path: root/cs/hardware/hardware-supported.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 70321 -->

 <sect1 id="hardware-supported">
 <title>Podporovaná zařízení</title>
<para>

&debian; neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem
Linuxu nebo kFreeBSD a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové
architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu nebo kFreeBSD,
knihovna libc, překladač <command>gcc</command> atd., a pro kterou
existuje port &debian;u, můžete &debian; nainstalovat. Viz stránka s porty
(<ulink url="&url-ports;"></ulink>).

</para><para>

Než abychom se snažili popsat všechny podporované konfigurace
hardwaru pro architekturu &arch-title;, zaměříme se spíše na obecné
informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci.

</para>

  <sect2><title>Podporované počítačové architektury</title>
<para>

&debian; GNU/Linux &release; podporuje deset hlavních počítačových
architektur a několik jejich variant.

</para><para>

<informaltable>
<tgroup cols="4">
<thead>
<row>
  <entry>Architektura</entry>
  <entry>Označení v &debian;u</entry>
  <entry>Podarchitektura</entry>
  <entry>Varianta</entry>
</row>
</thead>

<tbody>
<row>
  <entry>Intel x86</entry>
  <entry>i386</entry>
  <entry></entry>
  <entry></entry>
</row>

<row>
  <entry>AMD64 &amp; Intel 64</entry>
  <entry>amd64</entry>
  <entry></entry>
  <entry></entry>
</row>

<row>
  <entry morerows="1">ARM</entry>
  <entry morerows="1">armel</entry>
  <entry>Marvell Kirkwood a Orion</entry>
  <entry>marvell</entry>
</row><row>
  <entry>Versatile</entry>
  <entry>versatile</entry>
</row>

<row>
  <entry morerows="1">ARM s hardwarovým FPU</entry>
  <entry morerows="1">armhf</entry>
  <entry>multiplatformní</entry>
  <entry>armmp</entry>
</row><row>
  <entry>multiplatformní pro systémy s LPAE</entry>
  <entry>armmp-lpae</entry>
</row>

<row>
  <entry>64 bitové ARM</entry>
  <entry>arm64</entry>
  <entry></entry>
  <entry></entry>
</row>

<row>
  <entry morerows="2">MIPS (big endian)</entry>
  <entry morerows="2">mips</entry>
<!--
  <entry>SGI IP22 (Indy/Indigo 2)</entry>
  <entry>r4k-ip22</entry>
</row><row>
  <entry>SGI IP32 (O2)</entry>
  <entry>r5k-ip32</entry>
</row><row>
-->
  <entry>MIPS Malta (32 bit)</entry>
  <entry>4kc-malta</entry>
</row><row>
  <entry>MIPS Malta (64 bit)</entry>
  <entry>5kc-malta</entry>
</row><row>
  <entry>Cavium Octeon</entry>
  <entry>octeon</entry>
</row>

<row>
  <entry morerows="3">MIPS (little endian)</entry>
  <entry morerows="3">mipsel</entry>
</row><row>
  <entry>MIPS Malta (32 bit)</entry>
  <entry>4kc-malta</entry>
</row><row>
  <entry>MIPS Malta (64 bit)</entry>
  <entry>5kc-malta</entry>
</row><row>
  <entry>Cavium Octeon</entry>
  <entry>octeon</entry>
</row><row>
  <entry>Loongson 3A</entry>
  <entry>loongson-3</entry>
</row>

<row>
  <entry>IBM/Motorola PowerPC</entry>
  <entry>powerpc</entry>
  <entry></entry>
  <entry></entry>
<!--
  <entry>PowerMac</entry>
  <entry>pmac</entry>
</row><row>
  <entry>PReP</entry>
  <entry>prep</entry>
-->
</row>

<row>
  <entry>Power Systems</entry>
  <entry>ppc64el</entry>
  <entry>IBM POWER8 nebo novější</entry>
  <entry></entry>
</row>

<!--
<row>
  <entry morerows="1">Sun SPARC</entry>
  <entry morerows="1">sparc</entry>
  <entry>sun4u</entry>
  <entry morerows="1">sparc64</entry>
</row><row>
  <entry>sun4v</entry>
</row>
-->

<!--
<row>
  <entry>IBM S/390</entry>
  <entry>s390</entry>
  <entry>IPL z VM-reader a DASD</entry>
  <entry>generic</entry>
</row>
-->

<row>
  <entry>64 bitové IBM S/390</entry>
  <entry>s390x</entry>
  <entry>IPL z VM-reader a DASD</entry>
  <entry>generic</entry>
</row>

</tbody></tgroup></informaltable>

</para><para>

Tato verze dokumentu se zabývá instalací &debian;u s jádrem
<emphasis>&arch-kernel;</emphasis> na architektuře
<emphasis>&arch-title;</emphasis>. Pro ostatní podporované
architektury jsou návody na stránkách
<ulink url="http://www.debian.org/ports/">Debian-Ports</ulink>.

