diff options
author | Miroslav Kure <kurem@upcase.inf.upol.cz> | 2006-05-14 16:17:19 +0000 |
---|---|---|
committer | Miroslav Kure <kurem@upcase.inf.upol.cz> | 2006-05-14 16:17:19 +0000 |
commit | 0b913f7b9198e677b923917b73e84c52d9113ccd (patch) | |
tree | 38338f78865e2be92faf18ce64776fb96f4732db /cs/partitioning | |
parent | d80e3ba1b51cde5abdf8b9e68cd9e77e8ffc5118 (diff) | |
download | installation-guide-0b913f7b9198e677b923917b73e84c52d9113ccd.zip |
Converted Czech d-i manual source to UTF-8 encoding
Updated translation to 100%
Diffstat (limited to 'cs/partitioning')
-rw-r--r-- | cs/partitioning/device-names.xml | 107 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition-programs.xml | 81 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition/alpha.xml | 67 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition/hppa.xml | 21 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition/i386.xml | 97 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition/ia64.xml | 131 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition/mips.xml | 17 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition/powerpc.xml | 65 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partition/sparc.xml | 35 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/partitioning.xml | 19 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/schemes.xml | 93 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/sizing.xml | 67 | ||||
-rw-r--r-- | cs/partitioning/tree.xml | 121 |
13 files changed, 454 insertions, 467 deletions
diff --git a/cs/partitioning/device-names.xml b/cs/partitioning/device-names.xml index f4ad60699..d6b7d0c87 100644 --- a/cs/partitioning/device-names.xml +++ b/cs/partitioning/device-names.xml @@ -1,67 +1,66 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 28997 --> <sect1 id="device-names"> - <title>Jak Linux pojmenovává pevné disky</title> + <title>Jak Linux pojmenovĂĄvĂĄ pevnĂŠ disky</title> <para> -Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odlišné názvy než v jiných -operačních systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování -disku a připojování oblastí. Základní zařízení: +Disky a oddĂly na nich majĂ v Linuxu odliĹĄnĂŠ nĂĄzvy neĹž v jinĂ˝ch +operaÄnĂch systĂŠmech. Tyto nĂĄzvy budete potĹebovat pĹi rozdÄlovĂĄnĂ +disku a pĹipojovĂĄnĂ oblastĂ. ZĂĄkladnĂ zaĹĂzenĂ: </para> <itemizedlist arch="not-s390"> <listitem><para> -První disketová jednotka je nazvána <filename>/dev/fd0</filename>. +PrvnĂ disketovĂĄ jednotka je nazvĂĄna <filename>/dev/fd0</filename>. </para></listitem> <listitem><para> -Druhá disketová jednotka je <filename>/dev/fd1</filename>. +DruhĂĄ disketovĂĄ jednotka je <filename>/dev/fd1</filename>. </para></listitem> <listitem><para> -První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je +PrvnĂ disk na SCSI (podle ÄĂsel zaĹĂzenĂ na sbÄrnici) je <filename>/dev/sda</filename>. </para></listitem> <listitem><para> -Druhý disk na SCSI (vyšší číslo na sběrnici) je +DruhĂ˝ disk na SCSI (vyĹĄĹĄĂ ÄĂslo na sbÄrnici) je <filename>/dev/sdb</filename> atd. </para></listitem> <listitem><para> -První SCSI CD mechanice odpovídá <filename>/dev/scd0</filename> nebo -také <filename>/dev/sr0</filename>. +PrvnĂ SCSI CD mechanice odpovĂdĂĄ <filename>/dev/scd0</filename> nebo +takĂŠ <filename>/dev/sr0</filename>. </para></listitem> <listitem><para> -Hlavní (master) disk na prvním IDE řadiči se jmenuje +HlavnĂ (master) disk na prvnĂm IDE ĹadiÄi se jmenuje <filename>/dev/hda</filename>. </para></listitem> <listitem><para> -Podřízený (slave) disk na prvním IDE řadiči je +PodĹĂzenĂ˝ (slave) disk na prvnĂm IDE ĹadiÄi je <filename>/dev/hdb</filename>. </para></listitem> <listitem><para> -Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny -<filename>/dev/hdc</filename> a <filename>/dev/hdd</filename>. Novější -IDE řadiče mají dva kanály, které se chovají jako dva řadiče. +Master a slave diskĹŻm na druhĂŠm ĹadiÄi jsou postupnÄ pĹiĹazeny +<filename>/dev/hdc</filename> a <filename>/dev/hdd</filename>. NovÄjĹĄĂ +IDE ĹadiÄe majĂ dva kanĂĄly, kterĂŠ se chovajĂ jako dva ĹadiÄe. <phrase arch="m68k"> -Písmena se mohou lišit od toho, co na Macintoshi zobrazuje program -pdisk (např. to co se v pdisku zobrazuje jako -<filename>/dev/hdc</filename>, se může v Debianu objevit jako +PĂsmena se mohou liĹĄit od toho, co na Macintoshi zobrazuje program +pdisk (napĹ. to co se v pdisku zobrazuje jako +<filename>/dev/hdc</filename>, se mĹŻĹže v Debianu objevit jako <filename>/dev/hda</filename>). </phrase> @@ -69,18 +68,18 @@ pdisk (např. to co se v pdisku zobrazuje jako <listitem arch="i386"><para> -Prvnímu XT disku odpovídá <filename>/dev/xda</filename>. +PrvnĂmu XT disku odpovĂdĂĄ <filename>/dev/xda</filename>. </para></listitem> <listitem arch="i386"><para> -Druhému XT disku odpovídá <filename>/dev/xdb</filename>. +DruhĂŠmu XT disku odpovĂdĂĄ <filename>/dev/xdb</filename>. </para></listitem> <listitem arch="m68k"><para> -První ACSI zařízení se jmenuje <filename>/dev/ada</filename>, druhému -odpovídá <filename>/dev/adb</filename>. +PrvnĂ ACSI zaĹĂzenĂ se jmenuje <filename>/dev/ada</filename>, druhĂŠmu +odpovĂdĂĄ <filename>/dev/adb</filename>. </para></listitem> </itemizedlist> @@ -88,67 +87,67 @@ odpovídá <filename>/dev/adb</filename>. <itemizedlist arch="s390"> <listitem><para> -První DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasda</filename>. +PrvnĂ DASD zaĹĂzenĂ se jmenuje <filename>/dev/dasda</filename>. </para></listitem> <listitem><para> -Druhé DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasdb</filename>, atd. +DruhĂŠ DASD zaĹĂzenĂ se jmenuje <filename>/dev/dasdb</filename>, atd. </para></listitem> </itemizedlist> <para arch="not-s390"> -Oddíly na discích jsou rozlišeny připojením čísla k názvu zařízení: -<filename>sda1</filename> a <filename>sda2</filename> představují -první a druhý oddíl prvního SCSI disku. +OddĂly na discĂch jsou rozliĹĄeny pĹipojenĂm ÄĂsla k nĂĄzvu zaĹĂzenĂ: +<filename>sda1</filename> a <filename>sda2</filename> pĹedstavujĂ +prvnĂ a druhĂ˝ oddĂl prvnĂho SCSI disku. </para><para arch="not-s390"> -Například uvažujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na -SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení -<filename>sda</filename>, druhému <filename>sdb</filename>. Tři oddíly -na disku <filename>sda</filename> by byly pojmenovány +NapĹĂklad uvaĹžujme poÄĂtaÄ se dvÄma disky na SCSI sbÄrnici na +SCSI adresĂĄch 2 a 4. PrvnĂmu disku (na adrese 2) odpovĂdĂĄ zaĹĂzenĂ +<filename>sda</filename>, druhĂŠmu <filename>sdb</filename>. TĹi oddĂly +na disku <filename>sda</filename> by byly pojmenovĂĄny <filename>sda1</filename>, <filename>sda2</filename>, -<filename>sda3</filename>. Stejné schéma značení platí i pro disk +<filename>sda3</filename>. StejnĂŠ schĂŠma znaÄenĂ platĂ i pro disk <filename>sdb</filename> a jeho oblasti. </para><para arch="not-s390"> -Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze -zpráv, které Linux vypisuje při startu. +MĂĄte-li v poÄĂtaÄi dva SCSI ĹadiÄe, poĹadĂ diskĹŻ zjistĂte ze +zprĂĄv, kterĂŠ Linux vypisuje pĹi startu. </para><para arch="i386"> -Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem -oddílu 1 až 4. Například <filename>/dev/hda1</filename> odpovídá -prvnímu primárnímu oddílu na prvním IDE disku. Logické oddíly jsou -číslovány od 5, takže na stejném disku má první logický oddíl označení -<filename>/dev/hda5</filename>. Rozšířený oddíl, tj. primární oddíl -obsahující logické oddíly, sám o sobě použitelný není. -To platí jak pro IDE, tak SCSI disky. +PrimĂĄrnĂ oddĂly jsou v Linuxu reprezentovĂĄny nĂĄzvem disku a ÄĂslem +oddĂlu 1 aĹž 4. NapĹĂklad <filename>/dev/hda1</filename> odpovĂdĂĄ +prvnĂmu primĂĄrnĂmu oddĂlu na prvnĂm IDE disku. LogickĂŠ oddĂly jsou +ÄĂslovĂĄny od 5, takĹže na stejnĂŠm disku mĂĄ prvnĂ logickĂ˝ oddĂl oznaÄenĂ +<filename>/dev/hda5</filename>. RozĹĄĂĹenĂ˝ oddĂl, tj. primĂĄrnĂ oddĂl +obsahujĂcĂ logickĂŠ oddĂly, sĂĄm o sobÄ pouĹžitelnĂ˝ nenĂ. +To platĂ jak pro IDE, tak SCSI disky. </para><para arch="m68k"> -Systémy VMEbus používající disketovou SCSI mechaniku TEAC FC-1 ji -uvidí jako normální SCSI disk. Aby byla identifikace mechaniky -jednodušší, instalační program vytvoří symbolický odkaz na příslušné -zařízení a pojmenuje ho <filename>/dev/sfd0</filename>. +SystĂŠmy VMEbus pouĹžĂvajĂcĂ disketovou SCSI mechaniku TEAC FC-1 ji +uvidĂ jako normĂĄlnĂ SCSI disk. Aby byla identifikace mechaniky +jednoduĹĄĹĄĂ, instalaÄnĂ program vytvoĹĂ symbolickĂ˝ odkaz na pĹĂsluĹĄnĂŠ +zaĹĂzenĂ a pojmenuje ho <filename>/dev/sfd0</filename>. </para><para arch="sparc"> -Sunovské oblasti povolují mít 8 samostatných oblastí (nebo -také