summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/cs/partitioning/partition/ia64.xml
blob: d9640866a5100fba23887294ada82125f9d683dc (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 28672 -->

  <sect2 arch="ia64"><title>Dělení disku na &arch-title;</title>
<para>

Výchozím dělicím programem instalačního systému je
<command>partman</command>. <command>partman</command> se stará
o správné rozdělení disku, správu přípojných bodů a hlavně dává pozor,
aby jste neudělali nějakou logickou chybu, která by zabránila
instalaci. Protože toho má na starosti víc než dost, přenechává
samotné dělení disku programu <command>parted</command>.

</para><note><title>Různé formáty tabulky oddílů</title><para>

IA64 EFI firmware podporuje dva formáty tabulky oddílů &mdash; GPT
a MS-DOS. Formát MS-DOS se typicky používá na počítačích i386 a pro
systémy ia64 se již nedoporučuje. Přestože instalační systém nabízí
dva programy pro dělení disku (<command>cfdisk</command>
a <command>parted</command>), měli byste používat pouze druhý z nich,
protože jenom <command>parted</command> zvládá oba formáty tabulky
oddílů.

</para></note><para>

Pokud v <command>partman</command>u zvolíte automatické rozdělení
disků, automaticky se na začátku prvního disku vytvoří malá EFI
oblast. Jestliže rozdělujete disk ručně, můžete ji vytvořit stejným
způsobem, jako třeba <emphasis>swap</emphasis>.

</para><para>

Pokud byste náhodou potřebovali vytvořit tak speciální rozdělení
disku, že by to <command>partman</command> nezvládl, můžete se
přepnout do shellu a ručně spustit program <command>parted</command>.
Bohužel je <command>parted</command> ovládaný z příkazové řádky a tím
pádem se nepoužívá tak jednoduše jako <command>partman</command>.
Předpokládejme, že chcete smazat celý disk a vytvořit tabulku GPT
a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto:

<informalexample><screen>
      mklabel gpt
      mkpartfs primary fat 0 50
      mkpartfs primary linux-swap 51 1000
      mkpartfs primary ext2 1001 3000
      set 1 boot on
      print
      quit
</screen></informalexample>

Tím se vytvoří nová tabulka rozdělení disku a tři oblasti pro použití
jako zaváděcí oblast EFI, virtuální paměť a kořenový souborový
systém. Nakonec se oblasti EFI nastaví příznak pro zavádění.
Oblasti se zadávají v megabajtech tak, že uvedete posunutí počátku
a konce oblasti od začátku disku. V příkladu jsme vytvořili oblast se
souborovým systémem ext2 o velikosti 1999MB, která začíná na
1001. megabajtu od začátku disku.
Poznámka: Formátování odkládací oblasti programem
<command>parted</command> může trvat několik minut, protože se
kontroluje výskyt vadných bloků.

</para>
  </sect2>

  <sect2 arch="ia64"><title>Požadavky na zaváděcí oblast</title>
<para>

ELILO, zavaděč na ia64, vyžaduje oblast obsahující souborový systém
FAT. Jestliže jste použili oblasti GPT, měla by mít nastaven příznak
<userinput>boot</userinput>; pokud jste použili oblasti MS-DOS, pak by
měla být typu <quote>EF</quote>. Oblast musí být dostatečně velká, aby
se do ní vešel zavaděč, jádra a případné RAMdisky. Obvykle stačí 16MB,
ale jestli experimentujete s více jádry, klidně použijte oblast
o velikosti 128MB.

</para><para>

Protože EFI Boot Manager a EFI Shell plně podporují tabulku rozdělení
typu GPT, nemusí být zaváděcí oblast nutně první a dokonce ani nemusí
být na stejném disku. To se hodí v případech, když tuto oblast
zapomenete alokovat a zjistíte to až později po vytvoření
a zformátování jiných oblastí. <command>partman</command> na tento
problém myslí a hlídá, zda je při ukončení <command>partman</command>u
zaváděcí EFI oblast vytvořená a zda existuje platná kořenová oblast.
To vám dává možnost opravit rozdělení disku ještě před instalací
balíků (což by v dané chvíli většinou nedávalo smysl). Nejjednodušší
cesta k nápravě je zmenšit poslední oblast na disku a použít vzniklé
volné místo právě pro zaváděcí EFI oblast.

</para><para>

Velmi se doporučuje vytvořit zaváděcí EFI oblast na stejném disku,
kde leží <emphasis>kořenový</emphasis> souborový systém.

</para>
  </sect2>

  <sect2 arch="ia64"><title>Diagnostické EFI oblasti</title>
<para>

EFI firmware je mnohem propracovanější než obvyklé BIOSy, které můžete
nalézt ve většině osobních počítačů třídy x86. Někteří výrobci
využívají možností EFI a ukládají si na systémový disk do speciální
oblasti diagnostické programy a nástroje pro správu
systému. Podrobnější informace o této oblasti se dozvíte v dokumentaci
k systému. Nejjednodušší cesta k vytvoření diagnostické oblasti je
vytvořit ji v <command>partman</command>u zároveň se zaváděcí EFI
oblastí.

</para>
  </sect2>