Výběr a instalace softwaru
Během instalace vám bude nabídnuta možnost nainstalovat si další
software. V této fázi sice máte k dispozici &num-of-distrib-pkgs;
dostupných balíků, ale protože jen jejich projití zabere hodně
(tím myslíme opravdu hodně) času, nabízí &d-i; instalaci
připravených softwarových úloh, které umožní rychlé přizpůsobení
počítače pro danou úlohu.
Nejprve tedy můžete vybírat úlohy a teprve poté
doinstalovat konkrétní balíky. Úlohy představují
různé činnosti, které byste s počítačem mohli provádět. Například
desktopové prostředí
, webový server
nebo
tiskový server
.
Protože je &d-i; velmi líný, tak si na pomoc volá jiné
aplikace. Konkrétně pro zobrazení seznamu úloh spustí program
tasksel, který můžete spustit i samostatně kdykoliv
po instalaci a (od)instalovat si tak další balíky. Je-li pro vaše
potřeby výběr úloh moc hrubý, pak poslouží program
aptitude. Například pro instalaci konkrétního
balíku stačí spustit příkaz aptitude install
balík, kde
balík je jméno balíku, který chcete
nainstalovat.
. Velikost jednotlivých úloh zmiňuje kapitola .
Podle odhadnutého typu počítače mohou být některé úlohy
předvybrány. (Např. pokud si &d-i; myslí, že instalujete notebook,
předvybere úlohu Notebook
.) Nesouhlasíte-li s výběrem,
můžete nechtěné úlohy zase odebrat. Dokonce nemusíte instalovat žádnou
úlohu.
Úloha Stolní počítač
nainstaluje desktopové prostředí
GNOME. Současné možnosti nabízené instalačním systémem neumožňují
výběr jiného desktopového prostředí, například KDE.
Nezoufejte, naštěstí existuje způsob, jak instalační systém donutit k
instalaci KDE, a tím je přednastavení (viz ), nebo přidání parametru
tasks="standard, kde-desktop" při zavádění
instalačního systému. To samozřejmě bude fungovat pouze v případě, že
jsou balíky tvořící KDE k dispozici. Naznačujeme tím, že pokud k
instalaci používáte pouze první CD, musí se tyto balíky stáhnout ze
síťového zrcadla. U všech ostatních typů instalace (z DVD nebo rovnou
ze sítě) by se mělo KDE nainstalovat bez problémů.
Různé serverové úlohy nainstalují zhruba následující software.
DNS server: bind9;
Souborový server: samba,
nfs;
Poštovní server: exim4,
spamassassin, uw-imap;
Tiskový server: cups;
SQL server: postgresql;
Webový server: apache.
Až skončíte s výběrem, vyberte tlačítko Ok.
Tím se na pozadí spustí aptitude, která nainstaluje
vybrané balíky.
Ve výchozím prostředí instalátoru se úlohy (od)vybírají klávesou
mezera.
Programy apt-get a dpkg pak
zajistí stažení, rozbalení a instalaci všech balíků obsažených ve
zvolených úlohách. Pokud instalace balíku vyžaduje od uživatele nějaký
vstup, budete dotázáni stejně jako třeba při vytváření nového
uživatele.
Nastavení poštovního serveru
V dnešní době je elektronická pošta důležitou součástí našich životů,
takže není žádným překvapením, že Debian vám nabídne nastavení
poštovního serveru rovnou při instalaci systému. Standardním poštovním
serverem v Debianu je exim4, protože je jednoduchý
na pochopení a zároveň je dostatečně pružný, aby vyhověl i náročnějším
požadavkům.
Pokud se ptáte, zda je poštovní server potřeba i pro nezasíťovaný
počítač, odpověď zní ano
. Některé systémové programy
(třeba cron, quota,
aide, …) totiž mohou elektronickou poštou
zasílat uživatelům důležitá upozornění.
První obrazovka vám nabídne několik typických scénářů použití. Vyberte
z nich ten, který nejvíce odpovídá zamýšlenému použití:
internetový počítač
Váš systém je připojen k počítačové síti a pošta je odesílána/přijímána
přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni
několik základních údajů, jako je poštovní jméno nebo seznam domén,
pro které chcete přijímat nebo předávat poštu.
odesílání pošty přes chytrý počítač
Podle tohoto scénáře je veškerá odchozí pošta posílána
chytrému
počítači, který ji za vás rozešle. Chytrý
počítač také často ukládá vaši příchozí poštu, tudíž nemusíte být
neustále připojeni. To pak znamená, že poštu musíte číst na chytrém
počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu
fetchmail. Tato volba je vhodná pro uživatele
s vytáčeným připojením.
pouze lokální pošta
Systém není připojen k síti a pošta se rozesílá pouze mezi lokálními
uživateli. Tato volba je důrazně doporučena i když neplánujete
posílání žádných zpráv, protože různé systémové nástroje mohou
elektronickou poštou zasílat nejrůznější výstrahy a varování
(například oblíbené Překročili jste diskovou kvótu
).
Tato volba je také vhodná pro nové uživatele, protože se neptá žádné
další otázky.
žádné nastavení
Tuto možnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protože
dokud poštovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat
žádnou poštu a můžete tak přijít o důležité zprávy od systémových
programů.
Jestliže vám nevyhovuje žádný z nabízených scénářů, nebo pokud
potřebujete jemnější nastavení, budete muset ručně upravit
konfigurační soubory v adresáři /etc/exim4.
Další informace o exim4 naleznete v adresáři
/usr/share/doc/exim4.