1 files changed, 51 insertions, 52 deletions

diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml
index bacc4f246..ea5fde4cf 100644
--- a/cs/welcome/what-is-linux.xml
+++ b/cs/welcome/what-is-linux.xml
@@ -1,4 +1,3 @@
-<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
 <!-- $Id$ -->
 <!-- original version: 28672 -->
 
@@ -6,90 +5,90 @@
  <title>Co je GNU/Linux?</title>
 <para>
 
-Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné
-umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy.
+Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné
+umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy.
 
 </para><para>
 
-Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje
-každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi
-(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny,
-přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy.
-Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému
-GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen
-nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu
-GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém,
-preferujeme pro označení takovýchto systémů termín
-<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>,
-ale mají tím na mysli GNU/Linux.)
+Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje
+každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi
+(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny,
+přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy.
+Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému
+GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen
+nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu
+GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém,
+preferujeme pro označení takovýchto systémů termín
+<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>,
+ale majĂ­ tĂ­m na mysli GNU/Linux.)
 
 </para><para>
 
-Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s
-podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou
-spuštěno několik programů (multitasking).
-Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní
-a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.
+Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s
+podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou
+spuštěno několik programů (multitasking).
+Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní
+a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.
 
 </para><para>
 
-Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984,
-když <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink>
-zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného
+Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984,
+kdyĹž <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink>
+zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného
 GNU.
 
 </para><para>
 
-Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů
-použitelných s operačním systémem Unix&trade; a systémy Unixu
-podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli
-provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování
-nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné
-programování a překlad programů.
+Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů
+použitelných s operačním systémem Unix&trade; a systémy Unixu
+podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli
+provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování
+nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné
+programování a překlad programů.
 
 </para><para>
 
-Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců,
-největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF),
-která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale
-také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by
-se Linux nikdy nerozšířil.
+Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců,
+největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF),
+která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale
+také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by
+se Linux nikdy nerozšířil.
 
 </para><para>
 
-První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se
-objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student
-Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink
+PrvnĂ­ <ulink url="&url-kernel-org;">linuxovĂŠ jĂĄdro</ulink> se
+objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejĹĄĂ­ student
+HelsinskĂŠ univerzity, jako nĂĄhradu za Minix (viz <ulink
 url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>).
 
 </para><para>
 
-Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a
-Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců.
-Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu
-<userinput>linux-kernel</userinput> vychází (i v českém překladu) na
+Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a
+Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců.
+Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu
+<userinput>linux-kernel</userinput> vychází (i v českém překladu) na
 webu <ulink url="&url-kernel-traffic;">Kernel
 Traffic</ulink>. Informace o konferenci
-<userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce
+<userinput>linux-kernel</userinput> mĹŻĹžete najĂ­t na strĂĄnce
 <ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list
 FAQ</ulink>.
 
 </para><para>
 
-Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software
-&mdash; například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových
-interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to
-právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních
-systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo
-grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit.
+Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software
+&mdash; například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových
+interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to
+právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních
+systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo
+grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit.
 
 </para><para>
 
-Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší
-bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji
-rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou
-se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími
-uživateli.
+Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší
+bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji
+rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou
+se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími
+uĹživateli.
 
 </para>