Convert Czech translation from xml to po format. Because the translation was not up-to-date in xml, this lead to several untranslated or fuzzy strings.

46 files changed, 0 insertions, 3549 deletions

diff --git a/cs/using-d-i/components.xml b/cs/using-d-i/components.xml
deleted file mode 100644
index 5fbfc1483..000000000
--- a/cs/using-d-i/components.xml
+++ /dev/null
@@ -1,196 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70545 -->
-
- <sect1 id="module-details">
- <title>Použití jednotlivých komponent</title>
-<para>
-
-V této části podrobně popíšeme každou komponentu instalačního
-programu. Komponenty jsou seskupeny do celků podle kontextu, ve kterém
-se během instalace vyskytují. Poznamenejme, že při instalaci se nemusí
-vždy využít všechny komponenty &mdash; to závisí na způsobu instalace
-a na dostupném hardwaru.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="di-setup">
-  <title>Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru</title>
-<para>
-
-Předpokládejme, že &d-i; úspěšně nastartoval a nyní se díváte na jeho
-první obrazovku. V tento okamžik je &d-i; ještě poměrně hloupý
-a nepoužitelný. Neví nic o hardwaru vašeho počítače, nezná váš
-preferovaný jazyk a dokonce ani netuší, jaký úkol mu byl přidělen. Ale
-nebojte se. Jako správný průzkumník začne &d-i; zkoumat své okolí a po
-nějaké době bude mít slušný přehled o okolním hardwaru. Poté se pokusí
-nalézt zbytek svých komponent a sám sebe přemění ve schopný, dobře
-vychovaný program.
-
-Bohužel, stále existují věci, se kterými si &d-i; nedokáže poradit
-a proto mu musíte trošku pomoci (například vybrat jazyk, ve kterém má
-instalace probíhat, odsouhlasit rozložení klávesnice a podobně).
-
-</para><para>
-
-Během této fáze si jistě všimnete, že &d-i; několikrát
-<firstterm>rozpoznává hardware</firstterm>. Poprvé je úzce zaměřen na
-hardware, který by mohl obsahovat další části instalačního programu,
-tj. CD mechaniky nebo síťové karty. Další rozpoznávání hardwaru
-probíhá později, když se hledají pevné disky, protože před prvním
-rozpoznáváním ještě nemusí být k dispozici všechny ovladače.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Při rozpoznávání hardwaru si &d-i; kontroluje, zda ovladače pro
-nalezený hardware vyžadují zavedeni firmwaru. Jestliže požadovaný
-firmware není dostupný, zobrazí se nabídka na jeho nahrání z výměnného
-média. Podrobnosti naleznete v části <xref linkend="loading-firmware"/>.
-
-</para>
-
-&module-lowmem.xml;
-&module-localechooser.xml;
-&module-kbd-chooser.xml;
-&module-s390-netdevice.xml;
-&module-ddetect.xml;
-&module-cdrom-detect.xml;
-&module-iso-scan.xml;
-&module-anna.xml;
-&module-netcfg.xml;
-&module-choose-mirror.xml;
-&module-clock-setup.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-user-setup">
-  <title>Nastavení uživatelů a hesel</title>
-<para>
-
-Těsně před nastavením hodin vám instalační systém umožní nastavit
-účet <quote>root</quote> a/nebo účet pro prvního uživatele. Další
-uživatelské účty můžete vytvořit po dokončení instalace.
-
-</para>
-
-&module-user-setup.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-partition">
-  <title>Rozdělení disku a výběr přípojných bodů</title>
-<para>
-
-Nyní, po posledním rozpoznávání hardwaru, by již měl být &d-i; v plné
-síle, přizpůsoben podle uživatelských požadavků a připraven na
-opravdovou práci.
-
-Jak praví název této části, bude se několik následujících komponent
-zabývat rozdělením disků, vytvořením souborových systémů, přiřazením
-přípojných bodů a volitelně nastavením souvisejících záležitostí, jako
-jsou LVM, RAID a šifrovaná zařízení.
-
-</para>
-
-&module-s390-dasd.xml;
-&module-partman.xml;
-&module-autopartkit.xml;
-&module-partitioner.xml;
-&module-partconf.xml;
-&module-mdcfg.xml;
-&module-partman-lvm.xml;
-&module-partman-crypto.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-install-base">
-  <title>Instalace základního systému</title>
-<para>
-
-Přestože je tato část nejméně problematická, zabere dosti času,
-protože musí stáhnout, ověřit a rozbalit celý základní systém. Pokud
-máte pomalý počítač a/nebo síťové připojení, může to chvíli trvat.
-
-</para>
-
-&module-base-installer.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-install-software">
-  <title>Instalace dodatečného softwaru</title>
-<para>
-
-V tento okamžik máte sice použitelný, nicméně poněkud
-omezený systém. Většina uživatelů si bude chtít do systému doinstalovat
-další software a upravit tak systém svým potřebám, s čímž vám instalátor
-ochotně pomůže. Jestliže máte pomalejší počítač nebo síťové připojení,
-může tento krok trvat ještě déle než instalace základního systému.
-
-</para>
-
-&module-apt-setup.xml;
-&module-pkgsel.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-make-bootable">
-  <title>Nastavení zavádění systému</title>
-<para condition="supports-nfsroot">
-
-Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního
-disku evidentně nebude nejsmysluplnější volba - tento krok přeskočte.
-<phrase arch="sparc"> Možná budete chtít nastavit OpenBoot tak, aby
-implicitně zaváděl systém ze sítě, viz <xref
-linkend="boot-dev-select-sun"/>.</phrase>
-
-<!--
-</para><para>
-
-Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako
-černá magie. Tento dokument se ani nesnaží pokrýt všechny možné
-zavaděče, které se liší na jednotlivých architekturách a dokonce i na
-jejich podarchitekturách. Měli byste si dobře prostudovat dokumentaci
-vašeho zavaděče a pamatujete: třikrát měř a jednou řež.
--->
-
-</para>
-
-&module-os-prober.xml;
-&module-hppa-palo-installer.xml;
-&module-x86-grub-installer.xml;
-&module-x86-lilo-installer.xml;
-&module-ia64-elilo-installer.xml;
-&module-mipsel-colo-installer.xml;
-&module-powerpc-yaboot-installer.xml;
-&module-powerpc-quik-installer.xml;
-&module-powerpc-grub-installer.xml;
-&module-s390-zipl-installer.xml;
-&module-sparc-silo-installer.xml;
-&module-arm-flash-kernel-installer.xml;
-&module-nobootloader.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-finish">
-  <title>Dokončení instalace</title>
-<para>
-
-Toto jsou poslední drobnosti, které je třeba vykonat před zavedením
-nového systému. Většina práce spočívá v uklizení po &d-i;u.
-
-</para>
-
-&module-clock-setup-finish.xml;
-&module-finish-install.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-miscellaneous">
-  <title>Řešení problémů</title>
-<para>
-
-Následující komponenty se obvykle do instalačního procesu nezapojují,
-ale tiše čekají v pozadí, aby vám pomohly v případě, že se něco
-pokazí.
-
-</para>
-
-&module-save-logs.xml;
-&module-cdrom-checker.xml;
-&module-shell.xml;
-  </sect2>
-&module-network-console.xml;
- </sect1>
diff --git a/cs/using-d-i/loading-firmware.xml b/cs/using-d-i/loading-firmware.xml
deleted file mode 100644
index b0bc98ea5..000000000
--- a/cs/using-d-i/loading-firmware.xml
+++ /dev/null
@@ -1,125 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68421 -->
-
- <sect1 id="loading-firmware" arch="not-s390">
- <title>Nahrání chybějícího firmwaru</title>
-<para>
-
-Jak je zmíněno v <xref linkend="hardware-firmware"/>, některá zařízení
-vyžadují pro svou práci kromě ovladače zařízení také firmware. Ve
-většině případů znamená chybějící firmware nefunkční zařízení.
-Existují však výjimky, kdy zařízení bez firmwaru funguje alespoň v
-základním režimu a firmware je potřeba až pro povolení speciálních
-vlastností.
-
-</para><para>
-
-Pokud ovladač zařízení vyžaduje firmware, který není k dispozici,
-&d-i; nabídne jeho nahrání z výměnných médií. Budete-li souhlasit,
-&d-i; prozkoumá dostupná zařízení, na kterých hledá buď samotné
-soubory s firmwarem, nebo balíky obsahující firmware. Je-li firmware
-nalezen, nakopíruje se do <filename>/lib/firmware</filename> a
-příslušný modul je znovu zaveden.
-
-</para><note><para>
-
-To, která zařízení jsou prohledána a které souborové systémy
-prozkoumány, závisí na architektuře, typu instalačních médií a fáze
-instalace. Obzvláště v počátcích instalace budete mít největší šanci
-na úspěch s disketou nebo USB klíčenkou formátovanou souborovým
-systémem FAT. <phrase arch="x86">Na architekturách i386 a amd64 je
-možné zavést firmware také z MMC nebo SD karty.</phrase>
-
-</para></note><para>
-
-Pokud víte, že zařízení není pro instalaci potřeba, nebo pokud
-zařízení funguje i bez firmwaru, můžete zavedení firmwaru přeskočit.
-
-</para><para>
-
-&d-i; se ptá pouze na firmware vyžadovaný jadernými moduly používanými
-během instalace. Například jedním z ovladačů, které &d-i; během
-instalace nepoužívá, je modul radeon pro grafické karty AMD/ATI. To
-znamená, že se pro některý hardware nenahraje firmware a takový
-hardware pak nemusí být využíván naplno. Pokud máte podezření, že to
-je váš případ, zkontrolujte si v nově zavedeném systému výstup příkazu
-<command>dmesg</command> a hledejte řádky obsahující slovo
-<quote>firmware</quote>.
-
-</para>
-
-  <sect2><title>Příprava média</title>
-<para>
-
-Oficiální obrazy CD neobsahují nesvobodný firmware. Nejčastější způsob
-zavedení takového firmwaru je z nějakého výměnného média, jako je USB
-klíčenka. (Alternativně můžete použít neoficiální obrazy CD z <ulink
-url="&url-firmware-cds;"/>, které obsahují některý nesvobodný firmware
-přímo v sobě.)
-
-Při přípravě USB klíčenky (nebo jiného média jako třeba diskové
-oblasti nebo diskety) se soubory s firmwarem musí nacházet buď v kořenovém
-adresáři, nebo v adresáři <filename>/firmware</filename>. Doporučený
-souborový systém je FAT, protože je podporovaný hned v úvodní části
-instalace.
-
-</para><para>
-
-Archivy obsahující nejnovější balíky pro nejběžnější firmware jsou
-dostupné z:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-<ulink url="&url-firmware-tarballs;"/>
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Stačí stáhnout archiv pro příslušné vydání a rozbalit jej na médium.
-
-</para><para>
-
-Jestliže se požadovaný firmware v archivu nenachází, můžete se zkusit
-podívat do sekce non-free. Následující přehled by měl obsahovat
-většinu dostupných balíků s firmwarem (nemusí být úplný):
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-<ulink url="&url-firmware-packages;"/>
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Na médium je také možné zkopírovat jednotlivé soubory s firmwarem
-(tzn. ne balíky). Takovéto soubory můžete obvykle získat z již
-instalovaného systému, nebo od dodavatele hardwaru.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Firmware a instalovaný systém</title>
-<para>
-
-Všechny firmwary, které se zavedou během instalace, se automaticky
-nakopírují do instalovaného systému. To by mělo zajistit, že zařízení
-vyžadující firmware budou fungovat i po restartu do nového systému.
-Stále zde však existuje drobné riziko v případě, kdy nainstalovaný
-systém používá jinou verzi jádra, než instalační systém. V takovém
-případě je možné, že se firmware nepodaří zavést kvůli rozdílné verzi.
-
-</para><para>
-
-Pokud byl firmware nainstalován z balíku s firmwarem, &d-i; do
-instalovaného systému nainstaluje i tento balík a automaticky přidá do
-konfiguračního souboru <filename>sources.list</filename> sekci non-free.
-Výhodou je to, že se firmware bude aktualizovat automaticky.
-
-</para><para>
-
-Jestliže jste při instalaci přeskočili možnost nahrání firmwaru,
-nebude dané zařízení nejspíš fungovat ani v nainstalovaném systému.
-Pro jeho zprovoznění budete muset doinstalovat firmware ručně.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/anna.xml b/cs/using-d-i/modules/anna.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/anna.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml
deleted file mode 100644
index 2cedc37ed..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,214 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70188 -->
-
-   <sect3 id="apt-setup">
-   <title>Nastavení apt</title>
-
-<para>
-
-Uživatelé obvykle instalují balíky programem <command>apt</command>
-z balíku <classname>apt</classname>, případně některou nadstavbou
-typu <command>aptitude</command>
-nebo <command>synaptic</command><footnote><para>
-
-Ve skutečnosti balíky instaluje program na nižší úrovni:
-<command>dpkg</command>.  <command>dpkg</command> je podle potřeby
-volán z nástroje <command>apt</command>, který se stará o získání
-potřebných balíků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřešení
-závislostí mezi nimi.
-
-</para></footnote>. Uživatelé si tyto nadstavby oblíbili pro jejich
-pokročilé funkce jako je hledání dle různých kritérií nebo
-interaktivní řešení závislostí.
-
-</para><para>
-
-Aby <command>aptitude</command> nebo <classname>apt</classname>
-věděli, odkud mají získávat balíky, musí se nastavit. S tím pomůže
-komponenta <command>apt-setup</command>, která výsledky svého snažení
-zapíše do souboru <filename>/etc/apt/sources.list</filename> a který
-můžete po instalaci prozkoumat a v případě potřeby upravit.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li s výchozí prioritou otázek, instalátor nastaví většinu
-věcí automaticky na základě typu instalace (síťová, CD/DVD) a dříve
-zodpovězených otázek. Jestliže jste například zavedli instalaci ze
-sítě, zvolili jako výchozí jazyk češtinu a neměnili nastavení zrcadla,
-použije se pravděpodobně síťový zdroj
-<ulink url="http://ftp.cz.debian.org">ftp.cz.debian.org</ulink>. Ve
-většině případů se automaticky přidá zrcadlo s bezpečnostními
-aktualizacemi a v případě stabilní verze distribuce také archiv
-služby <quote>stable-updates</quote>, která poskytuje novější verze rychle
-se měnících balíků, jako jsou vzory a pravidla pro antivirové a
-antispamové programy.
-
-</para><para>
-
-Při instalaci s nižší prioritou otázek (např. v expertním režimu)
-můžete rozhodovat o více nastaveních. Můžete si sami vybrat, zda
-budete používat bezpečnostní aktualizace a službu stable-updates a také zda
-chcete mít přístupné balíky ze sekcí <quote>contrib</quote>
-a <quote>non-free</quote>.
-
-</para>
-
-    <sect4 id="apt-setup-cdset">
-    <title>Instalace z více CD/DVD</title>
-
-<para>
-
-Instalujete-li z CD nebo DVD, které je součástí celé sady, instalátor
-se zeptá, zda chcete prozkoumat dodatečná CD/DVD. Pokud taková média
-máte, doporučujeme souhlasit, protože pak můžete jednoduše instalovat
-balíky na nich uložené.
-
-</para><para>
-
-Nemáte-li další média, nic se neděje &mdash; jejich použití není
-nutné. Nepoužijete-li ani síťové zrcadlo (další kapitola), znamená to
-pouze, že se nemusí nainstalovat všechny balíky z úloh, které si
-vyberete v příštím kroku.
-
-</para><note><para>
-
-Balíky jsou na médiích uloženy podle popularity, což znamená, že pro
-nejběžnější instalace postačí pouze několik prvních CD. Balíky z
-posledního CD využije jen velmi málo uživatelů.
-
-</para><para>
-
-To také znamená, že zakoupení nebo stažení a vypálení celé sady CD je
-jen plýtvání, protože většinu médií stejně nevyužijete. Ve většině
-případů je rozumné stáhnout nejvýše prvních 8 CD (často postačí první
-3) a případné další balíky instalovat z Internetu. Pro DVD platí něco
-podobného &mdash; jedno nebo dvě DVD pokryjí většinu potřeb.
-
-</para></note><para>
-
-Pořadí, ve kterém necháte média prozkoumat, nehraje žádnou roli. Je
-ovšem vhodné nechat prozkoumat média pouze ze stejné sady, protože tak
-předejdete potenciálním problémům se závislostmi balíků.
