Rename debian entity to debian-gnu.

3 files changed, 3 insertions, 3 deletions

diff --git a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml
index d5d194d70..20da75440 100644
--- a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml
+++ b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml
@@ -33,7 +33,7 @@ něco podobného. Pro manipulaci s touto oblastí slouží utility
 
 </para><para>
 
-Aby mohl OpenFirmware zavést &debian; automaticky, měla by se zaváděcí
+Aby mohl OpenFirmware zavést &debian-gnu; automaticky, měla by se zaváděcí
 oblast objevit před všemi ostatními oblastmi na disku, obzvláště před
 zaváděcími oblastmi MacOS. To znamená, že zaváděcí oblast by měla být
 první, kterou vytvoříte. Ovšem i když přidáte zaváděcí oblast později,
diff --git a/cs/partitioning/partition/x86.xml b/cs/partitioning/partition/x86.xml
index 8e0262676..1d019d37c 100644
--- a/cs/partitioning/partition/x86.xml
+++ b/cs/partitioning/partition/x86.xml
@@ -25,7 +25,7 @@ oddíl.
 
 Linux omezuje počet oddílů na disk takto: 15 oddílů pro disky SCSI
 (tři primární a dvanáct logických) a 63 oddílů na discích IDE
-(3 primární a 60 logických). Standardní &debian; nabízí na každém
+(3 primární a 60 logických). Standardní &debian-gnu; nabízí na každém
 disku pouze 20 zařízení pro oblasti, takže pokud chcete využívat
 oblasti s číslem větším než 20, musíte odpovídající zařízení vytvořit
 ručně.
diff --git a/cs/partitioning/tree.xml b/cs/partitioning/tree.xml
index 7fa0aa60f..f58de6d72 100644
--- a/cs/partitioning/tree.xml
+++ b/cs/partitioning/tree.xml
@@ -5,7 +5,7 @@
  <title>Strom adresářů</title>
 <para>
 
-&debian; dodržuje standard pro pojmenování souborů a adresářů
+&debian-gnu; dodržuje standard pro pojmenování souborů a adresářů
 (<ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy Standard</ulink>),
 což zaručuje, že uživatelé či programy mohou odhadnout umístění
 souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem