diff options
Diffstat (limited to 'cs/welcome')
-rw-r--r-- | cs/welcome/about-copyright.xml | 87 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/doc-organization.xml | 123 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/getting-newest-doc.xml | 21 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/getting-newest-inst.xml | 25 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/welcome.xml | 23 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml | 28 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/what-is-debian-linux.xml | 79 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/what-is-debian.xml | 110 | ||||
-rw-r--r-- | cs/welcome/what-is-linux.xml | 97 |
9 files changed, 593 insertions, 0 deletions
diff --git a/cs/welcome/about-copyright.xml b/cs/welcome/about-copyright.xml new file mode 100644 index 000000000..e55f91fc1 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/about-copyright.xml @@ -0,0 +1,87 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 29000 --> + + <sect1> +<title>O licenčních ujednáních</title> + +<para> + +Licenční podmínky většiny programů opravňují k používání programu +pouze na jednom počítači. Debian GNU/Linux taková omezení nemá. Budeme +rádi, pokud ho nainstalujete na další počítače ve škole či zaměstnání, +zapůjčíte známým a pomůžete jim s instalací. Můžete dokonce vyrobit +tisíce kopií a <emphasis>prodávat</emphasis> je. Stačí dodržet jistá +omezení. To všechno je možné díky tomu, že Debian je založen na +<emphasis>svobodném softwaru</emphasis>. + +</para><para> + +Slovo <emphasis>svobodný</emphasis> neznamená, že software postrádá +copyright, nebo že se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, že licence +jednotlivých programů nevyžadují poplatek za právo program +kopírovat. Kdokoli může program rozšířit, přizpůsobit, pozměnit +a výsledné dílo šířit dál. + +<note><para> + +Poznamenejme, že jako pragmatický ústupek svým uživatelům, balíčkují +debianí vývojáři i software, který nesplňuje naši definici svobodného +software. Tyto balíky nejsou součástí oficiální distribuce a jsou +dostupné pouze v částech debianích zrcadel nazvaných +<userinput>contrib</userinput> a <userinput>non-free</userinput>, +případně na CD vyráběných třetími stranami. +Obsah a struktura zrcadel jsou popsány v +<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> pod +názvem <quote>The Debian FTP archives</quote>. + +</para></note> + +</para><para> + +Hodně programů v systému je licencovaných podle +<emphasis>GNU</emphasis> <emphasis>General Public License</emphasis> +(obecná veřejná licence) neboli krátce <emphasis>GPL</emphasis>. +Licence GPL vyžaduje, abyste kdykoliv, když distribuujete +kopii programu, zajistili dostupnost <emphasis>zdrojových +kódů</emphasis> programu; to zaručuje, že vy, jakožto uživatelé, +můžete dále modifikovat kód a přizpůsobit si software svým potřebám. +Proto jsou ke všem takovým programům v systému Debian dostupné +i zdrojové kódy.<footnote> + +<para> + +Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové +balíky, podívejte se do +<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> na část +<quote>Basics of the Debian Package Management System</quote>. + +</para> +</footnote> + +</para><para> + +Některé programy v Debianu používají i jiná licenční ujednání. +Autorská práva a licenční ujednání ke každému balíku lze nalézt +v souboru +<filename>/usr/share/doc/<replaceable>jméno-balíku</replaceable>/copyright +</filename>. + +</para><para> + +Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian +pokládá za svobodný software, podívejte se na +<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink>. + +</para><para> + +Nejdůležitější právní poznámka je, že tento software je bez +<emphasis>jakékoliv záruky</emphasis>. Programátoři, kteří vytvořili +tento software, to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, +že software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, +jelikož se jedná o svobodný software, můžete jej měnit tak, +aby odpovídal vašim potřebám — a využívat kódu ostatních, +kteří stejným způsobem rozšiřují tento software. + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/welcome/doc-organization.xml b/cs/welcome/doc-organization.xml new file mode 100644 index 000000000..0798bca60 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/doc-organization.xml @@ -0,0 +1,123 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="doc-organization"> + <title>Organizace příručky</title> + +<para> + +Tato příručka si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové +uživatele Debianu a od čtenáře neočekává žádné speciální znalosti +a zkušenosti. Předpokládá však, že máte obecnou představu o tom, +jak funguje váš hardware. + +</para><para> + +Také uživatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé +informace jako např. velikost minimální instalace, +detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem +Debianu apod. +Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit. + +</para><para> + +Obecně lze říct, že je tento dokument pojat přímočaře a provede +vás instalačním procesem krok za krokem. +Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly, +které se jimi zabývají. + +<orderedlist> +<listitem><para> + +Zjištění, zda-li vaše hardwarová konfigurace umožňuje instalaci systému, +viz <xref linkend="hardware-req"/>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející +instalaci systému, viz <xref linkend="preparing"/>. +Jestliže se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními +systémy, budete možná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou +oblast. