path: root/cs/appendix/chroot-install.xml

<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 63062 -->

 <sect1 id="linux-upgrade">
 <title>Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému</title>

<para>

Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním
instalačním programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího
unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé
přecházející z distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde
jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém
systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem
<prompt>$</prompt> zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco
příkazy uvozené <prompt>#</prompt> se spouští v
<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí.

</para><para>

Až si Debian vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající
uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných
prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným
hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii.

</para><note><para>

Protože se z velké části jedná o ruční postup, měli byste mít na
paměti, že spoustu věcí, které běžně řeší instalační program sám, nyní
budete muset provádět sami. To také klade větší nároky na znalosti
Debianu a GNU/Linuxu obecně. Následující návod řeší pouze základní
nastavení systému, je možné, že bude potřeba provést další kroky.

</para></note>

  <sect2>
  <title>Přípravné práce</title>
<para>

Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl
(kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě
konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně 350 MB,
jestliže budete instalovat i X Window System, počítejte s nejméně
1 GB.

</para><para>

Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový
systém ext3 na oblasti <filename>/dev/hda6</filename> vytvoříte
příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mke2fs -j /dev/hda6</userinput>
</screen></informalexample>

(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je
<filename>/dev/hda6</filename>.)
Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr
<userinput>-j</userinput>.

</para><para>

Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo
oblasti podle skutečnosti):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkswap /dev/hda5</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>sync; sync; sync</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>swapon /dev/hda5</userinput>
</screen></informalexample>

Připojte budoucí kořenovou oblast (<filename>/</filename>) do adresáře
<filename>/mnt/debinst</filename>. Na jméně přípojného adresáře
nezáleží.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /mnt/debinst</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/hda6 /mnt/debinst</userinput>
</screen></informalexample>

</para><note><para>

Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na
různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně
ještě před příští kapitolou.

</para></note>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Instalace balíku <command>debootstrap</command></title>
<para>

<command>debootstrap</command> je program, kterým se v Debianu
instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze
<classname>/bin/sh</classname>, <command>ar</command>,
<command>wget</command> a základní unixové/linuxové nástroje<footnote>

<para>

Sem patří GNU core utilities a příkazy typu <command>sed</command>,
<command>grep</command>, <command>tar</command>
a <command>gzip</command>.

</para>

</footnote>), takže se dá použít na téměř libovolném
systému. Pokud ještě <command>wget</command> a <command>ar</command>
nemáte, nainstalujte si je.

</para><para>

<!-- The files linked to here are from 2004 and thus currently not usable

Na systému používajícím RPM balíčky si můžete stažený
<filename>.deb</filename> soubor převést do formátu
<filename>.rpm</filename> programem <command>alien</command>, nebo
můžete použít připravený balík z
<ulink url="http://people.debian.org/~blade/install/debootstrap"></ulink>.

</para><para>

-->

Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do
kterého později balík rozbalíte:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir work</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd work</userinput>
</screen></informalexample>

Z <ulink url="http://ftp.debian.org/debian/pool/main/d/debootstrap/">
poolu</ulink> si stáhněte balík <command>debootstrap</command> pro
svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj
potřebné soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>ar -x debootstrap_0.X.X_all.deb</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Spuštění <command>debootstrap</command>u</title>
<para>

<command>debootstrap</command> si umí stáhnout potřebné soubory přímo
z debianího archivu. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule,
nahraďte v ukázce server
<userinput>&archive-mirror;/debian</userinput> nějakým bližším.
Seznam zrcadel naleznete v
<ulink url="http://www.debian.org/mirror/list"></ulink>.

</para><para>

Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako
<filename>/cdrom</filename> a místo síťové adresy použít odkaz na
soubor: <userinput>file:/cdrom/debian/</userinput>.

