path: root/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 56427 -->

   <sect3 id="mdcfg">
   <title>Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID)</title>
<para>

Jestliže máte ve svém počítači více než jeden pevný
disk<footnote><para>

Ve skutečnosti můžete MD vytvořit i z oblastí ležících na jednom
fyzickém disku, ale nezískáte tím žádnou popisovanou výhodu.

</para></footnote>, můžete využít této skutečnosti nastavit disky pro
větší výkon a/nebo pro větší bezpečnost dat. Výsledek se nazývá
<firstterm>Vícediskové zařízení - MD</firstterm> (nebo podle své
nejznámější varianty <firstterm>softwarový RAID</firstterm>).

</para><para>

Jednoduše řečeno je MD množina oblastí umístěných na různých
discích. Tyto oblasti se v <command>mdcfg</command> spojí dohromady
a vytvoří <emphasis>logické</emphasis> zařízení. Toto zařízení pak
můžete používat jako běžnou oblast (například
v <command>partman</command>u ji můžete zformátovat, přiřadit jí
přípojný bod atd.).

</para><para>

Co vám tato operace přinese, závisí na typu vícediskového zařízení,
které vytváříte. Momentálně jsou podporovány:

<variablelist>
<varlistentry>

<term>RAID0</term><listitem><para>

Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí všechna příchozí data na
<firstterm>proužky</firstterm> (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí
na každý disk v poli. To může zvýšit rychlost čtení a zápisu, ovšem
pokud jeden z disků odejde do věčných lovišť, odejdou s ním
<emphasis>všechna data</emphasis> (část informace je stále na zdravém
disku (discích), zbývající část <emphasis>byla</emphasis> na vadném
disku).

</para><para>

Typicky se RAID0 používá pro oblast na stříhání videa.

</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>

<term>RAID1</term><listitem><para>

Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se
z několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde každá oblast
obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé,
pokud jeden z disků selže, stále máte data zrcadlena na zbývajících
discích. Za druhé, k dispozici máte pouze část celkové kapacity
(přesněji to je velikost nejmenší oblasti v poli). Za třetí, pokud se
vyskytne větší počet požadavků na čtení, mohou se tyto rovnoměrně
rozdělit mezi jednotlivé disky, což může přinést zajímavé zrychlení
u serverů, kde převažují čtecí operace na zápisovými.

</para><para>

Volitelně můžete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá
a v případě výpadku jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo.

</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>

<term>RAID5</term><listitem><para>

Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí
dat. RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí všechna příchozí data na
proužky a poté je rovnoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je
zde však podstatný rozdíl v tom, že se samotná data zapisují pouze na
<replaceable>n</replaceable> - 1 disků. Zbývající
<replaceable>n</replaceable>. disk nezahálí, ale zapíše se na něj
paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo
o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby byly paritní informace
rozmístěny rovnoměrně na všech discích v poli. V případě výpadku
jednoho z disků se může chybějící informace dopočítat ze zbývajících dat
a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň
<emphasis>tří</emphasis> aktivních zařízení. Volitelně můžete mít
v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá a v případě výpadku
jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo.

</para><para>

Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1,
ovšem dosahuje menší míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně
rychlé jako na RAID0, ovšem zápis bude mírně pomalejší kvůli počítání
paritních informací.

</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>

<term>RAID6</term><listitem><para>

Je podobný jako RAID5, ale používá pro paritní informace dva disky,
což vede k tomu, že přežije výpadek dvou disků.

</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>

<term>RAID10</term><listitem><para>

RAID10 kombinuje proužky (RAID0) se zrcadlením (RAID1). Vytvoří
<replaceable>n</replaceable> kopií příchozích dat a rozmístí je po
discích tak, že se žádná z kopií nenachází na stejném zařízení.
Výchozí hodnota <replaceable>n</replaceable> je 2, ale v expertním
režimu můžete zvolit jinou hodnotu. Počet použitých oblastí musí být
nejméně <replaceable>n</replaceable>. RAID10 má pro rozmísťování kopií
bloků několik algoritmů. Výchozí jsou <quote>blízké kopie</quote>,
které ukládají kopie bloku na různá zařízení na stejnou pozici.
Další možností jsou <quote>vzdálené kopie</quote>, které ukládají
kopie bloků na různá zařízení na zcela jinou pozici. Poslední
<quote>offsetové kopie</quote> nekopírují jednotlivé kopie, ale celé
proužky.

</para><para>

RAID10 se dá použít pro dosažení spolehlivosti a redundance bez
nutnosti počítat paritu.

