summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/cs/welcome
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'cs/welcome')
-rw-r--r--cs/welcome/about-copyright.xml87
-rw-r--r--cs/welcome/doc-organization.xml123
-rw-r--r--cs/welcome/getting-newest-doc.xml21
-rw-r--r--cs/welcome/getting-newest-inst.xml25
-rw-r--r--cs/welcome/welcome.xml23
-rw-r--r--cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml28
-rw-r--r--cs/welcome/what-is-debian-linux.xml79
-rw-r--r--cs/welcome/what-is-debian.xml110
-rw-r--r--cs/welcome/what-is-linux.xml97
9 files changed, 593 insertions, 0 deletions
diff --git a/cs/welcome/about-copyright.xml b/cs/welcome/about-copyright.xml
new file mode 100644
index 000000000..e55f91fc1
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/about-copyright.xml
@@ -0,0 +1,87 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 29000 -->
+
+ <sect1>
+<title>O licenčních ujednáních</title>
+
+<para>
+
+Licenční podmínky většiny programů opravňují k používání programu
+pouze na jednom počítači. Debian GNU/Linux taková omezení nemá. Budeme
+rádi, pokud ho nainstalujete na další počítače ve škole či zaměstnání,
+zapůjčíte známým a pomůžete jim s instalací. Můžete dokonce vyrobit
+tisíce kopií a <emphasis>prodávat</emphasis> je. Stačí dodržet jistá
+omezení. To všechno je možné díky tomu, že Debian je založen na
+<emphasis>svobodném softwaru</emphasis>.
+
+</para><para>
+
+Slovo <emphasis>svobodný</emphasis> neznamená, že software postrádá
+copyright, nebo že se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, že licence
+jednotlivých programů nevyžadují poplatek za právo program
+kopírovat. Kdokoli může program rozšířit, přizpůsobit, pozměnit
+a výsledné dílo šířit dál.
+
+<note><para>
+
+Poznamenejme, že jako pragmatický ústupek svým uživatelům, balíčkují
+debianí vývojáři i software, který nesplňuje naši definici svobodného
+software. Tyto balíky nejsou součástí oficiální distribuce a jsou
+dostupné pouze v částech debianích zrcadel nazvaných
+<userinput>contrib</userinput> a <userinput>non-free</userinput>,
+případně na CD vyráběných třetími stranami.
+Obsah a struktura zrcadel jsou popsány v
+<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> pod
+názvem <quote>The Debian FTP archives</quote>.
+
+</para></note>
+
+</para><para>
+
+Hodně programů v systému je licencovaných podle
+<emphasis>GNU</emphasis> <emphasis>General Public License</emphasis>
+(obecná veřejná licence) neboli krátce <emphasis>GPL</emphasis>.
+Licence GPL vyžaduje, abyste kdykoliv, když distribuujete
+kopii programu, zajistili dostupnost <emphasis>zdrojových
+kódů</emphasis> programu; to zaručuje, že vy, jakožto uživatelé,
+můžete dále modifikovat kód a přizpůsobit si software svým potřebám.
+Proto jsou ke všem takovým programům v systému Debian dostupné
+i zdrojové kódy.<footnote>
+
+<para>
+
+Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové
+balíky, podívejte se do
+<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> na část
+<quote>Basics of the Debian Package Management System</quote>.
+
+</para>
+</footnote>
+
+</para><para>
+
+Některé programy v Debianu používají i jiná licenční ujednání.
+Autorská práva a licenční ujednání ke každému balíku lze nalézt
+v souboru
+<filename>/usr/share/doc/<replaceable>jméno-balíku</replaceable>/copyright
+</filename>.
+
+</para><para>
+
+Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian
+pokládá za svobodný software, podívejte se na
+<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink>.
+
+</para><para>
+
+Nejdůležitější právní poznámka je, že tento software je bez
+<emphasis>jakékoliv záruky</emphasis>. Programátoři, kteří vytvořili
+tento software, to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme,
+že software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu,
+jelikož se jedná o svobodný software, můžete jej měnit tak,
+aby odpovídal vašim potřebám &mdash; a využívat kódu ostatních,
+kteří stejným způsobem rozšiřují tento software.
