1</command> +a <command>rawrite2</command>. Před použitím těchto programů se +přesvědčete, že jste skutečně v DOSu. Spuštění programu dvojitým +kliknutím z Windows Exploreru nebo z DOSového okna ve Windows +<emphasis>nemusí</emphasis> fungovat. + +</para><para> + +Pro Windows 95, NT, 98, 2000, ME, XP a novější použijte program +<command>rwwrtwin</command>. Pro jeho správnou funkci budete muset ve +stejném adresáři rozbalit i knihovnu <filename>diskio.dll</filename>. + +</para><para> + +Tyto nástroje se nachází na oficiálních CD-ROM s Debianem v adresáři +<filename>/tools</filename>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/install-methods/floppy/m68k.xml b/cs/install-methods/floppy/m68k.xml new file mode 100644 index 000000000..f69478fda --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/floppy/m68k.xml @@ -0,0 +1,29 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 18672 --> + + <sect2 arch="m68k"> + <title>Zápis disket na systémech Atari</title> +<para> + +Program &rawwrite.ttp; se nalézá ve stejném adresáři jako obrazy +disket. Spusťte program dvojitým kliknutím na ikonu programu a do +dialogového okna příkazového řádku napište jméno souboru s obrazem +diskety, kterou chcete zapsat. + +</para> + + </sect2> + + <sect2 arch="m68k"> + <title>Zápis disket na systémech Macintosh</title> +<para> + +V MacOS neexistuje aplikace, která by uměla zapsat obrazy na disketu +(což by stejně nemělo smysl, protože na Macintoshi je stejně nemůžete +použít pro zahájení instalace). Tyto soubory jsou však nutné později +při instalaci jádra a modulů. + +</para> + + </sect2> diff --git a/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml b/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..f89c6b268 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml @@ -0,0 +1,119 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="powerpc"><title>Zápis disket v MacOS</title> +<para> + +Pro vytvoření disket z jejich obrazů existuje AppleScript +<application>Make Debian Floppy</application>, který si můžete +stáhnout z +<ulink url="ftp://ftp2.sourceforge.net/pub/sourceforge/d/de/debian-imac/MakeDebianFloppy.sit"></ulink>. +Použití je snadné. Jednoduše ho nechte na ploše a přetáhněte na něj +jednotlivé obrazy disket. +Aby program fungoval, musíte mít AppleScript nainstalovaný a povolený +ve správci rozšíření (extensions manager). +Před samotným zápisem na disketu budete ještě dotázáni, zda opravdu +chcete disketu smazat. + +</para><para> + +Také můžete použít přímo program <application>Disk Copy</application> +nebo freewarovou utilitu <application>suntar</application>. +V následujících ukázkách používáme jako příklad obrazu soubor +<filename>root.bin</filename>. + +</para> + + <sect3> + <title>Zápis disket programem <application>Disk Copy</application></title> +<para> + +Jestliže vyrábíte diskety ze souborů umístěných na původních &debian; +CD, pak jsou hodnoty Type a Creator nastavené správně. +Následující kroky musíte provést pouze pokud jste si stáhli obrazy +z některého z debianích zrcadel. + +</para> +<orderedlist> +<listitem><para> + +Stáhněte si +<ulink url="&url-powerpc-creator-changer;">Creator-Changer</ulink> +a otevřete jím soubor <filename>root.bin</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Změňte <quote>Creator</quote> na hodnotu <userinput>ddsk</userinput> +(Disk Copy), a <quote>Type</quote> na <userinput>DDim</userinput> +(binární obraz diskety). Pole jsou citlivá na malá/velká písmena. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<emphasis>Důležité:</emphasis> ve Finderu si příkazem <userinput>Get +Info</userinput> zobrazte informace o obrazu diskety a zatrhněte +položku <userinput>File Locked</userinput>, aby MacOS nemohl odstranit +zaváděcí bloky, kdybyste omylem obraz připojili. + +</para></listitem> + <listitem><para> + +Pokud ho ještě nemáte, z <ulink url="&url-powerpc-diskcopy;"></ulink> +si stáhněte program <application>Disk Copy</application>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Spusťte <application>Disk Copy</application> a z menu +<userinput>Utilities</userinput> vyberte položku <quote>Make a Floppy</quote>. +V následujícím dialogu vyberte <emphasis>zamknutý</emphasis> obraz +diskety. Budete požádáni o vložení diskety a potvrzení, že ji opravdu +chcete smazat. Po skončení kopírování by se měla disketa vysunout. + +</para></listitem> +</orderedlist> + + </sect3> + + <sect3> + <title>Zápis disket programem <application>suntar</application></title> +<para> + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Z <ulink url="&url-powerpc-suntar;"></ulink> si stáhněte program +<application>suntar</application>, spusťte ho a z menu +<userinput>Special</userinput> vyberte položku +<quote>Overwrite Sectors...</quote>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Na požádáni vložte disketu a stiskněte &enterkey; (začít na sektoru 0). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +V dialogovém okně pro načtení souboru vyberte soubor +<filename>root.bin</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Po úspěšném zápisu diskety vyberte z menu <userinput>File</userinput> +položku <quote>Eject</quote>. Pokud se při zápisu vyskytly chyby, +disketu vyhoďte a zkuste to s jinou. + +</para></listitem> +</orderedlist> + +Než disketu, kterou jste právě vytvořili, použijete, <emphasis>zapněte +na ní ochranu proti zápisu</emphasis>! Kdybyste ji totiž omylem v +MacOS připojili, ten by ji vesele zrušil. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/install-methods/install-methods.xml b/cs/install-methods/install-methods.xml new file mode 100644 index 000000000..a7f106941 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/install-methods.xml @@ -0,0 +1,17 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + +<chapter id="install-methods"> + <title>Získání instalačních médií</title> + +&official-cdrom.xml; +&downloading-files.xml; +&ipl-tape.xml; +&create-floppy.xml; +&boot-usb-files.xml; +&boot-drive-files.xml; +&install-tftp.xml; +&automatic-install.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/install-methods/install-tftp.xml b/cs/install-methods/install-tftp.xml new file mode 100644 index 000000000..3f8710c38 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/install-tftp.xml @@ -0,0 +1,433 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29334 --> + + <sect1 condition="supports-tftp" id="install-tftp"> + <title>Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP</title> +<para> + +Pokud je váš počítač připojen do lokální sítě, můžete jej zavést ze +sítě pomocí TFTP. Jestliže chcete pomocí TFTP zavést instalační +systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do +specifických adresářů a povolit zavádění vaší stanice. + +</para><para> + +Musíte nastavit TFTP server a často i BOOTP server +<phrase condition="supports-rarp"> nebo RARP </phrase> +<phrase condition="supports-dhcp"> nebo DHCP </phrase> server. + +</para><para> + +<phrase condition="supports-rarp"> Klientovi můžete sdělit jeho IP +adresu protokolem RARP (Reverse Address Resolution Protocol) nebo BOOTP. +</phrase> + +<phrase condition="supports-bootp"> BOOTP je IP protokol, který +informuje počítač o jeho IP adrese a prozradí mu, odkud si má stáhnout +zaváděcí obraz. +</phrase> + +<phrase arch="m68k"> Na systémech VMEbus existuje ještě jedna možnost: +IP adresu můžete ručně nastavit v boot ROM. +</phrase> + +<phrase condition="supports-dhcp"> DHCP (Dynamic Host Configuration +Protocol) je flexibilnější, zpětně kompatibilní rozšíření protokolu +BOOTP. Některé systémy mohou být nastaveny pouze pomocí DHCP. +</phrase> + +</para><para arch="powerpc"> + +Pokud máte NewWorld Power Macintosh, je lepší použít místo BOOTP +protokol DHCP, protože některé novější počítače se neumí protokolem +BOOTP zavést. + +</para><para arch="alpha"> + +Na rozdíl od Open Firmware, který je stanicích Sparc a PowerPC, +konzole SRM <emphasis>nemůže</emphasis> použít protokol RARP za +účelem získání IP adresy. Proto musíte pro zavedení Alphy ze sítě +použít protokol BOOTP<footnote><para> + +Systémy Alpha mohou také síťově nabootovat pomocí DECNet MOP +(Maintenance Operations Protocol), ale tato možnost není dále +popsána. Pravděpodobně ale bude váš lokální OpenVMS operátor +štěstím bez sebe, když ho požádáte o pomoc při zavedení Linuxu +na své Alphě. + +</para></footnote>. Také můžete zadat nastavení síťových rozhraní +přímo v SRM konzoli. + +</para><para arch="hppa"> + +Některé starší stroje HPPA (tj. 715/75) používají místo BOOTP protokol +RBOOTD. Balíček je dostupný na WWW stránce parisc-linuxu. + +</para><para> + +Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se používá protokol TFTP +(Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můžete použít server na +libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se +vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a +GNU/Linux. + +<note arch="i386"><para> + +Abyste mohli využít PXE (Pre-boot Execution Environment) metodu TFTP +zavádění, musíte mít TFTP server s podporou +<userinput>tsize</userinput>, například <command>tftp-hpa</command> +nebo <classname>atftpd</classname> (doporučujeme první zmíněný). + +</para></note></para> + +&tftp-rarp.xml; +&tftp-bootp.xml; +&tftp-dhcp.xml; + + <sect2 id="tftpd"> + <title>Povolení TFTP serveru</title> +<para> + +Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, +zda je <command>tftpd</command> povolen. Toho obvykle docílíte +následující řádkou v souboru <filename>/etc/inetd.conf</filename>: + +<informalexample><screen> +tftp dgram udp wait nobody /usr/sbin/tcpd in.tftpd /tftpboot +</screen></informalexample> + +Při instalaci z debianích balíků se o nic nemusíte starat, protože +se tento řádek založí automaticky při instalaci balíku. + +</para><para> + +Podívejte se do souboru <filename>/etc/inetd.conf</filename> a +zapamatujte si název adresáře, jehož jméno je za +<command>in.tftpd</command>; budete jej dále potřebovat. Přepínač +<userinput>-l</userinput> umožňuje některým verzím +<command>in.tftpd</command> zaznamenávat všechny požadavky, které mu +byly zaslány, do systémových logů. To je vhodné zejména v situaci, kdy +zavádění neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru +<filename>/etc/inetd.conf</filename>, musíte proces +<command>inetd</command> upozornit, aby aktualizoval svá nastavení. +Na počítači s Debianem stačí spustit <userinput>/etc/init.d/inetd +reload</userinput>. +Na jiných systémech musíte zjistit ID běžícího procesu +<command>inetd</command> a spustit <userinput>kill -HUP +<replaceable>inetd-pid</replaceable></userinput>. + +</para><para arch="mips"> + +Pokud je vaším TFTP serverem GNU/Linux s jádrem 2.4.X a instalujete na +počítač SGI, musíte na něm následujícím příkazem vypnout <quote>Path +MTU discovery</quote>: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_no_pmtu_disc</userinput> +</screen></informalexample> + +Pokud tak neučiníte, PROM na Indym nebude moci stáhnout jádro. +Dále zkontrolujte že TFTP pakety jsou posílány z portu menšího než +32767, protože jinak by se přenos zastavil po prvním paketu. +Rozsah zdrojových portů, které má TFTP server používat se nastaví +příkazem: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>echo "2048 32767" > /proc/sys/net/ipv4/ip_local_port_range</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> + + <sect2 id="tftp-images"> + <title>Přesun TFTP obrazů na místo</title> +<para> + +Dále je potřeba umístit příslušný TFTP obraz (viz +<xref linkend="where-files"/>) do adresáře, kde má +<command>tftpd</command> uloženy obrazy, obvykle +<filename>/tftpboot</filename>. Bohužel TFTP klient očekává jméno +souboru v určitém tvaru, pro který neexistují žádné závazné +standardy. Proto ještě musíte na příslušný obraz vytvořit odkaz, který +<command>tftpd</command> použije pro zavedení konkrétního klienta. + +</para><para arch="powerpc"> + +Na strojích NewWorld Power Macintosh budete muset nastavit jako +zaváděcí TFTP obraz zavaděč <command>yaboot</command>. +<command>Yaboot</command> si pak sám přes TFTP stáhne obrazy jádra a +RAMdisku. Pro zavádění ze sítě použijte soubor +<filename>yaboot-netboot.conf</filename>, který v TFTP adresáři +přejmenujete na <filename>yaboot.conf</filename>. + +</para><para arch="i386"> + +Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru +<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí +rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí +obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako +jméno souboru pro zavedení zasílal <filename>/pxelinux.0</filename>. + +</para><para arch="ia64"> + +Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru +<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí +rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí +obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako +jméno souboru pro zavedení zasílal +<filename>/debian-installer/ia64//elilo.efi</filename>. + +</para> + + <sect3 arch="mipsel"> + <title>TFTP obrazy pro DECstation</title> +<para> + +Na počítačích DECstation existují pro každou podarchitekturu speciální +tftp obrazy, které v jednom souboru obsahují jak jádro, tak instalační +program. Jména těchto souborů jsou +<replaceable>podarchitektura</replaceable>/netboot-boot.img. Jestliže +jste si nastavili BOOTP/DHCP podle našich příkladů, nakopírujte tftp +obraz do souboru <filename>/tftpboot/tftpboot.img</filename>. + +</para><para> + +Z DECstation firmwaru zavedete systém přes TFTP příkazem +<userinput>boot <replaceable>#</replaceable>/tftp</userinput>, kde +<replaceable>#</replaceable> je číslo zařízení TurboChannel, ze +kterého se má zavádět. Většinou to bývá <quote>3</quote>. Pokud vám +BOOTP/DHCP server nenabídne správný obraz, nebo pokud chcete zadat +speciální parametry, můžete použít následující syntaxi: + +</para><para> + +<userinput>boot #/tftp/obraz param1=hodnota1 param2=hodnota2 ...</userinput> + +</para><para> + +U několika revizí DECstation firmwaru se projevuje problém se +zaváděním ze sítě: zahájí se přenos a po krátké době stahování spadne +s hláškou <computeroutput>a.out err</computeroutput>. To může mít +několik příčin: + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Firmware neodpovídá na ARP požadavky, což po chvíli vede k vypršení +časového kvanta ARP protokolu a přenos se zastaví. Řešením je ručně +přidat MAC adresu síťové karty stanice do ARP tabulky TFTP +serveru. MAC adresu získáte z promptu firmwaru příkazem +<command>cnfg</command>. Tuto adresu pak na TFTP serveru přidáte +příkazem <userinput>arp -s <replaceable>IP-adresa</replaceable> +<replaceable>MAC-adresa</replaceable></userinput>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Firmware má omezení na velikost zaváděných obrazů. + +</para></listitem> +</orderedlist> + +Také existují revize firmwaru, které neumí s TFTP pracovat vůbec. +Přehled různých revizí můžete najít na stránkách projektu NetBSD: +<ulink +url="http://www.netbsd.org/Ports/pmax/board-list.html#proms"></ulink>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="alpha"> + <title>Zavedení Alphy přes TFTP</title> +<para> + +Na systémech Alpha musíte v SRM konzoli zadat jméno obrazu (jako +relativní cestu k adresáři se zaváděcími obrazy) jako parametr +argumentu <userinput>-file</userinput> příkazu +<userinput>boot</userinput>. Stejného výsledku dosáhnete nastavením +proměnné <userinput>BOOT_FILE</userinput>. +Eventuálně můžete jméno specifikovat rovněž pomocí BOOTP +(při konfiguraci ISC <command>dhcpd</command> použijte direktivu +<userinput>filename</userinput>). Na SRM konzoli, na rozdíl od Open +Firmwaru, <emphasis>neexistuje</emphasis> standardní jméno souboru, +takže <emphasis>musíte</emphasis> zadat jméno souboru jednou z +popsaných metod. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="sparc"> + <title>TFTP zavádění na počítačích SPARC</title> +<para> + +Počítače SPARC používají jména podarchitektur jako třeba +<quote>SUN4M</quote> nebo <quote>SUN4C</quote>; v některých případech +se jméno architektury nechává prázdné, takže jméno hledaného souboru +je pouze <filename>hex-ip-adresa-klienta</filename>. Pokud třeba máte +počítač s podarchitekturou SUN4C a IP adresa je 192.168.1.3, pak jméno +souboru bude <filename>C0A80103.SUN4C</filename>. Převod na +hexadecimální čísla můžete provést jednoduše v shellu příkazem + +<informalexample><screen> +<prompt>$</prompt> <userinput>printf '%.2x%.2x%.2x%.2x\n' <replaceable>10 0 0 4</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +kde čísla <replaceable>10 0 0 4</replaceable> představují IP adresu (v +tomto případě 10.0.0.4). Výsledek ještě musíte převést na velká +písmena. + +</para><para> + +Některé sparc systémy můžete přidáním jména souboru na konec OpenPROM +příkazu <userinput>boot</userinput> donutit hledat konkrétní soubor. +(Např. <userinput>boot net muj-sparc.obraz</userinput>). +Soubor musí být samozřejmě v adresáři prohledávaném TFTP serverem. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="m68k"> + <title>TFTP zavádění na systémech BVM/Motorola</title> +<para> + +Pro systémy BVM a Motorola VMEbus nakopírujte soubory +&bvme6000-tftp-files; do adresáře <filename>/tftpboot/</filename>. + +</para><para> + +Poté nakonfigurujte boot ROM nebo BOOTP server, aby nejprve z TFTP +serveru natáhl soubory <filename>tftplilo.bvme</filename> nebo +<filename>tftplilo.mvme</filename>. +Další informace o konfiguraci systémově specifických částí pro svou +podarchitekturu získáte v souboru <filename>tftplilo.txt</filename>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="mips"> + <title>TFTP zavádění na SGI Indy</title> +<para> + +U počítačů SGI Indy se můžete spolehnout na <command>bootpd</command>, +že předá správné jméno TFTP souboru. Jméno se zadává v souboru +<filename>/etc/bootptab</filename> jako parametr +<userinput>bf=</userinput> nebo v souboru +<filename>/etc/dhcpd.conf</filename> parametrem +<userinput>filename=</userinput>. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="mips"> + <title>TFTP zavádění na Broadcom BCM91250A</title> +<para> + +DHCP nemusíte nijak zvlášť nastavovat, protože celou cestu k souboru, +který se má nahrát, zadáte do CFE. + +</para> + </sect3> + </sect2> + +<!-- FIXME: commented out since it seems too old to be usable and a current + way is not known + + <sect2 id="tftp-low-memory"> + <title>TFTP instalace na systémech s nedostatkem paměti</title> +<para> + +Na některých systémech se standardní instalační RAMdisk a zaváděcí +TFTP obraz nemusí vlézt do paměti. V takovém případě musíte navíc přes +NFS připojit také kořenový adresář. Tento postup je shodný s instalací +na bezdiskové nebo bezdatové klienty. + +</para><para> + +Nejprve proveďte všechny kroky podle <xref linkend="install-tftp"/>. + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Nakopírujte obraz linuxového jádra (<userinput>a.out</userinput> verzi +pro vaši architekturu) na TFTP server. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Na NFS serveru rozbalte kořenový archiv. (NFS i TFTP mohou běžet na +stejném počítači): + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>cd /tftpboot</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvzf root.tar.gz</userinput> +</screen></informalexample> + +Ujistěte se, že používáte GNU <command>tar</command>, protože některé +implementace (konkrétně ta na SunOS) pracují (chybně) se zařízeními +jako s obyčejnými soubory. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Na klienta exportujte adresář +<filename>/tftpboot/debian-sparc-root</filename> (s rootovským +přístupem). Tj. do souboru <filename>/etc/exports</filename> přidejte +následující řádek (toto je GNU/Linux syntaxe - pro SunOS by to mělo +být podobné): + +<informalexample><screen> +/tftpboot/debian-sparc-root <replaceable>klient</replaceable>(rw,no_root_squash) +</screen></informalexample> + +Poznámka: <replaceable>klient</replaceable> je jméno nebo IP adresa +instalovaného počítače tak, jak ji vidí server, když se klient zavádí. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Vytvořte symbolický odkaz z klientské IP adresy, v tečkové notaci, +na soubor <filename>debian-sparc-root</filename> v adresáři +<filename>/tftpboot</filename>. +Například pokud je IP adresa klienta 192.168.1.3, napište: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s debian-sparc-root 192.168.1.3</userinput> +</screen></informalexample> + +</para></listitem> +</orderedlist> + +</para> + + </sect2> + + <sect2 condition="supports-nfsroot"> + <title>Instalace za použití TFTP a NFS</title> +<para> + +Instalace přes TFTP a použití kořenového adresáře přes NFS je podobné +jako <xref linkend="tftp-low-memory"/>, protože nebudete do paměti +nahrávat RAMdisk, ale zavedete systém z kořenového souborového systému +připojeného přes NFS. Musíte pak nahradit symbolický odkaz, aby +ukazoval na jádro (například <filename>linux-a.out</filename>) a ne na +tftp obraz. + +</para><para> + +RARP/TFTP vyžadují, aby všechny démony běžely na stejném serveru. +(Stanice totiž odešle TFTP požadavek tomu, kdo odpoví na RARP +zprávu). + +</para><para> + +Nyní máte nachystáno vše potřebné a můžete přejít k zavedení klientské +stanice — <xref linkend="boot-tftp"/>. + +</para> + + </sect2> + +END FIXME --> + + </sect1> diff --git a/cs/install-methods/ipl-tape.xml b/cs/install-methods/ipl-tape.xml new file mode 100644 index 000000000..eb15c9ef4 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/ipl-tape.xml @@ -0,0 +1,23 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 arch="s390" id="ipl-tape"> + <title>Vytvoření IPL pásky</title> + +<para> + +Pokud nemůžete zavést systém (IPL) z CD-ROM a nepoužíváte VM, musíte +nejprve vytvořit IPL pásku. To je popsáno v červené knize <ulink +url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> +Linux for IBM eServer zSeries and S/390: Distributions</ulink> v sekci +3.4.3. Na pásku musíte zapsat následující soubory (v tomto pořadí): +<filename>kernel.debian</filename>, +<filename>parmfile.debian</filename> +a <filename>initrd.debian</filename>. Soubory si můžete stáhnout +z podadresáře <filename>tape</filename>, viz <xref +linkend="where-files"/>. + +</para> + </sect1> + diff --git a/cs/install-methods/official-cdrom.xml b/cs/install-methods/official-cdrom.xml new file mode 100644 index 000000000..9c8c95987 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/official-cdrom.xml @@ -0,0 +1,69 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="official-cdrom"> + <title>Oficiální sada CD-ROM</title> +<para> + +Nejsnazší cesta k instalaci Debianu vede přes oficiální sadu debianích +CD (viz <ulink url="&url-debian-cd-vendors;">seznam +dodavatelů</ulink>). +Pokud máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můžete si +stáhnout obrazy CD z debianího zrcadla a vyrobit si vlastní sadu. +(Postup naleznete na webové stránce +<ulink url="&url-debian-cd;">debianích CD</ulink>.) +Jestliže již CD máte a váš počítač z nich umí zavést systém, můžete +přeskočit rovnou na <xref linkend="boot-installer"/>. +Přestože Debian zabírá několik CD, je nepravděpodobné, že byste +potřebovali všechny disky, protože balíky jsou na nich seřazeny +podle oblíbenosti, takže většinu programů nainstalujete z prvního CD. +Také můžete použít DVD verzi, která vám ušetří místo na poličce +a navíc se vyhnete diskžokejské práci s hromadou CD. + +</para><para> + +Pokud sice CD máte, ale váš počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM, +můžete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z + +<phrase condition="supports-floppy-boot">diskety,</phrase> + +<phrase arch="s390">pásky, emulované pásky,</phrase> + +<phrase condition="bootable-disk">pevného disku,</phrase> + +<phrase condition="bootable-disk">usb klíčenky,</phrase> + +<phrase condition="supports-tftp">ze sítě,</phrase> + +nebo ručním zavedením jádra z CD. Soubory, které potřebujete k +zavedení instalačního systému alternativními cestami, se rovněž +nachází na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se strukturou +debianího archívu na Internetu, takže cesty k souborům uváděné dále +v dokumentu můžete jednoduše vyhledat jak na CD, tak i na síti. + +</para><para> + +Po zavedení instalačního systému do paměti se již budou všechny +potřebné soubory kopírovat z CD. + +</para><para> + +Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního +sytému a nakopírovat je na + +<phrase arch="s390">instalační pásku</phrase> + +<phrase condition="supports-floppy-boot">diskety nebo na</phrase> + +<phrase condition="supports-floppy-boot">usb klíčenku nebo na</phrase> + +<phrase condition="bootable-disk">pevný disk nebo na</phrase> + +<phrase condition="supports-tftp">připojený počítač</phrase> + +tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/install-methods/tftp/bootp.xml b/cs/install-methods/tftp/bootp.xml new file mode 100644 index 000000000..77f239eb5 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/tftp/bootp.xml @@ -0,0 +1,71 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 condition="supports-bootp" id="tftp-bootp"> + <title>Nastavení BOOTP serveru</title> +<para> + +V GNU/Linuxu můžete použít v zásadě dva BOOTP servery. Jednak je to +CMU <command>bootpd</command> a druhý je vlastně DHCP server — +ISC <command>dhcpd</command>. V distribuci &debian; jsou k dispozici v +balíčcích <classname>bootp</classname> a <classname>dhcp</classname>. + +</para><para> + +Pokud chcete použít CMU <command>bootpd</command>, musíte nejprve +odkomentovat (nebo přidat) jeden důležitý řádek v souboru +<filename>/etc/inetd.conf</filename>. V systému &debian; můžete +spustit <userinput>update-inetd --enable bootps</userinput> a následně +restartovat inetd pomocí <userinput>/etc/init.d/inetd +reload</userinput>. V jiných systémech přidejte řádku, která bude +vypadat zhruba takto: + +<informalexample><screen> +bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120 +</screen></informalexample> + +Nyní musíte vytvořit soubor <filename>/etc/bootptab</filename>. Jeho +struktura je velmi podobná té, co používají staré dobré soubory +<filename>printcap</filename>, <filename>termcap</filename>, a +<filename>disktab</filename> ze systému BSD. +Bližší informace jsou v manuálové stránce +<filename>bootptab</filename>. Pokud používáte CMU +<command>bootpd</command>, musíte rovněž znát hardwarovou (MAC) adresu +klienta. Následuje příklad souboru <filename>/etc/bootptab</filename>: + +<informalexample><screen> +client:\ + hd=/tftpboot:\ + bf=tftpboot.img:\ + ip=192.168.1.90:\ + sm=255.255.255.0:\ + sa=192.168.1.1:\ + ha=0123456789AB: +</screen></informalexample> + +Z příkladu budete muset změnit minimálně volbu <quote>ha</quote>, +která značí hardwarovou adresu klienta. Volba <quote>bf</quote> +specifikuje soubor, který si klient stáhne protokolem TFTP, viz <xref +linkend="tftp-images"/>. + +<phrase arch="mips"> +Na strojích SGI Indy stačí spustit příkazový monitor a napsat +<userinput>printenv</userinput>. Hodnota <userinput>eaddr</userinput> +je MAC adresa daného počítače. +</phrase> + +</para><para> + +V kontrastu s předchozím je nastaveni BOOTP pomocí ISC +<command>dhcpd</command> velmi jednoduché, protože dhcpd považuje +BOOTP klienty za speciální případ DHCP klientů. Některé architektury +však vyžadují pro zavádění klientů pomocí BOOTP komplikované +nastavení. Je-li to váš případ, přečtěte si <xref linkend="dhcpd"/>. +V opačném případě stačí v konfiguračním souboru vložit do bloku +podsítě, ve které se nachází klient, direktivu <userinput>allow +bootp</userinput>. Potom restartujte <command>dhcpd</command> server +příkazem <userinput>/etc/init.d/dhcpd restart</userinput>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml b/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml new file mode 100644 index 000000000..a65b7d68f --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml @@ -0,0 +1,98 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29400 --> + + <sect2 condition="supports-dhcp" id="dhcpd"> + <title>Nastavení DHCP serveru</title> +<para> + +Jedním ze svobodných DHCP serverů je ISC +<command>dhcpd</command>. &debian; jej obsahuje jako balík +<classname>dhcp</classname>. Následuje ukázka jednoduchého +konfiguračního souboru (obvykle <filename>/etc/dhcpd.conf</filename>): + +<informalexample><screen> +option domain-name "priklad.cz"; +option domain-name-servers ns1.priklad.cz; +option subnet-mask 255.255.255.0; +default-lease-time 600; +max-lease-time 7200; +server-name "karel"; + +subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { + range 192.168.1.200 192.168.1.253; + option routers 192.168.1.1; +} + +host clientname { + filename "/tftpboot/tftpboot.img"; + server-name "karel"; + next-server dalsiserver.priklad.cz; + hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB; + fixed-address 192.168.1.90; +} +</screen></informalexample> + +Poznámka: novější (a preferovaný) balík <classname>dhcp3</classname> +používá konfigurační soubor +<filename>/etc/dhcp3/dhcpd.conf</filename>. + +</para><para> + +V tomto příkladu máme jeden server jménem +<replaceable>karel</replaceable>, který obstarává práci DHCP a +TFTP serveru a také slouží jako brána do sítě. Ve svém nastavení si +musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno serveru a hardwarovou +adresu klienta. Položka <replaceable>filename</replaceable> by měla +obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP. + +</para><para> + +Po úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat +<command>dhcpd</command> příkazem <userinput>/etc/init.d/dhcpd +restart</userinput>. + +</para> + + <sect3 arch="i386"> + <title>Povolení PXE zavádění</title> +<para> +Další příklad souboru <filename>dhcp.conf</filename> tentokrát využívá +metodu PXE (Pre-boot Execution Environment) protokolu TFTP. + +<informalexample><screen> +option domain-name "priklad.cz"; + +default-lease-time 600; +max-lease-time 7200; + +allow booting; +allow bootp; + +# Následující odstavec si musíte upravit dle skutečnosti +subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { + range 192.168.1.200 192.168.1.253; + option broadcast-address 192.168.1.255; +# adresa brány +# (například pro přístup k internetu) + option routers 192.168.1.1; +# dns server, který chcete použít + option domain-name-servers 192.168.1.3; +} + +group { + next-server 192.168.1.3; + host tftpclient { +# hardwarová adresa tftp klienta + hardware ethernet 00:10:DC:27:6C:15; + filename "/tftpboot/pxelinux.0"; + } +} +</screen></informalexample> + +Při PXE zavádění není soubor <filename>pxelinux.0</filename> obraz +jádra, ale zavaděč (viz <xref linkend="tftp-images"/> dále v textu). + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/install-methods/tftp/rarp.xml b/cs/install-methods/tftp/rarp.xml new file mode 100644 index 000000000..967812c0f --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/tftp/rarp.xml @@ -0,0 +1,68 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 condition="supports-rarp" id="tftp-rarp"> + <title>Nastavení RARP serveru</title> +<para> + +Pro úspěšné nastavení RARP serveru potřebujete znát ethernetovou +adresu klienta (stanice, kterou zavádíte), jinými slovy MAC adresu. +Pokud tuto informaci nemáte k dispozici, můžete + +<phrase arch="sparc"> +ji vyčíst z úvodních hlášek OpenPROMu nebo použít příkaz OpenBootu +<userinput>.enet-addr</userinput> nebo +</phrase> + +zavést do záchranného (rescue) režimu (např. pomocí záchranné diskety) +a použít příkaz <userinput>/sbin/ifconfig eth0</userinput>. + +</para><para> + +Na RARP serveru používajícím linuxové jádro řady 2.2 potřebujete zanést +příslušný záznam do RARP tabulky udržované jádrem. Můžete toho +dosáhnout příkazy: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>/sbin/rarp -s +<replaceable>jméno-klienta</replaceable> +<replaceable>eternetová-adresa-klienta</replaceable></userinput> + +<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/arp -s +<replaceable>ip-adresa-klienta</replaceable> +<replaceable>eternetová-adresa-klienta</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +</para><para> + +Pokud uvidíte hlášku + +<informalexample><screen> +SIOCSRARP: Invalid argument +</screen></informalexample> + +pravděpodobně budete muset zavést jaderný modul s rarp, nebo, pokud +jej nemáte, překompilovat jádro s RARP podporou. Zkuste příkaz +<userinput>modprobe rarp</userinput> a pak znovu spusťte předchozí +příkazy. + +</para><para> + +Na systémech používajících jádro řady 2.4 žádný RARP modul neexistuje +a místo něj byste měli použít program <command>rarpd</command>. Postup +je podobný jako u SunOS v následujícím odstavci. + +</para><para> + +Pokud používáte SunOS, musíte zaručit, že ethernetová adresa klienta +bude zaznamenána v databázích <quote>ethers</quote> (buďto v souboru +<filename>/etc/ethers</filename> nebo pomocí NIS/NIS+) +a <quote>hosts</quote>. +Nyní můžete spustit RARP démona. V systému SunOS 4 spusťte +(jako superuživatel root) +<userinput>/usr/etc/rarpd -a</userinput>; v systému SunOS 5 použijte +<userinput>/usr/sbin/rarpd -a</userinput>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/install-methods/usb-setup/i386.xml b/cs/install-methods/usb-setup/i386.xml new file mode 100644 index 000000000..6dd55de3a --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/usb-setup/i386.xml @@ -0,0 +1,95 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27345 --> + + <sect3 arch="i386"> + <title>Rozdělení USB zařízení</title> +<note><para> + +Protože má většina USB klíčenek přednastavenou jednu velkou oblast +typu FAT16, pravděpodobně nemusíte klíčenku přeformátovávat. Pokud to +však musíte provést, použijte pro vytvoření této oblasti +<command>cfdisk</command> nebo podobný nástroj pro dělení disku. Poté +vytvořte souborový systém příkazem + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>mkdosfs /dev/<replaceable>sda1</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +Příkaz <command>mkdosfs</command> je obsažen v balíku +<classname>dosfstools</classname>. Pozorně se přesvědčete, že +používáte správný název zařízení! + +</para></note><para> + +Pro zavedení jádra z klíčenky je zapotřebí zavaděče. Přestože byste +mohli použít téměř libovolný zavaděč (např. <command>LILO</command>), +je zvykem používat <command>SYSLINUX</command>, protože používá oblast +typu FAT16 a jeho nastavení se provádí úpravou jednoduchého textového +souboru. Díky tomu můžete zavaděč konfigurovat z téměř libovolného +operačního systému. + +</para><para> + +Pro instalaci <command>SYSLINUX</command>u na 1. oblast USB klíčenky +musíte mít nainstalované balíky <classname>syslinux</classname> a +<classname>mtools</classname> a daná oblast nesmí být připojená. Poté +zadejte příkaz + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>syslinux /dev/<replaceable>sda1</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +čímž se na začátek oblasti zapíše zaváděcí sektor a vytvoří se soubor +<filename>ldlinux.sys</filename>, který obsahuje hlavní část zavaděče. + +</para><para> + +Připojte oblast (<userinput>mount /dev/sda1 /mnt</userinput>) +a nakopírujte na ni následující soubory: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<filename>vmlinuz</filename> (jádro) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>syslinux.cfg</filename> (konfigurační soubor SYSLINUXu) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +volitelné jaderné moduly + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Pokud si chcete soubory přejmenovat, pamatujte, že +<command>SYSLINUX</command> umí pracovat pouze s DOSovými (8.3) názvy +souborů. + +</para><para> + +Konfigurační soubor <filename>syslinux.cfg</filename> by měl obsahovat +následující dvě řádky: + +<informalexample><screen> +default vmlinuz +append initrd=initrd.gz ramdisk_size=12000 root=/dev/rd/0 init=/linuxrc rw +</screen></informalexample> + +Možná budete muset zvýšit hodnotu u parametru +<userinput>ramdisk_size</userinput>, protože tato se mění v závislosti +na obrazu, který zavádíte. <phrase condition="sarge">Pokud zavádění +selže, zkuste na řádku <quote>append</quote> přidat +<userinput>devfs=mount,dall</userinput>.