diff options
author | Miroslav Kure <kurem@upcase.inf.upol.cz> | 2006-05-14 16:17:19 +0000 |
---|---|---|
committer | Miroslav Kure <kurem@upcase.inf.upol.cz> | 2006-05-14 16:17:19 +0000 |
commit | 0b913f7b9198e677b923917b73e84c52d9113ccd (patch) | |
tree | 38338f78865e2be92faf18ce64776fb96f4732db /cs/welcome/what-is-linux.xml | |
parent | d80e3ba1b51cde5abdf8b9e68cd9e77e8ffc5118 (diff) | |
download | installation-guide-0b913f7b9198e677b923917b73e84c52d9113ccd.zip |
Converted Czech d-i manual source to UTF-8 encoding
Updated translation to 100%
Diffstat (limited to 'cs/welcome/what-is-linux.xml')
-rw-r--r-- | cs/welcome/what-is-linux.xml | 103 |
1 files changed, 51 insertions, 52 deletions
diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml index bacc4f246..ea5fde4cf 100644 --- a/cs/welcome/what-is-linux.xml +++ b/cs/welcome/what-is-linux.xml @@ -1,4 +1,3 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 28672 --> @@ -6,90 +5,90 @@ <title>Co je GNU/Linux?</title> <para> -Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné -umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy. +Linux je operaÄnĂ systĂŠm, coĹž je skupina programĹŻ, kterĂŠ vĂĄm mimo jinĂŠ +umoĹžĹujĂ komunikovat s poÄĂtaÄem a spouĹĄtÄt dalĹĄĂ programy. </para><para> -Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje -každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi -(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny, -přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy. -Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému -GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen -nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu -GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém, -preferujeme pro označení takovýchto systémů termín -<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>, -ale mají tím na mysli GNU/Linux.) +OperaÄnĂ systĂŠm se sklĂĄdĂĄ z Ĺady zĂĄkladnĂch programĹŻ, kterĂŠ potĹebuje +kaĹždĂ˝ poÄĂtaÄ, aby byl vĹŻbec schopen pracovat s rĹŻznĂ˝mi periferiemi +(napĹ. pracovat s daty na discĂch a pĂĄskĂĄch, obsluhovat tiskĂĄrny, +pĹidÄlovat pamÄĹĽ, ...), komunikovat s uĹživatelem a spouĹĄtÄt programy. +NejdĹŻleĹžitÄjĹĄĂ ÄĂĄstĂ operaÄnĂho systĂŠmu je jĂĄdro, coĹž je v systĂŠmu +GNU/Linux prĂĄvÄ Linux. Zbytek systĂŠmu okolo jĂĄdra je tvoĹen +nejrĹŻznÄjĹĄĂmi programy, z nichĹž spousta byla napsĂĄna v rĂĄmci projektu +GNU. ProtoĹže jĂĄdro samotnĂŠ netvoĹĂ funkÄnĂ operaÄnĂ systĂŠm, +preferujeme pro oznaÄenĂ takovĂ˝chto systĂŠmĹŻ termĂn +<quote>GNU/Linux</quote>. (LidĂŠ obvykle ĹĂkajĂ <quote>Linux</quote>, +ale majĂ tĂm na mysli GNU/Linux.) </para><para> -Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s -podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou -spuštěno několik programů (multitasking). -Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní -a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci. +Linux byl od poÄĂĄtku navrĹžen jako operaÄnĂ systĂŠm unixovĂŠho typu s +podporou soubÄĹžnĂŠ prĂĄce vĂce uĹživatelĹŻ, kteĹĂ mohou mĂt najednou +spuĹĄtÄno nÄkolik programĹŻ (multitasking). +Na rozdĂl od nÄkterĂ˝ch jinĂ˝ch operaÄnĂch systĂŠmĹŻ Linux nikdo nevlastnĂ +a velkou mÄrou se na jeho vĂ˝voji podĂlĂ neplacenĂ dobrovolnĂci. </para><para> -Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, -když <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink> -zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného +PoÄĂĄtky toho, co se pozdÄji stalo GNU/Linuxem, sahajĂ do roku 1984, +kdyĹž <ulink url="http://www.gnu.org/">Free Software Foundation</ulink> +zahĂĄjila vĂ˝voj svobodnĂŠho operaÄnĂho systĂŠmu podobnĂŠho Unixu nazvanĂŠho GNU. </para><para> -Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů -použitelných s operačním systémem Unix™ a systémy Unixu -podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli -provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování -nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné -programování a překlad programů. +Projekt GNU vytvoĹil Ăşplnou sadu svobodnĂ˝ch softwarovĂ˝ch nĂĄstrojĹŻ +pouĹžitelnĂ˝ch s operaÄnĂm systĂŠmem Unix™ a systĂŠmy Unixu +podobnĂ˝mi, jako je tĹeba Linux. Tyto nĂĄstroje umoĹžĹujĂ uĹživateli +provĂĄdÄt celou ĹĄkĂĄlu Ăşloh od rutinnĂch operacĂ jako je kopĂrovĂĄnĂ +nebo mazĂĄnĂ souborĹŻ pĹes dĹŻmyslnou Ăşpravu dokumentĹŻ aĹž po zĂĄbavnĂŠ +programovĂĄnĂ a pĹeklad programĹŻ. </para><para> -Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců, -největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF), -která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale -také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by -se Linux nikdy nerozšířil. +PĹestoĹže k vĂ˝voji Linuxu pĹispÄlo mnoho skupin i jednotlivcĹŻ, +nejvÄtĹĄĂm pĹispÄvatelem je stĂĄle Free Software Foundation (FSF), +kterĂĄ nejen Ĺže vytvoĹila vÄtĹĄinu nĂĄstrojĹŻ pouĹžĂvanĂ˝ch v Linuxu, ale +takĂŠ dala vzniknout filozofii a komunitÄ vĂ˝vojĂĄĹĹŻ, bez kterĂ˝ch by +se Linux nikdy nerozĹĄĂĹil. </para><para> -První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se -objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student -Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink +PrvnĂ <ulink url="&url-kernel-org;">linuxovĂŠ jĂĄdro</ulink> se +objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejĹĄĂ student +HelsinskĂŠ univerzity, jako nĂĄhradu za Minix (viz <ulink url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>). </para><para> -Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a -Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců. -Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu -<userinput>linux-kernel</userinput> vychází (i v českém překladu) na +NynĂ na jĂĄdĹe aktivnÄ pracuje nÄkolik stovek lidĂ z celĂŠho svÄta a +Linus koordinuje vĂ˝voj za pomoci nÄkolika dĹŻvÄryhodnĂ˝ch zĂĄstupcĹŻ. +VĂ˝bornĂ˝ tĂ˝dennĂ pĹehled zajĂmavĂ˝ch diskusĂ z listu +<userinput>linux-kernel</userinput> vychĂĄzĂ (i v ÄeskĂŠm pĹekladu) na webu <ulink url="&url-kernel-traffic;">Kernel Traffic</ulink>. Informace o konferenci -<userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce +<userinput>linux-kernel</userinput> mĹŻĹžete najĂt na strĂĄnce <ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list FAQ</ulink>. </para><para> -Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software -— například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových -interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to -právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních -systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo -grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit. +UĹživatelĂŠ Linuxu majĂ nesmĂrnou svobodu ve vĂ˝bÄru svĂŠho software +— napĹĂklad si mohou vybrat z tuctu rĹŻznĂ˝ch pĹĂkazovĂ˝ch +interpretĹŻ a nÄkolika grafickĂ˝ch prostĹedĂ. Na druhou stranu je to +prĂĄvÄ tato svoboda vĂ˝bÄru, kterĂĄ mate uĹživatele jinĂ˝ch operaÄnĂch +systĂŠmĹŻ, protoĹže nejsou zvyklĂ uvaĹžovat o pĹĂkazovĂŠm ĹĂĄdku nebo +grafickĂŠm prostĹedĂ jako o nÄÄem, co mohou zmÄnit. </para><para> -Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší -bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji -rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou -se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími -uživateli. +JiĹž zmĂnÄnĂŠ vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyĹĄĹĄĂ +bezpeÄnostĂ pĹilĂĄkaly mnoho nadĹĄencĹŻ a Linux se stal nejrychleji +rostoucĂm serverovĂ˝m operaÄnĂm systĂŠmem. Se svou vÄtĹĄĂ popularitou +se pozdÄji Linux zaÄal prosazovat i ve firmĂĄch a mezi domĂĄcĂmi +uĹživateli. </para> |