+
+</para>
+ </sect1>
diff --git a/cs/welcome/doc-organization.xml b/cs/welcome/doc-organization.xml
new file mode 100644
index 000000000..0798bca60
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/doc-organization.xml
@@ -0,0 +1,123 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="doc-organization">
+ <title>Organizace příručky</title>
+
+<para>
+
+Tato příručka si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové
+uživatele Debianu a od čtenáře neočekává žádné speciální znalosti
+a zkušenosti. Předpokládá však, že máte obecnou představu o tom,
+jak funguje váš hardware.
+
+</para><para>
+
+Také uživatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé
+informace jako např. velikost minimální instalace,
+detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem
+Debianu apod.
+Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit.
+
+</para><para>
+
+Obecně lze říct, že je tento dokument pojat přímočaře a provede
+vás instalačním procesem krok za krokem.
+Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly,
+které se jimi zabývají.
+
+<orderedlist>
+<listitem><para>
+
+Zjištění, zda-li vaše hardwarová konfigurace umožňuje instalaci systému,
+viz <xref linkend="hardware-req"/>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející
+instalaci systému, viz <xref linkend="preparing"/>.
+Jestliže se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními
+systémy, budete možná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou
+oblast.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace,
+viz <xref linkend="install-methods"/>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+<xref linkend="boot-installer"/> popisuje zavedení instalačního systému.
+Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému
+selže.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Samotnou instalací vás provede <xref linkend="d-i-intro"/>. To
+zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě,
+aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru
+poskytujícího Debian (pokud tedy neinstalujete z CD), rozdělení disku
+a instalaci minimálního funkčního systému.
+(Technickými detaily pro nastavení diskových oblastí se zabývá <xref
+linkend="partitioning"/>.)
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Zavedení nově nainstalovaného systému a dokončení základního nastavení,
+viz <xref linkend="boot-new"/>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Instalace dalšího softwaru, viz <xref linkend="install-packages"/>.
+
+</para></listitem>
+</orderedlist>
+
+</para><para>
+
+Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst
+<xref linkend="post-install"/>. Tato kapitola vysvětluje, kam se
+máte podívat po dalších informacích o Unixu a Debianu a jak
+aktualizovat jádro systému.
+
+<!--
+ Pokud si chcete vytvořit vlastní
+instalační systém, podívejte se na
+<xref linkend="boot-floppy-techinfo"/>.
+-->
+</para><para>
+
+Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět,
+obsahuje <xref linkend="administrivia"/>.
+
+</para>
+ </sect1>
+
+ <sect1 condition="FIXME">
+ <title>Vaše pomoc je vítaná</title>
+
+<para>
+
+Oceníme jakoukoliv pomoc, návrhy na zlepšení a hlavně opravy.
+Pracovní verze dokumentu jsou k dispozici na adrese
+<ulink url="&url-d-i-alioth-manual;"></ulink>, kde najdete seznam všech
+architektur a jazyků, pro které je tato příručka dostupná.
+
+</para><para>
+
+Volně přístupné jsou samozřejmě i zdrojové kódy této příručky &mdash;
+pokud chcete k manuálu přispět, přečtěte si část <xref
+linkend="administrivia"/>. Vítáme návrhy, poznámky, opravy
+a samozřejmě hlášení o chybách. (Hlášení o chybě přiřaďte balíku
+&d-i-manual;, ale nejprve zkontrolujte v databázi, zda již byl tento
+problém hlášen).
+
+</para>
+ </sect1>
diff --git a/cs/welcome/getting-newest-doc.xml b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml
new file mode 100644
index 000000000..e7328ec57
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml
@@ -0,0 +1,21 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="getting-newest-doc">
+ <title>Získání nejnovější verze této příručky</title>
+
+<para>
+
+Tato příručka je živý dokument &mdash; stále se mění, aktualizuje a
+zlepšuje.
