summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/cs/preparing/bios-setup
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'cs/preparing/bios-setup')
-rw-r--r--cs/preparing/bios-setup/i386.xml199
-rw-r--r--cs/preparing/bios-setup/m68k.xml21
-rw-r--r--cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml53
-rw-r--r--cs/preparing/bios-setup/s390.xml93
-rw-r--r--cs/preparing/bios-setup/sparc.xml99
5 files changed, 230 insertions, 235 deletions
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml
index e6af8a738..fc4d3c84a 100644
--- a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml
+++ b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml
@@ -1,25 +1,24 @@
-<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 28997 -->
+<!-- original version: 36732 -->
<sect2 arch="i386" id="bios-setup">
- <title>Vyvolání menu systému BIOS</title>
+ <title>VyvolĂĄnĂ­ menu systĂŠmu BIOS</title>
<para>
-BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního
-systému. Váš počítač patrně umožňuje vyvolání menu, ze kterého lze
-BIOS nastavit. Před instalací si <emphasis>ověřte</emphasis>, že máte
-BIOS správně nastaven. Vynechání tohoto kroku se může projevit
-záhadnými pády systému, nebo, v nejhorším případě, vám Debian nepůjde
-nainstalovat vůbec.
+BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního
+systému. Váš počítač patrně umožňuje vyvolání menu, ze kterého lze
+BIOS nastavit. Před instalací si <emphasis>ověřte</emphasis>, že máte
+BIOS správně nastaven. Vynechání tohoto kroku se může projevit
+záhadnými pády systému, nebo, v nejhorším případě, vám Debian nepůjde
+nainstalovat vĹŻbec.
</para><para>
-Následující řádky jsou převzaty z
-<ulink url="&url-pc-hw-faq;"></ulink> z odpovědi na otázku, jak
-vyvolat menu systému BIOS (nebo též <quote>CMOS</quote>). Podoba menu
-není jednotná, záleží, kdo je autorem softwaru BIOSu.
+Následující řádky jsou převzaty z
+<ulink url="&url-pc-hw-faq;"></ulink> z odpovědi na otázku, jak
+vyvolat menu systĂŠmu BIOS (nebo tĂŠĹž <quote>CMOS</quote>). Podoba menu
+není jednotnå, zåleŞí, kdo je autorem softwaru BIOSu.
</para>
@@ -30,8 +29,8 @@ není jednotná, záleží, kdo je autorem softwaru BIOSu.
<term>AMI BIOS</term>
<listitem><para>
-klávesa <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce (probíhá
-automatický test)
+klávesa <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce (probíhá
+automatickĂ˝ test)
</para></listitem>
</varlistentry>
@@ -42,7 +41,7 @@ automatický test)
<keycombo>
<keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Alt</keycap> <keycap>Esc</keycap>
-</keycombo>, nebo <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce
+</keycombo>, nebo <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce
</para></listitem>
</varlistentry>
@@ -50,7 +49,7 @@ automatický test)
<varlistentry><term>DTK BIOS</term>
<listitem><para>
-klávesa <keycap>Esc</keycap> při úvodní obrazovce
+klávesa <keycap>Esc</keycap> při úvodní obrazovce
</para></listitem>
</varlistentry>
@@ -62,7 +61,7 @@ kombinace
<keycombo>
<keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Delete</keycap>
</keycombo>
-následovaná
+nĂĄsledovanĂĄ
<keycombo>
<keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Insert</keycap>
</keycombo>
@@ -90,121 +89,121 @@ nebo
<para>
-Další informace o vyvolání menu BIOSu jsou třeba v
+Další informace o vyvolání menu BIOSu jsou třeba v
<ulink url="&url-invoking-bios-info;"></ulink>.
</para><para>
-Některé počítače řady &arch-title; menu systému BIOS nemají. Nastavení
-CMOS se pak provádí speciálním programem.
-Pokud takovým programem pro svůj počítač nedisponujete, můžete zkusit
-nějaký najít na <ulink url="&url-simtel;"></ulink>.
+Některé počítače řady &arch-title; menu systému BIOS nemají. Nastavení
+CMOS se pak provĂĄdĂ­ speciĂĄlnĂ­m programem.
+Pokud takovým programem pro svůj počítač nedisponujete, můžete zkusit
+nějaký najít na <ulink url="&url-simtel;"></ulink>.
</para>
</sect2>
<sect2 arch="i386" id="boot-dev-select">
- <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
+ <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
<para>
-V systémech BIOS si obvykle můžete vybrat médium, ze kterého bude
-zaveden operační systém. Nastavte zaváděcí pořadí
-<filename>A:</filename> (první disketová jednotka), CD-ROM
-(pravděpodobně se objevuje jako <filename>D:</filename> nebo
-<filename>E:</filename>) a nakonec <filename>C:</filename> (první
-pevný disk). Tím umožníte zavedení operačního systému buď z diskety
-nebo z CD, ze kterých se Debian instaluje nejčastěji.