plátků (slices)). Třetí oblast bývá obvykle (a je to tak -doporučováno) oblast <quote>celého disku</quote> (Whole disk). -Tato oblast obsahuje všechny sektory na disku a obvykle je používána -zavaděčem systému (buď SILO nebo vlastním zavaděčem od Sunu). +SunovskĂŠ oblasti povolujĂ mĂt 8 samostatnĂ˝ch oblastĂ (nebo +takĂŠ plĂĄtkĹŻ (slices)). TĹetĂ oblast bĂ˝vĂĄ obvykle (a je to tak +doporuÄovĂĄno) oblast <quote>celĂŠho disku</quote> (Whole disk). +Tato oblast obsahuje vĹĄechny sektory na disku a obvykle je pouĹžĂvĂĄna +zavadÄÄem systĂŠmu (buÄ SILO nebo vlastnĂm zavadÄÄem od Sunu). </para><para arch="s390"> -Na oblasti na disku se můžete odkazovat pomocí čísel přidaných za -název disku: <filename>dasda1</filename> a <filename>dasda2</filename> -představují první a druhou oblast na prvním DASD zařízení v systému. +Na oblasti na disku se mĹŻĹžete odkazovat pomocĂ ÄĂsel pĹidanĂ˝ch za +nĂĄzev disku: <filename>dasda1</filename> a <filename>dasda2</filename> +pĹedstavujĂ prvnĂ a druhou oblast na prvnĂm DASD zaĹĂzenĂ v systĂŠmu. </para> </sect1> diff --git a/cs/partitioning/partition-programs.xml b/cs/partitioning/partition-programs.xml index 101958f41..b047d8700 100644 --- a/cs/partitioning/partition-programs.xml +++ b/cs/partitioning/partition-programs.xml @@ -1,13 +1,12 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> -<!-- original version: 31619 --> +<!-- original version: 36732 --> <sect1 id="partition-programs"> - <title>Dělící programy v Debianu</title> + <title>DÄlĂcĂ programy v Debianu</title> <para> -K rozdělení disku nabízí každá architektura různé programy. -Pro váš typ počítače jsou k dispozici: +K rozdÄlenĂ disku nabĂzĂ kaĹždĂĄ architektura rĹŻznĂŠ programy. +Pro vĂĄĹĄ typ poÄĂtaÄe jsou k dispozici: </para> @@ -17,10 +16,10 @@ Pro váš typ počítače jsou k dispozici: <term><command>partman</command></term> <listitem><para> -Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost -oblastí, vytvářet souborové -systémy <phrase arch="i386"> (v řeči Windows -<quote>formátovat</quote>) </phrase> a přiřadit je k přípojným bodům. +DoporuÄenĂ˝ nĂĄstroj, kterĂ˝ umĂ kromÄ dÄlenĂ diskĹŻ i mÄnit velikost +oblastĂ, vytvĂĄĹet souborovĂŠ +systĂŠmy <phrase arch="i386"> (v ĹeÄi Windows +<quote>formĂĄtovat</quote>) </phrase> a pĹiĹadit je k pĹĂpojnĂ˝m bodĹŻm. </para></listitem> </varlistentry> @@ -29,14 +28,14 @@ systémy <phrase arch="i386"> (v řeči Windows <term><command>fdisk</command></term> <listitem><para> -Původní linuxový program pro správu oddílů, vhodný pro guru. +PĹŻvodnĂ linuxovĂ˝ program pro sprĂĄvu oddĂlĹŻ, vhodnĂ˝ pro guru. </para><para> -Obzvláště opatrní musíte být v případě, že máte na disku oblasti -systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto -oblasti, ale způsob, jakým je <command>fdisk</command> -(ne)reprezentuje, může změnit názvy zařízení. Viz +ObzvlĂĄĹĄtÄ opatrnĂ musĂte bĂ˝t v pĹĂpadÄ, Ĺže mĂĄte na disku oblasti +systĂŠmu FreeBSD. InstalaÄnĂ jĂĄdra sice obsahujĂ podporu pro tyto +oblasti, ale zpĹŻsob, jakĂ˝m je <command>fdisk</command> +(ne)reprezentuje, mĹŻĹže zmÄnit nĂĄzvy zaĹĂzenĂ. Viz <ulink url="&url-linux-freebsd;">Linux+FreeBSD HOWTO</ulink>. </para></listitem> @@ -46,13 +45,13 @@ oblasti, ale způsob, jakým je <command>fdisk</command> <term><command>cfdisk</command></term> <listitem><para> -Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se -vyznačuje snadným ovládáním. +JednoduchĂ˝, celoobrazovkovĂ˝ program pro sprĂĄvu oddĂlĹŻ se +vyznaÄuje snadnĂ˝m ovlĂĄdĂĄnĂm. </para><para> -Poznamenejme, že <command>cfdisk</command> oblasti FreeBSD nerozpozná -vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit. +Poznamenejme, Ĺže <command>cfdisk</command> oblasti FreeBSD nerozpoznĂĄ +vĹŻbec a tĂm pĂĄdem se nĂĄzvy zaĹĂzenĂ mohou zmÄnit. </para></listitem> </varlistentry> @@ -88,8 +87,8 @@ Mac verze programu <command>fdisk</command>. <term><command>pmac-fdisk</command></term> <listitem><para> -PowerMac verze programu <command>fdisk</command>, používá se i pro -systémy BVM a Motorola VMEbus. +PowerMac verze programu <command>fdisk</command>, pouĹžĂvĂĄ se i pro +systĂŠmy BVM a Motorola VMEbus. </para></listitem> </varlistentry> @@ -99,7 +98,7 @@ systémy BVM a Motorola VMEbus. <listitem><para> &arch-title; verze programu <command>fdisk</command>. Popis naleznete -v manuálové stránce programu fdasd nebo ve 13. kapitole dokumentu +v manuĂĄlovĂŠ strĂĄnce programu fdasd nebo ve 13. kapitole dokumentu <ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf"> Device Drivers and Installation Commands</ulink>. @@ -109,20 +108,20 @@ Device Drivers and Installation Commands</ulink>. <para> -Jeden z těchto programů se spustí automaticky, když vyberete krok -<guimenuitem>Rozdělit pevný disk</guimenuitem>. Pokud se vám -standardní program nezamlouvá, ukončete ho, přepněte se na druhou -konzoli (<userinput>tty2</userinput>) a ručně spusťte požadovaný -program (s případnými parametry). V takovém případě krok -<guimenuitem>Rozdělit pevný disk</guimenuitem> přeskočte. +Jeden z tÄchto programĹŻ se spustĂ automaticky, kdyĹž vyberete krok +<guimenuitem>RozdÄlit disky</guimenuitem> (nebo podobnĂ˝). Teoreticky +je moĹžnĂŠ pĹepnout se na druhou konzoli (<userinput>tty2</userinput>) +a pouĹžĂt jinĂ˝ nĂĄstroj na dÄlenĂ disku, avĹĄak prakticky se to +nedoporuÄuje. </para><para> -Jestliže budete pracovat s více než dvaceti oblastmi, musíte k -dvacáté první a všem dalším oblastem vytvořit odpovídající zařízení, -protože jinak by další krok (inicializace oblastí) selhal. -Zařízení můžete vytvořit na druhé konzoli <userinput>tty2</userinput>. -Příkazy pro vytvoření 21. oblasti: +JestliĹže budete pracovat s vĂce neĹž dvaceti oblastmi, musĂte k dvacĂĄtĂŠ +prvnĂ a vĹĄem dalĹĄĂm oblastem vytvoĹit odpovĂdajĂcĂ zaĹĂzenĂ, protoĹže +jinak by dalĹĄĂ krok (inicializace oblastĂ) selhal. ZaĹĂzenĂ mĹŻĹžete +vytvoĹit na druhĂŠ konzoli <userinput>tty2</userinput>, nebo pomocĂ +menu <guimenuitem>Spustit shell</guimenuitem>. PĹĂkazy pro vytvoĹenĂ +21. oblasti: <informalexample><screen> <prompt>#</prompt> <userinput>cd /dev</userinput> @@ -131,8 +130,8 @@ Příkazy pro vytvoření 21. oblasti: <prompt>#</prompt> <userinput>chmod 660 hda21</userinput> </screen></informalexample> -Podobně, pokud nebude mít vytvořena příslušná zařízení, selže i -zavedení systému. Proto po instalaci jádra a modulů spusťte na druhé +PodobnÄ, pokud nebude mĂt vytvoĹena pĹĂsluĹĄnĂĄ zaĹĂzenĂ, selĹže +i zavedenĂ systĂŠmu. Proto po instalaci jĂĄdra a modulĹŻ spusĹĽte na druhĂŠ konzoli: <informalexample><screen> @@ -142,17 +141,17 @@ konzoli: <prompt>#</prompt> <userinput>chmod 660 hda21</userinput> </screen></informalexample> -<phrase arch="i386">Nezapomeňte označit zaváděcí oddíl jako -<quote>aktivní</quote> (bootable).</phrase> +<phrase arch="i386">NezapomeĹte oznaÄit zavĂĄdÄcĂ oddĂl jako +<quote>aktivnĂ</quote> (bootable).</phrase> </para><para condition="mac-fdisk.txt"> -Důležité je, že na macintoshích discích je odkládací oblast -rozpoznána svým jménem: musí být nazvána <quote>swap</quote>. -Všechny linuxové oblasti na macintoshích používají stejný typ oblasti -Apple_UNIX_SRV2. Další užitečné čtení je +DĹŻleĹžitĂŠ je, Ĺže na macintoshĂch discĂch je odklĂĄdacĂ oblast +rozpoznĂĄna svĂ˝m jmĂŠnem: musĂ bĂ˝t nazvĂĄna <quote>swap</quote>. +VĹĄechny linuxovĂŠ oblasti na macintoshĂch pouĹžĂvajĂ stejnĂ˝ typ oblasti +Apple_UNIX_SRV2. DalĹĄĂ uĹžiteÄnĂŠ ÄtenĂ je <ulink url="&url-mac-fdisk-tutorial;">mac-fdisk Tutorial</ulink>, -kde je krok za krokem popsán způsob sdílení disku s MacOS. +kde je krok za krokem popsĂĄn zpĹŻsob sdĂlenĂ disku s MacOS. </para> diff --git a/cs/partitioning/partition/alpha.xml b/cs/partitioning/partition/alpha.xml index 96e981095..70a3a365d 100644 --- a/cs/partitioning/partition/alpha.xml +++ b/cs/partitioning/partition/alpha.xml @@ -1,56 +1,55 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 28997 --> - <sect2 arch="alpha"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> + <sect2 arch="alpha"><title>DÄlenĂ disku na &arch-title;</title> <para> -Zavádění Debianu ze SRM konzoly vyžaduje, abyste na svém zaváděcím -disku neměli dosovou tabulku rozdělení disku, ale tzv. <quote>BSD -disklabel</quote>. (Zaváděcí blok SRM je nekompatibilní s tabulkou -oblastí systému MS-DOS — viz <xref linkend="alpha-firmware"/>). -Program na dělení disku <command>partman</command> vytváří na -architektuře &architecture; BSD disklabel automaticky, ale pokud již -máte na disku existující dosovou tabulku oblastí, budete ji muset +ZavĂĄdÄnĂ Debianu ze SRM konzoly vyĹžaduje, abyste na svĂŠm zavĂĄdÄcĂm +disku nemÄli dosovou tabulku rozdÄlenĂ disku, ale tzv. <quote>BSD +disklabel</quote>. (ZavĂĄdÄcĂ blok SRM