path: root/cs/install-methods/install-tftp.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 54017 -->

 <sect1 condition="supports-tftp" id="install-tftp">
 <title>Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP</title>
<para>

Pokud je váš počítač připojen do lokální sítě, můžete jej zavést ze
sítě pomocí TFTP. Jestliže chcete pomocí TFTP zavést instalační
systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do
specifických adresářů a povolit zavádění vaší stanice.

</para><para>

Musíte nastavit TFTP server a často i DHCP server
<phrase condition="supports-rarp"> nebo RARP </phrase>
<phrase condition="supports-bootp"> nebo BOOTP </phrase> server.

</para><para>

<phrase condition="supports-rarp"> Klientovi můžete sdělit jeho IP
adresu protokolem RARP (Reverse Address Resolution Protocol) nebo BOOTP.
</phrase>

<phrase condition="supports-bootp"> BOOTP je IP protokol, který
informuje počítač o jeho IP adrese a prozradí mu, odkud si má stáhnout
zaváděcí obraz.
</phrase>

<phrase arch="m68k"> Na systémech VMEbus existuje ještě jedna možnost:
IP adresu můžete ručně nastavit v boot ROM.
</phrase>

DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnější, zpětně
kompatibilní rozšíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou být
nastaveny pouze pomocí DHCP.

</para><para arch="powerpc">

Pokud máte NewWorld Power Macintosh, je lepší použít místo BOOTP
protokol DHCP, protože některé novější počítače se neumí protokolem
BOOTP zavést.

</para><para arch="alpha">

Na rozdíl od Open Firmware, který je stanicích Sparc a PowerPC,
konzole SRM <emphasis>nemůže</emphasis> použít protokol RARP za
účelem získání IP adresy. Proto musíte pro zavedení Alphy ze sítě
použít protokol BOOTP<footnote><para>

Systémy Alpha mohou také síťově nabootovat pomocí DECNet MOP
(Maintenance Operations Protocol), ale tato možnost není dále
popsána. Pravděpodobně ale bude váš lokální OpenVMS operátor
štěstím bez sebe, když ho požádáte o pomoc při zavedení Linuxu
na své Alphě.

</para></footnote>. Také můžete zadat nastavení síťových rozhraní
přímo v SRM konzoli.

</para><para arch="hppa">

Některé starší stroje HPPA (tj. 715/75) používají místo BOOTP protokol
RBOOTD. Pro tyto účely slouží v Debianu balík
<classname>rbootd</classname>.

</para><para>

Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se používá protokol TFTP
(Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můžete použít server na
libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se
vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a
GNU/Linux.

<note arch="x86"><para>

Abyste mohli využít PXE (Pre-boot Execution Environment) metodu TFTP
zavádění, musíte mít TFTP server s podporou
<userinput>tsize</userinput>, například <command>tftp-hpa</command>
nebo <classname>atftpd</classname> (doporučujeme první zmíněný).

</para></note></para>

&tftp-rarp.xml;
&tftp-bootp.xml;
&tftp-dhcp.xml;

  <sect2 id="tftpd">
  <title>Povolení TFTP serveru</title>
<para>

Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat,
zda je <command>tftpd</command> povolen. Toho obvykle docílíte
následující řádkou v souboru <filename>/etc/inetd.conf</filename>:

<informalexample><screen>
tftp dgram udp wait nobody /usr/sbin/tcpd in.tftpd /tftpboot
</screen></informalexample>

Při instalaci z debianích balíků se o nic nemusíte starat, protože
se tento řádek založí automaticky při instalaci balíku.

</para><note><para>

TFTP servery historicky používaly pro uložení nabízených obrazů
adresář <filename>/tftpboot</filename>. Aby byl &debian; v souladu se
standardem <ulink url="&url-fhs-home;">FHS</ulink>, mohou debianí
balíky používat jiná umístění. Například
<classname>tftpd-hpa</classname> implicitně používá adresář
<filename>/var/lib/tftpboot</filename>. Je proto možné, že budete
muset cesty uváděné v této kapitole upravit pro konkrétní situaci.

</para></note><para>

Podívejte se do souboru <filename>/etc/inetd.conf</filename> a
zapamatujte si název adresáře, jehož jméno je za
<command>in.tftpd</command>;<footnote><para>

Všechny alternativní <command>in.tftpd</command> v Debianu by měly
automaticky zaznamenávat všechny požadavky, které jim byly zaslány, do
systémových logů. To se hodí zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá
tak, jak má. Některé TFTP servery umí zvýšit svou upovídanost
parametrem <userinput>-v</userinput>.

</para></footnote> budete jej dále potřebovat. Pokud musíte změnit
obsah souboru <filename>/etc/inetd.conf</filename>, musíte také
upozornit proces <command>inetd</command>, aby aktualizoval svá
nastavení.  Na počítači s Debianem stačí spustit
<userinput>/etc/init.d/inetd reload</userinput>.  Na jiných systémech
musíte zjistit ID běžícího procesu <command>inetd</command> a spustit
<userinput>kill -HUP <replaceable>pid-inetd</replaceable></userinput>.

