Během instalace vám bude nabídnuta možnost nainstalovat si další software. V této fázi sice máte k dispozici &num-of-distrib-pkgs; dostupných balíků, ale protože jen jejich projití zabere hodně (tím myslíme opravdu hodně) času, nabízí &d-i; instalaci připravených softwarových úloh, které umožní rychlé přizpůsobení počítače pro danou úlohu. Nejprve tedy můžete vybírat úlohy a teprve poté doinstalovat konkrétní balíky. Úlohy představují různé činnosti, které byste s počítačem mohli provádět. Například desktopové prostředí, webový server nebo tiskový server. Protože je &d-i; velmi líný, tak si na pomoc volá jiné aplikace. Konkrétně pro zobrazení seznamu úloh spustí program tasksel, který můžete spustit i samostatně kdykoliv po instalaci a (od)instalovat si tak další balíky. Je-li pro vaše potřeby výběr úloh moc hrubý, pak poslouží program aptitude. Například pro instalaci konkrétního balíku stačí spustit příkaz aptitude install balík, kde balík je jméno balíku, který chcete nainstalovat. . Velikost jednotlivých úloh zmiňuje kapitola . Až skončíte s výběrem, vyberte tlačítko Ok. Tím se na pozadí spustí aptitude, která nainstaluje vybrané balíky. Ve výchozím prostředí instalátoru se úlohy (od)vybírají klávesou mezera. Podle odhadnutého typu počítače mohou být některé úlohy předvybrány. (Např. pokud si &d-i; myslí, že instalujete notebook, předvybere úlohu notebook.) Nesouhlasíte-li s výběrem, můžete nechtěné úlohy zase odebrat. Dokonce nemusíte instalovat žádnou úlohu. Programy apt-get a dpkg pak zajistí stažení, rozbalení a instalaci všech balíků obsažených ve zvolených úlohách. Pokud instalace balíku vyžaduje od uživatele nějaký vstup, budete dotázáni stejně jako třeba při vytváření nového uživatele. V dnešní době je elektronická pošta důležitou součástí našich životů, takže není žádným překvapením, že Debian vám nabídne nastavení poštovního serveru rovnou při instalaci systému. Standardním poštovním serverem v Debianu je exim4, protože je jednoduchý na pochopení a zároveň je dostatečně pružný, aby vyhověl i náročnějším požadavkům. Pokud se ptáte, zda je poštovní server potřeba i pro nezasíťovaný počítač, odpověď zní ano. Některé systémové programy (třeba cron, quota, aide, …) totiž mohou elektronickou poštou zasílat uživatelům důležitá upozornění. První obrazovka vám nabídne několik typických scénářů použití. Vyberte z nich ten, který nejvíce odpovídá zamýšlenému použití: internetový počítač Váš systém je připojen k počítačové síti a pošta je odesílána/příjmána přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni několik základních údajů, jako je poštovní jméno nebo seznam domén, pro které chcete přijímat nebo předávat poštu. odesílání pošty přes chytrý počítač Podle tohoto scénáře je veškerá odchozí pošta posílána chytrému počítači, který ji za vás rozešle. Chytrý počítač také často ukládá vaši příchozí poštu, tudíž nemusíte být neustále připojeni. To pak znamená, že poštu musíte číst na chytrém počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu fetchmail. Tato volba je vhodná pro uživatele s vytáčeným připojením. pouze lokální pošta Systém není připojen k síti a pošta se rozesílá pouze mezi lokálními uživateli. Tato volba je důrazně doporučena i když neplánujete posílání žádných zpráv, protože různé systémové nástroje mohou elektronickou poštou zasílat nejrůznější výstrahy a varování (například oblíbené Překročili jste diskovou kvótu). Tato volba je také vhodná pro nové uživatele, protože se neptá žádné další otázky. žádné nastavení Tuto možnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protože dokud poštovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat žádnou poštu a můžete tak přijít o důležité zprávy od systémových programů. Jestliže vám nevyhovuje žádný z nabízených scénářů, nebo pokud potřebujete jemnější nastavení, budete muset ručně upravit konfigurační soubory v adresáři /etc/exim4. Další informace o exim4 naleznete v adresáři /usr/share/doc/exim4.