-
-</para>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="apt-setup-mirror">
-    <title>Používání síťového zrcadla</title>
-
-<para>
-
-Jednou z otázek, která se zobrazí téměř ve všech případech, je použití
-síťového zrcadla. Většinou stačí použít výchozí možnost, ale existuje
-několik výjimek.
-
-</para><para>
-
-Pokud <emphasis>neinstalujete</emphasis> z velkého CD nebo DVD,
-případně z obrazu velkého CD/DVD, měli byste použití síťového zrcadla
-povolit, protože jinak skončíte pouze s minimálním systémem. Máte-li
-pomalé internetové připojení je lepší v dalším kroku instalace
-<emphasis>nevybírat</emphasis> úlohu <literal>Desktopové
-prostředí</literal>.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li z jediného velkého CD nebo obrazu CD (ne DVD), není
-použití síťového zrcadla nutné, ale rozhodně je doporučované, protože
-CD obsahuje jen omezené množství balíků. Máte-li pomalé internetové
-připojení, je lepší zde síťové zrcadlo <emphasis>nevybírat</emphasis>
-a dokončit instalaci jenom s tím, co je na prvním CD. Další balíky pak
-můžete doinstalovat po skončení instalace ze svého nového systému.
-
-</para><para>
-
-Jestliže instalujete z DVD, nebo k instalaci používáte obraz DVD, je
-potřeba síťového zrcadla mnohem menší, protože všechny balíky potřebné
-pro základní instalaci by se měly nacházet na DVD. To stejné platí
-v případě, že použijete sadu několika CD.
-
-</para><para>
-
-Jednou z výhod použití síťového zrcadla je, že pokud od vytvoření
-médií vyšla nová minoritní verze &debian;u, automaticky získáte
-aktualizované balíky z novějších vydání (r1, r2, r3, &hellip;).
-Můžete tak prodloužit životnost médií bez obav o bezpečnost nebo
-stabilitu systému.
-
-</para><para>
-
-Stručně: s výjimkou pomalého internetového připojení je použití
-síťového zrcadla dobrý nápad. Bude-li stejná verze balíku k dispozici
-na síti i na CD/DVD, instalátor vždy použije balík z CD/DVD. Množství
-stažených dat závisí na:
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-úlohách vybraných v dalším kroku
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-balících, které jsou k dispozici na CD/DVD
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-zda se na síťových zrcadlech vyskytují novější verze balíků, než jsou
-na CD/DVD (opravy závažných chyb, bezpečnostní aktualizace)
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-</para><para>
-
-Poslední bod znamená, že i když použití zrcadla zakážete, je možné, že
-se z Internetu stáhnou balíky, ve kterých byla nalezena bezpečnostní
-chyba, nebo pro které existuje novější verze na službě
-<quote>stable-updates</quote> (za předpokladu, že jste použití těchto služeb
-také nezakázali).
-
-</para>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="apt-setup-mirror-selection">
-    <title>Výběr síťového zrcadla</title>
-<para>
-
-Jestliže jste během instalace zvolili použití síťového zrcadla, bude
-vám nabídnut seznam geograficky blízkých (a tedy doufejme rychlých)
-zrcadel. Není v tom žádná magie, použijí se zrcadla ze země, kterou
-jste zvolili na počátku instalace.
-
-</para><para>
-
-Pokud se váš počítač nachází na síti, na které se používá
-<emphasis>pouze</emphasis> protokol IPv6, nemusí výchozí nabídnuté
-zrcadlo fungovat. Všechna zrcadla jsou totiž dostupná přes IPv4, ale
-pouze některá přes IPv6. Jelikož se situace mění každým okamžikem,
-není tato informace dostupná přímo v instalačním systému. Jestliže
-výchozí nabídnuté zrcadlo IPv6 nepodporuje, zkuste nějaké jiné,
-případně zvolte možnost <quote>zadat informace ručně</quote> a jako
-název zrcadla zadejte <userinput>ftp.ipv6.debian.org</userinput>.
-Nebude to asi nejrychlejší, ale bude to fungovat.
-
-</para><para>
-
-Další možností, zatím ne zcela oficiální, je při ručním zadávání
-zrcadla zadat <userinput>httpredir.debian.org</userinput>. Nejedná se
-o fyzické zrcadlo, ale o službu, která vás automaticky přesměruje na
-topologicky nejbližší zrcadlo. Služba bere v úvahu i protokol, kterým
-k ní přistupujete, takže v případě IPv6 by vás měla přesměrovat na
-blízké zrcadlo podporující právě protokol IPv6.
-
-</para><para>
-
-Při ručním zadávání zrcadla je možné kromě jména počítače použít i IP
-adresu a volitelně i číslo portu. Při zadávání IPv6 adresy je nutné ji
-obklopit hranatými závorkami, např. takto:
-<quote>[2001:db8::1]</quote>.
-
-</para>
-    </sect4>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml
deleted file mode 100644
index 6b4dbe569..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,34 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69778 -->
-
-  <sect3 arch="arm">
-  <title>Nastavit systém jako zaveditelný pomocí flash-kernel</title>
-<para>
-
-Jelikož na ARM platformě neexistuje jednotné rozhraní k firmwaru, liší
-se konkrétní kroky pro nastavení zavádění systému zařízení od
-zařízení. &debian; používá nástroj <command>flash-kernel</command>,
-který obsahuje databázi zařízení a seznam kroků, které je třeba na
-konkrétním zařízení vykonat, aby se z něj dal zavádět systém. Pokud
-flash-kernel zjistí, že je dané zařízení podporováno, automaticky na
-něm příslušné kroky provede.
-
-</para><para>
-
-Na zařízeních, které zavádí z interní NOR- nebo NAND- flash paměti,
-zapíše flash-kernel jádro a ramdisk do této interní paměti. Tento
-způsob je běžný obzvláště u starších zařízení armel. Většina těchto
-zařízení neumožňuje uchovávat v interní paměti více jader a ramdisků,
-což znamená, že spuštění flash-kernel obvykle přepíše předchozí obsah
-flash paměti!
-
-</para><para>
-
-Systémy ARM, které používají jako systémový firmware U-Boot, zavádí
-jádro a ramdisk z externího média, jako jsou MMC/SD karty, zařízení
-USB mass storage nebo pevné disky IDE/SATA. V těchto případech
-vygeneruje flash-kernel příslušný zaváděcí skript, který umožní
-automatické zavádění bez zásahu uživatele.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml b/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml
deleted file mode 100644
index 7b4c73071..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,41 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64743 -->
-
-<para>
-
-Během instalace základního systému jsou hlášky o rozbalování
-a nastavování balíků přesměrovány na třetí virtuální konzoli
-<userinput>tty4</userinput>. Můžete se na ni přepnout klávesami
-<keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F4</keycap> </keycombo>,
-zpět se dostanete kombinací <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F1</keycap> </keycombo>.
-
-</para><para>
-
-Tyto jsou hlášky jsou také uloženy do souboru
-<filename>/var/log/syslog</filename>, což se může hodit v případě, že
-instalujete systém přes sériovou konzoli,
-
-</para><para>
-
-Během instalace se nainstaluje i jádro &arch-kernel;. Při standardní
-prioritě vám &d-i; vybere jádro, které nejvíce odpovídá vašemu
-hardwaru. Při nižších prioritách si budete moci sami vybrat
-ze seznamu dostupných jader.
-
-</para><para>
-
-Při instalaci balíků se automaticky nainstalují také balíky, které
-jsou instalovanými balíku doporučovány. Doporučené balíky nejsou pro
-funčnost zvoleného software striktně vyžadovány, nicméně nějakým
-způsobem rozšiřují jeho funkcionalitu a v očích správců balíků by se
-měly instalovat společně.
-
-</para><note><para>
-
-Z technických důvodů se balíky instalované jako součást základního
-systému instalují <emphasis>bez</emphasis> doporučených balíků.
-Pravidlo popsané výše tedy začíná platit až po instalaci základního
-systému.
-
-</para></note>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml
deleted file mode 100644
index b3b4ec5cc..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14337 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml b/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml
deleted file mode 100644
index 94e99013c..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml
+++ /dev/null
@@ -1,66 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69761 -->
-
-  <sect3 id="choose-mirror">
-  <title>Výběr síťového zrcadla</title>
-<para>
-
-Tato komponenta se spustí pouze v případě, že instalační program
-potřebuje nahrát své další komponenty nebo základní systém ze sítě.
-
-</para><para>
-
-Nejprve se zobrazí seznam zemí se zrcadly &debian;u, přičemž předvolena
-bude země, kterou jste vybrali na začátku instalace.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Po výběru země se nabídne seznam zrcadel v dané zemi. Dobrou volbou
-bývají <quote>hlavní</quote> zrcadla, která mají tvar
-ftp.<replaceable>kód_země</replaceable>.debian.org.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pokud nechcete použít oficiální zrcadlo, vyberte v seznamu zemí
-možnost <userinput>zadat informace ručně</userinput>. Budete dotázáni
-na jméno počítače, ze kterého se mají části &debian;u stáhnout.
-
-</para><para>
-
-Zajímavou volbou může být zrcadlo
-<userinput>httpredir.debian.org</userinput>, což je ve skutečnosti jen
-alias na jedno z oficiálních zrcadel, které by vám zrovna mělo být
-nejblíže.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<!-- Nekde se to jeste pta na adresar a distribuci, ale kde? -->
-
-Další otázka se bude ptát na nastavení proxy serveru. Proxy server
-slouží jako prostředník mezi vámi a Internetem &mdash; místo abyste se
-obrátili přímo na server v Internetu, komunikujete se svým proxy
-serverem. Proxy server předává vaše dotazy cílovému serveru
-v Internetu, vyzvedne od něj odpověď a tu pak předá vašemu počítači.
-Většina domácích uživatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy server se
-obvykle vyskytuje jako součást firewallu pro větší nebo podnikové
-sítě.
-
-</para><para>
-
-Na závěr se zvolené zrcadlo otestuje a automaticky se z něj stáhnou
-potřebné balíky. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný,
-neobsahuje zvolenou verzi &debian;u, apod.), můžete si ze seznamu vybrat
-jiné zrcadlo<footnote><para>
-
-Je-li zvolené zrcadlo dlouhodobě nedostupné, je možné, že již
-neexistuje, protože seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní
-verze &debian;u, což mohlo být před několika měsíci (a v některých
-případech i před několika lety).
-
-</para></footnote>, případně zkusit jiné nastavení proxy serveru.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml b/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml
deleted file mode 100644
index beee1b890..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml
+++ /dev/null
@@ -1,34 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64742 -->
-
-   <sect3 arch="not-s390" id="system-clock">
-   <title>Nastavení systémových hodin</title>
-
-<para>
-
-&d-i; se může zeptat, zda jsou hardwarové hodiny počítače nastaveny na
-univerzální časové pásmo (UTC). Systém se snaží odpověď odhadnout
-například podle nalezených operačních systémů. Při expertní instalaci
-se otázka zobrazí vždy.
-
-<phrase arch="powerpc">
-
-Hardwarové hodiny v Macintoshích jsou standardně nastaveny na místní
-čas. Jestliže budete mít duální zavádění, tak možnost UTC zamítněte.
-
-</phrase><phrase arch="any-x86">
-
-Jestli budou na počítači i Windows nebo DOS, možnost hardwarových
-hodin v UTC zamítněte, protože zmíněné systémy s touto možností
-pracovat neumí.
-
-</phrase>
-
-</para><para>
-
-V tento okamžik se &d-i; pokusí uložit aktuální čas do hardwarových
-hodin počítače. V závislosti na předchozí odpovědi bude čas uložen buď
-v UTC nebo v místním čase.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml
deleted file mode 100644
index 80fe56552..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,23 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70788 -->
-
-   <sect3 id="clock-setup">
-   <title>Nastavení hodin a časového pásma</title>
-
-<para>
-
-Instalační systém se nejprve pokusí získat přesný čas z některého
-časového serveru na Internetu (protokolem <firstterm>NTP</firstterm>).
-Pokud se to nepovede, bude &d-i; předpokládat, že čas získaný ze
-systémových hodin při zavádění instalace je správný. Během instalace
-není možné nastavit čas ručně.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Instalace na platformě &arch-title; systémové hodiny nenastavuje.
-
-</para>
-
-&module-tzsetup.xml;
-
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml b/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml b/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml
deleted file mode 100644
index 426427c28..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml
+++ /dev/null
@@ -1,21 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-   <sect3 id="finish-install">
-   <title>Dokončení instalace a restart do nového systému</title>
-
-<para arch="not-s390">
-
-Toto je poslední krok &d-i;u. Budete vyzváni k odstranění zaváděcích
-médií (CD, disketa, apod.), která jste použili pro zavedení
-instalačního systému. &d-i; provede poslední úklidové práce
-a restartuje počítač do vašeho nového systému.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Po závěrečné výzvě se systém zastaví, protože restartování není na
-&arch-title; podporováno. Poté musíte zavést (IPL) &debian-gnu; z DASD,
-které jste na začátku instalace vybrali pro kořenový systém.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml
deleted file mode 100644
index 1bf2d34fa..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,18 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14602 -->
-
-  <sect3 arch="hppa">
-  <title>Instalovat <command>palo</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Zavaděč na PA-RISC se nazývá <quote>palo</quote>.
-<command>PALO</command> se používá a konfiguruje podobně jako
-<command>LILO</command>. Protože <command>PALO</command> umí číst
-linuxové oblasti, může zavést libovolné jádro ze zaváděcí oblasti.
-
-</para><para condition="FIXME">
-
-hppa FIXME ( need more info )
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml
deleted file mode 100644
index cad4a4eb2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,116 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 65000 -->
-
-  <sect3 arch="ia64">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>ELILO</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>elilo</quote>. Elilo se velmi podobá svému vzoru na
-architektuře i386 - zavaděči <quote>lilo</quote>. Jediný podstatný
-rozdíl spočívá v tom, že místo zápisu do zaváděcího sektoru se
-zkopírují potřebné soubory na samostatnou oblast typu FAT a upraví se
-menu ve firmwaru zavaděče EFI, aby ukazovalo na soubory v EFI oblasti.
-<command>elilo</command> se skládá ze dvou částí.  Příkaz
-<filename>/usr/sbin/elilo</filename> spravuje oblast a kopíruje do ní
-soubory, zatímco program <filename>elilo.efi</filename> (ležící na
-této oblasti) provádí samotné zavádění linuxového jádra.
-
-</para><para>
-
-Nastavení a instalace elila se provádí jako poslední krok instalace
-základního systému. &d-i; vám nabídne seznam potenciálních oblastí,
-které se hodí pro použití jako zaváděcí EFI oblast. Vyberte oblast,
-kterou jste nastavili dříve v instalaci. Obvykle to bude oblast na
-stejném disku, kde leží <emphasis>kořenová</emphasis> oblast.
-
-</para>
-
-<warning><title>Výběr správné oblasti</title>
-<para>
-
-Kritéria pro výběr EFI oblasti jsou jednoduchá: oblast formátovaná
-systémem FAT s nastaveným příznakem zavádění. &d-i; může zobrazit
-několik vyhovujících oblastí, včetně těch, které patří jinému
-operačnímu systému.  Mějte na paměti, že <command>elilo</command> může
-během instalace oblast zformátovat a smazat tak z ní všechna data!
-
-</para></warning>
-  </sect3>
-
-  <sect3 arch="ia64">
-  <title>Obsah EFI oblasti</title>
-<para>
-
-Elilo uchovává své soubory na EFI oblasti v adresáři
-<filename>efi/debian</filename>. Tato oblast nemusí být v běžícím
-systému připojena, protože se používá pouze pro zavádění a zavaděč ji
-čte přímo. Pokud na oblasti leží jiné, než zde popsané soubory, ničemu
-to nevadí. Zavaděč se na tento adresář odkazuje jako na
-<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:\efi\debian</filename>.
-
-</para>
-
-<variablelist>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>elilo.conf</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Je konfigurační soubor, který je čten při startu zavaděče. Je to
-vlastně kopie souboru <filename>/etc/elilo.conf</filename>, ve které
-jsou přepsány cesty k souborům tak, aby ukazovaly na EFI oblast.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>elilo.efi</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Je samotný zavaděč, který EFI spustí při startu počítače. (Toto je ta
-magie schovaná za položkou <guimenuitem>&debian; GNU/Linux</guimenuitem>
-v menu EFI zavaděče.)
