path: root/cs/using-d-i/modules/partman.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 43655 -->

   <sect3 id="partman">
   <title>Rozdělení disků</title>
<para>

Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se náhodou něco pokazí,
nebo pokud chcete o rozdělování disků dozvědět více, podívejte se do
dodatku <xref linkend="partitioning"/>.

</para><warning arch="sparc"><para>

Jestliže byl disk původně použit v Solarisu, dělení disků nemusí
rozpoznat správnou velikost disku. Vytvoření nové tabulky oblastí
nepomůže. Pomůže však <quote>vynulování</quote> několika prvních
sektorů disku:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/hd<replaceable>X</replaceable> bs=512 count=2; sync</userinput>
</screen></informalexample>

Mějte na paměti, že tímto znepřístupníte všechna data, která se na
disku dosud nacházela.

</para></warning><para>

Nejprve vám bude nabídnuta možnost automaticky rozdělit buď celý disk,
nebo dostupné volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá
<quote>asistované</quote> rozdělení, protože do dělení můžete sami
zasáhnout. Pokud nechcete využít automatické dělení disku, zvolte
z nabídky <guimenuitem>Ručně</guimenuitem>.

</para><para>

Zvolíte-li automatické rozdělování, měli byste mít na výběr několik
možností: vytvořit oblasti přímo na disku (klasický způsob), použít
Logical Volume Management (LVM), nebo použít šifrované LVM<footnote>

<para>

Instalátor zašifruje skupinu svazků pomocí 256 bitového klíče AES a
využije pro to <quote>dm-crypt</quote>, který je součástí linuxového
jádra.

</para></footnote>. Ve druhém
a třetím případě vytvoří instalátor většinu oblastí uvnitř jedné
veliké; výhoda je ta, že oblasti uvnitř této veliké oblasti pak můžete
relativně jednoduše zvětšovat a případně zmenšovat. U šifrovaného LVM
bude tato veliká oblast šifrovaná a pro přístup k datům na ní uloženým
budete muset znát přístupovou frázi. Šifrované LVM má ještě jednu
výhodu, a to tu, že před použitím se celá oblast přepíše náhodnými
daty, takže nebude možné rozeznat, které části oblasti se aktivně
používají, a také tím zrušíte stopy po předchozích instalacích. Musíte
však počítat s tím, že mazání zabere určitý čas, který může být u
větších oblastí docela značný.

</para><note><para>

(Šifrované) LVM nemusí být k dispozici na všech architekturách.

</para></note><note><para>

Při automatickém rozdělení pomocí LVM (nebo šifrovaného LVM), se budou
muset na zvolený disk zapsat některé změny provedené v tabulce
oblastí. Tyto změny z disku efektivně smažou všechna stávající data a
tento krok nebudete moci vrátit zpět. Před samotným zápisem však
budete pro jistotu dotázáni.

</para></note><para>

Pokračujete-li v automatickém rozdělování (klasickém nebo LVM) celého
disku, budete nejprve požádáni, abyste vybrali disk, který chcete
použít. Máte-li více disků, dejte dobrý pozor, který disk zvolíte,
protože pořadí, ve kterém jsou vypsány, se může lišit od toho, na
které jste zvyklí. V identifikaci disků může pomoci i jejich velikost.
Dále si budete moci vybrat z několika připravených schémat rozdělení
disku (viz tabulka
níže). Všechny možnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou
zmíněny v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. Pokud si nejste
jisti, zvolte první možnost. Pamatujte však, že asistované dělení
vyžaduje určitou minimální velikost volného místa, se kterým může
pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na
zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selže.

</para>

<informaltable>
<tgroup cols="3">
<thead>
<row>
  <entry>Způsob dělení</entry>
  <entry>Minimální místo</entry>
  <entry>Vytvořené oblasti</entry>
</row>
</thead>

<tbody>
<row>
  <entry>Všechny soubory v jedné oblasti</entry>
  <entry>600MB</entry>
  <entry><filename>/</filename>, swap</entry>
</row><row>
  <entry>Samostatná oblast pro /home</entry>
  <entry>500MB</entry>
  <entry>
    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, swap
  </entry>
</row><row>
  <entry>Samostatné oblasti pro /home, /usr, /var a /tmp</entry>
  <entry>1GB</entry>
  <entry>
    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>,
    <filename>/usr</filename>, <filename>/var</filename>,
    <filename>/tmp</filename>, swap
  </entry>
</row>
</tbody></tgroup></informaltable>

<para>

Pokud jste zvolili automatické rozdělení pomocí (šifrovaného) LVM,
vytvoří se také malá oblast pro <filename>/boot</filename>. Ostatní
oblasti kromě odkládací budou vytvořeny uvnitř LVM.

</para><para>

Na další obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně
s informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Pokud jste
provedli automatické rozdělení disku a jste s navrženým rozdělením
spokojeni, stačí z nabídky vybrat <guimenuitem>Ukončit
rozdělování</guimenuitem>.