</phrase> + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml b/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..51d606e00 --- /dev/null +++ b/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml @@ -0,0 +1,112 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27345 --> + + <sect3 arch="powerpc"> + <title>Rozdělení USB zařízení na &arch-title;</title> +<para> + +Protože většina USB klíčenek nebývá připravena pro zavádění přes Open +Firmware, musíte klíčenku přerozdělit. Na Macintoshi spusťte příkaz +<userinput>mac-fdisk /dev/sda</userinput>, kde +<userinput>/dev/sda</userinput> je USB klíčenka. Nejprve musíte +inicializovat novou tabulku oblastí příkazem <userinput>i</userinput> +a pak můžete vytvořit novou oblast typu Apple_Bootstrap příkazem +<userinput>C</userinput>. (Poznámka: první <quote>oblast</quote> bude +vždy samotná tabulka oblastí.) Poté zadejte: + +<informalexample><screen> +<prompt>$</prompt> <userinput>hformat /dev/<replaceable>sda2</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +Příkaz <command>hformat</command> je obsažen v balíku +<classname>hfsutils</classname>. Pozorně se přesvědčete, že používáte +správný název zařízení! + +</para><para> + +Aby se po zavedení z USB klíčenky spustilo jádro, nainstalujeme na +klíčenku zavaděč <command>yaboot</command>, který se umí nainstalovat +na HFS oblast. Zavaděč můžete jednoduše konfigurovat úpravou textového +souboru, což lze provést z libovolného operačního sytému, který +podporuje souborový systém HFS. + +</para><para> + +Obvyklý nástroj <command>ybin</command>, jež je součástí +<command>yaboot</command>u, zatím nepodporuje USB zařízení, takže +budete muset <command>yaboot</command> nainstalovat ručně pomocí +nástrojů z balíku <classname>hfsutils</classname>. Za předpokladu, že +je vaše zvolená oblast <replaceable>/dev/sda2</replaceable>, zadejte: + +<informalexample><screen> +<prompt>$</prompt> <userinput>hmount /dev/sda2</userinput> +<prompt>$</prompt> <userinput>hcopy -r /usr/lib/yaboot/yaboot :</userinput> +<prompt>$</prompt> <userinput>hattrib -c UNIX -t tbxi :yaboot</userinput> +<prompt>$</prompt> <userinput>hattrib -b :</userinput> +<prompt>$</prompt> <userinput>humount</userinput> +</screen></informalexample> + +Tímto zapíšete zavaděč do dané oblasti a pomocí HFS nástrojů ji +označíte tak, že z ní bude Open Firmware schopný zavádět. Během +procedury nesmí být oblast připojená jiným způsobem. Poté můžete +připravit zbytek klíčenky běžnými unixovými utilitami. + +</para><para> + +Připojte oblast (<userinput>mount /dev/sda2 /mnt</userinput>) +a nakopírujte na ni následující soubory: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<filename>vmlinux</filename> (jádro) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>yaboot.conf</filename> (konfigurační soubor yabootu) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>boot.msg</filename> (volitelná zaváděcí hláška) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +volitelné jaderné moduly + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para> + +Konfigurační soubor <filename>yaboot.conf</filename> by měl obsahovat +následující řádky: + +<informalexample><screen> +default=install +root=/dev/ram + +message=/boot.msg + +image=/vmlinux + label=install + initrd=/initrd.gz + initrd-size=10000<phrase condition="sarge"> + append="devfs=mount,dall --"</phrase> + read-only +</screen></informalexample> + +Možná budete muset zvýšit hodnotu u parametru +<userinput>initrd-size</userinput>, protože tato se mění v závislosti +na obrazu, který zavádíte. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/partitioning/device-names.xml b/cs/partitioning/device-names.xml new file mode 100644 index 000000000..f4ad60699 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/device-names.xml @@ -0,0 +1,154 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="device-names"> + <title>Jak Linux pojmenovává pevné disky</title> +<para> + +Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odlišné názvy než v jiných +operačních systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování +disku a připojování oblastí. Základní zařízení: + +</para> +<itemizedlist arch="not-s390"> +<listitem><para> + +První disketová jednotka je nazvána <filename>/dev/fd0</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Druhá disketová jednotka je <filename>/dev/fd1</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je +<filename>/dev/sda</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Druhý disk na SCSI (vyšší číslo na sběrnici) je +<filename>/dev/sdb</filename> atd. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +První SCSI CD mechanice odpovídá <filename>/dev/scd0</filename> nebo +také <filename>/dev/sr0</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Hlavní (master) disk na prvním IDE řadiči se jmenuje +<filename>/dev/hda</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Podřízený (slave) disk na prvním IDE řadiči je +<filename>/dev/hdb</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny +<filename>/dev/hdc</filename> a <filename>/dev/hdd</filename>. Novější +IDE řadiče mají dva kanály, které se chovají jako dva řadiče. + +<phrase arch="m68k"> +Písmena se mohou lišit od toho, co na Macintoshi zobrazuje program +pdisk (např. to co se v pdisku zobrazuje jako +<filename>/dev/hdc</filename>, se může v Debianu objevit jako +<filename>/dev/hda</filename>). +</phrase> + +</para></listitem> + +<listitem arch="i386"><para> + +Prvnímu XT disku odpovídá <filename>/dev/xda</filename>. + +</para></listitem> +<listitem arch="i386"><para> + +Druhému XT disku odpovídá <filename>/dev/xdb</filename>. + +</para></listitem> +<listitem arch="m68k"><para> + +První ACSI zařízení se jmenuje <filename>/dev/ada</filename>, druhému +odpovídá <filename>/dev/adb</filename>. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<itemizedlist arch="s390"> +<listitem><para> + +První DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasda</filename>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Druhé DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasdb</filename>, atd. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para arch="not-s390"> + +Oddíly na discích jsou rozlišeny připojením čísla k názvu zařízení: +<filename>sda1</filename> a <filename>sda2</filename> představují +první a druhý oddíl prvního SCSI disku. + +</para><para arch="not-s390"> + +Například uvažujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na +SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení +<filename>sda</filename>, druhému <filename>sdb</filename>. Tři oddíly +na disku <filename>sda</filename> by byly pojmenovány +<filename>sda1</filename>, <filename>sda2</filename>, +<filename>sda3</filename>. Stejné schéma značení platí i pro disk +<filename>sdb</filename> a jeho oblasti. + +</para><para arch="not-s390"> + +Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze +zpráv, které Linux vypisuje při startu. + +</para><para arch="i386"> + +Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem +oddílu 1 až 4. Například <filename>/dev/hda1</filename> odpovídá +prvnímu primárnímu oddílu na prvním IDE disku. Logické oddíly jsou +číslovány od 5, takže na stejném disku má první logický oddíl označení +<filename>/dev/hda5</filename>. Rozšířený oddíl, tj. primární oddíl +obsahující logické oddíly, sám o sobě použitelný není. +To platí jak pro IDE, tak SCSI disky. + +</para><para arch="m68k"> + +Systémy VMEbus používající disketovou SCSI mechaniku TEAC FC-1 ji +uvidí jako normální SCSI disk. Aby byla identifikace mechaniky +jednodušší, instalační program vytvoří symbolický odkaz na příslušné +zařízení a pojmenuje ho <filename>/dev/sfd0</filename>. + +</para><para arch="sparc"> + +Sunovské oblasti povolují mít 8 samostatných oblastí (nebo +také plátků (slices)). Třetí oblast bývá obvykle (a je to tak +doporučováno) oblast <quote>celého disku</quote> (Whole disk). +Tato oblast obsahuje všechny sektory na disku a obvykle je používána +zavaděčem systému (buď SILO nebo vlastním zavaděčem od Sunu). + +</para><para arch="s390"> + +Na oblasti na disku se můžete odkazovat pomocí čísel přidaných za +název disku: <filename>dasda1</filename> a <filename>dasda2</filename> +představují první a druhou oblast na prvním DASD zařízení v systému. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/partitioning/partition-programs.xml b/cs/partitioning/partition-programs.xml new file mode 100644 index 000000000..68e4d1279 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition-programs.xml @@ -0,0 +1,167 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="partition-programs"> + <title>Dělící programy v Debianu</title> +<para> + +K rozdělení disku nabízí každá architektura různé programy. +Pro váš typ počítače jsou k dispozici: + +</para> + +<variablelist> + +<varlistentry> +<term><command>partman</command></term> +<listitem><para> + +Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost +oblastí, vytvářet souborové +systémy <phrase arch="i386"> (v řeči Windows +<quote>formátovat</quote>) </phrase> a přiřadit je k přípojným bodům. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="fdisk.txt"> +<term><command>fdisk</command></term> +<listitem><para> + +Původní linuxový program pro správu oddílů, vhodný pro guru. + +</para><para> + +Obzvláště opatrní musíte být v případě, že máte na disku oblasti +systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto +oblasti, ale způsob, jakým je <command>fdisk</command> +(ne)reprezentuje, může změnit názvy zařízení. Viz +<ulink url="&url-linux-freebsd;">Linux+FreeBSD HOWTO</ulink>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="cfdisk.txt"> +<term><command>cfdisk</command></term> +<listitem><para> + +Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se +vyznačuje snadným ovládáním. + +</para><para> + +Poznamenejme, že <command>cfdisk</command> oblasti FreeBSD nerozpozná +vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="atari-fdisk.txt"> +<term><command>atari-fdisk</command></term> +<listitem><para> + +Atari verze programu <command>fdisk</command>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="amiga-fdisk.txt"> +<term><command>amiga-fdisk</command></term> +<listitem><para> + +Amiga verze programu <command>fdisk</command>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="mac-fdisk.txt"> +<term><command>mac-fdisk</command></term> +<listitem><para> + +Mac verze programu <command>fdisk</command>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="pmac-fdisk.txt"> +<term><command>pmac-fdisk</command></term> +<listitem><para> + +PowerMac verze programu <command>fdisk</command>, používá se i pro +systémy BVM a Motorola VMEbus. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry condition="fdasd.txt"> +<term><command>fdasd</command></term> +<listitem><para> + +&arch-title; verze programu <command>fdisk</command>. Popis naleznete +v manuálové stránce programu fdasd nebo ve 13. kapitole dokumentu +<ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf"> +Device Drivers and Installation Commands</ulink>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +<para> + +Jeden z těchto programů se spustí automaticky, když vyberete krok +<guimenuitem>Rozdělit pevný disk</guimenuitem>. Pokud se vám +standardní program nezamlouvá, ukončete ho, přepněte se na druhou +konzoli (<userinput>tty2</userinput>) a ručně spusťte požadovaný +program (s případnými parametry). V takovém případě krok +<guimenuitem>Rozdělit pevný disk</guimenuitem> přeskočte. + +</para><para> + +Jestliže budete pracovat s více než dvaceti oblastmi, musíte k +dvacáté první a všem dalším oblastem vytvořit odpovídající zařízení, +protože jinak by další krok (inicializace oblastí) selhal. +Zařízení můžete vytvořit na druhé konzoli <userinput>tty2</userinput>. +Příkazy pro vytvoření 21. oblasti: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>cd /dev</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>mknod hda21 b 3 21</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>chgrp disk hda21</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>chmod 660 hda21</userinput> +</screen></informalexample> + +Podobně, pokud nebude mít vytvořena příslušná zařízení, selže i +zavedení systému. Proto po instalaci jádra a modulů spusťte na druhé +konzoli: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>cd /target/dev</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>mknod hda21 b 3 21</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>chgrp disk hda21</userinput> +<prompt>#</prompt> <userinput>chmod 660 hda21</userinput> +</screen></informalexample> + +<phrase arch="i386">Nezapomeňte označit zaváděcí oddíl jako +<quote>aktivní</quote> (bootable).</phrase> + +</para><para condition="mac-fdisk.txt"> + +Důležité je, že na macintoshích discích je odkládací oblast +rozpoznána svým jménem: musí být nazvána <quote>swap</quote>. +Všechny linuxové oblasti na macintoshích používají stejný typ oblasti +Apple_UNIX_SRV2. Další užitečné čtení je +<ulink url="&url-mac-fdisk-tutorial;">mac-fdisk Tutorial</ulink>, +kde je krok za krokem popsán způsob sdílení disku s MacOS. + +</para> + +&partition-alpha.xml; +&partition-hppa.xml; +&partition-i386.xml; +&partition-ia64.xml; +&partition-mips.xml; +&partition-powerpc.xml; +&partition-sparc.xml; + + </sect1> diff --git a/cs/partitioning/partition/alpha.xml b/cs/partitioning/partition/alpha.xml new file mode 100644 index 000000000..96e981095 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition/alpha.xml @@ -0,0 +1,56 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="alpha"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> +<para> + +Zavádění Debianu ze SRM konzoly vyžaduje, abyste na svém zaváděcím +disku neměli dosovou tabulku rozdělení disku, ale tzv. <quote>BSD +disklabel</quote>. (Zaváděcí blok SRM je nekompatibilní s tabulkou +oblastí systému MS-DOS — viz <xref linkend="alpha-firmware"/>). +Program na dělení disku <command>partman</command> vytváří na +architektuře &architecture; BSD disklabel automaticky, ale pokud již +máte na disku existující dosovou tabulku oblastí, budete ji muset +nejprve smazat. + +</para><para> + +Pokud pro dělení disku použijete program <command>fdisk</command> +a vybraný disk ještě neobsahuje BSD disklabel, musíte se přepnout do +režimu disklabel příkazem <userinput>b</userinput>. + +</para><para> + +Pokud nepotřebujete rozdělovaný disk používat z Tru64 Unixu nebo +některého z volných klonů systému 4.4BSD-Lite (FreeBSD, OpenBSD nebo +NetBSD), je lepší když <emphasis>nenastavíte</emphasis> třetí oblast +aby obsahovala celý disk. Program <command>aboot</command> to +nevyžaduje a ve skutečnosti to může vést k nepříjemnostem, protože +utilita <command>swriteboot</command>, zvyklá instalovat +<command>aboot</command> do zaváděcího sektoru, si bude stěžovat na +oblast překrývající se se zaváděcím blokem. + +</para><para> + +Na začátku disku <emphasis>musíte</emphasis> nechat dostatek volného +místa pro <command>aboot</command>, protože se zapisuje do několika +prvních sektorů na disku (v současnosti zabírá asi 70 kilobajtů nebo +150 sektorů). Dříve se doporučovalo pro tyto účely vytvořit na začátku +disku malou nenaformátovanou oblast, ale nyní si myslíme, že na +discích používaných jenom GNU/Linuxem to není nutné. (S ohledem na +důvody zmíněné výše.) Použijete-li <command>partman</command>, oblast +pro <command>aboot</command> se pro jistotu vytvoří automaticky. + +</para><para condition="FIXME"> + +Pro instalaci z ARC konzoly byste měli udělat na začátku disku malou +FAT oblast, která bude obsahovat <command>MILO</command> a +<command>linload.exe</command>. +Podle <xref linkend="non-debian-partitioning"/> by mělo stačit +5 megabajtů. Vytvoření této oblasti z menu zatím není podporováno, +takže ji budete muset vytvořit ručně programem +<command>mkdosfs</command>. (Samozřejmě ještě před instalací zavaděče.) + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/hppa.xml b/cs/partitioning/partition/hppa.xml new file mode 100644 index 000000000..b3f5d8427 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition/hppa.xml @@ -0,0 +1,20 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="hppa"><title>Dělení disku pro &arch-title;</title> +<para> + +PALO, zavaděč na HPPA, vyžaduje oblast typu <quote>F0</quote> kdekoliv +v prvních +dvou gigabajtech. V této oblasti se uloží zavaděč, jádro a RAMdisk, +takže by měla být dostatečně velká — alespoň 4Mb (raději 8-16Mb). +Další požadavek firmwaru je, aby se jádro nacházelo na prvních dvou +gigabajtech pevného disku. +Toho můžete dosáhnout tak, že kořenový svazek bude celý umístěn v +prvních dvou gigabajtech, nebo někde u začátku disku vytvoříte malou +(8-16Mb) oblast pro <filename>/boot</filename>, kde se obvykle +uchovávají jádra. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/i386.xml b/cs/partitioning/partition/i386.xml new file mode 100644 index 000000000..7683846bc --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition/i386.xml @@ -0,0 +1,79 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="i386"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> +<para> + +BIOS osobních počítačů obvykle přidává další omezení na rozdělení +disku. Je určeno, kolik můžete na disku připravit <quote>primárních</quote> a +<quote>logických</quote> oddílů. Starší BIOSy z let 1994-1998 dokáží zavést +systém jen z části disku. Informace na toto téma podávají dokumenty +<ulink url="&url-partition-howto;">Linux Partition HOWTO</ulink> a +<ulink url="&url-phoenix-bios-faq-large-disk;">Phoenix BIOS +FAQ</ulink>, zde uvádíme jen stručný přehled. + +</para><para> + +<quote>Primární</quote> oddíly jsou původní koncept rozdělení disku. Na disku +mohou být maximálně čtyři. Toto omezení překonávají oddíly +<quote>rozšířené</quote> a <quote>logické</quote>. Změníte-li primární oddíl na rozšířený, +můžete tento prostor využít k vytvoření libovolného počtu (max. 60) +logických částí. Na disku lze však vytvořit maximálně jeden rozšířený +oddíl. + +</para><para> + +Linux omezuje počet oddílů na disk takto: 15 oddílů pro disky SCSI +(tři primární a dvanáct logických) a 63 oddílů na discích IDE +(3 primární a 60 logických). Standardní &debian; nabízí na každém +disku pouze 20 zařízení pro oblasti, takže pokud chcete využívat +oblasti s číslem větším než 20, musíte odpovídající zařízení vytvořit +ručně. + +</para><para> + +Jestliže máte velký IDE disk na kterém nepoužíváte ani LBA adresování, +ani překládací ovladač od výrobce, pak musíte umístit zaváděcí oddíl +(obsahující jádro) do prvních 1024 cylindrů na disku (obvykle prvních +524 megabajtů). + +</para><para> + +Toto omezení neplatí pro novější BIOSy (podle výrobce 1995-98), +které podporují <quote>Enhanced Disk Drive Support Specification</quote>. +Lilo, linuxový zavaděč, i debianí alternativní zavaděč +<command>mbr</command> musí použít BIOS pro načtení jádra z disku do +operační paměti. Jestliže jsou v BIOSu přítomna rozšíření pro přístup +k velkým diskům (přes přerušení 0x13), pak budou použita. V opačném +případě je použito původní rozhraní pro přístup k diskům, které +bohužel neumí adresovat oblasti nad 1023. cylindrem. +Avšak v okamžiku, kdy je Linux zaveden, už nezáleží na omezeních +BIOSu, protože Linux k přístupu na disky BIOS nepoužívá. + +</para><para> + +Pokud máte velký disk, možná budete chtít využít techniku překladu +cylindrů, kterou můžete zapnout v BIOSu (jako třeba LBA <quote>Logical +Block Addressing</quote> nebo CHS <quote>Large</quote> módy). +Více informací ohledně velkých disků najdete v +<ulink url="&url-large-disk-howto;">Large Disk HOWTO</ulink>. +Pokud používáte techniku překladu cylindrů a BIOS nepodporuje +rozšíření pro přístup k velkým diskům, pak se vaše zaváděcí oblast +musí vlézt do <emphasis>přeloženého</emphasis> ekvivalentu +1024. cylindru. + +</para><para> + +Pro splnění těchto požadavků doporučujeme vytvořit malou oblast +na začátku disku (5-10MB by mělo stačit), která se použije jako +zaváděcí. Ostatní oblasti je pak možné vytvořit kdekoliv ve zbylém +místu. Zaváděcí oblast <emphasis>musí</emphasis> být připojena jako +<filename>/boot</filename>, protože v tomto adresáři se uchovávají +linuxová jádra. +Takovéto nastavení bude fungovat na libovolném počítači, bez ohledu +na to, zda používá nebo nepoužívá LBA, CHS nebo zda podporuje +rozšíření pro přístup k velkým diskům. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/ia64.xml b/cs/partitioning/partition/ia64.xml new file mode 100644 index 000000000..ef60f5fad --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition/ia64.xml @@ -0,0 +1,112 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="ia64"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> +<para> + +Výchozím dělicím programem instalačního systému je +<command>partman</command>. <command>partman</command> se stará +o správné rozdělení disku, správu přípojných bodů a hlavně dává pozor, +aby jste neudělali nějakou logickou chybu, která by zabránila +instalaci. Protože toho má na starosti víc než dost, přenechává +samotné dělení disku programu <command>parted</command>. + +</para><note><title>Různé formáty tabulky oddílů</title><para> + +IA64 EFI firmware podporuje dva formáty tabulky oddílů — GPT +a MS-DOS. Formát MS-DOS se typicky používá na počítačích i386 a pro +systémy ia64 se již nedoporučuje. Přestože instalační systém nabízí +dva programy pro dělení disku (<command>cfdisk</command> +a <command>parted</command>), měli byste používat pouze druhý z nich, +protože jenom <command>parted</command> zvládá oba formáty tabulky +oddílů. + +</para></note><para> + +Pokud v <command>partman</command>u zvolíte automatické rozdělení +disků, automaticky se na začátku prvního disku vytvoří malá EFI +oblast. Jestliže rozdělujete disk ručně, můžete ji vytvořit stejným +způsobem, jako třeba <emphasis>swap</emphasis>. + +</para><para> + +Pokud byste náhodou potřebovali vytvořit tak speciální rozdělení +disku, že by to <command>partman</command> nezvládl, můžete se +přepnout do shellu a ručně spustit program <command>parted</command>. +Bohužel je <command>parted</command> ovládaný z příkazové řádky a tím +pádem se nepoužívá tak jednoduše jako <command>partman</command>. +Předpokládejme, že chcete smazat celý disk a vytvořit tabulku GPT +a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto: + +<informalexample><screen> + mklabel gpt + mkpartfs primary fat 0 50 + mkpartfs primary linux-swap 51 1000 + mkpartfs primary ext2 1001 3000 + set 1 boot on + print + quit +</screen></informalexample> + +Tím se vytvoří nová tabulka rozdělení disku a tři oblasti pro použití +jako zaváděcí oblast EFI, virtuální paměť a kořenový souborový +systém. Nakonec se oblasti EFI nastaví příznak pro zavádění. +Oblasti se zadávají v megabajtech tak, že uvedete posunutí počátku +a konce oblasti od začátku disku. V příkladu jsme vytvořili oblast se +souborovým systémem ext2 o velikosti 1999MB, která začíná na +1001. megabajtu od začátku disku. +Poznámka: Formátování odkládací oblasti programem +<command>parted</command> může trvat několik minut, protože se +kontroluje výskyt vadných bloků. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="ia64"><title>Požadavky na zaváděcí oblast</title> +<para> + +ELILO, zavaděč na ia64, vyžaduje oblast obsahující souborový systém +FAT. Jestliže jste použili oblasti GPT, měla by mít nastaven příznak +<userinput>boot</userinput>; pokud jste použili oblasti MS-DOS, pak by +měla být typu <quote>EF</quote>. Oblast musí být dostatečně velká, aby +se do ní vešel zavaděč, jádra a případné RAMdisky. Obvykle stačí 16MB, +ale jestli experimentujete s více jádry, klidně použijte oblast +o velikosti 128MB. + +</para><para> + +Protože EFI Boot Manager a EFI Shell plně podporují tabulku rozdělení +typu GPT, nemusí být zaváděcí oblast nutně první a dokonce ani nemusí +být na stejném disku. To se hodí v případech, když tuto oblast +zapomenete alokovat a zjistíte to až později po vytvoření +a zformátování jiných oblastí. <command>partman</command> na tento +problém myslí a hlídá, zda je při ukončení <command>partman</command>u +zaváděcí EFI oblast vytvořená a zda existuje platná kořenová oblast. +To vám dává možnost opravit rozdělení disku ještě před instalací +balíků (což by v dané chvíli většinou nedávalo smysl). Nejjednodušší +cesta k nápravě je zmenšit poslední oblast na disku a použít vzniklé +volné místo právě pro zaváděcí EFI oblast. + +</para><para> + +Velmi se doporučuje vytvořit zaváděcí EFI oblast na stejném disku, +kde leží <emphasis>kořenový</emphasis> souborový systém. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="ia64"><title>Diagnostické EFI oblasti</title> +<para> + +EFI firmware je mnohem propracovanější než obvyklé BIOSy, které můžete +nalézt ve většině osobních počítačů třídy x86. Někteří výrobci +využívají možností EFI a ukládají si na systémový disk do speciální +oblasti diagnostické programy a nástroje pro správu +systému. Podrobnější informace o této oblasti se dozvíte v dokumentaci +k systému. Nejjednodušší cesta k vytvoření diagnostické oblasti je +vytvořit ji v <command>partman</command>u zároveň se zaváděcí EFI +oblastí. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/mips.xml b/cs/partitioning/partition/mips.xml new file mode 100644 index 000000000..3defb8895 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition/mips.xml @@ -0,0 +1,18 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="mips"><title>Dělení na &arch-title;</title> +<para> + +Aby se na počítačích SGI Indy zavedl systém, musí být přítomen SGI +disk label. Můžete ho vytvořit z expertního menu programu fdisk. Při +tom se vytvoří <quote>volume header</quote> (oblast číslo 9), která by +měla mít velikost alespoň 3MB. Pokud experimentujete s více jádry, je +lepší použít velikost alespoň 10MB. Jestliže je oblast +<quote>volumeheader</quote> příliš malá, můžete ji jednoduše smazat +a znovu přidat s novou velikostí. Tato oblast musí vždy začínat na +sektoru 0. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..6eb2424b1 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml @@ -0,0 +1,56 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 23146 --> + + <sect2 arch="powerpc"> + <title>Dělení disku na novějších Macintoshích</title> +<para> + +Pokud instalujete na <quote>Newworld</quote> PowerMac, musíte pro +zavaděč vytvořit speciální zaváděcí oblast. Tato oblast by měla být +typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti 800KB. Pokud +oblast nebude mít požadovaný typ, nebudete schopni zavádět systém +z pevného disku. Tuto oblast vytvoříte buď +v <command>partman</command>u tak, že vytvoříte oblast a přiřadíte jí +typ použití <quote>Zaváděcí oblast NewWorld</quote>, nebo +v <command>mac-fdisk</command>u příkazem <userinput>b</userinput>. + +</para><para> + +Tím, že přiřadíte zaváděcí oblasti speciální typ, předejdete +problémům s MacOS, který by jinak oblast připojil a tím ji zničil, +protože tato obsahuje speciální modifikace pro OpenFirmware. +Modifikace jsou nutné pro automatický start z oblasti. + +</para><para> + +Celá zaváděcí oblast je vytvořená pro tři malé soubory: program +<command>yaboot</command>, jeho konfigurační soubor +<filename>yaboot.conf</filename> a první část zavaděče OpenFirmware +— <command>ofboot.b</command>. Tato oblast se nemusí a neměla by +se připojovat do souborového systému, natož na ni kopírovat jádro nebo +něco podobného. Pro manipulaci s touto oblastí slouží utility +<command>ybin</command> a <command>mkofboot</command>. + +</para><para> + +Aby mohl OpenFirmware zavést &debian; automaticky, měla by se zaváděcí +oblast objevit před všemi ostatními oblastmi na disku, obzvláště před +zaváděcími oblastmi MacOS. To znamená, že zaváděcí oblast by měla být +první, kterou vytvoříte. Ovšem i když přidáte zaváděcí oblast později, +můžete použít program <command>mac-fdisk</command> a příkazem +<userinput>r</userinput> přeskládat tabulku oblastí tak, aby tato +oblast následovala hned po tabulce rozdělení disku (což je vždy první +oblast). Toto pořadí je logické, ne fyzické uspořádání na disku, ale o +to nám jde. + +</para><para> + +Apple disky totiž obsahují několik malých oblastí pro ovladače. Pokud +chcete mít na disku Debian i MacOSX, musí tyto oblasti zůstat +zachovány včetně malé HFS oblasti (její minimální velikost je 800k). +To je proto, že MacOSX nabízí při každém zavádění inicializaci všech +disků, které nemají aktivní MacOS oblasti a oblasti s ovladači. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/sparc.xml b/cs/partitioning/partition/sparc.xml new file mode 100644 index 000000000..5bd3fb221 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partition/sparc.xml @@ -0,0 +1,32 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + + <sect2 arch="sparc"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> +<para> + +Abyste mohli zavést systém, jediná možnost je vytvořit na zaváděcím +disku <quote>Sun disk label</quote>, protože OpenBoot PROM rozumí jedině tomuto +rozložení oblastí. Pro vytvoření <quote>Sun disk label</quote> se v +<command>fdisk</command>u používá klávesa <keycap>s</keycap>. + +</para><para> + +Dále si na &arch-title; discích dejte pozor, aby první oblast na +zaváděcím disku začínala na nultém cylindru. To znamená, že první +oblast bude obsahovat i tabulku oblastí a zaváděcí blok, které leží +v prvních dvou sektorech disku. V žádném případě +<emphasis>nesmíte</emphasis> na první oblast zaváděcího disku dávat +oblast pro virtuální paměť, protože tyto oblasti mažou prvních několik +sektorů z oblasti. Klidně zde můžete umístit oblasti Ext2 nebo UFS, +protože se zaváděcího bloku ani tabulky oblastí nedotknou. + +</para><para> + +Také se doporučuje, aby třetí oblast byla typu 5, což je <quote>Whole +disk</quote>. Tato oblast obsahuje celý disk (od prvního cylindru až k +poslednímu). Kromě toho, že je to zažitá konvence, tak tím pomůžete +zavaděči <command>SILO</command>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partitioning.xml b/cs/partitioning/partitioning.xml new file mode 100644 index 000000000..3c44fac6c --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/partitioning.xml @@ -0,0 +1,32 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + +<appendix id="partitioning"> +<title>Poznámky k rozdělování disku</title> +<para> + +Menu <quote>Rozdělit pevný disk</quote> vám nabídne disky k rozdělení +a spustí program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte +vytvořit alespoň jeden oddíl <quote>Linux native</quote> <phrase +arch="i386">(typ 83)</phrase> a nejspíš budete chtít vytvořit i oddíl +<quote>Linux swap</quote> <phrase arch="i386">(typ 82)</phrase> pro +virtuální paměť. + +</para> + +<para arch="s390"> + +Na &arch-title; musíte do systému připojit disky +<emphasis>před</emphasis> rozdělováním disku. Seznam dostupných, ale +nepřipojených disků získáte, když vyberete úlohu <quote>Attach</quote>. + +</para> + +&sizing.xml; +&tree.xml; +&schemes.xml; +&device-names.xml; +&partition-programs.xml; + +</appendix> diff --git a/cs/partitioning/schemes.xml b/cs/partitioning/schemes.xml new file mode 100644 index 000000000..38f4c8e92 --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/schemes.xml @@ -0,0 +1,86 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1> + <title>Doporučené rozdělení disku</title> +<para> + +Pro nové uživatele, domácí počítače a jiné jednouživatelské stanice je +asi nejjednodušší použít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu +pro virtuální paměť). Pokud bude některá oblast větší než 6 GB, +použijte raději jiný souborový systém než standardní ext2 (např. ext3). +Oblasti se souborovým systémem ext2 se totiž musí pravidelně +kontrolovat, což může u větších oblastí trvat poměrně dlouho a +prodlužuje se tím náběh systému. + +</para><para> + +Jak jsme řekli dříve, pro víceuživatelské systémy je lepší použít pro +<filename>/usr</filename>, <filename>/var</filename>, +<filename>/tmp</filename> a <filename>/home</filename> samostatné +oblasti. + +</para><para> + +Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí +distribuce, může se vám hodit samostatný oddíl pro +<filename>/usr/local</filename>. Na počítači, který slouží jako +poštovní server, má smysl vytvořit svazek pro +<filename>/var/mail</filename>. Někdy je také dobré oddělit adresář +<filename>/tmp</filename> na samostatný oddíl s kapacitou 20 až 50MB. +Na serveru s více uživateli je výhodné vymezit velký oddíl pro +domovské adresáře (<filename>/home</filename>). +Obecně ale platí, že rozdělení disku se liší počítač od počítače a +záleží na tom, k čemu systém používáte. + +</para><para> + +Při instalaci komplikovanějšího systému (serveru) se podívejte +do <ulink url="&url-multidisk-howto;">Multi +Disk HOWTO</ulink> na podrobnější informace. Tento odkaz může být +zajímavý rovněž pro zprostředkovatele připojení k Internetu. + +</para><para> + +Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální paměť. Názory systémových +administrátorů jsou různé. Jedna (dobrá) zkušenost říká, že je dobré +mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně +než 16MB (To už je skoro lepší odkládací prostor nepoužívat vůbec). +Samozřejmě že existují výjimky — budete-li řešit soustavu +10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak +gigabajt odkládacího prostoru. + +</para><para arch="m68k"> + +Na druhé straně počítače Atari Falcon a Macintosh nemají vůbec rády +virtuální paměť, takže místo používání velké virtuální paměti si +raději pořiďte tolik operační paměti, kolik jen bude možné. + +</para><para> + +Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), +využije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takže není +důvod, proč překračovat tuto hranici. Máte-li větší nároky na +virtuální paměť, zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické +disky, a pokud možno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude +automaticky vyrovnávat zátěž mezi jednotlivé oblasti, což se projeví +ve zvýšení rychlosti. + +</para><para> + +Například starší domácí počítač může mít 32 MB paměti a 1,7 GB IDE +disk na zařízení <filename>/dev/hda</filename>. +Řekněme, že na <filename>/dev/hda1</filename> je oblast pro druhý +operační systém o velikosti 500 MB. Odkládací oddíl má 32 MB a je na +<filename>/dev/hda3</filename>. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na +<filename>/dev/hda2</filename> je kořenový svazek pro Linux. + +</para><para> + +Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na +<xref linkend="tasksel-size-list"/>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/partitioning/sizing.xml b/cs/partitioning/sizing.xml new file mode 100644 index 000000000..9dabef7ee --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/sizing.xml @@ -0,0 +1,53 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> + + <sect1 id="partition-sizing"> + <title>Počet a velikost oblastí</title> +<para> + +Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento +oddíl je využit pro operační systém, programy a uživatelská data. +Většina uživatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku +pro virtuální paměť (swap). Tento oddíl slouží operačnímu systému jako +odkládací prostor. Vydělení <quote>swap</quote> oblasti umožní efektivnější +využití disku jako virtuální paměti. Je rovněž možné pro tento účel +využít obyčejný soubor, ale není to doporučené řešení. + +</para><para> + +Většina uživatelů vyčlení pro GNU/Linux více než jeden oddíl na disku. +Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poškození +souborového systému, většinou se to týká pouze jednoho oddílu, takže +potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můžete +uvážit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní +komponenty systému. Jestliže dojde poškození nějakého dalšího oddílu, +budete stále schopni spustit GNU/Linux a provést nápravu, což vám může +ušetřit novou instalaci systému. + +</para><para> + +Druhý důvod je obyčejně závažnější při pracovním nasazení Linuxu. +Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat +diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuživatelskými právy, +může zaplnit celý disk a naruší tak chod systému, poněvadž Linux +potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci může dojít i z +vnějších příčin, například se stanete obětí spamu a nevyžádané e-maily +vám lehce zaplní celý disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze +před podobnými problémy uchránit. Pokud třeba vydělíte pro +<filename>/var/mail</filename> samostatnou oblast, bude systém +fungovat, i když bude zahlcen nevyžádanou poštou. + +</para><para> + +Jedinou nevýhodou při používání více diskových oddílů je, že je +obtížné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliže +vytvoříte některý oddíl příliš malý, budete muset systém instalovat +znovu, a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehož +velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně +velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal využít +jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze +oknem? + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/partitioning/tree.xml b/cs/partitioning/tree.xml new file mode 100644 index 000000000..5adb5ae3d --- /dev/null +++ b/cs/partitioning/tree.xml @@ -0,0 +1,146 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="directory-tree"> + <title>Strom adresářů</title> +<para> + +&debian; dodržuje standard pro pojmenování souborů a adresářů +(<ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy Standard</ulink>), +což zaručuje, že uživatelé či programy mohou odhadnout umístění +souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem +<filename>/</filename> a na všech debianích systémech obsahuje tyto +adresáře: + +<informaltable> +<tgroup cols="2"> +<thead> +<row> + <entry>Adresář</entry><entry>Obsah</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry><filename>bin</filename></entry> + <entry>Důležité programy</entry> +</row><row> + <entry><filename>boot</filename></entry> + <entry>Statické soubory zavaděče</entry> +</row><row> + <entry><filename>dev</filename></entry> + <entry>Soubory zařízení</entry> +</row><row> + <entry><filename>etc</filename></entry> + <entry>Konfigurační soubory závislé na systému</entry> +</row><row> + <entry><filename>home</filename></entry> + <entry>Domovské adresáře uživatelů</entry> +</row><row> + <entry><filename>lib</filename></entry> + <entry>Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra</entry> +</row><row> + <entry><filename>media</filename></entry> + <entry>Obsahuje přípojné body pro výměnná média</entry> +</row><row> + <entry><filename>mnt</filename></entry> + <entry>Místo pro dočasné připojování souborových systémů</entry> +</row><row> + <entry><filename>proc</filename></entry> + <entry>Virtuální adresář obsahující systémové informace</entry> +</row><row> + <entry><filename>root</filename></entry> + <entry>Domovský adresář správce systému</entry> +</row><row> + <entry><filename>sbin</filename></entry> + <entry>Důležité systémové programy</entry> +</row><row> + <entry><filename>sys</filename></entry> + <entry>Virtuální adresář pro systémové informace (od jader 2.6)</entry> +</row><row> + <entry><filename>tmp</filename></entry> + <entry>Dočasné soubory</entry> +</row><row> + <entry><filename>usr</filename></entry> + <entry>Druhá úroveň hierarchie</entry> +</row><row> + <entry><filename>var</filename></entry> + <entry>Proměnlivá data</entry> +</row><row> + <entry><filename>opt</filename></entry> + <entry>Softwarové balíky třetích stran</entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> +</para> + +<para> + +Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku +na oblasti. Berte prosím na vědomí, že využití disku se velmi liší +podle způsobu používání systému a proto jsou následující doporučení +pouze obecné a měly by sloužit jen jako možný základ pro dělení disku. + +</para> +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<filename>/</filename>: kořenový adresář musí vždy fyzicky obsahovat +adresáře <filename>/etc</filename>, <filename>/bin</filename>, +<filename>/sbin</filename>, <filename>/lib</filename> a +<filename>/dev</filename>, protože jinak byste nemohli zavést systém. +Typicky je potřeba 150–250 MB, ale v konkrétních podmínkách se +požadavky mohou lišit. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/usr</filename>: obsahuje všechny uživatelské programy +(<filename>/usr/bin</filename>), knihovny +(<filename>/usr/lib</filename>), dokumentaci +(<filename>/usr/share/doc</filename>), atd. +Protože tato část souborového systému spotřebuje nejvíce místa, měli +byste jí na disku poskytnout alespoň 500 MB. Pokud budete instalovat +hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři vyhradit ještě více +místa. Velkoryse pojatá instalace pracovní stanice nebo serveru může +klidně zabrat i 4-6 GB. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/var</filename>: v tomto adresáři budou uložena všechna +proměnlivá data jako příspěvky news, e-maily, webové stránky, +vyrovnávací paměť pro balíčkovací software, atd. Velikost tohoto +adresáře velmi závisí na způsobu používání vašeho počítače, ale pro +většinu lidí bude velikost dána režijními náklady správce balíčků. +Pokud se chystáte nainstalovat najednou vše, co Debian nabízí, mělo by +stačit pro <filename>/var</filename> vyhradit dva až tři gigabajty. +V případě, že budete instalovat systém po částech (nejprve služby a +utility, potom textové záležitosti, následně X, ...), bude stačit 300 +až 500 megabajtů. Jestliže je vaší prioritou volné místo na disku a +neplánujete žádné velké aktualizace systému, lze vyjít se 30 až 40 +megabajty. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/tmp</filename>: sem programy většinou zapisují dočasná data. +Obvykle by mělo stačit 40-100 MB. Některé aplikace — včetně +nadstaveb archivačních programů, authoringových CD/DVD nástrojů +a multimediálních programů — mohou <filename>/tmp</filename> +využívat pro uložení celých obrazů. Plánujete-li využívat takovéto +programy, měli byste dostupné místo příslušně zvýšit. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/home</filename>: každý uživatel si bude ukládat data do +svého podadresáře v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik +uživatelů bude systém používat a jaké soubory se v jejich adresářích +budou uchovávat. Pro každého uživatele byste měli počítat alespoň +100 MB místa, ale opět závisí na konkrétní situaci. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + + </sect1> diff --git a/cs/post-install/further-reading.xml b/cs/post-install/further-reading.xml new file mode 100644 index 000000000..408bea5c0 --- /dev/null +++ b/cs/post-install/further-reading.xml @@ -0,0 +1,43 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="further-reading"><title>Další dokumentace</title> +<para> + +Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve kombinaci +<userinput>man <replaceable>program</replaceable></userinput> a +<userinput>info <replaceable>program</replaceable></userinput>. + +</para><para> + +Užitečné informace najdete v adresáři +<filename>/usr/share/doc</filename>, obzvláště v podadresářích +<filename>/usr/share/doc/HOWTO</filename> a +<filename>/usr/share/doc/FAQ</filename>. Pokud chcete nahlásit chybu, +přečtěte si soubory <filename>/usr/share/doc/debian/bug*</filename>. +Úpravy, které vývojáři provedli v distribuovaných programech, jsou +zdokumentovány v souborech +<filename>/usr/share/doc/(název balíčku)/README.Debian</filename>. + +</para><para> + +<ulink url="http://www.debian.org/">Webové stránky Debianu</ulink> +sdružují ohromné množství informací. V první řadě se podívejte +do <ulink url="http://www.debian.org/doc/FAQ/">Debian FAQ</ulink> +a prohledejte <ulink url="http://lists.debian.org/">archív debianích +diskusních listů</ulink>. Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá +(uživatelé uživatelům), takže pokud se chcete přihlásit k některému z +debianích diskusních listů, podívejte se na stránku +<ulink url="http://www.debian.org/MailingLists/subscribe"> +přihlášení do diskusních listů</ulink>. + +</para><para> + +Základním zdrojem informací o Linuxu je +<ulink url="http://www.tldp.org/">Linux Documentation Project</ulink>, +kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na to) a odkazy na další +dokumenty o jednotlivých částech systému GNU/Linux. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/post-install/kernel-baking.xml b/cs/post-install/kernel-baking.xml new file mode 100644 index 000000000..2bea94265 --- /dev/null +++ b/cs/post-install/kernel-baking.xml @@ -0,0 +1,176 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="kernel-baking"><title>Kompilace nového jádra</title> +<para> + +Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o +nutnost, poněvadž jádro dodávané s Debianem funguje ve většině +počítačů. Nové jádro může být užitečné v následujících situacích: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Potřebujete vyřešit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky +hardwaru, které dodávané jádro nezvládne. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou službu +(např. Advanced power management nebo SMP). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Chcete menší jádro bez ovladačů, které nepoužíváte. Urychlíte start +systému a ušetříte paměť. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Chcete jádro rozšířit o nějakou funkci (např. podporu vysoké paměti). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Chcete jádro z vývojové řady. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Chcete udělat dojem na známé, vyzkoušet něco nového. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para> + + <sect2><title>Správa jader</title> +<para> + +Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek. + +</para><para> + +Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyžaduje tyto balíky: +<classname>kernel-package</classname>, +<classname>kernel-source-&kernelversion;</classname> (aktuální verze v +době vzniku dokumentu), <classname>fakeroot</classname> a další, které +již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru +<filename>/usr/share/doc/kernel-package/README.gz</filename>). + +</para><para> + +Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček, a jestliže +používáte nestandardní moduly, taktéž z nich vyrobí aktuální balíčky. +Při instalaci balíčku se do adresáře <filename>/boot</filename> uloží +pěkně pohromadě jádro, mapa symbolů <filename>System.map</filename> a +aktuální konfigurace. + +</para><para> + +Jádro <emphasis>nemusíte</emphasis> připravovat touto cestou, ale +domníváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces +zjednoduší a je také bezpečnější. Místo balíku +<classname>kernel-source-&kernelversion;</classname> si klidně můžete +stáhnout poslední zdrojové texty jádra přímo od Linuse. + +</para><para> + +Popis balíku <classname>kernel-package</classname> se nachází v +adresáři <filename>/usr/share/doc/kernel-package</filename>. +V následujících odstavcích najdete jen stručný úvod k jeho použití. + +</para><para> + +V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze +&kernelversion; uložíte někam do svého domovského adresáře.<footnote> + +<para> + +Existují i jiná místa, kam můžete zdrojové texty jádra rozbalit, ale +použitá možnost je nejjednodušší a nevyžaduje žádná speciální práva. + +</para></footnote> + +Přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra +(<userinput>cd <replaceable>~/build</replaceable></userinput>), +rozbalte archiv (<userinput>tar xjf +/usr/src/kernel-source-&kernelversion;.tar.bz2</userinput>) a vejděte +do vzniklého adresáře (<userinput>cd +kernel-source-&kernelversion;/</userinput>). + +</para><para> + +V prostředí X11 nakonfigurujte jádro příkazem <userinput>make +xconfig</userinput>, nebo v terminálu příkazem <userinput>make +menuconfig</userinput> (musíte mít nainstalovaný balíček +<classname>ncurses-dev</classname>). Pročtěte si nápovědu a pozorně +vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete +vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým +nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na +přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout <quote>Kernel +module loader</quote> (tj. automatické vkládání modulů) v sekci +<quote>Loadable module support</quote>, které přednastavené nebývá, +avšak Debian tuto službu předpokládá. + +</para><para> + +Příkazem <userinput>make-kpkg clean</userinput> pročistíte strom +zdrojových textů a vynulujete předchozí nastavení balíku +<classname>kernel-package</classname>. + +</para><para> + +Kompilaci jádra provedete příkazem <userinput>fakeroot make-kpkg +--revision=jadro.1.0 kernel_image</userinput>. Číslo verze si můžete +zvolit podle vlastní úvahy, slouží pouze k vaší orientaci v +připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleží na +výpočetním výkonu vašeho počítače. + +</para><para condition="supports-pcmcia"> + +Pokud využíváte zařízení PCMCIA, nainstalujte také balík +<classname>pcmcia-source</classname>, který do +<filename>/usr/src</filename> nakopíruje komprimovaný soubor se +zdrojovými texty. Tento archiv rozbalte v adresáři +<filename>/usr/src</filename>, protože programy předpokládají, že +najdou moduly v adresáři <filename>/usr/src/modules</filename>. Balík +s PCMCIA moduly připravíte příkazem <userinput>make-kpkg +modules_image</userinput>. Pro oba úkony musíte mít rootovská práva. + +</para><para> + +Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako +root napište <userinput>dpkg -i +../kernel-image-&kernelversion;-<replaceable>podarchitektura</replaceable>_jadro.1.0_&architecture;.deb</userinput>. +<replaceable>podarchitektura</replaceable> je volitelné upřesnění +architektury, +<phrase arch="i386"> např. <quote>i586</quote>, </phrase> které jste zadali při +konfiguraci jádra. <userinput>dpkg -i kernel-image...</userinput> +nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba +o soubory +<filename>System.map</filename>, který je užitečný při dohledávání +problémů v jádře, a <filename>/boot/config-&kernelversion;</filename> +obsahující konfigurační soubor jádra. Balík s jádrem je dostatečně +chytrý, aby během instalace spustil zavaděč (příslušný k vaší +platformě) a obnovil zaváděcí záznamu na disku. Pokud jste vytvořili +balík s moduly (třeba PCMCIA nebo lm-sensors), je nanejvýš vhodné ho +také nainstalovat. + +</para><para> + +Nyní je čas spustit systém s novým jádrem. Projděte si chybové hlášky, +které se mohly při instalaci jádra vyskytnout, a pokud vše vypadá +dobře, restartujte příkazem <userinput>shutdown -r now</userinput>. + +</para><para> + +Popis balíku <classname>kernel-package</classname> najdete v adresáři +<filename>/usr/share/doc/kernel-package</filename>. + +</para> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/post-install/new-to-unix.xml b/cs/post-install/new-to-unix.xml new file mode 100644 index 000000000..d1569af43 --- /dev/null +++ b/cs/post-install/new-to-unix.xml @@ -0,0 +1,32 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + + <sect1 id="unix-intro"> + <title>První kroky se systémem UNIX</title> +<para> + +Jestliže se systémem Unix začínáte, měli byste si pořídit (a hlavně +přečíst) nějakou literaturu. Mnoho hodnotných informací naleznete +v <ulink url="&url-debian-reference;">Debian Reference</ulink>. +Za shlédnutí stojí také <ulink url="&url-unix-faq;">seznam unixových +FAQ</ulink>, který obsahuje spoustu usenetových dokumentů, jež mohou +sloužit jako pohled do historie. + +</para><para> + +Linux je jednou z implementací systému Unix. Na stránkách +<ulink url="&url-ldp;">Linux Documentation Project (LDP)</ulink> +je shromážděno obrovské množství elektronických knih a návodů HOWTO +týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat +lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků +<classname>doc-linux-html</classname> (HTML verze) nebo +<classname>doc-linux-text</classname> (ASCII verze). +Dokumenty se nainstalují do adresáře +<filename>/usr/share/doc/HOWTO</filename>. V balících jsou dostupné +rovněž překlady některých návodů. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/post-install/orientation.xml b/cs/post-install/orientation.xml new file mode 100644 index 000000000..ddbbc2dfc --- /dev/null +++ b/cs/post-install/orientation.xml @@ -0,0 +1,108 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="debian-orientation"><title>Orientace v Debianu</title> +<para> + +&debian; se od ostatních linuxových distribucí mírně odlišuje. +Proto i když jste již s Linuxem pracovali, pokud si chcete udržet +systém v pořádku, je třeba se seznámit s tím, jak distribuce funguje. +Tato kapitola vám pomůže se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná +pouze o letmý přehled. + +</para> + + <sect2><title>Balíčkovací systém Debianu</title> +<para> + +Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software, protože +systém je z velké části spravován právě balíčkovacím systémem. +Jedná se o adresáře: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<filename>/usr</filename> (vyjma <filename>/usr/local</filename>) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/var</filename> (vyjma <filename>/var/local</filename>) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/bin</filename> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/sbin</filename> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<filename>/lib</filename> + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Do vyjmenovaných adresářů byste neměli zasahovat, protože byste mohli +narušit informace udržované balíčkovacím systémem a mohlo by to vést +až k nefunkčním aplikacím. +Například když nahradíte program <filename>/usr/bin/perl</filename>, +nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku +<classname>perl</classname> o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé +tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu <quote>hold</quote>. + +</para><para> + +Jedna z nejlepších instalačních metod je určitě apt. Můžete ji použít +z příkazové řádky programem <command>apt-get</command>, nebo v +celoobrazovkové textové aplikaci <application>aptitude</application>. +Apt vám dovolí sloučit všechny archivy (main, contrib a non-free), +takže můžete instalovat jak standardní, tak exportně omezené verze +balíčků. + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>Správa různých verzí programů</title> +<para> + +Pokud udržujete více verzí různých aplikací, bude vás zajímat +manuálová stránka příkazu <command>update-alternatives</command>. + +</para> + </sect2> + + <sect2><title>Správa Cronu</title> +<para> + +Všechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být +v adresáři <filename>/etc</filename>, protože to jsou konfigurační +soubory. Pokud spouštíte administrátorské úlohy denně, týdně, měsíčně, +nebo přes noc, umístěte je do +<filename>/etc/cron.{daily,weekly,monthly}</filename>. Spouštění +těchto úloh je řízeno souborem <filename>/etc/crontab</filename>. +Úlohy poběží postupně podle abecedního pořadí. + +</para><para> + +Jestliže však máte speciálnější požadavky (potřebujete úlohu spouštět +pod jiným uživatelem nebo chcete úlohu pouštět v určitém čase nebo +intervalu), můžete použít soubor <filename>/etc/crontab</filename>, +nebo ještě lépe <filename>/etc/cron.d/cokoliv</filename>. Tyto soubory +mají navíc pole pro jméno uživatele, pod kterým se má úloha spustit. + +</para><para> + +V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky +rozpozná a začne používat — není potřeba spouštět žádný příkaz. +Další informace jsou v cron(8), crontab(5) a +<filename>/usr/share/doc/cron/README.Debian</filename>. + +</para> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/post-install/post-install.xml b/cs/post-install/post-install.xml new file mode 100644 index 000000000..8850d77db --- /dev/null +++ b/cs/post-install/post-install.xml @@ -0,0 +1,15 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28715 --> + +<chapter id="post-install"> + <title>Co dál?</title> + +&new-to-unix.xml; +&orientation.xml; +&reactivating-win.xml; +&further-reading.xml; +&kernel-baking.xml; +&rescue.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/post-install/reactivating-win.xml b/cs/post-install/reactivating-win.xml new file mode 100644 index 000000000..034c187c8 --- /dev/null +++ b/cs/post-install/reactivating-win.xml @@ -0,0 +1,70 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 arch="i386" id="reactivating-win"> + <title>Reaktivace DOS a Windows</title> +<para> + +Po instalaci základního systému a zapsání zavaděče do <emphasis>Master +Boot Record</emphasis> budete schopni zavést Linux, ale pravděpodobně +nic jiného. Vše závisí na tom, co jste zvolili během instalace. +Tato kapitola popisuje, jak můžete znovu aktivovat původní systémy, +takže budete znovu moci zavádět DOS nebo Windows. + +</para><para> + +<command>LILO</command> je zavaděč, kterým můžete zavádět i jiné +operační systémy, než je Linux. Zavaděč se konfiguruje souborem +<filename>/etc/lilo.conf</filename>. Po každé editaci tohoto souboru +musíte spustit program <command>lilo</command>, aby se provedené změny +aktivovaly. + +</para><para> + +Důležité jsou části souboru <filename>lilo.conf</filename> obsahující +klíčová slova <userinput>image</userinput> a +<userinput>other</userinput> a všechny následující řádky. +Používají se k popsání operačního systému, který má +<command>LILO</command> zavést. +Takový záznam může specifikovat jádro (<userinput>image</userinput>), +kořenovou oblast (<userinput>root</userinput>), upřesňující parametry +jádra, atd. V sekci <userinput>other</userinput> můžete popsat návod k +zavedení nelinuxového operačního systému. +Klíčová slova mohou být použita více než jednou. Pořadí záznamů +v konfiguračním souboru je důležité, protože určuje systém, který +bude zaveden automaticky po určité době (<userinput>delay</userinput>) +za předpokladu, že <command>LILO</command> nebylo zastaveno klávesou +<keycap>Shift</keycap>. + +</para><para> + +Ihned po instalaci Debianu je systém nakonfigurován pro automatické +zavádění programem <command>LILO</command>. Jestliže chcete zavést +jiné linuxové jádro, musíte změnit soubor +<filename>/etc/lilo.conf</filename> a přidat (například) následující +řádky: + +<informalexample><screen> +&additional-lilo-image; +</screen></informalexample> + +Pro základní nastavení postačují první dva řádky. Jestliže chcete +vědět víc o ostatních klíčových slovech, podívejte se do dokumentace k +programu <command>LILO</command> (v adresáři +<filename>/usr/share/doc/lilo/</filename>). Nejdůležitější soubor je +<filename>Manual.txt</filename>. Pokud jste nedočkaví, bude rychlejší +si projít manuálové stránky <filename>lilo.conf</filename> pro přehled +klíčových slov a <filename>lilo</filename> pro popis instalace nové +konfigurace do zaváděcího sektoru. + +</para><para> + +Poznamenejme, že v systému &debian; jsou dostupné i jiné zavaděče, +jako třeba GRUB (balíček <classname>grub</classname>), CHOS (balíček +<classname>chos</classname>), Extended-IPL (balíček +<classname>extipl</classname>), loadlin (balíček +<classname>loadlin</classname>) a mnoho dalších. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/post-install/rescue.xml b/cs/post-install/rescue.xml new file mode 100644 index 000000000..73d99e554 --- /dev/null +++ b/cs/post-install/rescue.xml @@ -0,0 +1,72 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28732 --> + + <sect1 id="rescue" condition="etch"> + <title>Obnovení poškozeného systému</title> +<para> + +Občas se věci pokazí a pečlivě instalovaný systém najednou nejde +zavést. Možná se při změně porušil zavaděč, možná není funkční nově +instalované jádro, nebo možná kosmické záření zasáhlo váš disk +a v <filename>/sbin/init</filename> změnilo nějaký bit. Pomineme-li +příčinu toho, proč je váš systém pokažen, budete potřebovat funkční +systém, ze kterého můžete věci opravit. Jednou z možností je záchranný +režim instalačního systému. + +</para><para> + +Pro spuštění záchranného režimu zadejte na výzvu +<prompt>boot:</prompt> <userinput>rescue</userinput>, nebo použijte +běžnou instalační metodu se zaváděcím parametrem +<userinput>rescue/enable=true</userinput>. Nejprve se zobrazí několik +prvních obrazovek z instalace, pouze v rohu obrazovky bude poznámka, +že se jedná o záchranný režim. Nepanikařte, váš stávající systém +nebude přepsán. Záchranný režim jednoduše z instalačního systému +využije možnost automatického rozpoznání hardwaru, aby zajistil, že +budete mít při opravách přístup k vašim diskům, síťovým kartám, +a podobným užitečným zařízením. + +</para><para> + +Namísto nástroje pro dělení disků by se vám měl zobrazit seznam +nalezených oblastí s pobídkou, abyste jednu z oblastí vybrali. Obvykle +byste měli vybrat oblast, na které se nachází kořenový souborový +systém, jež chcete opravit. Kromě běžných <quote>fyzických</quote> +oblastí můžete samozřejmě vybírat i oblasti <quote>virtuální</quote> +ležící na softwarovém RAIDu nebo LVM. + +</para><para> + +Pokud to bude jen trochu možné, instalátor vám nyní nabídne příkazový +řádek ve vybraném souborovém systému, který teď můžete použít pro +provedení nezbytných záchranných prací. + +<phrase arch="i386"> +Například potřebujete-li přeinstalovat zavaděč GRUB do hlavního +zaváděcího záznamu (MBR) prvního disku, můžete použít příkaz +<userinput>grub-install '(hd0)'</userinput>. +</phrase> + +</para><para> + +Pokud se nepodaří spustit použitelný příkazový řádek ve vybraném +kořenovém souborovém systému, je možné, že je souborový systém +porušen. V takovém případě se zobrazí dialog, který zobrazí varování +a nabídne spuštění příkazového řádku v prostředí instalačního systému. +V tomto prostředí se nenachází příliš nástrojů, ale k základní opravě +systému často bohatě postačí. Vybraný kořenový souborový systém bude +připojen do adresáře <filename>/target</filename>. + +</para><para> + +V obou případech se po ukončení shellu systém restartuje. + +</para><para> + +Na závěr mějte na paměti, že oprava poškozených systémů může být +obtížná a popis všech možností, které mohou nastat, je mimo rozsah +této příručky. Pokud máte problémy, obraťte se na specialistu. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/post-install/shutdown.xml b/cs/post-install/shutdown.xml new file mode 100644 index 000000000..054fecea3 --- /dev/null +++ b/cs/post-install/shutdown.xml @@ -0,0 +1,27 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 21690 --> + + <sect1 id="shutdown"> + <title>Vypínání systému</title> + +<para> + +Běžící linuxový systém nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým +vytažením napájecí šňůry ze zásuvky. Pokud se Linux nevypne řízeně, +mohou se soubory na disku ztratit nebo poškodit. +Na konzoli můžete použít klávesovou kombinaci +<keycombo> + <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Alt</keycap> <keycap>Del</keycap> +</keycombo> +<phrase arch="powerpc;m68k"> nebo na Macintoshích +<keycombo> + <keycap>Control</keycap> <keycap>Shift</keycap> <keycap>Power</keycap> +</keycombo> +</phrase>. +Také se můžete přihlásit jako root a napsat +<userinput>shutdown -h now</userinput>, <userinput>reboot</userinput> +nebo <userinput>halt</userinput>. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/preface.xml b/cs/preface.xml new file mode 100644 index 000000000..bf849f86e --- /dev/null +++ b/cs/preface.xml @@ -0,0 +1,37 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24750 --> + +<preface> + <title>Instalace systému &debian; &release; na + architektuře &architecture;</title> +<para> + +Jsme potěšeni, že jste se rozhodli vyzkoušet právě Debian. Poznáte, že +je mezi distribucemi operačních systémů zcela výjimečný. &debian; +přináší kvalitní svobodný software z celého světa a spojuje jej do +koherentního celku. Věříme, že zjistíte, že i zde platí pravidlo +synergie: přínos softwaru v distribuci Debian je mnohem vyšší než +celkový přínos samostatných programů. + +</para><para> + +Chápeme, že mnoho čtenářů bude chtít přeskočit tuto příručku a začít +rovnou s instalací (a instalační program se snaží, aby to bylo možné). +Pokud tedy nemáte čas číst celou instalační příručku, přečtěte si +alespoň krátký dokument nazvaný <quote>Jak na instalaci</quote>, který +vás provede základní instalací. Pro případ, že se něco pokazí, nebo +pro popis složitějších technik, v něm naleznete odkazy do této +instalační příručky. Krátký dokument se nalézá v <xref +linkend="installation-howto"/>. + +</para><para> + +Ve světle řečeného doufáme, že si naleznete čas přečíst většinu této +příručky, protože získáte nejen zajímavé informace, ale také budete +mít z instalace lepší zážitek. + +</para> +</preface> + + diff --git a/cs/preparing/backup.xml b/cs/preparing/backup.xml new file mode 100644 index 000000000..aaa3342b4 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/backup.xml @@ -0,0 +1,41 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="backup"> + <title>Zálohujte si svá data!</title> +<para> + +Před instalací si vytvořte zálohu všech souborů, které máte na +disku, protože byste o ně při instalaci mohli přijít. +Je totiž velmi pravděpodobné, že budete muset přerozdělit pevný disk, +abyste si pro &debian; udělali místo. Při rozdělování disku byste vždy +měli počítat s tím, že můžete ztratit všechna data. Instalační +programy jsou docela spolehlivé a většina z nich je prověřená +lety používání, ale jedna chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. +I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi +a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýšlení mohou ušetřit hodiny +zbytečné práce. + +</para><para> + +Jestliže budete instalovat Linux na počítač, kde již máte jiný +operační systém, přesvědčete se, že máte po ruce média pro jeho +instalaci. Zvlášť v případě, kdy byste se chystali přerozdělit +systémový disk, by se vám mohlo stát, že bude nutné znovu nainstalovat +zavaděč původního systému, nebo dokonce celý systém. + +</para> + +<para arch="m68k"> + +Jediná podporovaná instalační metoda na systémech m68k (s výjimkou +počítačů BVM a Motorola VMEbus) je zavedení z lokálního disku nebo +diskety za použití zavaděče odvozeného z AmigaOS/TOS/MacOS. +Na těchto strojích musíte mít pro zavedení Linuxu i původní operační +systém. Pro spouštění Linuxu na počítačích BVM a Motorola VMEbus +musíte použít boot ROM <quote>BVMBug</quote> nebo <quote>16xBug</quote>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml new file mode 100644 index 000000000..e6af8a738 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml @@ -0,0 +1,310 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="i386" id="bios-setup"> + <title>Vyvolání menu systému BIOS</title> + +<para> + +BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního +systému. Váš počítač patrně umožňuje vyvolání menu, ze kterého lze +BIOS nastavit. Před instalací si <emphasis>ověřte</emphasis>, že máte +BIOS správně nastaven. Vynechání tohoto kroku se může projevit +záhadnými pády systému, nebo, v nejhorším případě, vám Debian nepůjde +nainstalovat vůbec. + +</para><para> + +Následující řádky jsou převzaty z +<ulink url="&url-pc-hw-faq;"></ulink> z odpovědi na otázku, jak +vyvolat menu systému BIOS (nebo též <quote>CMOS</quote>). Podoba menu +není jednotná, záleží, kdo je autorem softwaru BIOSu. + +</para> + +<!