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>initrd.img</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Toto je počáteční kořenový souborový systém, který se používá při
-zavádění jádra. Jedná se o kopii souboru zmiňovaného
-v <filename>/etc/elilo.conf</filename>.  Ve standardním &debian;u by to
-byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na který by ukazoval
-symbolický odkaz <filename>/initrd.img</filename>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>readme.txt</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Malý textový soubor, který vás varuje, že obsah adresáře je spravován
-<command>elilem</command> a že všechny změny budou při příštím
-spuštění <filename>/usr/sbin/elilo</filename> ztraceny.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>vmlinuz</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Toto je samotné komprimované jádro. Opět se jedná o kopii souboru
-odkazovaného v <filename>/etc/elilo.conf</filename>.  Ve standardním
-&debian;u by to byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na
-který by ukazoval symbolický odkaz <filename>/vmlinuz</filename>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml b/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml
deleted file mode 100644
index 5d9d1267b..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml
+++ /dev/null
@@ -1,47 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="iso-scan">
-  <title>Hledání instalačního ISO obrazu</title>
-<para>
-
-Při instalaci metodou <emphasis>hd-media</emphasis> nastane okamžik,
-kdy budete muset instalační program navést k ISO obrazu instalačního
-systému &debian;u, na kterém se nachází zbytek instalačních
-souborů. Abyste obraz nemuseli hledat ručně, pomůže vám s tímto úkolem
-komponenta <command>iso-scan</command>.
-
-</para><para>
-
-<command>iso-scan</command> nejprve připojí všechna bloková zařízení
-(např. diskové oblasti), na kterých se nachází známý souborový systém
-a poté na nich hledá soubory končící příponou
-<filename>.iso</filename> (resp. <filename>.ISO</filename>). Po
-nalezení každého iso obrazu si <command>iso-scan</command> zkontroluje
-jeho obsah a zjistí, zda se jedná o planý obraz instalačního CD. Pokud
-ano, máme vyhráno a instalace může pokračovat. V opačném případě se
-hledá další obraz.  Pokud toto hledání neuspěje, ještě není vše
-ztraceno. První pokus totiž kvůli rychlosti prohledává pouze kořenový
-adresář a první úroveň jeho podadresářů. Tzn. nalezne
-<filename>/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>,
-<filename>/data/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, ale
-ne
-<filename>/data/tmp/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>.
-
-</para><para>
-
-Selhalo-li tedy první hledání, <command>iso-scan</command> se zeptá,
-zda chcete spustit důkladnější proces. Tento druhý pokus se nedívá
-pouze do nejvyšších adresářů, ale opravdu prohledá celý disk.
-
-</para><para>
-
-Pokud <command>iso-scan</command> neuspěje ani na druhý pokus, vraťte
-se zpět do původního operačního systému a zkontrolujte, zda má soubor
-správnou příponu (končící na <filename>.iso</filename>), zda je umístěn
-na souborovém systému, který umí &d-i; rozpoznat a zda není iso obraz
-poškozený (zkontrolujte kontrolní součet). Zkušenější unixoví
-uživatelé mohou vše provést bez restartu počítače na druhé konzoli.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml b/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml
deleted file mode 100644
index 41f05262c..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml
+++ /dev/null
@@ -1,21 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68143 -->
-
-   <sect3 id="kbd-chooser">
-   <title>Výběr klávesnice</title>
-<para>
-
-Klávesnice bývají obvykle přizpůsobeny znakům používaným v daném jazyce.
-Vyberte klávesnici, která odpovídá vašemu národnímu rozložení, nebo je
-alespoň velmi podobná. Po skončení instalace si můžete vybrat vhodné
-klávesové rozložení z mnohem většího spektra (jako uživatel root
-spusťte příkaz <command>dpkg-reconfigure keyboard-configuration</command>).
-
-</para><para>
-
-Šipkami přesuňte kurzor na vybrané klávesové rozložení a stiskněte
-&enterkey;. (Šipky by měly být na všech klávesnicích na stejném
-místě, takže jsou nezávislé na zvoleném rozložení.)
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml b/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml
deleted file mode 100644
index 5f1fab985..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml
+++ /dev/null
@@ -1,96 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="localechooser">
-  <title>Výběr místního prostředí</title>
-<para>
-
-První uživateli viditelný krok instalace slouží k výběru národního
-prostředí, které se použije jak během instalace, tak později v novém
-systému. Nastavení se skládá z výběru jazyka, geografického umístění
-a tzv. <firstterm>locales</firstterm>.
-
-</para><para>
-
-Nejprve se tedy zobrazí seznam dostupných jazyků, ze kterého si
-vyberete jazyk, ve kterém má instalace probíhat<footnote><para>
-
-Ve výjimečných případech se může stát, že ve vybraném jazyce nebudou
-některé texty instalace přeloženy &mdash; pak se zobrazí anglicky.
-
-</para></footnote>. Jednotlivé položky v seznamu se skládají
-z anglického názvu (vlevo) a lokálního názvu v daném jazyce
-(napravo). Pro češtinu vypadá záznam nějak takto:
-
-<screen>
-Czech       -      Čeština
-</screen>
-
-Některé jazyky mají k dispozici více variant (např. portugalská
-a brazilská portugalština). Seznam je seřazen abecedně podle levého
-sloupce (anglických názvů). Drobnou výjimkou z řazení je položka
-<quote>C</quote> na počátku seznamu.
-
-</para><note><para>
-
-Vyberete-li ze seznamu položku <quote>C</quote>, bude instalace
-pokračovat v angličtině a instalovaný systém nebude mít podporu pro
-národní prostředí, protože se nenainstaluje balík
-<classname>locales</classname>. Tato volba může být zajímavá pro
-některé správce, kteří tvrdí, že lokalizace nemá na serveru co dělat.
-
-</para></note><para>
-
-Zvolíte-li jazyk, který je veden jako oficiální v několika
-zemích<footnote><para>
-
-Technicky řečeno: pokud k jazyku existuje více locales s různými kódy
-zemí.
-
-</para></footnote>, budete v další otázce dotázáni na výběr konkrétní
-země. Pokud vám nabídnutý seznam zemí nebude vyhovovat, můžete zvolit
-položku <guimenuitem>Jiná</guimenuitem>, což vám nabídne seznam
-kontinentů. Po výběru kontinentu se zobrazí seznam zemí, které se na
-něm nachází.
-
-</para><para>
-
-Jestliže je s jazykem svázána pouze jediná země, bude automaticky
-předvybrána, ale nic vám nebrání si výše popsaným způsobem zvolit
-zemi, ve které se právě nacházíte, nebo ve které skutečně žijete.
-
-</para><para>
-
-Proč je výběr geografického umístění tak důležitý? Protože se tato
-odpověď použije později v instalaci pro výběr výchozího časového pásma
-a také pro výběr vhodného síťového zrcadla s archivem &debian;u, které
-by mělo ležet co nejblíže. Správné nastavení země může hrát i drobnou
-roli při výběru klávesnice.
-
-</para><para>
-
-Na základě zvolené kombinace jazyka a umístění se vytvoří výchozí místní
-prostředí (<firstterm>locale</firstterm>). Pokud pro takové prostředí
-neexistuje definiční soubor, zobrazí se nabídka všech dostupných
-prostředí pro daný jazyk a budete vyzváni k výběru jednoho z nich.
-
-</para><para>
-
-Všechna prostředí automaticky používají jako výchozí kódování
-<firstterm>UTF-8</firstterm>.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li s nízkou prioritou otázek, bude vám nabídnuta možnost
-výběru dodatečných prostředí (nezávislých na předchozí volbě jazyka a
-umístění) a také možnost instalace zastaralých prostředí<footnote><para>
-
-Zastaralá prostředí jsou taková, která nepoužívají UTF-8, ale starší
-standardy kódování, jako ISO&nbsp;8859-2 (používaný ve střední Evropě)
-nebo EUC-JP (používaný v Japonsku).
-
-</para></footnote>. Jestliže vyberete více prostředí, budete ještě
-dotázáni, které z nich se má použít jako výchozí.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml b/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml
deleted file mode 100644
index 09bb18ff0..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml
+++ /dev/null
@@ -1,62 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64829 -->
-
-  <sect3 id="lowmem">
-  <title>Kontrola dostupné paměti / nízkopaměťový režim</title>
-<para>
-
-Jednou z prvních věcí, které &d-i; zkontroluje, je velikost operační
-paměti. Pokud má váš systém málo paměti, tak se tato komponenta pokusí
-provést změny v instalačním procesu tak, aby byla instalace možná i na
-tomto počítači.
-
-</para><para>
-
-Prvním krokem ke snížení paměťové náročnosti je vyhození všech
-překladů, což znamená že instalace bude probíhat pouze v
-angličtině. Samozřejmě, že po dokončení instalace si můžete systém
-lokalizovat dle potřeb (viz <ulink
-url="http://www.debian.cz/users/localization.php">Lokalizace
-Debianu</ulink>).
-
-</para><para>
-
-Pokud to nestačí, instalace přejde na dietu, při které nahraje pouze
-ty komponenty, které jsou nezbytné pro dokončení základní
-instalace. Tím se o něco sníží funkčnost systému. Sice budete mít
-možnost nahrát dodatečné komponenty ručně, ale mějte na paměti, že
-každá komponenta znamená další paměť a proto se může stát, že
-instalace selže.
-
-</para><para>
-
-Když instalace probíhá v nízkopaměťovém režimu, je doporučeno vytvořit
-odkládací oblast o velikosti nejméně (64&ndash;128 MB). Odkládací
-oblast se použije jako virtuální paměť a tedy zvýší množství dostupné
-paměti. Instalační systém se pokusí aktivovat odkládací oblast co
-nejdříve. Intenzivní využívání odkládací oblasti výrazně zvýší
-diskovou aktivitu a sníží výkon celého systému.
-
-</para><para>
-
-I přes tato opatření je možné, že instalace zamrzne, nebo že jádro
-odstřelí některé procesy, protože systému dojde paměť (v syslogu a na
-4. konzoli by se to mělo projevit hláškami <computeroutput>Out of
-memory</computeroutput>).
-
-</para><para>
-
-Například máme zprávu, že při nedostatku paměti a odkládacího prostoru
-selže vytváření velkého souborového systému typu ext3. Pokud nepomůže
-zvětšení odkládacího prostoru, můžete zkusit vytvořit souborový systém
-jako ext2 a později po instalaci oblast převést na ext3.
-
-</para><para>
-
-Důraznější nízkopaměťový režim lze vynutit i v případech, kdy by podle
-dostupné paměti měla fungovat jeho mírnější varianta nebo dokonce
-i běžná instalace. Stačí použít parametr <quote>lowmem</quote>, jak
-popisuje část <xref linkend="installer-args"/>.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml
deleted file mode 100644
index 404080817..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml
+++ /dev/null
@@ -1,287 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69751 -->
-
-   <sect3 id="mdcfg">
-   <title>Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID)</title>
-<para>
-
-Jestliže máte ve svém počítači více než jeden pevný
-disk<footnote><para>
-
-Ve skutečnosti můžete MD vytvořit i z oblastí ležících na jednom
-fyzickém disku, ale nezískáte tím žádnou popisovanou výhodu.
-
-</para></footnote>, můžete využít této skutečnosti nastavit disky pro
-větší výkon a/nebo pro větší bezpečnost dat. Výsledek se nazývá
-<firstterm>Vícediskové zařízení - MD</firstterm> (nebo podle své
-nejznámější varianty <firstterm>softwarový RAID</firstterm>).
-
-</para><para>
-
-Jednoduše řečeno je MD množina oblastí umístěných na různých
-discích. Tyto oblasti se v <command>mdcfg</command> spojí dohromady
-a vytvoří <emphasis>logické</emphasis> zařízení. Toto zařízení pak
-můžete používat jako běžnou oblast (například
-v <command>partman</command>u ji můžete zformátovat, přiřadit jí
-přípojný bod atd.).
-
-</para><para>
-
-Co vám tato operace přinese, závisí na typu vícediskového zařízení,
-které vytváříte. Momentálně jsou podporovány:
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID0</term><listitem><para>
-
-Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí všechna příchozí data na
-<firstterm>proužky</firstterm> (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí
-na každý disk v poli. To může zvýšit rychlost čtení a zápisu, ovšem
-pokud jeden z disků odejde do věčných lovišť, odejdou s ním
-<emphasis>všechna data</emphasis> (část informace je stále na zdravém
-disku (discích), zbývající část <emphasis>byla</emphasis> na vadném
-disku).
-
-</para><para>
-
-Typicky se RAID0 používá pro oblast na stříhání videa.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID1</term><listitem><para>
-
-Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se
-z několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde každá oblast
-obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé,
-pokud jeden z disků selže, stále máte data zrcadlena na zbývajících
-discích. Za druhé, k dispozici máte pouze část celkové kapacity
-(přesněji to je velikost nejmenší oblasti v poli). Za třetí, pokud se
-vyskytne větší počet požadavků na čtení, mohou se tyto rovnoměrně
-rozdělit mezi jednotlivé disky, což může přinést zajímavé zrychlení
-u serverů, kde převažují čtecí operace na zápisovými.
-
-</para><para>
-
-Volitelně můžete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá
-a v případě výpadku jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID5</term><listitem><para>
-
-Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí
-dat. RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí všechna příchozí data na
-proužky a poté je rovnoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je
-zde však podstatný rozdíl v tom, že se samotná data zapisují pouze na
-<replaceable>n</replaceable> - 1 disků. Zbývající
-<replaceable>n</replaceable>. disk nezahálí, ale zapíše se na něj
-paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo
-o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby byly paritní informace
-rozmístěny rovnoměrně na všech discích v poli. V případě výpadku
-jednoho z disků se může chybějící informace dopočítat ze zbývajících dat
-a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň
-<emphasis>tří</emphasis> aktivních zařízení. Volitelně můžete mít
-v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá a v případě výpadku
-jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo.
-
-</para><para>
-
-Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1,
-ovšem dosahuje menší míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně
-rychlé jako na RAID0, ovšem zápis bude mírně pomalejší kvůli počítání
-paritních informací.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID6</term><listitem><para>
-
-Je podobný jako RAID5, ale používá pro paritní informace dva disky,
-což vede k tomu, že přežije výpadek dvou disků.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID10</term><listitem><para>
-
-RAID10 kombinuje proužky (RAID0) se zrcadlením (RAID1). Vytvoří
-<replaceable>n</replaceable> kopií příchozích dat a rozmístí je po
-discích tak, že se žádná z kopií nenachází na stejném zařízení.
-Výchozí hodnota <replaceable>n</replaceable> je 2, ale v expertním
-režimu můžete zvolit jinou hodnotu. Počet použitých oblastí musí být
-nejméně <replaceable>n</replaceable>. RAID10 má pro rozmísťování kopií
-bloků několik algoritmů. Výchozí jsou <quote>blízké kopie</quote>,
-které ukládají kopie bloku na různá zařízení na stejnou pozici.
-Další možností jsou <quote>vzdálené kopie</quote>, které ukládají
-kopie bloků na různá zařízení na zcela jinou pozici. Poslední
-<quote>offsetové kopie</quote> nekopírují jednotlivé kopie, ale celé
-proužky.
-
-</para><para>
-
-RAID10 se dá použít pro dosažení spolehlivosti a redundance bez
-nutnosti počítat paritu.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti:
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="5">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Typ</entry>
-  <entry>Minimálně zařízení</entry>
-  <entry>Rezervní zařízení</entry>
-  <entry>Přežije výpadek disku?</entry>
-  <entry>Dostupné místo</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>RAID0</entry>
-  <entry>2</entry>
-  <entry>ne</entry>
-  <entry>ne</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát počet aktivních zařízení v in RAIDu</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID1</entry>
-  <entry>2</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení v RAIDu</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID5</entry>
-  <entry>3</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 1)</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID6</entry>
-  <entry>4</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 2)</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID10</entry>
-  <entry>2</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>součet všech oblastí děleno počet kopií (standardně dvě)</entry>
-</row>
-
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para><para>
-
-Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte
-na <ulink url="&url-software-raid-howto;">Software RAID HOWTO</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se
-má zařízení skládat, označeny pro použití v RAIDu.  (To se provádí
-v <command>partman</command>u v menu <guimenu>Nastavení
-oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku <guimenu>Použít
-jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro
-RAID</guimenuitem>.)
