move manual to top-level directory, split out of debian-installer package

17 files changed, 2154 insertions, 0 deletions

diff --git a/cs/preparing/backup.xml b/cs/preparing/backup.xml
new file mode 100644
index 000000000..aaa3342b4
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/backup.xml
@@ -0,0 +1,41 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+ <sect1 id="backup">
+ <title>Zálohujte si svá data!</title>
+<para>
+
+Před instalací si vytvořte zálohu všech souborů, které máte na
+disku, protože byste o ně při instalaci mohli přijít.
+Je totiž velmi pravděpodobné, že budete muset přerozdělit pevný disk,
+abyste si pro &debian; udělali místo. Při rozdělování disku byste vždy
+měli počítat s tím, že můžete ztratit všechna data. Instalační
+programy jsou docela spolehlivé a většina z nich je prověřená
+lety používání, ale jedna chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít.
+I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi
+a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýšlení mohou ušetřit hodiny
+zbytečné práce.
+
+</para><para>
+
+Jestliže budete instalovat Linux na počítač, kde již máte jiný
+operační systém, přesvědčete se, že máte po ruce média pro jeho
+instalaci. Zvlášť v případě, kdy byste se chystali přerozdělit
+systémový disk, by se vám mohlo stát, že bude nutné znovu nainstalovat
+zavaděč původního systému, nebo dokonce celý systém.
+
+</para>
+
+<para arch="m68k">
+
+Jediná podporovaná instalační metoda na systémech m68k (s výjimkou
+počítačů BVM a Motorola VMEbus) je zavedení z lokálního disku nebo
+diskety za použití zavaděče odvozeného z AmigaOS/TOS/MacOS.
+Na těchto strojích musíte mít pro zavedení Linuxu i původní operační
+systém. Pro spouštění Linuxu na počítačích BVM a Motorola VMEbus
+musíte použít boot ROM <quote>BVMBug</quote> nebo <quote>16xBug</quote>.
+
+</para>
+
+ </sect1>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml
new file mode 100644
index 000000000..e6af8a738
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml
@@ -0,0 +1,310 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+  <sect2 arch="i386" id="bios-setup">
+  <title>Vyvolání menu systému BIOS</title>
+
+<para>
+
+BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního
+systému. Váš počítač patrně umožňuje vyvolání menu, ze kterého lze
+BIOS nastavit. Před instalací si <emphasis>ověřte</emphasis>, že máte
+BIOS správně nastaven. Vynechání tohoto kroku se může projevit
+záhadnými pády systému, nebo, v nejhorším případě, vám Debian nepůjde
+nainstalovat vůbec.
+
+</para><para>
+
+Následující řádky jsou převzaty z
+<ulink url="&url-pc-hw-faq;"></ulink> z odpovědi na otázku, jak
+vyvolat menu systému BIOS (nebo též <quote>CMOS</quote>). Podoba menu
+není jednotná, záleží, kdo je autorem softwaru BIOSu.
+
+</para>
+
+<!-- From: burnesa@cat.com (Shaun Burnet) -->
+<variablelist>
+
+<varlistentry>
+ <term>AMI BIOS</term>
+ <listitem><para>
+
+klávesa <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce (probíhá
+automatický test)
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+<varlistentry>
+ <term>Award BIOS</term>
+ <listitem><para>
+
+<keycombo>
+  <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Alt</keycap> <keycap>Esc</keycap>
+</keycombo>, nebo <keycap>Delete</keycap> při úvodní obrazovce
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+<varlistentry><term>DTK BIOS</term>
+ <listitem><para>
+
+klávesa <keycap>Esc</keycap> při úvodní obrazovce
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+<varlistentry><term>IBM PS/2 BIOS</term>
+ <listitem><para>
+
+kombinace
+<keycombo>
+  <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Delete</keycap>
+</keycombo>
+následovaná
+<keycombo>
+  <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Insert</keycap>
+</keycombo>
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+<varlistentry>
+ <term>Phoenix BIOS</term>
+ <listitem><para>
+
+<keycombo>
+  <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>Esc</keycap>
+</keycombo>
+nebo
+<keycombo>
+  <keycap>Ctrl</keycap><keycap>Alt</keycap><keycap>S</keycap>
+</keycombo>
+nebo
+<keycap>F1</keycap>
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+</variablelist>
+
+<para>
+
+Další informace o vyvolání menu BIOSu jsou třeba v
+<ulink url="&url-invoking-bios-info;"></ulink>.
+
+</para><para>
+
+Některé počítače řady &arch-title; menu systému BIOS nemají. Nastavení
+CMOS se pak provádí speciálním programem.
+Pokud takovým programem pro svůj počítač nedisponujete, můžete zkusit
+nějaký najít na <ulink url="&url-simtel;"></ulink>.
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="i386" id="boot-dev-select">
+  <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
+
+<para>
+
+V systémech BIOS si obvykle můžete vybrat médium, ze kterého bude
+zaveden operační systém. Nastavte zaváděcí pořadí
+<filename>A:</filename> (první disketová jednotka), CD-ROM
+(pravděpodobně se objevuje jako <filename>D:</filename> nebo
+<filename>E:</filename>) a nakonec <filename>C:</filename> (první
+pevný disk). Tím umožníte zavedení operačního systému buď z diskety
+nebo z CD, ze kterých se Debian instaluje nejčastěji.
+
+</para><para>
+
+Pokud máte novější SCSI řadič a máte k němu připojenou CD mechaniku,
+s největší pravděpodobností z ní budete moci nastartovat.
+Jediné, co musíte udělat, je povolit zavádění z CD-ROM v BIOSu
+vašeho SCSI řadiče.
+
+</para><para>
+
+Další populární možnost je instalace z úložného USB zařízení (také
+nazývaného klíčenka). Některé BIOSy umí zavádět systém přímo z USB
+zařízení. Tato volba bývá ukrytá v menu pod názvem <quote>Removable
+drive</quote> nebo dokonce <quote>USB-ZIP</quote>.
+
+</para><para>
+
+V další části naleznete postup, jak změnit pořadí zavádění. Po
+instalaci nezapomeňte vrátit pořadí na původní hodnoty, abyste mohli
+zavést systém z pevného disku.
+
+</para>
+
+   <sect3 id="ctbooi">
+   <title>Změna pořadí zavádění na počítačích s IDE</title>
+
+<orderedlist>
+<listitem><para>
+
+Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do BIOSu
+(obvykle to bývá klávesa <keycap>Delete</keycap>).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+V nastavení najděte položku <computeroutput>boot
+sequence</computeroutput>. Její umístění závisí na BIOSu, ale obecně
+hledáte položku se seznamem zařízení.
+
+</para><para>
+
+Obvyklé položky bývají: <computeroutput>C, A, cdrom</computeroutput>
+nebo <computeroutput>A, C, cdrom</computeroutput>.
+
+</para><para>
+
+C je pevný disk, A bývá disketová mechanika.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Změňte pořadí tak, aby na prvním místě byla CD-ROM, nebo disketová
+mechanika.
+(Seznamem obvykle listujete klávesami <keycap>Page Up</keycap> a
+<keycap>Page Down</keycap>.)
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Uložte změny. (Návod bývá přímo v BIOSu.)
+
+</para></listitem>
+</orderedlist>
+   </sect3>
+
+   <sect3 id="ctboos">
+   <title>Změna pořadí zavádění na počítačích se SCSI</title>
+<para>
+
+<orderedlist>
+<listitem><para>
+
+Během startu počítače stiskněte příslušné klávesy pro vstup do
+programu pro nastavení SCSI řadiče. (Často to bývá kombinace
+<keycombo><keycap>Ctrl</keycap> <keycap>F2</keycap></keycombo>.)
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Najděte položku pro změnu zaváděcího pořadí.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Nastavte ji tak, aby SCSI ID CD-ROM mechaniky bylo v seznamu první.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Uložte změny. (Obvykle musíte stisknout klávesu <keycap>F10</keycap>.)
+
+</para></listitem>
+</orderedlist>
+
+</para>
+   </sect3>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="i386">
+  <title>Různá nastavení BIOSu</title>
+
+   <sect3 id="cd-settings"><title>Nastavení CD-ROM</title>
+<para>
+
+Některé BIOSy (jako třeba Award BIOS) obsahují možnost <quote>automaticky
+nastavit rychlost otáčení CD</quote>, což nemusí být nejlepší volba. Pokud
+od jádra dostáváte chybové hlášky <userinput>seek failed</userinput>,
+může to být váš problém. Raději byste měli rychlost otáčení nastavit
+na nějakou menší hodnotu.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3><title>Paměti Extended a Expanded</title>
+<para>
+
+Pokud máte v počítači oba druhy paměti, nastavte co nejvíce ve
+prospěch paměti <emphasis>extended</emphasis>. Linux neumí pracovat
+s ex<emphasis>pan</emphasis>dovanou pamětí.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3><title>Ochrana proti virům</title>
+<para>
+
+Zakažte v BIOSu varování o výskytu virů. Máte-li speciální desku
+s antivirovou ochranou, deaktivujte ji, nebo kartu z počítače fyzicky
+odstraňte. Její funkce není slučitelná s během systému GNU/Linux.
+Navíc díky přístupovým právům k souborům a chráněné paměti jádra o
+virech v Linuxu skoro neuslyšíte.
