path: root/cs/boot-installer/x86.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 68362 -->

  <sect2 arch="any-x86"><title>Zavedení z CD-ROM</title>

&boot-installer-intro-cd.xml;

<!-- We'll comment the following section until we know exact layout -->
<!--

<para>

Disk 1 z oficiální sady debianích CD-ROM pro &arch-title; se vám na
většině počítačů ohlásí promptem <prompt>boot:</prompt>. Klávesou
<keycap>F4</keycap> si můžete zobrazit seznam variant jádra, které
můžete zavést. Do promptu <prompt>boot:</prompt> pak stačí napsat
název varianty (idepci, vanilla, compact, bf24) následovaný klávesou
&enterkey;.

</para><para>

Pokud váš počítač neumožňuje zavedení různých jader z prvního CD
(programem <command>isolinux</command>), vložte do mechaniky jiný
disk. Vypadá to, že do této kategorie spadá většina SCSI mechanik,
takže jejich majitelé musí použít některé ze zbývajících CD.

</para><para>

Každé z CD 2 až 5 obsahuje jinou variantu jádra. (Výběrem vhodného
jádra se zabývá <xref linkend="kernel-choice"/>.)

<variablelist>
<varlistentry>
<term>CD 1</term><listitem><para>

Umožní výběr jádra (pokud žádné nevyberete, standardně se zavede
varianta <quote>idepci</quote>).

</para></listitem></varlistentry>
<varlistentry>
<term>CD 2</term><listitem><para>

Zavede jádro <quote>vanilla</quote>.

</para></listitem></varlistentry>
<varlistentry>
<term>CD 3</term><listitem><para>

Zavede jádro <quote>compact</quote>.

</para></listitem></varlistentry>
<varlistentry>
<term>CD 4</term><listitem><para>

Zavede jádro <quote>idepci</quote>.

</para></listitem></varlistentry>
<varlistentry>
<term>CD 5</term><listitem><para>

Zavede jádro <quote>bf2.4</quote>.

</para></listitem></varlistentry>

 </variablelist>

</para>

-->

  </sect2>

  <sect2 arch="any-x86" id="boot-win32">
  <title>Zavedení z Windows</title>
<para>

Pro zavedení instalátoru z Windows můžete buď

<itemizedlist>
<listitem><para>

získat instalační CD/DVD, <phrase condition="bootable-usb">případně
USB klíčenku,</phrase> jak popisuje kapitola <xref
linkend="official-cdrom"/>, <phrase
condition="bootable-usb">resp. <xref linkend="boot-usb-files"/>,
</phrase> nebo

</para></listitem>
<listitem><para>

stáhnout samostatnou Windows aplikaci dostupnou na zrcadlech &debian;u
jako <filename>tools/win32-loader/stable/win32-loader.exe</filename>

</para></listitem>
</itemizedlist>


</para><para>

Při použití instalačního CD nebo DVD, by se měl příslušný program
spustit automaticky při vložení média do mechaniky. Pokud jej Windows
nespustí, nebo pokud používáte USB klíčenku, můžete (před)instalační
program spustit ručně tak, že se přepnete na příslušné zařízení
a spustíte <command>setup.exe</command>.

</para><para>

Po spuštění programu budete dotázáni na několik předběžných otázek a
následně bude váš systém upraven pro zavedení instalačního systému
&debian;u.

</para>
  </sect2>

  <sect2 arch="x86" id="install-from-dos">
  <title>Zavedení z DOSu</title>
<para>

Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) například ze záchranného nebo
diagnostického média.

</para><para>

Pokud z DOSu můžete přistupovat na CD mechaniku, vložte do ní
instalační CD a přepněte se na ni příkazem

<informalexample><screen>
<userinput><replaceable>d</replaceable>:</userinput>
</screen></informalexample>

kde <replaceable>d</replaceable> je označení vaší CD mechaniky. Pokud
CD mechaniku nemáte, nebo není z DOSu dostupná, nachystejte si předem
příslušné soubory podle <xref linkend="files-loadlin"/> a přepněte se
na disk, kam jste soubory umístili.

</para><para>

Přesuňte se do podadresáře s preferovanou variantou jádra, např.

<informalexample><screen>
<userinput>cd \&x86-install-dir;</userinput>
</screen></informalexample>.

Preferujete-li grafickou instalaci, přejděte ještě do podadresáře
<filename>gtk</filename>

<informalexample><screen>
<userinput>cd gtk</userinput>
</screen></informalexample>.

Nyní spusťte dávku <command>install.bat</command>. Zavede se jádro,
které automaticky spustí instalační systém.

</para>
  </sect2>

  <sect2 arch="x86" id="boot-initrd">
  <title>Zavedení z Linuxu programem <command>LILO</command> nebo
  <command>GRUB</command></title>
<para>

Pro zavedení instalátoru z pevného disku musíte nejprve stáhnout
potřebné soubory a umístit je podle kapitoly <xref
linkend="boot-drive-files"/>.

</para><para>

Plánujete-li z disku jenom nastartovat a poté již všechno stáhnout ze
sítě, měli byste použít soubor
<filename>netboot/debian-installer/&architecture;/initrd.gz</filename>
a odpovídající jádro
<filename>netboot/debian-installer/&architecture;/linux</filename>. To vám
umožní přerozdělit disk, ze kterého jste instalaci spustili.

</para><para>

Pokud během instalace nebudete upravovat diskovou oblast, na které jsou
soubory instalačního systému, můžete použít
<filename>hd-media/initrd.gz</filename>, příslušné jádro a také obraz
CD nebo DVD (musí končit na <literal>.iso</literal>). Instalační
systém pak nebude vyžadovat připojení k síti.

</para><para>

Pro zavaděč <command>LILO</command> musíte v souboru
<filename>/etc/lilo.conf</filename> nastavit dvě důležité věci:

<itemizedlist>
<listitem><para>

říci zavaděči, že má při zavádění použít soubor
<filename>initrd.gz</filename> jako RAMdisk,

</para></listitem>
<listitem><para>

říci jádru <filename>vmlinuz</filename>, že má tento RAMdisk
použít jako svou kořenovou oblast.

</para></listitem>
</itemizedlist>

Následuje příklad <filename>/etc/lilo.conf</filename>:

</para><para>

<informalexample><screen>
image=/boot/newinstall/vmlinuz
       label=newinstall
       initrd=/boot/newinstall/initrd.gz
</screen></informalexample>

Pokud vás zajímají pikantní detaily, prozkoumejte manuálové stránky
<citerefentry> <refentrytitle>initrd</refentrytitle>
<manvolnum>4</manvolnum> </citerefentry> a <citerefentry>
<refentrytitle>lilo.conf</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum>
</citerefentry>. Nyní stačí spustit <userinput>lilo</userinput>
a restartovat počítač.

</para><para>

Postup pro <command>GRUB1</command> je velmi podobný. Do souboru
<filename>menu.lst</filename> v adresáři
<filename>/boot/grub/</filename> (občas též
<filename>/boot/boot/grub/</filename>) přidejte následující záznam
(předpokládejme, že <filename>/boot</filename> leží na první oblasti
prvního disku):

<informalexample><screen>
title  Instalace Debianu
root   (hd0,0)
kernel /boot/newinstall/vmlinuz
initrd /boot/newinstall/initrd.gz
</screen></informalexample>

a restartujte počítač.

</para><para>

Postup pro <command>GRUB2</command> je podobný jako u předchůdce,
jenom soubor se místo <filename>menu.lst</filename> jmenuje
<filename>grub.cfg</filename> a změnil se jeho formát:

<informalexample><screen>
menuentry 'Instalace Debianu' {
  insmod part_msdos
  insmod ext2
  set root='(hd0,msdos1)'
  linux  /boot/newinstall/vmlinuz
  initrd /boot/newinstall/initrd.gz
}
</screen></informalexample>

</para><para>

Od teď by neměl být mezi jednotlivými zavaděči žádný rozdíl.

</para>
  </sect2>

  <sect2 arch="any-x86" condition="bootable-usb" id="usb-boot">
  <title>Zavedení z USB <quote>klíčenky</quote></title>
<para>

Předpokládejme, že jste si připravili vše nezbytné z <xref
linkend="boot-dev-select"/> a <xref linkend="boot-usb-files"/>. Nyní
jednoduše zapojte klíčenku do volného USB portu a restartujte
počítač. Systém by měl nastartovat a měl by zobrazit úvodní obrazovku
s výzvou <prompt>boot:</prompt><footnote><para>Pokud jste ovšem
nepoužili pružný způsob vytvoření klíčenky a tuto možnost
nezakázali.</para></footnote>, kde můžete zadat volitelné parametry,
nebo prostě zmáčknout &enterkey;.

</para>
  </sect2>

  <sect2 arch="x86" condition="supports-floppy-boot" id="floppy-boot">
  <title>Zavedení z disket</title>
<para>

Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle
<xref linkend="create-floppy"/> vytvořili příslušné diskety.
<!--
Jestliže je to nutné, můžete si zaváděcí disketu přizpůsobit,
viz <xref linkend="rescue-replace-kernel"/>.
-->
</para><para>

Zavedení z diskety je jednoduché. Zasuňte disketu do první disketové
jednotky a normálně systém vypněte a znovu zapněte.

</para><para>

Instalace z mechaniky LS-120 (ATAPI verze) je podporovaná, ovšem
musíte jádru zadat umístění virtuální
disketové mechaniky. Docílíte toho zaváděcím parametrem
<emphasis>root=</emphasis>, kterému zadáte zařízení, na které
ovladač ide-floppy připojí mechaniku LS-120. Například pokud ji
máte připojenou jako první IDE zařízení na druhém kabelu, zadáte
<userinput>install root=/dev/hdc</userinput>.

</para><para>

Poznamenejme, že na některých stanicích kombinace kláves
<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>Alt</keycap>
<keycap>Delete</keycap></keycombo> neprovede korektní reset počítače a
je nutné použít <quote>tvrdý restart</quote>. Pokud instalujete z
existujícího operačního systému (např. na stanici, kde je nainstalován
DOS), pak nemáte na výběr. V ostatních případech použijte <quote>tvrdý
restart</quote> během zavádění.

</para><para>

Po stisknutí &enterkey; se objeví hlášení
<computeroutput>Loading...</computeroutput> následované
<computeroutput>Uncompressing Linux...</computeroutput> a několika
stranami o hardwaru vašeho počítače. O této fázi zavádění pojednává
<xref linkend="kernel-msgs"/>.

</para><para>

Po zavedení ze zaváděcí diskety je požadována kořenová
disketa. Vložte ji do mechaniky, zmáčkněte &enterkey; a počkejte, až
se její obsah natáhne do paměti a automaticky se spustí program
&d-i;.

</para>
  </sect2>

  <sect2 arch="x86" id="boot-tftp"><title>Zavedení z TFTP</title>

&boot-installer-intro-net.xml;

<para>

Na architektuře &architecture; existuje několik možností zavedení
z TFTP.

</para>

   <sect3><title>Síťová karta s podporou PXE</title>
<para>

Novější síťové karty podporují zavádění metodou PXE, což je
reimplementace TFTP od <trademark class="trade">Intel</trademark>u.
Zde by mělo stačit příslušně nastavit BIOS.

</para>
   </sect3>

   <sect3><title>Síťová karta s bootROM</title>
<para>

Je možné, že vaše síťová karta nabízí možnost zavedení z TFTP.

</para><para condition="FIXME">

Pokud máte zkušenosti s tímto typem zavádění, neváhejte nám poslat
vaše poznatky na adresu <email>&email-debian-boot-list;</email>.
Text pište anglicky a odkažte v něm se na tento dokument.

</para>
   </sect3>

   <sect3><title>Etherboot</title>
<para>

Projekt <ulink url="http://www.etherboot.org">Etherboot</ulink> nabízí
kromě zaváděcích disket také paměti do síťových karet, které umí
zavádět z TFTP.

</para>
   </sect3>
  </sect2>

  <sect2 arch="x86" id="boot-screen">
  <title>Zaváděcí obrazovka</title>
<para>

Při zavádění instalačního programu se objeví grafická obrazovka
s logem &debian;u a nabídkou:

<informalexample><screen>
Installer boot menu

Install
Graphical install
Advanced options             >
Help
Install with speech synthesis

Press ENTER to boot or TAB to edit a menu entry
</screen></informalexample>

V závislosti na zvoleném způsobu instalace nemusí být dostupná
možnost grafické instalace (<quote>Graphical install</quote>).
Obrazy pro duální architektury navíc obsahují položky pro 64 bitové
varianty, což téměř zdvojnásobuje počet položek v nabídce.

</para><para>

Pro běžnou instalaci vyberte šipkami buď položku <quote>Install</quote>
(instalace v textovém režimu), nebo <quote>Graphical install</quote>
(instalace v grafickém režimu) a potvrďte klávesou &enterkey;. Na
položku se také můžete dostat stiskem prvního zvýrazněného písmena.

</para><para>

Položka <quote>Advanced options</quote> otevře další nabídku, kde si
můžete zvolit pokročilé způsoby instalace, jako je expertní režim,
záchranný režim a automatizovaná instalace.

</para><para>

Pokud potřebujete jádru nebo instalačnímu systému předat nějaké
zaváděcí parametry, stiskněte na zvolené položce klávesu &tabkey;.
Zobrazí se výzva <prompt>boot:</prompt>, na které bude vypsán celý
příkaz k zavedení instalace. Sem můžete přidat požadované parametry
(nejběžnější parametry jsou zmíněny v nápovědě - viz níže). Ze
zaváděcího řádku můžete zavést instalaci klávesou &enterkey;, případně
se klávesou &escapekey; vrátit na úvodní obrazovku a vrátit tak
provedené změny.

</para><para>

Položka <quote>Help</quote> zobrazí první obrazovku nápovědy se
stručným přehledem nápovědných obrazovek. Zde se můžete porozhlédnout
po nápovědě, která se skrývá pod klávesami <keycap>F1</keycap> až
<keycap>F10</keycap>, nebo můžete stisknout &enterkey; a zavést systém
s výchozími hodnotami. Ze stránek nápovědy se můžete vrátit zpět do
hlavní nabídky příkazem <userinput>menu</userinput>. Příkazy můžete
zadat do příkazového řádku, který se nachází na každé nápovědné
obrazovce:

<informalexample><screen>
<prompt>Press F1 for the help index, or ENTER to boot:</prompt>
</screen></informalexample>

Za příkazem pro zavedení instalace (výchozí je
<userinput>install</userinput>) můžete zadat volitelné parametry,
které jsou popsány v nápovědě. Celý řádek by tedy vypadal třeba
takto: <userinput>install fb=false</userinput>. Jestliže stisknete
pouze &enterkey;, je to stejné, jako kdyby jste zadali
<userinput>install</userinput> bez dalších parametrů.

<note><para>

Klávesnice se nyní chová podle standardního rozložení americké
angličtiny, což by v našich krajích neměl být problém, protože
základní rozložení je až na prohozené Y/Z stejné, liší se pouze horní
řada a pomocné znaky, které bývají na klávesnicích předtištěny v obou
variantách. Horší to mají třeba Francouzi s jejich rozložením AZERTY
&mdash; v takovém případě snad pomůže článek z Wikipedie zabývající se
<ulink url="&url-us-keymap;">US rozložením</ulink>.

</para></note><note><para>

Instalujete-li na systému, který má v BIOSu nastaveno použití sériové
konzole, je možné že neuvidíte grafickou část obrazovky a někdy
dokonce ani zaváděcí nabídku. To stejné vás může potkat v případech,
kdy instalujete přes zařízení pro vzdálenou správu, jež nabízí textové
rozhraní k VGA konzoli (např. Compaq <quote>integrated Lights
Out</quote> (iLO), nebo HP <quote>Integrated Remote Assistant</quote>
(IRA)).

</para><para>

Můžete se pokusit naslepo stisknout klávesu &escapekey;, a přepnout se
na textovou zaváděcí výzvu, případně stisknout <quote>H</quote> a
následně &enterkey;, což by vás mělo přepnout na (textovou) obrazovku
s nápovědou popsanou výše. Zde by už mělo fungovat echo, tj. znaky,
které na klávesnici napíšete, by měly být normálně vidět na řádku se
zaváděcí výzvou. Chcete-li instalačnímu systému zakázat použití
grafického framebufferu ve zbytku instalace, přidejte na řádek
parametr <userinput>vga=normal fb=false</userinput>.

</para></note></para>
  </sect2>