+V systĂŠmech BIOS si obvykle mĹŻĹžete vybrat mĂŠdium, ze kterĂŠho bude
+zaveden operační systém. Nastavte zaváděcí pořadí
+<filename>A:</filename> (prvnĂ­ disketovĂĄ jednotka), CD-ROM
+(pravděpodobně se objevuje jako <filename>D:</filename> nebo
+<filename>E:</filename>) a nakonec <filename>C:</filename> (prvnĂ­
+pevný disk). Tím umožníte zavedení operačního systému buď z diskety
+nebo z CD, ze kterých se Debian instaluje nejčastěji.
</para><para>
-Pokud máte novější SCSI řadič a máte k němu připojenou CD mechaniku,
-s největší pravděpodobností z ní budete moci nastartovat.
-Jediné, co musíte udělat, je povolit zavádění z CD-ROM v BIOSu
-vašeho SCSI řadiče.
+Pokud máte novější SCSI řadič a máte k němu připojenou CD mechaniku,
+s největší pravděpodobností z ní budete moci nastartovat.
+Jediné, co musíte udělat, je povolit zavádění z CD-ROM v BIOSu
+vašeho SCSI řadiče.
</para><para>
-Další populární možnost je instalace z úložného USB zařízení (také
-nazývaného klíčenka). Některé BIOSy umí zavádět systém přímo z USB
-zařízení. Tato volba bývá ukrytá v menu pod názvem <quote>Removable
+Další populární možnost je instalace z úložného USB zařízení (také
+nazývaného klíčenka). Některé BIOSy umí zavádět systém přímo z USB
+zařízení. Tato volba bývá ukrytá v menu pod názvem <quote>Removable
drive</quote> nebo dokonce <quote>USB-ZIP</quote>.
</para><para>
-V další části naleznete postup, jak změnit pořadí zavádění. Po
-instalaci nezapomeňte vrátit pořadí na původní hodnoty, abyste mohli
-zavést systém z pevného disku.
+V další části naleznete postup, jak změnit pořadí zavádění. Po
+instalaci nezapomeňte vrátit pořadí na původní hodnoty, abyste mohli
+zavĂŠst systĂŠm z pevnĂŠho disku.
</para>
<sect3 id="ctbooi">
- <title>Změna pořadí zavádění na počítačích s IDE</title>
+ <title>Změna pořadí zavádění na počítačích s IDE</title>
<orderedlist>
<listitem><para>
-Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do BIOSu
-(obvykle to bývá klávesa <keycap>Delete</keycap>).
+Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do BIOSu
+(obvykle to bývå klåvesa <keycap>Delete</keycap>).
</para></listitem>
<listitem><para>
-V nastavení najděte položku <computeroutput>boot
-sequence</computeroutput>. Její umístění závisí na BIOSu, ale obecně
-hledáte položku se seznamem zařízení.
+V nastavení najděte položku <computeroutput>boot
+sequence</computeroutput>. Její umístění závisí na BIOSu, ale obecně
+hledáte položku se seznamem zařízení.
</para><para>
-Obvyklé položky bývají: <computeroutput>C, A, cdrom</computeroutput>
+ObvyklÊ poloŞky bývají: <computeroutput>C, A, cdrom</computeroutput>
nebo <computeroutput>A, C, cdrom</computeroutput>.
</para><para>
-C je pevný disk, A bývá disketová mechanika.
+C je pevný disk, A bývå disketovå mechanika.
</para></listitem>
<listitem><para>
-Změňte pořadí tak, aby na prvním místě byla CD-ROM, nebo disketová
+Změňte pořadí tak, aby na prvním místě byla CD-ROM, nebo disketová
mechanika.
-(Seznamem obvykle listujete klávesami <keycap>Page Up</keycap> a
+(Seznamem obvykle listujete klĂĄvesami <keycap>Page Up</keycap> a
<keycap>Page Down</keycap>.)
</para></listitem>
<listitem><para>
-Uložte změny. (Návod bývá přímo v BIOSu.)
+Uložte změny. (Návod bývá přímo v BIOSu.)
</para></listitem>
</orderedlist>
</sect3>
<sect3 id="ctboos">
- <title>Změna pořadí zavádění na počítačích se SCSI</title>
+ <title>Změna pořadí zavádění na počítačích se SCSI</title>
<para>
<orderedlist>
<listitem><para>
-Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do
-programu pro nastavení SCSI řadiče. (Často to bývá kombinace
+Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do
+programu pro nastavení SCSI řadiče. (Často to bývá kombinace
<keycombo><keycap>Ctrl</keycap> <keycap>F2</keycap></keycombo>.)
</para></listitem>
<listitem><para>
-Najděte položku pro změnu zaváděcího pořadí.
+Najděte položku pro změnu zaváděcího pořadí.
</para></listitem>
<listitem><para>
-Nastavte ji tak, aby SCSI ID CD-ROM mechaniky bylo v seznamu první.
