From 0b913f7b9198e677b923917b73e84c52d9113ccd Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Miroslav Kure Date: Sun, 14 May 2006 16:17:19 +0000 Subject: Converted Czech d-i manual source to UTF-8 encoding Updated translation to 100% --- cs/welcome/what-is-linux.xml | 103 +++++++++++++++++++++---------------------- 1 file changed, 51 insertions(+), 52 deletions(-) (limited to 'cs/welcome/what-is-linux.xml') diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml index bacc4f246..ea5fde4cf 100644 --- a/cs/welcome/what-is-linux.xml +++ b/cs/welcome/what-is-linux.xml @@ -1,4 +1,3 @@ - @@ -6,90 +5,90 @@ Co je GNU/Linux? -Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné -umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy. +Linux je operačnĂ­ systĂŠm, coĹž je skupina programĹŻ, kterĂŠ vĂĄm mimo jinĂŠ +umoŞňujĂ­ komunikovat s počítačem a spouĹĄtět dalĹĄĂ­ programy. -Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje -každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi -(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny, -přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy. -Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému -GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen -nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu -GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém, -preferujeme pro označení takovýchto systémů termín -GNU/Linux. (Lidé obvykle říkají Linux, -ale mají tím na mysli GNU/Linux.) +OperačnĂ­ systĂŠm se sklĂĄdĂĄ z řady zĂĄkladnĂ­ch programĹŻ, kterĂŠ potřebuje +kaĹždĂ˝ počítač, aby byl vĹŻbec schopen pracovat s rĹŻznĂ˝mi periferiemi +(např. pracovat s daty na discĂ­ch a pĂĄskĂĄch, obsluhovat tiskĂĄrny, +přidělovat paměť, ...), komunikovat s uĹživatelem a spouĹĄtět programy. +NejdĹŻleĹžitějĹĄĂ­ částĂ­ operačnĂ­ho systĂŠmu je jĂĄdro, coĹž je v systĂŠmu +GNU/Linux prĂĄvě Linux. Zbytek systĂŠmu okolo jĂĄdra je tvořen +nejrĹŻznějĹĄĂ­mi programy, z nichĹž spousta byla napsĂĄna v rĂĄmci projektu +GNU. ProtoĹže jĂĄdro samotnĂŠ netvoří funkčnĂ­ operačnĂ­ systĂŠm, +preferujeme pro označenĂ­ takovĂ˝chto systĂŠmĹŻ termĂ­n +GNU/Linux. (LidĂŠ obvykle říkajĂ­ Linux, +ale majĂ­ tĂ­m na mysli GNU/Linux.) -Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s -podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou -spuštěno několik programů (multitasking). -Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní -a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci. +Linux byl od počátku navrĹžen jako operačnĂ­ systĂŠm unixovĂŠho typu s +podporou souběžnĂŠ prĂĄce vĂ­ce uĹživatelĹŻ, kteří mohou mĂ­t najednou +spuĹĄtěno několik programĹŻ (multitasking). +Na rozdĂ­l od některĂ˝ch jinĂ˝ch operačnĂ­ch systĂŠmĹŻ Linux nikdo nevlastnĂ­ +a velkou měrou se na jeho vĂ˝voji podĂ­lĂ­ neplacenĂ­ dobrovolnĂ­ci. -Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, -když Free Software Foundation -zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného +Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahajĂ­ do roku 1984, +kdyĹž Free Software Foundation +zahĂĄjila vĂ˝voj svobodnĂŠho operačnĂ­ho systĂŠmu podobnĂŠho Unixu nazvanĂŠho GNU. -Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů -použitelných s operačním systémem Unix™ a systémy Unixu -podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli -provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování -nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné -programování a překlad programů. +Projekt GNU vytvořil Ăşplnou sadu svobodnĂ˝ch softwarovĂ˝ch nĂĄstrojĹŻ +pouĹžitelnĂ˝ch s operačnĂ­m systĂŠmem Unix™ a systĂŠmy Unixu +podobnĂ˝mi, jako je třeba Linux. Tyto nĂĄstroje umoŞňujĂ­ uĹživateli +provĂĄdět celou ĹĄkĂĄlu Ăşloh od rutinnĂ­ch operacĂ­ jako je kopĂ­rovĂĄnĂ­ +nebo mazĂĄnĂ­ souborĹŻ přes dĹŻmyslnou Ăşpravu dokumentĹŻ aĹž po zĂĄbavnĂŠ +programovĂĄnĂ­ a překlad programĹŻ. -Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců, -největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF), -která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale -také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by -se Linux nikdy nerozšířil. +PřestoĹže k vĂ˝voji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivcĹŻ, +největĹĄĂ­m přispěvatelem je stĂĄle Free Software Foundation (FSF), +kterĂĄ nejen Ĺže vytvořila větĹĄinu nĂĄstrojĹŻ pouŞívanĂ˝ch v Linuxu, ale +takĂŠ dala vzniknout filozofii a komunitě vĂ˝vojářů, bez kterĂ˝ch by +se Linux nikdy nerozšířil. -První linuxové jádro se -objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student -Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz linuxovĂŠ jĂĄdro se +objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejĹĄĂ­ student +HelsinskĂŠ univerzity, jako nĂĄhradu za Minix (viz Historie Linuxu). -Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a -Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců. -Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu -linux-kernel vychází (i v českém překladu) na +NynĂ­ na jĂĄdře aktivně pracuje několik stovek lidĂ­ z celĂŠho světa a +Linus koordinuje vĂ˝voj za pomoci několika dĹŻvěryhodnĂ˝ch zĂĄstupcĹŻ. +VĂ˝bornĂ˝ tĂ˝dennĂ­ přehled zajĂ­mavĂ˝ch diskusĂ­ z listu +linux-kernel vychĂĄzĂ­ (i v českĂŠm překladu) na webu Kernel Traffic. Informace o konferenci -linux-kernel můžete najít na stránce +linux-kernel mĹŻĹžete najĂ­t na strĂĄnce linux-kernel mailing list FAQ. -Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software -— například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových -interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to -právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních -systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo -grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit. +UĹživatelĂŠ Linuxu majĂ­ nesmĂ­rnou svobodu ve vĂ˝běru svĂŠho software +— například si mohou vybrat z tuctu rĹŻznĂ˝ch příkazovĂ˝ch +interpretĹŻ a několika grafickĂ˝ch prostředĂ­. Na druhou stranu je to +prĂĄvě tato svoboda vĂ˝běru, kterĂĄ mate uĹživatele jinĂ˝ch operačnĂ­ch +systĂŠmĹŻ, protoĹže nejsou zvyklĂ­ uvaĹžovat o příkazovĂŠm řádku nebo +grafickĂŠm prostředĂ­ jako o něčem, co mohou změnit. -Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší -bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji -rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou -se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími -uživateli. +JiĹž zmĂ­něnĂŠ vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyĹĄĹĄĂ­ +bezpečnostĂ­ přilĂĄkaly mnoho nadĹĄencĹŻ a Linux se stal nejrychleji +rostoucĂ­m serverovĂ˝m operačnĂ­m systĂŠmem. Se svou větĹĄĂ­ popularitou +se později Linux začal prosazovat i ve firmĂĄch a mezi domĂĄcĂ­mi +uĹživateli. -- cgit v1.2.3