-
-</para><note><para>
-
-Při rozdělování disku počítejte s tím, že při použití RAIDu pro
-kořenový souborový systém (<filename>/</filename>) je obvykle potřeba
-vytvořit samostatnou oblast pro <filename>/boot</filename>. Většina
-zavaděčů <phrase arch="x86">(včetně lila a grubu)</phrase> podporují
-zrcadlený RAID1 (pozor, ne RAID0), takže je např. možné použít RAID5
-pro <filename>/</filename> a RAID1 pro <filename>/boot</filename>.
-
-</para></note><para>
-
-Na první obrazovce <command>mdcfg</command> jednoduše vyberte
-<guimenuitem>Vytvořit MD zařízení</guimenuitem>. Bude vám nabídnut
-seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden
-vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného
-zařízení.
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-RAID0 je velmi jednoduchý &mdash; vaším jediným úkolem je vybrat
-z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-RAID1 je trošku složitější. Nejprve musíte zadat počet aktivních
-a počet rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále
-musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají
-být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných
-oblastí se musí rovnat číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud
-uděláte chybu a vyberete jiný počet oblastí, nic se neděje &mdash;
-&d-i; vás nenechá pokračovat, dokud vše nespravíte.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou &mdash; musíte
-použít nejméně <emphasis>tři</emphasis> aktivní zařízení.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou &mdash; musíte
-použít nejméně <emphasis>čtyři</emphasis> aktivní zařízení.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Základní nastavení RAID10 je stejné jako u RAID1. V expertním režimu
-&d-i;u budete navíc dotázáni na na rozložení pole. Rozložení se skládá
-ze dvou částí. První část určuje typ rozložení, druhá pak počet kopií
-každého bloku dat. Typ rozložení může být <literal>n</literal> (pro
-blízké kopie), <literal>f</literal> (pro vzdálené kopie)
-nebo <literal>o</literal> (pro offsetové kopie). Počet kopií musí být
-menší nebo roven počtu zařízení, aby bylo zaručeno, že se každá kopie
-zapíše na jiné zařízení.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Poznamenejme, že můžete používat více typů vícediskových zařízení
-najednou. Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky
-a na každém máte dvě 100 GB oblasti, můžete z prvních oblastí všech
-disků sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze
-zbývajících tří oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1
-(rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáře uživatelů).
-
-</para><para>
-
-Až nastavíte vícedisková zařízení podle chuti, můžete ukončit
-<command>mdcfg</command> a vrátit se tak do
-<command>partman</command>u, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé
-atributy jako souborové systémy a přípojné body.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml
deleted file mode 100644
index b3b4ec5cc..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14337 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml
deleted file mode 100644
index c040dd517..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml
+++ /dev/null
@@ -1,87 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68097 -->
-
-  <sect3 id="netcfg">
-  <title>Nastavení sítě</title>
-
-<para>
-
-Pokud na začátku toho kroku instalátor zjistí, že máte více síťových
-rozhraní, budete si muset vybrat jedno, které použijete jako
-<emphasis>hlavní</emphasis>, tj. to, ze kterého budete instalovat.
-Zbylá rozhraní zůstanou nenastavena a budete je muset nastavit po
-skončení instalace ručně &mdash; viz manuálová stránka <citerefentry>
-<refentrytitle>interfaces</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum>
-</citerefentry>.
-
-</para>
-
-    <sect4 id="netcfg-automatic">
-    <title>Automatické nastavení sítě</title>
-<para>
-
-Implicitně se &d-i; snaží nastavit síť automaticky přes DHCP. Pokud
-DHCP uspěje, vše je nastaveno. Jestliže DHCP skončí s chybou, může být
-příčina téměř kdekoliv &mdash; od vypojeného síťového kabelu až po
-špatně nastaveného DHCP démona. Také je možné, že na místní síti vůbec
-DHCP server nemáte. K přesnějšímu určení problému možná pomohou
-chybové hlášky na čtvrté konzoli. Ať už je chyba kdekoliv, budete
-dotázáni, zda chcete znovu zkusit DHCP, nebo zda nastavíte síť ručně.
-DHCP servery jsou někdy docela pomalé, takže pokud jste si jisti, že
-vše ostatní je v pořádku, klidně to zkuste znovu. Jestliže automatické
-nastavení selhává opakovaně, zvolte ruční nastavení sítě.
-
-</para>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="netcfg-manual">
-    <title>Ruční nastavení sítě</title>
-<para>
-
-Při ručním nastavení sítě vás <command>netcfg</command> vyzve
-k zadání údajů z <xref linkend="needed-info"/>
-(<computeroutput>IP adresa</computeroutput>,
-<computeroutput>Síťová maska</computeroutput>,
-<computeroutput>Brána</computeroutput>,
-<computeroutput>Adresy jmenných serverů</computeroutput> a
-<computeroutput>Název počítače</computeroutput>).
-Pokud k instalaci používáte bezdrátové připojení, budete dotázáni
-ještě na <computeroutput>Bezdrátové ESSID</computeroutput> (název
-bezdrátové sítě)
-a <computeroutput>WEP klíč</computeroutput> nebo
-<computeroutput>přístupovou frázi WPA/WPA2</computeroutput>.
-
-</para><note><para>
-
-Pár technických poznámek: program předpokládá, že adresa vaší sítě je
-bitovým součinem IP adresy a síťové masky. Výchozí vysílací adresu
-spočítá jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku síťové
-masky. Program se také pokusí odhadnout adresu brány. Pokud některý
-údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu.
-Konfiguraci můžete na nainstalovaném systému upravit v souboru
-<filename>/etc/network/interfaces</filename>.
-
-</para></note>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="netcfg-ipv4-ipv6">
-    <title>IPv4 a IPv6</title>
-<para>
-
-&d-i; od verze 7.0 (<quote>Wheezy</quote>) podporuje kromě
-<quote>tradičního</quote> síťového protokolu IPv4 též protokol IPv6.
-Podporovány jsou všechny kombinace: samotné IPv4, samotné IPv6,
-i smíšené nastavení.
-
-</para><para>
-
-Automatické nastavení sítě se v případě IPv4 děje prostřednictvím DHCP
-(Dynamic Host Configuration Protocol). Automatické nastavení IPv6
-podporuje bezstavové nastavení pomocí NDP (Neighbor Discovery
-Protocol - včetně přiřazení rekurzivního DNS serveru (RDNSS)), stavové
-nastavení přes DHCPv6 i smíšené stavové/bezstavové nastavení
-(přiřazení adresy přes NDP, získání dalších parametrů přes DHCPv6).
-
-</para>
-    </sect4>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/network-console.xml b/cs/using-d-i/modules/network-console.xml
deleted file mode 100644
index 53ccd9552..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/network-console.xml
+++ /dev/null
@@ -1,133 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 65801 -->
-
-  <sect2 id="network-console">
-  <title>Instalace přes síť</title>
-
-<para arch="not-s390">
-
-Jednou ze zajímavějších komponent je
-<firstterm>network-console</firstterm>, která vám umožní provádět
-větší část instalace vzdáleně přes SSH. Použití sítě naznačuje, že
-budete muset provést několik prvních kroků instalace (minimálně po
-nastavení sítě) lokálně a teprve pak pokračovat vzdáleně. Lokální část
-však můžete automatizovat použitím <xref
-linkend="automatic-install"/>.)
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Tato komponenta se implicitně nenahrává do instalačního menu a proto
-o ni budete muset požádat.
-
-Nejprve musíte zavést instalační systém se střední prioritou otázek,
-nebo jiným způsobem vyvolat hlavní instalační menu a vybrat položku
-<guimenuitem>Nahrát komponenty instalátoru z CD</guimenuitem> (nebo ze
-sítě) a ze seznamu dodatečných komponent vybrat
-<guimenuitem>network-console: Continue installation remotely using
-SSH</guimenuitem>. Úspěšné načtení komponenty se projeví tak, že
-v menu přibude nová položka nazvaná <guimenuitem>Pokračovat
-v instalaci vzdáleně přes SSH</guimenuitem>.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Pro instalace na &arch-title; to je běžný způsob, na který se přechází
-ihned po nastavení sítě.
-
-</para><para>
-
-<phrase arch="not-s390">Po výběru této nové položky</phrase> <phrase
-arch="s390">Nejprve</phrase> budete požádáni o zadání nového hesla,
-které se použije pro připojení do instalovaného systému. Následuje
-rutinní potvrzení hesla, zda bylo zadáno správně. Toť vše. Nyní
-uvidíte obrazovku s nápovědou, která říká, že se máte vzdáleně
-připojit k systému jako uživatel <emphasis>installer</emphasis>
-s heslem, které jste právě zadali. Další důležitá věc na obrazovce je
-kryptografický otisk tohoto systému. Tento otisk musíte zabezpečeně
-předat osobě, která bude v instalaci pokračovat vzdáleně.
-
-</para><para>
-
-Pokud byste se náhodou rozhodli pokračovat v instalaci lokálně, můžete
-vždycky stisknout &enterkey;, což vás vrátí zpět do hlavního menu, kde
-můžete vybrat další krok.
-
-</para><para>
-
-Nyní se přepojme na druhý konec drátu. Nejprve byste se měli ujistit,
-že máte terminál přepnutý do kódování UTF-8, protože jej používá
-instalační systém. Pokud tak neučiníte, vzdálenou instalaci by to
-nemělo nijak ovlivnit, ale je pravděpodobné, že uvidíte na displeji
-různé artefakty jako porušené rámečky dialogových oken a rozsypaný čaj
-z písmen, které nespadají do sedmibitového ASCII. Pro navázání spojení
-stačí napsat:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>ssh -l installer <replaceable>instalovany_pocitac</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-kde <replaceable>instalovany_pocitac</replaceable> je buď jméno nebo
-IP adresa instalovaného počítače. Před samotným přihlášením se zobrazí
-kryptografický otisk vzdáleného systému, který budete muset potvrdit,
-zda je správný.
-
-</para><note><para>
-
-<command>ssh</command> server v instalačním systému používá výchozí
-nastavení, které neposílá pakety pro udržování spojení. Teoreticky to
-ničemu nevadí, ale prakticky se může stát, že se po určité době
-neaktivity spojení rozpadne. Typickým příkladem může být překlad adres
-(NAT) někde po cestě mezi klientem a instalovaným systémem. Opětovné
-připojení a pokračování v instalace se může, ale nemusí podařit
-&mdash; závisí na kroku instalace, ve kterém se spojení přerušilo.
-
-</para><para>
-
-Rozpadávání spojení můžete předejít tak, že při
-spuštění <command>ssh</command> klienta použijete parametr
-<userinput>-o&nbsp;ServerAliveInterval=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>,
-případně že tento parametr zadáte do konfiguračního
-souboru <command>ssh</command>. Mějte však na paměti, že v některých
-případech může právě tento parametr <emphasis>způsobit</emphasis>
-rozpadávání spojení (například pokud se udržovací paket odešle během
-krátkodobého výpadku sítě, který by jinak <command>ssh</command>
-ustálo).
-
-</para></note><note><para>
-
-Instalujete-li postupně několik počítačů, které mají stejnou IP adresu
-nebo jméno, <command>ssh</command> se odmítne k takovému počítači
-připojit. Důvodem je odlišný kryptografický otisk, což obvykle
-indikuje útok, kdy se záškodník vydává za cílový počítač. Pokud jste
-si jisti, že to není tento případ, budete muset ze souboru
-<filename>~/.ssh/known_hosts</filename> smazat příslušný
-řádek<footnote><para>
-
-Například příkazem
-<command>ssh-keygen -R &lt;<replaceable>počítač</replaceable>&gt;</command>
-nebo
-<command>ssh-keygen -R &lt;<replaceable>IP&nbsp;adr.</replaceable>&gt;</command>.
-
-</para></footnote> a připojení zopakovat.
-
-</para></note><para>
-
-Po přihlášení vám bude nabídnuta úvodní obrazovka, kde můžete volit
-mezi možností <guimenuitem>Spustit menu</guimenuitem>
-a <guimenuitem>Spustit shell</guimenuitem>. První možnost vás přenese
-do hlavního instalačního menu, kde můžete pokračovat v instalaci
-obvyklým způsobem. Druhá možnost spustí shell, ve kterém můžete
-zkoumat a případně opravit vzdálený systém. Přestože počet SSH spojení
-do instalovaného systému není omezen, měli byste mít pouze jedno
-spojení, kterým ovládáte instalaci (na rozdíl od shellů, kterých si
-můžete spustit dle libosti).
-
-</para><warning><para>
-
-Po zahájení vzdálené instalace byste se již neměli vracet zpět
-k lokální instalaci, protože by to mohlo porušit databázi, ve které je
-uloženo nastavení nového systému, což by následně vedlo k nefunkční
-instalaci nebo k problémům v novém systému.
-
-</para></warning>
-
-  </sect2>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml b/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml
deleted file mode 100644
index b02f3ec84..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml
+++ /dev/null
@@ -1,27 +0,0 @@
-<!-- $Id: nobootloader.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ -->
-<!-- original version: 61133 -->
-
-  <sect3>
-  <title>Pokračovat bez zavaděče</title>
-<para>
-
-Pomocí této komponenty můžete získat zaveditelný systém, i když se
-nenainstaluje žádný zavaděč &mdash; ať už proto, že na této
-architektuře žádný neexistuje, nebo proto, že jej nechcete
-nainstalovat (třeba chcete použít stávající zavaděč).  <phrase
-arch="m68k">Tato možnost je obzvláště užitečná na systémech Macintosh,
-Atari a Amiga, kde musíte zachovat původní operační systém a použít
-jej pro zavedení GNU/Linuxu.</phrase>
-
-</para><para>
-
-V tomto okamžiku je vhodné prozkoumat obsah adresáře
-<filename>/target/boot</filename> a poznačit si název jádra
-a případného ramdisku (<firstterm>initrd</firstterm>), protože je
-budete muset sdělit svému zavaděči spolu s dalšími důležitými
-informacemi, jako je oblast s kořenovým souborovým systémem a oblast
-pro <filename>/boot</filename> (pokud máte <filename>/boot</filename>
-na samostatné oblasti).
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml b/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml
deleted file mode 100644
index 7fcfdf3a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml
+++ /dev/null
@@ -1,22 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="os-prober">
-  <title>Nalezení ostatních operačních systémů</title>
-<para>
-
-Před instalací zavaděče se &d-i; pokusí vyhledat jiné operační systémy
-instalované na počítači. Pokud nějaké najde, budete o tom informováni
-během instalace zavaděče a počítač bude nastaven tak, aby kromě
-&debian;u zaváděl i nalezené operační systémy.
-
-</para><para>
-
-Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako
-černá magie. Kvalita automatického rozpoznávání operačních systémů
-a následné nastavení zavaděče se liší na jednotlivých architekturách
-a dokonce i na jejich podarchitekturách. Pokud něco nebude fungovat,
-měli byste si dobře prostudovat dokumentaci použitého zavaděče.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml b/cs/using-d-i/modules/partconf.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml b/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml b/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml
deleted file mode 100644
index 5afb53b45..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml
+++ /dev/null
@@ -1,275 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69266 -->
-
-   <sect3 id="partman-crypto">
-   <title>Nastavení šifrovaných svazků</title>
-<para>
-
-&d-i; umožňuje nastavit šifrované oblasti. Každý soubor, který na
-takovou oblast zapíšete, je na disk zapsán v šifrované podobě. Přístup
-k šifrovaným datům je povolen pouze po zadání <firstterm>přístupové
-fráze</firstterm>, kterou si zvolíte při vytváření šifrované
-oblasti. Takto můžete chránit citlivá data v případě, že někdo ukradne
-váš přenosný počítač nebo pevný disk. Zloděj sice získá fyzický
-přístup k pevnému disku, ale bez znalosti přístupové fráze budou
-šifrovaná data na disku vypadat jako změť náhodných znaků.