+Nastavte ji tak, aby SCSI ID CD-ROM mechaniky bylo v seznamu prvnĂ­.
</para></listitem>
<listitem><para>
-Uložte změny. (Obvykle musíte stisknout klávesu <keycap>F10</keycap>.)
+Uložte změny. (Obvykle musíte stisknout klávesu <keycap>F10</keycap>.)
</para></listitem>
</orderedlist>
@@ -214,45 +213,45 @@ Uložte změny. (Obvykle musíte stisknout klávesu <keycap>F10</keycap>.)
</sect2>
<sect2 arch="i386">
- <title>Různá nastavení BIOSu</title>
+ <title>RĹŻznĂĄ nastavenĂ­ BIOSu</title>
- <sect3 id="cd-settings"><title>Nastavení CD-ROM</title>
+ <sect3 id="cd-settings"><title>NastavenĂ­ CD-ROM</title>
<para>
-Některé BIOSy (jako třeba Award BIOS) obsahují možnost <quote>automaticky
-nastavit rychlost otáčení CD</quote>, což nemusí být nejlepší volba. Pokud
-od jádra dostáváte chybové hlášky <userinput>seek failed</userinput>,
-může to být váš problém. Raději byste měli rychlost otáčení nastavit
-na nějakou menší hodnotu.
+Některé BIOSy (jako třeba Award BIOS) obsahují možnost <quote>automaticky
+nastavit rychlost otáčení CD</quote>, což nemusí být nejlepší volba. Pokud
+od jĂĄdra dostĂĄvĂĄte chybovĂŠ hlĂĄĹĄky <userinput>seek failed</userinput>,
+může to být váš problém. Raději byste měli rychlost otáčení nastavit
+na nějakou menší hodnotu.
</para>
</sect3>
- <sect3><title>Paměti Extended a Expanded</title>
+ <sect3><title>Paměti Extended a Expanded</title>
<para>
-Pokud máte v počítači oba druhy paměti, nastavte co nejvíce ve
-prospěch paměti <emphasis>extended</emphasis>. Linux neumí pracovat
-s ex<emphasis>pan</emphasis>dovanou pamětí.
+Pokud máte v počítači oba druhy paměti, nastavte co nejvíce ve
+prospěch paměti <emphasis>extended</emphasis>. Linux neumí pracovat
+s ex<emphasis>pan</emphasis>dovanou pamětí.
</para>
</sect3>
- <sect3><title>Ochrana proti virům</title>
+ <sect3><title>Ochrana proti virĹŻm</title>
<para>
-Zakažte v BIOSu varování o výskytu virů. Máte-li speciální desku
-s antivirovou ochranou, deaktivujte ji, nebo kartu z počítače fyzicky
-odstraňte. Její funkce není slučitelná s během systému GNU/Linux.
-Navíc díky přístupovým právům k souborům a chráněné paměti jádra o
-virech v Linuxu skoro neuslyšíte.
+ZakaŞte v BIOSu varovåní o výskytu virů. Måte-li speciålní desku
+s antivirovou ochranou, deaktivujte ji, nebo kartu z počítače fyzicky
+odstraňte. Její funkce není slučitelná s během systému GNU/Linux.
+Navíc díky přístupovým právům k souborům a chráněné paměti jádra o
+virech v Linuxu skoro neuslyĹĄĂ­te.
<footnote>
<para>
-Po instalaci můžete ochranu zaváděcího sektoru (MBR) obnovit, protože
-pak již není nutné do této části disku zapisovat. Z hlediska Linuxu
-nemá ochrana velký význam, ale ve Windows může zabránit katastrofě.
+Po instalaci můžete ochranu zaváděcího sektoru (MBR) obnovit, protože
+pak již není nutné do této části disku zapisovat. Z hlediska Linuxu
+nemá ochrana velký význam, ale ve Windows může zabránit katastrofě.
</para>
</footnote>
@@ -260,50 +259,50 @@ nemá ochrana velký význam, ale ve Windows může zabránit katastrofě.
</para>
</sect3>
- <sect3><title>Stínová paměť (Shadow RAM)</title>
+ <sect3><title>Stínová paměť (Shadow RAM)</title>
<para>
-Vaše základní deska zřejmě nabízí volbu <emphasis>shadow
-RAM</emphasis> nebo nastavení typu <quote>BIOS caching</quote>,
+Vaše základní deska zřejmě nabízí volbu <emphasis>shadow
+RAM</emphasis> nebo nastavenĂ­ typu <quote>BIOS caching</quote>,
<quote>Video BIOS Shadow</quote>, <quote>C800-CBFF
Shadow</quote>. <emphasis>Deaktivujte</emphasis> tato
-nastavení. Shadow RAM zrychluje přístup do ROM pamětí na základní
-desce a některých řadičích. Linux místo této optimalizace používá
-vlastní 32 bitový přístup a poskytuje tuto paměť programům jako běžnou
-paměť. Při zapnuté volbě shadow RAM může docházet ke konfliktu při
-přístupu k zařízením.