</para><para condition="new-arch">

Toto je první oficiální vydání systému &debian-gnu; pro architekturu
&arch-title;. K vydání došlo, protože jsme přesvědčeni, že stav
distribuce pro tuto architekturu je již uspokojivý a distribuce může
být oficiálně uvolněna k širšímu použití. Jelikož jde o první verzi
distribuce podporující tuto architekturu, nebyla distribuce prověřena
širokou uživatelskou základnou a proto se v ní mohou vyskytovat chyby.
Jakékoliv problémy, prosím, nahlaste na
<ulink url="&url-bts;">Bug Tracking System</ulink> a nezapomeňte
napsat, že chyba se týká platformy &arch-title; s jádrem &arch-kernel;.
Také bude užitečné sledovat diskuzní list
<ulink url="&url-list-subscribe;">debian-&arch-listname;</ulink>

</para>
  </sect2>

<!-- supported cpu docs -->
&supported-amd64.xml;
&supported-arm.xml;
&supported-i386.xml;
&supported-mips.xml;
&supported-mips64el.xml;
&supported-mipsel.xml;
&supported-powerpc.xml;
&supported-s390.xml;
&supported-sparc.xml;

  <sect2 arch="x86" id="laptops"><title>Notebooky</title>
<para>

Z technického pohledu jsou notebooky obyčejné počítače, tudíž se na ně
vztahuje vše napsané o stolních systémech. V dnešní době funguje
většina notebooků bez problémů, od automatického uspávání po zavření
víka, až po speciální tlačítka pro vypnutí Wi-Fi (<quote>režim
v letadle</quote>). Jestliže notebook obsahuje nestandardní nebo
proprietární hardwarové prvky, je možné že tyto speciální funkce
nebudou fungovat. Na stránce <ulink url="&url-x86-laptop;">Linux
a notebooky</ulink> zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží.

</para>
  </sect2>

  <sect2 condition="defaults-smp">
  <title>Víceprocesorové systémy</title>
<para>

Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Více procesorů v počítači bylo
původně doménou výkonných serverů, ale s uvedením konceptu
<firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů, kdy jeden fyzický čip
obsahuje několik procesorových jednotek, tzv. <quote>jader</quote>, se
s nimi dnes setkáváme prakticky všude.

</para><para>

Standardní jádro v distribuci &debian-gnu; &release; bylo sestaveno
s podporou SMP, což by nemělo vadit ani při instalaci na
jednoprocesorový počítač.

</para>
  </sect2>

  <sect2 condition="smp-alternatives">
  <title>Víceprocesorové systémy</title>
<para>

Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci
&debian-gnu; &release; bylo sestaveno s podporou
<firstterm>SMP-alternatives</firstterm>, což znamená, že jádro samo
rozpozná počet procesorů (nebo procesorových jader) a na
jednoprocesorových počítačích podporu SMP automaticky vypne.

</para><para>

Více procesorů v počítači bylo původně doménou výkonných serverů, ale
s uvedením konceptu <firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů,
kdy jeden fyzický čip obsahuje několik procesorových jednotek,
tzv. <quote>jader</quote>, se s nimi dnes setkáváme prakticky všude.

</para>
  </sect2>

  <sect2 condition="supports-smp">
  <title>Víceprocesorové systémy</title>
<para>

Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci
&debian-gnu; &release; podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo,
protože jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více
procesory, systém však bude využívat pouze první procesor.

</para><para arch="linux-any">

Pro využití více než jednoho procesoru budete muset nahradit jádro
operačního systému, viz <xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro
verze &kernelversion; zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním
systému jádra vyberete v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu>
položku <guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>.

</para>
  </sect2>

  <sect2 condition="supports-smp-sometimes">
  <title>Víceprocesorové systémy</title>
<para>

Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci
&debian; &release; bylo sestaveno s touto podporou, ale v závislosti na
použitém instalačním médiu se toto jádro nemusí nainstalovat
automaticky. Instalaci by to vadit nemělo, protože jádro bez podpory
multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém však
bude využívat pouze první procesor.

</para><para>

Pro využití více procesorů se budete muset podívat, zda se
nainstalovalo SMP jádro. Pokud ne, doinstalujte si příslušný balík.
<phrase arch="linux-any">
Další možnost je sestavit si vlastní jádro operačního systému, viz
<xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro verze &kernelversion;
zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním systému jádra vyberete
v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu> položku
<guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>.</phrase>

</para>
  </sect2>

  <sect2 id="gfx" arch="not-s390">
  <title>Podpora grafických karet</title>
<para>

Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro
kartu existuje ovladač v projektu X.Org a v jádru. Základní podpora
grafického framebufferu je poskytována jádrem, desktopová prostředí
používají X.org. Podpora pokročilých vlastností, jako je hardwarová
akcelerace 3D a videa, závisí na použitém hardwaru a v některých
případech i na instalaci dodatečného <quote>firmware</quote> (viz
<xref linkend="hardware-firmware"/>).

</para><para arch="x86">

Na moderních počítačích by měl grafický režim fungovat zcela
automaticky. Sice byly zaznamenány případy, kdy byl firmware pro
grafickou kartu vyžadován i pro základní podporu grafického režimu,
ale to se jednalo o výjimky. Pro spoustu hardwaru funguje zcela
automaticky i akcelerace 3D, ovšem stále existuje hardware, který pro
správnou funkčnost vyžaduje <quote>binární blob</quote>
(nezdokumentovaná hromada binárního kódu, o kterém není jisté, co
vlastně dělá).

</para><para arch="arm">

Téměř všechny ARMové počítače mají grafický hardware zabudovaný přímo
v sobě. Počítače se slotem pro zasunutí samostatné grafické karty
existují, ale je jich jako šafránu. Naopak celkem běžný je hardware
navržený zcela bez grafického výstupu.

Základní zobrazování přes jaderný framebuffer by mělo fungovat na
všech zařízeních s grafickým hardwarem, avšak rychlá 3D grafika nutně
vyžaduje binární ovladače. Situace se mění docela rychle, ale v době
vydání &releasename; jsou k dispozici svobodné ovladače pro nouveau
(SoC Nvidia Tegra K1) a freedreno (SoC Qualcomm Snapdragon). Ostatní
hardware vyžaduje nesvobodné ovladače třetích stran.

</para><para>

Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích
zařízeních naleznete na <ulink url="&url-xorg;"></ulink>.
&debian-gnu; &release; je dodáván se systémem X.Org verze &x11ver;.

</para><para arch="mips">

X Window System od X.Org je podporován pouze na SGI Indy a O2.

</para><para arch="sparc">

Podporována je většina grafických karet běžně dostupných ve strojích
Sparc. Grafické ovladače X.org jsou dostupné pro framebuffery sunbw2,
suncg14, suncg3, suncg6, sunleo a suntcx, karty Creator3D a Elite3D
(ovladač sunffb), video karty založené na ATI PGX24/PGX64 (ovladač
ati) a karty založené na PermediaII (ovladač glint). Abyste mohli se
systémem X.org používat kartu Elite3D, musíte navíc doinstalovat balík
<classname>afbinit</classname> a přečíst si dokumentaci v něm
obsaženou, kde zjistíte, jak kartu aktivovat.

</para><para arch="sparc">

Není neobvyklé, že ve výchozí konfiguraci mají systémy Sparc dvě
grafické karty. V takovém případě se může stát, že Linux nepřesměruje
svůj výstup na kartu původně zvolenou firmwarem, ale na tu druhou. To
pak může vypadat, jako by se zavádění zaseklo (poslední viditelná
hláška bývá obvykle <computeroutput>Booting
Linux...</computeroutput>). Jedním z možných řešení je fyzické
odstranění jedné z grafických karet. Jinou možností je zakázání jedné
karty pomocí parametru jádra. Nepožadujete-li grafický výstup, můžete
též použít sériovou konzolu. Na některých systémech se sériová konzole
aktivuje automaticky po odpojení klávesnice při vypnutém počítači.

</para>
  </sect2>

&network-cards.xml;
&accessibility-hardware.xml;
&supported-peripherals.xml;

 </sect1>

 <sect1 arch="not-s390" id="hardware-firmware">
 <title>Ovladače vyžadující firmware</title>
<para>

Některý hardware vyžaduje kromě samotného ovladače zařízení také
<firstterm>firmware</firstterm> nebo <firstterm>mikrokód</firstterm>,
který je třeba do zařízení před použitím nahrát. Nejčastěji se s tím
setkáte u síťových karet (obzvláště bezdrátových), ale jsou známa
i některá USB zařízení a dokonce řadiče disků. U mnoha grafických
karet je základní funkčnost dostupná i bez dodatečného firmware,
nicméně pro využití pokročilejších vlastností je třeba mít v systému
nachystaný příslušný soubor s firmwarem.

</para><para>

Ve starších zařízeních býval firmware nahrán permanentně v EEPROM nebo
Flash paměti zařízení přímo od výrobce. To už se dnes příliš nenosí
a proto je nutné soubor s firmwarem do zařízení nahrát při každém
startu počítače. Naštěstí to nemusíme dělat ručně, ale postará se o to
operační systém.

</para><para>

Ve většině případů je firmware dle definice &debian;u nesvobodný a
tudíž jej nelze zařadit ani do distribuce, ani do instalačního
systému. Jestliže je ovladač samotný součástí &debian;u a firmware je
možno legálně distribuovat, je možné, že ho naleznete jako samostatný
balík v sekci non-free.

</para><para>

Naštěstí to neznamená, že takový hardware nemůžete pro instalaci
použít. Počínaje &debian;em 5.0 podporuje &d-i; nahrávání firmwaru
z výměnných médií, jako jsou diskety nebo USB klíčenky. Tomuto tématu
se podrobněji věnuje kapitola <xref linkend="loading-firmware"/>.

</para><para>

Pokud se instalační systém zeptá na soubor s firmwarem pro nějaké
zařízení a vy zrovna firmware nemáte, nebo nechcete do systému
instalovat nesvobodný balík, můžete zkusit pokračovat i bez firmware.
Je docela možné, že zařízení bude fungovat, pouze nebudou dostupné
některé pokročilé funkce (toto je případ některých síťových karet
s ovladačem tg3).

</para>
 </sect1>