je nekompatibilnĂ s tabulkou +oblastĂ systĂŠmu MS-DOS — viz <xref linkend="alpha-firmware"/>). +Program na dÄlenĂ disku <command>partman</command> vytvĂĄĹĂ na +architektuĹe &architecture; BSD disklabel automaticky, ale pokud jiĹž +mĂĄte na disku existujĂcĂ dosovou tabulku oblastĂ, budete ji muset nejprve smazat. </para><para> -Pokud pro dělení disku použijete program <command>fdisk</command> -a vybraný disk ještě neobsahuje BSD disklabel, musíte se přepnout do -režimu disklabel příkazem <userinput>b</userinput>. +Pokud pro dÄlenĂ disku pouĹžijete program <command>fdisk</command> +a vybranĂ˝ disk jeĹĄtÄ neobsahuje BSD disklabel, musĂte se pĹepnout do +reĹžimu disklabel pĹĂkazem <userinput>b</userinput>. </para><para> -Pokud nepotřebujete rozdělovaný disk používat z Tru64 Unixu nebo -některého z volných klonů systému 4.4BSD-Lite (FreeBSD, OpenBSD nebo -NetBSD), je lepší když <emphasis>nenastavíte</emphasis> třetí oblast -aby obsahovala celý disk. Program <command>aboot</command> to -nevyžaduje a ve skutečnosti to může vést k nepříjemnostem, protože -utilita <command>swriteboot</command>, zvyklá instalovat -<command>aboot</command> do zaváděcího sektoru, si bude stěžovat na -oblast překrývající se se zaváděcím blokem. +Pokud nepotĹebujete rozdÄlovanĂ˝ disk pouĹžĂvat z Tru64 Unixu nebo +nÄkterĂŠho z volnĂ˝ch klonĹŻ systĂŠmu 4.4BSD-Lite (FreeBSD, OpenBSD nebo +NetBSD), je lepĹĄĂ kdyĹž <emphasis>nenastavĂte</emphasis> tĹetĂ oblast +aby obsahovala celĂ˝ disk. Program <command>aboot</command> to +nevyĹžaduje a ve skuteÄnosti to mĹŻĹže vĂŠst k nepĹĂjemnostem, protoĹže +utilita <command>swriteboot</command>, zvyklĂĄ instalovat +<command>aboot</command> do zavĂĄdÄcĂho sektoru, si bude stÄĹžovat na +oblast pĹekrĂ˝vajĂcĂ se se zavĂĄdÄcĂm blokem. </para><para> -Na začátku disku <emphasis>musíte</emphasis> nechat dostatek volného -místa pro <command>aboot</command>, protože se zapisuje do několika -prvních sektorů na disku (v současnosti zabírá asi 70 kilobajtů nebo -150 sektorů). Dříve se doporučovalo pro tyto účely vytvořit na začátku -disku malou nenaformátovanou oblast, ale nyní si myslíme, že na -discích používaných jenom GNU/Linuxem to není nutné. (S ohledem na -důvody zmíněné výše.) Použijete-li <command>partman</command>, oblast -pro <command>aboot</command> se pro jistotu vytvoří automaticky. +Na zaÄĂĄtku disku <emphasis>musĂte</emphasis> nechat dostatek volnĂŠho +mĂsta pro <command>aboot</command>, protoĹže se zapisuje do nÄkolika +prvnĂch sektorĹŻ na disku (v souÄasnosti zabĂrĂĄ asi 70 kilobajtĹŻ nebo +150 sektorĹŻ). DĹĂve se doporuÄovalo pro tyto ĂşÄely vytvoĹit na zaÄĂĄtku +disku malou nenaformĂĄtovanou oblast, ale nynĂ si myslĂme, Ĺže na +discĂch pouĹžĂvanĂ˝ch jenom GNU/Linuxem to nenĂ nutnĂŠ. (S ohledem na +dĹŻvody zmĂnÄnĂŠ výťe.) PouĹžijete-li <command>partman</command>, oblast +pro <command>aboot</command> se pro jistotu vytvoĹĂ automaticky. </para><para condition="FIXME"> -Pro instalaci z ARC konzoly byste měli udělat na začátku disku malou -FAT oblast, která bude obsahovat <command>MILO</command> a +Pro instalaci z ARC konzoly byste mÄli udÄlat na zaÄĂĄtku disku malou +FAT oblast, kterĂĄ bude obsahovat <command>MILO</command> a <command>linload.exe</command>. -Podle <xref linkend="non-debian-partitioning"/> by mělo stačit -5 megabajtů. Vytvoření této oblasti z menu zatím není podporováno, -takže ji budete muset vytvořit ručně programem -<command>mkdosfs</command>. (Samozřejmě ještě před instalací zavaděče.) +Podle <xref linkend="non-debian-partitioning"/> by mÄlo staÄit +5 megabajtĹŻ. VytvoĹenĂ tĂŠto oblasti z menu zatĂm nenĂ podporovĂĄno, +takĹže ji budete muset vytvoĹit ruÄnÄ programem +<command>mkdosfs</command>. (SamozĹejmÄ jeĹĄtÄ pĹed instalacĂ zavadÄÄe.) </para> </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/hppa.xml b/cs/partitioning/partition/hppa.xml index 685dfbd0b..2bc210e4a 100644 --- a/cs/partitioning/partition/hppa.xml +++ b/cs/partitioning/partition/hppa.xml @@ -1,20 +1,19 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 35595 --> - <sect2 arch="hppa"><title>Dělení disku pro &arch-title;</title> + <sect2 arch="hppa"><title>DÄlenĂ disku pro &arch-title;</title> <para> -PALO, zavaděč na HPPA, vyžaduje oblast typu <quote>F0</quote> kdekoliv -v prvních -dvou gigabajtech. V této oblasti se uloží zavaděč, jádro a RAMdisk, -takže by měla být dostatečně velká — alespoň 16Mb (raději 25-50Mb). -Další požadavek firmwaru je, aby se jádro nacházelo na prvních dvou -gigabajtech pevného disku. -Toho můžete dosáhnout tak, že kořenový svazek bude celý umístěn v -prvních dvou gigabajtech, nebo někde u začátku disku vytvoříte malou +PALO, zavadÄÄ na HPPA, vyĹžaduje oblast typu <quote>F0</quote> kdekoliv +v prvnĂch +dvou gigabajtech. V tĂŠto oblasti se uloŞà zavadÄÄ, jĂĄdro a RAMdisk, +takĹže by mÄla bĂ˝t dostateÄnÄ velkĂĄ — alespoĹ 16Mb (radÄji 25-50Mb). +DalĹĄĂ poĹžadavek firmwaru je, aby se jĂĄdro nachĂĄzelo na prvnĂch dvou +gigabajtech pevnĂŠho disku. +Toho mĹŻĹžete dosĂĄhnout tak, Ĺže koĹenovĂ˝ svazek bude celĂ˝ umĂstÄn v +prvnĂch dvou gigabajtech, nebo nÄkde u zaÄĂĄtku disku vytvoĹĂte malou (25-50Mb) oblast pro <filename>/boot</filename>, kde se obvykle -uchovávají jádra. +uchovĂĄvajĂ jĂĄdra. </para> </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/i386.xml b/cs/partitioning/partition/i386.xml index 7f9eec7b7..c96152685 100644 --- a/cs/partitioning/partition/i386.xml +++ b/cs/partitioning/partition/i386.xml @@ -1,79 +1,78 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 35590 --> - <sect2 arch="i386"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> + <sect2 arch="i386"><title>DÄlenĂ disku na &arch-title;</title> <para> -BIOS osobních počítačů obvykle přidává další omezení na rozdělení -disku. Je určeno, kolik můžete na disku připravit <quote>primárních</quote> a -<quote>logických</quote> oddílů. Starší BIOSy z let 1994-1998 dokáží zavést -systém jen z části disku. Informace na toto téma podávají dokumenty +BIOS osobnĂch poÄĂtaÄĹŻ obvykle pĹidĂĄvĂĄ dalĹĄĂ omezenĂ na rozdÄlenĂ +disku. Je urÄeno, kolik mĹŻĹžete na disku pĹipravit <quote>primĂĄrnĂch</quote> a +<quote>logickĂ˝ch</quote> oddĂlĹŻ. StarĹĄĂ BIOSy z let 1994-1998 dokåŞà zavĂŠst +systĂŠm jen z ÄĂĄsti disku. Informace na toto tĂŠma podĂĄvajĂ dokumenty <ulink url="&url-partition-howto;">Linux Partition HOWTO</ulink> a <ulink url="&url-phoenix-bios-faq-large-disk;">Phoenix BIOS -FAQ</ulink>, zde uvádíme jen stručný přehled. +FAQ</ulink>, zde uvĂĄdĂme jen struÄnĂ˝ pĹehled. </para><para> -<quote>Primární</quote> oddíly jsou původní koncept rozdělení disku. Na disku -mohou být maximálně čtyři. Toto omezení překonávají oddíly -<quote>rozšířené</quote> a <quote>logické</quote>. Změníte-li primární oddíl na rozšířený, -můžete tento prostor využít k vytvoření libovolného počtu (max. 60) -logických částí. Na disku lze však vytvořit maximálně jeden rozšířený -oddíl. +<quote>PrimĂĄrnĂ</quote> oddĂly jsou pĹŻvodnĂ koncept rozdÄlenĂ disku. Na disku +mohou bĂ˝t maximĂĄlnÄ ÄtyĹi. Toto omezenĂ pĹekonĂĄvajĂ oddĂly +<quote>rozĹĄĂĹenĂŠ</quote> a <quote>logickĂŠ</quote>. ZmÄnĂte-li primĂĄrnĂ oddĂl na rozĹĄĂĹenĂ˝, +mĹŻĹžete tento prostor vyuĹžĂt k vytvoĹenĂ libovolnĂŠho poÄtu (max. 60) +logickĂ˝ch ÄĂĄstĂ. Na disku lze vĹĄak vytvoĹit maximĂĄlnÄ jeden rozĹĄĂĹenĂ˝ +oddĂl. </para><para> -Linux omezuje počet oddílů na disk takto: 15 oddílů pro disky SCSI -(tři primární a dvanáct logických) a 63 oddílů na discích IDE -(3 primární a 60 logických). Standardní &debian; nabízí na každém -disku pouze 20 zařízení pro oblasti, takže pokud chcete využívat -oblasti s číslem větším než 20, musíte odpovídající zařízení vytvořit -ručně. +Linux omezuje poÄet oddĂlĹŻ na disk takto: 15 oddĂlĹŻ pro disky SCSI +(tĹi primĂĄrnĂ a dvanĂĄct logickĂ˝ch) a 63 oddĂlĹŻ na discĂch IDE +(3 primĂĄrnĂ a 60 logickĂ˝ch). StandardnĂ &debian; nabĂzĂ na kaĹždĂŠm +disku pouze 20 zaĹĂzenĂ pro oblasti, takĹže pokud chcete vyuĹžĂvat +oblasti s ÄĂslem vÄtĹĄĂm neĹž 20, musĂte odpovĂdajĂcĂ zaĹĂzenĂ vytvoĹit +ruÄnÄ. </para><para> -Jestliže máte velký IDE disk na kterém nepoužíváte ani LBA adresování, -ani překládací ovladač od výrobce, pak musíte umístit zaváděcí oddíl -(obsahující jádro) do prvních 1024 cylindrů na disku (obvykle prvních -524 megabajtů). +JestliĹže mĂĄte velkĂ˝ IDE disk na kterĂŠm nepouĹžĂvĂĄte ani LBA adresovĂĄnĂ, +ani pĹeklĂĄdacĂ ovladaÄ od vĂ˝robce, pak musĂte umĂstit zavĂĄdÄcĂ oddĂl +(obsahujĂcĂ jĂĄdro) do prvnĂch 1024 cylindrĹŻ na disku (obvykle prvnĂch +524 megabajtĹŻ). </para><para> -Toto omezení neplatí pro novější BIOSy (podle výrobce 1995-98), -které podporují <quote>Enhanced Disk Drive Support