+nastavení. Shadow RAM zrychluje přístup do ROM pamětí na základní
+desce a některých řadičích. Linux místo této optimalizace používá
+vlastní 32 bitový přístup a poskytuje tuto paměť programům jako běžnou
+paměť. Při zapnuté volbě shadow RAM může docházet ke konfliktu při
+přístupu k zařízením.
</para>
</sect3>
- <sect3><title>Díra v paměti</title>
+ <sect3><title>Díra v paměti</title>
<para>
-Najdete-li v menu BIOS položku <quote>15-16 MB Memory Hole</quote>,
-prosím, zakažte tuto funkci. Linux bude využívat celých 16 MB.
+Najdete-li v menu BIOS poloĹžku <quote>15-16 MB Memory Hole</quote>,
+prosím, zakaŞte tuto funkci. Linux bude vyuŞívat celých 16 MB.
</para><para>
-Základní deska Intel Endeavor má volbu <quote>LFB</quote> neboli
-<quote>Linear Frame Buffer</quote> obsahující dvě položky
+ZĂĄkladnĂ­ deska Intel Endeavor mĂĄ volbu <quote>LFB</quote> neboli
+<quote>Linear Frame Buffer</quote> obsahující dvě položky
<quote>Disabled</quote> a <quote>1 Megabyte</quote>. Nastavte ji na
-<quote>1 Megabyte</quote>. Při druhé alternativě nešlo správně načíst
-instalační disketu a systém se zhroutil. V době psaní příručky nebylo
-zřejmé, co je příčinou &mdash; instalace byla prostě možná jen s tímto
-nastavením.
+<quote>1 Megabyte</quote>. Při druhé alternativě nešlo správně načíst
+instalační disketu a systém se zhroutil. V době psaní příručky nebylo
+zřejmé, co je příčinou &mdash; instalace byla prostě možná jen s tímto
+nastavenĂ­m.
</para>
</sect3>
<!-- no other platforms other than x86 provide this sort of thing, AFAIK -->
- <sect3><title>Pokročilá správa napájení (APM)</title>
+ <sect3><title>Pokročilá správa napájení (APM)</title>
<para>
-Pokud vaše základní deska nabízí podporu správy napájení, nastavte
-úsporný režim na volbu APM a zakažte režimy doze, standby, suspend,
-nap a sleep, stejně jako časovač pro uspání disku. Linux dokáže uvést
-počítač do úsporného stavu i bez služeb BIOSu.
+Pokud vaĹĄe zĂĄkladnĂ­ deska nabĂ­zĂ­ podporu sprĂĄvy napĂĄjenĂ­, nastavte
+ĂşspornĂ˝ reĹžim na volbu APM a zakaĹžte reĹžimy doze, standby, suspend,
+nap a sleep, stejně jako časovač pro uspání disku. Linux dokáže uvést
+počítač do úsporného stavu i bez služeb BIOSu.
</para>
</sect3>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml b/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml
index 21eece5ae..03ab656a4 100644
--- a/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml
+++ b/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml
@@ -1,21 +1,20 @@
-<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 28672 -->
<sect2 arch="m68k" id="firmware-revs">
- <title>Revize Firmwaru a nastavení stávajícího OS</title>
+ <title>Revize Firmwaru a nastavenĂ­ stĂĄvajĂ­cĂ­ho OS</title>
<para>
-Počítače typu &arch-title; se obvykle konfigurují samy a nepotřebují
-žádný zásah do nastavení firmwaru. V každém případě byste se však měli
-ujistit, že používáte příslušné záplaty jak systému, tak ROM. Na
-Macintoshích je doporučená verze MacOS >= 7.1, protože verze 7.0.1
-obsahuje chybu v ovladačích videa, která zabrání zavaděči deaktivovat
-přerušení videa, což způsobí zaseknutí počítače. Na systémech BVM
-VMEbus byste měli použít boot ROM BVMBug revize G nebo vyšší. Boot ROM
-BVMBug nejsou součástí systémů BVM, ale jsou zdarma dostupné na
-vyžádání.
+Počítače typu &arch-title; se obvykle konfigurují samy a nepotřebují
+žádný zásah do nastavení firmwaru. V každém případě byste se však měli
+ujistit, že používáte příslušné záplaty jak systému, tak ROM. Na
+Macintoshích je doporučená verze MacOS >= 7.1, protože verze 7.0.1
+obsahuje chybu v ovladačích videa, která zabrání zavaděči deaktivovat
+přerušení videa, což způsobí zaseknutí počítače. Na systémech BVM
+VMEbus byste měli použít boot ROM BVMBug revize G nebo vyšší. Boot ROM
+BVMBug nejsou součástí systémů BVM, ale jsou zdarma dostupné na
+vyŞådåní.