-
-</para><para>
-
-Největší smysl má šifrování oblasti s domovskými adresáři, kde se
-nachází vaše soukromá data, a oblasti s odkládacím prostorem, kde
-se mohou dočasně ocitnout citlivá data z operační paměti. Samozřejmě
-vám nic nebrání šifrovat libovolnou jinou oblast, například
-<filename>/var</filename>, kam si ukládají databázové servery své
-databáze, poštovní servery poštu, tiskové servery frontu úloh, nebo
-třeba adresář <filename>/tmp</filename>, kde se mohou nacházet
-potenciálně zajímavá data (dočasné pracovní kopie vašich dokumentů).
-Existují i lidé, kteří si šifrují celý systém. Jedinou výjimkou, která
-musí zůstat nešifrovaná, je oblast obsahující
-<filename>/boot</filename>, protože momentálně neexistuje způsob, jak
-zavést jádro ze šifrované oblasti.
-
-</para><note><para>
-
-Rychlost čtení/zápisu ze šifrovaných oblastí bude o něco nižší než
-rychlost na nešifrovaných oblastech, protože se data musí
-odšifrovat/zašifrovat při každém čtení a zápisu. Konkrétní vliv na
-rychlost závisí na výkonu procesoru, zvolené šifře a délce klíče.
-
-</para></note><para>
-
-Abyste mohli využívat šifrování, musíte vybrat stávající oblast, což
-může být běžná oblast, logický svazek LVM nebo svazek RAID. (Pokud
-ještě oblast neexistuje, musíte ji nejprve vytvořit z dostupného
-volného místa.) V menu pro nastavení oblasti nastavte
-možnost <menuchoice> <guimenu>Použít jako:</guimenu> </menuchoice> na
-hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro šifrování</guimenuitem>.
-Zbytek menu se poté změní a bude obsahovat několik kryptografických
-nastavení pro danou oblast.
-
-</para><para>
-
-&d-i; podporuje šifrování pomocí <firstterm>dm-crypt</firstterm>
-(součástí novějších linuxových jader, schopný hostit fyzické svazky
-pro LVM).
-
-<!-- TODO: link to the "Debian block device encryption guide"
-     once Max writes it :-) -->
-
-</para><para>
-
-Podívejme na možnosti, které jsou k dispozici, pro šifrování přes
-<userinput>Device-mapper (dm-crypt)</userinput>. Pokud jste na
-pochybách, ponechejte výchozí hodnoty, protože byly zvoleny s ohledem
-na bezpečnost. Neuvážená kombinace voleb může způsobit nízkou kvalitu
-šifrování, které tak vytváří pouze falešný pocit bezpečí.
-
-<variablelist>
-
-<varlistentry>
-<term>Šifrování: <userinput>aes</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Touto volbou můžete vybrat šifrovací algoritmus
-(<firstterm>šifru</firstterm>), jež se použije pro šifrování dat na
-dané oblasti. &d-i; nyní podporuje tyto
-šifry: <firstterm>aes</firstterm>, <firstterm>blowfish</firstterm>,
-<firstterm>serpent</firstterm> a <firstterm>twofish</firstterm>.
-Kvalita jednotlivých šifer přesahuje záběr této příručky, nicméně vám
-v rozhodování může pomoci informace, že v roce 2000 byla šifra
-<emphasis>AES</emphasis> zvolena americkým úřadem pro standardizaci
-jako standardní šifrovací algoritmus pro ochranu citlivých dat
-v 21. století.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Velikost klíče: <userinput>256</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Zde můžete zadat délku šifrovacího klíče. Obvykle platí, že čím delší
-klíč, tím větší odolnost šifry proti útokům. Na druhou stranu také
-delší klíč většinou znamená menší výkon (výjimkou jsou třeba šifry
-blowfish a twofish). Dostupné velikosti klíče se liší v závislosti na
-konkrétní šifře.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Algoritmus IV: <userinput>xts-plain64</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-<firstterm>Inicializační vektor</firstterm> nebo též algoritmus
-<firstterm>IV</firstterm> se používá v kryptografii pro zajištění, že
-aplikováním šifry na stejný <firstterm>nezašifrovaný text</firstterm>
-za použití stejného klíče vždy dostaneme jiný <firstterm>šifrovaný
-text</firstterm>. Cílem je zabránit útočníkovi v odvození informací na
-základě opakujících se vzorků v šifrovaných datech.
-
-</para><para>
-
-Z nabízených alternativ je <userinput>xts-plain64</userinput>
-momentálně nejméně zranitelný vzhledem ke známým útokům. Ostatní
-možnosti používejte pouze v případě, kdy potřebujete zaručit zpětnou
-kompatibilitu s dříve instalovaným systémem, který neumí používat
-novější algoritmy.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Šifrovací klíč: <userinput>Přístupová fráze</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Zde si můžete zvolit typ šifrovacího klíče pro tuto oblast.
-
- <variablelist>
- <varlistentry>
- <term>Přístupová fráze</term>
- <listitem><para>
-
-Šifrovací klíč bude vypočítán<footnote>
-<para>
-
-Použití přístupové fráze jako klíče momentálně znamená, že oblast bude
-používat <ulink url="&url-luks;">LUKS</ulink>.
-
-</para></footnote> na základě textové fráze, kterou zadáte později.
-
- </para></listitem>
- </varlistentry>
-
- <varlistentry>
- <term>Náhodný klíč</term>
- <listitem><para>
-
-Nový šifrovací klíč bude vytvořen z náhodných dat pokaždé, když se
-pokusíte tuto šifrovanou oblast použít poprvé od startu
-systému. Jinými slovy po každém vypnutí/restartu systému bude obsah
-oblasti ztracen, protože se klíč z oblasti smaže. (Samozřejmě že se
-můžete pokusit uhádnout klíč hrubou silou, ale pokud v šifrovacím
-algoritmu není nějaká neznámá slabina, během našeho života se to
-nepodaří.)
-
- </para><para>
-
-Náhodné klíče se hodí pro odkládací oblasti, protože se pak nemusíte
-trápit s pamatováním další přístupové fráze, nebo s ručním mazáním dat
-z odkládací oblasti před každým vypnutím počítače. Na druhou stranu to
-také znamená, že <emphasis>nebudete</emphasis> moci využít vlastnost
-<quote>uspání na disk</quote>, která je součástí novějších linuxových
-jader, protože při následujícím startu nebude možno obnovit obsah
-operační paměti, který byl odložen fo odkládací oblasti.
-
- </para></listitem>
- </varlistentry>
- </variablelist>
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Smazat data: <userinput>ano</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Určuje, zda se má před samotným zašifrováním oblasti přepsat její
-obsah náhodnými znaky. Je doporučeno tuto možnost povolit, protože
-jinak by mohl útočník rozpoznat, které části oblasti se používají
-a které ne. Kromě toho tím ztížíte vydolování dat, která mohla v
-oblasti zůstat po předchozí instalaci<footnote><para>
-
-Obecně se ví, že agenti z třípísmenných agentur umí obnovit data z
-magnetooptických médií i po několika přepsáních.
-
-</para></footnote>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
-</para><para>
-
-Po výběru požadovaných parametrů vaší šifrované oblasti se vraťte zpět
-do hlavního rozdělovacího menu, kde by měla nově přibýt položka
-nazvaná <guimenu>Nastavit šifrované svazky</guimenu>. Po jejím výběru
-budete požádáni o povolení smazat data na oblastech, které jste dříve
-označili pro smazání. U větších oblastí může mazání dat trvat poměrně
-dlouho.
-
-</para><para>
-
-Dále budete dotázáni na zadání přístupové fráze (pokud ji používáte).
-Dobrá fráze by měla být delší než 8 znaků, měla by se skládat z
-písmen, číslic a dalších znaků a neměla by obsahovat běžná slova ze
-slovníku nebo informace, které se s vámi dají lehce spojit (jako
-narozeniny, záliby, jména mazlíčků, jména členů rodiny nebo
-příbuzných, apod.).
-
-</para><warning><para>
-
-Než budete zadávat samotnou frázi, měli byste se ujistit, že je
-klávesnice nastavená správně a že generuje očekávané znaky. Může se
-totiž stát, že se během instalace přepnete do jiného klávesového
-rozložení, než budete mít k dispozici v nově nainstalovaném systému.
-Doporučujeme si již dříve vyzkoušet různé klávesy v nějakém textovém
-poli, případně se přepnout na druhou virtuální konzoli a napsat něco
-do příkazového řádku.
-
-</para></warning><para>
-
-Pokud jste zvolili vytvoření šifrovacího klíče z náhodných dat, bude
-nyní vytvořen. Protože během této časné fáze instalace ještě nemusí
-mít jádro nasbíráno dostatek entropie, bude proces trvat hodně
-dlouho. Proces můžete urychlit vytvořením nějaké entropie, například
-mačkáním náhodných kláves, nebo přepnutím do shellu na druhé virtuální
-konzoli a vytvořením síťového či diskového provozu (stahováním
-nějakých souborů, kopírování velkých dat
-do <filename>/dev/null</filename>, apod.).
-
-<!-- TODO: Mention hardware random generators when we will support
-     them -->
-
-</para><para>
-
-To bude zopakováno pro každou oblast označenou pro šifrování.
-
-</para><para>
-
-Po návratu do hlavního rozdělovacího menu uvidíte všechny šifrované
-svazky jako další oblasti, které můžete nastavit úplně stejně jako
-běžné oblasti. Následující příklad ukazuje svazek zašifrovaný pomocí
-dm-crypt.
-
-<informalexample><screen>
-Šifrovaný svazek (<replaceable>sda2_crypt</replaceable>) - 115.1 GB Linux device-mapper
-     #1 115.1 GB  F ext3
-</screen></informalexample>
-
-Nyní je čas přiřadit svazkům přípojné body a případně změnit ostatní
-parametry, pokud vám nevyhovují (souborový systém, rezervované bloky,
-atd.).
-
-</para><para>
-
-Jedna věc, kterou byste si zde měli poznačit do budoucna, jsou
-kombinace identifikátorů v závorkách (v tomto příkladu
-<replaceable>sda2_crypt</replaceable>) a přípojných bodů, které jsou
-ke každému šifrovanému svazku připojeny. Tato informace se vám bude
-hodit později, až budete zavádět svůj nový systém. Rozdíly mezi běžným
-zaváděním systému a zaváděním se šifrovanými svazky bude včas popsáno
-v kapitole <xref linkend="mount-encrypted-volumes"/>.
-
-</para><para>
-
-Až budete s rozdělením disku spokojeni, můžete pokračovat v instalaci.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml b/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml
deleted file mode 100644
index f4108b480..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml
+++ /dev/null
@@ -1,135 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 56326 -->
-
-   <sect3 id="partman-lvm">
-   <title>Nastavení manažera logických svazků (LVM)</title>
-<para>
-
-Pracujete-li s počítači na pozici správce systému nebo pokročilého
-uživatele, jistě jste zažili situaci, kdy na jedné (zpravidla velmi
-důležité) oblasti docházelo volné místo, zatímco jiná oblast jej měla
-nadbytek. Zpravidla pak nastoupilo mazání, přesouvání a propojování
-adresářů přes symbolické odkazy.
-
-</para><para>
-
-Abyste do budoucna předešli popsané situaci, můžete použít manažer
-logických svazků (Logical Volume Manager). Co takový manažer dělá?
-Jednoduše řečeno, spojí diskové oblasti (v žargonu LVM se nazývají
-<firstterm>fyzické svazky</firstterm>) do virtuálního disku
-(tzv. <firstterm>skupina svazků</firstterm>), který pak můžete
-rozdělit na virtuální oblasti (<firstterm>logické
-svazky</firstterm>). Jak se tyto virtuální oblasti liší od těch
-fyzických, na kterých jsou vybudovány? Pointa je v tom, že logické
-svazky (a samozřejmě pod nimi ležící skupiny svazků) se mohou
-rozprostírat přes několik fyzických disků.
-
-</para><para>
-
-Například nyní, když si všimnete, že potřebujete více místa na starší
-160 gigabajtové oblasti s domovskými adresáři, můžete jednoduše
-dokoupit nový 300GB disk, připojit jej ke stávající skupině svazků
-a rozšířit logický svazek, který slouží jako oblast pro
-<filename>/home</filename>. Výsledkem bude jedna velká, 460
-gigabajtová oblast, která uživatelům zase chvíli vystačí. Popsaný
-příklad je samozřejmě hodně zjednodušený, ale pěkně nastiňuje využití
-LVM v praxi. Pokud jste jej ještě nečetli, měli byste si projít <ulink
-url="&url-lvm-howto;">LVM HOWTO</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Nastavení LVM v instalačním programu &debian;u je poměrně jednoduché a
-plně integrované do <command>partman</command>u.  Nejprve musíte
-označit fyzické oblasti, které mají být spravovány přes LVM. To se
-provádí v menu <guimenu>Nastavení oblasti</guimenu>, kde byste měli
-nastavit položku <guimenu>Použít jako:</guimenu> na hodnotu
-<guimenuitem>fyzický svazek pro LVM</guimenuitem>.
-
-</para><para>
-
-Po návratu na hlavní obrazovku <command>partman</command>u uvidíte
-nové menu <guimenuitem>Nastavit manažer logických svazků
-(LVM)</guimenuitem>. Po jeho výběru budete nejprve dotázáni, abyste
-potvrdili všechny dosud neprovedené změny v tabulce oblastí (pokud
-takové existují) a vzápětí se objeví konfigurační menu LVM, nad kterým
-je zobrazen krátký přehled současného nastavení. Menu samotné je
-kontextově závislé a zobrazuje pouze akce použitelné v daný
-okamžik. Mezi dostupné akce patří:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zobrazit podrobné nastavení</guimenuitem>, což zobrazí
-strukturu LVM zařízení včetně jmen a velikostí fyzických svazků,
-logických svazků a samozřejmě skupin svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Vytvořit skupinu svazků</guimenuitem> z dosud nevyužitých
-fyzických svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zrušit skupinu svazků</guimenuitem> a uvolnit tak fyzické
-svazky, ze kterých se skupina skládá.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Rozšířit skupinu svazků</guimenuitem> o nevyužité fyzické
-svazky.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zmenšit skupinu svazků</guimenuitem> o některé fyzické
-svazky a tudíž je dát k dispozici jiným skupinám, nebo z nich v
-<command>partman</command>u udělat <quote>běžné</quote> oblasti.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Vytvořit logický svazek</guimenuitem> z volného místa ve
-skupině svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zrušit logický svazek</guimenuitem> ve skupině svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Skončit</guimenuitem>, čímž se vrátíte zpět do hlavního
-rozdělovacího menu.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><note><para>
-
-Při vytváření skupiny svazků nebo logického svazku budete požádáni
-o zadání jejich názvu. Tyto názvy by měly být krátké a výstižné,
-protože v běžícím systému se podle těchto názvů vytvoří nová bloková
-zařízení v adresáři <filename>/dev/</filename>, která se budou
-používat pro přímý přístup k daným logickým svazkům. Tedy tam, kde by
-se běžně použilo např. <filename>/dev/hda3</filename> se nyní použije
-<filename>/dev/mapper/jmskupiny-jmsvazku</filename>. (Pěkně to bude
-vidět v souboru <filename>/etc/fstab</filename> nebo na výstupu
-příkazů <command>mount</command> a <command>df</command>.)
-
-</para></note><para>
-
-Až budete s nastavením LVM spokojeni, vraťte se zpět do
-<command>partman</command>u, kde uvidíte všechny vytvořené logické
-svazky. Logické svazky se chovají jako obyčejné oblasti, tudíž už asi
-víte, co s nimi máte dělat.<footnote><para>
-
-Nápověda: vytvořit souborové systémy, vybrat přípojné body, apod.
-
-</para></footnote>
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman.xml b/cs/using-d-i/modules/partman.xml
deleted file mode 100644
index 8e9ca1350..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partman.xml
+++ /dev/null
@@ -1,487 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70321 -->
-
-<para>
-
-Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se při dělení disků zrovna
-necítíte silní v kramflecích, nebo pokud chcete o rozdělování disků
-dozvědět více, podívejte se do dodatku <xref linkend="partitioning"/>.
-
-</para><warning arch="sparc"><para>
-
-Jestliže byl disk původně použit v Solarisu, dělení disků nemusí
-rozpoznat správnou velikost disku. Vytvoření nové tabulky oblastí
-nepomůže. Pomůže však <quote>vynulování</quote> několika prvních
-sektorů disku:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/sd<replaceable>X</replaceable> bs=512 count=2; sync</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Mějte na paměti, že tímto znepřístupníte všechna data, která se na
-disku dosud nacházela.