+Nejčerstvější informace o &debian;u verze &release;, které se
+objevily až po oficiálním vydání, můžete najít na
+<ulink url="&url-release-area;">stránkách pro Debian &release;</ulink>.
+Aktualizovaná verze této příručky je rovněž k dispozici na
+<ulink url="&url-install-manual;">stránkách oficiálního instalačního
+manuálu</ulink>.
+
+</para>
+
+ </sect1>
diff --git a/cs/welcome/getting-newest-inst.xml b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml
new file mode 100644
index 000000000..13c7cc897
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml
@@ -0,0 +1,25 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="getting-newest-inst">
+ <title>Získání Debianu</title>
+
+<para>
+
+Informace o stažení &debian;u z Internetu nebo seznam
+míst dodávajících oficiální CD s Debianem můžete nalézt na
+<ulink url="&url-debian-distrib;">distribuční stránce</ulink>.
+<ulink url="&url-debian-mirrors;">Seznam Debianích zrcadel</ulink>
+obsahuje kompletní seznam oficiálních
+serverů, ze kterých si můžete Debian stáhnout.
+
+</para><para>
+
+Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protože systém je navržený
+tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. S prvotním nastavením
+systému pro budoucí aktualizace vám pomůže instalační program.
+
+</para>
+
+ </sect1>
diff --git a/cs/welcome/welcome.xml b/cs/welcome/welcome.xml
new file mode 100644
index 000000000..2772857c9
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/welcome.xml
@@ -0,0 +1,23 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+<chapter id="welcome"><title>Vítejte v Debianu</title>
+<para>
+
+V této kapitole se stručně seznámíte s historií projektu Debian a s
+distribucí &debian;. Pokud jste nedočkaví a chcete přejít
+rovnou k instalaci, přeskočte klidně na následující kapitolu.
+
+</para>
+
+&what-is-debian.xml;
+&what-is-linux.xml;
+&what-is-debian-linux.xml;
+&what-is-debian-hurd.xml;
+&getting-newest-inst.xml;
+&getting-newest-doc.xml;
+&doc-organization.xml;
+&about-copyright.xml;
+
+</chapter>
diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml
new file mode 100644
index 000000000..3136c8f20
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml
@@ -0,0 +1,28 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="what-is-debian-hurd" condition="unofficial-build">
+ <title>Co je Debian GNU/Hurd?</title>
+
+<para>
+
+Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU používající jádro GNU Hurd.
+Oproti monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém
+založený na mikrojádře GNU Mach. Momentálně je tento systém stále ve
+vývoji a nehodí se pro každodenní použití, ačkoliv základní systém je
+již téměř dokončen.
+Hurd je zatím vyvíjen pouze pro architekturu i386 a s vývojem pro
+další architektury se počítá později, až systém více vyspěje.
+
+</para><para>
+
+Pokud jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět
+více, podívejte se na <ulink url="http://www.debian.org/ports/hurd/">
+stránky projektu Debian GNU/Hurd</ulink>
+a přihlaste se do diskusního klubu
+<email>debian-hurd@lists.debian.org</email>.
+
+</para>
+
+ </sect1>
diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml
new file mode 100644
index 000000000..174ed4cb2
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml
@@ -0,0 +1,79 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 25496 -->
+
+ <sect1 id="what-is-debian-linux">
+ <title>Co je Debian GNU/Linux?</title>
+<para>
+
+Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU,
+jádrem Linux a dalším svobodným softwarem vyústila do unikátní
+softwarové distribuce, která je známá pod názvem &debian;.
+Distribuci Debian tvoří množství softwarových
+<emphasis>balíků</emphasis>. Jednotlivé balíky sestávají ze
+spustitelných souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních
+souborů. Každý balík má svého <emphasis>správce</emphasis>, který za
+něj zodpovídá (udržuje balík aktuální, sleduje hlášení o chybách a
+komunikuje s autorem, jehož software balíčkuje).
