path: root/cs/appendix/chroot-install.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 70417 -->

 <sect1 id="linux-upgrade">
 <title>Jak nainstalovat &debian-gnu; ze stávajícího unixového/linuxového systému</title>

<para>

Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním
instalačním programem, ale popisuje instalaci &debian;u ze stávajícího
unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé
přecházející z distribucí Red Hat, Mandriva a SUSE. Předpokládáme zde
jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém
systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem
<prompt>$</prompt> zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco
příkazy uvozené <prompt>#</prompt> se spouští v
<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí.

</para><para>

Až si &debian-gnu; vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající
uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných
prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným
hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii.

</para><note><para>

Protože se z velké části jedná o ruční postup, měli byste mít na
paměti, že spoustu věcí, které běžně řeší instalační program sám, nyní
budete muset provádět sami. To také klade větší nároky na znalosti
&debian;u a unixových systémů obecně. Následující návod řeší pouze základní
nastavení systému, je možné, že bude potřeba provést další kroky.

</para></note>

  <sect2>
  <title>Přípravné práce</title>
<para>

Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl
(kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě
konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně
&base-system-size; MB, jestliže budete instalovat i X Window System,
počítejte s nejméně &task-desktop-lxde-inst; MB.

</para><para>

Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový
systém ext3 na oblasti <filename>/dev/sda6</filename> vytvoříte
příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mke2fs -j /dev/sda6</userinput>
</screen></informalexample>

(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je
<filename>/dev/sda6</filename>.)
Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr
<userinput>-j</userinput>.

</para><para>

Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo
oblasti podle skutečnosti):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkswap /dev/sda5</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>sync</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>swapon /dev/sda5</userinput>
</screen></informalexample>

Připojte budoucí kořenovou oblast (<filename>/</filename>) do adresáře
<filename>/mnt/debinst</filename>. Na jméně přípojného adresáře
nezáleží.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /mnt/debinst</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/sda6 /mnt/debinst</userinput>
</screen></informalexample>

</para><note><para>

Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na
různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně
ještě před příští kapitolou.

</para></note>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Instalace balíku <command>debootstrap</command></title>
<para>

<command>debootstrap</command> je program, kterým se v &debian;u
instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze
<classname>/bin/sh</classname>, <command>ar</command>,
<command>wget</command> a základní unixové/linuxové nástroje<footnote>

<para>

Sem patří GNU core utilities a příkazy typu <command>sed</command>,
<command>grep</command>, <command>tar</command>
a <command>gzip</command>.

</para>

</footnote>), takže se dá použít na téměř libovolném
systému. Pokud ještě <command>wget</command> a <command>ar</command>
nemáte, nainstalujte si je.

</para><para>

<!-- The files linked to here are from 2004 and thus currently not usable

Na systému používajícím RPM balíčky si můžete stažený
<filename>.deb</filename> soubor převést do formátu
<filename>.rpm</filename> programem <command>alien</command>, nebo
můžete použít připravený balík z
<ulink url="http://people.debian.org/~blade/install/debootstrap"></ulink>.

</para><para>

-->

Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do
kterého později balík rozbalíte:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir work</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd work</userinput>
</screen></informalexample>

Z <ulink url="http://ftp.debian.org/debian/pool/main/d/debootstrap/">
poolu</ulink> si stáhněte balík <command>debootstrap</command> pro
svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj
potřebné soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>ar -x debootstrap_0.X.X_all.deb</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Spuštění <command>debootstrap</command>u</title>
<para>

<command>debootstrap</command> si umí stáhnout potřebné soubory přímo
z archivu &debian;u. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule,
nahraďte v ukázce server
<userinput>&archive-mirror;/debian</userinput> nějakým bližším.
Seznam zrcadel naleznete v
<ulink url="http://www.debian.org/mirror/list"></ulink>.

</para><para>

Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako
<filename>/cdrom</filename> a místo síťové adresy použít odkaz na
soubor: <userinput>file:/cdrom/debian/</userinput>.

</para><para>

V ukázkovém příkazu <command>debootstrap</command> nahraďte
<replaceable>ARCH</replaceable> jedním z následujících:

<userinput>amd64</userinput>,
<userinput>arm64</userinput>,
<userinput>armel</userinput>,
<userinput>armhf</userinput>,
<userinput>i386</userinput>,
<userinput>mips</userinput>,
<userinput>mips64el</userinput>,
<userinput>mipsel</userinput>,
<userinput>powerpc</userinput>,
<userinput>ppc64el</userinput> nebo
<userinput>s390x</userinput>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/debootstrap --arch <replaceable>ARCH</replaceable> &releasename; \
     /mnt/debinst http://ftp.cz.debian.org/debian</userinput>
</screen></informalexample>

Pokud se cílová architektura liší od hostitelské, měli byste přidat
ještě parametr <userinput>--foreign</userinput>.