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, +viz <xref linkend="install-methods"/>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<xref linkend="boot-installer"/> popisuje zavedení instalačního systému. +Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému +selže. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Samotnou instalací vás provede <xref linkend="d-i-intro"/>. To +zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě, +aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru +poskytujícího Debian (pokud tedy neinstalujete z CD), rozdělení disku +a instalaci minimálního funkčního systému. +(Technickými detaily pro nastavení diskových oblastí se zabývá <xref +linkend="partitioning"/>.) + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Zavedení nově nainstalovaného systému a dokončení základního nastavení, +viz <xref linkend="boot-new"/>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Instalace dalšího softwaru, viz <xref linkend="install-packages"/>. + +</para></listitem> +</orderedlist> + +</para><para> + +Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst +<xref linkend="post-install"/>. Tato kapitola vysvětluje, kam se +máte podívat po dalších informacích o Unixu a Debianu a jak +aktualizovat jádro systému. + +<!-- + Pokud si chcete vytvořit vlastní +instalační systém, podívejte se na +<xref linkend="boot-floppy-techinfo"/>. +--> +</para><para> + +Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, +obsahuje <xref linkend="administrivia"/>. + +</para> + </sect1> + + <sect1 condition="FIXME"> + <title>Vaše pomoc je vítaná</title> + +<para> + +Oceníme jakoukoliv pomoc, návrhy na zlepšení a hlavně opravy. +Pracovní verze dokumentu jsou k dispozici na adrese +<ulink url="&url-d-i-alioth-manual;"></ulink>, kde najdete seznam všech +architektur a jazyků, pro které je tato příručka dostupná. + +</para><para> + +Volně přístupné jsou samozřejmě i zdrojové kódy této příručky — +pokud chcete k manuálu přispět, přečtěte si část <xref +linkend="administrivia"/>. Vítáme návrhy, poznámky, opravy +a samozřejmě hlášení o chybách. (Hlášení o chybě přiřaďte balíku +&d-i-manual;, ale nejprve zkontrolujte v databázi, zda již byl tento +problém hlášen). + +</para> + </sect1> diff --git a/cs/welcome/getting-newest-doc.xml b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml new file mode 100644 index 000000000..e7328ec57 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml @@ -0,0 +1,21 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="getting-newest-doc"> + <title>Získání nejnovější verze této příručky</title> + +<para> + +Tato příručka je živý dokument — stále se mění, aktualizuje a +zlepšuje. +Nejčerstvější informace o &debian;u verze &release;, které se +objevily až po oficiálním vydání, můžete najít na +<ulink url="&url-release-area;">stránkách pro Debian &release;</ulink>. +Aktualizovaná verze této příručky je rovněž k dispozici na +<ulink url="&url-install-manual;">stránkách oficiálního instalačního +manuálu</ulink>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/getting-newest-inst.xml b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml new file mode 100644 index 000000000..13c7cc897 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml @@ -0,0 +1,25 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="getting-newest-inst"> + <title>Získání Debianu</title> + +<para> + +Informace o stažení &debian;u z Internetu nebo seznam +míst dodávajících oficiální CD s Debianem můžete nalézt na +<ulink url="&url-debian-distrib;">distribuční stránce</ulink>. +<ulink url="&url-debian-mirrors;">Seznam Debianích zrcadel</ulink> +obsahuje kompletní seznam oficiálních +serverů, ze kterých si můžete Debian stáhnout. + +</para><para> + +Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protože systém je navržený +tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. S prvotním nastavením +systému pro budoucí aktualizace vám pomůže instalační program. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/welcome.xml b/cs/welcome/welcome.xml new file mode 100644 index 000000000..2772857c9 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/welcome.xml @@ -0,0 +1,23 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + +<chapter id="welcome"><title>Vítejte v Debianu</title> +<para> + +V této kapitole se stručně seznámíte s historií projektu Debian a s +distribucí &debian;. Pokud jste nedočkaví a chcete přejít +rovnou k instalaci, přeskočte klidně na následující kapitolu. + +</para> + +&what-is-debian.xml; +&what-is-linux.xml; +&what-is-debian-linux.xml; +&what-is-debian-hurd.xml; +&getting-newest-inst.xml; +&getting-newest-doc.xml; +&doc-organization.xml; +&about-copyright.xml; + +</chapter> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml new file mode 100644 index 000000000..3136c8f20 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml @@ -0,0 +1,28 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="what-is-debian-hurd" condition="unofficial-build"> + <title>Co je Debian GNU/Hurd?