Specification</quote>. -Lilo, linuxový zavaděč, i debianí alternativní zavaděč -<command>mbr</command> musí použít BIOS pro načtení jádra z disku do -operační paměti. Jestliže jsou v BIOSu přítomna rozšíření pro přístup -k velkým diskům (přes přerušení 0x13), pak budou použita. V opačném -případě je použito původní rozhraní pro přístup k diskům, které -bohužel neumí adresovat oblasti nad 1023. cylindrem. -Avšak v okamžiku, kdy je Linux zaveden, už nezáleží na omezeních -BIOSu, protože Linux k přístupu na disky BIOS nepoužívá. +Toto omezenĂ neplatĂ pro novÄjĹĄĂ BIOSy (podle vĂ˝robce 1995-98), +kterĂŠ podporujĂ <quote>Enhanced Disk Drive Support Specification</quote>. +Lilo, linuxovĂ˝ zavadÄÄ, i debianĂ alternativnĂ zavadÄÄ +<command>mbr</command> musĂ pouĹžĂt BIOS pro naÄtenĂ jĂĄdra z disku do +operaÄnĂ pamÄti. JestliĹže jsou v BIOSu pĹĂtomna rozĹĄĂĹenĂ pro pĹĂstup +k velkĂ˝m diskĹŻm (pĹes pĹeruĹĄenĂ 0x13), pak budou pouĹžita. V opaÄnĂŠm +pĹĂpadÄ je pouĹžito pĹŻvodnĂ rozhranĂ pro pĹĂstup k diskĹŻm, kterĂŠ +bohuĹžel neumĂ adresovat oblasti nad 1023. cylindrem. +AvĹĄak v okamĹžiku, kdy je Linux zaveden, uĹž nezĂĄleŞà na omezenĂch +BIOSu, protoĹže Linux k pĹĂstupu na disky BIOS nepouĹžĂvĂĄ. </para><para> -Pokud máte velký disk, možná budete chtít využít techniku překladu -cylindrů, kterou můžete zapnout v BIOSu (jako třeba LBA <quote>Logical -Block Addressing</quote> nebo CHS <quote>Large</quote> módy). -Více informací ohledně velkých disků najdete v +Pokud mĂĄte velkĂ˝ disk, moĹžnĂĄ budete chtĂt vyuĹžĂt techniku pĹekladu +cylindrĹŻ, kterou mĹŻĹžete zapnout v BIOSu (jako tĹeba LBA <quote>Logical +Block Addressing</quote> nebo CHS <quote>Large</quote> mĂłdy). +VĂce informacĂ ohlednÄ velkĂ˝ch diskĹŻ najdete v <ulink url="&url-large-disk-howto;">Large Disk HOWTO</ulink>. -Pokud používáte techniku překladu cylindrů a BIOS nepodporuje -rozšíření pro přístup k velkým diskům, pak se vaše zaváděcí oblast -musí vlézt do <emphasis>přeloženého</emphasis> ekvivalentu +Pokud pouĹžĂvĂĄte techniku pĹekladu cylindrĹŻ a BIOS nepodporuje +rozĹĄĂĹenĂ pro pĹĂstup k velkĂ˝m diskĹŻm, pak se vaĹĄe zavĂĄdÄcĂ oblast +musĂ vlĂŠzt do <emphasis>pĹeloĹženĂŠho</emphasis> ekvivalentu 1024. cylindru. </para><para> -Pro splnění těchto požadavků doporučujeme vytvořit malou oblast -na začátku disku (25-50MB by mělo stačit), která se použije jako -zaváděcí. Ostatní oblasti je pak možné vytvořit kdekoliv ve zbylém -místu. Zaváděcí oblast <emphasis>musí</emphasis> být připojena jako -<filename>/boot</filename>, protože v tomto adresáři se uchovávají -linuxová jádra. -Takovéto nastavení bude fungovat na libovolném počítači, bez ohledu -na to, zda používá nebo nepoužívá LBA, CHS nebo zda podporuje -rozšíření pro přístup k velkým diskům. +Pro splnÄnĂ tÄchto poĹžadavkĹŻ doporuÄujeme vytvoĹit malou oblast +na zaÄĂĄtku disku (25-50MB by mÄlo staÄit), kterĂĄ se pouĹžije jako +zavĂĄdÄcĂ. OstatnĂ oblasti je pak moĹžnĂŠ vytvoĹit kdekoliv ve zbylĂŠm +mĂstu. ZavĂĄdÄcĂ oblast <emphasis>musĂ</emphasis> bĂ˝t pĹipojena jako +<filename>/boot</filename>, protoĹže v tomto adresĂĄĹi se uchovĂĄvajĂ +linuxovĂĄ jĂĄdra. +TakovĂŠto nastavenĂ bude fungovat na libovolnĂŠm poÄĂtaÄi, bez ohledu +na to, zda pouĹžĂvĂĄ nebo nepouĹžĂvĂĄ LBA, CHS nebo zda podporuje +rozĹĄĂĹenĂ pro pĹĂstup k velkĂ˝m diskĹŻm. </para> </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/ia64.xml b/cs/partitioning/partition/ia64.xml index ef60f5fad..d9640866a 100644 --- a/cs/partitioning/partition/ia64.xml +++ b/cs/partitioning/partition/ia64.xml @@ -1,43 +1,42 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 28672 --> - <sect2 arch="ia64"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> + <sect2 arch="ia64"><title>DÄlenĂ disku na &arch-title;</title> <para> -Výchozím dělicím programem instalačního systému je -<command>partman</command>. <command>partman</command> se stará -o správné rozdělení disku, správu přípojných bodů a hlavně dává pozor, -aby jste neudělali nějakou logickou chybu, která by zabránila -instalaci. Protože toho má na starosti víc než dost, přenechává -samotné dělení disku programu <command>parted</command>. +VĂ˝chozĂm dÄlicĂm programem instalaÄnĂho systĂŠmu je +<command>partman</command>. <command>partman</command> se starĂĄ +o sprĂĄvnĂŠ rozdÄlenĂ disku, sprĂĄvu pĹĂpojnĂ˝ch bodĹŻ a hlavnÄ dĂĄvĂĄ pozor, +aby jste neudÄlali nÄjakou logickou chybu, kterĂĄ by zabrĂĄnila +instalaci. ProtoĹže toho mĂĄ na starosti vĂc neĹž dost, pĹenechĂĄvĂĄ +samotnĂŠ dÄlenĂ disku programu <command>parted</command>. -</para><note><title>Různé formáty tabulky oddílů</title><para> +</para><note><title>RĹŻznĂŠ formĂĄty tabulky oddĂlĹŻ</title><para> -IA64 EFI firmware podporuje dva formáty tabulky oddílů — GPT -a MS-DOS. Formát MS-DOS se typicky používá na počítačích i386 a pro -systémy ia64 se již nedoporučuje. Přestože instalační systém nabízí -dva programy pro dělení disku (<command>cfdisk</command> -a <command>parted</command>), měli byste používat pouze druhý z nich, -protože jenom <command>parted</command> zvládá oba formáty tabulky -oddílů. +IA64 EFI firmware podporuje dva formĂĄty tabulky oddĂlĹŻ — GPT +a MS-DOS. FormĂĄt MS-DOS se typicky pouĹžĂvĂĄ na poÄĂtaÄĂch i386 a pro +systĂŠmy ia64 se jiĹž nedoporuÄuje. PĹestoĹže instalaÄnĂ systĂŠm nabĂzĂ +dva programy pro dÄlenĂ disku (<command>cfdisk</command> +a <command>parted</command>), mÄli byste pouĹžĂvat pouze druhĂ˝ z nich, +protoĹže jenom <command>parted</command> zvlĂĄdĂĄ oba formĂĄty tabulky +oddĂlĹŻ. </para></note><para> -Pokud v <command>partman</command>u zvolíte automatické rozdělení -disků, automaticky se na začátku prvního disku vytvoří malá EFI -oblast. Jestliže rozdělujete disk ručně, můžete ji vytvořit stejným -způsobem, jako třeba <emphasis>swap</emphasis>. +Pokud v <command>partman</command>u zvolĂte automatickĂŠ rozdÄlenĂ +diskĹŻ, automaticky se na zaÄĂĄtku prvnĂho disku vytvoĹĂ malĂĄ EFI +oblast. JestliĹže rozdÄlujete disk ruÄnÄ, mĹŻĹžete ji vytvoĹit stejnĂ˝m +zpĹŻsobem, jako tĹeba <emphasis>swap</emphasis>. </para><para> -Pokud byste náhodou potřebovali vytvořit tak speciální rozdělení -disku, že by to <command>partman</command> nezvládl, můžete se -přepnout do shellu a ručně spustit program <command>parted</command>. -Bohužel je <command>parted</command> ovládaný z příkazové řádky a tím -pádem se nepoužívá tak jednoduše jako <command>partman</command>. -Předpokládejme, že chcete smazat celý disk a vytvořit tabulku GPT -a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto: +Pokud byste nĂĄhodou potĹebovali vytvoĹit tak speciĂĄlnĂ rozdÄlenĂ +disku, Ĺže by to <command>partman</command> nezvlĂĄdl, mĹŻĹžete se +pĹepnout do shellu a ruÄnÄ spustit program <command>parted</command>. +BohuĹžel je <command>parted</command> ovlĂĄdanĂ˝ z pĹĂkazovĂŠ ĹĂĄdky a tĂm +pĂĄdem se nepouĹžĂvĂĄ tak jednoduĹĄe jako <command>partman</command>. +PĹedpoklĂĄdejme, Ĺže chcete smazat celĂ˝ disk a vytvoĹit tabulku GPT +a nÄkolik oblastĂ. Posloupnost pĹĂkazĹŻ by mohla vypadat nÄjak takto: <informalexample><screen> mklabel gpt @@ -49,64 +48,64 @@ a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto: quit </screen></informalexample> -Tím se vytvoří nová tabulka rozdělení disku a tři oblasti pro použití -jako zaváděcí oblast EFI, virtuální paměť a kořenový souborový -systém. Nakonec se oblasti EFI nastaví příznak pro zavádění. -Oblasti se zadávají v megabajtech tak, že uvedete posunutí počátku -a konce oblasti od začátku disku. V příkladu jsme vytvořili oblast se -souborovým systémem ext2 o velikosti 1999MB, která začíná na -1001. megabajtu od začátku disku. -Poznámka: Formátování odkládací oblasti programem -<command>parted</command> může trvat několik minut, protože se -kontroluje výskyt vadných bloků. +TĂm se vytvoĹĂ novĂĄ tabulka rozdÄlenĂ disku a tĹi oblasti pro pouĹžitĂ +jako zavĂĄdÄcĂ oblast EFI, virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ a koĹenovĂ˝ souborovĂ˝ +systĂŠm. Nakonec se oblasti EFI nastavĂ pĹĂznak pro zavĂĄdÄnĂ. +Oblasti se zadĂĄvajĂ v megabajtech tak, Ĺže uvedete posunutĂ poÄĂĄtku +a konce oblasti od zaÄĂĄtku disku. V pĹĂkladu jsme vytvoĹili oblast se +souborovĂ˝m systĂŠmem ext2 o velikosti 1999MB, kterĂĄ zaÄĂnĂĄ na +1001. megabajtu od zaÄĂĄtku disku. +PoznĂĄmka: FormĂĄtovĂĄnĂ odklĂĄdacĂ oblasti programem +<command>parted</command> mĹŻĹže trvat nÄkolik minut, protoĹže se +kontroluje vĂ˝skyt vadnĂ˝ch blokĹŻ. </para> </sect2> - <sect2 arch="ia64"><title>Požadavky na zaváděcí oblast</title> + <sect2 arch="ia64"><title>PoĹžadavky na zavĂĄdÄcĂ oblast</title> <para> -ELILO, zavaděč na ia64, vyžaduje oblast obsahující souborový systém -FAT. Jestliže jste použili oblasti GPT, měla by