</para>
  </sect2>


  <sect2>
  <title>Nastavení základního systému</title>

<para>

V adresáři <filename>/mnt/debinst</filename> teď máte opravdový, i
když minimální, systém &debian;. Nastal čas se do něj přesunout:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C.UTF-8 chroot /mnt/debinst /bin/bash</userinput>
</screen></informalexample>

Pokud se cílová architektura liší od hostitelské, budete ale nejprve
muset do nového systému nakopírovat qemu-user-static:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>cp /usr/bin/qemu-<replaceable>ARCH</replaceable>-static /mnt/debinst/usr/bin</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C.UTF-8 chroot /mnt/debinst qemu-<replaceable>ARCH</replaceable>-static /bin/bash</userinput>
</screen></informalexample>

V novém systému možná budete muset nastavit definici terminálu tak,
aby byla kompatibilní se základním systémem &debian;u:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>export TERM=<replaceable>xterm-color</replaceable></userinput>
</screen></informalexample>

Abyste mohli použít některé hodnoty proměnné TERM, budete možná muset
nainstalovat balík <classname>ncurses-term</classname>.

</para><para>

Jestliže se cílová architektura liší od hostitelské, musíte dokončit
druhou fázi nastavení:

<informalexample><screen>
<userinput>/debootstrap/debootstrap --second-stage</userinput>
</screen></informalexample>

</para>

   <sect3>
   <title>Vytvoření souborů zařízení</title>
<para>

Adresář <filename>/dev</filename> nyní obsahuje několik základních
souborů zařízení, avšak pro další instalaci může být zapotřebí
dalších zařízení. Další postup závisí na různých faktorech, jako je
typ hostitelského systému, zda hodláte použít modulární jádro a zda
chcete soubory zařízení v novém systému spravovat staticky nebo
dynamicky (například pomocí <classname>udev</classname>).

</para><para>

Několik možných postupů:

<itemizedlist>
<listitem><para>

V chrootu vytvořte základní sadu statických souborů zařízení příkazy:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt install makedev</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount none /proc -t proc</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /dev</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>MAKEDEV generic</userinput>
</screen></informalexample>

</para></listitem>
<listitem><para>

Pomocí příkazu <command>MAKEDEV</command> ručně vytvořte pouze ty
soubory zařízení, které potřebujete.

</para></listitem>
<listitem><para>

Do instalovaného systému připojte adresář <filename>/dev</filename>
z hostitelského systému (parametr <userinput>bind</userinput>
příkazu <command>mount</command>). S touto možností byste však měli
být opatrní, protože některé balíky při instalaci vytvářejí nová
zařízení, což nemusí být to, co chcete, aby se promítlo do
hostitelského systému.

</para></listitem>
</itemizedlist>

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Připojení oblastí</title>
<para>

Nejprve musíte vytvořit soubor <filename>/etc/fstab</filename>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/fstab</userinput>
</screen></informalexample>

Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo
<replaceable>XXX</replaceable> dosaďte vlastní oblasti):

<informalexample><screen>
# /etc/fstab: static file system information.
#
# file system    mount point   type    options                  dump pass
/dev/XXX         /             ext3    defaults                 0    1
/dev/XXX         /boot         ext3    ro,nosuid,nodev          0    2

/dev/XXX         none          swap    sw                       0    0
proc             /proc         proc    defaults                 0    0

/dev/fd0         /media/floppy auto    noauto,rw,sync,user,exec 0    0
/dev/cdrom       /media/cdrom  iso9660 noauto,ro,user,exec      0    0

/dev/XXX         /tmp          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /var          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /usr          ext3    rw,nodev                 0    2
/dev/XXX         /home         ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
</screen></informalexample>

Souborové systémy, které jste zadali do
<filename>/etc/fstab</filename> můžete připojit všechny najednou
příkazem <userinput>mount -a</userinput>, nebo individuálně příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount /cesta</userinput> # např.:  mount /usr
</screen></informalexample>

