diff options
author | Joey Hess <joeyh@debian.org> | 2005-10-07 19:51:38 +0000 |
---|---|---|
committer | Joey Hess <joeyh@debian.org> | 2005-10-07 19:51:38 +0000 |
commit | 1ea73eea5ecc6a8ed901316049259aee737ee554 (patch) | |
tree | 03a077f0b1b1548f3c806bd1c5795964fba0fb52 /cs/using-d-i/modules | |
download | installation-guide-1ea73eea5ecc6a8ed901316049259aee737ee554.zip |
move manual to top-level directory, split out of debian-installer package
Diffstat (limited to 'cs/using-d-i/modules')
39 files changed, 1652 insertions, 0 deletions
diff --git a/cs/using-d-i/modules/alpha/aboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/alpha/aboot-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..822325b09 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/alpha/aboot-installer.xml @@ -0,0 +1,20 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 25496 --> + + <sect3 arch="alpha"> + <title>Instalovat <command>aboot</command> na pevný disk</title> +<para> + +Pokud jste zavedli instalační systém z konzoly SRM a zvolili tuto +možnost, instalátor zapíše do prvního sektoru disku, kde je +instalovaný Debian, zavaděč <command>aboot</command>. Buďte +<emphasis>velmi</emphasis> opatrní — <emphasis>není možné</emphasis> +zavádět z jednoho disku různé operační systémy (jako GNU/Linux, +Free/Open/NetBSD, OSF/1 alias Digital Unix alias Tru64 Unix, nebo +OpenVMS). Jestliže již máte na disku, kam jste instalovali Debian, +nainstalovaný jiný operační systém, budete muset zavádět GNU/Linux +z diskety. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/anna.xml b/cs/using-d-i/modules/anna.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/anna.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml b/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..c49ce93d6 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml @@ -0,0 +1,30 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="base-installer"> + <title>Instalace základního systému</title> + +<para> + +Během instalace základního systému jsou hlášky o rozbalování +a nastavování balíků přesměrovány na třetí virtuální konzoli +<userinput>tty3</userinput>. Můžete se na ni přepnout klávesami +<keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F3</keycap> </keycombo>, +zpět se dostanete kombinací <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> +<keycap>F1</keycap> </keycombo>. + +</para><para> + +Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, jsou tyto hlášky +uloženy do souboru <filename>/var/log/messges</filename>. + +</para><para> + +Během instalace se nainstaluje i linuxové jádro. Při standardní +prioritě vám &d-i; vybere jádro, které nevíce odpovídá vašemu +hardwaru. Při nižších prioritách si budete moci sami vybrat +ze seznamu dostupných jader. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/baseconfig.xml b/cs/using-d-i/modules/baseconfig.xml new file mode 100644 index 000000000..6669a5af4 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/baseconfig.xml @@ -0,0 +1,17 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 21579 --> + + <sect3 id="baseconfig"> + <title>Spuštění <command>base-config</command>u z &d-i;</title> +<para> + +V některých případech je žádoucí nastavit základní systém rovnou +z první fáze instalace (ještě před zavedením nového systému z pevného +disku). Je toho dosaženo spuštěním <command>base-config</command>u v +<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí. Tato možnost je spíše +určena pro testování instalačního programu a naprostá většina lidí by +se jí měla vyhnout. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml new file mode 100644 index 000000000..e7920242f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14337 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml b/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml new file mode 100644 index 000000000..d4865e590 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml @@ -0,0 +1,60 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 16990 --> + + <sect3 id="choose-mirror"> + <title>Výběr síťového zrcadla</title> +<para> + +Tato komponenta se spustí pouze v případě, že instalační program +potřebuje nahrát své další komponenty nebo základní systém ze sítě. + +</para><para> + +Nejprve se zobrazí seznam zemí se zrcadly Debianu, přičemž předvolena +bude země, kterou jste vybrali na začátku instalace. + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +Po výběru země se nabídne seznam zrcadel v dané zemi. Dobrou volbou +bývají <quote>hlavní</quote> zrcadla, která mají tvar +ftp.<replaceable>kód_země</replaceable>.debian.org. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +Pokud nechcete použít oficiální zrcadlo, vyberte v seznamu zemí +možnost <userinput>zadat informace ručně</userinput>. Budete dotázáni +na jméno počítače, ze kterého se mají části Debianu stáhnout. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<!-- Nekde se to jeste pta na adresar a distribuci, ale kde? --> + +Další otázka se bude ptát na nastavení proxy serveru. Proxy server +slouží jako prostředník mezi vámi a Internetem — místo abyste se +obrátili přímo na server v Internetu, komunikujete se svým proxy +serverem. Proxy server předává vaše dotazy cílovému serveru +v Internetu, vyzvedne od něj odpověď a tu pak předá vašemu počítači. +Většina domácích uživatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy server se +obvykle vyskytuje jako součást firewallu pro větší nebo podnikové +sítě. + +</para><para> + +Na závěr se zvolené zrcadlo otestuje a automaticky se z něj stáhnou +potřebné balíky. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný, +neobsahuje zvolenou verzi Debianu, apod.), můžete si ze seznamu vybrat +jiné zrcadlo<footnote><para> + +Je-li zvolené zrcadlo dlouhodobě nedostupné, je možné, že již +neexistuje, protože seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní +verze Debianu, což mohlo být před několika měsíci (a v některých +případech i před několika lety). + +</para></footnote>, případně zkusit jiné nastavení proxy serveru. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/countrychooser.xml b/cs/using-d-i/modules/countrychooser.xml new file mode 100644 index 000000000..6d5dc5d39 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/countrychooser.xml @@ -0,0 +1,25 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28343 --> + + <sect3 id="country-chooser" condition="sarge"> + <title>Výběr země</title> +<para> + +Pokud jste v kroku <xref linkend="lang-chooser"/> vybrali jazyk, +kterým se hovoří ve více zemích (například čínština, angličtina, +francouzština a mnoho dalších), můžete zde vybrat konkrétní +zemi. Nemůžete-li zde svou zemi nalézt, vyberte ze seznamu možnost +<guimenuitem>jiná</guimenuitem>, což vám nabídne úplný seznam zemí +seskupený podle kontinentů. + +</para><para> + +Touto volbou ovlivníte nastavení národního prostředí +(<firstterm>locale</firstterm>) a později v instalaci také výběr +časového pásma a nejbližšího zrcadla s archivem Debianu. Samozřejmě, +že pokud vám implicitní možnosti <quote>uhodnuté</quote> instalátorem +nebudou vyhovovat, můžete je ignorovat a vybrat si vlastní nastavení. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml b/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..31201c19f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml @@ -0,0 +1,19 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14602 --> + + <sect3 arch="hppa"> + <title>Instalovat <command>palo</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na PA-RISC se nazývá <quote>palo</quote>. +<command>PALO</command> se používá a konfiguruje podobně jako +<command>LILO</command>. Protože <command>PALO</command> umí číst +linuxové oblasti, může zavést libovolné jádro ze zaváděcí oblasti. + +</para><para condition="FIXME"> + +hppa FIXME ( need more info ) + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/i386/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/i386/grub-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..769c4b7dc --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/i386/grub-installer.xml @@ -0,0 +1,26 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 18640 --> + + <sect3 arch="i386"> + <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title> +<para> + +Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá +<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je +vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky. + +</para><para> + +Implicitně se grub nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu (MBR), +kde převezme kompletní kontrolu nad zaváděním. Pokud si přejete, +můžete jej instalovat i někam jinam. Pak si však raději prostudujte +manuál ke grubu. + +</para><para> + +Nechcete-li grub instalovat, použijte tlačítko zpět, což vás vrátí ho +hlavního menu. Zde si můžete vybrat, který zavaděč chcete použít. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/i386/lilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/i386/lilo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..ccc880814 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/i386/lilo-installer.xml @@ -0,0 +1,69 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 22935 --> + + <sect3 arch="i386"> + <title>Instalovat zavaděč <command>LILO</command> na pevný disk</title> +<para> + +Druhý zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá +<quote>LILO</quote>. Je to komplexní program nabízející hodně +možností, včetně zavádění DOSu, Windows a OS/2. Máte-li nějaké +speciální požadavky, prostudujte si adresář +<filename>/usr/share/doc/lilo/</filename> a nezapomeňte na zajímavý +dokument <ulink url="&url-lilo-howto;">LILO mini-HOWTO</ulink>. + +</para><note><para> + +<command>LILO</command> vytvoří záznamy pro zavádění ostatních +operačních systémů pouze pokud může jejich zavaděče +<firstterm>zřetězit</firstterm> za sebe sama. To znamená, že pro +operační systémy typu GNU/Linux nebo GNU/Hurd budete muset přidat +příslušné záznamy po instalaci ručně. + +</para></note><para> + +Při instalaci <command>LILA</command> vám &d-i; vám nabídne tři +možnosti, kam se má zavaděč naintalovat: + +<variablelist> +<varlistentry> +<term>Hlavní zaváděcí záznam</term><listitem><para> + +<command>LILO</command> bude mít kompletní kontrolu nad zaváděním +a bude se starat i o zavádění ostatních operačních systémů. + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>Nová oblast Debianu</term><listitem><para> + +Tuto možnost vyberte, pokud chcete používat jiný zavaděč. +<command>LILO</command> se nainstaluje na začátek oblasti pro Debian +a bude sloužit jako druhotný zavaděč. + +</para></listitem></varlistentry> +<varlistentry> +<term>Jiná volba (Pokročilé)</term><listitem><para> + +Užitečné pro zkušené uživatele, kteří chtějí instalovat +<command>LILO</command> někam úplně jinam. V tomto případě budete +dotázáni na požadované umístění. Cíl instalace můžete zadat buď +dlouhým jménem ve stylu devfs (začíná <filename>/dev/ide</filename>, +<filename>/dev/scsi</filename> a <filename>/dev/discs</filename>), +nebo můžete použít tradiční název jako <filename>/dev/hda</filename> +nebo <filename>/dev/sda</filename>. + +</para></listitem></varlistentry> +</variablelist> + +</para><para> + +Pokud něco uděláte špatně a nebudete moci zavést Windows 9x (nebo +DOS), budete muset nastartovat ze zaváděcí diskety Windows 9x +(resp. DOSu) a příkazem <userinput>fdisk /mbr</userinput> nainstalovat +DOSový MBR (master boot record). To ale znamená, že budete muset +najít nějakou jinou cestu, jak se dostat zpět do Debianu! Detailnější +informace naleznete v kapitole <xref linkend="reactivating-win"/>. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..540d1acc1 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml @@ -0,0 +1,117 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24321 --> + + <sect3 arch="ia64"> + <title>Instalovat zavaděč <command>ELILO</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá +<quote>elilo</quote>. Elilo se velmi podobá svému vzoru na +architektuře i386 - zavaděči <quote>lilo</quote>. Jediný podstatný +rozdíl spočívá v tom, že místo zápisu do zaváděcího sektoru se +zkopírují potřebné soubory na samostatnou oblast typu FAT a upraví se +menu ve firmwaru zavaděče EFI, aby ukazovalo na soubory v EFI oblasti. +<command>elilo</command> se skládá ze dvou částí. Příkaz +<filename>/usr/sbin/elilo</filename> spravuje oblast a kopíruje do ní +soubory, zatímco program <filename>elilo.efi</filename> (ležící na +této oblasti) provádí samotné zavádění linuxového jádra. + +</para><para> + +Nastavení a instalace elila se provádí jako poslední krok instalace +základního systému. &d-i; vám nabídne seznam potenciálních oblastí, +které se hodí pro použití jako zaváděcí EFI oblast. Vyberte oblast, +kterou jste nastavili dříve v instalaci. Obvykle to bude oblast na +stejném disku, kde leží <emphasis>kořenová</emphasis> oblast. + +</para> + +<warning><title>Výběr správné oblasti</title> +<para> + +Kritéria pro výběr EFI oblasti jsou jednoduchá: oblast formátovaná +systémem FAT s nastaveným příznakem zavádění. &d-i; může zobrazit +několik vyhovujících oblastí, včetně těch, které patří jinému +operačnímu systému. Mějte na paměti, že <command>elilo</command> může +během instalace oblast zformátovat a smazat tak z ní všechna data! + +</para></warning> + </sect3> + + <sect3 arch="ia64"> + <title>Obsah EFI oblasti</title> +<para> + +Elilo uchovává své soubory na EFI oblasti v adresáři +<filename>efi/debian</filename>. Tato oblast nemusí být v běžícím +systému připojena, protože se používá pouze pro zavádění a zavaděč ji +čte přímo. Pokud na oblasti leží jiné, než zde popsané soubory, ničemu +to nevadí. Zavaděč se na tento adresář odkazuje jako na +<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:\efi\debian</filename>. + +</para> + +<variablelist> + +<varlistentry> +<term><filename>elilo.conf</filename></term> +<listitem><para> + +Je konfigurační soubor, který je čten při startu zavaděče. Je to +vlastně kopie souboru <filename>/etc/elilo.conf</filename>, ve které +jsou přepsány cesty k souborům tak, aby ukazovaly na EFI oblast. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>elilo.efi</filename></term> +<listitem><para> + +Je samotný zavaděč, který EFI spustí při startu počítače. (Toto je ta +magie schovaná za položkou <guimenuitem>Debian GNU/Linux</guimenuitem> +v menu EFI zavaděče.) + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>initrd.img</filename></term> +<listitem><para> + +Toto je počáteční kořenový souborový systém, který se používá při +zavádění jádra. Jedná se o kopii souboru zmiňovaného +v <filename>/etc/elilo.conf</filename>. Ve standardním Debianu by to +byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na který by ukazoval +symbolický odkaz <filename>/initrd.img</filename>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>readme.txt</filename></term> +<listitem><para> + +Malý textový soubor, který vás varuje, že obsah adresáře je spravován +<command>elilem</command> a že všechny změny budou při příštím +spuštění <filename>/usr/sbin/elilo</filename> ztraceny. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +<varlistentry> +<term><filename>vmlinuz</filename></term> +<listitem><para> + +Toto je samotné komprimované jádro. Opět se jedná o kopii souboru +odkazovaného v <filename>/etc/elilo.conf</filename>. Ve standardním +Debianu by to byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na +který by ukazoval symbolický odkaz <filename>/vmlinuz</filename>. + +</para></listitem> +</varlistentry> + +</variablelist> + + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml b/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml new file mode 100644 index 000000000..cb0533fbf --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml @@ -0,0 +1,48 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 23058 --> + + <sect3 id="iso-scan"> + <title>Hledání instalačního ISO obrazu</title> +<para> + +Při instalaci metodou <emphasis>hd-media</emphasis> nastane okamžik, +kdy budete muset instalační program navést k ISO obrazu Debianího +instalačního programu, na kterém se nachází zbytek instalačních +souborů. Abyste obraz nemuseli hledat ručně, pomůže vám s tímto úkolem +komponenta <command>iso-scan</command>. + +</para><para> + +<command>iso-scan</command> nejprve připojí všechna bloková zařízení +(např. diskové oblasti), na kterých se nachází známý souborový systém +a poté na nich hledá soubory končící příponou +<filename>.iso</filename> (resp. <filename>.ISO</filename>). Po +nalezení každého iso obrazu si <command>iso-scan</command> zkontroluje +jeho obsah a zjistí, zda se jedná o planý obraz instalačního CD. Pokud +ano, máme vyhráno a instalace může pokračovat. V opačném případě se +hledá další obraz. Pokud toto hledání neuspěje, ještě není vše +ztraceno. První pokus totiž kvůli rychlosti prohledává pouze kořenový +adresář a první úroveň jeho podadresářů. Tzn. nalezne +<filename>/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, +<filename>/data/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, ale +ne +<filename>/data/tmp/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>. + +</para><para> + +Selhalo-li tedy první hledání, <command>iso-scan</command> se zeptá, +zda chcete spustit důkladnější proces. Tento druhý pokus se nedívá +pouze do nejvyšších adresářů, ale opravdu prohledá celý disk. + +</para><para> + +Pokud <command>iso-scan</command> neuspěje ani na druhý pokus, vraťte +se zpět do původního operačního systému a zkontrolujte, zda má soubor +správnou příponu (končící na <filename>.iso</filename>), zda je umístěn +na souborovém systému, který umí &d-i; rozpoznat a zda není iso obraz +poškozený (zkontrolujte kontrolní součet). Zkušenější unixoví +uživatelé mohou vše provést bez restartu počítače na druhé konzoli. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml b/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml new file mode 100644 index 000000000..f9308adb1 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml @@ -0,0 +1,68 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="kbd-chooser"> + <title>Výběr klávesnice</title> +<para> + +Klávesnice bývají obvykle přizpůsobeny znakům používaným v daném jazyce. +Vyberte klávesnici, která odpovídá vašemu národnímu rozložení, nebo je +alespoň velmi podobná. Po skončení instalace si můžete vybrat vhodné +klávesové rozložení z mnohem většího spektra (jako uživatel root +spusťte program <command>kbdconfig</command>). + +</para><para> + +Šipkami přesuňte kurzor na vybrané klávesové rozložení a stiskněte +&enterkey;. (Šipky by měly být na všech klávesnicích na stejném +místě, takže jsou nezávislé na zvoleném rozložení.) +<quote>Rozšířená</quote> klávesnice je taková, která má v horní řadě +klávesy <keycap>F1</keycap> až <keycap>F10</keycap> +(resp. <keycap>F12</keycap>). + +</para><para arch="mipsel"> + +Na počítačích DECstation momentálně není žádná použitelná klávesová +mapa, takže tento výběr přeskočte a ponechejte si standardní mapu +jádra (LK201 US). Toto je může v budoucnu změnit, závisí na dalším +vývoji linuxového jádra na MIPS architektuře. + +</para><para arch="powerpc"> + +K dispozici jsou dvě americká klávesová rozložení. Rozložení +qwerty/mac-usb-us (Apple USB) naváže funkci Alt na klávesu +<keycap>Command/Apple</keycap> (na klávesnici vedle +<keycap>mezerníku</keycap>, podobně jako klávesa <keycap>Alt</keycap> +na PC klávesnicích), zatímco rozložení qwerty/us (Standard) umístí +funkci Alt na klávesu <keycap>Option</keycap> (na většině Mac +klávesnic nadepsaná <quote>alt</quote>). Až na tuto drobnost jsou obě +klávesová rozložení shodná. + +</para><note arch="sparc"><para> + +Instalujete-li na systému s USB klávesnicí Sun a zavedli jste systém +s jádrem 2.4, nebude klávesnice rozpoznaná správně. Instalační program +vám nabídne seznam klávesových rozložení, ale výběrem některého z nich +klávesnici znefunkčníte. Instalujete-li s jádrem 2.6, zmíněný program +nenastane. + +</para><para> + +Obejít to můžete tak, že instalátor zavedete s parametrem +<userinput>debconf/priority=medium</userinput>.<footnote><para> + +Nebo pokud jste již systém zavedli s výchozí prioritou, můžete na +obrazovce s výběrem klávesových map použít tlačítko <userinput>Jít +zpět</userinput> a vrátit se tak do hlavního menu instalátoru. + +</para></footnote> + +Při výběru klávesnice zvolte <quote>Není vybrána žádná +klávesnice</quote> (pokud máte US rozložení) nebo <quote>USB +klávesnice</quote> (pokud máte lokalizované rozložení). Možnost +<quote>Není vybrána žádná klávesnice</quote> ponechá výchozí mapu +jádra, což je pro klávesnice s US rozložením v pořádku. + +</para></note> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/languagechooser.xml b/cs/using-d-i/modules/languagechooser.xml new file mode 100644 index 000000000..d696b1528 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/languagechooser.xml @@ -0,0 +1,29 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28343 --> + + <sect3 id="lang-chooser" condition="sarge"> + <title>Výběr jazyka</title> +<para> + +Úplně první krok instalace slouží k výběru jazyka, ve kterém se má +instalace odehrávat. Některé jazyky mají k dispozici více variant +(např. portugalská a brazilská portugalština). Jednotlivé položky +v seznamu jazyků se skládají z anglického názvu (vlevo) a lokálního +názvu v daném jazyce (napravo). Pro češtinu vypadá záznam nějak takto: + +<screen> +Czech - Čeština +</screen> + +Seznam je setříděn abecedně podle levého sloupce (anglických názvů). + +</para><para> + +Ve výjimečných případech se může stát, že ve vybraném jazyce budou +některé texty instalace nepřeloženy — pak se zobrazí +v angličtině. Na základě vybraného jazyka vám instalační program +pomůže s volbou vhodného klávesnicového rozložení. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml b/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml new file mode 100644 index 000000000..1b59208b2 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml @@ -0,0 +1,74 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28856 --> + + <sect3 id="localechooser" condition="etch"> + <title>Výběr místního prostředí</title> +<para> + +První uživateli viditelný krok instalace slouží k výběru národního +prostředí, které se použije jak během instalace, tak později v novém +systému. Nastavení se skládá z výběru jazyka, země +a tzv. <firstterm>locales</firstterm>. + +</para><para> + +Nejprve se tedy zobrazí seznam dostupných jazyků, ze kterého si +vyberete jazyk, ve kterém má instalace probíhat<footnote><para> + +Ve výjimečných případech se může stát, že ve vybraném jazyce nebudou +některé texty instalace přeloženy — pak se zobrazí anglicky. + +</para></footnote>. Jednotlivé položky v seznamu se skládají +z anglického názvu (vlevo) a lokálního názvu v daném jazyce +(napravo). Pro češtinu vypadá záznam nějak takto: + +<screen> +Czech - Čeština +</screen> + +Některé jazyky mají k dispozici více variant (např. portugalská +a brazilská portugalština). Seznam je setříděn abecedně podle levého +sloupce (anglických názvů). Drobnou výjimkou z třídění je položka +<quote>C</quote> na počátku seznamu. + +</para><note><para> + +Vyberete-li ze seznamu položku <quote>C</quote>, bude instalace +pokračovat v angličtině a instalovaný systém nebude mít podporu pro +národní prostředí, protože se nenainstaluje balík +<classname>locales</classname>. Tato volba může být zajímavá pro +některé správce, kteří tvrdí, že lokalizace nemá na serveru co dělat. + +</para></note><para> + +Zvolíte-li jazyk, který je veden jako oficiální v několika +zemích<footnote><para> + +Technicky řečeno: pokud k jazyku existuje více locales s různými kódy +zemí. + +</para></footnote>, budete v další otázce dotázáni na výběr konkrétní +země. Pokud vám nabídnutý seznam zemí nebude vyhovovat, můžete zvolit +položku <guimenuitem>Jiná</guimenuitem>, což vám nabídne úplný seznam +zemí seřazený podle kontinentů. Jestliže je s jazykem svázána pouze +jediná země, bude vybrána automaticky. + +</para><para> + +Proč je výběr země tak důležitý? Protože se tato odpověď použije +později v instalaci pro výběr výchozího časového pásma a také pro +výběr vhodného síťového zrcadla s archivem Debianu, které by mělo +ležet co nejblíže. Správné nastavení země může hrát i drobnou roli při +výběru klávesnice. + +</para><para> + +Na základě zvolené kombinace jazyka a země se vytvoří výchozí místní +prostředí (<firstterm>locale</firstterm>). Instalujete-li se střední +nebo nízkou prioritou otázek, bude vám nabídnuta možnost výběru jiného +výchozího prostředí (nezávislého na předchozí volbě jazyka a země) +a také možnost těchto prostředí nainstalovat několik. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml b/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml new file mode 100644 index 000000000..199185146 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml @@ -0,0 +1,22 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 16990 --> + + <sect3 id="lowmem"> + <title>Kontrola dostupné paměti</title> +<para> + +Jednou z prvních věcí, které &d-i; zkontroluje, je velikost operační +paměti. Pokud má váš systém málo paměti, tak se tato komponenta pokusí +provést změny v instalačním procesu tak, aby byla instalace možná i na +tomto počítači. + +</para><para> + +Během instalace na systému s malou pamětí nemusí být k dispozici +všechny komponenty. Dalším nepříjemným omezením je to, že budou +z paměti odstraněny všechny překlady a instalace bude probíhat pouze +v angličtině. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/lvmcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/lvmcfg.xml new file mode 100644 index 000000000..ab1f4f8f0 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/lvmcfg.xml @@ -0,0 +1,151 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="lvmcfg"> + <title>Nastavení manažera logických svazků (LVM)</title> +<para> + +Pracujete-li s počítači na pozici správce systému nebo pokročilého +uživatele, jistě jste zažili situaci, kdy na jedné (zpravidla velmi +důležité) oblasti docházelo volné místo, zatímco jiná oblast jej měla +nadbytek. Zpravidla pak nastoupilo mazání, přesouvání a propojování +adresářů přes symbolické odkazy. + +</para><para> + +Abyste do budoucna předešli popsané situaci, můžete použít manažer +logických svazků (Logical Volume Manager). Co takový manažer dělá? +Jednoduše řečeno, spojí diskové oblasti (v žargonu LVM se nazývají +<firstterm>fyzické svazky</firstterm>) do virtuálního disku +(tzv. <firstterm>skupina svazků</firstterm>), který pak můžete +rozdělit na virtuální oblasti (<firstterm>logické +svazky</firstterm>). Jak se tyto virtuální oblasti liší od těch +fyzických, na kterých jsou vybudovány? Pointa je v tom, že logické +svazky (a samozřejmě pod nimi ležící skupiny svazků) se mohou +rozprostírat přes několik fyzických disků. + +</para><para> + +Například nyní, když si všimnete, že potřebujete více místa na starší +160 gigabajtové oblasti s domovskými adresáři, můžete jednoduše +dokoupit nový 300GB disk, připojit jej ke stávající skupině svazků +a rozšířit logický svazek, který slouží jako oblast pro +<filename>/home</filename>. Výsledkem bude jedna velká, 460 +gigabajtová oblast, která uživatelům zase chvíli vystačí. Popsaný +příklad je samozřejmě hodně zjednodušený, ale pěkně nastiňuje využití +LVM v praxi. Pokud jste jej ještě nečetli, měli byste si projít <ulink +url="&url-lvm-howto;">LVM HOWTO</ulink>. + +</para><para> + +Nastavení LVM v instalačním programu Debianu je poměrně jednoduché. +Nejprve musíte označit fyzické oblasti, které mají být spravovány přes +LVM. (To se provádí v <command>partman</command>u v menu +<guimenu>Nastavení oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku +<guimenu>Použít jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek +pro LVM</guimenuitem>.) Poté přejděte do komponenty +<command>lvmcfg</command> (buď přímo z <command>partman</command>u +nebo z hlavního menu &d-i;u), kde uvidíte dvě hlavní menu: +<guimenuitem>Upravit skupiny svazků (VG)</guimenuitem> +a <guimenuitem>Upravit logické svazky (LV)</guimenuitem>. Jak již +název prvního menu napovídá, spravují se zde skupiny svazků. Prakticky +to znamená možnost: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +vytvořit novou skupinu z dosud nevyužitých fyzických svazků, + +</para></listitem> +<listitem><para> + +smazat skupinu svazků a uvolnit tak fyzické svazky, ze kterých se +skupina skládá, + +</para></listitem> +<listitem><para> + +rozšířit skupinu svazků o nevyužité fyzické svazky + +</para></listitem> +<listitem><para> + +a naopak skupinu svazků zmenšit o některé fyzické svazky a tudíž je +dát k dispozici jiným skupinám, nebo z nich +v <command>partman</command>u udělat <quote>běžné</quote> oblasti. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +Menu <guimenuitem>Upravit logické svazky (LV)</guimenuitem> nabízí +pouze dvě možnosti: + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +vytvořit logický svazek z volného místa ve skupině svazků + +</para></listitem> +<listitem><para> + +smazat logický svazek ze skupiny svazků. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +</para><note><para> + +Při vytváření skupiny svazků nebo logického svazku budete požádáni +o zadání jejich názvu. Tyto názvy by měly být krátké a výstižné, +protože v běžícím systému se podle těchto názvů vytvoří nová bloková +zařízení v adresáři <filename>/dev/</filename>, která se budou +používat pro přímý přístup k daným logickým svazkům. Tedy tam, kde by +se běžně použilo např. <filename>/dev/hda3</filename> se nyní použije +<filename>/dev/mapper/jmskupiny/jmsvazku</filename>. (Pěkně to bude +vidět v souboru <filename>/etc/fstab</filename> nebo na výstupu +příkazů <command>mount</command> a <command>df</command>.) + +</para></note><note arch="powerpc"><para> + +Na Power Macintoshích neexistuje obecný způsob, jak identifikovat, že +oblast obsahuje LVM data a díky tomu na nich nebude fungovat výše +popsaný způsob vytváření fyzických svazků a skupin svazků. Pokud jste +však obeznámeni s nízkoúrovňovými LVM nástroji, můžete toto omezení +snadno obejít. + +</para><para> + +Nejprve byste měli vytvořit diskové oblasti pro LVM jako obvykle, +ovšem v menu <guimenu>Nastavení oblasti</guimenu> vyberte +<menuchoice><guimenu>Použít jako:</guimenu> +<guimenuitem>nepoužívat</guimenuitem></menuchoice>, protože možnost +<menuchoice><guimenu>fyzický svazek</guimenu></menuchoice> nebude +dostupná. Nyní se musíte přepnout do shellu na druhé virtuální konzoli +(viz <xref linkend="shell"/>) a ručně vytvořit fyzické svazky +a skupiny svazků. + +</para><para> + +Příkazem <command>pvcreate</command> vytvořte na každé LVM oblasti +fyzický svazek a následně z těchto svazků vytvořte příkazem +<command>vgcreate</command> požadované skupiny svazků. Během vytváření +můžete ignorovat veškeré chybové hlášky ohledně chybných kontrolních +součtů hlaviček metadat a chyb fsync(). Po vytvoření skupin svazků se +vraťte na první virtuální terminál a přeskočte rovnou na menu +komponenty <command>lvmcfg</command>, kde již uvidíte své skupiny +svazků, na kterých můžete vytvořit logické svazky jako obvykle. + +</para></note><para> + +Až budete s nastavením LVM spokojeni, vraťte se zpět do +<command>partman</command>u, kde uvidíte všechny vytvořené logické +svazky. Logické svazky se chovají jako obyčejné oblasti, tudíž už asi +víte, co s nimi máte dělat.