</para><para>

V ukázkovém příkazu <command>debootstrap</command> nahraďte
<replaceable>ARCH</replaceable> jedním z následujících:

<userinput>alpha</userinput>,
<userinput>amd64</userinput>,
<userinput>arm</userinput>,
<userinput>armel</userinput>,
<userinput>hppa</userinput>,
<userinput>i386</userinput>,
<userinput>ia64</userinput>,
<userinput>m68k</userinput>,
<userinput>mips</userinput>,
<userinput>mipsel</userinput>,
<userinput>powerpc</userinput>,
<userinput>s390</userinput> nebo
<userinput>sparc</userinput>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/debootstrap --arch <replaceable>ARCH</replaceable> &releasename; \
     /mnt/debinst http://ftp.cz.debian.org/debian</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>


  <sect2>
  <title>Nastavení základního systému</title>

<para>

V adresáři <filename>/mnt/debinst</filename> teď máte opravdový, i
když minimální, systém Debian. Nastal čas se do něj přesunout:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash</userinput>
</screen></informalexample>

a případně nastavit definici terminálu tak, aby byla kompatibilní se
základním systémem Debianu:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>export TERM=<replaceable>xterm-color</replaceable></userinput>
</screen></informalexample>

</para>

   <sect3>
   <title>Vytvoření souborů zařízení</title>
<para>

Adresář <filename>/dev</filename> nyní obsahuje několik základních
souborů zařízení, avšak pro další instalaci může být zapotřebí
dalších zařízení. Další postup závisí na různých faktorech, jako je
typ hostitelského systému, zda hodláte použít modulární jádro a zda
chcete soubory zařízení v novém systému spravovat staticky nebo
dynamicky (například pomocí <classname>udev</classname>).

</para><para>

Několik možných postupů:

<itemizedlist>
<listitem><para>

Vytvořte základní sadu statických souborů zařízení příkazy:

<informalexample><screen>
# cd /dev
# MAKEDEV generic
</screen></informalexample>

</para></listitem>
<listitem><para>

Pomocí příkazu <command>MAKEDEV</command> ručně vytvořte pouze ty
soubory zařízení, které potřebujete.

</para></listitem>
<listitem><para>

Do instalovaného systému připojte adresář <filename>/dev</filename>
z hostitelského systému (parametr <userinput>bind</userinput>
příkazu <command>mount</command>). S touto možností byste však měli
být opatrní, protože některé balíky při instalaci vytvářejí nová
zařízení, což nemusí být to, co chcete, aby se promítlo do
hostitelského systému.

</para></listitem>
</itemizedlist>

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Připojení oblastí</title>
<para>

Nejprve musíte vytvořit soubor <filename>/etc/fstab</filename>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/fstab</userinput>
</screen></informalexample>

Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo
<replaceable>XXX</replaceable> dosaďte vlastní oblasti):

<informalexample><screen>
# /etc/fstab: static file system information.
#
# file system    mount point   type    options                  dump pass
/dev/XXX         /             ext3    defaults                 0    1
/dev/XXX         /boot         ext3    ro,nosuid,nodev          0    2

/dev/XXX         none          swap    sw                       0    0
proc             /proc         proc    defaults                 0    0

/dev/fd0         /media/floppy auto    noauto,rw,sync,user,exec 0    0
/dev/cdrom       /media/cdrom  iso9660 noauto,ro,user,exec      0    0

/dev/XXX         /tmp          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /var          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /usr          ext3    rw,nodev                 0    2
/dev/XXX         /home         ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
</screen></informalexample>

Souborové systémy, které jste zadali do
<filename>/etc/fstab</filename> můžete připojit všechny najednou
příkazem <userinput>mount -a</userinput>, nebo individuálně příkazem:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount /cesta</userinput> # např.:  mount /usr
</screen></informalexample>

Přípojné body pro výměnná média se v aktuálních verzích Debianu
nachází v adresáři <filename>/media</filename>, ale pro zachování
zpětné kompatibility na ně existují i symbolické odkazy v kořenu
<filename>/</filename>. Příklad:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /media</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir cdrom0</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s cdrom0 cdrom</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s media/cdrom</userinput>
</screen></informalexample>

Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový
systém <filename>/proc</filename>. Pokud tomu tak není, připojte jej:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /proc</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Příkaz <userinput>ls /proc</userinput> by nyní měl vypsat neprázdný
adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni
připojit <filename>proc</filename> z vnějšku chrootu:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /mnt/debinst/proc</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení časového pásma</title>
<para>