Přípojné body pro výměnná média se v aktuálních verzích &debian;u
nachází v adresáři <filename>/media</filename>, ale pro zachování
zpětné kompatibility na ně existují i symbolické odkazy v kořenu
<filename>/</filename>. Příklad:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /media</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir cdrom0</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s cdrom0 cdrom</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s media/cdrom</userinput>
</screen></informalexample>

Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový
systém <filename>/proc</filename>. Pokud tomu tak není, připojte jej:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /proc</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Příkaz <userinput>ls /proc</userinput> by nyní měl vypsat neprázdný
adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni
připojit <filename>proc</filename> z vnějšku chrootu:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /mnt/debinst/proc</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení časového pásma</title>
<para>

Nastavením třetího řádku v souboru <filename>/etc/adjtime</filename>
na hodnotu <quote>LOCAL</quote> resp. <quote>UTC</quote> systému
říkáte, zda má hardwarové hodiny počítače interpretovat jako místní
čas, resp. jako čas v UTC.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/adjtime</userinput>
</screen></informalexample>

Příklad souboru souboru <filename>/etc/adjtime</filename>:

<informalexample><screen>
0.0 0 0.0
0
UTC
</screen></informalexample>

Své časové pásmo můžete nastavit příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení sítě</title>
<para>

Síťování se nastavuje v souborech
<filename>/etc/network/interfaces</filename>,
<filename>/etc/resolv.conf</filename>,
<filename>/etc/hostname</filename> a
<filename>/etc/hosts</filename>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/network/interfaces</userinput>
</screen></informalexample>

Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z
<filename>/usr/share/doc/ifupdown/examples</filename>:

<informalexample><screen>
######################################################################
# /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8)
# See the interfaces(5) manpage for information on what options are
# available.
######################################################################

# Virtuální loopback chceme vždy.
#
auto lo
iface lo inet loopback

# Použití dhcp:
#
# auto eth0
# iface eth0 inet dhcp

# Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné)
#
# auto eth0
# iface eth0 inet static
#     address 192.168.0.42
#     network 192.168.0.0
#     netmask 255.255.255.0
#     broadcast 192.168.0.255
#     gateway 192.168.0.1
</screen></informalexample>

Do <filename>/etc/resolv.conf</filename> zadejte nastavení jmenných
serverů (DNS):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/resolv.conf</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Jednoduchá ukázka <filename>/etc/resolv.conf</filename>:

<informalexample><screen>
search hqdom.local
nameserver 10.1.1.36
nameserver 192.168.9.100
</screen></informalexample>

Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>echo JmenoPocitace &gt; /etc/hostname</userinput>
</screen></informalexample>

A vytvořte základní <filename>/etc/hosts</filename> s podporou IPv6:

<informalexample><screen>
127.0.0.1 localhost
127.0.1.1 JmenoPocitace

# The following lines are desirable for IPv6 capable hosts
::1     ip6-localhost ip6-loopback
fe00::0 ip6-localnet
ff00::0 ip6-mcastprefix
ff02::1 ip6-allnodes
ff02::2 ip6-allrouters
ff02::3 ip6-allhosts
</screen></informalexample>

Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů
v <filename>/etc/modules</filename>, aby se karty vždy přiřadily ke
stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.)

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení APT</title>
<para>

Debootstrap sice vytvořil základní soubor
<filename>/etc/apt/sources.list</filename>, který umožní instalaci
dalších balíků, ale je možné, že budete chtít přidat další zdroje,
například pro bezpečnostní aktualizace, nebo pro zdrojové balíky:

<informalexample><screen>
deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian &releasename; main

deb http://security.debian.org/ &releasename;/updates main
deb-src http://security.debian.org/ &releasename;/updates main
</screen></informalexample>

Po úpravách seznamu zdrojů nezapomeňte spustit příkaz
<userinput>apt update</userinput>.

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení místního prostředí a klávesnice</title>
<para>

Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte
nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí. V
současnosti se doporučuje použít prostředí v kódování UTF-8.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt install locales</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure locales</userinput>
</screen></informalexample>

Pokud je to potřeba, můžete nakonfigurovat klávesnici:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt install console-setup</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure keyboard-configuration</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Klávesnici nemůžete nastavit v chrootu, změna se projeví až po příštím
restartu.