-- From: burnesa@cat.com (Shaun Burnet) --> +<variablelist> + +<varlistentry> + <term>AMI BIOS</term> + <listitem><para> + +klávesa <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce (probíhá +automatický test) + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> + <term>Award BIOS</term> + <listitem><para> + +<keycombo> + <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Alt</keycap> <keycap>Esc</keycap> +</keycombo>, nebo <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry><term>DTK BIOS</term> + <listitem><para> + +klávesa <keycap>Esc</keycap> při úvodní obrazovce + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry><term>IBM PS/2 BIOS</term> + <listitem><para> + +kombinace +<keycombo> + <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Delete</keycap> +</keycombo> +následovaná +<keycombo> + <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Insert</keycap> +</keycombo> + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> + <term>Phoenix BIOS</term> + <listitem><para> + +<keycombo> + <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Esc</keycap> +</keycombo> +nebo +<keycombo> + <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>S</keycap> +</keycombo> +nebo +<keycap>F1</keycap> + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +<para> + +Další informace o vyvolání menu BIOSu jsou třeba v +<ulink url="&url-invoking-bios-info;"></ulink>. + +</para><para> + +Některé počítače řady &arch-title; menu systému BIOS nemají. Nastavení +CMOS se pak provádí speciálním programem. +Pokud takovým programem pro svůj počítač nedisponujete, můžete zkusit +nějaký najít na <ulink url="&url-simtel;"></ulink>. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="i386" id="boot-dev-select"> + <title>Výběr zaváděcího zařízení</title> + +<para> + +V systémech BIOS si obvykle můžete vybrat médium, ze kterého bude +zaveden operační systém. Nastavte zaváděcí pořadí +<filename>A:</filename> (první disketová jednotka), CD-ROM +(pravděpodobně se objevuje jako <filename>D:</filename> nebo +<filename>E:</filename>) a nakonec <filename>C:</filename> (první +pevný disk). Tím umožníte zavedení operačního systému buď z diskety +nebo z CD, ze kterých se Debian instaluje nejčastěji. + +</para><para> + +Pokud máte novější SCSI řadič a máte k němu připojenou CD mechaniku, +s největší pravděpodobností z ní budete moci nastartovat. +Jediné, co musíte udělat, je povolit zavádění z CD-ROM v BIOSu +vašeho SCSI řadiče. + +</para><para> + +Další populární možnost je instalace z úložného USB zařízení (také +nazývaného klíčenka). Některé BIOSy umí zavádět systém přímo z USB +zařízení. Tato volba bývá ukrytá v menu pod názvem <quote>Removable +drive</quote> nebo dokonce <quote>USB-ZIP</quote>. + +</para><para> + +V další části naleznete postup, jak změnit pořadí zavádění. Po +instalaci nezapomeňte vrátit pořadí na původní hodnoty, abyste mohli +zavést systém z pevného disku. + +</para> + + <sect3 id="ctbooi"> + <title>Změna pořadí zavádění na počítačích s IDE</title> + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do BIOSu +(obvykle to bývá klávesa <keycap>Delete</keycap>). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +V nastavení najděte položku <computeroutput>boot +sequence</computeroutput>. Její umístění závisí na BIOSu, ale obecně +hledáte položku se seznamem zařízení. + +</para><para> + +Obvyklé položky bývají: <computeroutput>C, A, cdrom</computeroutput> +nebo <computeroutput>A, C, cdrom</computeroutput>. + +</para><para> + +C je pevný disk, A bývá disketová mechanika. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Změňte pořadí tak, aby na prvním místě byla CD-ROM, nebo disketová +mechanika. +(Seznamem obvykle listujete klávesami <keycap>Page Up</keycap> a +<keycap>Page Down</keycap>.) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Uložte změny. (Návod bývá přímo v BIOSu.) + +</para></listitem> +</orderedlist> + </sect3> + + <sect3 id="ctboos"> + <title>Změna pořadí zavádění na počítačích se SCSI</title> +<para> + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do +programu pro nastavení SCSI řadiče. (Často to bývá kombinace +<keycombo><keycap>Ctrl</keycap> <keycap>F2</keycap></keycombo>.) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Najděte položku pro změnu zaváděcího pořadí. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Nastavte ji tak, aby SCSI ID CD-ROM mechaniky bylo v seznamu první. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Uložte změny. (Obvykle musíte stisknout klávesu <keycap>F10</keycap>.) + +</para></listitem> +</orderedlist> + +</para> + </sect3> + </sect2> + + <sect2 arch="i386"> + <title>Různá nastavení BIOSu</title> + + <sect3 id="cd-settings"><title>Nastavení CD-ROM</title> +<para> + +Některé BIOSy (jako třeba Award BIOS) obsahují možnost <quote>automaticky +nastavit rychlost otáčení CD</quote>, což nemusí být nejlepší volba. Pokud +od jádra dostáváte chybové hlášky <userinput>seek failed</userinput>, +může to být váš problém. Raději byste měli rychlost otáčení nastavit +na nějakou menší hodnotu. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Paměti Extended a Expanded</title> +<para> + +Pokud máte v počítači oba druhy paměti, nastavte co nejvíce ve +prospěch paměti <emphasis>extended</emphasis>. Linux neumí pracovat +s ex<emphasis>pan</emphasis>dovanou pamětí. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Ochrana proti virům</title> +<para> + +Zakažte v BIOSu varování o výskytu virů. Máte-li speciální desku +s antivirovou ochranou, deaktivujte ji, nebo kartu z počítače fyzicky +odstraňte. Její funkce není slučitelná s během systému GNU/Linux. +Navíc díky přístupovým právům k souborům a chráněné paměti jádra o +virech v Linuxu skoro neuslyšíte. + +<footnote> +<para> + +Po instalaci můžete ochranu zaváděcího sektoru (MBR) obnovit, protože +pak již není nutné do této části disku zapisovat. Z hlediska Linuxu +nemá ochrana velký význam, ale ve Windows může zabránit katastrofě. + +</para> +</footnote> + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Stínová paměť (Shadow RAM)</title> +<para> + +Vaše základní deska zřejmě nabízí volbu <emphasis>shadow +RAM</emphasis> nebo nastavení typu <quote>BIOS caching</quote>, +<quote>Video BIOS Shadow</quote>, <quote>C800-CBFF +Shadow</quote>. <emphasis>Deaktivujte</emphasis> tato +nastavení. Shadow RAM zrychluje přístup do ROM pamětí na základní +desce a některých řadičích. Linux místo této optimalizace používá +vlastní 32 bitový přístup a poskytuje tuto paměť programům jako běžnou +paměť. Při zapnuté volbě shadow RAM může docházet ke konfliktu při +přístupu k zařízením. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Díra v paměti</title> +<para> + +Najdete-li v menu BIOS položku <quote>15-16 MB Memory Hole</quote>, +prosím, zakažte tuto funkci. Linux bude využívat celých 16 MB. + +</para><para> + +Základní deska Intel Endeavor má volbu <quote>LFB</quote> neboli +<quote>Linear Frame Buffer</quote> obsahující dvě položky +<quote>Disabled</quote> a <quote>1 Megabyte</quote>. Nastavte ji na +<quote>1 Megabyte</quote>. Při druhé alternativě nešlo správně načíst +instalační disketu a systém se zhroutil. V době psaní příručky nebylo +zřejmé, co je příčinou — instalace byla prostě možná jen s tímto +nastavením. + +</para> + </sect3> + +<!-- no other platforms other than x86 provide this sort of thing, AFAIK --> + + <sect3><title>Pokročilá správa napájení (APM)</title> +<para> + +Pokud vaše základní deska nabízí podporu správy napájení, nastavte +úsporný režim na volbu APM a zakažte režimy doze, standby, suspend, +nap a sleep, stejně jako časovač pro uspání disku. Linux dokáže uvést +počítač do úsporného stavu i bez služeb BIOSu. + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml b/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml new file mode 100644 index 000000000..21eece5ae --- /dev/null +++ b/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml @@ -0,0 +1,23 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="m68k" id="firmware-revs"> + <title>Revize Firmwaru a nastavení stávajícího OS</title> + +<para> + +Počítače typu &arch-title; se obvykle konfigurují samy a nepotřebují +žádný zásah do nastavení firmwaru. V každém případě byste se však měli +ujistit, že používáte příslušné záplaty jak systému, tak ROM. Na +Macintoshích je doporučená verze MacOS >= 7.1, protože verze 7.0.1 +obsahuje chybu v ovladačích videa, která zabrání zavaděči deaktivovat +přerušení videa, což způsobí zaseknutí počítače. Na systémech BVM +VMEbus byste měli použít boot ROM BVMBug revize G nebo vyšší. Boot ROM +BVMBug nejsou součástí systémů BVM, ale jsou zdarma dostupné na +vyžádání. + +</para> + + </sect2> + diff --git a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..dd71e8b53 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml @@ -0,0 +1,53 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="powerpc" id="invoking-openfirmware"> + <title>Vyvolání OpenFirmwaru</title> +<para> + +Na systémech &arch-title; obvykle není třeba BIOS (nazývaný +OpenFirmware) nastavovat. PReP a CHRP jsou vybaveny OpenFirmwarem, +ale protože se bohužel způsob vyvolání liší u každého výrobce, budete +se muset podívat do dokumentace ke svému počítači. + +</para><para> + +Na &arch-title; Macintoshích vyvoláte OpenFirmware při zavádění +klávesami <keycombo><keycap>Command</keycap> <keycap>option</keycap> +<keycap>O</keycap> <keycap>F</keycap> </keycombo>. Klávesy se +většinou začnou odchytávat po <quote>zvonku</quote>, ale načasování se +liší od modelu k modelu. +Více tipů má <ulink url="&url-netbsd-powerpc-faq;"></ulink>. + +</para><para> + +Prompt OpenFirmwaru vypadá takto: + +<informalexample><screen> +ok +0 > +</screen></informalexample> + +</para><para> + +Na starších modelech &arch-title; Maců je standardní a někdy jediná +možnost komunikace OpenFirmwaru s uživatelem přes sériový (modemový) +port. Jestliže na některém z těchto strojů vyvoláte OpenFirmware, +uvidíte pouze černou obrazovku. V takovém případě musíte pro +komunikaci s OpenFirmwarem použít terminálový program na jiném +počítači připojeném přes sériový port. + +</para><para> + +OpenFirmware na béžových počítačích OldWorld G3 je ve verzích 2.0f1 +a 2.4 pokažený. Dokud se firmware nezazáplatuje, nebudou tyto stroje +schopny zavést systém z pevného disku. +Záplata je obsažená v utilitě <application>System Disk +2.3.1</application> a je dostupná na adrese +<ulink url="ftp://ftp.apple.com/developer/macosxserver/utilities/SystemDisk2.3.1.smi.bin"></ulink>. +V MacOS utilitu rozbalte, spusťte a tlačítkem Save uložte záplatu do +nvram. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml new file mode 100644 index 000000000..c9c7d456b --- /dev/null +++ b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml @@ -0,0 +1,106 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="s390"> + <title>Nastavení BIOSu</title> +<para> + +Abyste mohli na počítač S/390 nebo zSeries nainstalovat Debian, +musíte nejprve zavést do systému jádro. Zaváděcí mechanismus je na +této platformě diametrálně odlišný od ostatních systémů, obzvláště od +kategorie PC (například zde není k dispozici disketová mechanika). +Při práci s touto platformou si asi všimnete dalšího velkého rozdílu: +většinu času (pokud ne všechen) budete pracovat vzdáleně za použití +klientských programů telnetu nebo www prohlížeče. Je tomu tak kvůli +speciální systémové architektuře, kde je konzola 3215/3270 řádková +místo znaková. + +</para><para> + +Linux může na této platformě běžet nativně na skutečném počítači v +takzvané LPAR (logické oblasti), nebo ve virtuálním počítači +vytvořeném systémem VM. Na všech těchto systémech můžete použít +zavádění z pásky. Také byste mohli použít jiná zaváděcí média, ale ta +většinou nejsou k dispozici. Například můžete využít virtuální čtečku +karet virtuálního počítače, nebo, pokud instalujete do LPAR, zavést +systém z HMC (hardwarová konzola pro správu systému). + +</para><para> + +Než začnete s vlastní instalací, měli byste si projít několik +přípravných kroků. Firma IBM celý proces zdokumentovala (mj. jak +vytvořit instalační médium a jak z něj zavést systém) a není zde +tedy potřeba tyto informace duplikovat. Krátce se však zmíníme +o krocích specifických pro Debian. Podle uvedených zdrojů byste si +měli připravit počítač a instalační médium a poté z něj zavést +instalaci. Jakmile uvidíte uvítací zprávu instalačního systému, +pokračujte dál za pomoci tohoto manuálu. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="s390"> + <title>Nativní (LPAR) instalace</title> +<para> + +Pro nastavení LPAR pro instalaci Linuxu si v červených knihách +<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf"> +Linux for &arch-title;</ulink> a +<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> +Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink> +nastudujte kapitoly 5 a 3.2. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="s390"> + <title>Instalace jako host systému VM</title> + +<para> + +Pro nastavení hosta systému VM pro instalaci Linuxu si v červených +knihách +<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf"> +Linux for &arch-title;</ulink> a +<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> +Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink> +přečtěte kapitoly 6 a 3.1. + +</para><para> + +Dále budete muset zkopírovat všechny soubory z podadresáře +<filename>generic</filename> na váš CMS disk. Ujistěte se, že soubory +<filename>kernel.debian</filename> a +<filename>initrd.debian</filename> přenášíte v binárním módu s pevnou +šířkou záznamu 80 znaků. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="s390"> + <title>Nastavení instalačního serveru</title> + +<para> + +Pokud nemáte připojení k Internetu (ať už přímo nebo přes proxy), +musíte si vytvořit lokální instalační server, který bude dostupný z +instalovaného S/390 a na kterém budou umístěny všechny balíčky, jež +chcete instalovat. Tyto balíčky musí být dostupné přes NFS, HTTP nebo +FTP. + +</para><para> + +Instalační server potřebuje přesnou kopii adresářové struktury +libovolného zrcadla Debianu. Vyžadovány jsou samozřejmě pouze soubory +architektury s390 a soubory na architektuře nezávislé. Do takto +vytvořené struktury můžete také nakopírovat obsah všech instalačních +CD. + +</para> + +<para condition="FIXME"> +<emphasis>FIXME: more information needed - from a Redbook?</emphasis> +</para> + + </sect2> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml new file mode 100644 index 000000000..c07559cc4 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml @@ -0,0 +1,106 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="sparc" id="invoking-openboot"> + <title>Vyvolání OpenBootu</title> + +<para> + +OpenBoot poskytuje základní funkce potřebné k zavedení počítačů +&arch-title;. Funkčně je to podobné BIOSu na architektuře x86, ale +mnohem hezčí. Sun boot PROM mají zabudovaný interpret, který umožňuje +provádět s počítačem zajímavé věci, jako třeba diagnostiku, psaní +jednoduchých skriptů, atd. + +</para><para> + +K získání zaváděcího promptu musíte stisknout a držet klávesu +<keycap>Stop</keycap> (na starších klávesnicích typu 4 použijte +klávesu <keycap>L1</keycap>, nebo u PC klávesnice připojené +adaptérem stiskněte <keycap>Break</keycap>) a současně stisknout +klávesu <keycap>A</keycap>. Boot PROM vám ukáže prompt +<userinput>ok</userinput> nebo <userinput>></userinput>. +Obecně je lepší mít novější prompt <userinput>ok</userinput>, takže +pokud dostanete starý prompt, pro přepnutí do novějšího stiskněte +klávesu <keycap>n</keycap>. + +</para><para> + +Používáte-li sériovou konzoli, pošlete počítači přerušení. V Minicomu +použijte <keycap>Ctrl-A F</keycap>, v programu cu stiskněte +<keycap>Enter</keycap> a poté napište +<userinput>%~break</userinput>. Používáte-li jiný program pro emulaci +terminálu, podívejte se do jeho dokumentace. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="sparc" id="boot-dev-select-sun"> + <title>Výběr zaváděcího zařízení</title> + +<para> + +OpenBoot můžete použít k zavedení z různých zařízení, nebo ke změně +standardního zaváděcího zařízení. Nyní byste se však měli seznámit +s tím, jak OpenBoot pojmenovává zařízení, protože je to odlišné od +způsobu, jakým zařízení pojmenovává Linux (viz +<xref linkend="device-names"/>). +Také příkazy se mohou lišit v závislosti na použité verzi OpenBootu. +Bližší informace o OpenBootu se můžete dočíst v +<ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot Reference</ulink>. + +</para><para> + +V novějších verzích OpenBootu můžete používat jména zařízení jako +<quote>floppy</quote>, <quote>cdrom</quote>, <quote>net</quote>, +<quote>disk</quote> nebo <quote>disk2</quote>. Jejich význam je +zřejmý (<quote>net</quote> se používá pro zavedení ze sítě). Dále +může jméno zařízení specifikovat konkrétní oblast na disku, jako třeba +<quote>disk2:a</quote>, což zavede systém z první oblasti druhého +disku. Kompletní OpenBoot jméno zařízení má tvar + +<informalexample> +<screen> +<replaceable>driver-name</replaceable>@ +<replaceable>unit-address</replaceable>: +<replaceable>device-arguments</replaceable> +</screen></informalexample>. + +Ve starších revizích OpenBootu se pojmenování zařízení mírně liší: +disketová mechanika se nazývá <quote>/fd</quote>, a SCSI disky se +označují ve tvaru <quote>sd(<replaceable>controller</replaceable>, +<replaceable>disk-target-id</replaceable>, +<replaceable>disk-lun</replaceable>)</quote>. Novější revize OpenBootu +mají příkaz <command>show-devs</command>, kterým zobrazíte všechna +aktuálně nakonfigurovaná zařízení. Kompletní informace o všech +revizích najdete v <ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot +Reference</ulink>. + +</para><para> + +Systém z daného zařízení zavedete příkazem <userinput>boot +<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>. Pokud z tohoto +zařízení chcete zavádět systém automaticky, můžete nastavit příslušnou +proměnnou příkazem <userinput>setenv</userinput>. +V OpenBootu 1.x použijte příkaz <userinput>setenv boot-from +<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>, +nebo v novějších revizích <userinput>setenv boot-device +<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>. +Proměnná se dá změnit i přímo z operačního systému +(v Solarisu příkazem <command>eeprom</command>, v Linuxu změnou +souborů v adresáři <filename>/proc/openprom/options/</filename>). +Například pod Linuxem: + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>echo disk1:1 > /proc/openprom/options/boot-device</userinput> +</screen></informalexample> + +a pod Solarisem: + +<informalexample><screen> +<userinput>eeprom boot-device=disk1:1</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/preparing/install-overview.xml b/cs/preparing/install-overview.xml new file mode 100644 index 000000000..7d4f68cd0 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/install-overview.xml @@ -0,0 +1,179 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="install-overview"> + <title>Přehled instalačního procesu</title> +<para> + +Jenom na okraj bychom chtěli poznamenat, že kompletní reinstalace +Debianu je velmi výjimečná událost, kterou má nejčastěji na svědomí +mechanická závada pevného disku. + +</para><para> + +Na rozdíl od mnoha známých operačních systémů, které musíte při +přechodu na novější verzi instalovat úplně znovu, nebo alespoň +přeinstalovat aplikace, &debian; se umí aktualizovat za běhu. +Pokud by nová verze programu vyžadovala nové verze ostatních balíků, +nebo byla nějakým způsobem konfliktní s jiným programem, balíčkovací +systém Debianu se o vše postará. Protože máte k dispozici mocné +aktualizační nástroje, měli byste o kompletní reinstalaci uvažovat +pouze jako o poslední možnosti. +Instalační systém <emphasis>není</emphasis> navržen aktualizaci +staršího systému. + +</para><para> + +Následuje stručný přehled instalačního procesu: + +</para> + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Nejprve si zazálohujete všechna důležitá data (hlavně dokumenty). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Poté posbíráte co nejvíce informací o svém počítači a seženete si +potřebnou dokumentaci (např. dokumenty odkazované z této příručky). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Na pevném disku vytvoříte volné rozdělitelné místo (pro Debian). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Stáhnete si soubory instalačního systému a všechny potřebné ovladače. +(Pokud instalujete z CD, tento krok ignorujte). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Připravíte si zaváděcí pásky/diskety/USB klíčenky, nebo na příslušná +místa nakopírujete zaváděcí soubory. (Většina uživatelů může +k zavedení použít některé z CD.) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Zavedete instalační systém. + +</para></listitem> +<listitem arch="not-s390"><para> + +Zvolíte jazyk pro instalaci. + +</para></listitem> +<listitem arch="not-s390"><para> + +Nastavíte síťové připojení. + +</para></listitem> + +<listitem arch="s390"><para> + +Nastavíte síťové rozhraní. + +</para></listitem> +<listitem arch="s390"><para> + +Otevřete ssh spojení na nový systém. + +</para></listitem> +<listitem arch="s390"><para> + +Připojíte jedno nebo více DASD (Direct Access Storage Device). + +</para></listitem> + +<listitem><para> + +Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Můžete pozorovat automatické stažení, instalaci a nastavení +<firstterm>základního systému</firstterm>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Nainstalujete <firstterm>zavaděč</firstterm>, kterým budete spouštět +&debian; (případně i původní operační systém). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Spustíte svůj nově nainstalovaný systém a provedete základní +nastavení. + +</para></listitem> +<listitem arch="s390"><para> + +Otevřete ssh spojení na nový systém. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Doinstalujete další software podle svého uvážení +(buď v podobě <firstterm>úloh</firstterm> a/nebo +<firstterm>balíků</firstterm>). + +</para></listitem> +</orderedlist> + +<para> + +Pokud máte s některým instalačním krokem problémy, je dobré vědět, +který balík je za danou situaci zodpovědný. Nuže, představujeme vám +hlavní softwarové role v tomto instalačním dramatu: + +</para><para> + +<classname>debian-installer</classname> (instalační program) je hlavní +náplní této příručky. Rozpoznává hardware a nahrává správné ovladače, +rozděluje disky, instaluje linuxové jádro a dohlíží na programy +<classname>dhcp-client</classname>, aby nastavil síťové připojení +a <classname>debootstrap</classname>, aby nainstaloval balíky +základního systému. V této fázi instalace hraje své epizodní role +mnohem více herců, ale úloha <classname>debian-installer</classname>u +končí s prvním zavedením nového systému. + +</para><para> + +Po zavedení nového systému přebírá hlavní roli +<classname>base-config</classname>, který se stará o nastavení časové +zóny (pomocí <classname>tzsetup</classname>), přidávání uživatelů +(přes balík <classname>shadow</classname>) a nastavení systému pro +instalaci balíčků (programem <classname>apt-setup</classname>). Ještě +před odchodem ze scény spustí program <classname>tasksel</classname>, +kterým si můžete doinstalovat celé skupiny spřízněných programů, +a poté volitelně program <classname>aptitude</classname>, kterým +můžete vybírat jednotlivé balíky. + +</para><para> + +Vraťme se zpět do doby, kdy <classname>debian-installer</classname> +skončila svou práci a systém se prvně zavádí. Tou dobou máte k +dispozici pouze systém ovládaný z příkazové řádky, protože grafické +prostředí ještě nebylo nainstalováno. Nainstalovat je můžete nejdříve +při spuštění programů <classname>tasksel</classname> nebo +<classname>aptitude</classname>. Grafické prostředí je volitelné +proto, protože hodně systémů &debian; slouží jako servery, a ty ke své +činnosti grafické rozhraní nepotřebují. + +</para><para arch="not-s390"> + +Vezměte, prosím, na vědomí, že X Window System je od instalačního +systému úplně oddělen a protože je mnohem více komplikovaný, +nezabýváme se jím ani v této příručce. + +</para> + </sect1> + diff --git a/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml b/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml new file mode 100644 index 000000000..ac1e075db --- /dev/null +++ b/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml @@ -0,0 +1,136 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="minimum-hardware-reqts"> +<title>Splnění minimálních hardwarových požadavků</title> +<para> + +Porovnejte seznam svého hardware s následující tabulkou, ve které +zjistíte, zda můžete použít zamýšlený typ instalace. + +</para><para arch="not-s390"> + +Skutečné minimální požadavky mohou být nižší než uvádí tabulka, ale +většina uživatelů by asi nebyla spokojena s rychlostí systému. Vždy +záleží na konkrétních požadavcích a možnostech. + +</para><para arch="i386"> + +Pro pracovní stanice je minimální doporučený procesor Pentium 100 +a pro server Pentium II-300. + +</para><para arch="m68k"> + +Pro m68k je doporučený procesor 68030 a lepší. Místa na disku vám +možná bude stačit trošku méně, než uvádí tabulka. + +</para><para arch="powerpc"> + +Všechny OldWorld nebo NewWorld PowerPC mohou velmi dobře posloužit +jako pracovní stanice. Pro servery je doporučený počítač s procesorem +taktovaným alespoň na 132-MHz. +</para> + +<table> +<title>Doporučené minimální požadavky</title> +<tgroup cols="3"> +<thead> +<row> + <entry>Typ instalace</entry><entry>RAM</entry><entry>Pevný disk</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>Bez kanc. aplikací</entry> + <entry>24 megabajtů</entry> + <entry>450 megabajtů</entry> +</row><row> + <entry>Pracovní stanice</entry> + <entry>64 megabajtů</entry> + <entry>1 gigabajt</entry> +</row><row> + <entry>Server</entry> + <entry>128 megabajtů</entry> + <entry>4 gigabajty</entry> +</row> + +</tbody></tgroup></table> + +<para> + +Pro představu zde uvádíme několik typických využití Debianu. +Další ideu o zabraném místu můžete získat pohledem +do tabulky <xref linkend="tasksel-size-list"/>. + +</para> + +<variablelist> + +<varlistentry> + <term>Standardní server</term> + <listitem><para> + +Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje +zbytečné vymoženosti pro obyčejné uživatele. Obsahuje FTP server, +web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 100MB, plus musíte připočíst +velikost dat, která budete poskytovat. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry arch="not-s390"> + <term>Desktop</term> + <listitem><para> + +Standardní desktop obsahující X Window System, celá desktopová +prostředí, grafické a zvukové aplikace, editory, etc. Balíčky zaberou +asi 2GB, ale pečlivým výběrem se můžete dostat na mnohem nižší číslo. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry arch="not-s390"> + <term>Pracovní konzole</term> + <listitem><para> + +Více ořezaná pracovní stanice bez X Window System a X aplikací. +Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače. +Velikost je zhruba 140MB. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> + <term>Vývojářská stanice</term> + <listitem><para> + +Desktop se všemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd. +Velikost je okolo 475MB. Předpokládejme, že přidáte X11 a nějaké +další balíčky pro nejrůznější použití. Pak byste měli počítat +s asi 800MB zabraného místa. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +</variablelist> + +<para> + +Pamatujte, že všechny uvedené velikosti jsou orientační a že +neobsahují další věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba +pošta, soubory uživatelů, data). Při přidělování místa pro své vlastní +soubory a data je vždy lepší být velkorysý. Zejména oblast +<filename>/var</filename> obsahuje hodně dat závislých na konkrétní +situaci. Například soubory programu <command>dpkg</command> mohou +klidně zabrat 20MB, ani nemrknete. Dále sem zapisuje třeba +<command>apt-get</command>, který zde odkládá stažené balíky před +samotnou instalací. Pokud přidáme velikost logovacích souborů +(většinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro +<filename>/var</filename> uvažovat o alokování minimálně 100MB. + +</para> + + </sect1> + diff --git a/cs/preparing/needed-info.xml b/cs/preparing/needed-info.xml new file mode 100644 index 000000000..fbf2c27ed --- /dev/null +++ b/cs/preparing/needed-info.xml @@ -0,0 +1,403 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="needed-info"> + <title>Dále budete potřebovat</title> + + <sect2> + <title>Dokumentace</title> + + <sect3> + <title>Instalační manuál</title> + +<para> + +(Právě čtete.) Manuál je k dispozici ve formátech ASCII, HTML nebo PDF. + +</para> + +<itemizedlist> + +&list-install-manual-files; + +</itemizedlist> +</sect3> + + + <sect3><title>Domumentace k hardwaru</title> +<para> + +Obsahuje spousty užitečných informací o konfiguraci resp. provozování +různého hardwaru. + +</para> + +<!-- Arch list needed for proper xml --> +<itemizedlist arch="i386;m68k;alpha;sparc;mips;mipsel"> +<listitem arch="i386"><para> + +<ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility HOWTO</ulink> + +</para></listitem> +<listitem arch="m68k"><para> + +<ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink> + +</para></listitem> +<listitem arch="alpha"><para> + +<ulink url="&url-alpha-faq;">Linux/Alpha FAQ</ulink> + +</para></listitem> +<listitem arch="sparc"><para> + +<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC Processors FAQ</ulink> + +</para></listitem> +<listitem arch="mips;mipsel"><para> + +<ulink url="&url-mips-howto;">Linux/Mips Howto</ulink> + +</para></listitem> +</itemizedlist> + </sect3> + + + <sect3 arch="s390"> + <title>&arch-title; Hardware References</title> +<para> + +Popis instalace Linuxu a ovladačů zařízení (DASD, XPRAM, Console, +tape, z90 crypto, chandev, network) na &arch-title; za použití jádra +2.4 + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf">Device Drivers and Installation Commands</ulink> + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +Červená kniha firmy IBM popisující soužití Linuxu a z/VM na strojích +zSeries a &arch-title;. + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf"> +Linux for &arch-title;</ulink> + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +Červená kniha firmy IBM popisující dostupné linuxové distribuce pro +mainframy. Sice nemá kapitolu přímo o Debianu, ale základní instalační +strategie jsou stejné pro všechny distribuce. + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> +Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink> + +</para></listitem> +</itemizedlist> + </sect3> + </sect2> + + <sect2 id="fsohi"> + <title>Hledání zdrojů informací o hardwaru</title> +<para> + +V mnoha případech umí instalační program rozpoznat hardware +automaticky, ale podle hesla <quote>vždy připraven</quote> +doporučujeme, abyste se před instalací se svým hardwarem seznámili +poněkud důvěrněji. + +</para><para> + +Informace o hardwaru můžete získat: + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Z manuálů, které jste získali spolu s příslušným hardwarem. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Z BIOSu vašeho počítače. K těmto informacím se dostanete, když +během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to +bývá klávesa <keycap>Delete</keycap>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny. + +</para></listitem> + +<listitem arch="i386"><para> + +Z Ovládacích panelů systému Windows. + +</para></listitem> + +<listitem><para> + +Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému. +Zvláště užitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Od vašeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám +mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické pošty. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +<table> +<title>Hardwarové informace nutné pro instalaci</title> +<tgroup cols="2"> +<thead> +<row> + <entry>Hardware</entry><entry>užitečné informace</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row arch="not-s390"> + <entry morerows="5">Pevné disky</entry> + <entry>Počet.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Jejich pořadí v systému.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Typ IDE nebo SCSI (většina počítačů má disky IDE)</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Dostupné volné místo.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Diskové oddíly.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné operační systémy</entry> +</row> + +<row arch="not-s390"> + <entry morerows="5">Monitor</entry> + <entry>Výrobce a model.</entry> +</row> +<row arch="not-s390"> + <entry>Podporovaná rozlišení.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Horizontální obnovovací frekvence.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Vertikální obnovovací frekvence.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Podporovaná barevná hloubka (počet barev).</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Velikost obrazovky.