-
-</para></warning><para>
-
-Nejprve vám bude nabídnuta možnost automaticky rozdělit buď celý disk,
-nebo dostupné volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá
-<quote>asistované</quote> rozdělení, protože do dělení můžete sami
-zasáhnout. Pokud nechcete využít automatické dělení disku, zvolte
-z nabídky <guimenuitem>Ručně</guimenuitem>.
-
-</para>
-
-   <sect3 id="partman-fs">
-   <title>Podporované možnosti dělení disků</title>
-<para>
-
-Nástroj pro dělení disků v &d-i;u je poměrně všestranný. Umožňuje
-vytvářet mnoho různých schémat dělení disků, používat různé tabulky
-oblastí, souborové systémy a pokročilá bloková zařízení.
-
-</para><para>
-
-Konkrétní dostupné možnosti závisí převážně na architektuře
-instalovaného počítače, ale také na dalších faktorech, jako je
-velikost operační paměti (při nedostatku operační paměti nemusí být
-některé možnosti k dispozici). Lišit se mohou také výchozí
-hodnoty. Například typ tabulky rozdělení disku může být různý pro
-menší a větší disky. Některé možnosti je možno změnit jen při instalaci
-se střední nebo nízkou prioritou otázek. Při vyšších prioritách se
-použijí výchozí hodnoty.
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Instalační systém umožňuje použít různé druhy pokročilého dělení disku
-a zajímavých úložných zařízení, často i kombinovaně.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<emphasis>Logical Volume Management (LVM)</emphasis>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="not-s390"><para>
-
-<emphasis>Softwarový RAID</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 4, 5, 6 a 10.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<emphasis>Šifrování</emphasis>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="x86"><para>
-
-<emphasis>Serial ATA RAID</emphasis> (pomocí <classname>dmraid</classname>)
-
-  </para><para>
-
-Taktéž nazývaný <quote>falešný RAID</quote> nebo <quote>BIOS
-RAID</quote>. Podpora pro Serial ATA RAID je dostupná pouze pokud ji
-povolíte při zavádění instalačního systému. Více informací naleznete
-na <ulink url="&url-d-i-sataraid;">naší Wiki</ulink>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<emphasis>Multipath</emphasis> (experimentální)
-
-  </para><para>
-
-Podpora pro multipath je dostupná pouze pokud ji povolíte při zavádění
-instalačního systému. Více informací naleznete
-na <ulink url="&url-d-i-multipath;">naší Wiki</ulink>.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Podporovány jsou následující souborové systémy.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-  <phrase arch="arm;mipsel;mips64el"><emphasis>ext2r0</emphasis>,</phrase>
-  <emphasis>ext2</emphasis>,
-  <phrase arch="linux-any"><emphasis>ext3</emphasis>,</phrase>
-  <phrase arch="linux-any"><emphasis>ext4</emphasis></phrase>
-
-  </para><para arch="linux-any">
-
-Výchozí souborový systém je ve většině případů ext4. Při použití
-automatického dělení se pro <filename>/boot</filename> oblast
-implicitně použije ext2.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="linux-any"><para>
-
-  <emphasis>jfs</emphasis> (není dostupný na všech architekturách)
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="kfreebsd-any"><para>
-
-  <emphasis>ufs</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Výchozí souborový systém.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-  <emphasis arch="linux-any">xfs</emphasis> (není dostupný na všech
-  architekturách)
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="kfreebsd-any"><para>
-
-  <emphasis>zfs</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Protože podpora ZFS v instalačním systému je stále ještě ve vývoji,
-jsou podporovány jen základní vlastnosti ZFS. Některé vlastnosti je
-možno povolit po instalaci ručně, ale existuje několik úskalí:
-
-  <itemizedlist>
-  <listitem><para>
-
-Při instalaci bude každý ZFS pool hostit jen jeden souborový systém.
-Po instalaci je možno v poolu vytvořit další souborové systémy
-příkazem <quote>zfs create</quote>.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Při instalaci se bude každý ZFS pool skládat z právě jedné oblasti. Po
-instalaci můžete takovýto ZFS pool změnit na vícediskový příkazem
-<quote>zpool add</quote>, případně na zrcadlený příkazem <quote>zpool
-attach</quote>. Ovšem pozor, neměli byste to provádět na poolu, který
-hostí kořenový souborový systém, protože byste tak znemožnili GRUBU
-tento systém zavést.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Při instalaci není podporována komprese. Po instalaci ji můžete
-povolit nastavením příznaku <quote>compression</quote> (viz příkaz
-<quote>zfs set</quote>). Při nastavování komprese is dejte pozor na
-pool obsahující kořenový souborový systém, protože GRUB umí zavádět
-systém jen při použití výchozí komprese (lzjb).
-
-  </para></listitem>
-  </itemizedlist>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-  <emphasis>reiserfs</emphasis> (volitelný, není dostupný na všech
-  architekturách)
-
-  </para><para>
-
-Podpora pro souborový systém Reiser již není dostupná automaticky, ale
-můžete ji povolit při spuštění instalace se střední nebo nízkou úrovní
-otázek tak, že necháte nahrát komponentu
-<classname>partman-reiserfs</classname>. Podporována je pouze verze 3.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="arm"><para>
-
-  <emphasis>jffs2</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Na některých systémech se používá pro čtení flash paměti. Není možné
-vytvářet nové souborové systémy tohoto typu.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="x86"><para>
-
-  <emphasis>qnx4</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Stávající souborové systémy budou rozpoznány a je možné jim přiřadit
-přípojné body, ale není možné vytvářet nové souborové systémy tohoto
-typu.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-  <emphasis>FAT16</emphasis>, <emphasis>FAT32</emphasis>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="x86;ia64"><para>
-
-  <emphasis>NTFS</emphasis> (jen pro čtení)
-
-  </para><para>
-
-U stávajících souborových systémů NTFS je možné změnit jejich velikost
-a je možné jim přiřadit přípojné body, ale není možné vytvářet nové
-souborové systémy tohoto typu.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="partman-auto">
-   <title>Asistované dělení</title>
-<para arch="linux-any">
-
-Zvolíte-li automatické rozdělování, měli byste mít na výběr několik
-možností: vytvořit oblasti přímo na disku (klasický způsob), použít
-Logical Volume Management (LVM), nebo použít šifrované LVM<footnote>
-
-<para>
-
-Instalátor zašifruje skupinu svazků pomocí 256 bitového klíče AES a
-využije pro to <quote>dm-crypt</quote>, který je součástí linuxového
-jádra.
-
-</para></footnote>. Ve druhém
-a třetím případě vytvoří instalátor většinu oblastí uvnitř jedné
-veliké; výhoda je ta, že oblasti uvnitř této veliké oblasti pak můžete
-relativně jednoduše zvětšovat a případně zmenšovat. U šifrovaného LVM
-bude tato veliká oblast šifrovaná a pro přístup k datům na ní uloženým
-budete muset znát přístupovou frázi. Šifrované LVM má ještě jednu
-výhodu, a to tu, že před použitím se celá oblast přepíše náhodnými
-daty, takže nebude možné rozeznat, které části oblasti se aktivně
-používají, a také tím zrušíte stopy po předchozích instalacích. Musíte
-však počítat s tím, že mazání zabere určitý čas, který může být u
-větších oblastí docela značný.
-
-</para><note arch="linux-any"><para>
-
-(Šifrované) LVM nemusí být k dispozici na všech architekturách.
-
-</para></note><note arch="linux-any"><para>
-
-Při automatickém rozdělení pomocí LVM (nebo šifrovaného LVM), se budou
-muset na zvolený disk zapsat některé změny provedené v tabulce
-oblastí. Tyto změny z disku efektivně smažou všechna stávající data a
-tento krok nebudete moci vrátit zpět. Před samotným zápisem však
-budete pro jistotu dotázáni.
-
-</para></note><para>
-
-Pokračujete-li v automatickém rozdělování
-<phrase arch="linux-any">(klasickém nebo LVM)</phrase> celého
-disku, budete nejprve požádáni, abyste vybrali disk, který chcete
-použít. Máte-li více disků, dejte dobrý pozor, který disk zvolíte,
-protože pořadí, ve kterém jsou vypsány, se může lišit od toho, na
-které jste zvyklí. V identifikaci disků může pomoci i jejich velikost.
-Dále si budete moci vybrat z několika připravených schémat rozdělení
-disku (viz tabulka
-níže). Všechny možnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou
-zmíněny v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. Pokud si nejste
-jisti, zvolte první možnost. Pamatujte však, že asistované dělení
-vyžaduje určitou minimální velikost volného místa, se kterým může
-pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na
-zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selže.
-
-</para>
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="3">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Způsob dělení</entry>
-  <entry>Minimální místo</entry>
-  <entry>Vytvořené oblasti</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>Všechny soubory v jedné oblasti</entry>
-  <entry>600MB</entry>
-  <entry><filename>/</filename>, swap</entry>
-</row><row>
-  <entry>Samostatná oblast pro /home</entry>
-  <entry>500MB</entry>
-  <entry>
-    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, swap
-  </entry>
-</row><row>
-  <entry>Samostatné oblasti pro /home, /var a /tmp</entry>
-  <entry>1GB</entry>
-  <entry>
-    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>,
-    <filename>/var</filename>, <filename>/tmp</filename>, swap
-  </entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-<para arch="linux-any">
-
-Pokud jste zvolili automatické rozdělení pomocí (šifrovaného) LVM,
-vytvoří se také malá oblast pro <filename>/boot</filename>. Ostatní
-oblasti, včetně odkládací, budou vytvořeny uvnitř LVM.
-
-</para><para arch="amd64;arm64;i386">
-
-Jestliže jste instalaci na architektuře &arch-title; zavedli v režimu
-EFI, pak se při automatickém rozdělení disku vytvoří malá zaváděcí
-oblast pro zavaděč <command>EFI</command>, formátovaná souborovým
-systémem FAT32. Tato oblast je známá jako <quote>EFI System Partition
-(ESP)</quote>. Při ručním dělení disku přibude ve formátovacím menu
-položka <guimenuitem>Použít oblast jako: systémová oblast
-EFI</guimenuitem>.
-
-</para><para>
-
-Na další obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně s
-informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Seznam
-oblastí může vypadat třeba takto:
-
-<informalexample><screen>
-  SCSI1 (0,0,0) (sda) - 6.4 GB WDC AC36400L
-       1. primární   32.4 MB  B f ext2       /boot
-       2. primární  551.0 MB      swap       swap
-       3. primární    5.8 GB      ntfs
-          pri/log     8.2 MB      VOLNÉ MÍSTO
-
-  SCSI2 (1,0,0) (hdb) - 80.0 GB ST380021A
-       1. primární   15.9 MB      ext3
-       2. primární  996.0 MB      fat16
-       3. primární    3.9 GB      xfs        /home
-       5. logická     6.0 GB    f ext4       /
-       6. logická     1.0 GB    f ext4       /var
-       7. logická   498.8 MB      ext3
-       8. logická   551.5 MB    f swap       swap
-       9. logická    65.8 GB      ext3
-</screen></informalexample>
-
-Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik
-oblastí. Každý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ,
-velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje)
-přípojný bod. Na prvním disku je ještě kousek volného místa.
-
-</para><para>
-
-Tímto je automatické rozdělení disků u konce. Pokud jste s navrženým
-rozdělením spokojeni, stačí z nabídky vybrat <guimenuitem>Ukončit
-rozdělování</guimenuitem>. V opačném případě můžete zvolit možnost
-<guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na oblastech</guimenuitem>
-a znovu spustit automatické rozdělování, případně podle návodu níže
-ručně doladit změny v navrhovaném rozdělení disku.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="partman-manual">
-   <title>Ruční dělení</title>
-<para>
-
-Zvolíte-li ruční rozdělení disků, objeví se podobná obrazovka jako
-o dva odstavce výše, ale zatím nebude mít přiřazeny přípojné body.
-
-</para><para>
-
-Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který
-chcete upravit a stiskněte &enterkey;. Objektem je míněn disk, oblast
-nebo volné místo. S každým objektem můžete provádět různé
-akce.
-
-</para><para>
-
-Jestliže vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti
-ani volné místo, bude vám nabídnuta možnost vytvoření nové tabulky
-oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této
-akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná <quote>VOLNÉ
-MÍSTO</quote>.
-
-</para><para>
-
-Vyberete-li volné místo, <command>partman</command> vám nabídne
-vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních
-otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická)
-a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí
-detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde položky jako přípojný
-bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob použití. Pokud vám
-nevyhovují přednastavené hodnoty, můžete je upravit dle
-libosti. Nejdůležitější volbou <guimenuitem>Použít jako:</guimenuitem>
-můžete změnit souborový systém dané oblasti včetně možnosti použít
-oblast jako odkládací prostor, <phrase arch="linux-any">softwarový
-RAID, LVM</phrase> nebo ji nepoužít vůbec. Až budete s oblastí
-spokojeni, vyberte položku <guimenuitem>Skončit s nastavováním
-oblasti</guimenuitem>, což vás vrátí zpět do hlavní obrazovky
-rozdělování disků.
-
-</para><para>
-
-Pokud se rozhodnete, že chcete něco změnit na stávající oblasti,
-jednoduše ji vyberte a stiskněte &enterkey;. Ocitnete se ve stejné
-obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné
-možnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela
-zřejmá je fakt, že u většiny oblastí můžete změnit jejich velikost -
-stačí vybrat položku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna
-velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16,
-fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můžete ji
-z tohoto menu i smazat.
-
-</para><para>
-
-Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti &mdash; jednu pro
-<emphasis>odkládací prostor</emphasis> (<quote>swap</quote>) a jednu
-pro <emphasis>kořenový souborový systém</emphasis> (který musí být
-připojen jako <filename>/</filename>). Bez připojeného kořenového
-souborového systému vám <command>partman</command> nedovolí
-pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můžete kdykoliv
-z rozdělovacího menu vybrat možnost <guimenuitem>Automaticky rozdělit
-disk</guimenuitem> nebo <guimenuitem>Automaticky rozdělit volné
-místo</guimenuitem>.
-
-</para><para arch="amd64;arm64;i386">
-
-Pokud zavedete instalaci v režimu EFI, ale zapomenete vytvořit
-a nastavit systémovou oblast EFI, <command>partman</command> to zjistí
-a dokud vše nespravíte, nenechá vás pokračovat.
-
-</para><para>
-
-Jestliže budete ve vytváření své tabulky oblastí příliš kreativní
-a uvedete ji do nepoužitelného stavu, můžete se vždy vrátit do
-výchozího bodu volbou <guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na
-oblastech</guimenuitem><footnote>
-
-<para>
-
-V určitých případech (jako je použití LVM) nebudete moci
-vrátit <emphasis>všechny</emphasis> změny, protože některé z nich jsou
-již zapsány na disku. Naštěstí vás však instalační program bude před
-každou trvalou změnou varovat.
-
-</para></footnote>.
-
-</para><para>
-
-<command>partman</command> samotný je poměrně malý a hloupý program,
-avšak jeho schopnosti mohou být rozšiřovány moduly instalačního
-programu. Pokud tedy nevidíte všechny slibované vlastnosti, přesvědčte
-se, že máte nahrány příslušné moduly
-(např. <filename>partman-ext3</filename>,
-<filename>partman-xfs</filename> nebo
-<filename>partman-lvm</filename>) a že jsou tyto podporovány vaší
-architekturou.
-
-</para><para>
-
-Až budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky
-<guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na
-disk</guimenuitem>. Zobrazí se seznam provedených změn a budete
-požádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové
-systémy.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml b/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml
deleted file mode 100644
index cb9b31b71..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml
+++ /dev/null
@@ -1,129 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69495 -->
-
-  <sect3 id="pkgsel">
-  <title>Výběr a instalace softwaru</title>
-
-<para>
-
-Během instalace vám bude nabídnuta možnost nainstalovat si další
-software. V této fázi sice máte k dispozici &num-of-distrib-pkgs;
-dostupných balíků, ale protože jen jejich projití zabere hodně
-(tím myslíme opravdu hodně) času, nabízí &d-i; instalaci
-připravených softwarových úloh, které umožní rychlé přizpůsobení
-počítače pro danou úlohu.