+
+<footnote>
+<para>
+
+Po instalaci můžete ochranu zaváděcího sektoru (MBR) obnovit, protože
+pak již není nutné do této části disku zapisovat. Z hlediska Linuxu
+nemá ochrana velký význam, ale ve Windows může zabránit katastrofě.
+
+</para>
+</footnote>
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3><title>Stínová paměť (Shadow RAM)</title>
+<para>
+
+Vaše základní deska zřejmě nabízí volbu <emphasis>shadow
+RAM</emphasis> nebo nastavení typu <quote>BIOS caching</quote>,
+<quote>Video BIOS Shadow</quote>, <quote>C800-CBFF
+Shadow</quote>. <emphasis>Deaktivujte</emphasis> tato
+nastavení. Shadow RAM zrychluje přístup do ROM pamětí na základní
+desce a některých řadičích. Linux místo této optimalizace používá
+vlastní 32 bitový přístup a poskytuje tuto paměť programům jako běžnou
+paměť. Při zapnuté volbě shadow RAM může docházet ke konfliktu při
+přístupu k zařízením.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3><title>Díra v paměti</title>
+<para>
+
+Najdete-li v menu BIOS položku <quote>15-16 MB Memory Hole</quote>,
+prosím, zakažte tuto funkci. Linux bude využívat celých 16 MB.
+
+</para><para>
+
+Základní deska Intel Endeavor má volbu <quote>LFB</quote> neboli
+<quote>Linear Frame Buffer</quote> obsahující dvě položky
+<quote>Disabled</quote> a <quote>1 Megabyte</quote>.  Nastavte ji na
+<quote>1 Megabyte</quote>. Při druhé alternativě nešlo správně načíst
+instalační disketu a systém se zhroutil. V době psaní příručky nebylo
+zřejmé, co je příčinou &mdash; instalace byla prostě možná jen s tímto
+nastavením.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+<!-- no other platforms other than x86 provide this sort of thing, AFAIK -->
+
+   <sect3><title>Pokročilá správa napájení (APM)</title>
+<para>
+
+Pokud vaše základní deska nabízí podporu správy napájení, nastavte
+úsporný režim na volbu APM a zakažte režimy doze, standby, suspend,
+nap a sleep, stejně jako časovač pro uspání disku. Linux dokáže uvést
+počítač do úsporného stavu i bez služeb BIOSu.
+
+</para>
+   </sect3>
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml b/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml
new file mode 100644
index 000000000..21eece5ae
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/bios-setup/m68k.xml
@@ -0,0 +1,23 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+  <sect2 arch="m68k" id="firmware-revs">
+  <title>Revize Firmwaru a nastavení stávajícího OS</title>
+
+<para>
+
+Počítače typu &arch-title; se obvykle konfigurují samy a nepotřebují
+žádný zásah do nastavení firmwaru. V každém případě byste se však měli
+ujistit, že používáte příslušné záplaty jak systému, tak ROM.  Na
+Macintoshích je doporučená verze MacOS >= 7.1, protože verze 7.0.1
+obsahuje chybu v ovladačích videa, která zabrání zavaděči deaktivovat
+přerušení videa, což způsobí zaseknutí počítače. Na systémech BVM
+VMEbus byste měli použít boot ROM BVMBug revize G nebo vyšší. Boot ROM
+BVMBug nejsou součástí systémů BVM, ale jsou zdarma dostupné na
+vyžádání.
+
+</para>
+
+  </sect2>
+
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml
new file mode 100644
index 000000000..dd71e8b53
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml
@@ -0,0 +1,53 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+  <sect2 arch="powerpc" id="invoking-openfirmware">
+  <title>Vyvolání OpenFirmwaru</title>
+<para>
+
+Na systémech &arch-title; obvykle není třeba BIOS (nazývaný
+OpenFirmware) nastavovat. PReP a CHRP jsou vybaveny OpenFirmwarem,
+ale protože se bohužel způsob vyvolání liší u každého výrobce, budete
+se muset podívat do dokumentace ke svému počítači.
+
+</para><para>
+
+Na &arch-title; Macintoshích vyvoláte OpenFirmware při zavádění
+klávesami <keycombo><keycap>Command</keycap> <keycap>option</keycap>
+<keycap>O</keycap> <keycap>F</keycap> </keycombo>. Klávesy se
+většinou začnou odchytávat po <quote>zvonku</quote>, ale načasování se
+liší od modelu k modelu.
+Více tipů má <ulink url="&url-netbsd-powerpc-faq;"></ulink>.
+
+</para><para>
+
+Prompt OpenFirmwaru vypadá takto:
+
+<informalexample><screen>
+ok
+0 &gt;
+</screen></informalexample>
+
+</para><para>
+
+Na starších modelech &arch-title; Maců je standardní a někdy jediná
+možnost komunikace OpenFirmwaru s uživatelem přes sériový (modemový)
+port. Jestliže na některém z těchto strojů vyvoláte OpenFirmware,
+uvidíte pouze černou obrazovku. V takovém případě musíte pro
+komunikaci s OpenFirmwarem použít terminálový program na jiném
+počítači připojeném přes sériový port.
+
+</para><para>
+
+OpenFirmware na béžových počítačích OldWorld G3 je ve verzích 2.0f1
+a 2.4 pokažený. Dokud se firmware nezazáplatuje, nebudou tyto stroje
+schopny zavést systém z pevného disku.
+Záplata je obsažená v utilitě <application>System Disk
+2.3.1</application> a je dostupná na adrese
+<ulink url="ftp://ftp.apple.com/developer/macosxserver/utilities/SystemDisk2.3.1.smi.bin"></ulink>.
+V MacOS utilitu rozbalte, spusťte a tlačítkem Save uložte záplatu do
+nvram.
+
+</para>
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml
new file mode 100644
index 000000000..c9c7d456b
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml
@@ -0,0 +1,106 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+  <sect2 arch="s390">
+  <title>Nastavení BIOSu</title>
+<para>
+
+Abyste mohli na počítač S/390 nebo zSeries nainstalovat Debian,
+musíte nejprve zavést do systému jádro. Zaváděcí mechanismus je na
+této platformě diametrálně odlišný od ostatních systémů, obzvláště od
+kategorie PC (například zde není k dispozici disketová mechanika).
+Při práci s touto platformou si asi všimnete dalšího velkého rozdílu:
+většinu času (pokud ne všechen) budete pracovat vzdáleně za použití
+klientských programů telnetu nebo www prohlížeče. Je tomu tak kvůli
+speciální systémové architektuře, kde je konzola 3215/3270 řádková
+místo znaková.
+
+</para><para>
+
+Linux může na této platformě běžet nativně na skutečném počítači v
+takzvané LPAR (logické oblasti), nebo ve virtuálním počítači
+vytvořeném systémem VM. Na všech těchto systémech můžete použít
+zavádění z pásky. Také byste mohli použít jiná zaváděcí média, ale ta
+většinou nejsou k dispozici. Například můžete využít virtuální čtečku
+karet virtuálního počítače, nebo, pokud instalujete do LPAR, zavést
+systém z HMC (hardwarová konzola pro správu systému).
+
+</para><para>
+
+Než začnete s vlastní instalací, měli byste si projít několik
+přípravných kroků. Firma IBM celý proces zdokumentovala (mj. jak
+vytvořit instalační médium a jak z něj zavést systém) a není zde
+tedy potřeba tyto informace duplikovat. Krátce se však zmíníme
+o krocích specifických pro Debian. Podle uvedených zdrojů byste si
+měli připravit počítač a instalační médium a poté z něj zavést
+instalaci. Jakmile uvidíte uvítací zprávu instalačního systému,
+pokračujte dál za pomoci tohoto manuálu.
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="s390">
+  <title>Nativní (LPAR) instalace</title>
+<para>
+
+Pro nastavení LPAR pro instalaci Linuxu si v červených knihách
+<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
+Linux for &arch-title;</ulink> a
+<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
+Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink>
+nastudujte kapitoly 5 a 3.2.
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="s390">
+  <title>Instalace jako host systému VM</title>
+
+<para>
+
+Pro nastavení hosta systému VM pro instalaci Linuxu si v červených
+knihách
+<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
+Linux for &arch-title;</ulink> a
+<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
+Linux for IBM eServer zSeries and  &arch-title;: Distributions</ulink>
+přečtěte kapitoly 6 a 3.1.
+
+</para><para>
+
+Dále budete muset zkopírovat všechny soubory z podadresáře
+<filename>generic</filename> na váš CMS disk. Ujistěte se, že soubory
+<filename>kernel.debian</filename> a
+<filename>initrd.debian</filename> přenášíte v binárním módu s pevnou
+šířkou záznamu 80 znaků.
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="s390">
+  <title>Nastavení instalačního serveru</title>
+
+<para>
+
+Pokud nemáte připojení k Internetu (ať už přímo nebo přes proxy),
+musíte si vytvořit lokální instalační server, který bude dostupný z
+instalovaného S/390 a na kterém budou umístěny všechny balíčky, jež
+chcete instalovat. Tyto balíčky musí být dostupné přes NFS, HTTP nebo
+FTP.
+
+</para><para>
+
+Instalační server potřebuje přesnou kopii adresářové struktury
+libovolného zrcadla Debianu. Vyžadovány jsou samozřejmě pouze soubory
+architektury s390 a soubory na architektuře nezávislé. Do takto
+vytvořené struktury můžete také nakopírovat obsah všech instalačních
+CD.
