1 files changed, 97 insertions, 0 deletions
diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml
new file mode 100644
index 000000000..bacc4f246
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/what-is-linux.xml
@@ -0,0 +1,97 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="what-is-linux">
+ <title>Co je GNU/Linux?</title>
+<para>
+
+Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné
+umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy.
+
+</para><para>
+
+Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje
+každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi
+(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny,
+přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy.
+Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému
+GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen
+nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu
+GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém,
+preferujeme pro označení takovýchto systémů termín
+<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>,
+ale mají tím na mysli GNU/Linux.)
+
+</para><para>
+
+Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s
+podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou
+spuštěno několik programů (multitasking).
+Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní
+a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.
+
+</para><para>
+
+Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984,
+když <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink>
+zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného
+GNU.
+
+</para><para>
+
+Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů
+použitelných s operačním systémem Unix&trade; a systémy Unixu
+podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli
+provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování
+nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné
+programování a překlad programů.
+
+</para><para>
+
+Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců,
+největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF),
+která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale
+také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by
+se Linux nikdy nerozšířil.
+
+</para><para>
+
+První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se
+objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student
+Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink
+url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>).
+
+</para><para>
+
+Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a
+Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců.
+Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu
+<userinput>linux-kernel</userinput> vychází (i v českém překladu) na
+webu <ulink url="&url-kernel-traffic;">Kernel
+Traffic</ulink>. Informace o konferenci
+<userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce
+<ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list
+FAQ</ulink>.
+
+</para><para>
+
+Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software
+&mdash; například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových
+interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to
+právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních
+systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo
+grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit.
+
+</para><para>
+
+Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší
+bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji
+rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou
+se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími
+uživateli.
+
+</para>
+
+ </sect1>
+