1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
|
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 35518 -->
<sect3 id="pkgsel">
<title>Výběr a instalace softwaru</title>
<para>
Během instalace vám bude nabídnuta možnost nainstalovat si další
software. V této fázi sice máte k dispozici &num-of-distrib-pkgs;
dostupných balíků, ale protože jen jejich projití zabere hodně
(tím myslíme opravdu hodně) času, nabízí &d-i; instalaci
připravených softwarových úloh, které umožní rychlé přizpůsobení
počítače pro danou úlohu.
</para><para>
Nejprve tedy můžete vybírat <emphasis>úlohy</emphasis> a teprve poté
doinstalovat konkrétní balíky. <emphasis>Úlohy</emphasis> představují
různé činnosti, které byste s počítačem mohli provádět. Například
<quote>desktopové prostředí</quote>, <quote>webový server</quote> nebo
<quote>tiskový server</quote>.<footnote><para>
Protože je &d-i; velmi líný, tak si na pomoc volá jiné
aplikace. Konkrétně pro zobrazení seznamu úloh spustí program
<command>tasksel</command>, který můžete spustit i samostatně kdykoliv
po instalaci a (od)instalovat si tak další balíky. Je-li pro vaše
potřeby výběr úloh moc hrubý, pak poslouží program
<command>aptitude</command>. Například pro instalaci konkrétního
balíku stačí spustit příkaz <userinput>aptitude install
<replaceable>balík</replaceable></userinput>, kde
<replaceable>balík</replaceable> je jméno balíku, který chcete
nainstalovat.
</para></footnote>. Velikost jednotlivých úloh zmiňuje kapitola <xref
linkend="tasksel-size-list"/>.
</para><para>
Až skončíte s výběrem, vyberte tlačítko <guibutton>Ok</guibutton>.
Tím se na pozadí spustí <command>aptitude</command>, která nainstaluje
vybrané balíky.
<note><para>
Ve výchozím prostředí instalátoru se úlohy (od)vybírají klávesou
<keycap>mezera</keycap>.
</para></note><note><para>
Podle odhadnutého typu počítače mohou být některé úlohy
předvybrány. (Např. pokud si &d-i; myslí, že instalujete notebook,
předvybere úlohu <quote>notebook</quote>.) Nesouhlasíte-li s výběrem,
můžete nechtěné úlohy zase odebrat. Dokonce nemusíte instalovat žádnou
úlohu.
</para></note></para><para>
Programy <command>apt-get</command> a <command>dpkg</command> pak
zajistí stažení, rozbalení a instalaci všech balíků obsažených ve
zvolených úlohách. Pokud instalace balíku vyžaduje od uživatele nějaký
vstup, budete dotázáni stejně jako třeba při vytváření nového
uživatele.
</para>
<sect4 id="config-mta">
<title>Nastavení poštovního serveru</title>
<para>
V dnešní době je elektronická pošta důležitou součástí našich životů,
takže není žádným překvapením, že Debian vám nabídne nastavení
poštovního serveru rovnou při instalaci systému. Standardním poštovním
serverem v Debianu je <command>exim4</command>, protože je jednoduchý
na pochopení a zároveň je dostatečně pružný, aby vyhověl i náročnějším
požadavkům.
</para><para>
Pokud se ptáte, zda je poštovní server potřeba i pro nezasíťovaný
počítač, odpověď zní <quote>ano</quote>. Některé systémové programy
(třeba <command>cron</command>, <command>quota</command>,
<command>aide</command>, …) totiž mohou elektronickou poštou
zasílat uživatelům důležitá upozornění.
</para><para>
První obrazovka vám nabídne několik typických scénářů použití. Vyberte
z nich ten, který nejvíce odpovídá zamýšlenému použití:
</para>
<variablelist>
<varlistentry>
<term>internetový počítač</term>
<listitem><para>
Váš systém je připojen k počítačové síti a pošta je odesílána/příjmána
přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni
několik základních údajů, jako je poštovní jméno nebo seznam domén,
pro které chcete přijímat nebo předávat poštu.
</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>
<term>odesílání pošty přes chytrý počítač</term>
<listitem><para>
Podle tohoto scénáře je veškerá odchozí pošta posílána
<quote>chytrému</quote> počítači, který ji za vás rozešle. Chytrý
počítač také často ukládá vaši příchozí poštu, tudíž nemusíte být
neustále připojeni. To pak znamená, že poštu musíte číst na chytrém
počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu
<command>fetchmail</command>. Tato volba je vhodná pro uživatele
s vytáčeným připojením.
</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>
<term>pouze lokální pošta</term>
<listitem><para>
Systém není připojen k síti a pošta se rozesílá pouze mezi lokálními
uživateli. Tato volba je důrazně doporučena i když neplánujete
posílání žádných zpráv, protože různé systémové nástroje mohou
elektronickou poštou zasílat nejrůznější výstrahy a varování
(například oblíbené <quote>Překročili jste diskovou kvótu</quote>).
Tato volba je také vhodná pro nové uživatele, protože se neptá žádné
další otázky.
</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>
<term>žádné nastavení</term>
<listitem><para>
Tuto možnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protože
dokud poštovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat
žádnou poštu a můžete tak přijít o důležité zprávy od systémových
programů.
</para></listitem>
</varlistentry>
</variablelist>
<para>
Jestliže vám nevyhovuje žádný z nabízených scénářů, nebo pokud
potřebujete jemnější nastavení, budete muset ručně upravit
konfigurační soubory v adresáři <filename>/etc/exim4</filename>.
Další informace o <command>exim4</command> naleznete v adresáři
<filename>/usr/share/doc/exim4</filename>.
</para>
</sect4>
</sect3>
|