+
+</para>
+
+<para condition="FIXME">
+<emphasis>FIXME: more information needed - from a Redbook?</emphasis>
+</para>
+
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml
new file mode 100644
index 000000000..c07559cc4
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml
@@ -0,0 +1,106 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+  <sect2 arch="sparc" id="invoking-openboot">
+  <title>Vyvolání OpenBootu</title>
+
+<para>
+
+OpenBoot poskytuje základní funkce potřebné k zavedení počítačů
+&arch-title;. Funkčně je to podobné BIOSu na architektuře x86, ale
+mnohem hezčí. Sun boot PROM mají zabudovaný interpret, který umožňuje
+provádět s počítačem zajímavé věci, jako třeba diagnostiku, psaní
+jednoduchých skriptů, atd.
+
+</para><para>
+
+K získání zaváděcího promptu musíte stisknout a držet klávesu
+<keycap>Stop</keycap> (na starších klávesnicích typu 4 použijte
+klávesu <keycap>L1</keycap>, nebo u PC klávesnice připojené
+adaptérem stiskněte <keycap>Break</keycap>) a současně stisknout
+klávesu <keycap>A</keycap>. Boot PROM vám ukáže prompt
+<userinput>ok</userinput> nebo <userinput>&gt;</userinput>.
+Obecně je lepší mít novější prompt <userinput>ok</userinput>, takže
+pokud dostanete starý prompt, pro přepnutí do novějšího stiskněte
+klávesu <keycap>n</keycap>.
+
+</para><para>
+
+Používáte-li sériovou konzoli, pošlete počítači přerušení. V Minicomu
+použijte <keycap>Ctrl-A F</keycap>, v programu cu stiskněte
+<keycap>Enter</keycap> a poté napište
+<userinput>%~break</userinput>. Používáte-li jiný program pro emulaci
+terminálu, podívejte se do jeho dokumentace.
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="sparc" id="boot-dev-select-sun">
+  <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
+
+<para>
+
+OpenBoot můžete použít k zavedení z různých zařízení, nebo ke změně
+standardního zaváděcího zařízení. Nyní byste se však měli seznámit
+s tím, jak OpenBoot pojmenovává zařízení, protože je to odlišné od
+způsobu, jakým zařízení pojmenovává Linux (viz
+<xref linkend="device-names"/>).
+Také příkazy se mohou lišit v závislosti na použité verzi OpenBootu.
+Bližší informace o OpenBootu se můžete dočíst v
+<ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot Reference</ulink>.
+
+</para><para>
+
+V novějších verzích OpenBootu můžete používat jména zařízení jako
+<quote>floppy</quote>, <quote>cdrom</quote>, <quote>net</quote>,
+<quote>disk</quote> nebo <quote>disk2</quote>.  Jejich význam je
+zřejmý (<quote>net</quote> se používá pro zavedení ze sítě).  Dále
+může jméno zařízení specifikovat konkrétní oblast na disku, jako třeba
+<quote>disk2:a</quote>, což zavede systém z první oblasti druhého
+disku. Kompletní OpenBoot jméno zařízení má tvar
+
+<informalexample>
+<screen>
+<replaceable>driver-name</replaceable>@
+<replaceable>unit-address</replaceable>:
+<replaceable>device-arguments</replaceable>
+</screen></informalexample>.
+
+Ve starších revizích OpenBootu se pojmenování zařízení mírně liší:
+disketová mechanika se nazývá <quote>/fd</quote>, a SCSI disky se
+označují ve tvaru <quote>sd(<replaceable>controller</replaceable>,
+<replaceable>disk-target-id</replaceable>,
+<replaceable>disk-lun</replaceable>)</quote>. Novější revize OpenBootu
+mají příkaz <command>show-devs</command>, kterým zobrazíte všechna
+aktuálně nakonfigurovaná zařízení.  Kompletní informace o všech
+revizích najdete v <ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot
+Reference</ulink>.
+
+</para><para>
+
+Systém z daného zařízení zavedete příkazem <userinput>boot
+<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>. Pokud z tohoto
+zařízení chcete zavádět systém automaticky, můžete nastavit příslušnou
+proměnnou příkazem <userinput>setenv</userinput>.
+V OpenBootu 1.x použijte příkaz <userinput>setenv boot-from
+<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>,
+nebo v novějších revizích <userinput>setenv boot-device
+<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>.
+Proměnná se dá změnit i přímo z operačního systému
+(v Solarisu příkazem <command>eeprom</command>, v Linuxu změnou
+souborů v adresáři <filename>/proc/openprom/options/</filename>).
+Například pod Linuxem:
+
+<informalexample><screen>
+<prompt>#</prompt> <userinput>echo disk1:1 &gt; /proc/openprom/options/boot-device</userinput>
+</screen></informalexample>
+
+a pod Solarisem:
+
+<informalexample><screen>
+<userinput>eeprom boot-device=disk1:1</userinput>
+</screen></informalexample>
+
+</para>
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/install-overview.xml b/cs/preparing/install-overview.xml
new file mode 100644
index 000000000..7d4f68cd0
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/install-overview.xml
@@ -0,0 +1,179 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="install-overview">
+ <title>Přehled instalačního procesu</title>
+<para>
+
+Jenom na okraj bychom chtěli poznamenat, že kompletní reinstalace
+Debianu je velmi výjimečná událost, kterou má nejčastěji na svědomí
+mechanická závada pevného disku.
+
+</para><para>
+
+Na rozdíl od mnoha známých operačních systémů, které musíte při
+přechodu na novější verzi instalovat úplně znovu, nebo alespoň
+přeinstalovat aplikace, &debian; se umí aktualizovat za běhu.
+Pokud by nová verze programu vyžadovala nové verze ostatních balíků,
+nebo byla nějakým způsobem konfliktní s jiným programem, balíčkovací
+systém Debianu se o vše postará. Protože máte k dispozici mocné
+aktualizační nástroje, měli byste o kompletní reinstalaci uvažovat
+pouze jako o poslední možnosti.
+Instalační systém <emphasis>není</emphasis> navržen aktualizaci
+staršího systému.
+
+</para><para>
+
+Následuje stručný přehled instalačního procesu:
+
+</para>
+
+<orderedlist>
+<listitem><para>
+
+Nejprve si zazálohujete všechna důležitá data (hlavně dokumenty).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Poté posbíráte co nejvíce informací o svém počítači a seženete si
+potřebnou dokumentaci (např. dokumenty odkazované z této příručky).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Na pevném disku vytvoříte volné rozdělitelné místo (pro Debian).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Stáhnete si soubory instalačního systému a všechny potřebné ovladače.
+(Pokud instalujete z CD, tento krok ignorujte).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Připravíte si zaváděcí pásky/diskety/USB klíčenky, nebo na příslušná
+místa nakopírujete zaváděcí soubory. (Většina uživatelů může
+k zavedení použít některé z CD.)
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Zavedete instalační systém.
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="not-s390"><para>
+
+Zvolíte jazyk pro instalaci.
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="not-s390"><para>
+
+Nastavíte síťové připojení.
+
+</para></listitem>
+
+<listitem arch="s390"><para>
+
+Nastavíte síťové rozhraní.
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="s390"><para>
+
+Otevřete ssh spojení na nový systém.
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="s390"><para>
+
+Připojíte jedno nebo více DASD (Direct Access Storage Device).
+
+</para></listitem>
+
+<listitem><para>
+
+Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Můžete pozorovat automatické stažení, instalaci a nastavení
+<firstterm>základního systému</firstterm>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Nainstalujete <firstterm>zavaděč</firstterm>, kterým budete spouštět
+&debian; (případně i původní operační systém).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Spustíte svůj nově nainstalovaný systém a provedete základní
+nastavení.
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="s390"><para>
+
+Otevřete ssh spojení na nový systém.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Doinstalujete další software podle svého uvážení
+(buď v podobě <firstterm>úloh</firstterm> a/nebo
+<firstterm>balíků</firstterm>).
+
+</para></listitem>
+</orderedlist>
+
+<para>
+
+Pokud máte s některým instalačním krokem problémy, je dobré vědět,
+který balík je za danou situaci zodpovědný. Nuže, představujeme vám
+hlavní softwarové role v tomto instalačním dramatu:
+
+</para><para>
+
+<classname>debian-installer</classname> (instalační program) je hlavní
+náplní této příručky. Rozpoznává hardware a nahrává správné ovladače,
+rozděluje disky, instaluje linuxové jádro a dohlíží na programy
+<classname>dhcp-client</classname>, aby nastavil síťové připojení
+a <classname>debootstrap</classname>, aby nainstaloval balíky
+základního systému.  V této fázi instalace hraje své epizodní role
+mnohem více herců, ale úloha <classname>debian-installer</classname>u
+končí s prvním zavedením nového systému.
+
+</para><para>
+
+Po zavedení nového systému přebírá hlavní roli
+<classname>base-config</classname>, který se stará o nastavení časové
+zóny (pomocí <classname>tzsetup</classname>), přidávání uživatelů
+(přes balík <classname>shadow</classname>) a nastavení systému pro
+instalaci balíčků (programem <classname>apt-setup</classname>).  Ještě
+před odchodem ze scény spustí program <classname>tasksel</classname>,
+kterým si můžete doinstalovat celé skupiny spřízněných programů,
+a poté volitelně program <classname>aptitude</classname>, kterým
+můžete vybírat jednotlivé balíky.
