summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/cs/welcome/what-is-linux.xml
blob: 27330241d69ce275b6e38e1a641cdf51835426be (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 61187 -->

 <sect1 id="what-is-linux">
 <title>Co je GNU/Linux?</title>
<para>

Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné
umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy.

</para><para>

Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje
každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi
(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny,
přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy.
Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému
GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen
nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu
GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém,
preferujeme pro označení takovýchto systémů termín
<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>,
ale mají tím na mysli GNU/Linux.)

</para><para>

Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s
podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou
spuštěno několik programů (multitasking).
Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní
a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.

</para><para>

Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984,
když <ulink url="&url-fsf;">Free Software Foundation</ulink>
zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného
GNU.

</para><para>

<ulink url="&url-gnu;">Projekt GNU</ulink> vytvořil úplnou sadu
svobodných softwarových nástrojů
použitelných s operačním systémem Unix&trade; a systémy Unixu
podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli
provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování
nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné
programování a překlad programů.

</para><para>

Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců,
největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF),
která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale
také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by
se Linux nikdy nerozšířil.

</para><para>

První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se
objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student
Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink
url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>).

</para><para>

Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a
Linus koordinuje vývoj za pomoci několika správců jednotlivých
podsystémů. Jádro Linux má své vlastní
<ulink url="&url-kernel-org;">webové stránky</ulink>. Informace o
konferenci
<userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce
<ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list
FAQ</ulink>.

</para><para>

Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software
&mdash; například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových
interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to
právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních
systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo
grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit.

</para><para>

Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší
bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji
rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou
se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími
uživateli.

</para>

 </sect1>