</entry> +</row> + +<row arch="not-s390"> + <entry morerows="3">Myš</entry> + <entry>Typ: sériová, PS/2 nebo USB.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Port.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Výrobce.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Počet tlačítek.</entry> +</row> + +<row arch="not-s390"> + <entry morerows="1">Síť</entry> + <entry>Výrobce a model</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Typ adaptéru.</entry> +</row> + +<row arch="not-s390"> + <entry morerows="1">Tiskárna</entry> + <entry>Výrobce a model.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Podporovaná tisková rozlišení.</entry> +</row> + +<row arch="not-s390"> + <entry morerows="2">Grafická karta</entry> + <entry>Výrobce a model.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Dostupná videopaměť.</entry> +</row><row arch="not-s390"> + <entry>Podporovaná rozlišení a barevné hloubky (měli byste porovnat + se schopnostmi monitoru).</entry> +</row> + +<row arch="s390"> + <entry morerows="1">DASD</entry> + <entry>Čísla zařízení.</entry> +</row><row arch="s390"> + <entry>Dostupné volné místo.</entry> +</row> + +<row arch="s390"> + <entry morerows="2">Síť</entry> + <entry>Typ adaptéru.</entry> +</row><row arch="s390"> + <entry>Čísla zařízení</entry> +</row><row arch="s390"> + <entry>Relativní číslo adaptéru karet OSA</entry> +</row> + +</tbody></tgroup></table> + +</para> + </sect2> + + <sect2> + <title>Hardwarová kompatibilita</title> + +<para> + +Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora +hardwaru pro Linux se zlepšuje každým dnem. Přes to všechno Linux +nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy. + +</para><para arch="i386"> + +Pod Linuxem obvykle nepoběží hardware, který ke své činnosti vyžaduje +některou verzi Windows. + +</para><para arch="i386"> + +Přestože některý Windows-specifický hardware můžete pod Linuxem +rozchodit, obvykle to vyžaduje spoustu další práce. Navíc linuxové +ovladače pro windowsový hardware bývají svázány s konkrétním jádrem +a tudíž mohou rychle zastarat, respektive vás nutí zůstat u +staršího jádra (které třeba obsahuje bezpečnostní chybu). + +</para><para arch="i386"> + +Nejrozšířenějšími ukázkami tohoto hardwaru jsou takzvané +win-modemy. Windows-specifické však mohou být i tiskárny a jiná +zařízení. + +</para><para> + +Možný postup při ověřování hardwarové kompatibility: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Zkontrolujte webové stránky výrobce, zda nemá nové ovladače. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Hledejte na webových stránkách nebo v manuálech informace o emulaci. +Je možné, že některé méně známé značky používají stejné ovladače nebo +nastavení, jako jejich známější kolegové. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Prohlejte seznamy hardwaru kompatibilního s Linuxem. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Hledejte na Internetu zkušenosti jiných uživatelů. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para> + </sect2> + + <sect2> + <title>Nastavení sítě</title> + +<para> + +Pokud bude váš počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové +a obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě následující +informace. + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Název počítače (možná si počítač pojmenujete sami). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Název vaší domény. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +IP adresu vašeho počítače. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Síťovou masku. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaši síť s další sítí (nebo +Internetem), pokud na vaší síti brána <emphasis>je</emphasis>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +IP adresu jmenného serveru, který zprostředkovává převod názvů +počítačů na IP adresy (DNS). + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para condition="supports-dhcp"> + +Pokud vám správce sítě doporučí použít DHCP server, nemusíte tyto +informace zjišťovat, protože DHCP server nastaví váš počítač +automaticky. + +</para><para> + +Používáte-li bezdrátové připojení, měli byste navíc zjistit: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +ESSID vaší bezdrátové sítě. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Bezpečnostní WEP klíč (pokud jej používáte). + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para> + </sect2> + + </sect1> diff --git a/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml b/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml new file mode 100644 index 000000000..d7489e106 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml @@ -0,0 +1,190 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="non-debian-partitioning"> + <title>Předrozdělení disku pro více operačních systémů</title> +<para> + +Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých +oddílů (angl. partition). Každý oddíl je nezávislý na ostatních. +Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi — přidání nábytku do +jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv. + +</para><para arch="s390"> + +Kdykoliv se v této kapitole bude mluvit o <quote>disku</quote>, měli +byste si to přeložit do světa &arch-title; jako <quote>DASD</quote> +nebo <quote>VM minidisk</quote>. Obdobně <quote>počítač</quote> +znamená <quote>LPAR</quote> nebo <quote>VM guest</quote>. + +</para><para> + +Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém + +<phrase arch="i386"> +(Windows 9x, Windows NT/2000/XP, OS/2, MacOS, Solaris, FreeBSD, +…) +</phrase> + +<phrase arch="alpha"> +(Tru64 (Digital UNIX), OpenVMS, Windows NT, FreeBSD, …) +</phrase> + +<phrase arch="s390"> +(VM, z/OS, OS/390, …) +</phrase> + +<phrase arch="m68k"> +(Amiga OS, Atari TOS, Mac OS, …) +</phrase> + +a chcete na stejný disk ještě umístit Linux, patrně se nevyhnete +přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti +a nemůže být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba MacOS. +Je sice možné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis +je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu +oblast pro kořenový souborový systém. + +</para><para> + +Informace o aktuálním rozdělení disku můžete získat dělicím programem +svého stávajícího operačního systému<phrase arch="i386">, jako je +fdisk nebo PartitionMagic</phrase><phrase arch="powerpc">, jako je +Drive Setup, HD Toolkit nebo MacTools</phrase><phrase arch="m68k">, +jako je HD SC Setup, HDToolBox nebo SCSITool</phrase><phrase +arch="s390">, jako je VM diskmap</phrase>. Každý dělicí nástroj +umožňuje prohlížet oblasti bez jejich modifikace. + +</para><para> + +Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu +dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů +zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději +vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi. + +</para><para arch="hppa" condition="FIXME"> + +<emphasis>FIXME: write about HP-UX disks?</emphasis> + +</para><para> + +Jestliže má váš počítač více než jeden pevný disk, můžete celý disk +vyhradit pro Debian a dělením disku se můžete zabývat až v průběhu +instalace. Oddílový program obsažený v instalačním programu se s tím +jednoduše vypořádá. + +</para><para> + +Stejně tak pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně +nahradit stávající operační systém Debianem, může rozdělení disku +proběhnout až během instalace (viz <xref linkend="partman"/>). +Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom +tento disk rozdělíte, smažete si zaváděcí soubory a musíte doufat, že +se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít +u sebe nástroje pro oživení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo +CD s původním systémem a podobně.) + +</para><para> + +Také v případě, že již máte na disku několik oblastí a potřebné místo +můžete získat jejich smazáním, můžete počkat s rozdělením disku a +rozdělit jej až při instalaci. I tak byste si měli raději tuto +kapitolu přečíst, protože někdy mohou nastat okolnosti, které vás k +rozdělení disku před instalací stejně donutí (například vynucené +pořadí některých oblastí). + +</para><para arch="i386"> + +S rozdělováním můžete rovněž počkat, pokud máte ve svém počítači +oblast(i) se souborovým systémem FAT nebo NTFS. Tyto oblasti můžete +zmenšit rovnou v instalačním programu. + +</para><para> + +Ve všech ostatních případech musíte disk rozdělit ještě před +instalací, abyste pro Debian vytvořili volné místo. +Pokud některé z oblastí budou patřit k jinému operačnímu systému, +vytvořte je pomocí oddílových programů daného systému. Stejně tak +<emphasis>nedoporučujeme</emphasis> vytvářet linuxové oblasti nástroji +z jiných operačních systémů. (Každý systém ví nejlépe, co mu chutná.) + +</para><para> + +Jestliže budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste +tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a +jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k +přeformátování některých oblastí. + +</para><para> + +Tyto problémy můžete úspěšně vyřešit, případně se jim úplně vyhnout, +ale nejjistější je instalovat Debian jako poslední systém. + +</para><para arch="powerpc"> + +Aby OpenFirmware automaticky zaváděl &debian;, měly by se linuxové +oblasti vyskytovat před všemi ostatními oblastmi na disku (obzvláště +před zaváděcími oblastmi MacOS). +To se zajistí třeba tím, že před instalací se vytvoří prázdná oblast +<emphasis>před</emphasis> ostatními zaváděcími oblastmi na disku. +(Z malých applových oblastí vyhrazených pro ovladače disků nelze +zavádět.) Poté, při instalaci Debianu, se tato oblast smaže a nahradí +se linuxovými oblastmi. + +</para><para> + +Jestliže máte, jako většina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný +disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační +systémy (původní systém a Debian), musíte: + + <orderedlist> +<listitem><para> + +Zazálohovat vše v počítači. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Zavést z <phrase arch="s390">pásek</phrase> <phrase +arch="not-s390">disket</phrase> nebo CD dodaných s původním operačním +systémem. + +<phrase arch="powerpc">Při zavádění z CD MacOS držte klávesu +<keycap>c</keycap>. Tím donutíte CD, aby se stalo aktivním systémem +MacOS.</phrase> + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní +systém a ponechat volné místo pro Debian. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Vyzkoušet, že původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory +Debianu. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci. + +</para></listitem> +</orderedlist> + +</para> + +&nondeb-part-alpha.xml; +&nondeb-part-i386.xml; +&nondeb-part-m68k.xml; +&nondeb-part-sparc.xml; +&nondeb-part-powerpc.xml; + + </sect1> diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/alpha.xml b/cs/preparing/nondeb-part/alpha.xml new file mode 100644 index 000000000..9d8e2ce2c --- /dev/null +++ b/cs/preparing/nondeb-part/alpha.xml @@ -0,0 +1,91 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="alpha"> + <title>Dělení disku v Tru64 UNIX</title> +<para> + +Tru64 UNIX, dříve známý jako Digital UNIX, což je vlastně jiné jméno +pro OSF/1, používá dělicí schéma podobné jako BSD <quote>disk +label</quote>. To znamená, že povoluje mít až osm oblastí na každém +disku. Oblasti jsou v Linuxu očíslovány od <quote>1</quote> do +<quote>8</quote> a v UNIXu opísmenkovány od <quote>a</quote> do +<quote>h</quote>. V linuxových jádrech 2.2 a vyšších odpovídá vždy +číslo <quote>1</quote> písmenku <quote>a</quote>, číslo +<quote>2</quote> písmenku <quote>b</quote> a tak dále. Například: +oblast <filename>rz0e</filename> v Tru64 UNIXu by se v Linuxu nazývala +<filename>sda5</filename>. + +</para><para> + +Oblasti v Tru64 disk label se mohou překrývat. Pokud budete tento disk +používat z Tru64, je vyžadováno, aby se oblast <quote>c</quote> +rozpínala přes celý disk, tudíž překrývala všechny ostatní neprázdné +oblasti. Pod Linuxem to znamená, že oblast <filename>sda3</filename> +je identická s <filename>sda</filename> (pokud je přítomen další disk, +tak <filename>sdb3</filename> s <filename>sdb</filename>, atd.). Kromě +splnění tohoto požadavku není žádný rozumný důvod, proč vytvářet +překrývající se oblasti. Současný dělicí program &d-i;u nepodporuje +překrývající se oblasti, což znamená, že nedoporučujeme sdílet disk +mezi Tru64 a Debianem. Po skončení instalace samozřejmě můžete Tru64 +disky připojit a používat zcela bez problémů. + +</para><para> + +Další zažitá konvence je požadavek, aby oblast <quote>a</quote> +začínala na začátku disku, což zajistí, že disklabel bude vždy +obsahovat zaváděcí sektor. Jestliže chcete zavádět Debian z tohoto +disku, měla by mít velikost alespoň 2MB, aby se tam vešel aboot +a možná jádro. Tato oblast je požadovaná pouze z důvodu kompatibility; +v žádném případě na ní nevytvářejte souborový systém, protože byste si +zničili data. + +</para><para> + +Je možné a vlastně docela rozumné, sdílet mezi Linuxem a UNIXem +oblast pro virtuální paměť. V takovém případě však budete muset +na tuto oblast spouštět program <command>mkswap</command> pokaždé, +když budete spouštět Linux po předchozí práci v UNIXu. +Děje se to proto, protože UNIX na dané oblasti zničí příznak virtuální +paměti, a Linux si bez onoho příznaku nedovolí na oblast cokoliv +uložit. K vyřešení tohoto problému stačí ve startovacích skriptech +Linuxu spustit program <command>mkswap</command> kdekoliv před +příkazem <command>swapon -a</command>. + +</para><para> + +Digital UNIX může nativně používat dva druhy oblastí: UFS a AdvFS. +Linux bohužel rozumí pouze té první. Chcete-li si tedy prohlížet +UNIXové oblasti z Linuxu, zkontrolujte, zda jsou typu UFS. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="alpha"> + <title>Dělení disku ve Windows NT</title> +<para> + +Windows NT používají tabulku rozdělení disku stejnou, jako na osobních +počítačích. Pokud měníte existující FAT nebo NTFS oblasti, je +doporučeno použít nástroje obsažené v instalaci Windows NT (nebo +pohodlněji přímo z AlphaBIOSu). +V ostatních případech je lepší použít linuxové nástroje, které +obvykle odvedou lepší práci. +Poznámka: pokud vám Disk Administrátor z Windows NT nabídne zapsat +<quote>harmless signature</quote> na ne-Windowsové disky (pokud nějaké +máte), <emphasis>nikdy</emphasis> je to nenechte udělat, protože tato +signatura zničí tabulku rozdělení disku! + +</para><para> + +Pokud plánujete zavádění Linuxu z konzoly ARC/AlphaBIOS/ARCSBIOS, +budete potřebovat malou FAT oblast pro zavaděč MILO. +(5 MB je plně dostačujících.) Pokud jsou nainstalovány Windows NT, +je možno pro tento účel využít jejich 6 MB velkou zaváděcí oblast. +Debian &releasename; nepodporuje instalaci MILa. Pokud již máte MILO +nainstalováno nebo je budete instalovat z jiného média, stále můžete +Debian zavést z ARC konzoly. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/i386.xml b/cs/preparing/nondeb-part/i386.xml new file mode 100644 index 000000000..962d67526 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/nondeb-part/i386.xml @@ -0,0 +1,116 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29561 --> + + <sect2 arch="i386"> + <title>Dělení disku v systémech DOS a Windows</title> +<para> + +Pokud budete měnit diskové oddíly se souborovými svazky FAT nebo NTFS, +doporučuje se buď postup popsaný dále v textu, nebo použití programů +dodávaných se systémy DOS nebo Windows. V opačném případě není nutné +provádět rozdělení disku z těchto systémů, lepších výsledků obvykle +docílíte linuxovými nástroji. + +</para><para> + +Možným problémem může být velký IDE disk, na kterém nepoužíváte ani +LBA adresování, ani překládací ovladač od výrobce, nebo pokud máte +starší BIOS (vyrobený před rokem 1998), který nepodporuje rozšíření +pro velké disky. +Potom je nutné umístit zaváděcí oddíl do prvních 1024 cylindrů na +disku (obvykle prvních 524 MB), což může vyžadovat posunutí +stávajících FAT nebo NTFS oblastí. + +</para> + + <sect3 id="lossless"> + <title>Změna rozdělení disku beze ztráty dat</title> +<para> + +Jedna z nejčastějších situací je přidání Debianu na systém, kde už je +DOS (případně Windows 3.1), Win32 (například Windows 95, 98, Me, NT, +2000, XP) nebo OS/2, aniž by se zničil původní systém. Instalační +program podporuje změnu velikosti oblastí se souborovým systémem FAT +a NTFS (ovšem počátek oblasti se nesmí posunout). V takovém případě +nemusíte postupovat podle této kapitoly a můžete disk rozdělit až při +instalaci, kde zvolíte <menuchoice> <guimenuitem>Ručně upravit tabulku +oblastí</guimenuitem> </menuchoice>, vyberete oblast a zadáte její +novou velikost. + +</para><para> + +Nejprve se rozhodněte, jak chcete disk rozdělit. Postup v této +sekci rozdělí jeden oddíl na dva. První bude obsahovat původní +operační systém a druhý bude pro Debian. Během instalace Debianu +budete mít příležitost druhou část disku dále rozdělit. + +</para><para> + +Myšlenka je taková, že se veškerá data přesunou na začátek oddílu, +aby, až se změní záznamy o rozdělení disku, nedošlo ke ztrátě dat. +Důležité je, abyste mezi přesunutím dat a změnou oddílu provedli co +nejméně operací. Snížíte tak možnost zápisu nějakého souboru do +volného místa na konci oblasti a tím větší kus se vám podaří ukrojit +z původního oddílu. + +</para><para> + +Budete potřebovat program <command>fips</command>, který najdete na +svém debianím zrcadle v adresáři <filename>tools</filename>. +Rozbalte archív a nakopírujte soubory +<filename>RESTORRB.EXE</filename>, <filename>FIPS.EXE</filename> a +<filename>ERRORS.TXT</filename> na systémovou disketu. +Systémová disketa se vytvoří příkazem <command>sys a:</command>. +Program <command>fips</command> je doplněn velmi kvalitním popisem, +který jistě oceníte v případě, že používáte při přístupu na disk +kompresi dat nebo diskový manažer. Vytvořte si systémovou disketu a +<emphasis>než</emphasis> začnete defragmentaci, přečtěte si dokumentaci. + +</para><para> + +Dalším krokem je přesun dat na začátek oddílu. To umí program +<command>defrag</command>, jež je součástí systému DOS od verze 6.0. +Dokumentace k programu <command>fips</command> obsahuje seznam jiných +programů, které můžete k tomuto úkonu použít. Jestliže používáte +Windows 95 a vyšší, musíte použít jejich verzi programu +<command>defrag</command>, poněvadž verze pro DOS nezvládá souborový +systém VFAT, který obsahuje podporu dlouhých jmen u Windows 95 a vyšších. + +</para><para> + +Po ukončení defragmentace disku, která může na větších discích chvíli +trvat, zaveďte systém z připravené systémové diskety. Spusťte +<filename>a:\fips</filename> a postupujte podle nápovědy. + +</para><para> + +Pokud s programem <command>fips</command> neuspějete, můžete zkusit +přehršel jiných programů pro správu disku. + +</para> + </sect3> + + <sect3 id="partitioning-for-dos"> + <title>Vytváření oddílů pro DOS</title> +<para> + +Při vytváření oddílů pro DOS nebo změně jejich velikosti linuxovými +nástroji, pozorovali někteří uživatelé problémy s takto připravenými +oddíly. Někdy se jednalo o zhoršení výkonu, jindy se objevily časté +potíže s programem <command>scandisk</command> nebo divné chyby +systémů DOS a Windows. + +</para><para> + +Kdykoliv vytvoříte nebo změníte velikost oddílu určeného pro DOS, je +dobré vymazat prvních pár sektorů. Před spuštěním programu +<command>format</command> v systému DOS, proveďte z Linuxu + +<informalexample><screen> +<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/hd<replaceable>XX</replaceable> bs=512 count=4</userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> + </sect2> diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/m68k.xml b/cs/preparing/nondeb-part/m68k.xml new file mode 100644 index 000000000..dd798b0c8 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/nondeb-part/m68k.xml @@ -0,0 +1,136 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="m68k"> + <title>Dělení disku v AmigaOS</title> +<para> + +Jestliže používáte AmigaOS, můžete upravit původní oblasti ještě před +instalací programem <command>HDToolBox</command>. + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="m68k"> + <title>Dělení disku v Atari TOS</title> +<para> + +Identifikátory (ID) diskových oblastí v Atari jsou tříznakové položky: +pro datové oblasti se používá <quote>LNX</quote> a pro oblasti +s virtuální pamětí <quote>SWP</quote>. Pokud instalujete systém na +počítač s malou pamětí, je nutno také vytvořit malou Minixovou oblast +(asi 2MB), která bude mít identifikaci <quote>MNX</quote>. +Pozor! Nejen že špatné nastavení ID jednotlivých oblastí zabrání +instalačnímu programu rozpoznat diskové oblasti, ale také způsobí, že +TOS se bude pokoušet použít na linuxové oblasti, což se nebude líbit +ovladači pevného disku, který na oplátku prohlásí celý disk za +nedostupný. + +</para><para> + +Mezi ataristy existují spousty rozdělovacích programů od třetích +společností (Atari utilita <command>harddisk</command> bohužel +nepovolí změnit ID oblasti) a tento manuál se nemůže detailně zabývat +každým z nich. Následující postup tedy pokrývá program +<command>SCSITool</command> (od Hard+Soft GmBH). + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Spusťte <command>SCSITool</command> a vyberte disk, který chcete +rozdělit (menu <guimenu>Disk</guimenu>, položka +<guimenuitem>select</guimenuitem>). + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Z menu <guimenu>Partition</guimenu> vyberte buď +<guimenuitem>New</guimenuitem> pro přidání nových oblastí nebo změnu +velikostí stávajících, nebo <guimenuitem>Change</guimenuitem> pro +změnu jedné konkrétní oblasti. Pokud ještě nemáte vytvořené oblasti se +správnými velikostmi a nechcete jenom změnit ID oblasti, je asi lepší +použít možnost <guimenuitem>New</guimenuitem>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Pokud jste zvolili <guimenuitem>New</guimenuitem>, vyberte +v dialogovém okně položku <guilabel>existing</guilabel>. +V následujícím okně se zobrazí seznam existujících oblastí, které +můžete doladit posuvníky. První sloupec v seznamu obsahuje typ +oblasti, který můžete editovat kliknutím do textového pole. Když +skončíte s editací oblastí, uložte změny kliknutím na tlačítko +<guibutton>OK</guibutton>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +V případě že jste zvolili <guimenuitem>Change</guimenuitem>, vyberte +ze seznamu oblast, kterou chcete změnit a v dialogovém okně vyberte +<guilabel>other systems</guilabel>. Další okno vypíše detailní +informace o umístění vybrané oblasti a nechá vás změnit ID oblasti. +Změny uložte kliknutím na tlačítko <guibutton>OK</guibutton>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Někam si poznamenejte linuxová jména těch oblastí, které jste +vytvořili nebo změnili pro použití Linuxem — viz +<xref linkend="device-names"/>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Ukončete <command>SCSITool</command> přes menu <guimenu>File</guimenu> +a položku <guimenuitem>Quit</guimenuitem>. Počítač se restartuje, +abyste měli jistotu, že TOS používá změněnou tabulku oblastí. Pokud +jste změnili jakoukoliv TOS/GEM oblast, bude neověřená a bude se muset +znovu inicializovat (říkali jsme vám, že si máte zálohovat všechna +data na disku, že?). + +</para></listitem> +</orderedlist> + +</para><para> + +V instalačním programu existuje rozdělovací nástroj pro Linux/m68k +nazvaný <command>atari-fdisk</command>, ale zatím doporučujeme +rozdělovat disk editorem oblastí v TOS, nebo nějakým jiným nástrojem. +Pokud váš editor oblastí nemá možnost editovat typ oblasti, můžete +udělat tento kritický krok později (z dočasného instalačního +RAMdisku). <command>SCSITool</command> je jediný nám známý editor +oblastí, který podporuje výběr libovolného typu oblasti, ale +samozřejmě mohou existovat i jiné nástroje — vyberte si ten, +který vyhovuje vašim požadavkům. + +</para> +</sect2> + + <sect2 arch="m68k"> + <title>Dělení disku v MacOS</title> +<para> + +Na Macintoshi byly testovány následující nástroje pro dělení disku: +<command>pdisk</command>, <command>HD SC Setup</command> 7.3.5 +(Apple), <command>HDT</command> 1.8 (FWB), +<command>SilverLining</command> (LaCie) a <command>DiskTool</command> +(Tim Endres, GPL). +U programů <command>HDT</command> a <command>SilverLining</command> je +vyžadována plná verze. Aby nástroj od Applu mohl rozpoznat disky +jiných výrobců, musí být <quote>opraven</quote>. (Postup jak opravit +<command>HD SC Setup</command> za pomoci <command>ResEdit</command>u +je k dispozici na +<ulink url="http://www.euronet.nl/users/ernstoud/patch.html"></ulink>.) + +</para><para> + +Pro Macintoshe používající IDE disky je potřeba k vytvoření prázdného +místa pro linuxové oblasti použít program <command>Apple Drive +Setup</command> a vlastní dělení disku provést až v Linuxu. +Další možností je použít MacOS verzi pdisku, který lze stáhnout z FTP +serveru MkLinuxu. + +</para> +</sect2> + diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml new file mode 100644 index 000000000..b42e2f470 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml @@ -0,0 +1,44 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect2 arch="powerpc"><title>Rozdělení disku z MacOS/OSX</title> + +<para> + +Aplikaci <application>Apple Drive Setup</application> můžete najít na +CD MacOS ve složce <filename>Utilities</filename>. Tato aplikace +bohužel neumožňuje upravit stávající oblasti. To znamená, že musíte +disk rozdělit najednou. Oblasti obsahující ovladače disků se v +programu nezobrazí. + +</para><para> + +Oblast pro GNU/Linux byste měli vytvořit na začátku disku. Na jejím +typu nezáleží, protože ho instalační program Debianu přepíše. + +</para><para> + +Pokud plánujete instalaci jak MacOS 9, tak OS X, je lepší jim vytvořit +vlastní oblasti. Pokud jsou tyto systémy nainstalovány v jednom +oddílu, musíte pro přepnutí do druhého systému použít program +<application>Startup Disk</application> (a restartovat počítač); nelze +se rozhodnout během startu počítače. Pokud jsou každý v jiném oddílu a +během startu počítače stisknete klávesu <keycap>option</keycap>, +uvidíte pro každý systém vlastní položku. Samozřejmě pak také můžete +oba systémy přidat do menu zavaděče <application>yaboot</application>. +Navíc použití aplikace <application>Startup Disk</application> může +ovlivnit zavádění Debianu. Obě oblasti budou samozřejmě přístupné z +obou systémů (jak z OS 9, tak z OS X). + +</para><para> + +GNU/Linux neumí přistupovat k souborům na oblastech UFS, ale podporuje +HFS+ (alias MacOS Extended). Zatímco OS X jednu z nich vyžaduje pro +zavádění, MacOS 9 může být nainstalován buď na HFS (alias MacOS +Standard) nebo na HFS+. Ke sdílení informací mezi MacOS a GNU/Linuxem +je vhodné použít <quote>výměnnou</quote> oblast typu HFS, HFS+ nebo +MS-DOS FAT, které rozumí oba systémy. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml new file mode 100644 index 000000000..8ca6f641a --- /dev/null +++ b/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml @@ -0,0 +1,47 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect2 arch="sparc"> + <title>Rozdělení disku ze SunOS</title> +<para> + +Rozdělení disku ze SunOS je absolutně bezproblémové. Pokud se +rozhodnete mít na jednom stroji SunOS i Debian, je doporučeno rozdělit +disk nástroji SunOS ještě před instalací Debianu. Linuxové jádro +rozumí formátu Sun disklabel, takže zde problémy nebudou. Na disku +stačí nechat pro kořenový svazek Debianu volné místo uvnitř prvního +gigabajtu zaváděcího disku. Také je zde možnost umístit obraz jádra na +oblast UFS (pokud je to jednodušší, než vytvářet onen kořenový +svazek). SILO podporuje zavádění Linuxu i SunOS z několika +oblastí: EXT2 (Linux), UFS (SunOS), romfs a iso9660 (CDROM). + +</para> + </sect2> + + <sect2 arch="sparc"> + <title>Dělení disku z Linuxu nebo jiného OS</title> +<para> + +Ať už používáte jakýkoliv operační systém pro vytvoření diskových +oblastí, zkontrolujte si, zda na svém zaváděcím disku vytváříte +oblast s typem <quote>Sun disk label</quote>. +Toto je jediný způsob rozdělení, kterému rozumí OpenBoot PROM, +a tudíž je to jediný způsob, kterým můžete zavést systém. +V programu <command>fdisk</command>, se k vytvoření Sun disk label +používá klávesa <keycap>s</keycap>. Toto je nutné udělat pouze na +discích, které ještě Sun disk label nemají. +Pokud používáte disk, který byl dříve naformátován v osobním počítači +(nebo jiné architektuře), musíte vytvořit nový disk label, nebo +se s velkou pravděpodobností objeví problémy s geometrií disku. + +</para><para> + +K zavádění systému budete pravděpodobně používat program +<command>SILO</command> (ten malý program, který zavede jádro +operačního systému). <command>SILO</command> má jisté specifické +požadavky na rozdělení a velikost oblastí — pro bližší informace +se podívejte na <xref linkend="partitioning"/>. + +</para> + </sect2> diff --git a/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml b/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml new file mode 100644 index 000000000..cf9bdbf17 --- /dev/null +++ b/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml @@ -0,0 +1,151 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <sect1 id="pre-install-bios-setup"> + <title>Než začnete s instalací …</title> +<para> + +Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před +vlastní instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola +a případná změna nastavení <firstterm>firmware</firstterm> +systému. Firmware je nejnižší úroveň softwaru, který je využíván +zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje start +počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých +hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému &debian; + +</para> + +&bios-setup-i386.xml; +&bios-setup-m68k.xml; +&bios-setup-powerpc.xml; +&bios-setup-sparc.xml; +&bios-setup-s390.xml; + + <sect2><title>Různé hardwarové problémy</title> + +<para arch="not-s390"> + +Mnoho uživatelů se pokoušelo přetaktovat chod procesoru na vyšší než +určenou frekvenci (např. 400MHz na 433MHz). Správná funkce počítače +pak může být závislá na teplotě a dalších faktorech a někdy hrozí i +poškození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval +přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k +nenadálému ukončení běhu kompilátoru <command>gcc</command> s +chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU +na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo. + +</para><para arch="not-s390"> + +Kompilátor <command>gcc</command> často jako první poukáže na problémy +s pamětí (nebo na jiné hardwarové problémy způsobující +nepředvídatelnou modifikaci dat), neboť vytváří velké datové +struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uložení dat způsobí +vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující +adresu. Symptomem je pak ukončení překladu chybou +<computeroutput>unexpected signal</computeroutput> (neočekávaný +signál). + +</para><para arch="m68k"> + +Desky Atari TT RAM jsou proslulé svými problémy pod Linuxem. +Pokud zaznamenáte nějaké divné chování, zkuste alespoň spouštět +jádro v ST-RAM. Uživatelé amigy možná budou muset vyřadit RAM použitím +mem souboru zavaděče. + +<phrase condition="FIXME"><emphasis> +FIXME: more description of this needed. +</emphasis></phrase> + +</para><para arch="i386"> + +Kvalitní základní desky podporují paritní RAM a jsou schopny upozornit +na jednobitovou chybu v paměti. Bohužel nedokáží chybná data opravit a +obyčejně dojde k okamžitému pádu systému. Stejně je ale lepší vědět, +že k takové situaci dochází, než riskovat poškození dat. Z tohoto +důvodu jsou nejlepší systémy vybaveny základními deskami podporujícími +paritní a pravou paritní paměť. Více k tomuto tématu +<xref linkend="Parity-RAM"/>. + +</para><para arch="i386"> + +Pokud máte skutečně paritní paměťové moduly a základní desku, která je +podporuje, povolte v systému BIOS všechna nastavení, která při chybě +parity způsobí přerušení. + +</para> + + <sect3 arch="i386"><title>Přepínač TURBO</title> +<para> + +Systémy s volbou rychlosti běhu CPU nastavte na vyšší rychlost, a +pokud BIOS dokáže vypnout softwarové přepínání rychlosti procesoru, +učiňte tak. Na jednom systému se totiž stalo, že při automatické +detekci zařízení došlo ke konfliktu se softwarovým řízením taktu +procesoru a ten se přepnul do velmi pomalého režimu (instalace pak +trvala celé hodiny). + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="i386"><title>Procesory Cyrix a chyby při čtení disket</title> +<para> + +Mnozí majitelé procesorů Cyrix byli donuceni po dobu instalace Linuxu +vypnout vyrovnávací paměť z důvodů chyb při čtení disket. Jestliže +budete muset přistoupit ke stejnému opatření, nezapomeňte po úspěšné +instalaci používání vyrovnávací paměti povolit, protože jinak by +systém běžel <emphasis>výrazně</emphasis> pomaleji. + +</para><para> + +Nejedná se asi o chybu procesoru a patrně bylo by možné v Linuxu +zjednat nápravu. Pro zvědavé: Máme podezření, že po přechodu z 16 do +32 bitového režimu patrně přestane být platný obsah cache. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="i386"><title>Nastavení přídavných zařízení</title> +<para> + +Mimo nastavení v systému BIOS je někdy třeba změnit konfiguraci +vlastních zařízení. K některým kartám jsou k dispozici programy na +jejich konfiguraci, u jiných se provádí změny přímo na kartě +propojkami. Není možné zde uvést úplný popis pro každé zařízení, cílem +tohoto návodu je dát alespoň pár užitečných tipů. + +</para><para> + +Pokud některé ze zařízení poskytuje <quote>mapování paměti</quote>, +mělo by se odehrávat v oblasti od 0xA0000 do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB +do 1 MB) nebo alespoň 1 MB nad celkovou pamětí vašeho systému. + +</para> + </sect3> + + <sect3 arch="i386" id="usb-keyboard-config"> + <title>BIOS a USB klávesnice</title> +<para> + +Pokud nemáte k dispozici standardní AT klávesnici, ale pouze USB +model, je možné, že budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické AT +klávesnice. (U některých systémů, obzvláště notebooků, je naopak +potřeba tuto volbu vypnout.) Hledejte položky jako <quote>Legacy +keyboard emulation</quote> nebo <quote>USB keyboard +support</quote>. Toto nastavení změňte pouze v případě, že instalační +program klávesnici nerozpozná. + +</para> + </sect3> + + <sect3><title>Více než 64 MB operační paměti</title> +<para> + +Linux nedokáže vždy správně určit dostupnou paměť v systému. Podívejte +se na <xref linkend="boot-parms"/>. + +</para> + </sect3> + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/preparing/preparing.xml b/cs/preparing/preparing.xml new file mode 100644 index 000000000..160c1881c --- /dev/null +++ b/cs/preparing/preparing.xml @@ -0,0 +1,22 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 16467 --> + +<chapter id="preparing"> + <title>Než začnete s instalací</title> +<para> + +Tato kapitola se zabývá přípravou pro instalaci Debianu ještě před +zavedením instalačního programu. To zahrnuje zazálohování dat, +zjištění informací o hardwaru a další nezbytné kroky. + +</para> + +&install-overview.xml; +&backup.xml; +&needed-info.xml; +&minimum-hardware-reqts.xml; +&non-debian-partitioning.xml; +&pre-install-bios-setup.