</para><para arch="mips">

Pokud je vaším TFTP serverem GNU/Linux s jádrem 2.4.X a instalujete na
počítač SGI, musíte na něm následujícím příkazem vypnout <quote>Path
MTU discovery</quote>:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>echo 1 &gt; /proc/sys/net/ipv4/ip_no_pmtu_disc</userinput>
</screen></informalexample>

Pokud tak neučiníte, PROM na SGI nebude moci stáhnout jádro.
Dále zkontrolujte že TFTP pakety jsou posílány z portu menšího než
32767, protože jinak by se přenos zastavil po prvním paketu.
Rozsah zdrojových portů, které má TFTP server používat se nastaví
příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>echo "2048 32767" &gt; /proc/sys/net/ipv4/ip_local_port_range</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>

  <sect2 id="tftp-images">
  <title>Přesun TFTP obrazů na místo</title>
<para>

Dále je potřeba umístit příslušný TFTP obraz (viz
<xref linkend="where-files"/>) do adresáře, kde má
<command>tftpd</command> uloženy obrazy.
Bohužel TFTP klient očekává jméno
souboru v určitém tvaru, pro který neexistují žádné závazné
standardy. Proto ještě musíte na příslušný obraz vytvořit odkaz, který
<command>tftpd</command> použije pro zavedení konkrétního klienta.

</para><para arch="powerpc">

Na strojích NewWorld Power Macintosh budete muset nastavit jako
zaváděcí TFTP obraz zavaděč <command>yaboot</command>.
<command>Yaboot</command> si pak sám přes TFTP stáhne obrazy jádra a
RAMdisku. Z adresáře <filename>netboot/</filename> musíte stáhnout
následující soubory:

<itemizedlist>
<listitem><para>

<filename>vmlinux</filename>

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>initrd.gz</filename>

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>yaboot</filename>

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>yaboot.conf</filename>

</para></listitem>
<listitem><para>

<filename>boot.msg</filename>

</para></listitem>
</itemizedlist>

</para><para arch="x86">

Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru
<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí
rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí
obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako
jméno souboru pro zavedení zasílal <filename>pxelinux.0</filename>.

</para><para arch="ia64">

Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru
<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí
rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí
obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako
jméno souboru pro zavedení zasílal
<filename>/debian-installer/ia64//elilo.efi</filename>.

</para>

   <sect3 arch="alpha">
   <title>Zavedení Alphy přes TFTP</title>
<para>

Na systémech Alpha musíte v SRM konzoli zadat jméno obrazu (jako
relativní cestu k adresáři se zaváděcími obrazy) jako parametr
argumentu <userinput>-file</userinput> příkazu
<userinput>boot</userinput>. Stejného výsledku dosáhnete nastavením
proměnné <userinput>BOOT_FILE</userinput>.
Eventuálně můžete jméno specifikovat rovněž pomocí BOOTP
(při konfiguraci ISC <command>dhcpd</command> použijte direktivu
<userinput>filename</userinput>). Na SRM konzoli, na rozdíl od Open
Firmwaru, <emphasis>neexistuje</emphasis> standardní jméno souboru,
takže <emphasis>musíte</emphasis> zadat jméno souboru jednou z
popsaných metod.

</para>
   </sect3>

   <sect3 arch="sparc">
   <title>TFTP zavádění na počítačích SPARC</title>
<para>

Některé počítače SPARC přidávají k názvu souboru jména podarchitektur
jako třeba <quote>SUN4M</quote> nebo <quote>SUN4C</quote>. Pokud třeba
máte počítač s podarchitekturou SUN4C a IP adresa je 192.168.1.3, pak
jméno souboru bude <filename>C0A80103.SUN4C</filename>. Převod IP
adresy na hexadecimální čísla můžete provést jednoduše v shellu
příkazem

<informalexample><screen>
<prompt>$</prompt> <userinput>printf '%.2x%.2x%.2x%.2x\n' <replaceable>10 0 0 4</replaceable></userinput>
</screen></informalexample>

kde čísla <replaceable>10 0 0 4</replaceable> představují IP adresu (v
tomto případě 10.0.0.4). Výsledek ještě musíte převést na velká
písmena a případně připojit název podarchitektury.

</para><para>

Jestliže jste vše zadali správně, měl by příkaz <userinput>boot
net</userinput> zadaný v OpenPROM nahrát obraz. Pokud obraz nebyl
nalezen, zkontrolujte logy svého tftp serveru, abyste zjistili, o jaký
obraz počítač požádal.

</para><para>

Některé sparc systémy můžete donutit hledat konkrétní soubor přidáním
jména souboru na konec OpenPROM příkazu <userinput>boot</userinput>
(např. <userinput>boot net muj-sparc.obraz</userinput>). Soubor musí
samozřejmě ležet v adresáři prohledávaném TFTP serverem.

</para>
   </sect3>

   <sect3 arch="m68k">
   <title>TFTP zavádění na systémech BVM/Motorola</title>
<para>

Pro systémy BVM a Motorola VMEbus nakopírujte soubory
&bvme6000-tftp-files; do adresáře <filename>/tftpboot/</filename>.

</para><para>

Poté nakonfigurujte boot ROM nebo BOOTP server, aby nejprve z TFTP
serveru natáhl soubory <filename>tftplilo.bvme</filename> nebo
<filename>tftplilo.mvme</filename>.
Další informace o konfiguraci systémově specifických částí pro svou
podarchitekturu získáte v souboru <filename>tftplilo.txt</filename>.

</para>
   </sect3>

   <sect3 arch="mips">
   <title>TFTP zavádění na SGI</title>
<para>

U počítačů SGI se můžete spolehnout na <command>bootpd</command>,
že předá správné jméno TFTP souboru. Jméno se zadává v souboru
<filename>/etc/bootptab</filename> jako parametr
<userinput>bf=</userinput> nebo v souboru
<filename>/etc/dhcpd.conf</filename> parametrem
<userinput>filename=</userinput>.

</para>
   </sect3>

   <sect3 arch="mips">
   <title>TFTP zavádění na Broadcom BCM91250A a BCM91480B</title>
<para>

DHCP nemusíte nijak zvlášť nastavovat, protože celou cestu k souboru,
který se má nahrát, zadáte do CFE.

</para>
   </sect3>
  </sect2>

<!-- FIXME: commented out since it seems too old to be usable and a current
            way is not known

  <sect2 id="tftp-low-memory">
  <title>TFTP instalace na systémech s nedostatkem paměti</title>
<para>

Na některých systémech se standardní instalační RAMdisk a zaváděcí
TFTP obraz nemusí vlézt do paměti. V takovém případě musíte navíc přes
NFS připojit také kořenový adresář. Tento postup je shodný s instalací
na bezdiskové nebo bezdatové klienty.

</para><para>

Nejprve proveďte všechny kroky podle <xref linkend="install-tftp"/>.

<orderedlist>
<listitem><para>

Nakopírujte obraz linuxového jádra (<userinput>a.out</userinput> verzi
pro vaši architekturu) na TFTP server.

</para></listitem>
<listitem><para>

Na NFS serveru rozbalte kořenový archiv. (NFS i TFTP mohou běžet na
stejném počítači):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /tftpboot</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvzf root.tar.gz</userinput>
</screen></informalexample>

Ujistěte se, že používáte GNU <command>tar</command>, protože některé
implementace (konkrétně ta na SunOS) pracují (chybně) se zařízeními
jako s obyčejnými soubory.

</para></listitem>
<listitem><para>

Na klienta exportujte adresář
<filename>/tftpboot/debian-sparc-root</filename> (s rootovským
přístupem). Tj. do souboru <filename>/etc/exports</filename> přidejte
následující řádek (toto je GNU/Linux syntaxe - pro SunOS by to mělo
být podobné):

<informalexample><screen>
/tftpboot/debian-sparc-root <replaceable>klient</replaceable>(rw,no_root_squash)
</screen></informalexample>

Poznámka: <replaceable>klient</replaceable> je jméno nebo IP adresa
instalovaného počítače tak, jak ji vidí server, když se klient zavádí.

</para></listitem>
<listitem><para>

Vytvořte symbolický odkaz z klientské IP adresy, v tečkové notaci,
na soubor <filename>debian-sparc-root</filename> v adresáři
<filename>/tftpboot</filename>.
Například pokud je IP adresa klienta 192.168.1.3, napište:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s debian-sparc-root 192.168.1.3</userinput>
</screen></informalexample>

</para></listitem>
</orderedlist>

</para>

  </sect2>

  <sect2 condition="supports-nfsroot">
  <title>Instalace za použití TFTP a NFS</title>
<para>

Instalace přes TFTP a použití kořenového adresáře přes NFS je podobné
jako <xref linkend="tftp-low-memory"/>, protože nebudete do paměti
nahrávat RAMdisk, ale zavedete systém z kořenového souborového systému
připojeného přes NFS. Musíte pak nahradit symbolický odkaz, aby
ukazoval na jádro (například <filename>linux-a.out</filename>) a ne na
tftp obraz.

</para><para>

RARP/TFTP vyžadují, aby všechny démony běžely na stejném serveru.
(Stanice totiž odešle TFTP požadavek tomu, kdo odpoví na RARP
zprávu).

</para><para>

Nyní máte nachystáno vše potřebné a můžete přejít k zavedení klientské
stanice &mdash; <xref linkend="boot-tftp"/>.

</para>

  </sect2>

END FIXME -->

 </sect1>