</para><para arch="ia64">

Na architektuře &arch-title; se při automatickém rozdělení disku
vytvoří malá zaváděcí oblast pro zavaděč <command>EFI</command>,
formátovaná souborovým systémem FAT16. Při ručním dělení disku přibude
ve formátovacím menu položka <guimenuitem>Použít oblast jako zaváděcí
EFI oblast</guimenuitem>.

</para><para arch="alpha">

Na Alpha systémech se při automatickém rozdělení disku alokuje na
začátku disku malá nenaformátovaná oblast pro zavaděč
<command>aboot</command>.

</para><para>

Seznam oblastí může vypadat třeba takto:

<informalexample><screen>
  IDE1 master (hda) - 6.4 GB WDC AC36400L
       1. primární   16.4 MB  B f ext2       /boot
       2. primární  551.0 MB      swap       swap
       3. primární    5.8 GB      ntfs
          pri/log     8.2 MB      VOLNÉ MÍSTO

  IDE1 slave (hdb) - 80.0 GB ST380021A
       1. primární   15.9 MB      ext3
       2. primární  996.0 MB      fat16
       3. primární    3.9 GB      xfs        /home
       5. logická     6.0 GB    f ext3       /
       6. logická     1.0 GB    f ext3       /var
       7. logická   498.8 MB      ext3
       8. logická   551.5 MB    f swap       swap
       9. logická    65.8 GB      ext2
</screen></informalexample>

Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik
oblastí. Každý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ,
velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje)
přípojný bod. Na prvním disku je ještě kousek volného místa.

</para><para>

Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který
chcete upravit a stiskněte &enterkey;. Objektem je míněn disk, oblast
nebo volné místo. S každým objektem můžete provádět různé
akce.

</para><para>

Jestliže vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti
ani volné místo, bude vám nabídnuta možnost vytvoření nové tabulky
oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této
akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná <quote>VOLNÉ
MÍSTO</quote>.

</para><para>

Vyberete-li volné místo, <command>partman</command> vám nabídne
vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních
otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická)
a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí
detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde položky jako přípojný
bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob použití. Pokud vám
nevyhovují přednastavené hodnoty, můžete je upravit dle
libosti. Nejdůležitější volbou <guimenuitem>Použít
jako:</guimenuitem> můžete změnit souborový systém dané oblasti včetně
možnosti použít oblast jako odkládací prostor, softwarový RAID, LVM
nebo ji nepoužít vůbec. Další příjemnou vlastností je možnost
zkopírovat na oblast stávající data z jiné oblasti. Až budete
s oblastí spokojeni, vyberte položku <guimenuitem>Skončit
s nastavováním oblasti</guimenuitem>, což vás vrátí zpět do hlavní
obrazovky rozdělování disků.

</para><para>

Pokud se rozhodnete, že chcete něco změnit na stávající oblasti,
jednoduše ji vyberte a stiskněte &enterkey;. Ocitnete se ve stejné
obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné
možnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela
zřejmá je fakt, že u většiny oblastí můžete změnit jejich velikost -
stačí vybrat položku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna
velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16,
fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můžete ji
z tohoto menu i smazat.

</para><para>

Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti &mdash; jednu pro
<emphasis>odkládací prostor</emphasis> (<quote>swap</quote>) a jednu
pro <emphasis>kořenový souborový systém</emphasis> (který musí být
připojen jako <filename>/</filename>). Bez připojeného kořenového
souborového systému vám <command>partman</command> nedovolí
pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můžete kdykoliv
z rozdělovacího menu vybrat možnost <guimenuitem>Automaticky rozdělit
disk</guimenuitem> nebo <guimenuitem>Automaticky rozdělit volné
místo</guimenuitem>.

</para><para arch="ia64">

Pokud zapomenete vytvořit a nastavit zaváděcí EFI oblast,
<command>partman</command> to zjistí a dokud vše nespravíte, nenechá
vás pokračovat.

</para><para>

Jestliže budete ve vytváření své tabulky oblastí příliš kreativní
a uvedete ji do nepoužitelného stavu, můžete se vždy vrátit do
výchozího bodu volbou <guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na
oblastech</guimenuitem><footnote>

<para>

V určitých případech (jako je použití LVM) nebudete moci
vrátit <emphasis>všechny</emphasis> změny, protože některé z nich jsou
již zapsány na disku. Naštěstí vás však instalační program bude před
každou trvalou změnou varovat.

</para></footnote>.

</para><para>

<command>partman</command> samotný je poměrně malý a hloupý program,
avšak jeho schopnosti mohou být rozšiřovány moduly instalačního
programu. Pokud tedy nevidíte všechny slibované vlastnosti, přesvědčte
se, že máte nahrány příslušné moduly
(např. <filename>partman-ext3</filename>,
<filename>partman-xfs</filename> nebo
<filename>partman-lvm</filename>).

</para><para>

Až budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky
<guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na
disk</guimenuitem>. Zobrazí se seznam provedených změn a budete
požádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové
systémy.

</para>
   </sect3>