-
-</para><para>
-
-Nejprve tedy můžete vybírat <emphasis>úlohy</emphasis> a teprve poté
-doinstalovat konkrétní balíky. <emphasis>Úlohy</emphasis> představují
-různé činnosti, které byste s počítačem mohli provádět. Například
-<quote>desktopové prostředí</quote>, <quote>webový server</quote> nebo
-<quote>tiskový server</quote>.<footnote><para>
-
-Protože je &d-i; velmi líný, tak si na pomoc volá jiné
-aplikace. Konkrétně pro zobrazení seznamu úloh spustí program
-<command>tasksel</command>, který můžete spustit i samostatně kdykoliv
-po instalaci a (od)instalovat si tak další balíky. Je-li pro vaše
-potřeby výběr úloh moc hrubý, pak poslouží program
-<command>aptitude</command>. Například pro instalaci konkrétního
-balíku stačí spustit příkaz <userinput>aptitude install
-<replaceable>balík</replaceable></userinput>, kde
-<replaceable>balík</replaceable> je jméno balíku, který chcete
-nainstalovat.
-
-</para></footnote>. Velikost jednotlivých úloh zmiňuje kapitola <xref
-linkend="tasksel-size-list"/>.
-
-</para><para>
-
-Podle odhadnutého typu počítače mohou být některé úlohy
-předvybrány. (Např. pokud si &d-i; myslí, že instalujete notebook,
-předvybere úlohu <quote>Notebook</quote>.) Nesouhlasíte-li s výběrem,
-můžete nechtěné úlohy zase odebrat. Dokonce nemusíte instalovat žádnou
-úlohu.
-
-</para><tip><para>
-
-Ve výchozím prostředí instalačního systému se úlohy (od)vybírají
-klávesou <keycap>mezera</keycap>.
-
-</para></tip><note><para>
-
-Úloha <quote>Desktopové prostředí</quote> nainstaluje výchozí grafické
-desktopové prostředí
-<phrase arch="x86">Gnome</phrase><phrase arch="non-x86">Xfce</phrase>.
-
-Preferujete-li jiné prostředí, můžete je zvolit jako alternativní
-úlohu přímo během instalace. Dokonce je možné vybrat několik prostředí
-najednou, ale u některých kombinací není zaručeno, že se instalace
-podaří.
-
-</para><para>
-
-To samozřejmě bude fungovat pouze v případě, že jsou balíky tvořící
-zvolené desktopové prostředí k dispozici. Naznačujeme tím, že pokud
-k instalaci používáte pouze první CD, musí se tyto balíky stáhnout ze
-síťového zrcadla, jelikož se na první CD nevejdou. U všech ostatních
-typů instalace (z DVD nebo rovnou ze sítě) by se mělo desktopové
-prostředí nainstalovat bez problémů.
-
-</para></note><para>
-
-Různé serverové úlohy nainstalují zhruba následující software.
-
-Webový server: <classname>apache2</classname>;
-Tiskový server: <classname>cups</classname>;
-SSH server: <classname>openssh</classname>.
-
-</para><para>
-
-Úloha <quote>Standardní systém</quote> nainstaluje všechny balíky s
-prioritou <quote>standardní</quote>. To zahrnuje spoustu běžných
-nástrojů, které se obvykle nachází na každém linuxovém nebo unixovém
-systému. Pokud zrovna nestavíte minimalistický systém a pokud přesně
-nevíte, co děláte, měli byste tuto úlohu ponechat vybranou.
-
-</para><para>
-
-Jestliže jste při výběru jazyka zvolili jakoukoliv jinou možnost než
-<quote>C</quote>, <command>tasksel</command> nyní zkontroluje, zda pro
-zvolený jazyk/místní prostředí neexistuje lokalizační úloha a
-automaticky se ji pokusí nainstalovat. Lokalizační úlohy typicky
-obsahují balíky se slovníky a fonty vhodnými pro daný jazyk. Pokud jste
-zvolili i úlohu <quote>Desktopové prostředí</quote>, mohou se
-doinstalovat další lokalizační balíky (pokud jsou dostupné).
-
-</para><para>
-
-Až skončíte s výběrem, vyberte tlačítko &BTN-CONT;.
-Tím se na pozadí spustí <command>aptitude</command>, která nainstaluje
-vybrané balíky.
-
-</para><para>
-
-Programy <command>apt-get</command> a <command>dpkg</command> pak
-zajistí stažení, rozbalení a instalaci všech balíků obsažených ve
-zvolených úlohách. Pokud instalace balíku vyžaduje od uživatele nějaký
-vstup, budete dotázáni stejně jako třeba při vytváření nového
-uživatele.
-
-</para><para>
-
-Měli byste mít na paměti, že úloha desktopové prostředí je opravdu
-velká. Pocítíte to obzvláště v případě, kdy instalujete z běžného CD v
-kombinaci se síťovým zrcadlem, což může při pomalém připojení trvat
-poměrně dlouho. Po zahájení instalace neexistuje žádná uživatelsky
-jednoduchá možnost, jak instalaci přerušit.
-
-</para><para>
-
-Instalační systém může některé balíky stahovat ze sítě i v případě, že
-se balíky nachází na CD. To se stává tehdy, když se na síťovém zrcadle
-nachází novější verze balíků, než na CD. U stabilní distribuce to
-znamená po vydání nové revize (po &release;r0 vyjde &release;r1,
-&release;r2, &hellip;), u testovací distribuce se s tímto potkáte již
-několik dnů až týdnů po stažení obrazu CD.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml
deleted file mode 100644
index 0041c7697..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,18 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69763 -->
-
-  <sect3 arch="ppc64el">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je
-vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky.
-
-</para><para>
-
-Implicitně se Grub nainstaluje do oblasti PReP, kde převezme kompletní
-kontrolu nad zaváděním.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml
deleted file mode 100644
index a19b5609b..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,15 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14975 -->
-
-  <sect3 arch="powerpc">
-  <title>Instalovat <command>Quik</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Zavaděč na starších počítačích Power Macintosh se nazývá
-<command>quik</command>. Pokud se vám líbí, můžete ho použít i na
-CHRP. Instalační program se pokusí nastavit <command>quik</command>
-automaticky, což se povede na Powermacích 7200, 7300, 7600 a některých
-klonech.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml
deleted file mode 100644
index dd23b63a1..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,17 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64829 -->
-
-  <sect3 arch="powerpc">
-  <title>Instalovat <command>Yaboot</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Novější (polovina roku 1998+) PowerMacy používají místo
-<command>quik</command>u zavaděč <command>yaboot</command>. Instalační
-program nastaví <command>yaboot</command> automaticky, takže stačí mít
-malou oblast typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti
-819200 bajtů, kterou jste vytvořili dříve při rozdělování disku.
-Jestli se vše povede, disk bude bootovatelný a OpenFirmware bude
-nastaven na zavádění &debian;u.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml
deleted file mode 100644
index 1f342cfb3..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,16 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14602 -->
-
-  <sect3 arch="s390">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>zipl</command></title>
-<para>
-
-Zavaděč na &arch-title; se nazývá <quote>zipl</quote>.
-<command>ZIPL</command> se používá a konfiguruje podobně jako
-<command>LILO</command>.  Pokud se chcete o tomto zavaděči dozvědět
-více, podívejte se na článek <quote>LINUX for &arch-title; Device
-Drivers and Installation Commands</quote> na stránkách developerWorks
-firmy IBM.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml b/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml
deleted file mode 100644
index 5e9e9472f..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml
+++ /dev/null
@@ -1,23 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="save-logs">
-  <title>Uložení záznamů o instalaci</title>
-
-<para>
-
-Pokud byla instalace úspěšná, budou záznamy vytvořené během instalace
-uloženy v novém systému v adresáři
-<filename>/var/log/installer/</filename>.
-
-</para><para>
-
-Pokud během instalace zaznamenáte kritické chyby, může být výhodné
-uložit si tyto informace na disketu, síť, pevný disk nebo jiné médium
-a v klidu si je prostudovat na
-jiném počítači, nebo je přiložit k hlášení o chybě. K tomu slouží
-právě menu <guimenuitem>Uložit záznamy pro pozdější
-ladění</guimenuitem>.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/shell.xml b/cs/using-d-i/modules/shell.xml
deleted file mode 100644
index 1adddee5e..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/shell.xml
+++ /dev/null
@@ -1,56 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 56326 -->
-
-  <sect3 id="shell">
-  <title>Používání shellu a prohlížení logů</title>
-
-<para>
-
-Shell můžete během instalace získat několika způsoby. Pokud zrovna
-neinstalujete přes sériovou konzoli, je nejjednodušší se přepnout na
-druhou <emphasis>virtuální konzoli</emphasis> klávesami <keycombo>
-<keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F2</keycap> </keycombo> (na
-macintoshí klávesnici <keycombo> <keycap>Option</keycap>
-<keycap>F2</keycap> </keycombo>), kde běží samostatný klon Bourne
-shellu nazvaný <command>ash</command>. Zpět do instalátoru se
-dostanete klávesovou zkratkou <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F1</keycap> </keycombo>.
-
-</para><para condition="gtk">
-
-Používáte-li grafický instalátor, podívejte se též na kapitolu
-<xref linkend="gtk-using"/>.
-
-</para><para>
-
-Pokud se nemůžete přepínat mezi virtuálními konzolami, můžete shell
-spustit z hlavního menu příkazem <guimenuitem>Spustit
-shell</guimenuitem>. Po vykonání potřebných příkazů se zpět do menu
-vrátíte příkazem <userinput>exit</userinput>.
-
-</para><para>
-
-V tomto okamžiku běží systém z RAMdisku a nabízí několik základních
-unixových nástrojů. Seznam dostupných programů můžete zjistit příkazy
-<userinput>ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin</userinput> a
-<userinput>help</userinput>. Shell má některé příjemné vlastnosti
-svých větších bratříčků, jako je historie a automatické doplňování
-příkazů.
-
-</para><para>
-
-Pro úpravu souborů máte k dispozici textový editor
-<command>nano</command>.
-
-</para><para>
-
-Přestože můžete v shellu provádět téměř cokoliv, co vám dostupné
-programy umožní, měli byste raději používat menu instalačního programu
-&mdash; shell a jeho příkazy jsou zde jen pro případ, že se něco
-pokazí. Ruční spouštění příkazů ze shellu totiž může kolidovat s
-instalačním procesem. Konkrétně pro inicializaci odkládací oblasti
-byste měli použít menu a ne shell, protože instalační program jinak
-nepozná, že jste tento krok již provedli.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml
deleted file mode 100644
index 85cd41d74..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,25 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 24582 -->
-
-  <sect3 arch="sparc">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>SILO</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Standardní zavaděč na architektuře &architecture; se jmenuje
-<quote>silo</quote>.  Kompletní dokumentace se nachází v adresáři
-<filename>/usr/share/doc/silo/</filename>. <command>SILO</command> se
-používá a konfiguruje, až na několik výjimek, podobně jako
-<command>LILO</command>.  <command>SILO</command> však umožňuje zavést
-libovolné jádro na disku, a to ani nemusí být uvedeno v konfiguračním
-souboru <filename>/etc/silo.conf</filename>.  To je umožněno tím, že
-<command>SILO</command> umí číst linuxové oblasti a navíc je
-<filename>/etc/silo.conf</filename> čten až při zavádění, takže odpadá
-spouštění <command>silo</command> po každé instalaci nového jádra (jak
-je to nutné se zavaděčem <command>LILO</command>).
-<command>SILO</command> také umí číst oblasti UFS, což znamená, že
-může zavést systém i z oblastí SunOSu a Solarisu.  Jistě tušíte, že
-<command>SILO</command> je dobrá volba, pokud chcete instalovat
-GNU/Linux na počítač sdílený se systémy SunOS/Solaris.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml b/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml
deleted file mode 100644
index ab4350c40..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,58 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 61447 -->
-
-<!-- As tzsetup is invoked from inside clock-setup, this is not a
-     separate section -->
-
-<para>
-
-Podle země vybrané na začátku instalace se může zobrazit seznam
-časových pásem dostupných v daném místě. Existuje-li pro zadané místo
-pouze jediné časové pásmo, otázka se nezobrazí.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li v expertním režimu, nebo pokud snížíte prioritu otázek
-na střední, budete moci navíc zvolit časové pásmo UTC (Univerzální
-koordinovaný čas).
-
-</para><para>
-
-Pokud z nějakého důvodu chcete pro instalovaný systém použít časové
-pásmo, které <emphasis>neodpovídá</emphasis> zvolenému místu, máte dvě
-možnosti.
-
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Nejjednodušší možností je počkat s výběrem jiného časové pásma až po
-dokončení instalace. V nainstalovaném systému pak stačí spustit
-příkaz:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Alternativně můžete zadat časové pásmo na úplném začátku instalace
-přidáním zaváděcího parametru
-<userinput>time/zone=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>,
-kde <replaceable>hodnota</replaceable> by mělo být platné časové
-pásmo, například <userinput>Europe/Prague</userinput> nebo
-<userinput>UTC</userinput>.
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-<para>
-
-Pro automatizované instalace můžete požadované časové pásmo nastavit
-také pomocí přednastavení (viz dodatek
-<xref linkend="appendix-preseed"/>, přesněji část
-<xref linkend="preseed-time"/>).
-
-</para>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml
deleted file mode 100644
index 1fd2789ef..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,75 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70801 -->
-
-   <sect3 id="user-setup-root">
-   <title>Nastavení rootova hesla</title>
-
-<para>
-
-Účet <emphasis>root</emphasis> je účtem pro
-<emphasis>superuživatele</emphasis>, na kterého se nevztahují
-bezpečnostní omezení. Měli byste ho používat pouze, když provádíte
-správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou.
-
-</para><para>
-
-Uživatelská hesla by měla být sestavena z alespoň 6 písmen, obsahovat
-malá a velká písmena včetně dalších znaků (jako ; . ,).  Speciální
-pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protože je to velmi mocný
-účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav,
-jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout.
-
-</para><para>
-
-Jestliže vám někdo bude tvrdit, že potřebuje heslo vašeho rootovského
-účtu, buďte velice ostražití. V žádném případě byste neměli toto heslo
-prozrazovat! Jedině snad, že daný stroj spravuje více
-spolu-administrátorů.
-
-</para><para>
-
-Jestliže heslo pro uživatele root nezadáte, bude tento účet neaktivní.
-Aby bylo možné nový systém spravovat, později se při instalaci
-automaticky nainstaluje nástroj <command>sudo</command>, pomocí
-kterého bude moci první vytvořený uživatel získat oprávnění uživatele
-root.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="make-normal-user">
-   <title>Vytvoření uživatelského účtu</title>
-
-<para>
-
-Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uživatelský účet.  (Účet je
-právo k používání počítače, tvoří ho jméno uživatele a jeho heslo).
-Tento účet byste měli používat ke každodenní práci. Jak již bylo
-řečeno, <emphasis>nepoužívejte</emphasis> účet superuživatele pro
-běžné úkoly.
-
-</para><para>
-
-Proč ne?  Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce
-by si mohla vyžádat novou instalaci systému.  Dalším důvodem je
-možnost, že vám může být nastrčen program nazývaný <emphasis>trojský
-kůň</emphasis>, který zneužije práv, jež jako root máte, a naruší
-bezpečnost vašeho systému.  Kvalitní knihy o administraci unixového
-operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku.
-Jestliže v Unixu začínáte, uvažte četbu na toto téma.
-
-</para><para>
-
-Postupně budete požádáni o zadání celého jména uživatele, jména
-uživatelského účtu a hesla.  Jméno uživatelského účtu si můžete vybrat
-zcela libovolně.  Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si
-nový účet <userinput>jan</userinput>, <userinput>jnovak</userinput>
-nebo <userinput>jn</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Pokud budete chtít vytvořit další účet, můžete to udělat kdykoliv
-po skončení instalace programem <command>adduser</command>.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml
deleted file mode 100644
index 0e0591f8c..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,26 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64742 -->
-
-  <sect3 arch="any-x86">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je
-vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky.
-
-</para><para>
-
-Implicitně se grub nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu (MBR),
-kde převezme kompletní kontrolu nad zaváděním. Pokud si přejete,
-můžete jej instalovat i někam jinam. Pak si však raději prostudujte
-manuál ke grubu.