<footnote><para> + +Nápověda: vytvořit souborové systémy, vybrat přípojné body, apod. + +</para></footnote> + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml new file mode 100644 index 000000000..7200a5b1b --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml @@ -0,0 +1,221 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27118 --> + + <sect3 id="mdcfg"> + <title>Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID)</title> +<para> + +Jestliže máte ve svém počítači více než jeden pevný +disk<footnote><para> + +Ve skutečnosti můžete MD vytvořit i z oblastí ležících na jednom +fyzickém disku, ale nezískáte tím žádnou popisovanou výhodu. + +</para></footnote>, můžete využít této skutečnosti nastavit disky pro +větší výkon a/nebo pro větší bezpečnost dat. Výsledek se nazývá +<firstterm>Vícediskové zařízení - MD</firstterm> (nebo podle své +nejznámější varianty <firstterm>softwarový RAID</firstterm>). + +</para><para> + +Jednoduše řečeno je MD množina oblastí umístěných na různých +discích. Tyto oblasti se v <command>mdcfg</command> spojí dohromady +a vytvoří <emphasis>logické</emphasis> zařízení. Toto zařízení pak +můžete používat jako běžnou oblast (například +v <command>partman</command>u ji můžete zformátovat, přiřadit jí +přípojný bod atd.). + +</para><para> + +Co vám tato operace přinese závisí na typu vícediskového zařízení, +které vytváříte. Momentálně jsou podporovány: + +<variablelist> +<varlistentry> + +<term>RAID0</term><listitem><para> + +Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí všechna příchozí data na +<firstterm>proužky</firstterm> (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí +na každý disk v poli. To může zvýšit rychlost čtení a zápisu, ovšem +pokud jeden z disků odejde do věčných lovišť, odejdou s ním +<emphasis>všechna data</emphasis> (část informace je stále na zdravém +disku (discích), zbývající část <emphasis>byla</emphasis> na vadném +disku). + +</para><para> + +Typicky se RAID0 používá pro oblast na stříhání videa. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>RAID1</term><listitem><para> + +Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se +z několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde každá oblast +obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé, +pokud jeden z disků selže, stále máte data zrcadlena na zbývajících +discích. Za druhé, k dispozici máte pouze část celkové kapacity +(přesněji to je velikost nejmenší oblasti v poli). Za třetí, pokud se +vyskytne větší počet požadavků na čtení, mohou se tyto rovnoměrně +rozdělit mezi jednotlivé disky, což může přinést zajímavé zrychlení +u serverů, kde převažují čtecí operace na zápisovými. + +</para><para> + +Volitelně můžete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá +a v případě výpadku jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> + +<term>RAID5</term><listitem><para> + +Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí +dat. RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí všechna příchozí data na +proužky a poté je roznoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je +zde však podstatný rozdíl v tom, že se samotná data zapisují pouze na +<replaceable>n</replaceable> - 1 disků. Zbývající +<replaceable>n</replaceable>. disk nezahálí, ale zapíše se na něj +paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo +o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby byly paritní informace +rozmístěny rovnoměrně na všech discích v poli. V případě výpadku +jednoho z disků se může chybějící informace dopočítat ze zbývajích dat +a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň +<emphasis>tří</emphasis> aktivních zařízení. Volitelně můžete mít +v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá a v případě výpadku +jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo. + +</para><para> + +Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1, +ovšem dosahuje menší míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně +rychlé jako na RAID0, ovšem zápis bude mírně pomalejší kvůli počítání +paritních informací. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti: + +<informaltable> +<tgroup cols="5"> +<thead> +<row> + <entry>Typ</entry> + <entry>Minimálně zařízení</entry> + <entry>Rezervní zařízení</entry> + <entry>Přežije výpadek disku?</entry> + <entry>Dostupné místo</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>RAID0</entry> + <entry>2</entry> + <entry>ne</entry> + <entry>ne</entry> + <entry>velikost nejmenšího zařízení krát počet aktivních zařízení v in RAIDu</entry> +</row> + +<row> + <entry>RAID1</entry> + <entry>2</entry> + <entry>volitelně</entry> + <entry>ano</entry> + <entry>velikost nejmenšího zařízení v RAIDu</entry> +</row> + +<row> + <entry>RAID5</entry> + <entry>3</entry> + <entry>volitelně</entry> + <entry>ano</entry> + <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 1)</entry> +</row> + +</tbody></tgroup></informaltable> + +</para><para> + +Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte +na <ulink url="&url-software-raid-howto;">Software RAID HOWTO</ulink>. + +</para><para> + +Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se +má zařízení skládat, označeny pro použití v RAIDu. (To se provádí +v <command>partman</command>u v menu <guimenu>Nastavení +oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku <guimenu>Použít +jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro +RAID</guimenuitem>.) + +</para><warning><para> + +Podpora vícediskových zařízení je relativně nedávný přírůstek +k instalačnímu programu a proto je možné, že pokud se pokusíte použít +vícediskové zařízení pro kořenovou oblast (<filename>/</filename>), +tak se mohou objevit nějaké problémy se zavaděčem. Zkušení uživatelé +mohou tyto problémy obejít ručním nastavením v shellu. + +</para></warning><para> + +Na první obrazovce <command>mdcfg</command> jenoduše vyberte +<guimenuitem>Vytvořit MD zařízení</guimenuitem>. Bude vám nabídnut +seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden +vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného +zařízení. + +</para> + +<itemizedlist> +<listitem><para> + +RAID0 je velmi jednoduchý — vaším jediným úkolem je vybrat +z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole. + +</para></listitem> +<listitem><para> + +RAID1 je trošku složitější. Nejprve musíte zadat počet aktivních +a počet rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále +musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají +být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných +oblastí se musí rovnat číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud +uděláte chybu a vyberete jiný počet oblastí, nic se neděje — +&d-i; vás nenechá pokračovat, dokud vše nespravíte. + +</para></listitem> + +<listitem><para> + +RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou — musíte +použít nejméně <emphasis>tři</emphasis> aktivní zařízení. + +</para></listitem> +</itemizedlist> + +<para> + +Poznamenejme, že můžete používat více typů vícediskových zařízení +najednou. Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky +a na každém máte dvě 100 GB oblasti, můžete z prvních oblastí všech +disků sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze +zbývajících tří oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1 +(rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáře uživatelů). + +</para><para> + +Až nastavíte vicedisková zařízení podle chuti, můžete ukončit +<command>mdcfg</command> a vrátit se tak do +<command>partman</command>u, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé +atributy jako soubrové systémy a přípojné body. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mips/arcboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mips/arcboot-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..d66df02dd --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mips/arcboot-installer.xml @@ -0,0 +1,69 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24663 --> + + <sect3 arch="mips"> + <title>Instalovat zavaděč <command>Arcboot</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na počítačích SGI Indy se jmenuje <command>arcboot</command> +a musí ležet na stejném disku jako jádro (o to se postará instalační +program automaticky). <command>Arcboot</command> umožňuje mít v souboru +<filename>/etc/arcboot.conf</filename> různé konfigurace. Každá +konfigurace musí mít unikátní jméno, výchozí konfigurace vytvořená +instalačním programem se nazývá <quote>linux</quote>. +Poté, co se <command>arcboot</command> nainstaluje, můžete zavádět +systém z disku tak, že ve firmwaru nastavíte následující proměnné: + +<informalexample><screen> +<userinput>setenv SystemPartition scsi(<replaceable>scsi</replaceable>)disk(<replaceable>disk</replaceable>)rdisk(0)partition(0)</userinput> +<userinput>setenv OSLoadPartition scsi(<replaceable>scsi</replaceable>)disk(<replaceable>disk</replaceable>)rdisk(0)partition(<replaceable>oblast</replaceable>)</userinput> +<userinput>setenv OSLoader arcboot</userinput> +<userinput>setenv OSLoadFilename <replaceable>záznam</replaceable></userinput> +<userinput>setenv AutoLoad yes</userinput> +</screen></informalexample> + +a pak napíšete <command>boot</command>. + +</para> + +<variablelist> +<varlistentry> +<term><replaceable>scsi</replaceable></term> +<listitem><para> + +je SCSI sběrnice, ze které se má zavádět. Pro řadiče na zíkladní desce +to je <userinput>0</userinput>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term><replaceable>disk</replaceable></term> +<listitem><para> + +je SCSI ID pevného disku, na kterém je <command>arcboot</command> +nainstalován. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term><replaceable>oblast</replaceable></term> +<listitem><para> + +je pořadové číslo oblasti, na které se nachází +<filename>/etc/arcboot.conf</filename>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term><replaceable>záznam</replaceable></term> +<listitem><para> + +je jméno záznamu v <filename>/etc/arcboot.conf</filename>, který se má +zavést. Implicitně to je <quote>linux</quote>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..e7920242f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14337 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mipsel/delo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mipsel/delo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..0dede3cdf --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/mipsel/delo-installer.xml @@ -0,0 +1,73 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24663 --> + + <sect3 arch="mipsel"> + <title>Instalovat zavaděč <command>delo</command> na pevný disk</title> +<para> + +Na strojích DECstation se používá zavaděč <command>DELO</command>. Ten +musí být nainstalován na stejném disku jako jádro (o to se postará +instalační program). <command>DELO</command> podporuje několik různých +konfigurací, které se zapisují do souboru +<filename>/etc/delo.conf</filename>. Každá taková konfigurace musí +mít jedinečný název. Například standardní konfigurace vytvořená při +instalaci se jmenuje <quote>linux</quote>. Po instalaci můžete systém +zavést z firmwaru příkazem + +<informalexample><screen> +<userinput>boot <replaceable>#</replaceable>/rz<replaceable>id</replaceable> <replaceable>cisobl</replaceable>/<replaceable>jmeno</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + +<variablelist> +<varlistentry> +<term> <replaceable>#</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je zařízení TurboChannel, ze kterého se má zavést systém. Většina +počítačů DECstation používá hodnotu <userinput>3</userinput>, což je +řadič umístěný na základní desce. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term> <replaceable>id</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je SCSI ID pevného disku, na kterém je zavaděč nainstalován. + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term> <replaceable>cisobl</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je číslo oblasti obsahující <filename>/etc/delo.conf</filename> + +</para></listitem> +</varlistentry> +<varlistentry> +<term> <replaceable>jmeno</replaceable> </term> +<listitem><para> + +je název konfigurace v <filename>/etc/delo.conf</filename>, což je +standardně <quote>linux</quote>. + +</para></listitem> +</varlistentry> +</variablelist> + +<para> + +V případě, že chcete zavést implicitní konfiguraci +a <filename>/etc/delo.conf</filename> je na první oblasti na disku, +stačí použít příkaz + +<informalexample><screen> +<userinput>boot #/rz<replaceable>id</replaceable></userinput> +</screen></informalexample> + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml new file mode 100644 index 000000000..28445449f --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml @@ -0,0 +1,56 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 23058 --> + + <sect3 id="netcfg"> + <title>Nastavení sítě</title> + +<para> + +Pokud na začátku toho kroku instalátor zjistí, že máte více síťových +rozhraní, budete si muset vybrat jedno, které použijete jako +<emphasis>hlavní</emphasis>, tj. to, ze kterého budete instalovat. +Zbylá rozhraní zůstanou nenastavena a budete je muset nastavit po +skončení instalace ručně — viz manuálová stránka <citerefentry> +<refentrytitle>interfaces</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum> +</citerefentry>. + +</para><para> + +Implicitně se &d-i; snaží nastavit síť automaticky přes DHCP. Pokud +DHCP uspěje, vše je nastaveno. Jestliže DHCP skončí s chybou, může být +příčina téměř kdekoliv — od vypojeného síťového kabelu až po +špatně nastaveného DHCP démona. Také je možné, že na místní síti vůbec +DHCP server nemáte. K přesnějšímu určení problému možná pomohou +chybové hlášky na třetí konzoli. Ať už je chyba kdekoliv, budete +dotázáni, zda chcete znovu zkusit DHCP, nebo zda nastavíte síť ručně. +DHCP servery jsou někdy docela pomalé, takže pokud jste si jisti, že +vše ostatní je v pořádku, klidně to zkuste znovu. + +</para><para> + +Při ručním nastavení sítě vás <command>netcfg</command> vyzve +k zadání údajů z <xref linkend="needed-info"/> +(<computeroutput>IP adresa</computeroutput>, +<computeroutput>Síťová maska</computeroutput>, +<computeroutput>Brána</computeroutput>, +<computeroutput>Adresy jmenných serverů</computeroutput> a +<computeroutput>Název počítače</computeroutput>). +Pokud k instalaci používáte bezdrátové připojení, budete dotázáni +ještě na <computeroutput>Bezdrátové ESSID</computeroutput> +a <computeroutput>WEP klíč</computeroutput>. + +</para><note><para> + +Pár technických poznámek: program předpokládá, že adresa vaší sítě je +bitovým součinem IP adresy a síťové masky. Dále se pokusí odhadnout +vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového +doplňku síťové masky a také zkusí odhadnout adresu brány. Pokud +některý údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu. +Konfiguraci můžete na nainstalovaném systému upravit editací souboru +<filename>/etc/network/interfaces</filename>, nebo si nainstalovat +balíček <classname>etherconf</classname>, který vás celým procesem +provede. + +</para></note> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml b/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml new file mode 100644 index 000000000..98698c3f0 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml @@ -0,0 +1,28 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id: nobootloader.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ --> +<!-- original version: 25513 --> + + <sect3> + <title>Pokračovat bez zavaděče</title> +<para> + +Pomocí této komponenty můžete získat zaveditelný systém, i když se +nenainstaluje žádný zavaděč — ať už proto, že na této +architektuře žádný neexistuje, nebo proto, že jej nechcete +nainstalovat (třeba chcete použít stávající zavaděč). <phrase +arch="m68k">Tato možnost je obzvláště užitečná na systémech Macintosh, +Atari a Amiga, kde musíte zachovat původní operační systém a použít +jej pro zavedení GNU/Linuxu.</phrase> + +</para><para> + +V tomto okamžiku je vhodné prozkoumat obsah adresáře +<filename>/target/boot</filename> a poznačit si název jádra +a případného ramdisku (<firstterm>initrd</firstterm>), protože je +budete muset sdělit svému zavaděči spolu s dalšími důležitými +informacemi, jako je oblast s kořenovým souborovým systémem a oblast +pro <filename>/boot</filename> (pokud máte <filename>/boot</filename> +na samostatné oblasti). + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml b/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml new file mode 100644 index 000000000..c7b1f0ebb --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml @@ -0,0 +1,32 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27596 --> + + <sect3 id="os-prober"> + <title>Nalezení ostatních operačních systémů</title> +<para> + +Před instalací zavaděče se &d-i; pokusí vyhledat jiné operační systémy +instalované na počítači. Pokud nějaké najde, budete o tom informováni +během instalace zavaděče a počítač bude nastaven tak, aby kromě +Debianu zaváděl i nalezené operační systémy. + +</para><para> + +Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako +černá magie. Kvalita automatického rozpoznávání operačních systémů +a následné nastavení zavaděče se liší na jednotlivých architekturách +a dokonce i na jejich podarchitekturách. Pokud něco nebude fungovat, +měli byste si dobře prostudovat dokumentaci použitého zavaděče. + +</para><note condition="sarge"><para> + +Instalační program může mít problémy s rozpoznáním operačních systémů +ležících v oblastech, které jsou během rozpoznávání připojeny. To se +může stát například v případě, že v <command>partman</command>u +vyberete pro oblast s jiným operačním systémem přípojný bod (třeba +<filename>/bsd</filename>), nebo když jej připojíte ručně +z příkazového řádku. + +</para></note> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml b/cs/using-d-i/modules/partconf.