1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
|
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 70188 -->
<sect1 id="debian-orientation"><title>Orientace v &debian;u</title>
<para>
&debian-gnu; se od ostatních distribucí mírně odlišuje. Proto i když
jste již s Linuxem nebo jiným unixovým systémem pracovali, pokud si
chcete udržet systém v pořádku, je třeba se seznámit s tím, jak
distribuce funguje. Tato kapitola vám pomůže se v &debian;u lépe
zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.
</para>
<sect2><title>Balíčkovací systém &debian;u</title>
<para>
Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software, protože
systém je z velké části spravován právě balíčkovacím systémem.
Jedná se o adresáře:
<itemizedlist>
<listitem><para>
<filename>/usr</filename> (vyjma <filename>/usr/local</filename>)
</para></listitem>
<listitem><para>
<filename>/var</filename> (vyjma <filename>/var/local</filename>)
</para></listitem>
<listitem><para>
<filename>/bin</filename>
</para></listitem>
<listitem><para>
<filename>/sbin</filename>
</para></listitem>
<listitem><para>
<filename>/lib</filename>
</para></listitem>
</itemizedlist>
Do vyjmenovaných adresářů byste neměli zasahovat, protože byste mohli
narušit informace udržované balíčkovacím systémem a mohlo by to vést
až k nefunkčním aplikacím.
Například když nahradíte program <filename>/usr/bin/perl</filename>,
nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku
<classname>perl</classname> o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé
tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu <quote>hold</quote>.
</para><para>
Jedna z nejlepších instalačních metod je určitě apt. Můžete ji použít
z příkazové řádky programem <command>apt</command>, nebo v
celoobrazovkové textové aplikaci <application>aptitude</application>.
Apt vám dovolí sloučit všechny archivy (main, contrib a non-free),
takže můžete instalovat jak standardní, tak exportně omezené verze
balíčků.
</para>
</sect2>
<sect2><title>Další software pro &debian;</title>
<para>
I když máte po instalaci systému &debian; k dispozici oficiální
repositáře balíčků, je možné, že budete potřebovat software, který se
v nich nenachází. V takovém případě se můžete poohlédnout po dalších
více či méně oficiálních repositářích, které mohou daný software
obsahovat. Jeden komentovaný seznam repositářů naleznete Wiki stránce
<ulink url="&url-debian-wiki-software;">Dostupný software pro &debian;
(stabilní vydání)</ulink>
</para>
</sect2>
<sect2><title>Správa různých verzí programů</title>
<para>
Pokud udržujete více verzí různých aplikací, bude vás zajímat
manuálová stránka příkazu <command>update-alternatives</command>.
</para>
</sect2>
<sect2><title>Správa Cronu</title>
<para>
Všechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být
v adresáři <filename>/etc</filename>, protože to jsou konfigurační
soubory. Pokud spouštíte administrátorské úlohy denně, týdně, nebo
měsíčně, umístěte je do
<filename>/etc/cron.{daily,weekly,monthly}</filename>. Spouštění
těchto úloh je řízeno souborem <filename>/etc/crontab</filename>.
Úlohy poběží postupně podle abecedního pořadí.
</para><para>
Jestliže však máte speciálnější požadavky (potřebujete úlohu spouštět
pod jiným uživatelem nebo chcete úlohu pouštět v určitém čase nebo
intervalu), můžete použít soubor <filename>/etc/crontab</filename>,
nebo ještě lépe <filename>/etc/cron.d/cokoliv</filename>. Tyto soubory
mají navíc pole pro jméno uživatele, pod kterým se má úloha spustit.
</para><para>
V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky
rozpozná a začne používat — není potřeba spouštět žádný příkaz.
Další informace jsou v cron(8), crontab(5) a
<filename>/usr/share/doc/cron/README.Debian</filename>.
</para>
</sect2>
</sect1>
|