</para>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml
index dd71e8b53..61adc1d92 100644
--- a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml
+++ b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml
@@ -1,28 +1,27 @@
-<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 28672 -->
+<!-- original version: 36732 -->
<sect2 arch="powerpc" id="invoking-openfirmware">
- <title>Vyvolání OpenFirmwaru</title>
+ <title>VyvolĂĄnĂ­ OpenFirmwaru</title>
<para>
-Na systémech &arch-title; obvykle není třeba BIOS (nazývaný
+Na systémech &arch-title; obvykle není třeba BIOS (nazývaný
OpenFirmware) nastavovat. PReP a CHRP jsou vybaveny OpenFirmwarem,
-ale protože se bohužel způsob vyvolání liší u každého výrobce, budete
-se muset podívat do dokumentace ke svému počítači.
+ale protoŞe se bohuŞel způsob vyvolåní liťí u kaŞdÊho výrobce, budete
+se muset podívat do dokumentace ke svému počítači.
</para><para>
-Na &arch-title; Macintoshích vyvoláte OpenFirmware při zavádění
-klávesami <keycombo><keycap>Command</keycap> <keycap>option</keycap>
-<keycap>O</keycap> <keycap>F</keycap> </keycombo>. Klávesy se
-většinou začnou odchytávat po <quote>zvonku</quote>, ale načasování se
-liší od modelu k modelu.
-Více tipů má <ulink url="&url-netbsd-powerpc-faq;"></ulink>.
+Na &arch-title; Macintoshích vyvoláte OpenFirmware při zavádění
+klĂĄvesami <keycombo><keycap>Command</keycap> <keycap>option</keycap>
+<keycap>O</keycap> <keycap>F</keycap> </keycombo>. KlĂĄvesy se
+většinou začnou odchytávat po <quote>zvonku</quote>, ale načasování se
+liĹĄĂ­ od modelu k modelu.
+VĂ­ce tipĹŻ mĂĄ <ulink url="&url-netbsd-powerpc-faq;"></ulink>.
</para><para>
-Prompt OpenFirmwaru vypadá takto:
+Prompt OpenFirmwaru vypadĂĄ takto:
<informalexample><screen>
ok
@@ -31,23 +30,23 @@ ok
</para><para>
-Na starších modelech &arch-title; Maců je standardní a někdy jediná
-možnost komunikace OpenFirmwaru s uživatelem přes sériový (modemový)
-port. Jestliže na některém z těchto strojů vyvoláte OpenFirmware,
-uvidíte pouze černou obrazovku. V takovém případě musíte pro
-komunikaci s OpenFirmwarem použít terminálový program na jiném
-počítači připojeném přes sériový port.
+Na starších modelech &arch-title; Maců je standardní a někdy jediná
+možnost komunikace OpenFirmwaru s uživatelem přes sériový (modemový)
+port. Jestliže na některém z těchto strojů vyvoláte OpenFirmware,
+uvidíte pouze černou obrazovku. V takovém případě musíte pro
+komunikaci s OpenFirmwarem pouŞít terminålový program na jinÊm
+počítači připojeném přes sériový port.
</para><para>
-OpenFirmware na béžových počítačích OldWorld G3 je ve verzích 2.0f1
-a 2.4 pokažený. Dokud se firmware nezazáplatuje, nebudou tyto stroje
-schopny zavést systém z pevného disku.
-Záplata je obsažená v utilitě <application>System Disk
-2.3.1</application> a je dostupná na adrese
-<ulink url="ftp://ftp.apple.com/developer/macosxserver/utilities/SystemDisk2.3.1.smi.bin"></ulink>.
-V MacOS utilitu rozbalte, spusťte a tlačítkem Save uložte záplatu do
-nvram.
+OpenFirmware na béžových počítačích OldWorld G3 je ve verzích 2.0f1
+a 2.4 pokaĹženĂ˝. Dokud se firmware nezazĂĄplatuje, nebudou tyto stroje
+schopny zavést systém z pevného disku. Záplata je obsažená v utilitě
+<application>System Disk 2.3.1</application> a je dostupnĂĄ na adrese
+<ulink
+url="ftp://ftp.apple.com/developer/macosxserver/utilities/SystemDisk2.3.1.smi.bin"></ulink>.
+V MacOS utilitu rozbalte, spusťte a tlačítkem
+<guibutton>Save</guibutton> uloĹžte zĂĄplatu do nvram.
</para>
</sect2>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml
index c9c7d456b..b8cf3b498 100644
--- a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml
+++ b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml
@@ -1,50 +1,49 @@
-<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 28672 -->
+<!-- original version: 36732 -->
<sect2 arch="s390">
- <title>Nastavení BIOSu</title>
+ <title>NastavenĂ­ BIOSu</title>
<para>
-Abyste mohli na počítač S/390 nebo zSeries nainstalovat Debian,
-musíte nejprve zavést do systému jádro. Zaváděcí mechanismus je na
-této platformě diametrálně odlišný od ostatních systémů, obzvláště od
-kategorie PC (například zde není k dispozici disketová mechanika).