+
+</para><para>
+
+Vraťme se zpět do doby, kdy <classname>debian-installer</classname>
+skončila svou práci a systém se prvně zavádí. Tou dobou máte k
+dispozici pouze systém ovládaný z příkazové řádky, protože grafické
+prostředí ještě nebylo nainstalováno. Nainstalovat je můžete nejdříve
+při spuštění programů <classname>tasksel</classname> nebo
+<classname>aptitude</classname>. Grafické prostředí je volitelné
+proto, protože hodně systémů &debian; slouží jako servery, a ty ke své
+činnosti grafické rozhraní nepotřebují.
+
+</para><para arch="not-s390">
+
+Vezměte, prosím, na vědomí, že X Window System je od instalačního
+systému úplně oddělen a protože je mnohem více komplikovaný,
+nezabýváme se jím ani v této příručce.
+
+</para>
+ </sect1>
+
diff --git a/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml b/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml
new file mode 100644
index 000000000..ac1e075db
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml
@@ -0,0 +1,136 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="minimum-hardware-reqts">
+<title>Splnění minimálních hardwarových požadavků</title>
+<para>
+
+Porovnejte seznam svého hardware s následující tabulkou, ve které
+zjistíte, zda můžete použít zamýšlený typ instalace.
+
+</para><para arch="not-s390">
+
+Skutečné minimální požadavky mohou být nižší než uvádí tabulka, ale
+většina uživatelů by asi nebyla spokojena s rychlostí systému. Vždy
+záleží na konkrétních požadavcích a možnostech.
+
+</para><para arch="i386">
+
+Pro pracovní stanice je minimální doporučený procesor Pentium 100
+a pro server Pentium II-300.
+
+</para><para arch="m68k">
+
+Pro m68k je doporučený procesor 68030 a lepší. Místa na disku vám
+možná bude stačit trošku méně, než uvádí tabulka.
+
+</para><para arch="powerpc">
+
+Všechny OldWorld nebo NewWorld PowerPC mohou velmi dobře posloužit
+jako pracovní stanice. Pro servery je doporučený počítač s procesorem
+taktovaným alespoň na 132-MHz.
+</para>
+
+<table>
+<title>Doporučené minimální požadavky</title>
+<tgroup cols="3">
+<thead>
+<row>
+  <entry>Typ instalace</entry><entry>RAM</entry><entry>Pevný disk</entry>
+</row>
+</thead>
+
+<tbody>
+<row>
+  <entry>Bez kanc. aplikací</entry>
+  <entry>24 megabajtů</entry>
+  <entry>450 megabajtů</entry>
+</row><row>
+  <entry>Pracovní stanice</entry>
+  <entry>64 megabajtů</entry>
+  <entry>1 gigabajt</entry>
+</row><row>
+  <entry>Server</entry>
+  <entry>128 megabajtů</entry>
+  <entry>4 gigabajty</entry>
+</row>
+
+</tbody></tgroup></table>
+
+<para>
+
+Pro představu zde uvádíme několik typických využití Debianu.
+Další ideu o zabraném místu můžete získat pohledem
+do tabulky <xref linkend="tasksel-size-list"/>.
+
+</para>
+
+<variablelist>
+
+<varlistentry>
+ <term>Standardní server</term>
+ <listitem><para>
+
+Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje
+zbytečné vymoženosti pro obyčejné uživatele. Obsahuje FTP server,
+web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 100MB, plus musíte připočíst
+velikost dat, která budete poskytovat.
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+<varlistentry arch="not-s390">
+ <term>Desktop</term>
+ <listitem><para>
+
+Standardní desktop obsahující X Window System, celá desktopová
+prostředí, grafické a zvukové aplikace, editory, etc. Balíčky zaberou
+asi 2GB, ale pečlivým výběrem se můžete dostat na mnohem nižší číslo.
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+<varlistentry arch="not-s390">
+ <term>Pracovní konzole</term>
+ <listitem><para>
+
+Více ořezaná pracovní stanice bez X Window System a X aplikací.
+Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače.
+Velikost je zhruba 140MB.
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+<varlistentry>
+ <term>Vývojářská stanice</term>
+ <listitem><para>
+
+Desktop se všemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd.
+Velikost je okolo 475MB.  Předpokládejme, že přidáte X11 a nějaké
+další balíčky pro nejrůznější použití. Pak byste měli počítat
+s asi 800MB zabraného místa.
+
+</para></listitem>
+</varlistentry>
+
+</variablelist>
+
+<para>
+
+Pamatujte, že všechny uvedené velikosti jsou orientační a že
+neobsahují další věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba
+pošta, soubory uživatelů, data). Při přidělování místa pro své vlastní
+soubory a data je vždy lepší být velkorysý.  Zejména oblast
+<filename>/var</filename> obsahuje hodně dat závislých na konkrétní
+situaci. Například soubory programu <command>dpkg</command> mohou
+klidně zabrat 20MB, ani nemrknete.  Dále sem zapisuje třeba
+<command>apt-get</command>, který zde odkládá stažené balíky před
+samotnou instalací. Pokud přidáme velikost logovacích souborů
+(většinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro
+<filename>/var</filename> uvažovat o alokování minimálně 100MB.
+
+</para>
+
+ </sect1>
+
diff --git a/cs/preparing/needed-info.xml b/cs/preparing/needed-info.xml
new file mode 100644
index 000000000..fbf2c27ed
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/needed-info.xml
@@ -0,0 +1,403 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+ <sect1 id="needed-info">
+ <title>Dále budete potřebovat</title>
+
+  <sect2>
+  <title>Dokumentace</title>
+
+   <sect3>
+   <title>Instalační manuál</title>
+
+<para>
+
+(Právě čtete.) Manuál je k dispozici ve formátech ASCII, HTML nebo PDF.
+
+</para>
+
+<itemizedlist>
+
+&list-install-manual-files;
+
+</itemizedlist>
+</sect3>
+
+
+   <sect3><title>Domumentace k hardwaru</title>
+<para>
+
+Obsahuje spousty užitečných informací o konfiguraci resp. provozování
+různého hardwaru.
+
+</para>
+
+<!-- Arch list needed for proper xml -->
+<itemizedlist arch="i386;m68k;alpha;sparc;mips;mipsel">
+<listitem arch="i386"><para>
+
+<ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility HOWTO</ulink>
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="m68k"><para>
+
+<ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink>
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="alpha"><para>
+
+<ulink url="&url-alpha-faq;">Linux/Alpha FAQ</ulink>
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="sparc"><para>
+
+<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC Processors FAQ</ulink>
+
+</para></listitem>
+<listitem arch="mips;mipsel"><para>
+
+<ulink url="&url-mips-howto;">Linux/Mips Howto</ulink>
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+   </sect3>
+
+
+   <sect3 arch="s390">
+   <title>&arch-title; Hardware References</title>
+<para>
+
+Popis instalace Linuxu a ovladačů zařízení (DASD, XPRAM, Console,
+tape, z90 crypto, chandev, network) na &arch-title; za použití jádra
+2.4
+
+</para>
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+<ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf">Device Drivers and Installation Commands</ulink>
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+
+<para>
+
+Červená kniha firmy IBM popisující soužití Linuxu a z/VM na strojích
+zSeries a &arch-title;.
+
+</para>
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
+Linux for &arch-title;</ulink>
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+
+<para>
+
+Červená kniha firmy IBM popisující dostupné linuxové distribuce pro
+mainframy. Sice nemá kapitolu přímo o Debianu, ale základní instalační
+strategie jsou stejné pro všechny distribuce.
+
+</para>
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
+Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink>
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+   </sect3>
+  </sect2>
+
+  <sect2 id="fsohi">
+  <title>Hledání zdrojů informací o hardwaru</title>
+<para>
+
+V mnoha případech umí instalační program rozpoznat hardware
+automaticky, ale podle hesla <quote>vždy připraven</quote>
+doporučujeme, abyste se před instalací se svým hardwarem seznámili
+poněkud důvěrněji.
+
+</para><para>
+
+Informace o hardwaru můžete získat:
+
+</para>
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+Z manuálů, které jste získali spolu s příslušným hardwarem.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Z BIOSu vašeho počítače. K těmto informacím se dostanete, když
+během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to
+bývá klávesa <keycap>Delete</keycap>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny.
+
+</para></listitem>
+
+<listitem arch="i386"><para>
+
+Z Ovládacích panelů systému Windows.
+
+</para></listitem>
+
+<listitem><para>
+
+Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému.
+Zvláště užitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Od vašeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám
+mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické pošty.
