path: root/cs/appendix/chroot-install.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 41453 -->

 <sect1 id="linux-upgrade">
 <title>Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému</title>

<para>

Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním
instalačním programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího
unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé
přecházející z distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde
jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém
systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem
<prompt>$</prompt> zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco
příkazy uvozené <prompt>#</prompt> se spouští v
<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí.

</para><para>

Až si Debian vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající
uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných
prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným
hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii.

</para>

  <sect2>
  <title>Přípravné práce</title>
<para>

Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl
(kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě
konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně 150 MB,
jestliže budete instalovat i X Window System, počítejte s nejméně
300 megabajty.

</para><para>

Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový
systém ext3 na oblasti <filename>/dev/hda6</filename> vytvoříte
příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mke2fs -j /dev/hda6</userinput>
</screen></informalexample>

(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je
<filename>/dev/hda6</filename>.)
Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr
<userinput>-j</userinput>.

</para><para>

Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo
oblasti podle skutečnosti):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkswap /dev/hda5</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>sync; sync; sync</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>swapon /dev/hda5</userinput>
</screen></informalexample>

Připojte budoucí kořenovou oblast (<filename>/</filename>) do adresáře
<filename>/mnt/debinst</filename>. Na jméně přípojného adresáře
nezáleží.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /mnt/debinst</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/hda6 /mnt/debinst</userinput>
</screen></informalexample>

</para><note><para>

Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na
různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně
ještě před příští kapitolou.

</para></note>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Instalace balíku <command>debootstrap</command></title>
<para>

<command>debootstrap</command> je program, kterým se v Debianu
instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze
<classname>/bin/sh</classname>, <command>ar</command>,
<command>wget</command> a základní unixové/linuxové nástroje<footnote>

<para>

Sem patří GNU core utilities a příkazy typu <command>sed</command>,
<command>grep</command>, <command>tar</command>
a <command>gzip</command>.

</para>

</footnote>), takže se dá použít na téměř libovolném
systému. Pokud ještě <command>wget</command> a <command>ar</command>
nemáte, nainstalujte si je.

</para><para>

<!-- The files linked to here are from 2004 and thus currently not usable

Na systému používajícím RPM balíčky si můžete stažený
<filename>.deb</filename> soubor převést do formátu
<filename>.rpm</filename> programem <command>alien</command>, nebo
můžete použít připravený balík z
<ulink url="http://people.debian.org/~blade/install/debootstrap"></ulink>.

</para><para>

-->

Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do
kterého později balík rozbalíte:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir work</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd work</userinput>
</screen></informalexample>

Z <ulink url="http://ftp.debian.org/debian/pool/main/d/debootstrap/">
poolu</ulink> si stáhněte balík <command>debootstrap</command> pro
svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj
potřebné soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>ar -x debootstrap_0.X.X_all.deb</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Spuštění <command>debootstrap</command>u</title>
<para>

<command>debootstrap</command> si umí stáhnout potřebné soubory přímo
z debianího archivu. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule,
nahraďte v ukázce server
<userinput>http.us.debian.org/debian</userinput> nějakým bližším.
Seznam zrcadel naleznete v
<ulink url="http://www.debian.org/misc/README.mirrors"></ulink>.

</para><para>

Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako
<filename>/cdrom</filename> a místo síťové adresy použít odkaz na
soubor: <userinput>file:/cdrom/debian/</userinput>.

</para><para>

V ukázkovém příkazu <command>debootstrap</command> nahraďte
<replaceable>ARCH</replaceable> jedním z následujících:

<userinput>alpha</userinput>,
<userinput>arm</userinput>,
<userinput>hppa</userinput>,
<userinput>i386</userinput>,
<userinput>ia64</userinput>,
<userinput>m68k</userinput>,
<userinput>mips</userinput>,
<userinput>mipsel</userinput>,
<userinput>powerpc</userinput>,
<userinput>s390</userinput> nebo
<userinput>sparc</userinput>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/debootstrap --arch <replaceable>ARCH</replaceable> &releasename; \
     /mnt/debinst http://http.us.debian.org/debian</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>


  <sect2>
  <title>Nastavení základního systému</title>

<para>

V adresáři <filename>/mnt/debinst</filename> teď máte opravdový, i
když minimální, systém Debian. Nastal čas se do něj přesunout:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash</userinput>
</screen></informalexample>

</para>

   <sect3>
   <title>Připojení oblastí</title>
<para>

Nejprve musíte vytvořit soubor <filename>/etc/fstab</filename>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/fstab</userinput>
</screen></informalexample>

Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo
<replaceable>XXX</replaceable> dosaďte vlastní oblasti):

<informalexample><screen>
# /etc/fstab: static file system information.
#
# file system    mount point   type    options                  dump pass
/dev/XXX         /             ext3    defaults                 0    1
/dev/XXX         /boot         ext3    ro,nosuid,nodev          0    2

/dev/XXX         none          swap    sw                       0    0
proc             /proc         proc    defaults                 0    0

/dev/fd0         /mnt/floppy   auto    noauto,rw,sync,user,exec 0    0
/dev/cdrom       /mnt/cdrom    iso9660 noauto,ro,user,exec      0    0

/dev/XXX         /tmp          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /var          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /usr          ext3    rw,nodev                 0    2
/dev/XXX         /home         ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
</screen></informalexample>

Souborové systémy, které jste zadali do
<filename>/etc/fstab</filename> můžete připojit všechny najednou
příkazem <userinput>mount -a</userinput>, nebo individuálně příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount /cesta</userinput> # např.:  mount /usr
</screen></informalexample>

Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový
systém <filename>/proc</filename>. Pokud tomu tak není, připojte jej:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /proc</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Príkaz <userinput>ls /proc</userinput> by nyní měll vypsat neprázdný
adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni
připojit <filename>proc</filename> z vnějšku chrootu:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /mnt/debinst/proc</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení klávesnice</title>
<para>

Klávesnici nastavíte:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure console-data</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Klávesnici nemůžete v chrootu nastavit, změna se projeví až po příštím
restartu.

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení sítě</title>
<para>

Síťování se nastavuje v souborech
<filename>/etc/network/interfaces</filename>,
<filename>/etc/resolv.conf</filename>,
<filename>/etc/hostname</filename> a
<filename>/etc/hosts</filename>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/network/interfaces</userinput>
</screen></informalexample>

Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z
<filename>/usr/share/doc/ifupdown/examples</filename>:

<informalexample><screen>
######################################################################
# /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8)
# See the interfaces(5) manpage for information on what options are
# available.
######################################################################

# Virtuální loopback chceme vždy.
#
auto lo
iface lo inet loopback

# Použití dhcp:
#
# auto eth0
# iface eth0 inet dhcp

# Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné)
#
# auto eth0
# iface eth0 inet static
#     address 192.168.0.42
#     network 192.168.0.0
#     netmask 255.255.255.0
#     broadcast 192.168.0.255
#     gateway 192.168.0.1
</screen></informalexample>

Do <filename>/etc/resolv.conf</filename> zadejte nastavení jmenných
serverů (DNS):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/resolv.conf</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Jednoduchý <filename>/etc/resolv.conf</filename>:

<informalexample><screen>
search hqdom.local\000
nameserver 10.1.1.36
nameserver 192.168.9.100
</screen></informalexample>

Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>echo JmenoPocitace &gt; /etc/hostname</userinput>
</screen></informalexample>

Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů
v <filename>/etc/modules</filename>, aby se karty vždy přiřadily ke
stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.)

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení Locales</title>
<para>

Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte
nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>aptitude install locales</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure locales</userinput>
</screen></informalexample>

POZNÁMKA: Před tímto krokem již musíte mít nastavený systém pro správu
balíčků &mdash; <classname>apt</classname>. To znamená mít správně
vytvořený soubor <filename>sources.list</filename> a poté spustit
příkaz <command>aptitude update</command>. Také nebude od věci
nastudovat si odpovídající dokumenty HOWTO.

</para>
   </sect3>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Instalace jádra</title>
<para>

Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si
nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte
dostupná připravená jádra:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt-cache search linux-image</userinput>
</screen></informalexample>

Vybrané jádro nainstalujte:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>aptitude install linux-image-<replaceable>&kernelversion;-arch-atd</replaceable></userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>

  <sect2>
<title>Nastavení zavaděče</title>
<para>

Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál
instalované jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, že
<command>debootstrap</command> zavaděč neinstaluje, takže jej budete
muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí <command>aptitude</command>
uvnitř chrootovaného prostředí).

</para><para arch="x86">

Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>info
grub</userinput> nebo <userinput>man lilo.conf</userinput>. Pokud si
ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího <filename>grub
menu.lst</filename> nebo <filename>lilo.conf</filename> přidat
příslušnou položku. <filename>lilo.conf</filename> si také můžete
zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit
<command>lilo</command> (použije konfigurační soubor systému, ze
kterého jej spouštíte).

</para><para arch="x86">

Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/lilo.conf</filename>:

<informalexample><screen>
boot=/dev/hda6
root=/dev/hda6
install=menu
delay=20
lba32
image=/vmlinuz
label=Debian
</screen></informalexample>

</para><para arch="powerpc">

Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>man
yaboot.conf</userinput>. Pokud si ponecháte původní operační systém,
stačí do stávajícího <filename>yaboot.conf</filename> přidat
příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového
systému, zde ho upravit a spustit <command>ybin</command> (použije
konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte).

</para><para arch="powerpc">

Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/yaboot.conf</filename>:

<informalexample><screen>
boot=/dev/hda2
device=hd:
partition=6
root=/dev/hda6
magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot
timeout=50
image=/vmlinux
label=Debian
</screen></informalexample>

Na některých počítačích musíte místo <userinput>hd:</userinput> použít
<userinput>ide0:</userinput>.

</para>
  </sect2>
 </sect1>