1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
|
<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 28997 -->
<sect1 id="device-names">
<title>Jak Linux pojmenovává pevné disky</title>
<para>
Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odlišné názvy než v jiných
operačních systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování
disku a připojování oblastí. Základní zařízení:
</para>
<itemizedlist arch="not-s390">
<listitem><para>
První disketová jednotka je nazvána <filename>/dev/fd0</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Druhá disketová jednotka je <filename>/dev/fd1</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je
<filename>/dev/sda</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Druhý disk na SCSI (vyšší číslo na sběrnici) je
<filename>/dev/sdb</filename> atd.
</para></listitem>
<listitem><para>
První SCSI CD mechanice odpovídá <filename>/dev/scd0</filename> nebo
také <filename>/dev/sr0</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Hlavní (master) disk na prvním IDE řadiči se jmenuje
<filename>/dev/hda</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Podřízený (slave) disk na prvním IDE řadiči je
<filename>/dev/hdb</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny
<filename>/dev/hdc</filename> a <filename>/dev/hdd</filename>. Novější
IDE řadiče mají dva kanály, které se chovají jako dva řadiče.
<phrase arch="m68k">
Písmena se mohou lišit od toho, co na Macintoshi zobrazuje program
pdisk (např. to co se v pdisku zobrazuje jako
<filename>/dev/hdc</filename>, se může v Debianu objevit jako
<filename>/dev/hda</filename>).
</phrase>
</para></listitem>
<listitem arch="i386"><para>
Prvnímu XT disku odpovídá <filename>/dev/xda</filename>.
</para></listitem>
<listitem arch="i386"><para>
Druhému XT disku odpovídá <filename>/dev/xdb</filename>.
</para></listitem>
<listitem arch="m68k"><para>
První ACSI zařízení se jmenuje <filename>/dev/ada</filename>, druhému
odpovídá <filename>/dev/adb</filename>.
</para></listitem>
</itemizedlist>
<itemizedlist arch="s390">
<listitem><para>
První DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasda</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Druhé DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasdb</filename>, atd.
</para></listitem>
</itemizedlist>
<para arch="not-s390">
Oddíly na discích jsou rozlišeny připojením čísla k názvu zařízení:
<filename>sda1</filename> a <filename>sda2</filename> představují
první a druhý oddíl prvního SCSI disku.
</para><para arch="not-s390">
Například uvažujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na
SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení
<filename>sda</filename>, druhému <filename>sdb</filename>. Tři oddíly
na disku <filename>sda</filename> by byly pojmenovány
<filename>sda1</filename>, <filename>sda2</filename>,
<filename>sda3</filename>. Stejné schéma značení platí i pro disk
<filename>sdb</filename> a jeho oblasti.
</para><para arch="not-s390">
Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze
zpráv, které Linux vypisuje při startu.
</para><para arch="i386">
Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem
oddílu 1 až 4. Například <filename>/dev/hda1</filename> odpovídá
prvnímu primárnímu oddílu na prvním IDE disku. Logické oddíly jsou
číslovány od 5, takže na stejném disku má první logický oddíl označení
<filename>/dev/hda5</filename>. Rozšířený oddíl, tj. primární oddíl
obsahující logické oddíly, sám o sobě použitelný není.
To platí jak pro IDE, tak SCSI disky.
</para><para arch="m68k">
Systémy VMEbus používající disketovou SCSI mechaniku TEAC FC-1 ji
uvidí jako normální SCSI disk. Aby byla identifikace mechaniky
jednodušší, instalační program vytvoří symbolický odkaz na příslušné
zařízení a pojmenuje ho <filename>/dev/sfd0</filename>.
</para><para arch="sparc">
Sunovské oblasti povolují mít 8 samostatných oblastí (nebo
také plátků (slices)). Třetí oblast bývá obvykle (a je to tak
doporučováno) oblast <quote>celého disku</quote> (Whole disk).
Tato oblast obsahuje všechny sektory na disku a obvykle je používána
zavaděčem systému (buď SILO nebo vlastním zavaděčem od Sunu).
</para><para arch="s390">
Na oblasti na disku se můžete odkazovat pomocí čísel přidaných za
název disku: <filename>dasda1</filename> a <filename>dasda2</filename>
představují první a druhou oblast na prvním DASD zařízení v systému.
</para>
</sect1>
|