Nastavením proměnné <quote>UTC</quote> v souboru
<filename>/etc/default/rcS</filename> systému říkáte, zda má
hardwarové hodiny počítače interpretovat jako místní čas, nebo jako
čas v UTC. Nástrojem <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput> můžete nastavit
své časové pásmo.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/default/rcS</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení sítě</title>
<para>

Síťování se nastavuje v souborech
<filename>/etc/network/interfaces</filename>,
<filename>/etc/resolv.conf</filename>,
<filename>/etc/hostname</filename> a
<filename>/etc/hosts</filename>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/network/interfaces</userinput>
</screen></informalexample>

Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z
<filename>/usr/share/doc/ifupdown/examples</filename>:

<informalexample><screen>
######################################################################
# /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8)
# See the interfaces(5) manpage for information on what options are
# available.
######################################################################

# Virtuální loopback chceme vždy.
#
auto lo
iface lo inet loopback

# Použití dhcp:
#
# auto eth0
# iface eth0 inet dhcp

# Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné)
#
# auto eth0
# iface eth0 inet static
#     address 192.168.0.42
#     network 192.168.0.0
#     netmask 255.255.255.0
#     broadcast 192.168.0.255
#     gateway 192.168.0.1
</screen></informalexample>

Do <filename>/etc/resolv.conf</filename> zadejte nastavení jmenných
serverů (DNS):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/resolv.conf</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Jednoduchá ukázka <filename>/etc/resolv.conf</filename>:

<informalexample><screen>
search hqdom.local
nameserver 10.1.1.36
nameserver 192.168.9.100
</screen></informalexample>

Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky):

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>echo JmenoPocitace &gt; /etc/hostname</userinput>
</screen></informalexample>

A vytvořte základní <filename>/etc/hosts</filename> s podporou IPv6:

<informalexample><screen>
127.0.0.1 localhost
127.0.1.1 JmenoPocitace

# The following lines are desirable for IPv6 capable hosts
::1     ip6-localhost ip6-loopback
fe00::0 ip6-localnet
ff00::0 ip6-mcastprefix
ff02::1 ip6-allnodes
ff02::2 ip6-allrouters
ff02::3 ip6-allhosts
</screen></informalexample>

Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů
v <filename>/etc/modules</filename>, aby se karty vždy přiřadily ke
stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.)

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení APT</title>
<para>

Debootstrap sice vytvořil základní soubor
<filename>/etc/apt/sources.list</filename>, který umožní instalaci
dalších balíků, ale je možné, že budete chtít přidat další zdroje,
například pro bezpečnostní aktualizace, nebo pro zdrojové balíky:

<informalexample><screen>
deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian &releasename; main

deb http://security.debian.org/ &releasename;/updates main
deb-src http://security.debian.org/ &releasename;/updates main
</screen></informalexample>

Po úpravách seznamu zdrojů nezapomeňte spustit příkaz
<userinput>aptitude update</userinput>.

</para>
   </sect3>

   <sect3>
   <title>Nastavení místního prostředí a klávesnice</title>
<para>

Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte
nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí. V
současnosti se doporučuje použít prostředí v kódování UTF-8.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>aptitude install locales</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure locales</userinput>
</screen></informalexample>

Pokud je to potřeba, můžete nakonfigurovat klávesnici:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>aptitude install console-data</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure console-data</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Klávesnici nemůžete nastavit v chrootu, změna se projeví až po příštím
restartu.

</para>
   </sect3>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Instalace jádra</title>
<para>

Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si
nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte
dostupná připravená jádra:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>apt-cache search linux-image</userinput>
</screen></informalexample>

</para><para>

Plánujete-li použít některé z předpřipravených jader, je dobré před
tím vytvořit konfigurační soubor
<filename>/etc/kernel-img.conf</filename>. Příklad:

<informalexample><screen>
# Kernel image management overrides
# See kernel-img.conf(5) for details
do_symlinks = yes
relative_links = yes
do_bootloader = yes
do_bootfloppy = no
do_initrd = yes
link_in_boot = no
</screen></informalexample>

</para><para>

Více informací o tomto souboru se dozvíte v jeho manuálové stránce,
která je součástí balíku
<classname>kernel-package</classname>. Doporučujeme hodnoty upravit
na míru vašemu systému.