</title> + +<para> + +Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU používající jádro GNU Hurd. +Oproti monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém +založený na mikrojádře GNU Mach. Momentálně je tento systém stále ve +vývoji a nehodí se pro každodenní použití, ačkoliv základní systém je +již téměř dokončen. +Hurd je zatím vyvíjen pouze pro architekturu i386 a s vývojem pro +další architektury se počítá později, až systém více vyspěje. + +</para><para> + +Pokud jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět +více, podívejte se na <ulink url="http://www.debian.org/ports/hurd/"> +stránky projektu Debian GNU/Hurd</ulink> +a přihlaste se do diskusního klubu +<email>debian-hurd@lists.debian.org</email>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml new file mode 100644 index 000000000..174ed4cb2 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml @@ -0,0 +1,79 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 25496 --> + + <sect1 id="what-is-debian-linux"> + <title>Co je Debian GNU/Linux?</title> +<para> + +Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU, +jádrem Linux a dalším svobodným softwarem vyústila do unikátní +softwarové distribuce, která je známá pod názvem &debian;. +Distribuci Debian tvoří množství softwarových +<emphasis>balíků</emphasis>. Jednotlivé balíky sestávají ze +spustitelných souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních +souborů. Každý balík má svého <emphasis>správce</emphasis>, který za +něj zodpovídá (udržuje balík aktuální, sleduje hlášení o chybách a +komunikuje s autorem, jehož software balíčkuje). +Díky poměrně velké základně uživatelů v kombinaci se systémem +hlášení chyb bývají problémy v balících nalezeny a odstraněny velice +rychle. + +</para><para> + +Debian je obzvláště populární mezi pokročilými uživateli, kteří si +cení jeho stabilitu, technickou preciznost a přizpůsobitelnost. +Systém může vystupovat v různých rolích — od minimalistického +firewallu přes vědeckou pracovní stanici až po vysoce výkonný síťový +server. +Během vývoje distribuce vzniklo mnoho průkopnických myšlenek, které +jsou dnes považovány za zcela samozřejmé. + +</para><para> + +Debian byl například první linuxovou distribucí, která obsahovala +systém pro správu balíků, čímž se stala instalace programů triviální +záležitostí. Debian byl také první linuxovou distribucí, kterou jste +mohli aktualizovat bez přeinstalování celého systému. + +</para><para> + +I dnes si Debian zachovává některé unikátní vlastnosti. Například jeho +vývojový proces je ukázkou toho, že model otevřeného vývoje může +fungovat i pro tak rozsáhlý projekt, jako je vývoj a údržba +kompletního operačního systému. + +</para><para> + +Vlastnost, kterou se Debian nejvíc odlišuje od ostatních linuxových +distribucí, je jeho systém pro správu balíků. +Tento soubor nástrojů dává administrátorovi systému Debian úplnou +kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá. Umožňuje mu +například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak označení +balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je možné +upozornit systém na vlastní přeložené balíky a určit, jaké +jsou závislosti mezi nimi a oficiálními balíky. + +</para><para> + +Aby byl váš systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými +programy, debianí servery automaticky ověřují, že balíky přicházejí do +distribuce od jejich skutečných správců. Debianí vývojáři rovněž +usilují o to, aby byly programy nakonfigurovány bezpečně již při +standardním nastavení. +Jestliže se u distribuovaných balíků vyskytnou bezpečnostní problémy, +jsou záhy k dispozici jejich opravy, které si můžete pomocí +jednoduchých aktualizačních nástrojů automaticky stahovat a instalovat +přes Internet. + +</para><para> + +Pokud chcete získat podporu pro svůj systém s &debian;em, nebo +jen chcete komunikovat s vývojáři distribuce, můžete tak učinit pomocí +více jak &num-of-debian-maillists; diskusních klubů, které Debian spravuje. +Pro přihlášení do některého z nich stačí vyplnit formulář na +<ulink url="&url-debian-lists-subscribe;">přihlašovací stránce</ulink>. + +</para> + + </sect1> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian.xml b/cs/welcome/what-is-debian.xml new file mode 100644 index 000000000..376876d72 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-debian.xml @@ -0,0 +1,110 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="what-is-debian"> + <title>Co je Debian?</title> +<para> + +Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vývoji +svobodného softwaru a šíření myšlenek Free Software Foundation. +Debian vznikl v roce 1993, když se Ian Murdock rozhodl vytvořit +kompletní a jednotnou softwarovou distribuci založenou na +relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu +softwarovým vývojářům, kteří by chtěli k projektu přispívat. +Relativně malá skupina zasvěcených nadšenců, původně financovaná +<ulink url="&url-fsf-intro;">Free Software Foundation</ulink> +a ovlivněna filosofií <ulink url="&url-gnu-intro;">GNU</ulink>, +se během let rozrostla do organizace sestávající z asi +&num-of-debian-developers; <firstterm>vývojářů</firstterm>. + +</para><para> + +Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících správu +služeb <ulink url="&url-debian-home;">WWW</ulink> +a <ulink url="&url-debian-ftp;">FTP</ulink>, vytváření grafického +designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace +a samozřejmě správu softwarových balíků. + +</para><para> + +V zájmu sdělování své filosofie a přilákání vývojářů, kteří věří tomu, +co Debian reprezentuje, jsme publikovali množství dokumentů, které +vysvětlují naše hodnoty a slouží jako návody těm, kteří se chtějí stát +debianími vývojáři. + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Novým <ulink url="&url-new-maintainer;">vývojářem</ulink> +se může stát kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z +<ulink url="&url-social-contract;">Debian Social Contract</ulink>. +Každý vývojář může k distribuci připojit další softwarový +balík za předpokladu, že program je podle našich kritérií volně +šiřitelný a balík splňuje naše standardy kvality. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Dokument +<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink> je +jasný a výstižný souhrn +kritérií, která Debian klade na svobodný software. Tento dokument má +ve světě svobodného softwaru velký vliv a je základem pro +<ulink url="&url-osd;">The Open Source Definition</ulink>. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsažené v +<ulink url="&url-debian-policy;">Debian Policy +Manual</ulink>. Dokument určuje podmínky, které musí +splňovat každý balík v naší distribuci. + +</para></listitem> +</itemizedlist> +</para><para> + +Vývojáři Debianu jsou rovněž zainteresováni v řadě dalších projektů, +z nichž některé úzce souvisí přímo s Debianem, jiné se dotýkají celé +linuxové komunity. Například: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Přispívání do +<ulink url="&url-lsb-org;">Linux Standard Base</ulink> +(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému +GNU/Linuxu, což umožní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran +vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat +v Linuxu obecně a ne jen v konkrétních vybraných distribucích. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Projekt <ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy +Standard</ulink> +(FHS) se snaží standardizovat umístění souborů v linuxovém systému. +Softwaroví vývojáři se tak budou moci plně koncentrovat na vývoj +svých programů a nebudou se muset dále starat o to, zda jejich +balík bude fungovat na jiné distribuci GNU/Linuxu. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +<ulink url="&url-debian-jr;">Debian Jr.</ulink> +je interní projekt Debianu zaměřený především na naše nejmenší +uživatele. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><para> + +Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na +<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>. + +</para> + + </sect1> + diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml new file mode 100644 index 000000000..bacc4f246 --- /dev/null +++ b/cs/welcome/what-is-linux.xml @@ -0,0 +1,97 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect1 id="what-is-linux"> + <title>Co je GNU/Linux?</title> +<para> + +Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné +umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy. + +</para><para> + +Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje +každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi +(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny, +přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy. +Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému +GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen +nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu +GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém, +preferujeme pro označení takovýchto systémů termín +<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>, +ale mají tím na mysli GNU/Linux.) + +</para><para> + +Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s +podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou +spuštěno několik programů (multitasking). +Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní +a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci. + +</para><para> + +Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, +když <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink> +zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného +GNU. + +</para><para> + +Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů +použitelných s operačním systémem Unix™ a systémy Unixu +podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli +provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování +nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné +programování a překlad programů. + +</para><para> + +Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců, +největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF), +která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale +také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by +se Linux nikdy nerozšířil. + +</para><para> + +První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se +objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student +Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink +url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>). + +</para><para> + +Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a +Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců. +Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu +<userinput>linux-kernel</userinput> vychází (i v českém překladu) na +webu <ulink url="&url-kernel-traffic;">Kernel +Traffic</ulink>. Informace o konferenci +<userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce +<ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list +FAQ</ulink>. + +</para><para> + +Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software +— například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových +interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to +právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních +systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo +grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit. + +</para><para> + +Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší +bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji +rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou +se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími +uživateli. + +</para> + + </sect1> + |