+Díky poměrně velké základně uživatelů v kombinaci se systémem
+hlášení chyb bývají problémy v balících nalezeny a odstraněny velice
+rychle.
+
+</para><para>
+
+Debian je obzvláště populární mezi pokročilými uživateli, kteří si
+cení jeho stabilitu, technickou preciznost a přizpůsobitelnost.
+Systém může vystupovat v různých rolích &mdash; od minimalistického
+firewallu přes vědeckou pracovní stanici až po vysoce výkonný síťový
+server.
+Během vývoje distribuce vzniklo mnoho průkopnických myšlenek, které
+jsou dnes považovány za zcela samozřejmé.
+
+</para><para>
+
+Debian byl například první linuxovou distribucí, která obsahovala
+systém pro správu balíků, čímž se stala instalace programů triviální
+záležitostí. Debian byl také první linuxovou distribucí, kterou jste
+mohli aktualizovat bez přeinstalování celého systému.
+
+</para><para>
+
+I dnes si Debian zachovává některé unikátní vlastnosti. Například jeho
+vývojový proces je ukázkou toho, že model otevřeného vývoje může
+fungovat i pro tak rozsáhlý projekt, jako je vývoj a údržba
+kompletního operačního systému.
+
+</para><para>
+
+Vlastnost, kterou se Debian nejvíc odlišuje od ostatních linuxových
+distribucí, je jeho systém pro správu balíků.
+Tento soubor nástrojů dává administrátorovi systému Debian úplnou
+kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá. Umožňuje mu
+například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak označení
+balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je možné
+upozornit systém na vlastní přeložené balíky a určit, jaké
+jsou závislosti mezi nimi a oficiálními balíky.
+
+</para><para>
+
+Aby byl váš systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými
+programy, debianí servery automaticky ověřují, že balíky přicházejí do
+distribuce od jejich skutečných správců. Debianí vývojáři rovněž
+usilují o to, aby byly programy nakonfigurovány bezpečně již při
+standardním nastavení.
+Jestliže se u distribuovaných balíků vyskytnou bezpečnostní problémy,
+jsou záhy k dispozici jejich opravy, které si můžete pomocí
+jednoduchých aktualizačních nástrojů automaticky stahovat a instalovat
+přes Internet.
+
+</para><para>
+
+Pokud chcete získat podporu pro svůj systém s &debian;em, nebo
+jen chcete komunikovat s vývojáři distribuce, můžete tak učinit pomocí
+více jak &num-of-debian-maillists; diskusních klubů, které Debian spravuje.
+Pro přihlášení do některého z nich stačí vyplnit formulář na
+<ulink url="&url-debian-lists-subscribe;">přihlašovací stránce</ulink>.
+
+</para>
+
+ </sect1>
diff --git a/cs/welcome/what-is-debian.xml b/cs/welcome/what-is-debian.xml
new file mode 100644
index 000000000..376876d72
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/what-is-debian.xml
@@ -0,0 +1,110 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="what-is-debian">
+ <title>Co je Debian?</title>
+<para>
+
+Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vývoji
+svobodného softwaru a šíření myšlenek Free Software Foundation.
+Debian vznikl v roce 1993, když se Ian Murdock rozhodl vytvořit
+kompletní a jednotnou softwarovou distribuci založenou na
+relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu
+softwarovým vývojářům, kteří by chtěli k projektu přispívat.
+Relativně malá skupina zasvěcených nadšenců, původně financovaná
+<ulink url="&url-fsf-intro;">Free Software Foundation</ulink>
+a ovlivněna filosofií <ulink url="&url-gnu-intro;">GNU</ulink>,
+se během let rozrostla do organizace sestávající z asi
+&num-of-debian-developers; <firstterm>vývojářů</firstterm>.
+
+</para><para>
+
+Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících správu
+služeb <ulink url="&url-debian-home;">WWW</ulink>
+a <ulink url="&url-debian-ftp;">FTP</ulink>, vytváření grafického
+designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace
+a samozřejmě správu softwarových balíků.
