1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
|
<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 33725 -->
<sect3 id="mdcfg">
<title>Nastavení vícediskových zaøízení (Softwarový RAID)</title>
<para>
Jestli¾e máte ve svém poèítaèi více ne¾ jeden pevný
disk<footnote><para>
Ve skuteènosti mù¾ete MD vytvoøit i z oblastí le¾ících na jednom
fyzickém disku, ale nezískáte tím ¾ádnou popisovanou výhodu.
</para></footnote>, mù¾ete vyu¾ít této skuteènosti nastavit disky pro
vìt¹í výkon a/nebo pro vìt¹í bezpeènost dat. Výsledek se nazývá
<firstterm>Vícediskové zaøízení - MD</firstterm> (nebo podle své
nejznámìj¹í varianty <firstterm>softwarový RAID</firstterm>).
</para><para>
Jednodu¹e øeèeno je MD mno¾ina oblastí umístìných na rùzných
discích. Tyto oblasti se v <command>mdcfg</command> spojí dohromady
a vytvoøí <emphasis>logické</emphasis> zaøízení. Toto zaøízení pak
mù¾ete pou¾ívat jako bì¾nou oblast (napøíklad
v <command>partman</command>u ji mù¾ete zformátovat, pøiøadit jí
pøípojný bod atd.).
</para><para>
Co vám tato operace pøinese závisí na typu vícediskového zaøízení,
které vytváøíte. Momentálnì jsou podporovány:
<variablelist>
<varlistentry>
<term>RAID0</term><listitem><para>
Je hlavnì zamìøen na rychlost. RAID0 rozdìlí v¹echna pøíchozí data na
<firstterm>prou¾ky</firstterm> (stripes) a ty pak rovnomìrnì rozmístí
na ka¾dý disk v poli. To mù¾e zvý¹it rychlost ètení a zápisu, ov¹em
pokud jeden z diskù odejde do vìèných lovi¹», odejdou s ním
<emphasis>v¹echna data</emphasis> (èást informace je stále na zdravém
disku (discích), zbývající èást <emphasis>byla</emphasis> na vadném
disku).
</para><para>
Typicky se RAID0 pou¾ívá pro oblast na støíhání videa.
</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>
<term>RAID1</term><listitem><para>
Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místì. Skládá se
z nìkolika (obvykle dvou) stejnì velkých oblastí, kde ka¾dá oblast
obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tøi vìci. Za prvé,
pokud jeden z diskù sel¾e, stále máte data zrcadlena na zbývajících
discích. Za druhé, k dispozici máte pouze èást celkové kapacity
(pøesnìji to je velikost nejmen¹í oblasti v poli). Za tøetí, pokud se
vyskytne vìt¹í poèet po¾adavkù na ètení, mohou se tyto rovnomìrnì
rozdìlit mezi jednotlivé disky, co¾ mù¾e pøinést zajímavé zrychlení
u serverù, kde pøeva¾ují ètecí operace na zápisovými.
</para><para>
Volitelnì mù¾ete mít v poli rezervní disk, který se normálnì nevyu¾ívá
a v pøípadì výpadku jednoho z diskù okam¾itì nahradí jeho místo.
</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>
<term>RAID5</term><listitem><para>
Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí
dat. RAID5, podobnì jako RAID0, rozdìlí v¹echna pøíchozí data na
prou¾ky a poté je roznomìrnì rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je
zde v¹ak podstatný rozdíl v tom, ¾e se samotná data zapisují pouze na
<replaceable>n</replaceable> - 1 diskù. Zbývající
<replaceable>n</replaceable>. disk nezahálí, ale zapí¹e se na nìj
paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo
o RAID4), ale pravidelnì se posouvá tak, aby byly paritní informace
rozmístìny rovnomìrnì na v¹ech discích v poli. V pøípadì výpadku
jednoho z diskù se mù¾e chybìjící informace dopoèítat ze zbývajích dat
a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoò
<emphasis>tøí</emphasis> aktivních zaøízení. Volitelnì mù¾ete mít
v poli rezervní disk, který se normálnì nevyu¾ívá a v pøípadì výpadku
jednoho z diskù okam¾itì nahradí jeho místo.
</para><para>
Jak je vidìt, RAID5 nabízí podobný stupeò spolehlivosti jako RAID1,
ov¹em dosahuje men¹í míry redundance dat. Ètecí operace budou stejnì
rychlé jako na RAID0, ov¹em zápis bude mírnì pomalej¹í kvùli poèítání
paritních informací.
