Používáme instalační program Debianu
Základní principy
Instalační program Debianu se skládá z mnoha malých, jednoúčelových
komponent. Každá komponenta má na starosti jeden krok instalace (od
úvodního dialogu pro výběr jazyka až po závěrečný restart do nového
systému). Komponenty se snaží pracovat samostatně, ale pokud je to
nutné, zeptají se uživatele na další postup.
Otázky samotné mají přiřazeny různé priority. Uživatel si může
nastavit úroveň zobrazených otázek, takže uživatel začátečník se
nemusí zatěžovat nepodstatnými věcmi (instalační program dosadí
rozumné
hodnoty). Implicitně se &d-i; ptá pouze na
otázky s vysokou prioritou, což vede k poměrně automatickému procesu
s minimemm uživatelských zásahů.
Pokud se vyskytne problém, zobrazí se chybová obrazovka s popisem
problému a následně se objeví hlavní menu instalačního programu, kde
můžete situaci napravit. V ideálním případě uživatel menu vůbec
neuvidí a bude pouze odpovídat na otázky jednotlivých
komponent. Oznámení o vážných problémech mají nastavenou
kritickou
prioritu, tudíž budou zobrazeny vždy.
Některá výchozí nastavení instalačního programu lze změnit pomocí
zaváděcích parametrů při startu &d-i;u. Například pokud si chcete
vynutit statické nastavení sítě (implicitně se používá DHCP), použijte
parametr netcfg/disable_dhcp=true. Seznam
dostupných parametrů naleznete v kapitole .
Pokročilí uživatelé jistě ocení přístup do (standardně skrytého) menu,
ve kterém mohou kontrolovat každý krok instalace. Menu vyvoláte tak,
že při startu přidáte zaváděcí parametr
debconf/priority=medium.
Jestliže váš hardware vyžaduje zadat při instalaci jaderných modulů
nějaké parametry, je nutné spustit instalační program
v expertním
režimu. Toho docílíte tak, že spustíte
instalátor příkazem expert, nebo použijete zaváděcí
parametr debconf/priority=low. Expertní režim
vám dá plnou kontrolu nad instalačním procesem.
Standardní instalační program běží v textovém režimu, ve kterém
nefunguje myš. Pro pohyb v dialogových oknech slouží několik málo
kláves. Pravou šipkou nebo klávesou
Tab se přesunujete po zobrazených prvcích
vpřed
, levou šipkou nebo kombinací
Shift Tab
zase zpět
. V nabízených seznamech se můžete pohybovat
šipkou nahoru a šipkou dolů, pro
větší skoky lze využít klávesy Page Up a Page
Down. Také můžete stisknout nějaké písmeno, čímž skočíte na
první položku začínající tímto písmenem. Mezerník
slouží pro vybírání/odebírání položek ze zaškrtávacích tlačítek.
Volby se potvrzují klávesou &enterkey;.
Protože S/390 nepodporuje virtuální konzoly, musíte si logovací
soubory (viz dále) prohlížet ve druhé (nebo i třetí) ssh seanci.
Chybové hlášky jsou přesměrovány na čtvrtou konzolu (známou jako
tty4). Do této konzoly se můžete přepnout
klávesami
Levý AltF4
(držte levou klávesu Alt a stiskněte funkční klávesu
F4). Zpět do instalačního programu se vrátíte stiskem
Levý AltF1.
Hlášky ze třetí konzoly se také ukládají do souboru
/var/log/syslog. Po instalaci jej naleznete
v novém systému pod jménem
/var/log/installer/syslog. Další hlášky
instalace můžete najít v adresáři /var/log/, nebo
po instalaci ve /var/log/installer/.
Úvod do komponent
V následujícím seznamu komponent instalačního programu je uveden
pouze stručný popis komponenty. Detaily použití konkrétní komponenty
jsou v .
main-menu
Zobrazuje seznam komponent, které můžete spustit. Hlavní menu
má prioritu normální
, takže se nezobrazí při
vysoké
(přednastaveno) nebo kritické
prioritě. Pokud se vyskytne problém, který vyžaduje zásah uživatele,
je priorita otázek dočasně snížena a objeví se menu, ve kterém můžete
problém odstranit.
Zpět do menu se můžete dostat opakovaným stiskem tlačítka
Zpět.
localechooser
Umožní uživateli výběr jazyka, země a národního prostředí, které se
použijí jak během instalace, tak v novém systému. Za předpokladu, že
je překlad kompletní, bude instalační program zobrazovat zprávy ve
vybraném jazyce. Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky.
kbd-chooser
Zobrazí seznam klávesnic, ze kterých si můžete vybrat nejvhodnější
model odpovídající připojené klávesnici.
hw-detect
Automaticky rozpozná většinu zařízení připojených k počítači (síťové
karty, pevné disky, PCMCIA).
cdrom-detect
Vyhledá a připojí instalační CD Debianu.
netcfg
Nastaví síťová připojení, aby se mohl zbytek systému instalovat ze
sítě.
iso-scan
Hledá souborové systémy ISO-9660, které se nachází na CD-ROM, nebo na
pevném disku v podobě ISO obrazů.
choose-mirror
Předloží seznam zrcadel s debianími archívy, ze kterého si můžete
vybrat, odkud se balíky stáhnou.
cdrom-checker
Zkontroluje integritu CD-ROM. Takto si můžete ověřit, že istalační
CD-ROM nejsou poškozená.
lowmem
Lowmem se snaží rozpoznat systémy s malou operační pamětí a poté se
v určitých okamžicích snaží z paměti odstranit nepotřebné části
&d-i;u. Poznamenejme, že to provádí na úkor funkčnosti instalačního
programu.
anna
Anna's Not Nearly APT, tedy v češtině Anna není ani zdaleka jako APT,
instaluje stažené balíky.
partman
Umožní vám rozdělit disky připojené k systému, vytvořit souborové
systémy na vybraných oblastech a svázat je s přípojnými body. Součástí
programu je i možnost automatického rozdělení disku, nebo podpora pro
LVM. Partman je nyní v Debianu upřednostňovaným dělicím programem.
autopartkit
Automaticky rozdělí celý disk.
partitioner
Umožní vám rozdělit disky připojené k systému. Pro dělení se
vybere program dle architektury vašeho počítače.
partconf
Zobrazí seznam oblastí a podle vašich pokynů na nich vytvoří
souborové systémy.
lvmcfg
Pomůže s nastavením LVM (Logical Volume
Manager, tedy česky manažer logických svazků).
mdcfg
Umožní vám nastavit softwarový RAID (Redundant
Array of Inexpensive Disks). Tento softwarový RAID bývá obvykle lepší
než levné (pseudohardwarové) RAID řadiče na novějších základních
deskách.
tzsetup
Podle dříve zvolené kombinace jazyk/země nastaví časové pásmo.
clock-setup
Určí, zda jsou hodiny nastaveny na univerzální koordinovaný čas.
user-setup
Nastaví heslo uživatele root a vytvoří neprivilegovaného uživatele pro
běžnou práci.
base-installer
Nainstaluje základní množinu balíků, které jsou potřeba pro
samostatný běh Debianu.
apt-setup
Nastaví apt, což se většinou děje automaticky na základě média, ze
kterého je spuštěn instalační systém.
pkgsel
Umožní vybrat a nainstalovat dodatečný software pomocí nástroje
tasksel.
os-prober
Umí rozpoznat operační systémy nainstalované na počítači. Tuto
informaci pak předá následující komponentě (bootloader-installer),
která vám může nabídnout možnost přidat objevené operační systémy do
startovacího menu zavaděče. Takto si můžete při startu počítače
vybrat, který operační systém chcete zavést.
bootloader-installer
Nainstaluje na disk některý z dostupných zavaděčů. Tento krok je
důležitý, protože bez něj byste museli Debian zavádět z diskety nebo
CD-ROM. Mnoho zavaděčů vám při startu nabídne možnost zavést i jiné
operační systémy.
shell
Umožní vám spustit shell (buď z menu, nebo na druhé konzoli).
save-logs
Umí na disketu, síť, pevný disk nebo jiné médium uložit informace,
které se vám mohou hodit při analyzování případného problému.
&using-d-i-components.xml;