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/partconf.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml b/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman.xml b/cs/using-d-i/modules/partman.xml new file mode 100644 index 000000000..60dd2f5a4 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/partman.xml @@ -0,0 +1,205 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 27118 --> + + <sect3 id="partman"> + <title>Rozdělení disků</title> +<para> + +Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se náhodou něco pokazí, +nebo pokud chcete o rozdělování disků dozvědět více, podívejte se do +dodatku <xref linkend="partitioning"/>. + +</para><para> + +Nejprve vám bude nabídnuta možnost automaticky rozdělit buď celý disk, +nebo volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá +<quote>asistované</quote> rozdělení, protože do dělení můžete sami +zasáhnout. Pokud nechcete využít automatické dělení disku, zvolte +z menu <guimenuitem>Ručně upravit tabulku oblastí</guimenuitem>. + +</para><para> + +Pokračujete-li v automatickém rozdělování, můžete si vybrat z několika +připravených schémat rozdělení disku (viz tabulka níže). Všechny +možnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou zmíněny +v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. Pokud si nejste jisti, +zvolte první možnost. Pamatujte však, že asistované dělení vyžaduje +určitou minimální velikost volného místa, se kterým může +pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na +zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selže. + +</para> + +<informaltable> +<tgroup cols="3"> +<thead> +<row> + <entry>Způsob dělení</entry> + <entry>Minimální místo</entry> + <entry>Vytvořené oblasti</entry> +</row> +</thead> + +<tbody> +<row> + <entry>Všechny soubory v jedné oblasti</entry> + <entry>600MB</entry> + <entry><filename>/</filename>, swap</entry> +</row><row> + <entry>Desktopový počítač</entry> + <entry>500MB</entry> + <entry> + <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, swap + </entry> +</row><row> + <entry>Víceuživatelská pracovní stanice</entry> + <entry>1GB</entry> + <entry> + <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, + <filename>/usr</filename>, <filename>/var</filename>, + <filename>/tmp</filename>, swap + </entry> +</row> +</tbody></tgroup></informaltable> + +<para> + +Na další obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně +s informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Pokud jste +provedli automatické rozdělení disku a jste s navrženým rozdělením +spokojeni, stačí z nabídky vybrat <guimenuitem>Ukončit +rozdělování</guimenuitem>. + +</para><para arch="ia64"> + +Na architektuře &arch-title; se při automatickém rozdělení disku +vytvoří malá zaváděcí oblast pro zavaděč <command>EFI</command>, +formátovaná souborovým systémem FAT16. Při ručním dělení disku přibude +ve formátovacím menu položka <guimenuitem>Použít oblast jako zaváděcí +EFI oblast</guimenuitem>. + +</para><para arch="alpha"> + +Na Alpha systémech se při automatickém rozdělení disku alokuje na +začátku disku malá nenaformátovaná oblast pro zavaděč +<command>aboot</command>. + +</para><para> + +Seznam oblastí může vypadat třeba takto: + +<!-- TODO: show some flags here (lightning, skull, smiley) --> +<informalexample><screen> + IDE1 master (hda) - 6.4 GB WDC AC36400L + 1. primární 16.4 MB ext2 /boot + 2. primární 551.0 MB swap swap + 3. primární 5.8 GB ntfs + pri/log 8.2 MB VOLNÉ MÍSTO + + IDE1 slave (hdb) - 80.0 GB ST380021A + 1. primární 15.9 MB ext3 + 2. primární 996.0 MB fat16 + 3. primární 3.9 GB xfs /home + 5. logická 6.0 GB ext3 / + 6. logická 1.0 GB ext3 /var + 7. logická 498.8 GB ext3 + 8. logická 551.5 GB swap swap + 9. logická 65.8 GB ext2 +</screen></informalexample> + +Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik +oblastí. Každý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ, +velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje) +přípojný bod. Na prvním disku je ještě kousek volného místa. + +</para><para> + +Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který +chcete upravit a stiskněte &enterkey;. Objektem je míněn disk, oblast +nebo volné místo. S každým objektem můžete provádět různé +akce. + +</para><para> + +Jestliže vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti +ani volné místo, bude vám nabídnuta možnost vytvoření nové tabulky +oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této +akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná <quote>VOLNÉ +MÍSTO</quote>. + +</para><para> + +Vyberete-li volné místo, <command>partman</command> vám nabídne +vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních +otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická) +a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí +detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde volby jako přípojný +bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob použití. Pokud vám +nevyhovují přednastavené hodnoty, můžete je upravit dle +libosti. Například výběrem volby <guimenuitem>Použít +jako:</guimenuitem> můžete změnit souborový systém dané oblasti včetně +možnosti použít oblast jako odkládací prostor, softwarový RAID, LVM +nebo ji nepoužít vůbec. Další příjemnou vlastností je možnost +zkopírovat na oblast stávající data z jiné oblasti. Až budete +s oblastí spokojeni, vyberte položku <guimenuitem>Skončit +s nastavováním oblasti</guimenuitem>, což vás vrátí zpět do hlavní +obrazovky rozdělování disků. + +</para><para> + +Pokud se rozhodnete, že chcete něco změnit na stávajícíc oblasti, +jednoduše ji vyberte a stiskněte &enterkey;. Ocitnete se ve stejné +obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné +možnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela +zřejmá je fakt, že u většiny oblastí můžete změnit jejich velikost - +stačí vybrat položku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna +velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16, +fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můžete ji +z tohoto menu i smazat. + +</para><para> + +Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti — jednu pro +<emphasis>odkládací prostor</emphasis> (<quote>swap</quote>) a jednu +pro <emphasis>kořenový souborový systém</emphasis> (který musí být +připojen jako <filename>/</filename>). Bez připojeného kořenového +souborového systému vám <command>partman</command> nedovolí +pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můžete kdykoliv +z rozdělovacího menu vybrat možnost <guimenuitem>Automaticky rozdělit +disk</guimenuitem> nebo <guimenuitem>Automaticky rozdělit volné +místo</guimenuitem>. + +</para><para arch="ia64"> + +Pokud zapomenete vytvořit a nastavit zaváděcí EFI oblast, +<command>partman</command> to zjistí a dokud vše nespravíte, nenechá +vás pokračovat. + +</para><para> + +Jestliže budete ve vytváření své tabulky oblastí příliš kreativní +a uvedete ji do nepoužitelného stavu, můžete se vždy vrátit do +výchozího bodu volbou <guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na +oblastech</guimenuitem>. + +</para><para> + +<command>partman</command> samotný je poměrně malý a hloupý program, +avšak jeho schopnosti mohou být rozšiřovány moduly instalačního +programu. Pokud tedy nevidíte všechny slibované vlastnosti, přesvědčte +se, že máte nahrány příslušné moduly +(např. <filename>partman-ext3</filename>, +<filename>partman-xfs</filename> nebo +<filename>partman-lvm</filename>). + +</para><para> + +Až budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky +<guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na +disk</guimenuitem>. Zobrazí se seznam provedených změn a budete +požádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové +systémy. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..b6afd2b20 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml @@ -0,0 +1,16 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id: quik-installer.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ --> +<!-- original version: 14975 --> + + <sect3 arch="powerpc"> + <title>Instalovat <command>Quik</command> na pevný disk</title> +<para> + +Zavaděč na starších počítačích Power Macintosh se nazývá +<command>quik</command>. Pokud se vám líbí, můžete ho použít i na +CHRP. Instalační program se pokusí nastavit <command>quik</command> +automaticky, což se povede na Powermacích 7200, 7300, 7600 a některých +klonech. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..98c827fab --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml @@ -0,0 +1,18 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14975 --> + + <sect3 arch="powerpc"> + <title>Instalovat <command>Yaboot</command> na pevný disk</title> +<para> + +Novější (polovina roku 1998+) PowerMacy používají místo +<command>quik</command>u zavaděč <command>yaboot</command>. Instalační +program nastaví <command>yaboot</command> automaticky, takže stačí mít +malou oblast typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti +819200 bajtů, kterou jste vytvořili dříve při rozdělování disku. +Jestli se vše povede, disk bude bootovatelný a OpenFirmware bude +nastaven na zavádění Debianu. + +</para> + </sect3>
\ No newline at end of file diff --git a/cs/using-d-i/modules/prebaseconfig.xml b/cs/using-d-i/modules/prebaseconfig.xml new file mode 100644 index 000000000..5709c1a52 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/prebaseconfig.xml @@ -0,0 +1,22 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 21672 --> + + <sect3 id="prebaseconfig"> + <title>Dokončení instalace a restart do nového systému</title> +<para> + +Toto je poslední krok &d-i;u. Budete vyzváni k odstranění zaváděcích +médií (CD, disketa, apod.), která jste použili pro zavedení +instalačního systému. &d-i; provede poslední úklidové práce +a restartuje počítač do vašeho nového systému. + +</para><para arch="s390"> + +Z menu zvolte položku <guimenuitem>Dokončit instalaci</guimenuitem>, +což v tomto případě zastaví systém, protože restartování není na +&arch-title; podporováno. Poté musíte zavést (IPL) GNU/Linux z DASD, +které jste na začátku instalace vybrali pro kořenový systém. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml new file mode 100644 index 000000000..c576cf027 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml @@ -0,0 +1,3 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..572dc17de --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml @@ -0,0 +1,17 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 14602 --> + + <sect3 arch="s390"> + <title>Instalovat zavaděč <command>zipl</command></title> +<para> + +Zavaděč na &arch-title; se nazývá <quote>zipl</quote>. +<command>ZIPL</command> se používá a konfiguruje podobně jako +<command>LILO</command>. Pokud se chcete o tomto zavaděči dozvědět +více, podívejte se na článek <quote>LINUX for &arch-title; Device +Drivers and Installation Commands</quote> na stránkách developerWorks +firmy IBM. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml b/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml new file mode 100644 index 000000000..98d5f52ed --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml @@ -0,0 +1,24 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 28672 --> + + <sect3 id="save-logs"> + <title>Uložení záznamů o instalaci</title> + +<para> + +Pokud byla instalace úspěšná, budou záznamy vytvořené během instalace +uloženy v novém systému v adresáři +<filename>/var/log/debian-installer/</filename>. + +</para><para> + +Pokud během instalace zaznamenáte kritické chyby, může být výhodné +uložit si tyto informace na disketu<phrase condition="etch">, síť, +pevný disk nebo jiné médium</phrase> a v klidu si je prostudovat na +jiném počítači, nebo je přiložit k hlášení o chybě. K tomu slouží +právě menu <guimenuitem>Uložit záznamy pro pozdější +ladění</guimenuitem>. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/shell.xml b/cs/using-d-i/modules/shell.xml new file mode 100644 index 000000000..9c1b34369 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/shell.xml @@ -0,0 +1,40 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 21579 --> + + <sect3 id="shell"> + <title>Používání shellu a prohlížení logů</title> + +<para> + +Shell můžete spustit z hlavního menu příkazem <guimenuitem>Spustit +shell</guimenuitem>. Pokud zrovna menu není dostupné, můžete se +přepnout na druhou <emphasis>virtuální konzoli</emphasis> klávesami +<keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F2</keycap> </keycombo> +(na macintoshí klávesnici <keycombo> <keycap>Option</keycap> +<keycap>F2</keycap> </keycombo>), kde běží samostatný klon Bourne +shellu nazvaný <command>ash</command>. + +</para><para> + +V tomto okamžiku běží systém z RAMdisku a nabízí několik základních +unixových nástrojů. Seznam dostupných programů můžete zjistit příkazy +<userinput>ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin</userinput> +a <userinput>help</userinput>. Pro úpravu souborů máte k dispozici +textový editor <command>nano</command>. Shell samotný má některé +příjemné vlastnosti svých větších bratříčků, jako je historie +a automatické doplňování příkazů. + +</para><para> + +Pokud to jde, vždy byste měli používat menu instalačního programu +— shell a jeho příkazy jsou zde jen pro případ, že se něco +pokazí. Konkrétně pro inicializaci odkládací oblasti byste měli použít +menu a ne shell, protože instalační program jinak nepozná, že jste +tento krok již provedli. Zpět do menu se vrátíte příkazem +<userinput>exit</userinput>, nebo pokud jste se do shellu dostali +přepnutím na druhý terminál, použijte klávesovou zkratku <keycombo> +<keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F1</keycap> </keycombo>. + +</para> + </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml new file mode 100644 index 000000000..60f5cf490 --- /dev/null +++ b/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml @@ -0,0 +1,26 @@ +<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> +<!-- $Id$ --> +<!-- original version: 24582 --> + + <sect3 arch="sparc"> + <title>Instalovat zavaděč <command>SILO</command> na pevný disk</title> +<para> + +Standardní zavaděč na architektuře &architecture; se jmenuje +<quote>silo</quote>. Kompletní dokumentace se nachází v adresáři +<filename>/usr/share/doc/silo/</filename>. <command>SILO</command> se +používá a konfiguruje, až na několik výjimek, podobně jako +<command>LILO</command>. <command>SILO</command> však umožňuje zavést +libovolné jádro na disku, a to ani nemusí být uvedeno v konfiguračním +souboru <filename>/etc/silo.conf</filename>. To je umožněno tím, že +<command>SILO</command> umí číst linuxové oblasti a navíc je +<filename>/etc/silo.conf</filename> čten až při zavádění, takže odpadá +spouštění <command>silo</command> po každé instalaci nového jádra (jak +je to nutné se zavaděčem <command>LILO</command>). +<command>SILO</command> také umí číst oblasti UFS, což znamená, že +může zavést systém i z oblastí SunOSu a Solarisu. Jistě tušíte, že +<command>SILO</command> je dobrá volba, pokud chcete instalovat +GNU/Linux na počítač sdílený se systémy SunOS/Solaris. + +</para> + </sect3> |