-Při práci s touto platformou si asi všimnete dalšího velkého rozdílu:
-většinu času (pokud ne všechen) budete pracovat vzdáleně za použití
-klientských programů telnetu nebo www prohlížeče. Je tomu tak kvůli
-speciální systémové architektuře, kde je konzola 3215/3270 řádková
-místo znaková.
+Abyste mohli na počítač S/390 nebo zSeries nainstalovat Debian, musíte
+nejprve zavést do systému jádro. Zaváděcí mechanismus je na této
+platformě diametrálně odlišný od ostatních systémů, obzvláště od
+kategorie PC (například zde není k dispozici disketová mechanika).
+Při práci s touto platformou si asi všimnete dalšího velkého rozdílu:
+většinu času (pokud ne všechen) budete pracovat vzdáleně za použití
+klientských programů telnetu nebo www prohlížeče. Je tomu tak kvůli
+speciální systémové architektuře, kde je konzola 3215/3270 řádková
+mĂ­sto znakovĂĄ.
</para><para>
-Linux může na této platformě běžet nativně na skutečném počítači v
-takzvané LPAR (logické oblasti), nebo ve virtuálním počítači
-vytvořeném systémem VM. Na všech těchto systémech můžete použít
-zavádění z pásky. Také byste mohli použít jiná zaváděcí média, ale ta
-většinou nejsou k dispozici. Například můžete využít virtuální čtečku
-karet virtuálního počítače, nebo, pokud instalujete do LPAR, zavést
-systém z HMC (hardwarová konzola pro správu systému).
+Linux může na této platformě běžet nativně na skutečném počítači v
+takzvané LPAR (logické oblasti), nebo ve virtuálním počítači
+vytvořeném systémem VM. Na všech těchto systémech můžete použít
+zavádění z pásky. Také byste mohli použít jiná zaváděcí média, ale ta
+většinou nejsou k dispozici. Například můžete využít virtuální čtečku
+karet virtuálního počítače, nebo, pokud instalujete do LPAR, zavést
+systĂŠm z HMC (hardwarovĂĄ konzola pro sprĂĄvu systĂŠmu).
</para><para>
-Než začnete s vlastní instalací, měli byste si projít několik
-přípravných kroků. Firma IBM celý proces zdokumentovala (mj. jak
-vytvořit instalační médium a jak z něj zavést systém) a není zde
-tedy potřeba tyto informace duplikovat. Krátce se však zmíníme
-o krocích specifických pro Debian. Podle uvedených zdrojů byste si
-měli připravit počítač a instalační médium a poté z něj zavést
-instalaci. Jakmile uvidíte uvítací zprávu instalačního systému,
-pokračujte dál za pomoci tohoto manuálu.
+Než začnete s vlastní instalací, měli byste si projít několik
+přípravných kroků. Firma IBM celý proces zdokumentovala (mj. jak
+vytvořit instalační médium a jak z něj zavést systém) a není zde
+tedy potřeba tyto informace duplikovat. Krátce se však zmíníme
+o krocích specifických pro Debian. Podle uvedených zdrojů byste si
+měli připravit počítač a instalační médium a poté z něj zavést
+instalaci. Jakmile uvidíte uvítací zprávu instalačního systému,
+pokračujte dál za pomoci tohoto manuálu.
</para>
</sect2>
<sect2 arch="s390">
- <title>Nativní (LPAR) instalace</title>
+ <title>NativnĂ­ (LPAR) instalace</title>
<para>
-Pro nastavení LPAR pro instalaci Linuxu si v červených knihách
+Pro nastavení LPAR pro instalaci Linuxu si v červených knihách
<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
Linux for &arch-title;</ulink> a
<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
@@ -55,46 +54,46 @@ nastudujte kapitoly 5 a 3.2.
</sect2>
<sect2 arch="s390">
- <title>Instalace jako host systému VM</title>
+ <title>Instalace jako host systĂŠmu VM</title>
<para>
-Pro nastavení hosta systému VM pro instalaci Linuxu si v červených
-knihách
+Pro nastavení hosta systému VM pro instalaci Linuxu si v červených
+knihĂĄch
<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
Linux for &arch-title;</ulink> a
<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink>
-přečtěte kapitoly 6 a 3.1.
+přečtěte kapitoly 6 a 3.1.
</para><para>
-Dále budete muset zkopírovat všechny soubory z podadresáře
-<filename>generic</filename> na váš CMS disk. Ujistěte se, že soubory
-<filename>kernel.debian</filename> a
-<filename>initrd.debian</filename> přenášíte v binárním módu s pevnou
-šířkou záznamu 80 znaků.
+Dále budete muset zkopírovat všechny soubory z podadresáře
+<filename>generic</filename> na váš CMS disk. Ujistěte se, že soubory
+<filename>kernel.debian</filename>
+a <filename>initrd.debian</filename> přenášíte v binárním módu
+s pevnou šířkou záznamu 80 znaků.