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/using-d-i/components.xml b/cs/using-d-i/components.xml new file mode 100644 index 000000000..c155dfa53 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/components.xml @@ -0,0 +1,159 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id: components.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ --> +<!-- original version: 28343 --> + + <sect1 id="module-details"> + <title>Použití jednotlivých komponent</title> +<para> + +V této části podrobně popíšeme každou komponentu instalačního +programu. Komponenty jsou seskupeny do celků podle kontextu, ve kterém +se během instalace vyskytují. Poznamenejme, že při instalaci se nemusí +vždy využít všechny komponenty — to závisí na způsobu instalace +a na dostupném hardwaru. + +</para> + + <sect2 id="di-setup"> + <title>Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru</title> +<para> + +Předpokládejme, že &d-i; úspěšně nastartoval a nyní se díváte na jeho +první obrazovku. V tento okamžik je &d-i; ještě poměrně hloupý +a nepoužitelný. Neví nic o hardwaru vašeho počítače, nezná váš +preferovaný jazyk a dokonce ani netuší, jaký úkol mu byl přidělen. Ale +nebojte se. Jako správný průzkumník začne &d-i; zkoumat své okolí a po +nějaké době bude mít slušný přehled o okolním hardwaru. Poté se pokusí +nalézt zbytek svých komponent a sám sebe přemění ve schopný, dobře +vychovaný program. + +Bohužel, stále existují věci, se kterými si &d-i; nedokáže poradit +a proto mu musíte trošku pomoci (například vybrat jazyk, ve kterém má +instalace probíhat, odsouhlasit rozložení klávesnice a podobně). + +</para><para> + +Během této fáze si jistě všimnete, že &d-i; několikrát +<firstterm>rozpoznává hardware</firstterm>. Poprvé je úzce zaměřen na +hardware, který by mohl obsahovat další části instalačního programu, +tj. CD mechaniky nebo síťové karty. Další rozpoznávání hardwaru +probíhá později, když se hledají pevné disky, protože před prvním +rozpoznáváním ještě nemusí být k dispozici všechny ovladače. + +</para> + +&module-lowmem.xml; +&module-languagechooser.xml; +&module-countrychooser.xml; +&module-localechooser.xml; +&module-kbd-chooser.xml; +&module-s390-netdevice.xml; +&module-s390-dasd.xml; +&module-ddetect.xml; +&module-cdrom-detect.xml; +&module-iso-scan.xml; +&module-anna.xml; +&module-netcfg.xml; +&module-choose-mirror.xml; + </sect2> + + <sect2 id="di-partition"> + <title>Rozdělení disku a výběr přípojných bodů</title> +<para> + +Nyní, po posledním rozpoznávání hardwaru, by již měl být &d-i; v plné +síle, přizpůsoben podle uživatelských požadavků a připraven na +opravdovou práci. + +Jak praví název této části, bude se několik následujících komponent +zabývat rozdělením disků, vytvořením souborových systémů, přiřazením +přípojných bodů a volitelně nastavením souvisejících záležitostí, jako +jsou LVM a RAID zařízení. + +</para> + +&module-partman.xml; +&module-autopartkit.xml; +&module-partitioner.xml; +&module-partconf.xml; +&module-lvmcfg.xml; +&module-mdcfg.xml; + </sect2> + + <sect2 id="di-install-base"> + <title>Instalace základního systému</title> +<para> + +Přestože je tato část nejméně problematická, zabere nejvíce času, +protože musí stáhnout, ověřit a rozbalit celý základní systém. Pokud +máte pomalý počítač a/nebo síťové připojení, může to chvíli trvat. + +</para> + +&module-base-installer.xml; + </sect2> + + <sect2 id="di-make-bootable"> + <title>Nastavení zavádění systému</title> +<para condition="supports-nfsroot"> + +Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního +disku evidentně nebude nejsmysluplnější volba - tento krok přeskočte. +<phrase arch="sparc"> Možná budete chtít nastavit OpenBoot tak, aby +implicitně zaváděl systém ze sítě, viz <xref +linkend="boot-dev-select-sun"/>.</phrase> + +</para><para> + +Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako +černá magie. Tento dokument se ani nesnaží pokrýt všechny možné +zavaděče, které se liší na jednotlivých architekturách a dokonce i na +jejich podarchitekturách. Měli byste si dobře prostudovat dokumentaci +vašeho zavaděče a pamatujete: třikrát měř a jednou řež. + +</para> + +&module-os-prober.xml; +&module-alpha-aboot-installer.xml; +&module-hppa-palo-installer.xml; +&module-i386-grub-installer.xml; +&module-i386-lilo-installer.xml; +&module-ia64-elilo-installer.xml; +&module-mips-arcboot-installer.xml; +&module-mipsel-colo-installer.xml; +&module-mipsel-delo-installer.xml; +&module-powerpc-yaboot-installer.xml; +&module-powerpc-quik-installer.xml; +&module-s390-zipl-installer.xml; +&module-sparc-silo-installer.xml; +&module-nobootloader.xml; + </sect2> + + <sect2 id="di-finish"> + <title>Dokončení první fáze instalace</title> +<para> + +Toto jsou poslední drobnosti, které je třeba vykonat před zavedením +nového Debianu. Většina práce spočívá v uklizení po &d-i;u. + +</para> + +&module-prebaseconfig.xml; + </sect2> + + <sect2 id="di-miscellaneous"> + <title>Nejrůznější</title> +<para> + +Následující komponenty se obvykle do instalačního procesu nezapojují, +ale tiše čekají v pozadí, aby vám pomohly v případě, že se něco +pokazí. + +</para> + +&module-save-logs.xml; +&module-cdrom-checker.xml; +&module-shell.xml; +&module-baseconfig.xml; + </sect2> + </sect1> diff --git a/cs/using-d-i/modules/alpha/aboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/alpha/aboot-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..822325b09 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/alpha/aboot-installer.xml @@ -0,0 +1,20 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 25496 --> + + <sect3 arch="alpha"> + <title>Instalovat <command>aboot</command> na pevný disk</title> +<para> + +Pokud jste zavedli instalační systém z konzoly SRM a zvolili tuto +možnost, instalátor zapíše do prvního sektoru disku, kde je +instalovaný Debian, zavaděč <command>aboot</command>. Buďte +<emphasis>velmi</emphasis> opatrní — <emphasis>není možné</emphasis> +zavádět z jednoho disku různé operační systémy (jako GNU/Linux, +Free/Open/NetBSD, OSF/1 alias Digital Unix alias Tru64 Unix, nebo +OpenVMS). Jestliže již máte na disku, kam jste instalovali Debian, +nainstalovaný jiný operační systém, budete muset zavádět GNU/Linux +z diskety. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/anna.xml b/cs/using-d-i/modules/anna.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/anna.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml b/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..c49ce93d6 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml @@ -0,0 +1,30 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="base-installer"> + <title>Instalace základního systému</title> + +<para> + +Během instalace základního systému jsou hlášky o rozbalování +a nastavování balíků přesměrovány na třetí virtuální konzoli +<userinput>tty3</userinput>. Můžete se na ni přepnout klávesami +<keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F3</keycap> </keycombo>, +zpět se dostanete kombinací <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> +<keycap>F1</keycap> </keycombo>. + +</para><para> + +Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, jsou tyto hlášky +uloženy do souboru <filename>/var/log/messges</filename>. + +</para><para> + +Během instalace se nainstaluje i linuxové jádro. Při standardní +prioritě vám &d-i; vybere jádro, které nevíce odpovídá vašemu +hardwaru. Při nižších prioritách si budete moci sami vybrat +ze seznamu dostupných jader. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/baseconfig.xml b/cs/using-d-i/modules/baseconfig.xml new file mode 100644 index 000000000..6669a5af4 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/baseconfig.xml @@ -0,0 +1,17 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 21579 --> + + <sect3 id="baseconfig"> + <title>Spuštění <command>base-config</command>u z &d-i;</title> +<para> + +V některých případech je žádoucí nastavit základní systém rovnou +z první fáze instalace (ještě před zavedením nového systému z pevného +disku). Je toho dosaženo spuštěním <command>base-config</command>u v +<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí. Tato možnost je spíše +určena pro testování instalačního programu a naprostá většina lidí by +se jí měla vyhnout. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml new file mode 100644 index 000000000..e7920242f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14337 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml b/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml new file mode 100644 index 000000000..d4865e590 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml @@ -0,0 +1,60 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 16990 --> + + <sect3 id="choose-mirror"> + <title>Výběr síťového zrcadla</title> +<para> + +Tato komponenta se spustí pouze v případě, že instalační program +potřebuje nahrát své další komponenty nebo základní systém ze sítě. + +</para><para> + +Nejprve se zobrazí seznam zemí se zrcadly Debianu, přičemž předvolena +bude země, kterou jste vybrali na začátku instalace. + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Po výběru země se nabídne seznam zrcadel v dané zemi. Dobrou volbou +bývají <quote>hlavní</quote> zrcadla, která mají tvar +ftp.<replaceable>kód_země</replaceable>.debian.org. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Pokud nechcete použít oficiální zrcadlo, vyberte v seznamu zemí +možnost <userinput>zadat informace ručně</userinput>. Budete dotázáni +na jméno počítače, ze kterého se mají části Debianu stáhnout. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<!-- Nekde se to jeste pta na adresar a distribuci, ale kde? --> + +Další otázka se bude ptát na nastavení proxy serveru. Proxy server +slouží jako prostředník mezi vámi a Internetem — místo abyste se +obrátili přímo na server v Internetu, komunikujete se svým proxy +serverem. Proxy server předává vaše dotazy cílovému serveru +v Internetu, vyzvedne od něj odpověď a tu pak předá vašemu počítači. +Většina domácích uživatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy server se +obvykle vyskytuje jako součást firewallu pro větší nebo podnikové +sítě. + +</para><para> + +Na závěr se zvolené zrcadlo otestuje a automaticky se z něj stáhnou +potřebné balíky. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný, +neobsahuje zvolenou verzi Debianu, apod.), můžete si ze seznamu vybrat +jiné zrcadlo<footnote><para> + +Je-li zvolené zrcadlo dlouhodobě nedostupné, je možné, že již +neexistuje, protože seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní +verze Debianu, což mohlo být před několika měsíci (a v některých +případech i před několika lety). + +</para></footnote>, případně zkusit jiné nastavení proxy serveru. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/countrychooser.xml b/cs/using-d-i/modules/countrychooser.xml new file mode 100644 index 000000000..6d5dc5d39 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/countrychooser.xml @@ -0,0 +1,25 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28343 --> + + <sect3 id="country-chooser" condition="sarge"> + <title>Výběr země</title> +<para> + +Pokud jste v kroku <xref linkend="lang-chooser"/> vybrali jazyk, +kterým se hovoří ve více zemích (například čínština, angličtina, +francouzština a mnoho dalších), můžete zde vybrat konkrétní +zemi. Nemůžete-li zde svou zemi nalézt, vyberte ze seznamu možnost +<guimenuitem>jiná</guimenuitem>, což vám nabídne úplný seznam zemí +seskupený podle kontinentů. + +</para><para> + +Touto volbou ovlivníte nastavení národního prostředí +(<firstterm>locale</firstterm>) a později v instalaci také výběr +časového pásma a nejbližšího zrcadla s archivem Debianu. Samozřejmě, +že pokud vám implicitní možnosti <quote>uhodnuté</quote> instalátorem +nebudou vyhovovat, můžete je ignorovat a vybrat si vlastní nastavení. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml b/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..31201c19f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml @@ -0,0 +1,19 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14602 --> + + <sect3 arch="hppa"> + <title>Instalovat <command>palo</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na PA-RISC se nazývá <quote>palo</quote>. +<command>PALO</command> se používá a konfiguruje podobně jako +<command>LILO</command>. Protože <command>PALO</command> umí číst +linuxové oblasti, může zavést libovolné jádro ze zaváděcí oblasti. + +</para><para condition="FIXME"> + +hppa FIXME ( need more info ) + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/i386/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/i386/grub-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..769c4b7dc --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/i386/grub-installer.xml @@ -0,0 +1,26 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 18640 --> + + <sect3 arch="i386"> + <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title> +<para> + +Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá +<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je +vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky. + +</para><para> + +Implicitně se grub nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu (MBR), +kde převezme kompletní kontrolu nad zaváděním. Pokud si přejete, +můžete jej instalovat i někam jinam. Pak si však raději prostudujte +manuál ke grubu. + +</para><para> + +Nechcete-li grub instalovat, použijte tlačítko zpět, což vás vrátí ho +hlavního menu. Zde si můžete vybrat, který zavaděč chcete použít. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/i386/lilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/i386/lilo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..ccc880814 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/i386/lilo-installer.xml @@ -0,0 +1,69 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 22935 --> + + <sect3 arch="i386"> + <title>Instalovat zavaděč <command>LILO</command> na pevný disk</title> +<para> + +Druhý zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá +<quote>LILO</quote>. Je to komplexní program nabízející hodně +možností, včetně zavádění DOSu, Windows a OS/2. Máte-li nějaké +speciální požadavky, prostudujte si adresář +<filename>/usr/share/doc/lilo/</filename> a nezapomeňte na zajímavý +dokument <ulink url="&url-lilo-howto;">LILO mini-HOWTO</ulink>. + +</para><note><para> + +<command>LILO</command> vytvoří záznamy pro zavádění ostatních +operačních systémů pouze pokud může jejich zavaděče +<firstterm>zřetězit</firstterm> za sebe sama. To znamená, že pro +operační systémy typu GNU/Linux nebo GNU/Hurd budete muset přidat +příslušné záznamy po instalaci ručně. + +</para></note><para> + +Při instalaci <command>LILA</command> vám &d-i; vám nabídne tři +možnosti, kam se má zavaděč naintalovat: + +<variablelist> +<varlistentry> +<term>Hlavní zaváděcí záznam</term><listitem><para> + +<command>LILO</command> bude mít kompletní kontrolu nad zaváděním +a bude se starat i o zavádění ostatních operačních systémů. + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>Nová oblast Debianu</term><listitem><para> + +Tuto možnost vyberte, pokud chcete používat jiný zavaděč. +<command>LILO</command> se nainstaluje na začátek oblasti pro Debian +a bude sloužit jako druhotný zavaděč. + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>Jiná volba (Pokročilé)</term><listitem><para> + +Užitečné pro zkušené uživatele, kteří chtějí instalovat +<command>LILO</command> někam úplně jinam. V tomto případě budete +dotázáni na požadované umístění. Cíl instalace můžete zadat buď +dlouhým jménem ve stylu devfs (začíná <filename>/dev/ide</filename>, +<filename>/dev/scsi</filename> a <filename>/dev/discs</filename>), +nebo můžete použít tradiční název jako <filename>/dev/hda</filename> +nebo <filename>/dev/sda</filename>. + +</para></listitem></varlistentry> +</variablelist> + +</para><para> + +Pokud něco uděláte špatně a nebudete moci zavést Windows 9x (nebo +DOS), budete muset nastartovat ze zaváděcí diskety Windows 9x +(resp. DOSu) a příkazem <userinput>fdisk /mbr</userinput> nainstalovat +DOSový MBR (master boot record). To ale znamená, že budete muset +najít nějakou jinou cestu, jak se dostat zpět do Debianu! Detailnější +informace naleznete v kapitole <xref linkend="reactivating-win"/>. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..540d1acc1 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml @@ -0,0 +1,117 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24321 --> + + <sect3 arch="ia64"> + <title>Instalovat zavaděč <command>ELILO</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá +<quote>elilo</quote>. Elilo se velmi podobá svému vzoru na +architektuře i386 - zavaděči <quote>lilo</quote>. Jediný podstatný +rozdíl spočívá v tom, že místo zápisu do zaváděcího sektoru se +zkopírují potřebné soubory na samostatnou oblast typu FAT a upraví se +menu ve firmwaru zavaděče EFI, aby ukazovalo na soubory v EFI oblasti. +<command>elilo</command> se skládá ze dvou částí. Příkaz +<filename>/usr/sbin/elilo</filename> spravuje oblast a kopíruje do ní +soubory, zatímco program <filename>elilo.efi</filename> (ležící na +této oblasti) provádí samotné zavádění linuxového jádra. + +</para><para> + +Nastavení a instalace elila se provádí jako poslední krok instalace +základního systému. &d-i; vám nabídne seznam potenciálních oblastí, +které se hodí pro použití jako zaváděcí EFI oblast. Vyberte oblast, +kterou jste nastavili dříve v instalaci. Obvykle to bude oblast na +stejném disku, kde leží <emphasis>kořenová</emphasis> oblast. + +</para> + +<warning><title>Výběr správné oblasti</title> +<para> + +Kritéria pro výběr EFI oblasti jsou jednoduchá: oblast formátovaná +systémem FAT s nastaveným příznakem zavádění. &d-i; může zobrazit +několik vyhovujících oblastí, včetně těch, které patří jinému +operačnímu systému. Mějte na paměti, že <command>elilo</command> může +během instalace oblast zformátovat a smazat tak z ní všechna data! + +</para></warning> + </sect3> + + <sect3 arch="ia64"> + <title>Obsah EFI oblasti</title> +<para> + +Elilo uchovává své soubory na EFI oblasti v adresáři +<filename>efi/debian</filename>. Tato oblast nemusí být v běžícím +systému připojena, protože se používá pouze pro zavádění a zavaděč ji +čte přímo. Pokud na oblasti leží jiné, než zde popsané soubory, ničemu +to nevadí. Zavaděč se na tento adresář odkazuje jako na +<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:\efi\debian</filename>. + +</para> + +<variablelist> + +<varlistentry> +<term><filename>elilo.conf</filename></term> +<listitem><para> + +Je konfigurační soubor, který je čten při startu zavaděče. Je to +vlastně kopie souboru <filename>/etc/elilo.conf</filename>, ve které +jsou přepsány cesty k souborům tak, aby ukazovaly na EFI oblast. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>elilo.efi</filename></term> +<listitem><para> + +Je samotný zavaděč, který EFI spustí při startu počítače. (Toto je ta +magie schovaná za položkou <guimenuitem>Debian GNU/Linux</guimenuitem> +v menu EFI zavaděče.) + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>initrd.img</filename></term> +<listitem><para> + +Toto je počáteční kořenový souborový systém, který se používá při +zavádění jádra. Jedná se o kopii souboru zmiňovaného +v <filename>/etc/elilo.conf</filename>. Ve standardním Debianu by to +byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na který by ukazoval +symbolický odkaz <filename>/initrd.img</filename>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>readme.txt</filename></term> +<listitem><para> + +Malý textový soubor, který vás varuje, že obsah adresáře je spravován +<command>elilem</command> a že všechny změny budou při příštím +spuštění <filename>/usr/sbin/elilo</filename> ztraceny. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>vmlinuz</filename></term> +<listitem><para> + +Toto je samotné komprimované jádro. Opět se jedná o kopii souboru +odkazovaného v <filename>/etc/elilo.conf</filename>. Ve standardním +Debianu by to byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na +který by ukazoval symbolický odkaz <filename>/vmlinuz</filename>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +</variablelist> + + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml b/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml new file mode 100644 index 000000000..cb0533fbf --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml @@ -0,0 +1,48 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 23058 --> + + <sect3 id="iso-scan"> + <title>Hledání instalačního ISO obrazu</title> +<para> + +Při instalaci metodou <emphasis>hd-media</emphasis> nastane okamžik, +kdy budete muset instalační program navést k ISO obrazu Debianího +instalačního programu, na kterém se nachází zbytek instalačních +souborů. Abyste obraz nemuseli hledat ručně, pomůže vám s tímto úkolem +komponenta <command>iso-scan</command>. + +</para><para> + +<command>iso-scan</command> nejprve připojí všechna bloková zařízení +(např. diskové oblasti), na kterých se nachází známý souborový systém +a poté na nich hledá soubory končící příponou +<filename>.iso</filename> (resp. <filename>.ISO</filename>). Po +nalezení každého iso obrazu si <command>iso-scan</command> zkontroluje +jeho obsah a zjistí, zda se jedná o planý obraz instalačního CD. Pokud +ano, máme vyhráno a instalace může pokračovat. V opačném případě se +hledá další obraz. Pokud toto hledání neuspěje, ještě není vše +ztraceno. První pokus totiž kvůli rychlosti prohledává pouze kořenový +adresář a první úroveň jeho podadresářů. Tzn. nalezne +<filename>/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, +<filename>/data/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, ale +ne +<filename>/data/tmp/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>. + +</para><para> + +Selhalo-li tedy první hledání, <command>iso-scan</command> se zeptá, +zda chcete spustit důkladnější proces. Tento druhý pokus se nedívá +pouze do nejvyšších adresářů, ale opravdu prohledá celý disk. + +</para><para> + +Pokud <command>iso-scan</command> neuspěje ani na druhý pokus, vraťte +se zpět do původního operačního systému a zkontrolujte, zda má soubor +správnou příponu (končící na <filename>.iso</filename>), zda je umístěn +na souborovém systému, který umí &d-i; rozpoznat a zda není iso obraz +poškozený (zkontrolujte kontrolní součet). Zkušenější unixoví +uživatelé mohou vše provést bez restartu počítače na druhé konzoli. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml b/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml new file mode 100644 index 000000000..f9308adb1 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml @@ -0,0 +1,68 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="kbd-chooser"> + <title>Výběr klávesnice</title> +<para> + +Klávesnice bývají obvykle přizpůsobeny znakům používaným v daném jazyce. +Vyberte klávesnici, která odpovídá vašemu národnímu rozložení, nebo je +alespoň velmi podobná. Po skončení instalace si můžete vybrat vhodné +klávesové rozložení z mnohem většího spektra (jako uživatel root +spusťte program <command>kbdconfig</command>). + +</para><para> + +Šipkami přesuňte kurzor na vybrané klávesové rozložení a stiskněte +&enterkey;. (Šipky by měly být na všech klávesnicích na stejném +místě, takže jsou nezávislé na zvoleném rozložení.) +<quote>Rozšířená</quote> klávesnice je taková, která má v horní řadě +klávesy <keycap>F1</keycap> až <keycap>F10</keycap> +(resp. <keycap>F12</keycap>). + +</para><para arch="mipsel"> + +Na počítačích DECstation momentálně není žádná použitelná klávesová +mapa, takže tento výběr přeskočte a ponechejte si standardní mapu +jádra (LK201 US). Toto je může v budoucnu změnit, závisí na dalším +vývoji linuxového jádra na MIPS architektuře. + +</para><para arch="powerpc"> + +K dispozici jsou dvě americká klávesová rozložení. Rozložení +qwerty/mac-usb-us (Apple USB) naváže funkci Alt na klávesu +<keycap>Command/Apple</keycap> (na klávesnici vedle +<keycap>mezerníku</keycap>, podobně jako klávesa <keycap>Alt</keycap> +na PC klávesnicích), zatímco rozložení qwerty/us (Standard) umístí +funkci Alt na klávesu <keycap>Option</keycap> (na většině Mac +klávesnic nadepsaná <quote>alt</quote>). Až na tuto drobnost jsou obě +klávesová rozložení shodná. + +</para><note arch="sparc"><para> + +Instalujete-li na systému s USB klávesnicí Sun a zavedli jste systém +s jádrem 2.4, nebude klávesnice rozpoznaná správně. Instalační program +vám nabídne seznam klávesových rozložení, ale výběrem některého z nich +klávesnici znefunkčníte. Instalujete-li s jádrem 2.6, zmíněný program +nenastane. + +</para><para> + +Obejít to můžete tak, že instalátor zavedete s parametrem +<userinput>debconf/priority=medium</userinput>.<footnote><para> + +Nebo pokud jste již systém zavedli s výchozí prioritou, můžete na +obrazovce s výběrem klávesových map použít tlačítko <userinput>Jít +zpět</userinput> a vrátit se tak do hlavního menu instalátoru. + +</para></footnote> + +Při výběru klávesnice zvolte <quote>Není vybrána žádná +klávesnice</quote> (pokud máte US rozložení) nebo <quote>USB +klávesnice</quote> (pokud máte lokalizované rozložení). Možnost +<quote>Není vybrána žádná klávesnice</quote> ponechá výchozí mapu +jádra, což je pro klávesnice s US rozložením v pořádku. + +</para></note> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/languagechooser.xml b/cs/using-d-i/modules/languagechooser.xml new file mode 100644 index 000000000..d696b1528 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/languagechooser.xml @@ -0,0 +1,29 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28343 --> + + <sect3 id="lang-chooser" condition="sarge"> + <title>Výběr jazyka</title> +<para> + +Úplně první krok instalace slouží k výběru jazyka, ve kterém se má +instalace odehrávat. Některé jazyky mají k dispozici více variant +(např. portugalská a brazilská portugalština). Jednotlivé položky +v seznamu jazyků se skládají z anglického názvu (vlevo) a lokálního +názvu v daném jazyce (napravo). Pro češtinu vypadá záznam nějak takto: + +<screen> +Czech - Čeština +</screen> + +Seznam je setříděn abecedně podle levého sloupce (anglických názvů). + +</para><para> + +Ve výjimečných případech se může stát, že ve vybraném jazyce budou +některé texty instalace nepřeloženy — pak se zobrazí +v angličtině. Na základě vybraného jazyka vám instalační program +pomůže s volbou vhodného klávesnicového rozložení. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml b/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml new file mode 100644 index 000000000..1b59208b2 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml @@ -0,0 +1,74 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28856 --> + + <sect3 id="localechooser" condition="etch"> + <title>Výběr místního prostředí</title> +<para> + +První uživateli viditelný krok instalace slouží k výběru národního +prostředí, které se použije jak během instalace, tak později v novém +systému. Nastavení se skládá z výběru jazyka, země +a tzv. <firstterm>locales</firstterm>. + +</para><para> + +Nejprve se tedy zobrazí seznam dostupných jazyků, ze kterého si +vyberete jazyk, ve kterém má instalace probíhat<footnote><para> + +Ve výjimečných případech se může stát, že ve vybraném jazyce nebudou +některé texty instalace přeloženy — pak se zobrazí anglicky. + +</para></footnote>. Jednotlivé položky v seznamu se skládají +z anglického názvu (vlevo) a lokálního názvu v daném jazyce +(napravo). Pro češtinu vypadá záznam nějak takto: + +<screen> +Czech - Čeština +</screen> + +Některé jazyky mají k dispozici více variant (např. portugalská +a brazilská portugalština). Seznam je setříděn abecedně podle levého +sloupce (anglických názvů). Drobnou výjimkou z třídění je položka +<quote>C</quote> na počátku seznamu. + +</para><note><para> + +Vyberete-li ze seznamu položku <quote>C</quote>, bude instalace +pokračovat v angličtině a instalovaný systém nebude mít podporu pro +národní prostředí, protože se nenainstaluje balík +<classname>locales</classname>. Tato volba může být zajímavá pro +některé správce, kteří tvrdí, že lokalizace nemá na serveru co dělat. + +</para></note><para> + +Zvolíte-li jazyk, který je veden jako oficiální v několika +zemích<footnote><para> + +Technicky řečeno: pokud k jazyku existuje více locales s různými kódy +zemí. + +</para></footnote>, budete v další otázce dotázáni na výběr konkrétní +země. Pokud vám nabídnutý seznam zemí nebude vyhovovat, můžete zvolit +položku <guimenuitem>Jiná</guimenuitem>, což vám nabídne úplný seznam +zemí seřazený podle kontinentů. Jestliže je s jazykem svázána pouze +jediná země, bude vybrána automaticky. + +</para><para> + +Proč je výběr země tak důležitý? Protože se tato odpověď použije +později v instalaci pro výběr výchozího časového pásma a také pro +výběr vhodného síťového zrcadla s archivem Debianu, které by mělo +ležet co nejblíže. Správné nastavení země může hrát i drobnou roli při +výběru klávesnice. + +</para><para> + +Na základě zvolené kombinace jazyka a země se vytvoří výchozí místní +prostředí (<firstterm>locale</firstterm>). Instalujete-li se střední +nebo nízkou prioritou otázek, bude vám nabídnuta možnost výběru jiného +výchozího prostředí (nezávislého na předchozí volbě jazyka a země) +a také možnost těchto prostředí nainstalovat několik. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml b/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml new file mode 100644 index 000000000..199185146 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml @@ -0,0 +1,22 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 16990 --> + + <sect3 id="lowmem"> + <title>Kontrola dostupné paměti</title> +<para> + +Jednou z prvních věcí, které &d-i; zkontroluje, je velikost operační +paměti. Pokud má váš systém málo paměti, tak se tato komponenta pokusí +provést změny v instalačním procesu tak, aby byla instalace možná i na +tomto počítači. + +</para><para> + +Během instalace na systému s malou pamětí nemusí být k dispozici +všechny komponenty. Dalším nepříjemným omezením je to, že budou +z paměti odstraněny všechny překlady a instalace bude probíhat pouze +v angličtině. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/lvmcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/lvmcfg.xml new file mode 100644 index 000000000..ab1f4f8f0 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/lvmcfg.xml @@ -0,0 +1,151 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="lvmcfg"> + <title>Nastavení manažera logických svazků (LVM)</title> +<para> + +Pracujete-li s počítači na pozici správce systému nebo pokročilého +uživatele, jistě jste zažili situaci, kdy na jedné (zpravidla velmi +důležité) oblasti docházelo volné místo, zatímco jiná oblast jej měla +nadbytek. Zpravidla pak nastoupilo mazání, přesouvání a propojování +adresářů přes symbolické odkazy. + +</para><para> + +Abyste do budoucna předešli popsané situaci, můžete použít manažer +logických svazků (Logical Volume Manager). Co takový manažer dělá? +Jednoduše řečeno, spojí diskové oblasti (v žargonu LVM se nazývají +<firstterm>fyzické svazky</firstterm>) do virtuálního disku +(tzv. <firstterm>skupina svazků</firstterm>), který pak můžete +rozdělit na virtuální oblasti (<firstterm>logické +svazky</firstterm>). Jak se tyto virtuální oblasti liší od těch +fyzických, na kterých jsou vybudovány? Pointa je v tom, že logické +svazky (a samozřejmě pod nimi ležící skupiny svazků) se mohou +rozprostírat přes několik fyzických disků. + +</para><para> + +Například nyní, když si všimnete, že potřebujete více místa na starší +160 gigabajtové oblasti s domovskými adresáři, můžete jednoduše +dokoupit nový 300GB disk, připojit jej ke stávající skupině svazků +a rozšířit logický svazek, který slouží jako oblast pro +<filename>/home</filename>. Výsledkem bude jedna velká, 460 +gigabajtová oblast, která uživatelům zase chvíli vystačí. Popsaný +příklad je samozřejmě hodně zjednodušený, ale pěkně nastiňuje využití +LVM v praxi. Pokud jste jej ještě nečetli, měli byste si projít <ulink +url="&url-lvm-howto;">LVM HOWTO</ulink>. + +</para><para> + +Nastavení LVM v instalačním programu Debianu je poměrně jednoduché. +Nejprve musíte označit fyzické oblasti, které mají být spravovány přes +LVM. (To se provádí v <command>partman</command>u v menu +<guimenu>Nastavení oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku +<guimenu>Použít jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek +pro LVM</guimenuitem>.) Poté přejděte do komponenty +<command>lvmcfg</command> (buď přímo z <command>partman</command>u +nebo z hlavního menu &d-i;u), kde uvidíte dvě hlavní menu: +<guimenuitem>Upravit skupiny svazků (VG)</guimenuitem> +a <guimenuitem>Upravit logické svazky (LV)</guimenuitem>. Jak již +název prvního menu napovídá, spravují se zde skupiny svazků. Prakticky +to znamená možnost: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +vytvořit novou skupinu z dosud nevyužitých fyzických svazků, + +</para></listitem> +<listitem><para> + +smazat skupinu svazků a uvolnit tak fyzické svazky, ze kterých se +skupina skládá, + +</para></listitem> +<listitem><para> + +rozšířit skupinu svazků o nevyužité fyzické svazky + +</para></listitem> +<listitem><para> + +a naopak skupinu svazků zmenšit o některé fyzické svazky a tudíž je +dát k dispozici jiným skupinám, nebo z nich +v <command>partman</command>u udělat <quote>běžné</quote> oblasti. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Menu <guimenuitem>Upravit logické svazky (LV)</guimenuitem> nabízí +pouze dvě možnosti: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +vytvořit logický svazek z volného místa ve skupině svazků + +</para></listitem> +<listitem><para> + +smazat logický svazek ze skupiny svazků. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><note><para> + +Při vytváření skupiny svazků nebo logického svazku budete požádáni +o zadání jejich názvu. Tyto názvy by měly být krátké a výstižné, +protože v běžícím systému se podle těchto názvů vytvoří nová bloková +zařízení v adresáři <filename>/dev/</filename>, která se budou +používat pro přímý přístup k daným logickým svazkům. Tedy tam, kde by +se běžně použilo např. <filename>/dev/hda3</filename> se nyní použije +<filename>/dev/mapper/jmskupiny/jmsvazku</filename>. (Pěkně to bude +vidět v souboru <filename>/etc/fstab</filename> nebo na výstupu +příkazů <command>mount</command> a <command>df</command>.) + +</para></note><note arch="powerpc"><para> + +Na Power Macintoshích neexistuje obecný způsob, jak identifikovat, že +oblast obsahuje LVM data a díky tomu na nich nebude fungovat výše +popsaný způsob vytváření fyzických svazků a skupin svazků. Pokud jste +však obeznámeni s nízkoúrovňovými LVM nástroji, můžete toto omezení +snadno obejít. + +</para><para> + +Nejprve byste měli vytvořit diskové oblasti pro LVM jako obvykle, +ovšem v menu <guimenu>Nastavení oblasti</guimenu> vyberte +<menuchoice><guimenu>Použít jako:</guimenu> +<guimenuitem>nepoužívat</guimenuitem></menuchoice>, protože možnost +<menuchoice><guimenu>fyzický svazek</guimenu></menuchoice> nebude +dostupná. Nyní se musíte přepnout do shellu na druhé virtuální konzoli +(viz <xref linkend="shell"/>) a ručně vytvořit fyzické svazky +a skupiny svazků. + +</para><para> + +Příkazem <command>pvcreate</command> vytvořte na každé LVM oblasti +fyzický svazek a následně z těchto svazků vytvořte příkazem +<command>vgcreate</command> požadované skupiny svazků. Během vytváření +můžete ignorovat veškeré chybové hlášky ohledně chybných kontrolních +součtů hlaviček metadat a chyb fsync(). Po vytvoření skupin svazků se +vraťte na první virtuální terminál a přeskočte rovnou na menu +komponenty <command>lvmcfg</command>, kde již uvidíte své skupiny +svazků, na kterých můžete vytvořit logické svazky jako obvykle. + +</para></note><para> + +Až budete s nastavením LVM spokojeni, vraťte se zpět do +<command>partman</command>u, kde uvidíte všechny vytvořené logické +svazky. Logické svazky se chovají jako obyčejné oblasti, tudíž už asi +víte, co s nimi máte dělat.<footnote><para> + +Nápověda: vytvořit souborové systémy, vybrat přípojné body, apod. + +</para></footnote> + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml new file mode 100644 index 000000000..7200a5b1b --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml @@ -0,0 +1,221 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27118 --> + + <sect3 id="mdcfg"> + <title>Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID)</title> +<para> + +Jestliže máte ve svém počítači více než jeden pevný +disk<footnote><para> + +Ve skutečnosti můžete MD vytvořit i z oblastí ležících na jednom +fyzickém disku, ale nezískáte tím žádnou popisovanou výhodu. + +</para></footnote>, můžete využít této skutečnosti nastavit disky pro +větší výkon a/nebo pro větší bezpečnost dat. Výsledek se nazývá +<firstterm>Vícediskové zařízení - MD</firstterm> (nebo podle své +nejznámější varianty <firstterm>softwarový RAID</firstterm>). + +</para><para> + +Jednoduše řečeno je MD množina oblastí umístěných na různých +discích. Tyto oblasti se v <command>mdcfg</command> spojí dohromady +a vytvoří <emphasis>logické</emphasis> zařízení. Toto zařízení pak +můžete používat jako běžnou oblast (například +v <command>partman</command>u ji můžete zformátovat, přiřadit jí +přípojný bod atd.). + +</para><para> + +Co vám tato operace přinese závisí na typu vícediskového zařízení, +které vytváříte. Momentálně jsou podporovány: + +<variablelist> +<varlistentry> + +<term>RAID0</term><listitem><para> + +Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí všechna příchozí data na +<firstterm>proužky</firstterm> (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí +na každý disk v poli. To může zvýšit rychlost čtení a zápisu, ovšem +pokud jeden z disků odejde do věčných lovišť, odejdou s ním +<emphasis>všechna data</emphasis> (část informace je stále na zdravém +disku (discích), zbývající část <emphasis>byla</emphasis> na vadném +disku). + +</para><para> + +Typicky se RAID0 používá pro oblast na stříhání videa. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>RAID1</term><listitem><para> + +Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se +z několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde každá oblast +obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé, +pokud jeden z disků selže, stále máte data zrcadlena na zbývajících +discích. Za druhé, k dispozici máte pouze část celkové kapacity +(přesněji to je velikost nejmenší oblasti v poli). Za třetí, pokud se +vyskytne větší počet požadavků na čtení, mohou se tyto rovnoměrně +rozdělit mezi jednotlivé disky, což může přinést zajímavé zrychlení +u serverů, kde převažují čtecí operace na zápisovými. + +</para><para> + +Volitelně můžete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá +a v případě výpadku jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>RAID5</term><listitem><para> + +Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí +dat. RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí všechna příchozí data na +proužky a poté je roznoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je +zde však podstatný rozdíl v tom, že se samotná data zapisují pouze na +<replaceable>n</replaceable> - 1 disků. Zbývající +<replaceable>n</replaceable>. disk nezahálí, ale zapíše se na něj +paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo +o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby byly paritní informace +rozmístěny rovnoměrně na všech discích v poli. V případě výpadku +jednoho z disků se může chybějící informace dopočítat ze zbývajích dat +a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň +<emphasis>tří</emphasis> aktivních zařízení. Volitelně můžete mít +v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá a v případě výpadku +jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo. + +</para><para> + +Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1, +ovšem dosahuje menší míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně +rychlé jako na RAID0, ovšem zápis bude mírně pomalejší kvůli počítání +paritních informací. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti: + +<informaltable> +<tgroup cols="5"> +<thead> +<row> + <entry>Typ</entry> + <entry>Minimálně zařízení</entry> + <entry>Rezervní zařízení</entry> + <entry>Přežije výpadek disku?</entry> + <entry>Dostupné místo</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>RAID0</entry> + <entry>2</entry> + <entry>ne</entry> + <entry>ne</entry> + <entry>velikost nejmenšího zařízení krát počet aktivních zařízení v in RAIDu</entry> +</row> + +<row> + <entry>RAID1</entry> + <entry>2</entry> + <entry>volitelně</entry> + <entry>ano</entry> + <entry>velikost nejmenšího zařízení v RAIDu</entry> +</row> + +<row> + <entry>RAID5</entry> + <entry>3</entry> + <entry>volitelně</entry> + <entry>ano</entry> + <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 1)</entry> +</row> + +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para><para> + +Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte +na <ulink url="&url-software-raid-howto;">Software RAID HOWTO</ulink>. + +</para><para> + +Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se +má zařízení skládat, označeny pro použití v RAIDu. (To se provádí +v <command>partman</command>u v menu <guimenu>Nastavení +oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku <guimenu>Použít +jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro +RAID</guimenuitem>.) + +</para><warning><para> + +Podpora vícediskových zařízení je relativně nedávný přírůstek +k instalačnímu programu a proto je možné, že pokud se pokusíte použít +vícediskové zařízení pro kořenovou oblast (<filename>/</filename>), +tak se mohou objevit nějaké problémy se zavaděčem. Zkušení uživatelé +mohou tyto problémy obejít ručním nastavením v shellu. + +</para></warning><para> + +Na první obrazovce <command>mdcfg</command> jenoduše vyberte +<guimenuitem>Vytvořit MD zařízení</guimenuitem>. Bude vám nabídnut +seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden +vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného +zařízení. + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +RAID0 je velmi jednoduchý — vaším jediným úkolem je vybrat +z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +RAID1 je trošku složitější. Nejprve musíte zadat počet aktivních +a počet rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále +musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají +být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných +oblastí se musí rovnat číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud +uděláte chybu a vyberete jiný počet oblastí, nic se neděje — +&d-i; vás nenechá pokračovat, dokud vše nespravíte. + +</para></listitem> + +<listitem><para> + +RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou — musíte +použít nejméně <emphasis>tři</emphasis> aktivní zařízení. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +Poznamenejme, že můžete používat více typů vícediskových zařízení +najednou. Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky +a na každém máte dvě 100 GB oblasti, můžete z prvních oblastí všech +disků sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze +zbývajících tří oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1 +(rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáře uživatelů). + +</para><para> + +Až nastavíte vicedisková zařízení podle chuti, můžete ukončit +<command>mdcfg</command> a vrátit se tak do +<command>partman</command>u, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé +atributy jako soubrové systémy a přípojné body. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mips/arcboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mips/arcboot-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..d66df02dd --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mips/arcboot-installer.xml @@ -0,0 +1,69 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24663 --> + + <sect3 arch="mips"> + <title>Instalovat zavaděč <command>Arcboot</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na počítačích SGI Indy se jmenuje <command>arcboot</command> +a musí ležet na stejném disku jako jádro (o to se postará instalační +program automaticky). <command>Arcboot</command> umožňuje mít v souboru +<filename>/etc/arcboot.conf</filename> různé konfigurace. Každá +konfigurace musí mít unikátní jméno, výchozí konfigurace vytvořená +instalačním programem se nazývá <quote>linux</quote>. +Poté, co se <command>arcboot</command> nainstaluje, můžete zavádět +systém z disku tak, že ve firmwaru nastavíte následující proměnné: + +<informalexample><screen> +<userinput>setenv SystemPartition scsi(<replaceable>scsi</replaceable>)disk(<replaceable>disk</replaceable>)rdisk(0)partition(0)</userinput> +<userinput>setenv OSLoadPartition scsi(<replaceable>scsi</replaceable>)disk(<replaceable>disk</replaceable>)rdisk(0)partition(<replaceable>oblast</replaceable>)</userinput> +<userinput>setenv OSLoader arcboot</userinput> +<userinput>setenv OSLoadFilename <replaceable>záznam</replaceable></userinput> +<userinput>setenv AutoLoad yes</userinput> +</screen></informalexample> + +a pak napíšete <command>boot</command>. + +</para> + +<variablelist> +<varlistentry> +<term><replaceable>scsi</replaceable></term> +<listitem><para> + +je SCSI sběrnice, ze které se má zavádět. Pro řadiče na zíkladní desce +to je <userinput>0</userinput>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term><replaceable>disk</replaceable></term> +<listitem><para> + +je SCSI ID pevného disku, na kterém je <command>arcboot</command> +nainstalován. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term><replaceable>oblast</replaceable></term> +<listitem><para> + +je pořadové číslo oblasti, na které se nachází +<filename>/etc/arcboot.conf</filename>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term><replaceable>záznam</replaceable></term> +<listitem><para> + +je jméno záznamu v <filename>/etc/arcboot.conf</filename>, který se má +zavést. Implicitně to je <quote>linux</quote>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..e7920242f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14337 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mipsel/delo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mipsel/delo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..0dede3cdf --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mipsel/delo-installer.xml @@ -0,0 +1,73 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24663 --> + + <sect3 arch="mipsel"> + <title>Instalovat zavaděč <command>delo</command> na pevný disk</title> +<para> + +Na strojích DECstation se používá zavaděč <command>DELO</command>. Ten +musí být nainstalován na stejném disku jako jádro (o to se postará +instalační program). <command>DELO</command> podporuje několik různých +konfigurací, které se zapisují do souboru +<filename>/etc/delo.conf</filename>. Každá taková konfigurace musí +mít jedinečný název. Například standardní konfigurace vytvořená při +instalaci se jmenuje <quote>linux</quote>. Po instalaci můžete systém +zavést z firmwaru příkazem + +<informalexample><screen> +<userinput>boot <replaceable>#</replaceable>/rz<replaceable>id</replaceable> <replaceable>cisobl</replaceable>/<replaceable>jmeno</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + +<variablelist> +<varlistentry> +<term> <replaceable>#</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je zařízení TurboChannel, ze kterého se má zavést systém. Většina +počítačů DECstation používá hodnotu <userinput>3</userinput>, což je +řadič umístěný na základní desce. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term> <replaceable>id</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je SCSI ID pevného disku, na kterém je zavaděč nainstalován. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term> <replaceable>cisobl</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je číslo oblasti obsahující <filename>/etc/delo.conf</filename> + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term> <replaceable>jmeno</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je název konfigurace v <filename>/etc/delo.conf</filename>, což je +standardně <quote>linux</quote>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +<para> + +V případě, že chcete zavést implicitní konfiguraci +a <filename>/etc/delo.conf</filename> je na první oblasti na disku, +stačí použít příkaz + +<informalexample><screen> +<userinput>boot #/rz<replaceable>id</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml new file mode 100644 index 000000000..28445449f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml @@ -0,0 +1,56 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 23058 --> + + <sect3 id="netcfg"> + <title>Nastavení sítě</title> + +<para> + +Pokud na začátku toho kroku instalátor zjistí, že máte více síťových +rozhraní, budete si muset vybrat jedno, které použijete jako +<emphasis>hlavní</emphasis>, tj. to, ze kterého budete instalovat. +Zbylá rozhraní zůstanou nenastavena a budete je muset nastavit po +skončení instalace ručně — viz manuálová stránka <citerefentry> +<refentrytitle>interfaces</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum> +</citerefentry>. + +</para><para> + +Implicitně se &d-i; snaží nastavit síť automaticky přes DHCP. Pokud +DHCP uspěje, vše je nastaveno. Jestliže DHCP skončí s chybou, může být +příčina téměř kdekoliv — od vypojeného síťového kabelu až po +špatně nastaveného DHCP démona. Také je možné, že na místní síti vůbec +DHCP server nemáte. K přesnějšímu určení problému možná pomohou +chybové hlášky na třetí konzoli. Ať už je chyba kdekoliv, budete +dotázáni, zda chcete znovu zkusit DHCP, nebo zda nastavíte síť ručně. +DHCP servery jsou někdy docela pomalé, takže pokud jste si jisti, že +vše ostatní je v pořádku, klidně to zkuste znovu. + +</para><para> + +Při ručním nastavení sítě vás <command>netcfg</command> vyzve +k zadání údajů z <xref linkend="needed-info"/> +(<computeroutput>IP adresa</computeroutput>, +<computeroutput>Síťová maska</computeroutput>, +<computeroutput>Brána</computeroutput>, +<computeroutput>Adresy jmenných serverů</computeroutput> a +<computeroutput>Název počítače</computeroutput>). +Pokud k instalaci používáte bezdrátové připojení, budete dotázáni +ještě na <computeroutput>Bezdrátové ESSID</computeroutput> +a <computeroutput>WEP klíč</computeroutput>. + +</para><note><para> + +Pár technických poznámek: program předpokládá, že adresa vaší sítě je +bitovým součinem IP adresy a síťové masky. Dále se pokusí odhadnout +vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového +doplňku síťové masky a také zkusí odhadnout adresu brány. Pokud +některý údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu. +Konfiguraci můžete na nainstalovaném systému upravit editací souboru +<filename>/etc/network/interfaces</filename>, nebo si nainstalovat +balíček <classname>etherconf</classname>, který vás celým procesem +provede. + +</para></note> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml b/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml new file mode 100644 index 000000000..98698c3f0 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml @@ -0,0 +1,28 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id: nobootloader.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ --> +<!-- original version: 25513 --> + + <sect3> + <title>Pokračovat bez zavaděče</title> +<para> + +Pomocí této komponenty můžete získat zaveditelný systém, i když se +nenainstaluje žádný zavaděč — ať už proto, že na této +architektuře žádný neexistuje, nebo proto, že jej nechcete +nainstalovat (třeba chcete použít stávající zavaděč). <phrase +arch="m68k">Tato možnost je obzvláště užitečná na systémech Macintosh, +Atari a Amiga, kde musíte zachovat původní operační systém a použít +jej pro zavedení GNU/Linuxu.</phrase> + +</para><para> + +V tomto okamžiku je vhodné prozkoumat obsah adresáře +<filename>/target/boot</filename> a poznačit si název jádra +a případného ramdisku (<firstterm>initrd</firstterm>), protože je +budete muset sdělit svému zavaděči spolu s dalšími důležitými +informacemi, jako je oblast s kořenovým souborovým systémem a oblast +pro <filename>/boot</filename> (pokud máte <filename>/boot</filename> +na samostatné oblasti). + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml b/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml new file mode 100644 index 000000000..c7b1f0ebb --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml @@ -0,0 +1,32 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27596 --> + + <sect3 id="os-prober"> + <title>Nalezení ostatních operačních systémů</title> +<para> + +Před instalací zavaděče se &d-i; pokusí vyhledat jiné operační systémy +instalované na počítači. Pokud nějaké najde, budete o tom informováni +během instalace zavaděče a počítač bude nastaven tak, aby kromě +Debianu zaváděl i nalezené operační systémy. + +</para><para> + +Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako +černá magie. Kvalita automatického rozpoznávání operačních systémů +a následné nastavení zavaděče se liší na jednotlivých architekturách +a dokonce i na jejich podarchitekturách. Pokud něco nebude fungovat, +měli byste si dobře prostudovat dokumentaci použitého zavaděče. + +</para><note condition="sarge"><para> + +Instalační program může mít problémy s rozpoznáním operačních systémů +ležících v oblastech, které jsou během rozpoznávání připojeny. To se +může stát například v případě, že v <command>partman</command>u +vyberete pro oblast s jiným operačním systémem přípojný bod (třeba +<filename>/bsd</filename>), nebo když jej připojíte ručně +z příkazového řádku. + +</para></note> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml b/cs/using-d-i/modules/partconf.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/partconf.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml b/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman.xml b/cs/using-d-i/modules/partman.xml new file mode 100644 index 000000000..60dd2f5a4 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/partman.xml @@ -0,0 +1,205 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27118 --> + + <sect3 id="partman"> + <title>Rozdělení disků</title> +<para> + +Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se náhodou něco pokazí, +nebo pokud chcete o rozdělování disků dozvědět více, podívejte se do +dodatku <xref linkend="partitioning"/>. + +</para><para> + +Nejprve vám bude nabídnuta možnost automaticky rozdělit buď celý disk, +nebo volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá +<quote>asistované</quote> rozdělení, protože do dělení můžete sami +zasáhnout. Pokud nechcete využít automatické dělení disku, zvolte +z menu <guimenuitem>Ručně upravit tabulku oblastí</guimenuitem>. + +</para><para> + +Pokračujete-li v automatickém rozdělování, můžete si vybrat z několika +připravených schémat rozdělení disku (viz tabulka níže). Všechny +možnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou zmíněny +v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. Pokud si nejste jisti, +zvolte první možnost. Pamatujte však, že asistované dělení vyžaduje +určitou minimální velikost volného místa, se kterým může +pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na +zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selže. + +</para> + +<informaltable> +<tgroup cols="3"> +<thead> +<row> + <entry>Způsob dělení</entry> + <entry>Minimální místo</entry> + <entry>Vytvořené oblasti</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>Všechny soubory v jedné oblasti</entry> + <entry>600MB</entry> + <entry><filename>/</filename>, swap</entry> +</row><row> + <entry>Desktopový počítač</entry> + <entry>500MB</entry> + <entry> + <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, swap + </entry> +</row><row> + <entry>Víceuživatelská pracovní stanice</entry> + <entry>1GB</entry> + <entry> + <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, + <filename>/usr</filename>, <filename>/var</filename>, + <filename>/tmp</filename>, swap + </entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<para> + +Na další obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně +s informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Pokud jste +provedli automatické rozdělení disku a jste s navrženým rozdělením +spokojeni, stačí z nabídky vybrat <guimenuitem>Ukončit +rozdělování</guimenuitem>. + +</para><para arch="ia64"> + +Na architektuře &arch-title; se při automatickém rozdělení disku +vytvoří malá zaváděcí oblast pro zavaděč <command>EFI</command>, +formátovaná souborovým systémem FAT16. Při ručním dělení disku přibude +ve formátovacím menu položka <guimenuitem>Použít oblast jako zaváděcí +EFI oblast</guimenuitem>. + +</para><para arch="alpha"> + +Na Alpha systémech se při automatickém rozdělení disku alokuje na +začátku disku malá nenaformátovaná oblast pro zavaděč +<command>aboot</command>. + +</para><para> + +Seznam oblastí může vypadat třeba takto: + +<!-- TODO: show some flags here (lightning, skull, smiley) --> +<informalexample><screen> + IDE1 master (hda) - 6.4 GB WDC AC36400L + 1. primární 16.4 MB ext2 /boot + 2. primární 551.0 MB swap swap + 3. primární 5.8 GB ntfs + pri/log 8.2 MB VOLNÉ MÍSTO + + IDE1 slave (hdb) - 80.0 GB ST380021A + 1. primární 15.9 MB ext3 + 2. primární 996.0 MB fat16 + 3. primární 3.9 GB xfs /home + 5. logická 6.0 GB ext3 / + 6. logická 1.0 GB ext3 /var + 7. logická 498.8 GB ext3 + 8. logická 551.5 GB swap swap + 9. logická 65.8 GB ext2 +</screen></informalexample> + +Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik +oblastí. Každý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ, +velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje) +přípojný bod. Na prvním disku je ještě kousek volného místa. + +</para><para> + +Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který +chcete upravit a stiskněte &enterkey;. Objektem je míněn disk, oblast +nebo volné místo. S každým objektem můžete provádět různé +akce. + +</para><para> + +Jestliže vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti +ani volné místo, bude vám nabídnuta možnost vytvoření nové tabulky +oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této +akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná <quote>VOLNÉ +MÍSTO</quote>. + +</para><para> + +Vyberete-li volné místo, <command>partman</command> vám nabídne +vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních +otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická) +a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí +detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde volby jako přípojný +bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob použití. Pokud vám +nevyhovují přednastavené hodnoty, můžete je upravit dle +libosti. Například výběrem volby <guimenuitem>Použít +jako:</guimenuitem> můžete změnit souborový systém dané oblasti včetně +možnosti použít oblast jako odkládací prostor, softwarový RAID, LVM +nebo ji nepoužít vůbec. Další příjemnou vlastností je možnost +zkopírovat na oblast stávající data z jiné oblasti. Až budete +s oblastí spokojeni, vyberte položku <guimenuitem>Skončit +s nastavováním oblasti</guimenuitem>, což vás vrátí zpět do hlavní +obrazovky rozdělování disků. + +</para><para> + +Pokud se rozhodnete, že chcete něco změnit na stávajícíc oblasti, +jednoduše ji vyberte a stiskněte &enterkey;. Ocitnete se ve stejné +obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné +možnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela +zřejmá je fakt, že u většiny oblastí můžete změnit jejich velikost - +stačí vybrat položku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna +velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16, +fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můžete ji +z tohoto menu i smazat. + +</para><para> + +Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti — jednu pro +<emphasis>odkládací prostor</emphasis> (<quote>swap</quote>) a jednu +pro <emphasis>kořenový souborový systém</emphasis> (který musí být +připojen jako <filename>/</filename>). Bez připojeného kořenového +souborového systému vám <command>partman</command> nedovolí +pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můžete kdykoliv +z rozdělovacího menu vybrat možnost <guimenuitem>Automaticky rozdělit +disk</guimenuitem> nebo <guimenuitem>Automaticky rozdělit volné +místo</guimenuitem>. + +</para><para arch="ia64"> + +Pokud zapomenete vytvořit a nastavit zaváděcí EFI oblast, +<command>partman</command> to zjistí a dokud vše nespravíte, nenechá +vás pokračovat. + +</para><para> + +Jestliže budete ve vytváření své tabulky oblastí příliš kreativní +a uvedete ji do nepoužitelného stavu, můžete se vždy vrátit do +výchozího bodu volbou <guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na +oblastech</guimenuitem>. + +</para><para> + +<command>partman</command> samotný je poměrně malý a hloupý program, +avšak jeho schopnosti mohou být rozšiřovány moduly instalačního +programu. Pokud tedy nevidíte všechny slibované vlastnosti, přesvědčte +se, že máte nahrány příslušné moduly +(např. <filename>partman-ext3</filename>, +<filename>partman-xfs</filename> nebo +<filename>partman-lvm</filename>). + +</para><para> + +Až budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky +<guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na +disk</guimenuitem>. Zobrazí se seznam provedených změn a budete +požádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové +systémy. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..b6afd2b20 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml @@ -0,0 +1,16 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id: quik-installer.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ --> +<!-- original version: 14975 --> + + <sect3 arch="powerpc"> + <title>Instalovat <command>Quik</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na starších počítačích Power Macintosh se nazývá +<command>quik</command>. Pokud se vám líbí, můžete ho použít i na +CHRP. Instalační program se pokusí nastavit <command>quik</command> +automaticky, což se povede na Powermacích 7200, 7300, 7600 a některých +klonech. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..98c827fab --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml @@ -0,0 +1,18 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14975 --> + + <sect3 arch="powerpc"> + <title>Instalovat <command>Yaboot</command> na pevný disk</title> +<para> + +Novější (polovina roku 1998+) PowerMacy používají místo +<command>quik</command>u zavaděč <command>yaboot</command>. Instalační +program nastaví <command>yaboot</command> automaticky, takže stačí mít +malou oblast typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti +819200 bajtů, kterou jste vytvořili dříve při rozdělování disku. +Jestli se vše povede, disk bude bootovatelný a OpenFirmware bude +nastaven na zavádění Debianu. + +</para> + </sect3>