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+
+<para>
+
+<table>
+<title>Hardwarové informace nutné pro instalaci</title>
+<tgroup cols="2">
+<thead>
+<row>
+  <entry>Hardware</entry><entry>užitečné informace</entry>
+</row>
+</thead>
+
+<tbody>
+<row arch="not-s390">
+  <entry morerows="5">Pevné disky</entry>
+  <entry>Počet.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Jejich pořadí v systému.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Typ IDE nebo SCSI (většina počítačů má disky IDE)</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Dostupné volné místo.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Diskové oddíly.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné operační systémy</entry>
+</row>
+
+<row arch="not-s390">
+  <entry morerows="5">Monitor</entry>
+  <entry>Výrobce a model.</entry>
+</row>
+<row arch="not-s390">
+  <entry>Podporovaná rozlišení.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Horizontální obnovovací frekvence.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Vertikální obnovovací frekvence.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Podporovaná barevná hloubka (počet barev).</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Velikost obrazovky.</entry>
+</row>
+
+<row arch="not-s390">
+  <entry morerows="3">Myš</entry>
+  <entry>Typ: sériová, PS/2 nebo USB.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Port.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Výrobce.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Počet tlačítek.</entry>
+</row>
+
+<row arch="not-s390">
+  <entry morerows="1">Síť</entry>
+  <entry>Výrobce a model</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Typ adaptéru.</entry>
+</row>
+
+<row arch="not-s390">
+  <entry morerows="1">Tiskárna</entry>
+  <entry>Výrobce a model.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Podporovaná tisková rozlišení.</entry>
+</row>
+
+<row arch="not-s390">
+  <entry morerows="2">Grafická karta</entry>
+  <entry>Výrobce a model.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Dostupná videopaměť.</entry>
+</row><row arch="not-s390">
+  <entry>Podporovaná rozlišení a barevné hloubky (měli byste porovnat
+  se schopnostmi monitoru).</entry>
+</row>
+
+<row arch="s390">
+  <entry morerows="1">DASD</entry>
+  <entry>Čísla zařízení.</entry>
+</row><row arch="s390">
+  <entry>Dostupné volné místo.</entry>
+</row>
+
+<row arch="s390">
+  <entry morerows="2">Síť</entry>
+  <entry>Typ adaptéru.</entry>
+</row><row arch="s390">
+  <entry>Čísla zařízení</entry>
+</row><row arch="s390">
+  <entry>Relativní číslo adaptéru karet OSA</entry>
+</row>
+
+</tbody></tgroup></table>
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2>
+  <title>Hardwarová kompatibilita</title>
+
+<para>
+
+Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora
+hardwaru pro Linux se zlepšuje každým dnem. Přes to všechno Linux
+nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy.
+
+</para><para arch="i386">
+
+Pod Linuxem obvykle nepoběží hardware, který ke své činnosti vyžaduje
+některou verzi Windows.
+
+</para><para arch="i386">
+
+Přestože některý Windows-specifický hardware můžete pod Linuxem
+rozchodit, obvykle to vyžaduje spoustu další práce. Navíc linuxové
+ovladače pro windowsový hardware bývají svázány s konkrétním jádrem
+a tudíž mohou rychle zastarat, respektive vás nutí zůstat u
+staršího jádra (které třeba obsahuje bezpečnostní chybu).
+
+</para><para arch="i386">
+
+Nejrozšířenějšími ukázkami tohoto hardwaru jsou takzvané
+win-modemy. Windows-specifické však mohou být i tiskárny a jiná
+zařízení.
+
+</para><para>
+
+Možný postup při ověřování hardwarové kompatibility:
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+Zkontrolujte webové stránky výrobce, zda nemá nové ovladače.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Hledejte na webových stránkách nebo v manuálech informace o emulaci.
+Je možné, že některé méně známé značky používají stejné ovladače nebo
+nastavení, jako jejich známější kolegové.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Prohlejte seznamy hardwaru kompatibilního s Linuxem.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Hledejte na Internetu zkušenosti jiných uživatelů.
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2>
+  <title>Nastavení sítě</title>
+
+<para>
+
+Pokud bude váš počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové
+a obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě následující
+informace.
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+Název počítače (možná si počítač pojmenujete sami).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Název vaší domény.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+IP adresu vašeho počítače.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Síťovou masku.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaši síť s další sítí (nebo
+Internetem), pokud na vaší síti brána <emphasis>je</emphasis>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+IP adresu jmenného serveru, který zprostředkovává převod názvů
+počítačů na IP adresy (DNS).
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+
+</para><para condition="supports-dhcp">
+
+Pokud vám správce sítě doporučí použít DHCP server, nemusíte tyto
+informace zjišťovat, protože DHCP server nastaví váš počítač
+automaticky.
+
+</para><para>
+
+Používáte-li bezdrátové připojení, měli byste navíc zjistit:
+
+<itemizedlist>
+<listitem><para>
+
+ESSID vaší bezdrátové sítě.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Bezpečnostní WEP klíč (pokud jej používáte).
+
+</para></listitem>
+</itemizedlist>
+
+</para>
+  </sect2>
+
+ </sect1>
diff --git a/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml b/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml
new file mode 100644
index 000000000..d7489e106
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml
@@ -0,0 +1,190 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+ <sect1 id="non-debian-partitioning">
+ <title>Předrozdělení disku pro více operačních systémů</title>
+<para>
+
+Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých
+oddílů (angl. partition). Každý oddíl je nezávislý na ostatních.
+Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi &mdash; přidání nábytku do
+jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv.
+
+</para><para arch="s390">
+
+Kdykoliv se v této kapitole bude mluvit o <quote>disku</quote>, měli
+byste si to přeložit do světa &arch-title; jako <quote>DASD</quote>
+nebo <quote>VM minidisk</quote>.  Obdobně <quote>počítač</quote>
+znamená <quote>LPAR</quote> nebo <quote>VM guest</quote>.
+
+</para><para>
+
+Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém
+
+<phrase arch="i386">
+(Windows 9x, Windows NT/2000/XP, OS/2, MacOS, Solaris, FreeBSD,
+&hellip;)
+</phrase>
+
+<phrase arch="alpha">
+(Tru64 (Digital UNIX), OpenVMS, Windows NT, FreeBSD, &hellip;)
+</phrase>
+
+<phrase arch="s390">
+(VM, z/OS, OS/390, &hellip;)
+</phrase>
+
+<phrase arch="m68k">
+(Amiga OS, Atari TOS, Mac OS, &hellip;)
+</phrase>
+
+a chcete na stejný disk ještě umístit Linux, patrně se nevyhnete
+přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti
+a nemůže být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba MacOS.
+Je sice možné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis
+je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu
+oblast pro kořenový souborový systém.
+
+</para><para>
+
+Informace o aktuálním rozdělení disku můžete získat dělicím programem
+svého stávajícího operačního systému<phrase arch="i386">, jako je
+fdisk nebo PartitionMagic</phrase><phrase arch="powerpc">, jako je
+Drive Setup, HD Toolkit nebo MacTools</phrase><phrase arch="m68k">,
+jako je HD SC Setup, HDToolBox nebo SCSITool</phrase><phrase
+arch="s390">, jako je VM diskmap</phrase>. Každý dělicí nástroj
+umožňuje prohlížet oblasti bez jejich modifikace.
+
+</para><para>
+
+Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu
+dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů
+zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději
+vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi.
+
+</para><para arch="hppa" condition="FIXME">
+
+<emphasis>FIXME: write about HP-UX disks?</emphasis>
+
+</para><para>
+
+Jestliže má váš počítač více než jeden pevný disk, můžete celý disk
+vyhradit pro Debian a dělením disku se můžete zabývat až v průběhu
+instalace. Oddílový program obsažený v instalačním programu se s tím
+jednoduše vypořádá.
+
+</para><para>
+
+Stejně tak pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně
+nahradit stávající operační systém Debianem, může rozdělení disku
+proběhnout až během instalace (viz <xref linkend="partman"/>).
+Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom
+tento disk rozdělíte, smažete si zaváděcí soubory a musíte doufat, že
+se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít
+u sebe nástroje pro oživení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo
+CD s původním systémem a podobně.)
+
+</para><para>
+
+Také v případě, že již máte na disku několik oblastí a potřebné místo
+můžete získat jejich smazáním, můžete počkat s rozdělením disku a
+rozdělit jej až při instalaci. I tak byste si měli raději tuto
+kapitolu přečíst, protože někdy mohou nastat okolnosti, které vás k
+rozdělení disku před instalací stejně donutí (například vynucené
+pořadí některých oblastí).
+
+</para><para arch="i386">
+
+S rozdělováním můžete rovněž počkat, pokud máte ve svém počítači
+oblast(i) se souborovým systémem FAT nebo NTFS. Tyto oblasti můžete
+zmenšit rovnou v instalačním programu.
+
+</para><para>
+
+Ve všech ostatních případech musíte disk rozdělit ještě před
+instalací, abyste pro Debian vytvořili volné místo.
+Pokud některé z oblastí budou patřit k jinému operačnímu systému,
+vytvořte je pomocí oddílových programů daného systému. Stejně tak
+<emphasis>nedoporučujeme</emphasis> vytvářet linuxové oblasti nástroji
+z jiných operačních systémů. (Každý systém ví nejlépe, co mu chutná.)
+
+</para><para>
+
+Jestliže budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste
+tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a
+jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k
+přeformátování některých oblastí.
+
+</para><para>
+
+Tyto problémy můžete úspěšně vyřešit, případně se jim úplně vyhnout,
+ale nejjistější je instalovat Debian jako poslední systém.
+
+</para><para arch="powerpc">
+
+Aby OpenFirmware automaticky zaváděl &debian;, měly by se linuxové
+oblasti vyskytovat před všemi ostatními oblastmi na disku (obzvláště
+před zaváděcími oblastmi MacOS).
+To se zajistí třeba tím, že před instalací se vytvoří prázdná oblast
+<emphasis>před</emphasis> ostatními zaváděcími oblastmi na disku.
+(Z malých applových oblastí vyhrazených pro ovladače disků nelze
+zavádět.) Poté, při instalaci Debianu, se tato oblast smaže a nahradí
+se linuxovými oblastmi.
+
+</para><para>
+
+Jestliže máte, jako většina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný
+disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační
+systémy (původní systém a Debian), musíte:
+
+  <orderedlist>
+<listitem><para>
+
+Zazálohovat vše v počítači.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Zavést z <phrase arch="s390">pásek</phrase> <phrase
+arch="not-s390">disket</phrase> nebo CD dodaných s původním operačním
+systémem.