</para>
   </sect3>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Instalace jádra</title>
<para>

Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si
nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte
dostupná připravená jádra:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt search &kernelpackage;</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Poté balík s vybraným jádrem nainstalujte.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt install &kernelpackage;-<replaceable>arch-atd</replaceable></userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>

  <sect2>
<title>Nastavení zavaděče</title>
<para>

Abyste mohli zavádět svůj &debian-gnu;, nastavte v zavaděči, aby
nahrál instalované jádro s novou kořenovou oblastí.
<command>debootstrap</command> sám o sobě zavaděč neinstaluje, takže
jej budete muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí
<command>apt</command> uvnitř chrootovaného prostředí).

</para><para arch="any-x86">

Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>info
grub</userinput><phrase arch="x86">nebo <userinput>man
lilo.conf</userinput></phrase>. Pokud si
ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího grub2
<filename>grub.cfg</filename><phrase arch="x86"> nebo
<filename>lilo.conf</filename> přidat příslušnou
položku. <filename>lilo.conf</filename> si také můžete
zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit
<command>lilo</command> (použije konfigurační soubor systému, ze
kterého jej spouštíte)</phrase>.

</para><para arch="any-x86">

Instalace a nastavení <classname>grub2</classname> není složitější
než spuštění:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt install grub-pc</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>grub-install /dev/<replaceable>sda</replaceable></userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>update-grub</userinput>
</screen></informalexample>

Druhý příkaz nainstaluje <command>grub2</command> (v tomto případě do
hlavního zaváděcího záznamu (MBR) disku
<literal>sda</literal>). Poslední příkaz vytvoří rozumný a funkční
konfigurační soubor <filename>/boot/grub/grub.cfg</filename>.

</para><para arch="any-x86">

V příkladu se předpokládá existence souboru zařízení
<filename>/dev/sda</filename>.

</para><para arch="x86">

Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/lilo.conf</filename>:

<informalexample><screen>
boot=/dev/<replaceable>sda6</replaceable>
root=/dev/<replaceable>sda6</replaceable>
install=menu
delay=20
lba32
image=/vmlinuz
initrd=/initrd.img
label=Debian
</screen></informalexample>

</para><para arch="powerpc">

Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>man
yaboot.conf</userinput>. Pokud si ponecháte původní operační systém,
stačí do stávajícího <filename>yaboot.conf</filename> přidat
příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového
systému, zde ho upravit a spustit <command>ybin</command> (použije
konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte).

</para><para arch="powerpc">

Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/yaboot.conf</filename>:

<informalexample><screen>
boot=/dev/sda2
device=hd:
partition=6
root=/dev/sda6
magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot
timeout=50
image=/vmlinux
label=Debian
</screen></informalexample>

Na některých počítačích musíte místo <userinput>hd:</userinput> použít
<userinput>ide0:</userinput>.

</para>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Vzdálený přístup: Instalace SSH a nastavení přístupu</title>
<para>

Pokud se do systému můžete přihlásit přes konzoli, můžete tento krok
přeskočit. Jestliže však má být počítač dostupný přes síť, měli byste
nainstalovat SSH a nastavit přístup.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt install ssh</userinput>
</screen></informalexample>

Uživatel root má implicitně zakázané přihlášení pomocí hesla. Pokud mu
chcete povolit přístup pomocí hesla tak, jako to bývalo běžné dříve,
musíte mu nastavit heslo a povolit přihlášení pomocí hesla:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>passwd</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/ssh/sshd_config</userinput>
</screen></informalexample>

kde musíte povolit volbu

<informalexample><screen>
PermitRootLogin yes
</screen></informalexample>

Přístup můžete moderněji nastavit také přidáním ssh klíče do seznamu
autorizovaných klíčů uživatele root:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /root/.ssh</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>chmod 700 /root/.ssh</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cat &lt;&lt; EOF &gt; /root/.ssh/authorized_keys</userinput>
<userinput>ssh-rsa ....</userinput>
<userinput>EOF</userinput>
</screen></informalexample>

Poslední možností je dát přístup běžnému uživateli:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>adduser franta</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>passwd franta</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Závěrečné kroky</title>
<para>

Jak již bylo řečeno dříve, nainstalovaný systém bude poměrně
jednoduchý. Chcete-li z něj udělat systém o něco vyspělejší,
doinstalujte alespoň balíky s prioritou <quote>standardní</quote>:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>tasksel install standard</userinput>
</screen></informalexample>

Nic vám samozřejmě nebrání nainstalovat jednotlivé balíky pomocí
<command>apt</command>.

</para><para>

Po instalaci zůstanou stažené .deb soubory v adresáři
<filename>/var/cache/apt/archives/</filename>. Nějaké místo můžete
uvolnit jejich smazáním:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt clean</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>
 </sect1>