</para></listitem>
</varlistentry>
</variablelist>
Kdybychom mìli shrnout podstatné vlastnosti:
<informaltable>
<tgroup cols="5">
<thead>
<row>
<entry>Typ</entry>
<entry>Minimálnì zaøízení</entry>
<entry>Rezervní zaøízení</entry>
<entry>Pøe¾ije výpadek disku?</entry>
<entry>Dostupné místo</entry>
</row>
</thead>
<tbody>
<row>
<entry>RAID0</entry>
<entry>2</entry>
<entry>ne</entry>
<entry>ne</entry>
<entry>velikost nejmen¹ího zaøízení krát poèet aktivních zaøízení v in RAIDu</entry>
</row>
<row>
<entry>RAID1</entry>
<entry>2</entry>
<entry>volitelnì</entry>
<entry>ano</entry>
<entry>velikost nejmen¹ího zaøízení v RAIDu</entry>
</row>
<row>
<entry>RAID5</entry>
<entry>3</entry>
<entry>volitelnì</entry>
<entry>ano</entry>
<entry>velikost nejmen¹ího zaøízení krát (poèet akt. zaøízení v RAIDu - 1)</entry>
</row>
</tbody></tgroup></informaltable>
</para><para>
Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvìdìt více, rozhodnì se podívejte
na <ulink url="&url-software-raid-howto;">Software RAID HOWTO</ulink>.
</para><para>
Pro vytvoøení vícediskového zaøízení musí být oblasti, ze kterých se
má zaøízení skládat, oznaèeny pro pou¾ití v RAIDu. (To se provádí
v <command>partman</command>u v menu <guimenu>Nastavení
oblasti</guimenu>, kde byste mìli nastavit polo¾ku <guimenu>Pou¾ít
jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro
RAID</guimenuitem>.)
</para><warning><para>
Podpora vícediskových zaøízení je relativnì nedávný pøírùstek
k instalaènímu programu a proto je mo¾né, ¾e pokud se pokusíte pou¾ít
vícediskové zaøízení pro koøenovou oblast (<filename>/</filename>),
tak se mohou objevit nìjaké problémy se zavadìèem. Zku¹ení u¾ivatelé
mohou tyto problémy obejít ruèním nastavením v shellu.
</para></warning><para>
Na první obrazovce <command>mdcfg</command> jenodu¹e vyberte
<guimenuitem>Vytvoøit MD zaøízení</guimenuitem>. Bude vám nabídnut
seznam podporovaných typù vícediskových zaøízení, ze kterého si jeden
vyberte (napø. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného
zaøízení.
</para>
<itemizedlist>
<listitem><para>
RAID0 je velmi jednoduchý — va¹ím jediným úkolem je vybrat
z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvoøit pole.
</para></listitem>
<listitem><para>
RAID1 je tro¹ku slo¾itìj¹í. Nejprve musíte zadat poèet aktivních
a poèet rezervních zaøízení (oblastí), které budou tvoøit RAID. Dále
musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají
být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Poèty vybraných
oblastí se musí rovnat èíslùm, která jste zadali pøed chvílí. Pokud
udìláte chybu a vyberete jiný poèet oblastí, nic se nedìje —
&d-i; vás nenechá pokraèovat, dokud v¹e nespravíte.
</para></listitem>
<listitem><para>
RAID5 se nastavuje stejnì jako RAID1 s drobnou výjimkou — musíte
pou¾ít nejménì <emphasis>tøi</emphasis> aktivní zaøízení.
</para></listitem>
</itemizedlist>
<para>
Poznamenejme, ¾e mù¾ete pou¾ívat více typù vícediskových zaøízení
najednou. Napøíklad pokud máte pro MD vyhrazeny tøi 200 GB pevné disky
a na ka¾dém máte dvì 100 GB oblasti, mù¾ete z prvních oblastí v¹ech
diskù sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro støih videa) a ze
zbývajících tøí oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1
(rozumnì spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáøe u¾ivatelù).
</para><para>
A¾ nastavíte vicedisková zaøízení podle chuti, mù¾ete ukonèit
<command>mdcfg</command> a vrátit se tak do
<command>partman</command>u, kde tìmto zaøízením pøiøadíte obvyklé
atributy jako soubrové systémy a pøípojné body.
</para>
</sect3>
|