+
+<phrase arch="powerpc">Při zavádění z CD MacOS držte klávesu
+<keycap>c</keycap>. Tím donutíte CD, aby se stalo aktivním systémem
+MacOS.</phrase>
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní
+systém a ponechat volné místo pro Debian.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Vyzkoušet, že původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory
+Debianu.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci.
+
+</para></listitem>
+</orderedlist>
+
+</para>
+
+&nondeb-part-alpha.xml;
+&nondeb-part-i386.xml;
+&nondeb-part-m68k.xml;
+&nondeb-part-sparc.xml;
+&nondeb-part-powerpc.xml;
+
+ </sect1>
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/alpha.xml b/cs/preparing/nondeb-part/alpha.xml
new file mode 100644
index 000000000..9d8e2ce2c
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/nondeb-part/alpha.xml
@@ -0,0 +1,91 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+  <sect2 arch="alpha">
+  <title>Dělení disku v Tru64 UNIX</title>
+<para>
+
+Tru64 UNIX, dříve známý jako Digital UNIX, což je vlastně jiné jméno
+pro OSF/1, používá dělicí schéma podobné jako BSD <quote>disk
+label</quote>.  To znamená, že povoluje mít až osm oblastí na každém
+disku.  Oblasti jsou v Linuxu očíslovány od <quote>1</quote> do
+<quote>8</quote> a v UNIXu opísmenkovány od <quote>a</quote> do
+<quote>h</quote>.  V linuxových jádrech 2.2 a vyšších odpovídá vždy
+číslo <quote>1</quote> písmenku <quote>a</quote>, číslo
+<quote>2</quote> písmenku <quote>b</quote> a tak dále.  Například:
+oblast <filename>rz0e</filename> v Tru64 UNIXu by se v Linuxu nazývala
+<filename>sda5</filename>.
+
+</para><para>
+
+Oblasti v Tru64 disk label se mohou překrývat. Pokud budete tento disk
+používat z Tru64, je vyžadováno, aby se oblast <quote>c</quote>
+rozpínala přes celý disk, tudíž překrývala všechny ostatní neprázdné
+oblasti. Pod Linuxem to znamená, že oblast <filename>sda3</filename>
+je identická s <filename>sda</filename> (pokud je přítomen další disk,
+tak <filename>sdb3</filename> s <filename>sdb</filename>, atd.). Kromě
+splnění tohoto požadavku není žádný rozumný důvod, proč vytvářet
+překrývající se oblasti. Současný dělicí program &d-i;u nepodporuje
+překrývající se oblasti, což znamená, že nedoporučujeme sdílet disk
+mezi Tru64 a Debianem. Po skončení instalace samozřejmě můžete Tru64
+disky připojit a používat zcela bez problémů.
+
+</para><para>
+
+Další zažitá konvence je požadavek, aby oblast <quote>a</quote>
+začínala na začátku disku, což zajistí, že disklabel bude vždy
+obsahovat zaváděcí sektor. Jestliže chcete zavádět Debian z tohoto
+disku, měla by mít velikost alespoň 2MB, aby se tam vešel aboot
+a možná jádro. Tato oblast je požadovaná pouze z důvodu kompatibility;
+v žádném případě na ní nevytvářejte souborový systém, protože byste si
+zničili data.
+
+</para><para>
+
+Je možné a vlastně docela rozumné, sdílet mezi Linuxem a UNIXem
+oblast pro virtuální paměť. V takovém případě však budete muset
+na tuto oblast spouštět program <command>mkswap</command> pokaždé,
+když budete spouštět Linux po předchozí práci v UNIXu.
+Děje se to proto, protože UNIX na dané oblasti zničí příznak virtuální
+paměti, a Linux si bez onoho příznaku nedovolí na oblast cokoliv
+uložit. K vyřešení tohoto problému  stačí ve startovacích skriptech
+Linuxu spustit program <command>mkswap</command> kdekoliv před
+příkazem <command>swapon -a</command>.
+
+</para><para>
+
+Digital UNIX může nativně používat dva druhy oblastí: UFS a AdvFS.
+Linux bohužel rozumí pouze té první. Chcete-li si tedy prohlížet
+UNIXové oblasti z Linuxu, zkontrolujte, zda jsou typu UFS.
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="alpha">
+  <title>Dělení disku ve Windows NT</title>
+<para>
+
+Windows NT používají tabulku rozdělení disku stejnou, jako na osobních
+počítačích. Pokud měníte existující FAT nebo NTFS oblasti, je
+doporučeno použít nástroje obsažené v instalaci Windows NT (nebo
+pohodlněji přímo z AlphaBIOSu).
+V ostatních případech je lepší použít linuxové nástroje, které
+obvykle odvedou lepší práci.
+Poznámka: pokud vám Disk Administrátor z Windows NT nabídne zapsat
+<quote>harmless signature</quote> na ne-Windowsové disky (pokud nějaké
+máte), <emphasis>nikdy</emphasis> je to nenechte udělat, protože tato
+signatura zničí tabulku rozdělení disku!
+
+</para><para>
+
+Pokud plánujete zavádění Linuxu z konzoly ARC/AlphaBIOS/ARCSBIOS,
+budete potřebovat malou FAT oblast pro zavaděč MILO.
+(5 MB je plně dostačujících.) Pokud jsou nainstalovány Windows NT,
+je možno pro tento účel využít jejich 6 MB velkou zaváděcí oblast.
+Debian &releasename; nepodporuje instalaci MILa. Pokud již máte MILO
+nainstalováno nebo je budete instalovat z jiného média, stále můžete
+Debian zavést z ARC konzoly.
+
+</para>
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/i386.xml b/cs/preparing/nondeb-part/i386.xml
new file mode 100644
index 000000000..962d67526
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/nondeb-part/i386.xml
@@ -0,0 +1,116 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 29561 -->
+
+  <sect2 arch="i386">
+  <title>Dělení disku v systémech DOS a Windows</title>
+<para>
+
+Pokud budete měnit diskové oddíly se souborovými svazky FAT nebo NTFS,
+doporučuje se buď postup popsaný dále v textu, nebo použití programů
+dodávaných se systémy DOS nebo Windows. V opačném případě není nutné
+provádět rozdělení disku z těchto systémů, lepších výsledků obvykle
+docílíte linuxovými nástroji.
+
+</para><para>
+
+Možným problémem může být velký IDE disk, na kterém nepoužíváte ani
+LBA adresování, ani překládací ovladač od výrobce, nebo pokud máte
+starší BIOS (vyrobený před rokem 1998), který nepodporuje rozšíření
+pro velké disky.
+Potom je nutné umístit zaváděcí oddíl do prvních 1024 cylindrů na
+disku (obvykle prvních 524 MB), což může vyžadovat posunutí
+stávajících  FAT nebo NTFS oblastí.
+
+</para>
+
+   <sect3 id="lossless">
+   <title>Změna rozdělení disku beze ztráty dat</title>
+<para>
+
+Jedna z nejčastějších situací je přidání Debianu na systém, kde už je
+DOS (případně Windows 3.1), Win32 (například Windows 95, 98, Me, NT,
+2000, XP) nebo OS/2, aniž by se zničil původní systém. Instalační
+program podporuje změnu velikosti oblastí se souborovým systémem FAT
+a NTFS (ovšem počátek oblasti se nesmí posunout). V takovém případě
+nemusíte postupovat podle této kapitoly a můžete disk rozdělit až při
+instalaci, kde zvolíte <menuchoice> <guimenuitem>Ručně upravit tabulku
+oblastí</guimenuitem> </menuchoice>, vyberete oblast a zadáte její
+novou velikost.
+
+</para><para>
+
+Nejprve se rozhodněte, jak chcete disk rozdělit. Postup v této
+sekci rozdělí jeden oddíl na dva. První bude obsahovat původní
+operační systém a druhý bude pro Debian. Během instalace Debianu
+budete mít příležitost druhou část disku dále rozdělit.
+
+</para><para>
+
+Myšlenka je taková, že se veškerá data přesunou na začátek oddílu,
+aby, až se změní záznamy o rozdělení disku, nedošlo ke ztrátě dat.
+Důležité je, abyste mezi přesunutím dat a změnou oddílu provedli co
+nejméně operací. Snížíte tak možnost zápisu nějakého souboru do
+volného místa na konci oblasti a tím větší kus se vám podaří ukrojit
+z původního oddílu.
+
+</para><para>
+
+Budete potřebovat program <command>fips</command>, který najdete na
+svém debianím zrcadle v adresáři <filename>tools</filename>.
+Rozbalte archív a nakopírujte soubory
+<filename>RESTORRB.EXE</filename>, <filename>FIPS.EXE</filename> a
+<filename>ERRORS.TXT</filename> na systémovou disketu.
+Systémová disketa se vytvoří příkazem <command>sys a:</command>.
+Program <command>fips</command> je doplněn velmi kvalitním popisem,
+který jistě oceníte v případě, že používáte při přístupu na disk
+kompresi dat nebo diskový manažer. Vytvořte si systémovou disketu a
+<emphasis>než</emphasis> začnete defragmentaci, přečtěte si dokumentaci.
+
+</para><para>
+
+Dalším krokem je přesun dat na začátek oddílu. To umí program
+<command>defrag</command>, jež je součástí systému DOS od verze 6.0.