-
-</para><para>
-
-Nechcete-li grub instalovat, použijte tlačítko &BTN-GOBACK;, což vás
-vrátí do hlavního menu. Zde si můžete vybrat, který zavaděč chcete
-použít.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml
deleted file mode 100644
index 769a487cf..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,64 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69755 -->
-
-  <sect3 arch="x86">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>LILO</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Druhý zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>LILO</quote>. Je to komplexní program nabízející hodně
-možností, včetně zavádění DOSu, Windows a OS/2. Máte-li nějaké
-speciální požadavky, prostudujte si adresář
-<filename>/usr/share/doc/lilo/</filename> a nezapomeňte na zajímavý
-dokument <ulink url="&url-lilo-howto;">LILO mini-HOWTO</ulink>.
-
-</para><note><para>
-
-<command>LILO</command> vytvoří záznamy pro zavádění ostatních
-operačních systémů pouze pokud může jejich zavaděče
-<firstterm>zřetězit</firstterm> za sebe sama. To znamená, že pro
-operační systémy typu GNU/Linux nebo GNU/Hurd budete muset přidat
-příslušné záznamy po instalaci ručně.
-
-</para></note><para>
-
-Při instalaci <command>LILA</command> vám &d-i; vám nabídne tři
-možnosti, kam se má zavaděč naintalovat:
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>Hlavní zaváděcí záznam</term><listitem><para>
-
-<command>LILO</command> bude mít kompletní kontrolu nad zaváděním
-a bude se starat i o zavádění ostatních operačních systémů.
-
-</para></listitem></varlistentry>
-<varlistentry>
-<term>Nová oblast &debian;u</term><listitem><para>
-
-Tuto možnost vyberte, pokud chcete používat jiný zavaděč.
-<command>LILO</command> se nainstaluje na začátek oblasti pro &debian;
-a bude sloužit jako druhotný zavaděč.
-
-</para></listitem></varlistentry>
-<varlistentry>
-<term>Jiná volba (Pokročilé)</term><listitem><para>
-
-Užitečné pro zkušené uživatele, kteří chtějí instalovat
-<command>LILO</command> někam úplně jinam. V tomto případě budete
-dotázáni na požadované umístění. Cíl instalace můžete zadat tradičním
-názvem zařízení jako <filename>/dev/sda</filename>.
-
-</para></listitem></varlistentry>
-</variablelist>
-
-</para><para>
-
-Pokud něco uděláte špatně a nebudete moci zavést Windows 9x (nebo
-DOS), budete muset nastartovat ze zaváděcí diskety Windows 9x
-(resp. DOSu) a příkazem <userinput>fdisk /mbr</userinput> nainstalovat
-DOSový MBR (master boot record). To ale znamená, že budete muset
-najít nějakou jinou cestu, jak se dostat zpět do &debian;u!
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/using-d-i.xml b/cs/using-d-i/using-d-i.xml
deleted file mode 100644
index 2b3babf89..000000000
--- a/cs/using-d-i/using-d-i.xml
+++ /dev/null
@@ -1,440 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69269 -->
-
- <chapter id="d-i-intro">
- <title>Používáme instalační program &debian;u</title>
-
- <sect1><title>Základní principy</title>
-<para>
-
-Instalační program &debian;u se skládá z mnoha malých, jednoúčelových
-komponent. Každá komponenta má na starosti jeden krok instalace (od
-úvodního dialogu pro výběr jazyka až po závěrečný restart do nového
-systému). Komponenty se snaží pracovat samostatně, ale pokud je to
-nutné, zeptají se uživatele na další postup.
-
-</para><para>
-
-Otázky samotné mají přiřazeny různé priority. Uživatel si může
-nastavit úroveň zobrazených otázek, takže uživatel začátečník se
-nemusí zatěžovat nepodstatnými věcmi (instalační program dosadí
-<quote>rozumné</quote> hodnoty). Implicitně se &d-i; ptá pouze na
-otázky s vysokou prioritou, což vede k poměrně automatickému procesu
-s minimem uživatelských zásahů.
-
-</para><para>
-
-Pokud se vyskytne problém, zobrazí se chybová obrazovka s popisem
-problému a následně se objeví hlavní menu instalačního programu, kde
-můžete situaci napravit.  V ideálním případě uživatel menu vůbec
-neuvidí a bude pouze odpovídat na otázky jednotlivých
-komponent. Oznámení o vážných problémech mají nastavenou
-<quote>kritickou</quote> prioritu, tudíž budou zobrazeny vždy.
-
-</para><para>
-
-Některá výchozí nastavení instalačního programu lze změnit pomocí
-zaváděcích parametrů při startu &d-i;u. Například pokud si chcete
-vynutit statické nastavení sítě (implicitně se používá DHCP nebo
-automatické nastavení IPv6), použijte parametr
-<userinput>netcfg/disable_autoconfig=true</userinput>. Seznam
-dostupných parametrů naleznete v kapitole <xref
-linkend="installer-args"/>.
-
-</para><para>
-
-Pokročilí uživatelé jistě ocení přístup do (standardně skrytého) menu,
-ve kterém mohou kontrolovat každý krok instalace. Menu vyvoláte tak,
-že při startu přidáte zaváděcí parametr
-<userinput>priority=medium</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Jestliže váš hardware vyžaduje zadat při instalaci jaderných modulů
-nějaké parametry, je nutné spustit instalační program
-v <quote>expertním</quote> režimu. Toho docílíte tak, že spustíte
-instalátor příkazem <command>expert</command>, nebo použijete zaváděcí
-parametr <userinput>priority=low</userinput>. Expertní režim
-vám dá plnou kontrolu nad instalačním procesem.
-
-</para><para condition="x86">
-
-Na této architektuře si můžete vybrat mezi grafickou a textovou verzí
-instalačního systému. Pokud v zaváděcím menu explicitně nezvolíte
-možnost <quote>Install</quote>, použije se standardně grafický
-režim. Více informací o grafické instalaci naleznete v části <xref
-linkend="graphical"/>.
-
-</para><para condition="powerpc">
-
-Na této architektuře si můžete vybrat mezi textovou a grafickou verzí
-instalačního systému. Pokud v zaváděcím menu explicitně nezvolíte
-možnost <quote>Graphical Install</quote>, použije se standardně
-textový režim. Více informací o grafické instalaci naleznete v části
-<xref linkend="graphical"/>.
-
-</para><para condition="not-gtk">
-
-Na této architektuře je k dispozici pouze textová verze instalačního
-systému.
-
-</para><para>
-
-V textovém režimu nefunguje myš. Pro pohyb v dialogových oknech slouží
-několik málo kláves. <keycap>Pravou šipkou</keycap> nebo klávesou
-<keycap>Tab</keycap> se přesunujete po zobrazených prvcích
-<quote>vpřed</quote>, <keycap>levou šipkou</keycap> nebo kombinací
-<keycombo> <keycap>Shift</keycap> <keycap>Tab</keycap> </keycombo>
-zase <quote>zpět</quote>. V nabízených seznamech se můžete pohybovat
-<keycap>šipkou nahoru</keycap> a <keycap>šipkou dolů</keycap>, pro
-větší skoky lze využít klávesy <keycap>Page Up</keycap> a <keycap>Page
-Down</keycap>. Také můžete stisknout nějaké písmeno, čímž skočíte na
-první položku začínající tímto písmenem. <keycap>Mezerník</keycap>
-slouží pro vybírání/odebírání položek ze zaškrtávacích tlačítek.
-Volby se potvrzují klávesou &enterkey;.
-
-</para><para>
-
-Některé dialogy mohou obsahovat podrobnější nápovědu, což je
-indikováno ve spodním řádku obrazovky textem
-<quote><keycap>F1</keycap> nápověda</quote>.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Protože S/390 nepodporuje virtuální konzoly, musíte si logovací
-soubory (viz dále) prohlížet ve druhé (nebo i třetí) ssh seanci.
-
-</para><para>
-
-Chybové hlášky jsou přesměrovány na čtvrtou konzolu (známou jako
-<userinput>tty4</userinput>). Do této konzoly se můžete přepnout
-klávesami
-<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F4</keycap></keycombo>
-(držte levou klávesu <keycap>Alt</keycap> a stiskněte funkční klávesu
-<keycap>F4</keycap>). Zpět do instalačního programu se vrátíte stiskem
-<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F1</keycap></keycombo>.
-
-</para><para>
-
-Hlášky ze třetí konzoly se také ukládají do souboru
-<filename>/var/log/syslog</filename>. Po instalaci jej naleznete
-v novém systému pod jménem
-<filename>/var/log/installer/syslog</filename>.  Další hlášky
-instalace můžete najít v adresáři <filename>/var/log/</filename>, nebo
-po instalaci ve <filename>/var/log/installer/</filename>.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="gtk-using">
-  <title>Používání grafického instalátoru</title>
-<para>
-
-Grafický instalátor pracuje úplně stejně jako instalátor textový
-a tedy můžete pro instalaci plně využít informací sepsaných ve zbytku
-příručky.
-
-</para><para>
-
-Preferujete-li ovládání pomocí klávesnice, měli byste vědět dvě
-věci. Pro rozbalení/sbalení seznamu (např. při výběru kontinentů
-a zemí) můžete použít klávesy <keycap>+</keycap> a <keycap>-</keycap>.
-U otázek, kde můžete vybrat více než jednu možnost (např. výběr úloh),
-musíte pro pokračování dále nejprve přeskákat tabulátorem na tlačítko
-&BTN-CONT; a poté stisknout &enterkey;. Pokud byste stiskli &enterkey;
-rovnou, změnili byste výběr položky, ale na tlačítko &BTN-CONT; by to
-nemělo žádný vliv.
-
-</para><para>
-
-Pokud dialog obsahuje další nápovědu, zobrazí se tlačítko
-<guibutton>Nápověda</guibutton>. Kromě aktivování tlačítka (myší nebo
-klávesnicí) můžete nápovědu vyvolat také klávesou <keycap>F1</keycap>.
-
-</para><para>
-
-Pro přepnutí do jiné konzoly musíte kromě <keycap>Levého Altu</keycap>
-a funkční klávesy stisknout i klávesu <keycap>Ctrl</keycap>, stejně
-jako v systému X Window. Například pro přepnutí do druhého virtuálního
-terminálu (kde běží ladicí shell) byste použili:
-<keycombo> <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F2</keycap> </keycombo>. Grafická instalace běží na pátém
-virtuálním terminálu, takže pro přepnutí zpět můžete použít klávesovou
-kombinaci <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F2</keycap> </keycombo>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-
-  <sect1 id="modules-list"><title>Úvod do komponent</title>
-<para>
-
-V následujícím seznamu komponent instalačního programu je uveden
-pouze stručný popis komponenty. Detaily použití konkrétní komponenty
-jsou v <xref linkend="module-details"/>.
-
-</para>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-
-<term>main-menu</term><listitem><para>
-
-Zobrazuje seznam komponent, které můžete spustit. Hlavní menu
-má prioritu <quote>normální</quote>, takže se nezobrazí při
-<quote>vysoké</quote> (přednastaveno) nebo <quote>kritické</quote>
-prioritě. Pokud se vyskytne problém, který vyžaduje zásah uživatele,
-je priorita otázek dočasně snížena a objeví se menu, ve kterém můžete
-problém odstranit.
-
-</para><para>
-
-Zpět do menu se můžete dostat opakovaným stiskem tlačítka
-&BTN-GOBACK;.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>localechooser</term><listitem><para>
-
-Umožní uživateli výběr jazyka, země a národního prostředí, které se
-použijí jak během instalace, tak v novém systému. Za předpokladu, že
-je překlad kompletní, bude instalační program zobrazovat zprávy ve
-vybraném jazyce. Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>console-setup</term><listitem><para>
-
-Zobrazí seznam klávesnic, ze kterých si můžete vybrat nejvhodnější
-model odpovídající připojené klávesnici.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>hw-detect</term><listitem><para>
-
-Automaticky rozpozná většinu zařízení připojených k počítači (síťové
-karty, pevné disky, PCMCIA).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>cdrom-detect</term><listitem><para>
-
-Vyhledá a připojí instalační CD &debian;u.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>netcfg</term><listitem><para>
-
-Nastaví síťová připojení, aby se mohl zbytek systému instalovat ze
-sítě.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>iso-scan</term><listitem><para>
-
-Hledá souborové systémy ISO-9660, které se nachází na pevném disku
-v podobě ISO obrazů.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>choose-mirror</term><listitem><para>
-
-Předloží seznam zrcadel s debianími archivy, ze kterého si můžete
-vybrat, odkud se balíky stáhnou.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>cdrom-checker</term><listitem><para>
-
-Zkontroluje integritu CD-ROM. Takto si můžete ověřit, že instalační
-CD-ROM nejsou poškozená.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>lowmem</term><listitem><para>
-
-Lowmem se snaží rozpoznat systémy s malou operační pamětí a poté se
-v určitých okamžicích snaží z paměti odstranit nepotřebné části
-&d-i;u. Poznamenejme, že to provádí na úkor funkčnosti instalačního
-programu.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>anna</term><listitem><para>
-
-Anna's Not Nearly APT, tedy v češtině Anna není ani zdaleka jako APT,
-instaluje stažené balíky.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>user-setup</term><listitem><para>
-
-Nastaví heslo uživatele root a vytvoří neprivilegovaného uživatele pro
-běžnou práci.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>clock-setup</term><listitem><para>
-
-Aktualizuje systémové hodiny a určí, zda jsou nastaveny na univerzální
-koordinovaný čas.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>tzsetup</term><listitem><para>
-
-Podle dříve zvolené kombinace jazyk/země nastaví časové pásmo.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>partman</term><listitem><para>
-
-Umožní vám rozdělit disky připojené k systému, vytvořit souborové
-systémy na vybraných oblastech a svázat je s přípojnými body. Součástí
-programu je i možnost automatického rozdělení disku, nebo podpora pro
-LVM. Partman je nyní v &debian;u upřednostňovaným dělicím programem.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>partitioner</term><listitem><para>
-
-Umožní vám rozdělit disky připojené k systému. Pro dělení se
-vybere program dle architektury vašeho počítače.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>partconf</term><listitem><para>
-
-Zobrazí seznam oblastí a podle vašich pokynů na nich vytvoří
-souborové systémy.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>lvmcfg</term><listitem><para>
-
-Pomůže s nastavením <firstterm>LVM</firstterm> (Logical Volume
-Manager, tedy česky manažer logických svazků).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>mdcfg</term><listitem><para>
-
-Umožní vám nastavit softwarový <firstterm>RAID</firstterm> (Redundant
-Array of Inexpensive Disks). Tento softwarový RAID bývá obvykle lepší
-než levné (pseudohardwarové) RAID řadiče na novějších základních
-deskách.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>base-installer</term><listitem><para>
-
-Nainstaluje základní množinu balíků, které jsou potřeba pro
-samostatný běh &debian;u.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>apt-setup</term><listitem><para>
-
-Nastaví apt, což se většinou děje automaticky na základě média, ze
-kterého je spuštěn instalační systém.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>pkgsel</term><listitem><para>
-
-Umožní vybrat a nainstalovat dodatečný software pomocí nástroje
-<classname>tasksel</classname>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>os-prober</term><listitem><para>
-
-Umí rozpoznat operační systémy nainstalované na počítači. Tuto
-informaci pak předá následující komponentě (bootloader-installer),
-která vám může nabídnout možnost přidat objevené operační systémy do
-startovacího menu zavaděče. Takto si můžete při startu počítače
-vybrat, který operační systém chcete zavést.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>bootloader-installer</term><listitem><para>
-
-Nainstaluje na disk některý z dostupných zavaděčů. Tento krok je
-důležitý, protože bez něj byste museli &debian; zavádět z diskety nebo
-CD-ROM. Mnoho zavaděčů vám při startu nabídne možnost zavést i jiné
-operační systémy.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>shell</term><listitem><para>
-
-Umožní vám spustit shell (buď z menu, nebo na druhé konzoli).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>save-logs</term><listitem><para>
-
-Umí na disketu, síť, pevný disk nebo jiné médium uložit informace,
-které se vám mohou hodit při analyzování případného problému.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
- </sect1>
-
-&using-d-i-components.xml;
-&loading-firmware.xml;
-
-</chapter>