\ No newline at end of file diff --git a/cs/using-d-i/modules/prebaseconfig.xml b/cs/using-d-i/modules/prebaseconfig.xml new file mode 100644 index 000000000..5709c1a52 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/prebaseconfig.xml @@ -0,0 +1,22 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 21672 --> + + <sect3 id="prebaseconfig"> + <title>Dokončení instalace a restart do nového systému</title> +<para> + +Toto je poslední krok &d-i;u. Budete vyzváni k odstranění zaváděcích +médií (CD, disketa, apod.), která jste použili pro zavedení +instalačního systému. &d-i; provede poslední úklidové práce +a restartuje počítač do vašeho nového systému. + +</para><para arch="s390"> + +Z menu zvolte položku <guimenuitem>Dokončit instalaci</guimenuitem>, +což v tomto případě zastaví systém, protože restartování není na +&arch-title; podporováno. Poté musíte zavést (IPL) GNU/Linux z DASD, +které jste na začátku instalace vybrali pro kořenový systém. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..572dc17de --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml @@ -0,0 +1,17 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14602 --> + + <sect3 arch="s390"> + <title>Instalovat zavaděč <command>zipl</command></title> +<para> + +Zavaděč na &arch-title; se nazývá <quote>zipl</quote>. +<command>ZIPL</command> se používá a konfiguruje podobně jako +<command>LILO</command>. Pokud se chcete o tomto zavaděči dozvědět +více, podívejte se na článek <quote>LINUX for &arch-title; Device +Drivers and Installation Commands</quote> na stránkách developerWorks +firmy IBM. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml b/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml new file mode 100644 index 000000000..98d5f52ed --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml @@ -0,0 +1,24 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="save-logs"> + <title>Uložení záznamů o instalaci</title> + +<para> + +Pokud byla instalace úspěšná, budou záznamy vytvořené během instalace +uloženy v novém systému v adresáři +<filename>/var/log/debian-installer/</filename>. + +</para><para> + +Pokud během instalace zaznamenáte kritické chyby, může být výhodné +uložit si tyto informace na disketu<phrase condition="etch">, síť, +pevný disk nebo jiné médium</phrase> a v klidu si je prostudovat na +jiném počítači, nebo je přiložit k hlášení o chybě. K tomu slouží +právě menu <guimenuitem>Uložit záznamy pro pozdější +ladění</guimenuitem>. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/shell.xml b/cs/using-d-i/modules/shell.xml new file mode 100644 index 000000000..9c1b34369 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/shell.xml @@ -0,0 +1,40 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 21579 --> + + <sect3 id="shell"> + <title>Používání shellu a prohlížení logů</title> + +<para> + +Shell můžete spustit z hlavního menu příkazem <guimenuitem>Spustit +shell</guimenuitem>. Pokud zrovna menu není dostupné, můžete se +přepnout na druhou <emphasis>virtuální konzoli</emphasis> klávesami +<keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F2</keycap> </keycombo> +(na macintoshí klávesnici <keycombo> <keycap>Option</keycap> +<keycap>F2</keycap> </keycombo>), kde běží samostatný klon Bourne +shellu nazvaný <command>ash</command>. + +</para><para> + +V tomto okamžiku běží systém z RAMdisku a nabízí několik základních +unixových nástrojů. Seznam dostupných programů můžete zjistit příkazy +<userinput>ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin</userinput> +a <userinput>help</userinput>. Pro úpravu souborů máte k dispozici +textový editor <command>nano</command>. Shell samotný má některé +příjemné vlastnosti svých větších bratříčků, jako je historie +a automatické doplňování příkazů. + +</para><para> + +Pokud to jde, vždy byste měli používat menu instalačního programu +— shell a jeho příkazy jsou zde jen pro případ, že se něco +pokazí. Konkrétně pro inicializaci odkládací oblasti byste měli použít +menu a ne shell, protože instalační program jinak nepozná, že jste +tento krok již provedli. Zpět do menu se vrátíte příkazem +<userinput>exit</userinput>, nebo pokud jste se do shellu dostali +přepnutím na druhý terminál, použijte klávesovou zkratku <keycombo> +<keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F1</keycap> </keycombo>. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..60f5cf490 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml @@ -0,0 +1,26 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24582 --> + + <sect3 arch="sparc"> + <title>Instalovat zavaděč <command>SILO</command> na pevný disk</title> +<para> + +Standardní zavaděč na architektuře &architecture; se jmenuje +<quote>silo</quote>. Kompletní dokumentace se nachází v adresáři +<filename>/usr/share/doc/silo/</filename>. <command>SILO</command> se +používá a konfiguruje, až na několik výjimek, podobně jako +<command>LILO</command>. <command>SILO</command> však umožňuje zavést +libovolné jádro na disku, a to ani nemusí být uvedeno v konfiguračním +souboru <filename>/etc/silo.conf</filename>. To je umožněno tím, že +<command>SILO</command> umí číst linuxové oblasti a navíc je +<filename>/etc/silo.conf</filename> čten až při zavádění, takže odpadá +spouštění <command>silo</command> po každé instalaci nového jádra (jak +je to nutné se zavaděčem <command>LILO</command>). +<command>SILO</command> také umí číst oblasti UFS, což znamená, že +může zavést systém i z oblastí SunOSu a Solarisu. Jistě tušíte, že +<command>SILO</command> je dobrá volba, pokud chcete instalovat +GNU/Linux na počítač sdílený se systémy SunOS/Solaris. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/using-d-i.xml b/cs/using-d-i/using-d-i.xml new file mode 100644 index 000000000..f2a190fcb --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/using-d-i.xml @@ -0,0 +1,368 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28997 --> + + <chapter id="d-i-intro"> + <title>Používáme instalační program Debianu</title> + + <sect1><title>Základní principy</title> +<para> + +Instalační program Debianu se skládá z mnoha malých, jednoúčelových +komponent. Každá komponenta má na starosti jeden krok instalace (od +úvodního dialogu pro výběr jazyka až po závěrečný restart do nového +systému). Komponenty se snaží pracovat samostatně, ale pokud je to +nutné, zeptají se uživatele na další postup. + +</para><para> + +Otázky samotné mají přiřazeny různé priority. Uživatel si může +nastavit úroveň zobrazených otázek, takže uživatel začátečník se +nemusí zatěžovat nepodstatnými věcmi (instalační program dosadí +<quote>rozumné</quote> hodnoty). Implicitně se &d-i; ptá pouze na +otázky s vysokou prioritou, což vede k poměrně automatickému procesu +s minimemm uživatelských zásahů. + +</para><para> + +Pokud se vyskytne problém, zobrazí se chybová obrazovka s popisem +problému a následně se objeví hlavní menu instalačního programu, kde +můžete situaci napravit. V ideálním případě uživatel menu vůbec +neuvidí a bude pouze odpovídat na otázky jednotlivých +komponent. Oznámení o vážných problémech mají nastavenou +<quote>kritickou</quote> prioritu, tudíž budou zobrazeny vždy. + +</para><para> + +Některá výchozí nastavení instalačního programu lze změnit pomocí +zaváděcích parametrů při startu &d-i;u. Například pokud si chcete +vynutit statické nastavení sítě (implicitně se používá DHCP), použijte +parametr <userinput>netcfg/disable_dhcp=true</userinput>. Seznam +dostupných parametrů naleznete v kapitole <xref +linkend="installer-args"/>. + +</para><para> + +Pokročilí uživatelé jistě ocení přístup do (standardně skrytého) menu, +ve kterém mohou kontrolovat každý krok instalace. Menu vyvoláte tak, +že při startu přidáte zaváděcí parametr +<userinput>debconf/priority=medium</userinput>. + +</para><para> + +Jestliže váš hardware vyžaduje zadat při instalaci jaderných modulů +nějaké parametry, je nutné spustit instalační program +v <quote>expertním</quote> režimu. Toho docílíte tak, že spustíte +instalátor příkazem <command>expert</command>, nebo použijete zaváděcí +parametr <userinput>debconf/priority=low</userinput>. Expertní režim +vám dá plnou kontrolu nad instalačním procesem. + +</para><para> + +Standardní instalační program běží v textovém režimu, ve kterém +nefunguje myš. Pro pohyb v dialogových oknech slouží několik málo +kláves. <keycap>Pravou šipkou</keycap> nebo klávesou +<keycap>Tab</keycap> se přesunujete po zobrazených prvcích +<quote>vpřed</quote>, <keycap>levou šipkou</keycap> nebo kombinací +<keycombo> <keycap>Shift</keycap> <keycap>Tab</keycap> </keycombo> +zase <quote>zpět</quote>. V nabízených seznamech se můžete pohybovat +<keycap>šipkou nahoru</keycap> a <keycap>šipkou dolů</keycap>, pro +větší skoky lze využít klávesy <keycap>Page Up</keycap> a <keycap>Page +Down</keycap>. Také můžete stisknout nějaké písmeno, čímž skočíte na +první položku začínající tímto písmenem. <keycap>Mezerník</keycap> +slouží pro vybírání/odebírání položek ze zaškrtávacích tlačítek. +Volby se potvrzují klávesou &enterkey;. + +</para><para arch="s390"> + +Protože S/390 nepodporuje virtuální konzoly, musíte si logovací +soubory (viz dále) prohlížet ve druhé (nebo i třetí) ssh seanci. + +</para><para> + +Chybové hlášky jsou přesměrovány na třetí konzolu (známou jako +<userinput>tty3</userinput>). Do této konzoly se můžete přepnout +klávesami +<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F3</keycap></keycombo> +(držte levou klávesu <keycap>Alt</keycap> a stiskněte funkční klávesu +<keycap>F3</keycap>). Zpět do instalačního programu se vrátíte stiskem +<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F1</keycap></keycombo>. + +</para><para> + +Hlášky ze třetí konzoly se také ukládají do souboru +<filename>/var/log/messages</filename>. Po instalaci jej naleznete +v novém systému pod jménem +<filename>/var/log/debian-installer/messages</filename>. Další hlášky +instalace můžete najít v adresáři <filename>/var/log/</filename>, nebo +po instalaci ve <filename>/var/log/debian-installer/</filename>. + +</para> + </sect1> + + + <sect1 id="modules-list"><title>Úvod do komponent</title> +<para> + +V následujícím seznamu komponent instalačního programu je uveden +pouze stručný popis komponenty. Detaily použití konkrétní komponenty +jsou v <xref linkend="module-details"/>. + +</para> + +<variablelist> +<varlistentry> + +<term>main-menu</term><listitem><para> + +Zobrazuje seznam komponent, které můžete spustit. Hlavní menu +má prioritu <quote>normální</quote>, takže se nezobrazí při +<quote>vysoké</quote> (přednastaveno) nebo <quote>kritické</quote> +prioritě. Pokud se vyskytne problém, který vyžaduje zásah uživatele, +je priorita otázek dočasně snížena a objeví se menu, ve kterém můžete +problém odstranit. + +</para><para> + +Zpět do menu se můžete dostat opakovaným stiskem tlačítka +<userinput>Zpět</userinput>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry condition="sarge"> + +<term>languagechooser</term><listitem><para> + +Zobrazí seznam jazyků a jejich variant. Instalační program bude +zobrazovat zprávy ve vybraném jazyce. (Ovšem za předpokladu že je +překlad kompletní. Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky.) + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry condition="sarge"> + +<term>countrychooser</term><listitem><para> + +Zobrazí seznam států, ze kterého si můžete vybrat zemi, ve které se +nacházíte. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry condition="etch"> + +<term>localechooser</term><listitem><para> + +Umožní uživateli výběr jazyka, země a národního prostředí, které se +použijí jak během instalace, tak v novém systému. Za předpokladu, že +je překlad kompletní, bude instalační program zobrazovat zprávy ve +vybraném jazyce. Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>kbd-chooser</term><listitem><para> + +Zobrazí seznam klávesnic, ze kterých si můžete vybrat nejvhodnější +model odpovídající připojené klávesnici. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>hw-detect</term><listitem><para> + +Automaticky rozpozná většinu zařízení připojených k počítači (síťové +karty, pevné disky, PCMCIA). + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>cdrom-detect</term><listitem><para> + +Vyhledá a připojí instalační CD Debianu. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>netcfg</term><listitem><para> + +Nastaví síťová připojení, aby se mohl zbytek systému instalovat ze +sítě. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>iso-scan</term><listitem><para> + +Hledá souborové systémy ISO-9660, které se nachází na CD-ROM, nebo na +pevném disku v podobě ISO obrazů. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>choose-mirror</term><listitem><para> + +Předloží seznam zrcadel s debianími archívy, ze kterého si můžete +vybrat, odkud se balíky stáhnou. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>cdrom-checker</term><listitem><para> + +Zkontroluje integritu CD-ROM. Takto si můžete ověřit, že istalační +CD-ROM nejsou poškozená. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>lowmem</term><listitem><para> + +Lowmem se snaží rozpoznat systémy s malou operační pamětí a poté se +v určitých okamžicích snaží z paměti odstranit nepotřebné části +&d-i;u. Poznamenejme, že to provádí na úkor funkčnosti instalačního +programu. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>anna</term><listitem><para> + +Anna's Not Nearly APT, tedy v češtině Anna není ani zdaleka jako APT, +instaluje stažené balíky. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>partman</term><listitem><para> + +Umožní vám rozdělit disky připojené k systému, vytvořit souborové +systémy na vybraných oblastech a svázat je s přípojnými body. Součástí +programu je i možnost automatického rozdělení disku, nebo podpora pro +LVM. Partman je nyní v Debianu upřednostňovaným dělicím programem. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>autopartkit</term><listitem><para> + +Automaticky rozdělí celý disk. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>partitioner</term><listitem><para> + +Umožní vám rozdělit disky připojené k systému. Pro dělení se +vybere program dle architektury vašeho počítače. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>partconf</term><listitem><para> + +Zobrazí seznam oblastí a podle vašich pokynů na nich vytvoří +souborové systémy. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>lvmcfg</term><listitem><para> + +Pomůže s nastavením <firstterm>LVM</firstterm> (Logical Volume +Manager, tedy česky manažer logických svazků). + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>mdcfg</term><listitem><para> + +Umožní vám nastavit softwarový <firstterm>RAID</firstterm> (Redundant +Array of Inexpensive Disks). Tento softwarový RAID bývá obvykle lepší +než levné (pseudohardwarové) RAID řadiče na novějších základních +deskách. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>base-installer</term><listitem><para> + +Nainstaluje základní množinu balíků, které jsou potřeba pro +samostatný běh Debianu. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>os-prober</term><listitem><para> + +Umí rozpoznat operační systémy nainstalované na počítači. Tuto +informaci pak předá následující komponentě (bootloader-installer), +která vám může nabídnout možnost přidat objevené operační systémy do +startovacího menu zavaděče. Takto si můžete při startu počítače +vybrat, který operační systém chcete zavést. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>bootloader-installer</term><listitem><para> + +Nainstaluje zavaděč na disk. Tento krok je důležitý, protože bez něj +byste museli Debian zavádět z diskety nebo CD-ROM. Mnoho zavaděčů vám +při startu nabídne možnost zavést i jiné operační systémy. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>base-config</term><listitem><para> + +Provede vás prvotním přizpůsobením nového systému. Obvykle se +spouští až po restartu počítače a bývá to <quote>první skutečný +úkol</quote> nového systému. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>shell</term><listitem><para> + +Umožní vám spustit shell (buď z menu, nebo na druhé konzoli). + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term condition="sarge">bugreporter</term><term condition="etch">save-logs</term> +<listitem><para> + +Umí na disketu<phrase condition="etch">, síť, pevný disk nebo jiné +médium</phrase> uložit informace, které se vám mohou hodit při +analyzování případného problému. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +</variablelist> + + </sect1> + +&using-d-i-components.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/welcome/about-copyright.xml b/cs/welcome/about-copyright.xml new file mode 100644 index 000000000..e55f91fc1 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/about-copyright.xml @@ -0,0 +1,87 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29000 --> + + <sect1> +<title>O licenčních ujednáních</title> + +<para> + +Licenční podmínky většiny programů opravňují k používání programu +pouze na jednom počítači. Debian GNU/Linux taková omezení nemá. Budeme +rádi, pokud ho nainstalujete na další počítače ve škole či zaměstnání, +zapůjčíte známým a pomůžete jim s instalací. Můžete dokonce vyrobit +tisíce kopií a <emphasis>prodávat</emphasis> je. Stačí dodržet jistá +omezení. To všechno je možné díky tomu, že Debian je založen na +<emphasis>svobodném softwaru</emphasis>. + +</para><para> + +Slovo <emphasis>svobodný</emphasis> neznamená, že software postrádá +copyright, nebo že se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, že licence +jednotlivých programů nevyžadují poplatek za právo program +kopírovat. Kdokoli může program rozšířit, přizpůsobit, pozměnit +a výsledné dílo šířit dál. + +<note><para> + +Poznamenejme, že jako pragmatický ústupek svým uživatelům, balíčkují +debianí vývojáři i software, který nesplňuje naši definici svobodného +software. Tyto balíky nejsou součástí oficiální distribuce a jsou +dostupné pouze v částech debianích zrcadel nazvaných +<userinput>contrib</userinput> a <userinput>non-free</userinput>, +případně na CD vyráběných třetími stranami. +Obsah a struktura zrcadel jsou popsány v +<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> pod +názvem <quote>The Debian FTP archives</quote>. + +</para></note> + +</para><para> + +Hodně programů v systému je licencovaných podle +<emphasis>GNU</emphasis> <emphasis>General Public License</emphasis> +(obecná veřejná licence) neboli krátce <emphasis>GPL</emphasis>. +Licence GPL vyžaduje, abyste kdykoliv, když distribuujete +kopii programu, zajistili dostupnost <emphasis>zdrojových +kódů</emphasis> programu; to zaručuje, že vy, jakožto uživatelé, +můžete dále modifikovat kód a přizpůsobit si software svým potřebám. +Proto jsou ke všem takovým programům v systému Debian dostupné +i zdrojové kódy.<footnote> + +<para> + +Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové +balíky, podívejte se do +<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> na část +<quote>Basics of the Debian Package Management System</quote>. + +</para> +</footnote> + +</para><para> + +Některé programy v Debianu používají i jiná licenční ujednání. +Autorská práva a licenční ujednání ke každému balíku lze nalézt +v souboru +<filename>/usr/share/doc/<replaceable>jméno-balíku</replaceable>/copyright +</filename>. + +</para><para> + +Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian +pokládá za svobodný software, podívejte se na +<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink>. + +</para><para> + +Nejdůležitější právní poznámka je, že tento software je bez +<emphasis>jakékoliv záruky</emphasis>. Programátoři, kteří vytvořili +tento software, to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, +že software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, +jelikož se jedná o svobodný software, můžete jej měnit tak, +aby odpovídal vašim potřebám — a využívat kódu ostatních, +kteří stejným způsobem rozšiřují tento software. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/welcome/doc-organization.xml b/cs/welcome/doc-organization.xml new file mode 100644 index 000000000..0798bca60 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/doc-organization.xml @@ -0,0 +1,123 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="doc-organization"> + <title>Organizace příručky</title> + +<para> + +Tato příručka si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové +uživatele Debianu a od čtenáře neočekává žádné speciální znalosti +a zkušenosti. Předpokládá však, že máte obecnou představu o tom, +jak funguje váš hardware. + +</para><para> + +Také uživatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé +informace jako např. velikost minimální instalace, +detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem +Debianu apod. +Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit. + +</para><para> + +Obecně lze říct, že je tento dokument pojat přímočaře a provede +vás instalačním procesem krok za krokem. +Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly, +které se jimi zabývají. + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Zjištění, zda-li vaše hardwarová konfigurace umožňuje instalaci systému, +viz <xref linkend="hardware-req"/>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející +instalaci systému, viz <xref linkend="preparing"/>. +Jestliže se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními +systémy, budete možná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou +oblast. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, +viz <xref linkend="install-methods"/>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<xref linkend="boot-installer"/> popisuje zavedení instalačního systému. +Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému +selže. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Samotnou instalací vás provede <xref linkend="d-i-intro"/>. To +zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě, +aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru +poskytujícího Debian (pokud tedy neinstalujete z CD), rozdělení disku +a instalaci minimálního funkčního systému. +(Technickými detaily pro nastavení diskových oblastí se zabývá <xref +linkend="partitioning"/>.) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Zavedení nově nainstalovaného systému a dokončení základního nastavení, +viz <xref linkend="boot-new"/>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Instalace dalšího softwaru, viz <xref linkend="install-packages"/>. + +</para></listitem> +</orderedlist> + +</para><para> + +Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst +<xref linkend="post-install"/>. Tato kapitola vysvětluje, kam se +máte podívat po dalších informacích o Unixu a Debianu a jak +aktualizovat jádro systému. + +<!-- + Pokud si chcete vytvořit vlastní +instalační systém, podívejte se na +<xref linkend="boot-floppy-techinfo"/>. +--> +</para><para> + +Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, +obsahuje <xref linkend="administrivia"/>. + +</para> + </sect1> + + <sect1 condition="FIXME"> + <title>Vaše pomoc je vítaná</title> + +<para> + +Oceníme jakoukoliv pomoc, návrhy na zlepšení a hlavně opravy. +Pracovní verze dokumentu jsou k dispozici na adrese +<ulink url="&url-d-i-alioth-manual;"></ulink>, kde najdete seznam všech +architektur a jazyků, pro které je tato příručka dostupná. + +</para><para> + +Volně přístupné jsou samozřejmě i zdrojové kódy této příručky — +pokud chcete k manuálu přispět, přečtěte si část <xref +linkend="administrivia"/>. Vítáme návrhy, poznámky, opravy +a samozřejmě hlášení o chybách. (Hlášení o chybě přiřaďte balíku +&d-i-manual;, ale nejprve zkontrolujte v databázi, zda již byl tento +problém hlášen). + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/welcome/getting-newest-doc.xml b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml new file mode 100644 index 000000000..e7328ec57 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml @@ -0,0 +1,21 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="getting-newest-doc"> + <title>Získání nejnovější verze této příručky</title> + +<para> + +Tato příručka je živý dokument — stále se mění, aktualizuje a +zlepšuje. +Nejčerstvější informace o &debian;u verze &release;, které se +objevily až po oficiálním vydání, můžete najít na +<ulink url="&url-release-area;">stránkách pro Debian &release;</ulink>. +Aktualizovaná verze této příručky je rovněž k dispozici na +<ulink url="&url-install-manual;">stránkách oficiálního instalačního +manuálu</ulink>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/getting-newest-inst.xml b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml new file mode 100644 index 000000000..13c7cc897 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml @@ -0,0 +1,25 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="getting-newest-inst"> + <title>Získání Debianu</title> + +<para> + +Informace o stažení &debian;u z Internetu nebo seznam +míst dodávajících oficiální CD s Debianem můžete nalézt na +<ulink url="&url-debian-distrib;">distribuční stránce</ulink>. +<ulink url="&url-debian-mirrors;">Seznam Debianích zrcadel</ulink> +obsahuje kompletní seznam oficiálních +serverů, ze kterých si můžete Debian stáhnout. + +</para><para> + +Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protože systém je navržený +tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. S prvotním nastavením +systému pro budoucí aktualizace vám pomůže instalační program. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/welcome.xml b/cs/welcome/welcome.xml new file mode 100644 index 000000000..2772857c9 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/welcome.xml @@ -0,0 +1,23 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + +<chapter id="welcome"><title>Vítejte v Debianu</title> +<para> + +V této kapitole se stručně seznámíte s historií projektu Debian a s +distribucí &debian;. Pokud jste nedočkaví a chcete přejít +rovnou k instalaci, přeskočte klidně na následující kapitolu. + +</para> + +&what-is-debian.xml; +&what-is-linux.xml; +&what-is-debian-linux.xml; +&what-is-debian-hurd.xml; +&getting-newest-inst.xml; +&getting-newest-doc.xml; +&doc-organization.xml; +&about-copyright.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml new file mode 100644 index 000000000..3136c8f20 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml @@ -0,0 +1,28 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="what-is-debian-hurd" condition="unofficial-build"> + <title>Co je Debian GNU/Hurd?</title> + +<para> + +Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU používající jádro GNU Hurd. +Oproti monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém +založený na mikrojádře GNU Mach. Momentálně je tento systém stále ve +vývoji a nehodí se pro každodenní použití, ačkoliv základní systém je +již téměř dokončen. +Hurd je zatím vyvíjen pouze pro architekturu i386 a s vývojem pro +další architektury se počítá později, až systém více vyspěje. + +</para><para> + +Pokud jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět +více, podívejte se na <ulink url="http://www.debian.org/ports/hurd/"> +stránky projektu Debian GNU/Hurd</ulink> +a přihlaste se do diskusního klubu +<email>debian-hurd@lists.debian.org</email>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml new file mode 100644 index 000000000..174ed4cb2 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml @@ -0,0 +1,79 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 25496 --> + + <sect1 id="what-is-debian-linux"> + <title>Co je Debian GNU/Linux?</title> +<para> + +Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU, +jádrem Linux a dalším svobodným softwarem vyústila do unikátní +softwarové distribuce, která je známá pod názvem &debian;. +Distribuci Debian tvoří množství softwarových +<emphasis>balíků</emphasis>. Jednotlivé balíky sestávají ze +spustitelných souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních +souborů. Každý balík má svého <emphasis>správce</emphasis>, který za +něj zodpovídá (udržuje balík aktuální, sleduje hlášení o chybách a +komunikuje s autorem, jehož software balíčkuje). +Díky poměrně velké základně uživatelů v kombinaci se systémem +hlášení chyb bývají problémy v balících nalezeny a odstraněny velice +rychle. + +</para><para> + +Debian je obzvláště populární mezi pokročilými uživateli, kteří si +cení jeho stabilitu, technickou preciznost a přizpůsobitelnost. +Systém může vystupovat v různých rolích — od minimalistického +firewallu přes vědeckou pracovní stanici až po vysoce výkonný síťový +server. +Během vývoje distribuce vzniklo mnoho průkopnických myšlenek, které +jsou dnes považovány za zcela samozřejmé. + +</para><para> + +Debian byl například první linuxovou distribucí, která obsahovala +systém pro správu balíků, čímž se stala instalace programů triviální +záležitostí. Debian byl také první linuxovou distribucí, kterou jste +mohli aktualizovat bez přeinstalování celého systému. + +</para><para> + +I dnes si Debian zachovává některé unikátní vlastnosti. Například jeho +vývojový proces je ukázkou toho, že model otevřeného vývoje může +fungovat i pro tak rozsáhlý projekt, jako je vývoj a údržba +kompletního operačního systému. + +</para><para> + +Vlastnost, kterou se Debian nejvíc odlišuje od ostatních linuxových +distribucí, je jeho systém pro správu balíků. +Tento soubor nástrojů dává administrátorovi systému Debian úplnou +kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá. Umožňuje mu +například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak označení +balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je možné +upozornit systém na vlastní přeložené balíky a určit, jaké +jsou závislosti mezi nimi a oficiálními balíky. + +</para><para> + +Aby byl váš systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými +programy, debianí servery automaticky ověřují, že balíky přicházejí do +distribuce od jejich skutečných správců. Debianí vývojáři rovněž +usilují o to, aby byly programy nakonfigurovány bezpečně již při +standardním nastavení. +Jestliže se u distribuovaných balíků vyskytnou bezpečnostní problémy, +jsou záhy k dispozici jejich opravy, které si můžete pomocí +jednoduchých aktualizačních nástrojů automaticky stahovat a instalovat +přes Internet. + +</para><para> + +Pokud chcete získat podporu pro svůj systém s &debian;em, nebo +jen chcete komunikovat s vývojáři distribuce, můžete tak učinit pomocí +více jak &num-of-debian-maillists; diskusních klubů, které Debian spravuje. +Pro přihlášení do některého z nich stačí vyplnit formulář na +<ulink url="&url-debian-lists-subscribe;">přihlašovací stránce</ulink>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian.xml b/cs/welcome/what-is-debian.xml new file mode 100644 index 000000000..376876d72 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-debian.xml @@ -0,0 +1,110 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="what-is-debian"> + <title>Co je Debian?</title> +<para> + +Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vývoji +svobodného softwaru a šíření myšlenek Free Software Foundation. +Debian vznikl v roce 1993, když se Ian Murdock rozhodl vytvořit +kompletní a jednotnou softwarovou distribuci založenou na +relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu +softwarovým vývojářům, kteří by chtěli k projektu přispívat. +Relativně malá skupina zasvěcených nadšenců, původně financovaná +<ulink url="&url-fsf-intro;">Free Software Foundation</ulink> +a ovlivněna filosofií <ulink url="&url-gnu-intro;">GNU</ulink>, +se během let rozrostla do organizace sestávající z asi +&num-of-debian-developers; <firstterm>vývojářů</firstterm>. + +</para><para> + +Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících správu +služeb <ulink url="&url-debian-home;">WWW</ulink> +a <ulink url="&url-debian-ftp;">FTP</ulink>, vytváření grafického +designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace +a samozřejmě správu softwarových balíků. + +</para><para> + +V zájmu sdělování své filosofie a přilákání vývojářů, kteří věří tomu, +co Debian reprezentuje, jsme publikovali množství dokumentů, které +vysvětlují naše hodnoty a slouží jako návody těm, kteří se chtějí stát +debianími vývojáři. + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Novým <ulink url="&url-new-maintainer;">vývojářem</ulink> +se může stát kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z +<ulink url="&url-social-contract;">Debian Social Contract</ulink>. +Každý vývojář může k distribuci připojit další softwarový +balík za předpokladu, že program je podle našich kritérií volně +šiřitelný a balík splňuje naše standardy kvality. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Dokument +<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink> je +jasný a výstižný souhrn +kritérií, která Debian klade na svobodný software. Tento dokument má +ve světě svobodného softwaru velký vliv a je základem pro +<ulink url="&url-osd;">The Open Source Definition</ulink>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsažené v +<ulink url="&url-debian-policy;">Debian Policy +Manual</ulink>. Dokument určuje podmínky, které musí +splňovat každý balík v naší distribuci. + +</para></listitem> +</itemizedlist> +</para><para> + +Vývojáři Debianu jsou rovněž zainteresováni v řadě dalších projektů, +z nichž některé úzce souvisí přímo s Debianem, jiné se dotýkají celé +linuxové komunity. Například: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Přispívání do +<ulink url="&url-lsb-org;">Linux Standard Base</ulink> +(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému +GNU/Linuxu, což umožní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran +vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat +v Linuxu obecně a ne jen v konkrétních vybraných distribucích. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Projekt <ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy +Standard</ulink> +(FHS) se snaží standardizovat umístění souborů v linuxovém systému. +Softwaroví vývojáři se tak budou moci plně koncentrovat na vývoj +svých programů a nebudou se muset dále starat o to, zda jejich +balík bude fungovat na jiné distribuci GNU/Linuxu. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<ulink url="&url-debian-jr;">Debian Jr.</ulink> +je interní projekt Debianu zaměřený především na naše nejmenší +uživatele. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para> + +Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na +<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>. + +</para> + + </sect1> + diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml new file mode 100644 index 000000000..bacc4f246 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-linux.xml @@ -0,0 +1,97 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="what-is-linux"> + <title>Co je GNU/Linux?</title> +<para> + +Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné +umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy. + +</para><para> + +Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje +každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi +(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny, +přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy. +Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému +GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen +nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu +GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém, +preferujeme pro označení takovýchto systémů termín +<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>, +ale mají tím na mysli GNU/Linux.) + +</para><para> + +Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s +podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou +spuštěno několik programů (multitasking). +Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní +a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci. + +</para><para> + +Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, +když <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink> +zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného +GNU. + +</para><para> + +Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů +použitelných s operačním systémem Unix™ a systémy Unixu +podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli +provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování +nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné +programování a překlad programů. + +</para><para> + +Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců, +největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF), +která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale +také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by +se Linux nikdy nerozšířil. + +</para><para> + +První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se +objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student +Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink +url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>). + +</para><para> + +Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a +Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců. +Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu +<userinput>linux-kernel</userinput> vychází (i v českém překladu) na +webu <ulink url="&url-kernel-traffic;">Kernel +Traffic</ulink>. Informace o konferenci +<userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce +<ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list +FAQ</ulink>. + +</para><para> + +Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software +— například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových +interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to +právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních +systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo +grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit. + +</para><para> + +Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší +bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji +rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou +se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími +uživateli. + +</para> + + </sect1> + |