+Dokumentace k programu <command>fips</command> obsahuje seznam jiných
+programů, které můžete k tomuto úkonu použít. Jestliže používáte
+Windows 95 a vyšší, musíte použít jejich verzi programu
+<command>defrag</command>, poněvadž verze pro DOS nezvládá souborový
+systém VFAT, který obsahuje podporu dlouhých jmen u Windows 95 a vyšších.
+
+</para><para>
+
+Po ukončení defragmentace disku, která může na větších discích chvíli
+trvat, zaveďte systém z připravené systémové diskety. Spusťte
+<filename>a:\fips</filename> a postupujte podle nápovědy.
+
+</para><para>
+
+Pokud s programem <command>fips</command> neuspějete, můžete zkusit
+přehršel jiných programů pro správu disku.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3 id="partitioning-for-dos">
+   <title>Vytváření oddílů pro DOS</title>
+<para>
+
+Při vytváření oddílů pro DOS nebo změně jejich velikosti linuxovými
+nástroji, pozorovali někteří uživatelé problémy s takto připravenými
+oddíly. Někdy se jednalo o zhoršení výkonu, jindy se objevily časté
+potíže s programem <command>scandisk</command> nebo divné chyby
+systémů DOS a Windows.
+
+</para><para>
+
+Kdykoliv vytvoříte nebo změníte velikost oddílu určeného pro DOS, je
+dobré vymazat prvních pár sektorů. Před spuštěním programu
+<command>format</command> v systému DOS, proveďte z Linuxu
+
+<informalexample><screen>
+<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/hd<replaceable>XX</replaceable> bs=512 count=4</userinput>
+</screen></informalexample>
+
+</para>
+   </sect3>
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/m68k.xml b/cs/preparing/nondeb-part/m68k.xml
new file mode 100644
index 000000000..dd798b0c8
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/nondeb-part/m68k.xml
@@ -0,0 +1,136 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+  <sect2 arch="m68k">
+  <title>Dělení disku v AmigaOS</title>
+<para>
+
+Jestliže používáte AmigaOS, můžete upravit původní oblasti ještě před
+instalací programem <command>HDToolBox</command>.
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="m68k">
+  <title>Dělení disku v Atari TOS</title>
+<para>
+
+Identifikátory (ID) diskových oblastí v Atari jsou tříznakové položky:
+pro datové oblasti se používá <quote>LNX</quote> a pro oblasti
+s virtuální pamětí <quote>SWP</quote>. Pokud instalujete systém na
+počítač s malou pamětí, je nutno také vytvořit malou Minixovou oblast
+(asi 2MB), která bude mít identifikaci <quote>MNX</quote>.
+Pozor! Nejen že špatné nastavení ID jednotlivých oblastí zabrání
+instalačnímu programu rozpoznat diskové oblasti, ale také způsobí, že
+TOS se bude pokoušet použít na linuxové oblasti, což se nebude líbit
+ovladači pevného disku, který na oplátku prohlásí celý disk za
+nedostupný.
+
+</para><para>
+
+Mezi ataristy existují spousty rozdělovacích programů od třetích
+společností (Atari utilita <command>harddisk</command> bohužel
+nepovolí změnit ID oblasti) a tento manuál se nemůže detailně zabývat
+každým z nich. Následující postup tedy pokrývá program
+<command>SCSITool</command> (od Hard+Soft GmBH).
+
+<orderedlist>
+<listitem><para>
+
+Spusťte <command>SCSITool</command> a vyberte disk, který chcete
+rozdělit (menu <guimenu>Disk</guimenu>, položka
+<guimenuitem>select</guimenuitem>).
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Z menu <guimenu>Partition</guimenu> vyberte buď
+<guimenuitem>New</guimenuitem> pro přidání nových oblastí nebo změnu
+velikostí stávajících, nebo <guimenuitem>Change</guimenuitem> pro
+změnu jedné konkrétní oblasti. Pokud ještě nemáte vytvořené oblasti se
+správnými velikostmi a nechcete jenom změnit ID oblasti, je asi lepší
+použít možnost <guimenuitem>New</guimenuitem>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Pokud jste zvolili <guimenuitem>New</guimenuitem>, vyberte
+v dialogovém okně položku <guilabel>existing</guilabel>.
+V následujícím okně se zobrazí seznam existujících oblastí, které
+můžete doladit posuvníky. První sloupec v seznamu obsahuje typ
+oblasti, který můžete editovat kliknutím do textového pole. Když
+skončíte s editací oblastí, uložte změny kliknutím na tlačítko
+<guibutton>OK</guibutton>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+V případě že jste zvolili <guimenuitem>Change</guimenuitem>, vyberte
+ze seznamu oblast, kterou chcete změnit a v dialogovém okně vyberte
+<guilabel>other systems</guilabel>. Další okno vypíše detailní
+informace o umístění vybrané oblasti a nechá vás změnit ID oblasti.
+Změny uložte kliknutím na tlačítko <guibutton>OK</guibutton>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Někam si poznamenejte linuxová jména těch oblastí, které jste
+vytvořili nebo změnili pro použití Linuxem &mdash; viz
+<xref linkend="device-names"/>.
+
+</para></listitem>
+<listitem><para>
+
+Ukončete <command>SCSITool</command> přes menu <guimenu>File</guimenu>
+a položku <guimenuitem>Quit</guimenuitem>. Počítač se restartuje,
+abyste měli jistotu, že TOS používá změněnou tabulku oblastí. Pokud
+jste změnili jakoukoliv TOS/GEM oblast, bude neověřená a bude se muset
+znovu inicializovat (říkali jsme vám, že si máte zálohovat všechna
+data na disku, že?).
+
+</para></listitem>
+</orderedlist>
+
+</para><para>
+
+V instalačním programu existuje rozdělovací nástroj pro Linux/m68k
+nazvaný <command>atari-fdisk</command>, ale zatím doporučujeme
+rozdělovat disk editorem oblastí v TOS, nebo nějakým jiným nástrojem.
+Pokud váš editor oblastí nemá možnost editovat typ oblasti, můžete
+udělat tento kritický krok později (z dočasného instalačního
+RAMdisku). <command>SCSITool</command> je jediný nám známý editor
+oblastí, který podporuje výběr libovolného typu oblasti, ale
+samozřejmě mohou existovat i jiné nástroje &mdash; vyberte si ten,
+který vyhovuje vašim požadavkům.
+
+</para>
+</sect2>
+
+  <sect2 arch="m68k">
+  <title>Dělení disku v MacOS</title>
+<para>
+
+Na Macintoshi byly testovány následující nástroje pro dělení disku:
+<command>pdisk</command>, <command>HD SC Setup</command> 7.3.5
+(Apple), <command>HDT</command> 1.8 (FWB),
+<command>SilverLining</command> (LaCie) a <command>DiskTool</command>
+(Tim Endres, GPL).
+U programů <command>HDT</command> a <command>SilverLining</command> je
+vyžadována plná verze. Aby nástroj od Applu mohl rozpoznat disky
+jiných výrobců, musí být <quote>opraven</quote>. (Postup jak opravit
+<command>HD SC Setup</command> za pomoci <command>ResEdit</command>u
+je k dispozici na
+<ulink url="http://www.euronet.nl/users/ernstoud/patch.html"></ulink>.)
+
+</para><para>
+
+Pro Macintoshe používající IDE disky je potřeba k vytvoření prázdného
+místa pro linuxové oblasti použít program <command>Apple Drive
+Setup</command> a vlastní dělení disku provést až v Linuxu.
+Další možností je použít MacOS verzi pdisku, který lze stáhnout z FTP
+serveru MkLinuxu.
+
+</para>
+</sect2>
+
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml
new file mode 100644
index 000000000..b42e2f470
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml
@@ -0,0 +1,44 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28672 -->
+
+  <sect2 arch="powerpc"><title>Rozdělení disku z MacOS/OSX</title>
+
+<para>
+
+Aplikaci <application>Apple Drive Setup</application> můžete najít na
+CD MacOS ve složce <filename>Utilities</filename>. Tato aplikace
+bohužel neumožňuje upravit stávající oblasti. To znamená, že musíte
+disk rozdělit najednou. Oblasti obsahující ovladače disků se v
+programu nezobrazí.
+
+</para><para>
+
+Oblast pro GNU/Linux byste měli vytvořit na začátku disku. Na jejím
+typu nezáleží, protože ho instalační program Debianu přepíše.
+
+</para><para>
+
+Pokud plánujete instalaci jak MacOS 9, tak OS X, je lepší jim vytvořit
+vlastní oblasti. Pokud jsou tyto systémy nainstalovány v jednom
+oddílu, musíte pro přepnutí do druhého systému použít program
+<application>Startup Disk</application> (a restartovat počítač); nelze
+se rozhodnout během startu počítače. Pokud jsou každý v jiném oddílu a
+během startu počítače stisknete klávesu <keycap>option</keycap>,
+uvidíte pro každý systém vlastní položku. Samozřejmě pak také můžete
+oba systémy přidat do menu zavaděče <application>yaboot</application>.
+Navíc použití aplikace <application>Startup Disk</application> může
+ovlivnit zavádění Debianu. Obě oblasti budou samozřejmě přístupné z
+obou systémů (jak z OS 9, tak z OS X).
