summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/cs/using-d-i/modules/partman.xml
blob: 200cd313b2eb008dd48f3ff8ecdb1fa384fbecba (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 30158 -->

   <sect3 id="partman">
   <title>Rozdělení disků</title>
<para>

Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se náhodou něco pokazí,
nebo pokud chcete o rozdělování disků dozvědět více, podívejte se do
dodatku <xref linkend="partitioning"/>.

</para><para>

Nejprve vám bude nabídnuta možnost automaticky rozdělit buď celý disk,
nebo volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá
<quote>asistované</quote> rozdělení, protože do dělení můžete sami
zasáhnout. Pokud nechcete využít automatické dělení disku, zvolte
z menu <guimenuitem>Ručně upravit tabulku oblastí</guimenuitem>.

</para><para>

Pokračujete-li v automatickém rozdělování, můžete si vybrat z několika
připravených schémat rozdělení disku (viz tabulka níže). Všechny
možnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou zmíněny
v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. Pokud si nejste jisti,
zvolte první možnost. Pamatujte však, že asistované dělení vyžaduje
určitou minimální velikost volného místa, se kterým může
pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na
zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selže.

</para>

<informaltable>
<tgroup cols="3">
<thead>
<row>
  <entry>Způsob dělení</entry>
  <entry>Minimální místo</entry>
  <entry>Vytvořené oblasti</entry>
</row>
</thead>

<tbody>
<row>
  <entry>Všechny soubory v jedné oblasti</entry>
  <entry>600MB</entry>
  <entry><filename>/</filename>, swap</entry>
</row><row>
  <entry>Desktopový počítač</entry>
  <entry>500MB</entry>
  <entry>
    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, swap
  </entry>
</row><row>
  <entry>Víceuživatelská pracovní stanice</entry>
  <entry>1GB</entry>
  <entry>
    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>,
    <filename>/usr</filename>, <filename>/var</filename>,
    <filename>/tmp</filename>, swap
  </entry>
</row>
</tbody></tgroup></informaltable>

<para>

Na další obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně
s informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Pokud jste
provedli automatické rozdělení disku a jste s navrženým rozdělením
spokojeni, stačí z nabídky vybrat <guimenuitem>Ukončit
rozdělování</guimenuitem>.

</para><para arch="ia64">

Na architektuře &arch-title; se při automatickém rozdělení disku
vytvoří malá zaváděcí oblast pro zavaděč <command>EFI</command>,
formátovaná souborovým systémem FAT16. Při ručním dělení disku přibude
ve formátovacím menu položka <guimenuitem>Použít oblast jako zaváděcí
EFI oblast</guimenuitem>.

</para><para arch="alpha">

Na Alpha systémech se při automatickém rozdělení disku alokuje na
začátku disku malá nenaformátovaná oblast pro zavaděč
<command>aboot</command>.

</para><para>

Seznam oblastí může vypadat třeba takto:

<!-- TODO: show some flags here (lightning, skull, smiley) -->
<informalexample><screen>
  IDE1 master (hda) - 6.4 GB WDC AC36400L
       1. primární   16.4 MB    ext2       /boot
       2. primární  551.0 MB    swap       swap
       3. primární    5.8 GB    ntfs
          pri/log     8.2 MB    VOLNÉ MÍSTO

  IDE1 slave (hdb) - 80.0 GB ST380021A
       1. primární   15.9 MB    ext3
       2. primární  996.0 MB    fat16
       3. primární    3.9 GB    xfs        /home
       5. logická     6.0 GB    ext3       /
       6. logická     1.0 GB    ext3       /var
       7. logická   498.8 MB    ext3
       8. logická   551.5 MB    swap       swap
       9. logická    65.8 GB    ext2
</screen></informalexample>

Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik
oblastí. Každý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ,
velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje)
přípojný bod. Na prvním disku je ještě kousek volného místa.

</para><para>

Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který
chcete upravit a stiskněte &enterkey;. Objektem je míněn disk, oblast
nebo volné místo. S každým objektem můžete provádět různé
akce.

</para><para>

Jestliže vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti
ani volné místo, bude vám nabídnuta možnost vytvoření nové tabulky
oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této
akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná <quote>VOLNÉ
MÍSTO</quote>.

</para><para>

Vyberete-li volné místo, <command>partman</command> vám nabídne
vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních
otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická)
a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí
detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde volby jako přípojný
bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob použití. Pokud vám
nevyhovují přednastavené hodnoty, můžete je upravit dle
libosti. Například výběrem volby <guimenuitem>Použít
jako:</guimenuitem> můžete změnit souborový systém dané oblasti včetně
možnosti použít oblast jako odkládací prostor, softwarový RAID, LVM
nebo ji nepoužít vůbec. Další příjemnou vlastností je možnost
zkopírovat na oblast stávající data z jiné oblasti. Až budete
s oblastí spokojeni, vyberte položku <guimenuitem>Skončit
s nastavováním oblasti</guimenuitem>, což vás vrátí zpět do hlavní
obrazovky rozdělování disků.

</para><para>

Pokud se rozhodnete, že chcete něco změnit na stávajícíc oblasti,
jednoduše ji vyberte a stiskněte &enterkey;. Ocitnete se ve stejné
obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné
možnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela
zřejmá je fakt, že u většiny oblastí můžete změnit jejich velikost -
stačí vybrat položku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna
velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16,
fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můžete ji
z tohoto menu i smazat.

</para><para>

Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti &mdash; jednu pro
<emphasis>odkládací prostor</emphasis> (<quote>swap</quote>) a jednu
pro <emphasis>kořenový souborový systém</emphasis> (který musí být
připojen jako <filename>/</filename>). Bez připojeného kořenového
souborového systému vám <command>partman</command> nedovolí
pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můžete kdykoliv
z rozdělovacího menu vybrat možnost <guimenuitem>Automaticky rozdělit
disk</guimenuitem> nebo <guimenuitem>Automaticky rozdělit volné
místo</guimenuitem>.

</para><para arch="ia64">

Pokud zapomenete vytvořit a nastavit zaváděcí EFI oblast,
<command>partman</command> to zjistí a dokud vše nespravíte, nenechá
vás pokračovat.

</para><para>

Jestliže budete ve vytváření své tabulky oblastí příliš kreativní
a uvedete ji do nepoužitelného stavu, můžete se vždy vrátit do
výchozího bodu volbou <guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na
oblastech</guimenuitem>.

</para><para>

<command>partman</command> samotný je poměrně malý a hloupý program,
avšak jeho schopnosti mohou být rozšiřovány moduly instalačního
programu. Pokud tedy nevidíte všechny slibované vlastnosti, přesvědčte
se, že máte nahrány příslušné moduly
(např. <filename>partman-ext3</filename>,
<filename>partman-xfs</filename> nebo
<filename>partman-lvm</filename>).

</para><para>

Až budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky
<guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na
disk</guimenuitem>. Zobrazí se seznam provedených změn a budete
požádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové
systémy.

</para>
   </sect3>