</para>
</sect2>
<sect2 arch="s390">
- <title>Nastavení instalačního serveru</title>
+ <title>Nastavení instalačního serveru</title>
<para>
-Pokud nemáte připojení k Internetu (ať už přímo nebo přes proxy),
-musíte si vytvořit lokální instalační server, který bude dostupný z
-instalovaného S/390 a na kterém budou umístěny všechny balíčky, jež
-chcete instalovat. Tyto balíčky musí být dostupné přes NFS, HTTP nebo
+Pokud nemáte připojení k Internetu (ať už přímo nebo přes proxy),
+musíte si vytvořit lokální instalační server, který bude dostupný
+z instalovaného S/390 a na kterém budou umístěny všechny balíčky, jež
+chcete instalovat. Tyto balíčky musí být dostupné přes NFS, HTTP nebo
FTP.
</para><para>
-Instalační server potřebuje přesnou kopii adresářové struktury
-libovolného zrcadla Debianu. Vyžadovány jsou samozřejmě pouze soubory
-architektury s390 a soubory na architektuře nezávislé. Do takto
-vytvořené struktury můžete také nakopírovat obsah všech instalačních
+Instalační server potřebuje přesnou kopii adresářové struktury
+libovolného zrcadla Debianu. Vyžadovány jsou samozřejmě pouze soubory
+architektury s390 a soubory na architektuře nezávislé. Do takto
+vytvořené struktury můžete také nakopírovat obsah všech instalačních
CD.
</para>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml
index c07559cc4..739ca929f 100644
--- a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml
+++ b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml
@@ -1,64 +1,63 @@
-<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 28997 -->
+<!-- original version: 36732 -->
<sect2 arch="sparc" id="invoking-openboot">
- <title>Vyvolání OpenBootu</title>
+ <title>VyvolĂĄnĂ­ OpenBootu</title>
<para>
-OpenBoot poskytuje základní funkce potřebné k zavedení počítačů
-&arch-title;. Funkčně je to podobné BIOSu na architektuře x86, ale
-mnohem hezčí. Sun boot PROM mají zabudovaný interpret, který umožňuje
-provádět s počítačem zajímavé věci, jako třeba diagnostiku, psaní
-jednoduchých skriptů, atd.
+OpenBoot poskytuje základní funkce potřebné k zavedení počítačů
+&arch-title;. Funkčně je to podobné BIOSu na architektuře x86, ale
+mnohem hezčí. Sun boot PROM mají zabudovaný interpret, který umožňuje
+provádět s počítačem zajímavé věci, jako třeba diagnostiku, psaní
+jednoduchých skriptů, atd.
</para><para>
-K získání zaváděcího promptu musíte stisknout a držet klávesu
-<keycap>Stop</keycap> (na starších klávesnicích typu 4 použijte
-klávesu <keycap>L1</keycap>, nebo u PC klávesnice připojené
-adaptérem stiskněte <keycap>Break</keycap>) a současně stisknout
-klávesu <keycap>A</keycap>. Boot PROM vám ukáže prompt
+K získání zaváděcího promptu musíte stisknout a držet klávesu
+<keycap>Stop</keycap> (na starĹĄĂ­ch klĂĄvesnicĂ­ch typu 4 pouĹžijte
+klávesu <keycap>L1</keycap>, nebo u PC klávesnice připojené
+adaptérem stiskněte <keycap>Break</keycap>) a současně stisknout
+klĂĄvesu <keycap>A</keycap>. Boot PROM vĂĄm ukĂĄĹže prompt
<userinput>ok</userinput> nebo <userinput>&gt;</userinput>.
-Obecně je lepší mít novější prompt <userinput>ok</userinput>, takže
-pokud dostanete starý prompt, pro přepnutí do novějšího stiskněte
-klávesu <keycap>n</keycap>.
+Obecně je lepší mít novější prompt <userinput>ok</userinput>, takže
+pokud dostanete starý prompt, pro přepnutí do novějšího stiskněte
+klĂĄvesu <keycap>n</keycap>.
</para><para>
-Používáte-li sériovou konzoli, pošlete počítači přerušení. V Minicomu
-použijte <keycap>Ctrl-A F</keycap>, v programu cu stiskněte
-<keycap>Enter</keycap> a poté napište
-<userinput>%~break</userinput>. Používáte-li jiný program pro emulaci
-terminálu, podívejte se do jeho dokumentace.
+Používáte-li sériovou konzoli, pošlete počítači přerušení. V Minicomu
+použijte <keycap>Ctrl-A F</keycap>, v programu cu stiskněte
+<keycap>Enter</keycap> a potĂŠ napiĹĄte
+<userinput>%~break</userinput>. PouŞívåte-li jiný program pro emulaci
+terminĂĄlu, podĂ­vejte se do jeho dokumentace.
