blob: dfccad60b37b56c37c23874a9c0cee698995782e (
plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
|
<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 64772 -->
<sect1 arch="linux-any" id="device-names">
<title>Jak Linux pojmenovává pevné disky</title>
<para>
Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odlišné názvy než v jiných
operačních systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování
disku a připojování oblastí. Základní zařízení:
</para>
<itemizedlist arch="not-s390">
<listitem><para>
První disketová jednotka je nazvána <filename>/dev/fd0</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Druhá disketová jednotka je <filename>/dev/fd1</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je
<filename>/dev/sda</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Druhý disk na SCSI (vyšší číslo na sběrnici) je
<filename>/dev/sdb</filename> atd.
</para></listitem>
<listitem><para>
První SCSI CD mechanice odpovídá <filename>/dev/scd0</filename> nebo
také <filename>/dev/sr0</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Hlavní (master) disk na prvním IDE řadiči se jmenuje
<filename>/dev/hda</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Podřízený (slave) disk na prvním IDE řadiči je
<filename>/dev/hdb</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny
<filename>/dev/hdc</filename> a <filename>/dev/hdd</filename>. Novější
IDE řadiče mají dva kanály, které se chovají jako dva řadiče.
</para></listitem>
</itemizedlist>
<itemizedlist arch="s390">
<listitem><para>
První DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasda</filename>.
</para></listitem>
<listitem><para>
Druhé DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasdb</filename>, atd.
</para></listitem>
</itemizedlist>
<para arch="not-s390">
Oddíly na discích jsou rozlišeny připojením čísla k názvu zařízení:
<filename>sda1</filename> a <filename>sda2</filename> představují
první a druhý oddíl prvního SCSI disku.
</para><para arch="not-s390">
Například uvažujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na
SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení
<filename>sda</filename>, druhému <filename>sdb</filename>. Tři oddíly
na disku <filename>sda</filename> by byly pojmenovány
<filename>sda1</filename>, <filename>sda2</filename>,
<filename>sda3</filename>. Stejné schéma značení platí i pro disk
<filename>sdb</filename> a jeho oblasti.
</para><para arch="not-s390">
Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze
zpráv, které Linux vypisuje při startu.
</para><para arch="x86">
Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem
oddílu 1 až 4. Například <filename>/dev/hda1</filename> odpovídá
prvnímu primárnímu oddílu na prvním IDE disku. Logické oddíly jsou
číslovány od 5, takže na stejném disku má první logický oddíl označení
<filename>/dev/hda5</filename>. Rozšířený oddíl, tj. primární oddíl
obsahující logické oddíly, sám o sobě použitelný není.
To platí jak pro IDE, tak SCSI disky.
</para><para arch="sparc">
Sunovské oblasti povolují mít 8 samostatných oblastí (nebo
také plátků (slices)). Třetí oblast bývá obvykle (a je to tak
doporučováno) oblast <quote>celého disku</quote> (Whole disk).
Tato oblast obsahuje všechny sektory na disku a obvykle je používána
zavaděčem systému (buď SILO nebo vlastním zavaděčem od Sunu).
</para><para arch="s390">
Na oblasti na disku se můžete odkazovat pomocí čísel přidaných za
název disku: <filename>dasda1</filename> a <filename>dasda2</filename>
představují první a druhou oblast na prvním DASD zařízení v systému.
</para>
</sect1>
|
