Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před vlastní instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení firmware systému. Firmware je nejnižší úroveň softwaru, který je využíván zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje start počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému &debian; &bios-setup-i386.xml; &bios-setup-m68k.xml; &bios-setup-powerpc.xml; &bios-setup-sparc.xml; &bios-setup-s390.xml; Mnoho uživatelů se pokoušelo přetaktovat chod procesoru na vyšší než určenou frekvenci (např. 400MHz na 433MHz). Správná funkce počítače pak může být závislá na teplotě a dalších faktorech a někdy hrozí i poškození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k nenadálému ukončení běhu kompilátoru gcc s chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo. Kompilátor gcc často jako první poukáže na problémy s pamětí (nebo na jiné hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci dat), neboť vytváří velké datové struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uložení dat způsobí vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující adresu. Symptomem je pak ukončení překladu chybou unexpected signal (neočekávaný signál). Desky Atari TT RAM jsou proslulé svými problémy pod Linuxem. Pokud zaznamenáte nějaké divné chování, zkuste alespoň spouštět jádro v ST-RAM. Uživatelé amigy možná budou muset vyřadit RAM použitím mem souboru zavaděče. FIXME: more description of this needed. Kvalitní základní desky podporují paritní RAM a jsou schopny upozornit na jednobitovou chybu v paměti. Bohužel nedokáží chybná data opravit a obyčejně dojde k okamžitému pádu systému. Stejně je ale lepší vědět, že k takové situaci dochází, než riskovat poškození dat. Z tohoto důvodu jsou nejlepší systémy vybaveny základními deskami podporujícími paritní a pravou paritní paměť. Více k tomuto tématu . Pokud máte skutečně paritní paměťové moduly a základní desku, která je podporuje, povolte v systému BIOS všechna nastavení, která při chybě parity způsobí přerušení. Systémy s volbou rychlosti běhu CPU nastavte na vyšší rychlost, a pokud BIOS dokáže vypnout softwarové přepínání rychlosti procesoru, učiňte tak. Na jednom systému se totiž stalo, že při automatické detekci zařízení došlo ke konfliktu se softwarovým řízením taktu procesoru a ten se přepnul do velmi pomalého režimu (instalace pak trvala celé hodiny). Mnozí majitelé procesorů Cyrix byli donuceni po dobu instalace Linuxu vypnout vyrovnávací paměť z důvodů chyb při čtení disket. Jestliže budete muset přistoupit ke stejnému opatření, nezapomeňte po úspěšné instalaci používání vyrovnávací paměti povolit, protože jinak by systém běžel výrazně pomaleji. Nejedná se asi o chybu procesoru a patrně bylo by možné v Linuxu zjednat nápravu. Pro zvědavé: Máme podezření, že po přechodu z 16 do 32 bitového režimu patrně přestane být platný obsah cache. Mimo nastavení v systému BIOS je někdy třeba změnit konfiguraci vlastních zařízení. K některým kartám jsou k dispozici programy na jejich konfiguraci, u jiných se provádí změny přímo na kartě propojkami. Není možné zde uvést úplný popis pro každé zařízení, cílem tohoto návodu je dát alespoň pár užitečných tipů. Pokud některé ze zařízení poskytuje mapování paměti, mělo by se odehrávat v oblasti od 0xA0000 do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB do 1 MB) nebo alespoň 1 MB nad celkovou pamětí vašeho systému. Pokud nemáte k dispozici standardní AT klávesnici, ale pouze USB model, je možné, že budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické AT klávesnice. (U některých systémů, obzvláště notebooků, je naopak potřeba tuto volbu vypnout.) Hledejte položky jako Legacy keyboard emulation nebo USB keyboard support. Toto nastavení změňte pouze v případě, že instalační program klávesnici nerozpozná. Linux nedokáže vždy správně určit dostupnou paměť v systému. Podívejte se na .