+
+</para><para>
+
+V zájmu sdělování své filosofie a přilákání vývojářů, kteří věří tomu,
+co Debian reprezentuje, jsme publikovali množství dokumentů, které
+vysvětlují naše hodnoty a slouží jako návody těm, kteří se chtějí stát
+debianími vývojáři.
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+Novým <ulink url="&url-new-maintainer;">vývojářem</ulink>
+se může stát kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z
+<ulink url="&url-social-contract;">Debian Social Contract</ulink>.
+Každý vývojář může k distribuci připojit další softwarový
+balík za předpokladu, že program je podle našich kritérií volně
+šiřitelný a balík splňuje naše standardy kvality.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Dokument
+<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink> je
+jasný a výstižný souhrn
+kritérií, která Debian klade na svobodný software. Tento dokument má
+ve světě svobodného softwaru velký vliv a je základem pro
+<ulink url="&url-osd;">The Open Source Definition</ulink>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsažené v
+<ulink url="&url-debian-policy;">Debian Policy
+Manual</ulink>. Dokument určuje podmínky, které musí
+splňovat každý balík v naší distribuci.
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+</para><para>
+
+Vývojáři Debianu jsou rovněž zainteresováni v řadě dalších projektů,
+z nichž některé úzce souvisí přímo s Debianem, jiné se dotýkají celé
+linuxové komunity. Například:
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+Přispívání do
+<ulink url="&url-lsb-org;">Linux Standard Base</ulink>
+(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému
+GNU/Linuxu, což umožní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran
+vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat
+v Linuxu obecně a ne jen v konkrétních vybraných distribucích.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Projekt <ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy
+Standard</ulink>
+(FHS) se snaží standardizovat umístění souborů v linuxovém systému.
+Softwaroví vývojáři se tak budou moci plně koncentrovat na vývoj
+svých programů a nebudou se muset dále starat o to, zda jejich
+balík bude fungovat na jiné distribuci GNU/Linuxu.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+<ulink url="&url-debian-jr;">Debian Jr.</ulink>
+je interní projekt Debianu zaměřený především na naše nejmenší
+uživatele.
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+
+</para><para>
+
+Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na
+<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>.
+
+</para>
+
+ </sect1>
+
diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml
new file mode 100644
index 000000000..bacc4f246
--- /dev/null
+++ b/cs/welcome/what-is-linux.xml
@@ -0,0 +1,97 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="what-is-linux">
+ <title>Co je GNU/Linux?</title>
+<para>
+
+Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné
+umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy.
+
+</para><para>
+
+Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje
+každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi
+(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny,
+přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy.
+Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému
+GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen
+nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu
+GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém,
+preferujeme pro označení takovýchto systémů termín
+<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>,
+ale mají tím na mysli GNU/Linux.)
+
+</para><para>
+
+Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s
+podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou
+spuštěno několik programů (multitasking).
+Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní
+a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.
+
+</para><para>
+
+Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984,
+když <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink>
+zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného
+GNU.
+
+</para><para>
+
+Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů
+použitelných s operačním systémem Unix&trade; a systémy Unixu
+podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli
+provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování
+nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné
+programování a překlad programů.
+
+</para><para>
+
+Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců,
+největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF),
+která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale
+také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by
+se Linux nikdy nerozšířil.
+
+</para><para>
+
+První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se
+objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student
+Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink
+url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>).
+
+</para><para>
+
+Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a
+Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců.
+Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu
+<userinput>linux-kernel</userinput> vychází (i v českém překladu) na
+webu <ulink url="&url-kernel-traffic;">Kernel
+Traffic</ulink>. Informace o konferenci
+<userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce
+<ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list
+FAQ</ulink>.
+
+</para><para>
+
+Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software
+&mdash; například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových
+interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to
+právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních
+systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo
+grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit.
+
+</para><para>
+
+Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší
+bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji
+rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou
+se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími
+uživateli.
+
+</para>
+
+ </sect1>
+