</para>
</sect2>
<sect2 arch="sparc" id="boot-dev-select-sun">
- <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
+ <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
<para>
-OpenBoot můžete použít k zavedení z různých zařízení, nebo ke změně
-standardního zaváděcího zařízení. Nyní byste se však měli seznámit
-s tím, jak OpenBoot pojmenovává zařízení, protože je to odlišné od
-způsobu, jakým zařízení pojmenovává Linux (viz
+OpenBoot můžete použít k zavedení z různých zařízení, nebo ke změně
+standardního zaváděcího zařízení. Nyní byste se však měli seznámit
+s tím, jak OpenBoot pojmenovává zařízení, protože je to odlišné od
+způsobu, jakým zařízení pojmenovává Linux (viz
<xref linkend="device-names"/>).
-Také příkazy se mohou lišit v závislosti na použité verzi OpenBootu.
-Bližší informace o OpenBootu se můžete dočíst v
+Také příkazy se mohou lišit v závislosti na použité verzi OpenBootu.
+Bližší informace o OpenBootu se můžete dočíst v
<ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot Reference</ulink>.
</para><para>
-V novějších verzích OpenBootu můžete používat jména zařízení jako
+V novějších verzích OpenBootu můžete používat jména zařízení jako
<quote>floppy</quote>, <quote>cdrom</quote>, <quote>net</quote>,
-<quote>disk</quote> nebo <quote>disk2</quote>. Jejich význam je
-zřejmý (<quote>net</quote> se používá pro zavedení ze sítě). Dále
-může jméno zařízení specifikovat konkrétní oblast na disku, jako třeba
-<quote>disk2:a</quote>, což zavede systém z první oblasti druhého
-disku. Kompletní OpenBoot jméno zařízení má tvar
+<quote>disk</quote> nebo <quote>disk2</quote>. Jejich význam je
+zřejmý (<quote>net</quote> se používá pro zavedení ze sítě). Dále
+může jméno zařízení specifikovat konkrétní oblast na disku, jako třeba
+<quote>disk2:a</quote>, coĹž zavede systĂŠm z prvnĂ­ oblasti druhĂŠho
+disku. Kompletní OpenBoot jméno zařízení má tvar
<informalexample>
<screen>
@@ -67,30 +66,30 @@ disku. Kompletní OpenBoot jméno zařízení má tvar
<replaceable>device-arguments</replaceable>
</screen></informalexample>.
-Ve starších revizích OpenBootu se pojmenování zařízení mírně liší:
-disketová mechanika se nazývá <quote>/fd</quote>, a SCSI disky se
-označují ve tvaru <quote>sd(<replaceable>controller</replaceable>,
+Ve starších revizích OpenBootu se pojmenování zařízení mírně liší:
+disketovå mechanika se nazývå <quote>/fd</quote>, a SCSI disky se
+označují ve tvaru <quote>sd(<replaceable>controller</replaceable>,
<replaceable>disk-target-id</replaceable>,
-<replaceable>disk-lun</replaceable>)</quote>. Novější revize OpenBootu
-mají příkaz <command>show-devs</command>, kterým zobrazíte všechna
-aktuálně nakonfigurovaná zařízení. Kompletní informace o všech
-revizích najdete v <ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot
+<replaceable>disk-lun</replaceable>)</quote>. Novější revize OpenBootu
+mají příkaz <command>show-devs</command>, kterým zobrazíte všechna
+aktuálně nakonfigurovaná zařízení. Kompletní informace o všech
+revizĂ­ch najdete v <ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot
Reference</ulink>.
</para><para>
-Systém z daného zařízení zavedete příkazem <userinput>boot
+Systém z daného zařízení zavedete příkazem <userinput>boot
<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>. Pokud z tohoto
-zařízení chcete zavádět systém automaticky, můžete nastavit příslušnou
-proměnnou příkazem <userinput>setenv</userinput>.
-V OpenBootu 1.x použijte příkaz <userinput>setenv boot-from
+zařízení chcete zavádět systém automaticky, můžete nastavit příslušnou
+proměnnou příkazem <userinput>setenv</userinput>.
+V OpenBootu 1.x použijte příkaz <userinput>setenv boot-from
<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>,
-nebo v novějších revizích <userinput>setenv boot-device
+nebo v novějších revizích <userinput>setenv boot-device
<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>.
-Proměnná se dá změnit i přímo z operačního systému
-(v Solarisu příkazem <command>eeprom</command>, v Linuxu změnou
-souborů v adresáři <filename>/proc/openprom/options/</filename>).
-Například pod Linuxem:
+Proměnná se dá změnit i přímo z operačního systému
+(v Solarisu příkazem <command>eeprom</command>, v Linuxu změnou
+souborů v adresáři <filename>/proc/openprom/options/</filename>).
+Například pod Linuxem:
<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>echo disk1:1 &gt; /proc/openprom/options/boot-device</userinput>