</para></listitem>
</varlistentry>
</variablelist>

Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti:

<informaltable>
<tgroup cols="5">
<thead>
<row>
  <entry>Typ</entry>
  <entry>Minimálně zařízení</entry>
  <entry>Rezervní zařízení</entry>
  <entry>Přežije výpadek disku?</entry>
  <entry>Dostupné místo</entry>
</row>
</thead>

<tbody>
<row>
  <entry>RAID0</entry>
  <entry>2</entry>
  <entry>ne</entry>
  <entry>ne</entry>
  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát počet aktivních zařízení v in RAIDu</entry>
</row>

<row>
  <entry>RAID1</entry>
  <entry>2</entry>
  <entry>volitelně</entry>
  <entry>ano</entry>
  <entry>velikost nejmenšího zařízení v RAIDu</entry>
</row>

<row>
  <entry>RAID5</entry>
  <entry>3</entry>
  <entry>volitelně</entry>
  <entry>ano</entry>
  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 1)</entry>
</row>

<row>
  <entry>RAID6</entry>
  <entry>4</entry>
  <entry>volitelně</entry>
  <entry>ano</entry>
  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 2)</entry>
</row>

<row>
  <entry>RAID10</entry>
  <entry>2</entry>
  <entry>volitelně</entry>
  <entry>ano</entry>
  <entry>součet všech oblastí děleno počet kopií (standardně dvě)</entry>
</row>

</tbody></tgroup></informaltable>

</para><para>

Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte
na <ulink url="&url-software-raid-howto;">Software RAID HOWTO</ulink>.

</para><para>

Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se
má zařízení skládat, označeny pro použití v RAIDu.  (To se provádí
v <command>partman</command>u v menu <guimenu>Nastavení
oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku <guimenu>Použít
jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro
RAID</guimenuitem>.)

</para><note><para>

Při rozdělování disku počítejte s tím, že při použití RAIDu pro
kořenový souborový systém (<filename>/</filename>) je obvykle potřeba
vytvořit samostatnou oblast pro <filename>/boot</filename>. Většina
zavaděčů <phrase arch="x86">(včetně lila a grubu)</phrase> podporují
zrcadlený RAID1 (pozor, ne RAID0), takže je např. možné použít RAID5
pro <filename>/</filename> a RAID1 pro <filename>/boot</filename>.

</para></note><warning><para>

Podpora vícediskových zařízení je relativně nedávný přírůstek
k instalačnímu programu a proto je možné, že pokud se pokusíte použít
vícediskové zařízení pro kořenovou oblast (<filename>/</filename>),
tak se mohou objevit nějaké problémy se zavaděčem. Zkušení uživatelé
mohou tyto problémy obejít ručním nastavením v shellu.

</para></warning><para>

Na první obrazovce <command>mdcfg</command> jednoduše vyberte
<guimenuitem>Vytvořit MD zařízení</guimenuitem>. Bude vám nabídnut
seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden
vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného
zařízení.

</para>

<itemizedlist>
<listitem><para>

RAID0 je velmi jednoduchý &mdash; vaším jediným úkolem je vybrat
z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole.

</para></listitem>
<listitem><para>

RAID1 je trošku složitější. Nejprve musíte zadat počet aktivních
a počet rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále
musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají
být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných
oblastí se musí rovnat číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud
uděláte chybu a vyberete jiný počet oblastí, nic se neděje &mdash;
&d-i; vás nenechá pokračovat, dokud vše nespravíte.

</para></listitem>
<listitem><para>

RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou &mdash; musíte
použít nejméně <emphasis>tři</emphasis> aktivní zařízení.

</para></listitem>
<listitem><para>

RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou &mdash; musíte
použít nejméně <emphasis>čtyři</emphasis> aktivní zařízení.

</para></listitem>
<listitem><para>

Základní nastavení RAID10 je stejné jako u RAID1. V expertním režimu
&d-i;u budete navíc dotázáni na na rozložení pole. Rozložení se skládá
ze dvou částí. První část určuje typ rozložení, druhá pak počet kopií
každého bloku dat. Typ rozložení může být <literal>n</literal> (pro
blízké kopie), <literal>f</literal> (pro vzdálené kopie)
nebo <literal>o</literal> (pro offsetové kopie). Počet kopií musí být
menší nebo roven počtu zařízení, aby bylo zaručeno, že se každá kopie
zapíše na jiné zařízení.

</para></listitem>
</itemizedlist>

<para>

Poznamenejme, že můžete používat více typů vícediskových zařízení
najednou. Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky
a na každém máte dvě 100 GB oblasti, můžete z prvních oblastí všech
disků sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze
zbývajících tří oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1
(rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáře uživatelů).

</para><para>

Až nastavíte vícedisková zařízení podle chuti, můžete ukončit
<command>mdcfg</command> a vrátit se tak do
<command>partman</command>u, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé
atributy jako souborové systémy a přípojné body.

</para>
   </sect3>