mít nastaven příznak -<userinput>boot</userinput>; pokud jste použili oblasti MS-DOS, pak by -měla být typu <quote>EF</quote>. Oblast musí být dostatečně velká, aby -se do ní vešel zavaděč, jádra a případné RAMdisky. Obvykle stačí 16MB, -ale jestli experimentujete s více jádry, klidně použijte oblast +ELILO, zavadÄÄ na ia64, vyĹžaduje oblast obsahujĂcĂ souborovĂ˝ systĂŠm +FAT. JestliĹže jste pouĹžili oblasti GPT, mÄla by mĂt nastaven pĹĂznak +<userinput>boot</userinput>; pokud jste pouĹžili oblasti MS-DOS, pak by +mÄla bĂ˝t typu <quote>EF</quote>. Oblast musĂ bĂ˝t dostateÄnÄ velkĂĄ, aby +se do nĂ veĹĄel zavadÄÄ, jĂĄdra a pĹĂpadnĂŠ RAMdisky. Obvykle staÄĂ 16MB, +ale jestli experimentujete s vĂce jĂĄdry, klidnÄ pouĹžijte oblast o velikosti 128MB. </para><para> -Protože EFI Boot Manager a EFI Shell plně podporují tabulku rozdělení -typu GPT, nemusí být zaváděcí oblast nutně první a dokonce ani nemusí -být na stejném disku. To se hodí v případech, když tuto oblast -zapomenete alokovat a zjistíte to až později po vytvoření -a zformátování jiných oblastí. <command>partman</command> na tento -problém myslí a hlídá, zda je při ukončení <command>partman</command>u -zaváděcí EFI oblast vytvořená a zda existuje platná kořenová oblast. -To vám dává možnost opravit rozdělení disku ještě před instalací -balíků (což by v dané chvíli většinou nedávalo smysl). Nejjednodušší -cesta k nápravě je zmenšit poslední oblast na disku a použít vzniklé -volné místo právě pro zaváděcí EFI oblast. +ProtoĹže EFI Boot Manager a EFI Shell plnÄ podporujĂ tabulku rozdÄlenĂ +typu GPT, nemusĂ bĂ˝t zavĂĄdÄcĂ oblast nutnÄ prvnĂ a dokonce ani nemusĂ +bĂ˝t na stejnĂŠm disku. To se hodĂ v pĹĂpadech, kdyĹž tuto oblast +zapomenete alokovat a zjistĂte to aĹž pozdÄji po vytvoĹenĂ +a zformĂĄtovĂĄnĂ jinĂ˝ch oblastĂ. <command>partman</command> na tento +problĂŠm myslĂ a hlĂdĂĄ, zda je pĹi ukonÄenĂ <command>partman</command>u +zavĂĄdÄcĂ EFI oblast vytvoĹenĂĄ a zda existuje platnĂĄ koĹenovĂĄ oblast. +To vĂĄm dĂĄvĂĄ moĹžnost opravit rozdÄlenĂ disku jeĹĄtÄ pĹed instalacĂ +balĂkĹŻ (coĹž by v danĂŠ chvĂli vÄtĹĄinou nedĂĄvalo smysl). NejjednoduĹĄĹĄĂ +cesta k nĂĄpravÄ je zmenĹĄit poslednĂ oblast na disku a pouĹžĂt vzniklĂŠ +volnĂŠ mĂsto prĂĄvÄ pro zavĂĄdÄcĂ EFI oblast. </para><para> -Velmi se doporučuje vytvořit zaváděcí EFI oblast na stejném disku, -kde leží <emphasis>kořenový</emphasis> souborový systém. +Velmi se doporuÄuje vytvoĹit zavĂĄdÄcĂ EFI oblast na stejnĂŠm disku, +kde leŞà <emphasis>koĹenovĂ˝</emphasis> souborovĂ˝ systĂŠm. </para> </sect2> - <sect2 arch="ia64"><title>Diagnostické EFI oblasti</title> + <sect2 arch="ia64"><title>DiagnostickĂŠ EFI oblasti</title> <para> -EFI firmware je mnohem propracovanější než obvyklé BIOSy, které můžete -nalézt ve většině osobních počítačů třídy x86. Někteří výrobci -využívají možností EFI a ukládají si na systémový disk do speciální -oblasti diagnostické programy a nástroje pro správu -systému. Podrobnější informace o této oblasti se dozvíte v dokumentaci -k systému. Nejjednodušší cesta k vytvoření diagnostické oblasti je -vytvořit ji v <command>partman</command>u zároveň se zaváděcí EFI -oblastí. +EFI firmware je mnohem propracovanÄjĹĄĂ neĹž obvyklĂŠ BIOSy, kterĂŠ mĹŻĹžete +nalĂŠzt ve vÄtĹĄinÄ osobnĂch poÄĂtaÄĹŻ tĹĂdy x86. NÄkteĹĂ vĂ˝robci +vyuĹžĂvajĂ moĹžnostĂ EFI a uklĂĄdajĂ si na systĂŠmovĂ˝ disk do speciĂĄlnĂ +oblasti diagnostickĂŠ programy a nĂĄstroje pro sprĂĄvu +systĂŠmu. PodrobnÄjĹĄĂ informace o tĂŠto oblasti se dozvĂte v dokumentaci +k systĂŠmu. NejjednoduĹĄĹĄĂ cesta k vytvoĹenĂ diagnostickĂŠ oblasti je +vytvoĹit ji v <command>partman</command>u zĂĄroveĹ se zavĂĄdÄcĂ EFI +oblastĂ. </para> </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/mips.xml b/cs/partitioning/partition/mips.xml index 4a0430254..38aa46ed6 100644 --- a/cs/partitioning/partition/mips.xml +++ b/cs/partitioning/partition/mips.xml @@ -1,17 +1,16 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 35613 --> - <sect2 arch="mips"><title>Dělení na &arch-title;</title> + <sect2 arch="mips"><title>DÄlenĂ na &arch-title;</title> <para> -Aby se na počítačích SGI zavedl systém, musí být přítomen SGI -disk label. Můžete ho vytvořit z expertního menu programu fdisk. Při -tom se vytvoří <quote>volume header</quote> (oblast číslo 9), která by -měla mít velikost alespoň 3MB. Pokud experimentujete s více jádry, je -lepší použít velikost alespoň 10MB. Jestliže je oblast -<quote>volumeheader</quote> příliš malá, můžete ji jednoduše smazat -a znovu přidat s novou velikostí. Tato oblast musí vždy začínat na +Aby se na poÄĂtaÄĂch SGI zavedl systĂŠm, musĂ bĂ˝t pĹĂtomen SGI +disk label. MĹŻĹžete ho vytvoĹit z expertnĂho menu programu fdisk. PĹi +tom se vytvoĹĂ <quote>volume header</quote> (oblast ÄĂslo 9), kterĂĄ by +mÄla mĂt velikost alespoĹ 3MB. Pokud experimentujete s vĂce jĂĄdry, je +lepĹĄĂ pouĹžĂt velikost alespoĹ 10MB. JestliĹže je oblast +<quote>volumeheader</quote> pĹĂliĹĄ malĂĄ, mĹŻĹžete ji jednoduĹĄe smazat +a znovu pĹidat s novou velikostĂ. Tato oblast musĂ vĹždy zaÄĂnat na sektoru 0. </para> diff --git a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml index 6eb2424b1..7edd5c1a1 100644 --- a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml +++ b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml @@ -1,56 +1,55 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 23146 --> <sect2 arch="powerpc"> - <title>Dělení disku na novějších Macintoshích</title> + <title>DÄlenĂ disku na novÄjĹĄĂch MacintoshĂch</title> <para> -Pokud instalujete na <quote>Newworld</quote> PowerMac, musíte pro -zavaděč vytvořit speciální zaváděcí oblast. Tato oblast by měla být +Pokud instalujete na <quote>Newworld</quote> PowerMac, musĂte pro +zavadÄÄ vytvoĹit speciĂĄlnĂ zavĂĄdÄcĂ oblast. Tato oblast by mÄla bĂ˝t typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti 800KB. Pokud -oblast nebude mít požadovaný typ, nebudete schopni zavádět systém -z pevného disku. Tuto oblast vytvoříte buď -v <command>partman</command>u tak, že vytvoříte oblast a přiřadíte jí -typ použití <quote>Zaváděcí oblast NewWorld</quote>, nebo -v <command>mac-fdisk</command>u příkazem <userinput>b</userinput>. +oblast nebude mĂt poĹžadovanĂ˝ typ, nebudete schopni zavĂĄdÄt systĂŠm +z pevnĂŠho disku. Tuto oblast vytvoĹĂte buÄ +v <command>partman</command>u tak, Ĺže vytvoĹĂte oblast a pĹiĹadĂte jĂ +typ pouĹžitĂ <quote>ZavĂĄdÄcĂ oblast NewWorld</quote>, nebo +v <command>mac-fdisk</command>u pĹĂkazem <userinput>b</userinput>. </para><para> -Tím, že přiřadíte zaváděcí oblasti speciální typ, předejdete -problémům s MacOS, který by jinak oblast připojil a tím ji zničil, -protože tato obsahuje speciální modifikace pro OpenFirmware. -Modifikace jsou nutné pro automatický start z oblasti. +TĂm, Ĺže pĹiĹadĂte zavĂĄdÄcĂ oblasti speciĂĄlnĂ typ, pĹedejdete +problĂŠmĹŻm s MacOS, kterĂ˝ by jinak oblast pĹipojil a tĂm ji zniÄil, +protoĹže tato obsahuje speciĂĄlnĂ modifikace pro OpenFirmware. +Modifikace jsou nutnĂŠ pro automatickĂ˝ start z oblasti. </para><para> -Celá zaváděcí oblast je vytvořená pro tři malé soubory: program -<command>yaboot</command>, jeho konfigurační soubor -<filename>yaboot.conf</filename> a první část zavaděče OpenFirmware -— <command>ofboot.b</command>. Tato oblast se nemusí a neměla by -se připojovat do souborového systému, natož na ni kopírovat jádro nebo -něco podobného. Pro manipulaci s touto oblastí slouží utility +CelĂĄ zavĂĄdÄcĂ oblast je vytvoĹenĂĄ pro tĹi malĂŠ soubory: program +<command>yaboot</command>, jeho konfiguraÄnĂ soubor +<filename>yaboot.conf</filename> a prvnĂ ÄĂĄst zavadÄÄe OpenFirmware +— <command>ofboot.b</command>. Tato oblast se nemusĂ a nemÄla by +se pĹipojovat do souborovĂŠho systĂŠmu, natoĹž na ni kopĂrovat jĂĄdro nebo +nÄco podobnĂŠho. Pro manipulaci s touto oblastĂ slouŞà utility <command>ybin</command> a <command>mkofboot</command>. </para><para> -Aby mohl OpenFirmware zavést &debian; automaticky, měla by se zaváděcí -oblast objevit před všemi ostatními oblastmi na disku, obzvláště před -zaváděcími oblastmi MacOS. To znamená, že zaváděcí oblast by měla být -první, kterou vytvoříte. Ovšem i když přidáte zaváděcí oblast později, -můžete použít program <command>mac-fdisk</command> a příkazem -<userinput>r</userinput> přeskládat tabulku oblastí tak, aby tato -oblast následovala hned po tabulce rozdělení disku (což je vždy první -oblast). Toto pořadí je logické, ne fyzické uspořádání na disku, ale o -to nám jde. +Aby mohl OpenFirmware zavĂŠst &debian; automaticky, mÄla by se zavĂĄdÄcĂ +oblast objevit pĹed vĹĄemi ostatnĂmi oblastmi na disku, obzvlĂĄĹĄtÄ pĹed +zavĂĄdÄcĂmi oblastmi MacOS. To znamenĂĄ, Ĺže zavĂĄdÄcĂ oblast by mÄla bĂ˝t +prvnĂ, kterou vytvoĹĂte. OvĹĄem i kdyĹž pĹidĂĄte zavĂĄdÄcĂ oblast pozdÄji, +mĹŻĹžete pouĹžĂt program <command>mac-fdisk</command> a pĹĂkazem +<userinput>r</userinput> pĹesklĂĄdat tabulku oblastĂ tak, aby tato +oblast nĂĄsledovala hned po tabulce rozdÄlenĂ disku (coĹž je vĹždy prvnĂ +oblast). Toto poĹadĂ je logickĂŠ, ne fyzickĂŠ uspoĹĂĄdĂĄnĂ na disku, ale o +to nĂĄm jde. </para><para> -Apple disky totiž obsahují několik malých oblastí pro ovladače. Pokud -chcete mít na disku Debian i MacOSX, musí tyto oblasti zůstat -zachovány včetně malé HFS oblasti (její minimální velikost je 800k). -To je proto, že MacOSX nabízí při každém zavádění inicializaci všech -disků, které nemají aktivní MacOS oblasti a oblasti s ovladači. +Apple disky totiĹž obsahujĂ nÄkolik malĂ˝ch oblastĂ pro ovladaÄe. Pokud +chcete mĂt na disku Debian i MacOSX, musĂ tyto oblasti zĹŻstat +zachovĂĄny vÄetnÄ malĂŠ HFS oblasti (jejĂ minimĂĄlnĂ velikost je 800k). +To je proto, Ĺže MacOSX nabĂzĂ pĹi kaĹždĂŠm zavĂĄdÄnĂ inicializaci vĹĄech +diskĹŻ, kterĂŠ nemajĂ aktivnĂ MacOS oblasti a oblasti s ovladaÄi. </para> </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/sparc.xml b/cs/partitioning/partition/sparc.xml index 5bd3fb221..063d51e83 100644 --- a/cs/partitioning/partition/sparc.xml +++ b/cs/partitioning/partition/sparc.xml @@ -1,32 +1,31 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 11648 --> - <sect2 arch="sparc"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> + <sect2 arch="sparc"><title>DÄlenĂ disku na &arch-title;</title> <para> -Abyste mohli zavést systém, jediná možnost je vytvořit na zaváděcím -disku <quote>Sun disk label</quote>, protože OpenBoot PROM rozumí jedině tomuto -rozložení oblastí. Pro vytvoření <quote>Sun disk label</quote> se v -<command>fdisk</command>u používá klávesa <keycap>s</keycap>. +Abyste mohli zavĂŠst systĂŠm, jedinĂĄ moĹžnost je vytvoĹit na zavĂĄdÄcĂm +disku <quote>Sun disk label</quote>, protoĹže OpenBoot PROM rozumĂ jedinÄ tomuto +rozloĹženĂ oblastĂ. Pro vytvoĹenĂ <quote>Sun disk label</quote> se v +<command>fdisk</command>u pouĹžĂvĂĄ klĂĄvesa <keycap>s</keycap>. </para><para> -Dále si na &arch-title; discích dejte pozor, aby první oblast na -zaváděcím disku začínala na nultém cylindru. To znamená, že první -oblast bude obsahovat i tabulku oblastí a zaváděcí blok, které leží -v prvních dvou sektorech disku. V žádném případě -<emphasis>nesmíte</emphasis> na první oblast zaváděcího disku dávat -oblast pro virtuální paměť, protože tyto oblasti mažou prvních několik -sektorů z oblasti. Klidně zde můžete umístit oblasti Ext2 nebo UFS, -protože se zaváděcího bloku ani tabulky oblastí nedotknou. +DĂĄle si na &arch-title; discĂch dejte pozor, aby prvnĂ oblast na +zavĂĄdÄcĂm disku zaÄĂnala na nultĂŠm cylindru. To znamenĂĄ, Ĺže prvnĂ +oblast bude obsahovat i tabulku oblastĂ a zavĂĄdÄcĂ blok, kterĂŠ leŞà +v prvnĂch dvou sektorech disku. V ŞådnĂŠm pĹĂpadÄ +<emphasis>nesmĂte</emphasis> na prvnĂ oblast zavĂĄdÄcĂho disku dĂĄvat +oblast pro virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ, protoĹže tyto oblasti maĹžou prvnĂch nÄkolik +sektorĹŻ z oblasti. KlidnÄ zde mĹŻĹžete umĂstit oblasti Ext2 nebo UFS, +protoĹže se zavĂĄdÄcĂho bloku ani tabulky oblastĂ nedotknou. </para><para> -Také se doporučuje, aby třetí oblast byla typu 5, což je <quote>Whole -disk</quote>. Tato oblast obsahuje celý disk (od prvního cylindru až k -poslednímu). Kromě toho, že je to zažitá konvence, tak tím pomůžete -zavaděči <command>SILO</command>. +TakĂŠ se doporuÄuje, aby tĹetĂ oblast byla typu 5, coĹž je <quote>Whole +disk</quote>. Tato oblast obsahuje celĂ˝ disk (od prvnĂho cylindru aĹž k +poslednĂmu). KromÄ toho, Ĺže je to zaĹžitĂĄ konvence, tak tĂm pomĹŻĹžete +zavadÄÄi <command>SILO</command>. </para> </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partitioning.xml b/cs/partitioning/partitioning.xml index 3c44fac6c..d24ed60e8 100644 --- a/cs/partitioning/partitioning.xml +++ b/cs/partitioning/partitioning.xml @@ -1,25 +1,24 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 11648 --> <appendix id="partitioning"> -<title>Poznámky k rozdělování disku</title> +<title>PoznĂĄmky k rozdÄlovĂĄnĂ disku</title> <para> -Menu <quote>Rozdělit pevný disk</quote> vám nabídne disky k rozdělení -a spustí program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte -vytvořit alespoň jeden oddíl <quote>Linux native</quote> <phrase -arch="i386">(typ 83)</phrase> a nejspíš budete chtít vytvořit i oddíl +Menu <quote>RozdÄlit pevnĂ˝ disk</quote> vĂĄm nabĂdne disky k rozdÄlenĂ +a spustĂ program, kterĂ˝ provede zĂĄznam do tabulky oddĂlĹŻ. MusĂte +vytvoĹit alespoĹ jeden oddĂl <quote>Linux native</quote> <phrase +arch="i386">(typ 83)</phrase> a nejspĂĹĄ budete chtĂt vytvoĹit i oddĂl <quote>Linux swap</quote> <phrase arch="i386">(typ 82)</phrase> pro -virtuální paměť. +virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ. </para> <para arch="s390"> -Na &arch-title; musíte do systému připojit disky -<emphasis>před</emphasis> rozdělováním disku. Seznam dostupných, ale -nepřipojených disků získáte, když vyberete úlohu <quote>Attach</quote>. +Na &arch-title; musĂte do systĂŠmu pĹipojit disky +<emphasis>pĹed</emphasis> rozdÄlovĂĄnĂm disku. Seznam dostupnĂ˝ch, ale +nepĹipojenĂ˝ch diskĹŻ zĂskĂĄte, kdyĹž vyberete Ăşlohu <quote>Attach</quote>. </para> diff --git a/cs/partitioning/schemes.xml b/cs/partitioning/schemes.xml index cc1e331e0..eb95c8e3d 100644 --- a/cs/partitioning/schemes.xml +++ b/cs/partitioning/schemes.xml @@ -1,84 +1,83 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 31069 --> <sect1> - <title>Doporučené rozdělení disku</title> + <title>DoporuÄenĂŠ rozdÄlenĂ disku</title> <para> -Pro nové uživatele, domácí počítače a jiné jednouživatelské stanice je -asi nejjednodušší použít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu -pro virtuální paměť). Pokud bude některá oblast větší než 6 GB, -použijte raději jiný souborový systém než standardní ext2 (např. ext3). -Oblasti se souborovým systémem ext2 se totiž musí pravidelně -kontrolovat, což může u větších oblastí trvat poměrně dlouho a -prodlužuje se tím náběh systému. +Pro novĂŠ uĹživatele, domĂĄcĂ poÄĂtaÄe a jinĂŠ jednouĹživatelskĂŠ stanice je +asi nejjednoduĹĄĹĄĂ pouĹžĂt jednu oblast jako koĹenovou (a pĹĂpadnÄ jednu +pro virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ). Pokud bude nÄkterĂĄ oblast vÄtĹĄĂ neĹž 6 GB, +pouĹžijte radÄji jinĂ˝ souborovĂ˝ systĂŠm neĹž standardnĂ ext2 (napĹ. ext3). +Oblasti se souborovĂ˝m systĂŠmem ext2 se totiĹž musĂ pravidelnÄ +kontrolovat, coĹž mĹŻĹže u vÄtĹĄĂch oblastĂ trvat pomÄrnÄ dlouho a +prodluĹžuje se tĂm nĂĄbÄh systĂŠmu. </para><para> -Jak jsme řekli dříve, pro víceuživatelské systémy je lepší použít pro +Jak jsme Ĺekli dĹĂve, pro vĂceuĹživatelskĂŠ systĂŠmy je lepĹĄĂ pouĹžĂt pro <filename>/usr</filename>, <filename>/var</filename>, -<filename>/tmp</filename> a <filename>/home</filename> samostatné +<filename>/tmp</filename> a <filename>/home</filename> samostatnĂŠ oblasti. </para><para> -Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí -distribuce, může se vám hodit samostatný oddíl pro -<filename>/usr/local</filename>. Na počítači, který slouží jako -poštovní server, má smysl vytvořit svazek pro -<filename>/var/mail</filename>. Někdy je také dobré oddělit adresář -<filename>/tmp</filename> na samostatný oddíl s kapacitou 20 až 50MB. -Na serveru s více uživateli je výhodné vymezit velký oddíl pro -domovské adresáře (<filename>/home</filename>). -Obecně ale platí, že rozdělení disku se liší počítač od počítače a -záleží na tom, k čemu systém používáte. +Chcete-li instalovat hodnÄ programĹŻ, kterĂŠ nejsou pĹĂmo souÄĂĄstĂ +distribuce, mĹŻĹže se vĂĄm hodit samostatnĂ˝ oddĂl pro +<filename>/usr/local</filename>. Na poÄĂtaÄi, kterĂ˝ slouŞà jako +poĹĄtovnĂ server, mĂĄ smysl vytvoĹit svazek pro +<filename>/var/mail</filename>. NÄkdy je takĂŠ dobrĂŠ oddÄlit adresĂĄĹ +<filename>/tmp</filename> na samostatnĂ˝ oddĂl s kapacitou 20 aĹž 50MB. +Na serveru s vĂce uĹživateli je vĂ˝hodnĂŠ vymezit velkĂ˝ oddĂl pro +domovskĂŠ adresĂĄĹe (<filename>/home</filename>). +ObecnÄ ale platĂ, Ĺže rozdÄlenĂ disku se liĹĄĂ poÄĂtaÄ od poÄĂtaÄe a +zĂĄleŞà na tom, k Äemu systĂŠm pouĹžĂvĂĄte. </para><para> -Při instalaci komplikovanějšího systému (serveru) se podívejte +PĹi instalaci komplikovanÄjĹĄĂho systĂŠmu (serveru) se podĂvejte do <ulink url="&url-multidisk-howto;">Multi -Disk HOWTO</ulink> na podrobnější informace. Tento odkaz může být -zajímavý rovněž pro zprostředkovatele připojení k Internetu. +Disk HOWTO</ulink> na podrobnÄjĹĄĂ informace. Tento odkaz mĹŻĹže