summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/cs/post-install/orientation.xml
blob: 5a5d38f81a5b049b1a7882dce4e923e34738fd20 (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 31137 -->

 <sect1 id="debian-orientation"><title>Orientace v Debianu</title>
<para>

&debian; se od ostatních linuxových distribucí mírně odlišuje.
Proto i když jste již s Linuxem pracovali, pokud si chcete udržet
systém v pořádku, je třeba se seznámit s tím, jak distribuce funguje.
Tato kapitola vám pomůže se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná
pouze o letmý přehled.

</para>

  <sect2><title>Balíčkovací systém Debianu</title>
<para>

Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software, protože
systém je z velké části spravován právě balíčkovacím systémem.
Jedná se o adresáře:

<itemizedlist>
<listitem><para>

<filename>/usr</filename> (vyjma <filename>/usr/local</filename>)

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>/var</filename> (vyjma <filename>/var/local</filename>)

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>/bin</filename>

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>/sbin</filename>

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>/lib</filename>

</para></listitem>
</itemizedlist>

Do vyjmenovaných adresářů byste neměli zasahovat, protože byste mohli
narušit informace udržované balíčkovacím systémem a mohlo by to vést
až k nefunkčním aplikacím.
Například když nahradíte program <filename>/usr/bin/perl</filename>,
nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku
<classname>perl</classname> o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé
tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu <quote>hold</quote>.

</para><para>

Jedna z nejlepších instalačních metod je určitě apt. Můžete ji použít
z příkazové řádky programem <command>apt-get</command>, nebo v
celoobrazovkové textové aplikaci <application>aptitude</application>.
Apt vám dovolí sloučit všechny archivy (main, contrib a non-free),
takže můžete instalovat jak standardní, tak exportně omezené verze
balíčků.

</para>
  </sect2>

  <sect2><title>Správa různých verzí programů</title>
<para>

Pokud udržujete více verzí různých aplikací, bude vás zajímat
manuálová stránka příkazu <command>update-alternatives</command>.

</para>
  </sect2>

  <sect2><title>Správa Cronu</title>
<para>

Všechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být
v adresáři <filename>/etc</filename>, protože to jsou konfigurační
soubory. Pokud spouštíte administrátorské úlohy denně, týdně, nebo
měsíčně, umístěte je do
<filename>/etc/cron.{daily,weekly,monthly}</filename>. Spouštění
těchto úloh je řízeno souborem <filename>/etc/crontab</filename>.
Úlohy poběží postupně podle abecedního pořadí.

</para><para>

Jestliže však máte speciálnější požadavky (potřebujete úlohu spouštět
pod jiným uživatelem nebo chcete úlohu pouštět v určitém čase nebo
intervalu), můžete použít soubor <filename>/etc/crontab</filename>,
nebo ještě lépe <filename>/etc/cron.d/cokoliv</filename>. Tyto soubory
mají navíc pole pro jméno uživatele, pod kterým se má úloha spustit.

</para><para>

V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky
rozpozná a začne používat &mdash; není potřeba spouštět žádný příkaz.
Další informace jsou v cron(8), crontab(5) a
<filename>/usr/share/doc/cron/README.Debian</filename>.

</para>
  </sect2>
 </sect1>