</para><para>

Poté nainstalujte balík vybraným jádrem.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>aptitude install linux-image-<replaceable>&kernelversion;-arch-atd</replaceable></userinput>
</screen></informalexample>

Jestliže jste před instalací jádra nevytvořili soubor
<filename>/etc/kernel-img.conf</filename>, můžete být během instalace
dotázáni an několik otázek, které se jinak zjistí právě z tohoto
souboru.

</para>
  </sect2>

  <sect2>
<title>Nastavení zavaděče</title>
<para>

Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál
instalované jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, že
<command>debootstrap</command> zavaděč neinstaluje, takže jej budete
muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí <command>aptitude</command>
uvnitř chrootovaného prostředí).

</para><para arch="x86">

Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>info
grub</userinput> nebo <userinput>man lilo.conf</userinput>. Pokud si
ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího <filename>grub
menu.lst</filename> nebo <filename>lilo.conf</filename> přidat
příslušnou položku. <filename>lilo.conf</filename> si také můžete
zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit
<command>lilo</command> (použije konfigurační soubor systému, ze
kterého jej spouštíte).

</para><para arch="x86">

Instalace a nastavení <classname>grub</classname>u není složitější
než spuštění:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>aptitude install grub</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>grub-install /dev/<replaceable>hda</replaceable></userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>update-grub</userinput>
</screen></informalexample>

Druhý příkaz nainstaluje <command>grub</command> (v tomto případě do
hlavního zaváděcího záznamu (MBR) disku
<literal>hda</literal>). Poslední příkaz vytvoří rozumný a funkční
konfigurační soubor <filename>/boot/grub/menu.lst</filename>.

</para><para arch="x86">

V příkladu se předpokládá existence souboru zařízení
<filename>/dev/hda</filename>.

</para><para arch="x86">

Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/lilo.conf</filename>:

<informalexample><screen>
boot=/dev/<replaceable>hda6</replaceable>
root=/dev/<replaceable>hda6</replaceable>
install=menu
delay=20
lba32
image=/vmlinuz
initrd=/initrd.img
label=Debian
</screen></informalexample>

</para><para arch="x86">

Podle zvoleného zavaděče nyní můžete chtít poupravit soubor
<filename>/etc/kernel-img.conf</filename>.

</para><para arch="x86">

Pro zavaděč <classname>grub</classname> byste měli nastavit proměnnou
<literal>do_bootloader</literal> na <quote>no</quote>. Aby se při
instalaci nebo odstranění debianího jádra automaticky aktualizoval
soubor <filename>/boot/grub/menu.lst</filename>, přidejte následující
řádky:

<informalexample><screen>
postinst_hook = update-grub
postrm_hook   = update-grub
</screen></informalexample>

U zavaděče <classname>lilo</classname> musí být hodnota proměnné
<literal>do_bootloader</literal> nastavena na <quote>yes</quote>.

</para><para arch="powerpc">

Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>man
yaboot.conf</userinput>. Pokud si ponecháte původní operační systém,
stačí do stávajícího <filename>yaboot.conf</filename> přidat
příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového
systému, zde ho upravit a spustit <command>ybin</command> (použije
konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte).

</para><para arch="powerpc">

Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/yaboot.conf</filename>:

<informalexample><screen>
boot=/dev/hda2
device=hd:
partition=6
root=/dev/hda6
magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot
timeout=50
image=/vmlinux
label=Debian
</screen></informalexample>

Na některých počítačích musíte místo <userinput>hd:</userinput> použít
<userinput>ide0:</userinput>.

</para>
  </sect2>

  <sect2>
  <title>Závěrečné kroky</title>
<para>

Jak již bylo řečeno dříve, nainstalovaný systém bude poměrně
jednoduchý. Chcete-li z něj udělat systém o něco vyspělejší,
doinstalujte alespoň balíky s prioritou <quote>standardní</quote>:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>tasksel install standard</userinput>
</screen></informalexample>

Nic vám samozřejmě nebrání nainstalovat jednotlivé balíky pomocí
<command>aptitude</command>.

</para><para>

Po instalaci zůstanou stažené .deb soubory v adresáři
<filename>/var/cache/apt/archives/</filename>. Nějaké místo můžete
uvolnit jejich smazáním:

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>aptitude clean</userinput>
</screen></informalexample>

</para>
  </sect2>
 </sect1>