bĂ˝t +zajĂmavĂ˝ rovnÄĹž pro zprostĹedkovatele pĹipojenĂ k Internetu. </para><para> -Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální paměť. Názory systémových -administrátorů jsou různé. Jedna (dobrá) zkušenost říká, že je dobré -mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně -než 16MB (To už je skoro lepší odkládací prostor nepoužívat vůbec). -Samozřejmě že existují výjimky — budete-li řešit soustavu -10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak -gigabajt odkládacího prostoru. +ZĹŻstĂĄvĂĄ otĂĄzka, kolik vyhradit pro virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ. NĂĄzory systĂŠmovĂ˝ch +administrĂĄtorĹŻ jsou rĹŻznĂŠ. Jedna (dobrĂĄ) zkuĹĄenost ĹĂkĂĄ, Ĺže je dobrĂŠ +mĂt stejnÄ odklĂĄdacĂho prostoru jako mĂĄte pamÄti, ale rozhodnÄ ne mĂŠnÄ +neĹž 16MB (To uĹž je skoro lepĹĄĂ odklĂĄdacĂ prostor nepouĹžĂvat vĹŻbec). +SamozĹejmÄ Ĺže existujĂ vĂ˝jimky — budete-li ĹeĹĄit soustavu +10000 rovnic na poÄĂtaÄi s 256 MB, budete potĹebovat vĂce jak +gigabajt odklĂĄdacĂho prostoru. </para><para arch="m68k"> -Na druhé straně počítače Atari Falcon a Macintosh nemají vůbec rády -virtuální paměť, takže místo používání velké virtuální paměti si -raději pořiďte tolik operační paměti, kolik jen bude možné. +Na druhĂŠ stranÄ poÄĂtaÄe Atari Falcon a Macintosh nemajĂ vĹŻbec rĂĄdy +virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ, takĹže mĂsto pouĹžĂvĂĄnĂ velkĂŠ virtuĂĄlnĂ pamÄti si +radÄji poĹiÄte tolik operaÄnĂ pamÄti, kolik jen bude moĹžnĂŠ. </para><para> -Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), -využije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takže není -důvod, proč překračovat tuto hranici. Máte-li větší nároky na -virtuální paměť, zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické -disky, a pokud možno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude -automaticky vyrovnávat zátěž mezi jednotlivé oblasti, což se projeví -ve zvýšení rychlosti. +Na 32-bitovĂ˝ch architekturĂĄch (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), +vyuĹžije Linux z jednoho odklĂĄdacĂho oddĂlu maximĂĄlnÄ 2 GB, takĹže nenĂ +dĹŻvod, proÄ pĹekraÄovat tuto hranici. MĂĄte-li vÄtĹĄĂ nĂĄroky na +virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ, zkuste umĂstit odklĂĄdacĂ oddĂly na rĹŻznĂŠ fyzickĂŠ +disky, a pokud moĹžno, na rĹŻznĂŠ IDE nebo SCSI kanĂĄly. JĂĄdro bude +automaticky vyrovnĂĄvat zĂĄtÄĹž mezi jednotlivĂŠ oblasti, coĹž se projevĂ +ve zvýťenĂ rychlosti. </para><para> -Například starší domácí počítač může mít 32 MB paměti a 1,7 GB IDE -disk na zařízení <filename>/dev/hda</filename>. -Řekněme, že na <filename>/dev/hda1</filename> je oblast pro druhý -operační systém o velikosti 500 MB. Odkládací oddíl má 32 MB a je na +NapĹĂklad starĹĄĂ domĂĄcĂ poÄĂtaÄ mĹŻĹže mĂt 32 MB pamÄti a 1,7 GB IDE +disk na zaĹĂzenĂ <filename>/dev/hda</filename>. +ĹeknÄme, Ĺže na <filename>/dev/hda1</filename> je oblast pro druhĂ˝ +operaÄnĂ systĂŠm o velikosti 500 MB. OdklĂĄdacĂ oddĂl mĂĄ 32 MB a je na <filename>/dev/hda3</filename>. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na -<filename>/dev/hda2</filename> je kořenový svazek pro Linux. +<filename>/dev/hda2</filename> je koĹenovĂ˝ svazek pro Linux. </para><para> -Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na +Pro pĹedstavu, kolik mĂsta zaberou jednotlivĂŠ Ăşlohy, se podĂvejte na <xref linkend="tasksel-size-list"/>. </para> diff --git a/cs/partitioning/sizing.xml b/cs/partitioning/sizing.xml index 9dabef7ee..9ea9338f2 100644 --- a/cs/partitioning/sizing.xml +++ b/cs/partitioning/sizing.xml @@ -1,52 +1,51 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 11648 --> <sect1 id="partition-sizing"> - <title>Počet a velikost oblastí</title> + <title>PoÄet a velikost oblastĂ</title> <para> -Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento -oddíl je využit pro operační systém, programy a uživatelská data. -Většina uživatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku -pro virtuální paměť (swap). Tento oddíl slouží operačnímu systému jako -odkládací prostor. Vydělení <quote>swap</quote> oblasti umožní efektivnější -využití disku jako virtuální paměti. Je rovněž možné pro tento účel -využít obyčejný soubor, ale není to doporučené řešení. +Jako ĂşplnĂŠ minimum potĹebuje GNU/Linux jeden diskovĂ˝ oddĂl. Tento +oddĂl je vyuĹžit pro operaÄnĂ systĂŠm, programy a uĹživatelskĂĄ data. +VÄtĹĄina uĹživatelĹŻ navĂc poklĂĄdĂĄ za nutnost mĂt vydÄlenou ÄĂĄst disku +pro virtuĂĄlnĂ pamÄĹĽ (swap). Tento oddĂl slouŞà operaÄnĂmu systĂŠmu jako +odklĂĄdacĂ prostor. VydÄlenĂ <quote>swap</quote> oblasti umoĹžnĂ efektivnÄjĹĄĂ +vyuĹžitĂ disku jako virtuĂĄlnĂ pamÄti. Je rovnÄĹž moĹžnĂŠ pro tento ĂşÄel +vyuĹžĂt obyÄejnĂ˝ soubor, ale nenĂ to doporuÄenĂŠ ĹeĹĄenĂ. </para><para> -Většina uživatelů vyčlení pro GNU/Linux více než jeden oddíl na disku. -Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poškození -souborového systému, většinou se to týká pouze jednoho oddílu, takže -potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můžete -uvážit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní -komponenty systému. Jestliže dojde poškození nějakého dalšího oddílu, -budete stále schopni spustit GNU/Linux a provést nápravu, což vám může -ušetřit novou instalaci systému. +VÄtĹĄina uĹživatelĹŻ vyÄlenĂ pro GNU/Linux vĂce neĹž jeden oddĂl na disku. +Jsou k tomu dva dĹŻvody. PrvnĂm je bezpeÄnost, pokud dojde k poĹĄkozenĂ +souborovĂŠho systĂŠmu, vÄtĹĄinou se to tĂ˝kĂĄ pouze jednoho oddĂlu, takĹže +potom musĂte nahradit ze zĂĄloh pouze ÄĂĄst systĂŠmu. MinimĂĄlnÄ mĹŻĹžete +uvĂĄĹžit vydÄlenĂ koĹenovĂŠho svazku souborĹŻ. Ten obsahuje zĂĄsadnĂ +komponenty systĂŠmu. JestliĹže dojde poĹĄkozenĂ nÄjakĂŠho dalĹĄĂho oddĂlu, +budete stĂĄle schopni spustit GNU/Linux a provĂŠst nĂĄpravu, coĹž vĂĄm mĹŻĹže +uĹĄetĹit novou instalaci systĂŠmu. </para><para> -Druhý důvod je obyčejně závažnější při pracovním nasazení Linuxu. -Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat -diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuživatelskými právy, -může zaplnit celý disk a naruší tak chod systému, poněvadž Linux -potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci může dojít i z -vnějších příčin, například se stanete obětí spamu a nevyžádané e-maily -vám lehce zaplní celý disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze -před podobnými problémy uchránit. Pokud třeba vydělíte pro -<filename>/var/mail</filename> samostatnou oblast, bude systém -fungovat, i když bude zahlcen nevyžádanou poštou. +DruhĂ˝ dĹŻvod je obyÄejnÄ zĂĄvaĹžnÄjĹĄĂ pĹi pracovnĂm nasazenĂ Linuxu. +PĹedstavte si situaci, kdy nÄjakĂ˝ proces zaÄne nekontrolovanÄ zabĂrat +diskovĂ˝ prostor. Pokud se jednĂĄ o proces se superuĹživatelskĂ˝mi prĂĄvy, +mĹŻĹže zaplnit celĂ˝ disk a naruĹĄĂ tak chod systĂŠmu, ponÄvadĹž Linux +potĹebuje pĹi bÄhu vytvĂĄĹet soubory. K takovĂŠ situaci mĹŻĹže dojĂt i z +vnÄjĹĄĂch pĹĂÄin, napĹĂklad se stanete obÄtĂ spamu a nevyŞådanĂŠ e-maily +vĂĄm lehce zaplnĂ celĂ˝ disk. RozdÄlenĂm disku na vĂce oddĂlĹŻ se lze +pĹed podobnĂ˝mi problĂŠmy uchrĂĄnit. Pokud tĹeba vydÄlĂte pro +<filename>/var/mail</filename> samostatnou oblast, bude systĂŠm +fungovat, i kdyĹž bude zahlcen nevyŞådanou poĹĄtou. </para><para> -Jedinou nevýhodou při používání více diskových oddílů je, že je -obtížné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliže -vytvoříte některý oddíl příliš malý, budete muset systém instalovat -znovu, a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehož -velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně -velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal využít -jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze +Jedinou nevĂ˝hodou pĹi pouĹžĂvĂĄnĂ vĂce diskovĂ˝ch oddĂlĹŻ je, Ĺže je +obtĂĹžnĂŠ dopĹedu odhadnout kapacitu jednotlivĂ˝ch oddĂlĹŻ. JestliĹže +vytvoĹĂte nÄkterĂ˝ oddĂl pĹĂliĹĄ malĂ˝, budete muset systĂŠm instalovat +znovu, a nebo se budete potĂ˝kat s pĹesunovĂĄnĂm souborĹŻ z oddĂlu, jehoĹž +velikost jste podhodnotili. V opaÄnĂŠm pĹĂpadÄ, kdy vytvoĹĂte zbyteÄnÄ +velkĂ˝ oddĂl, plĂ˝tvĂĄte diskovĂ˝m prostorem, kterĂ˝ by se dal vyuĹžĂt +jinde. DiskovĂ˝ prostor je dnes sice levnĂ˝, ale proÄ vyhazovat penĂze oknem? </para> diff --git a/cs/partitioning/tree.xml b/cs/partitioning/tree.xml index bb5446470..8cb63a82e 100644 --- a/cs/partitioning/tree.xml +++ b/cs/partitioning/tree.xml @@ -1,144 +1,143 @@ -<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?> <!-- $Id$ --> <!-- original version: 33773 --> <sect1 id="directory-tree"> - <title>Strom adresářů</title> + <title>Strom adresĂĄĹĹŻ</title> <para> -&debian; dodržuje standard pro pojmenování souborů a adresářů +&debian; dodrĹžuje standard pro pojmenovĂĄnĂ souborĹŻ a adresĂĄĹĹŻ (<ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy Standard</ulink>), -což zaručuje, že uživatelé či programy mohou odhadnout umístění -souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem -<filename>/</filename> a na všech debianích systémech obsahuje tyto -adresáře: +coĹž zaruÄuje, Ĺže uĹživatelĂŠ Äi programy mohou odhadnout umĂstÄnĂ +souborĹŻ Äi adresĂĄĹĹŻ. KoĹenovĂ˝ adresĂĄĹ je reprezentovĂĄn lomĂtkem +<filename>/</filename> a na vĹĄech debianĂch systĂŠmech obsahuje tyto +adresĂĄĹe: <informaltable> <tgroup cols="2"> <thead> <row> - <entry>Adresář</entry><entry>Obsah</entry> + <entry>AdresĂĄĹ</entry><entry>Obsah</entry> </row> </thead> <tbody> <row> <entry><filename>bin</filename></entry> - <entry>Důležité programy</entry> + <entry>DĹŻleĹžitĂŠ programy</entry> </row><row> <entry><filename>boot</filename></entry> - <entry>Statické soubory zavaděče</entry> + <entry>StatickĂŠ soubory zavadÄÄe</entry> </row><row> <entry><filename>dev</filename></entry> - <entry>Soubory zařízení</entry> + <entry>Soubory zaĹĂzenĂ</entry> </row><row> <entry><filename>etc</filename></entry> - <entry>Konfigurační soubory závislé na systému</entry> + <entry>KonfiguraÄnĂ soubory zĂĄvislĂŠ na systĂŠmu</entry> </row><row> <entry><filename>home</filename></entry> - <entry>Domovské adresáře uživatelů</entry> + <entry>DomovskĂŠ adresĂĄĹe uĹživatelĹŻ</entry> </row><row> <entry><filename>lib</filename></entry> - <entry>Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra</entry> + <entry>PodstatnĂŠ sdĂlenĂŠ knihovny a moduly jĂĄdra</entry> </row><row> <entry><filename>media</filename></entry> - <entry>Obsahuje přípojné body pro výměnná média</entry> + <entry>Obsahuje pĹĂpojnĂŠ body pro vĂ˝mÄnnĂĄ mĂŠdia</entry> </row><row> <entry><filename>mnt</filename></entry> - <entry>Místo pro dočasné připojování souborových systémů</entry> + <entry>MĂsto pro doÄasnĂŠ pĹipojovĂĄnĂ souborovĂ˝ch systĂŠmĹŻ</entry> </row><row> <entry><filename>proc</filename></entry> - <entry>Virtuální adresář obsahující systémové informace</entry> + <entry>VirtuĂĄlnĂ adresĂĄĹ obsahujĂcĂ systĂŠmovĂŠ informace</entry> </row><row> <entry><filename>root</filename></entry> - <entry>Domovský adresář správce systému</entry> + <entry>DomovskĂ˝ adresĂĄĹ sprĂĄvce systĂŠmu</entry> </row><row> <entry><filename>sbin</filename></entry> - <entry>Důležité systémové programy</entry> + <entry>DĹŻleĹžitĂŠ systĂŠmovĂŠ programy</entry> </row><row> <entry><filename>sys</filename></entry> - <entry>Virtuální adresář pro systémové informace (od jader 2.6)</entry> + <entry>VirtuĂĄlnĂ adresĂĄĹ pro systĂŠmovĂŠ informace (od jader 2.6)</entry> </row><row> <entry><filename>tmp</filename></entry> - <entry>Dočasné soubory</entry> + <entry>DoÄasnĂŠ soubory</entry> </row><row> <entry><filename>usr</filename></entry> - <entry>Druhá úroveň hierarchie</entry> + <entry>DruhĂĄ ĂşroveĹ hierarchie</entry> </row><row> <entry><filename>var</filename></entry> - <entry>Proměnlivá data</entry> + <entry>PromÄnlivĂĄ data</entry> </row><row> <entry><filename>opt</filename></entry> - <entry>Softwarové balíky třetích stran</entry> + <entry>SoftwarovĂŠ balĂky tĹetĂch stran</entry> </row> </tbody></tgroup></informaltable> </para> <para> -Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku -na oblasti. Berte prosím na vědomí, že využití disku se velmi liší -podle způsobu používání systému a proto jsou následující doporučení -pouze obecné a měly by sloužit jen jako možný základ pro dělení disku. +NĂĄsledujĂcĂ seznam by vĂĄm mÄl pomoci pĹi rozhodovĂĄnĂ o rozdÄlenĂ disku +na oblasti. Berte prosĂm na vÄdomĂ, Ĺže vyuĹžitĂ disku se velmi liĹĄĂ +podle zpĹŻsobu pouĹžĂvĂĄnĂ systĂŠmu a proto jsou nĂĄsledujĂcĂ doporuÄenĂ +pouze obecnĂŠ a mÄly by slouĹžit jen jako moĹžnĂ˝ zĂĄklad pro dÄlenĂ disku. </para> <itemizedlist> <listitem><para> -<filename>/</filename>: kořenový adresář musí vždy fyzicky obsahovat -adresáře <filename>/etc</filename>, <filename>/bin</filename>, +<filename>/</filename>: koĹenovĂ˝ adresĂĄĹ musĂ vĹždy fyzicky obsahovat +adresĂĄĹe <filename>/etc</filename>, <filename>/bin</filename>, <filename>/sbin</filename>, <filename>/lib</filename> a -<filename>/dev</filename>, protože jinak byste nemohli zavést systém. -Typicky je potřeba 150–250 MB, ale v konkrétních podmínkách se -požadavky mohou lišit. +<filename>/dev</filename>, protoĹže jinak byste nemohli zavĂŠst systĂŠm. +Typicky je potĹeba 150–250 MB, ale v konkrĂŠtnĂch podmĂnkĂĄch se +poĹžadavky mohou liĹĄit. </para></listitem> <listitem><para> -<filename>/usr</filename>: obsahuje všechny uživatelské programy +<filename>/usr</filename>: obsahuje vĹĄechny uĹživatelskĂŠ programy (<filename>/usr/bin</filename>), knihovny (<filename>/usr/lib</filename>), dokumentaci (<filename>/usr/share/doc</filename>), atd. -Protože tato část souborového systému spotřebuje nejvíce místa, měli -byste jí na disku poskytnout alespoň 500 MB. Pokud budete instalovat -hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři vyhradit ještě více -místa. Velkoryse pojatá instalace pracovní stanice nebo serveru může -klidně zabrat i 4-6 GB. +ProtoĹže tato ÄĂĄst souborovĂŠho systĂŠmu spotĹebuje nejvĂce mĂsta, mÄli +byste jĂ na disku poskytnout alespoĹ 500 MB. Pokud budete instalovat +hodnÄ balĂÄkĹŻ, mÄli byste tomuto adresĂĄĹi vyhradit jeĹĄtÄ vĂce +mĂsta. Velkoryse pojatĂĄ instalace pracovnĂ stanice nebo serveru mĹŻĹže +klidnÄ zabrat i 4-6 GB. </para></listitem> <listitem><para> -<filename>/var</filename>: v tomto adresáři budou uložena všechna -proměnlivá data jako příspěvky news, e-maily, webové stránky, -vyrovnávací paměť pro balíčkovací software, atd. Velikost tohoto -adresáře velmi závisí na způsobu používání vašeho počítače, ale pro -většinu lidí bude velikost dána režijními náklady správce balíčků. -Pokud se chystáte nainstalovat najednou vše, co Debian nabízí, mělo by -stačit pro <filename>/var</filename> vyhradit dva až tři gigabajty. -V případě, že budete instalovat systém po částech (nejprve služby a -utility, potom textové záležitosti, následně X, ...), bude stačit 300 -až 500 megabajtů. Jestliže je vaší prioritou volné místo na disku a -neplánujete žádné velké aktualizace systému, lze vyjít se 30 až 40 +<filename>/var</filename>: v tomto adresĂĄĹi budou uloĹžena vĹĄechna +promÄnlivĂĄ data jako pĹĂspÄvky news, e-maily, webovĂŠ strĂĄnky, +vyrovnĂĄvacĂ pamÄĹĽ pro balĂÄkovacĂ software, atd. Velikost tohoto +adresĂĄĹe velmi zĂĄvisĂ na zpĹŻsobu pouĹžĂvĂĄnĂ vaĹĄeho poÄĂtaÄe, ale pro +vÄtĹĄinu lidĂ bude velikost dĂĄna reĹžijnĂmi nĂĄklady sprĂĄvce balĂÄkĹŻ. +Pokud se chystĂĄte nainstalovat najednou vĹĄe, co Debian nabĂzĂ, mÄlo by +staÄit pro <filename>/var</filename> vyhradit dva aĹž tĹi gigabajty. +V pĹĂpadÄ, Ĺže budete instalovat systĂŠm po ÄĂĄstech (nejprve sluĹžby a +utility, potom textovĂŠ zĂĄleĹžitosti, nĂĄslednÄ X, ...), bude staÄit 300 +aĹž 500 megabajtĹŻ. JestliĹže je vaĹĄĂ prioritou volnĂŠ mĂsto na disku a +neplĂĄnujete ŞådnĂŠ velkĂŠ aktualizace systĂŠmu, lze vyjĂt se 30 aĹž 40 megabajty. </para></listitem> <listitem><para> -<filename>/tmp</filename>: sem programy většinou zapisují dočasná data. -Obvykle by mělo stačit 40-100 MB. Některé aplikace — včetně -nadstaveb archivačních programů, authoringových CD/DVD nástrojů -a multimediálních programů — mohou <filename>/tmp</filename> -využívat pro uložení celých obrazů. Plánujete-li využívat takovéto -programy, měli byste dostupné místo příslušně zvýšit. +<filename>/tmp</filename>: sem programy vÄtĹĄinou zapisujĂ doÄasnĂĄ data. +Obvykle by mÄlo staÄit 40-100 MB. NÄkterĂŠ aplikace — vÄetnÄ +nadstaveb archivaÄnĂch programĹŻ, authoringovĂ˝ch CD/DVD nĂĄstrojĹŻ +a multimediĂĄlnĂch programĹŻ — mohou <filename>/tmp</filename> +vyuĹžĂvat pro uloĹženĂ celĂ˝ch obrazĹŻ. PlĂĄnujete-li vyuĹžĂvat takovĂŠto +programy, mÄli byste dostupnĂŠ mĂsto pĹĂsluĹĄnÄ zvýťit. </para></listitem> <listitem><para> -<filename>/home</filename>: každý uživatel si bude ukládat data do -svého podadresáře v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik -uživatelů bude systém používat a jaké soubory se v jejich adresářích -budou uchovávat. Pro každého uživatele byste měli počítat alespoň -100 MB místa, ale opět závisí na konkrétní situaci. +<filename>/home</filename>: kaĹždĂ˝ uĹživatel si bude uklĂĄdat data do +svĂŠho podadresĂĄĹe v tomto adresĂĄĹi. Jeho velikost zĂĄvisĂ na tom, kolik +uĹživatelĹŻ bude systĂŠm pouĹžĂvat a jakĂŠ soubory se v jejich adresĂĄĹĂch +budou uchovĂĄvat. Pro kaĹždĂŠho uĹživatele byste mÄli poÄĂtat alespoĹ +100 MB mĂsta, ale opÄt zĂĄvisĂ na konkrĂŠtnĂ situaci. </para></listitem> </itemizedlist> |