+
+</para><para>
+
+GNU/Linux neumí přistupovat k souborům na oblastech UFS, ale podporuje
+HFS+ (alias MacOS Extended). Zatímco OS X jednu z nich vyžaduje pro
+zavádění, MacOS 9 může být nainstalován buď na HFS (alias MacOS
+Standard) nebo na HFS+. Ke sdílení informací mezi MacOS a GNU/Linuxem
+je vhodné použít <quote>výměnnou</quote> oblast typu HFS, HFS+ nebo
+MS-DOS FAT, které rozumí oba systémy.
+
+</para>
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml
new file mode 100644
index 000000000..8ca6f641a
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml
@@ -0,0 +1,47 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+  <sect2 arch="sparc">
+  <title>Rozdělení disku ze SunOS</title>
+<para>
+
+Rozdělení disku ze SunOS je absolutně bezproblémové. Pokud se
+rozhodnete mít na jednom stroji SunOS i Debian, je doporučeno rozdělit
+disk nástroji SunOS ještě před instalací Debianu. Linuxové jádro
+rozumí formátu Sun disklabel, takže zde problémy nebudou. Na disku
+stačí nechat pro kořenový svazek Debianu volné místo uvnitř prvního
+gigabajtu zaváděcího disku. Také je zde možnost umístit obraz jádra na
+oblast UFS (pokud je to jednodušší, než vytvářet onen kořenový
+svazek). SILO podporuje zavádění Linuxu i SunOS z několika
+oblastí: EXT2 (Linux), UFS (SunOS), romfs a iso9660 (CDROM).
+
+</para>
+  </sect2>
+
+  <sect2 arch="sparc">
+  <title>Dělení disku z Linuxu nebo jiného OS</title>
+<para>
+
+Ať už používáte jakýkoliv operační systém pro vytvoření diskových
+oblastí, zkontrolujte si, zda na svém zaváděcím disku vytváříte
+oblast s typem <quote>Sun disk label</quote>.
+Toto je jediný způsob rozdělení, kterému rozumí OpenBoot PROM,
+a tudíž je to jediný způsob, kterým můžete zavést systém.
+V programu <command>fdisk</command>, se k vytvoření Sun disk label
+používá klávesa <keycap>s</keycap>. Toto je nutné udělat pouze na
+discích, které ještě Sun disk label nemají.
+Pokud používáte disk, který byl dříve naformátován v osobním počítači
+(nebo jiné architektuře), musíte vytvořit nový disk label, nebo
+se s velkou pravděpodobností objeví problémy s geometrií disku.
+
+</para><para>
+
+K zavádění systému budete pravděpodobně používat program
+<command>SILO</command> (ten malý program, který zavede jádro
+operačního systému). <command>SILO</command> má jisté specifické
+požadavky na rozdělení a velikost oblastí &mdash; pro bližší informace
+se podívejte na <xref linkend="partitioning"/>.
+
+</para>
+  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml b/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml
new file mode 100644
index 000000000..cf9bdbf17
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml
@@ -0,0 +1,151 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 28997 -->
+
+ <sect1 id="pre-install-bios-setup">
+ <title>Než začnete s instalací &hellip;</title>
+<para>
+
+Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před
+vlastní instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola
+a případná změna nastavení <firstterm>firmware</firstterm>
+systému. Firmware je nejnižší úroveň softwaru, který je využíván
+zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje start
+počítače po jeho zapnutí.  Také se zde dozvíte o některých známých
+hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému &debian;
+
+</para>
+
+&bios-setup-i386.xml;
+&bios-setup-m68k.xml;
+&bios-setup-powerpc.xml;
+&bios-setup-sparc.xml;
+&bios-setup-s390.xml;
+
+  <sect2><title>Různé hardwarové problémy</title>
+
+<para arch="not-s390">
+
+Mnoho uživatelů se pokoušelo přetaktovat chod procesoru na vyšší než
+určenou frekvenci (např. 400MHz na 433MHz). Správná funkce počítače
+pak může být závislá na teplotě a dalších faktorech a někdy hrozí i
+poškození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval
+přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k
+nenadálému ukončení běhu kompilátoru <command>gcc</command> s
+chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU
+na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo.
+
+</para><para arch="not-s390">
+
+Kompilátor <command>gcc</command> často jako první poukáže na problémy
+s pamětí (nebo na jiné hardwarové problémy způsobující
+nepředvídatelnou modifikaci dat), neboť vytváří velké datové
+struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uložení dat způsobí
+vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující
+adresu. Symptomem je pak ukončení překladu chybou
+<computeroutput>unexpected signal</computeroutput> (neočekávaný
+signál).
+
+</para><para arch="m68k">
+
+Desky Atari TT RAM jsou proslulé svými problémy pod Linuxem.
+Pokud zaznamenáte nějaké divné chování, zkuste alespoň spouštět
+jádro v ST-RAM. Uživatelé amigy možná budou muset vyřadit RAM použitím
+mem souboru zavaděče.
+
+<phrase condition="FIXME"><emphasis>
+FIXME: more description of this needed.
+</emphasis></phrase>
+
+</para><para arch="i386">
+
+Kvalitní základní desky podporují paritní RAM a jsou schopny upozornit
+na jednobitovou chybu v paměti. Bohužel nedokáží chybná data opravit a
+obyčejně dojde k okamžitému pádu systému. Stejně je ale lepší vědět,
+že k takové situaci dochází, než riskovat poškození dat. Z tohoto
+důvodu jsou nejlepší systémy vybaveny základními deskami podporujícími
+paritní a pravou paritní paměť. Více k tomuto tématu
+<xref linkend="Parity-RAM"/>.
+
+</para><para arch="i386">
+
+Pokud máte skutečně paritní paměťové moduly a základní desku, která je
+podporuje, povolte v systému BIOS všechna nastavení, která při chybě
+parity způsobí přerušení.
+
+</para>
+
+   <sect3 arch="i386"><title>Přepínač TURBO</title>
+<para>
+
+Systémy s volbou rychlosti běhu CPU nastavte na vyšší rychlost, a
+pokud BIOS dokáže vypnout softwarové přepínání rychlosti procesoru,
+učiňte tak. Na jednom systému se totiž stalo, že při automatické
+detekci zařízení došlo ke konfliktu se softwarovým řízením taktu
+procesoru a ten se přepnul do velmi pomalého režimu (instalace pak
+trvala celé hodiny).
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3 arch="i386"><title>Procesory Cyrix a chyby při čtení disket</title>
+<para>
+
+Mnozí majitelé procesorů Cyrix byli donuceni po dobu instalace Linuxu
+vypnout vyrovnávací paměť z důvodů chyb při čtení disket. Jestliže
+budete muset přistoupit ke stejnému opatření, nezapomeňte po úspěšné
+instalaci používání vyrovnávací paměti povolit, protože jinak by
+systém běžel <emphasis>výrazně</emphasis> pomaleji.
+
+</para><para>
+
+Nejedná se asi o chybu procesoru a patrně bylo by možné v Linuxu
+zjednat nápravu. Pro zvědavé: Máme podezření, že po přechodu z 16 do
+32 bitového režimu patrně přestane být platný obsah cache.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3 arch="i386"><title>Nastavení přídavných zařízení</title>
+<para>
+
+Mimo nastavení v systému BIOS je někdy třeba změnit konfiguraci
+vlastních zařízení. K některým kartám jsou k dispozici programy na
+jejich konfiguraci, u jiných se provádí změny přímo na kartě
+propojkami. Není možné zde uvést úplný popis pro každé zařízení, cílem
+tohoto návodu je dát alespoň pár užitečných tipů.
+
+</para><para>
+
+Pokud některé ze zařízení poskytuje <quote>mapování paměti</quote>,
+mělo by se odehrávat v oblasti od 0xA0000 do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB
+do 1 MB) nebo alespoň 1 MB nad celkovou pamětí vašeho systému.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3 arch="i386" id="usb-keyboard-config">
+   <title>BIOS a USB klávesnice</title>
+<para>
+
+Pokud nemáte k dispozici standardní AT klávesnici, ale pouze USB
+model, je možné, že budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické AT
+klávesnice. (U některých systémů, obzvláště notebooků, je naopak
+potřeba tuto volbu vypnout.) Hledejte položky jako <quote>Legacy
+keyboard emulation</quote> nebo <quote>USB keyboard
+support</quote>. Toto nastavení změňte pouze v případě, že instalační
+program klávesnici nerozpozná.
+
+</para>
+   </sect3>
+
+   <sect3><title>Více než 64 MB operační paměti</title>
+<para>
+
+Linux nedokáže vždy správně určit dostupnou paměť v systému. Podívejte
+se na <xref linkend="boot-parms"/>.
+
+</para>
+   </sect3>
+  </sect2>
+ </sect1>
diff --git a/cs/preparing/preparing.xml b/cs/preparing/preparing.xml
new file mode 100644
index 000000000..160c1881c
--- /dev/null
+++ b/cs/preparing/preparing.xml
@@ -0,0 +1,22 @@
+<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2"?>
+<!-- $Id$ -->
+<!-- original version: 16467 -->
+
+<chapter id="preparing">
+ <title>Než začnete s instalací</title>
+<para>
+
+Tato kapitola se zabývá přípravou pro instalaci Debianu ještě před
+zavedením instalačního programu. To zahrnuje zazálohování dat,
+zjištění informací o hardwaru a další nezbytné kroky.
+
+</para>
+
+&install-overview.xml;
+&backup.xml;
+&needed-info.xml;
+&minimum-hardware-reqts.xml;
+&non-debian-partitioning.xml;
+&pre-install-bios-setup.xml;
+
+</chapter>