Tru64 UNIX, dříve známý jako Digital UNIX, což je vlastně jiné jméno pro OSF/1, používá dělicí schéma podobné jako BSD disk label. To znamená, že povoluje mít až osm oblastí na každém disku. Oblasti jsou v Linuxu očíslovány od 1 do 8 a v UNIXu opísmenkovány od a do h. V linuxových jádrech 2.2 a vyšších odpovídá vždy číslo 1 písmenku a, číslo 2 písmenku b a tak dále. Například: oblast rz0e v Tru64 UNIXu by se v Linuxu nazývala sda5. Oblasti v Tru64 disk label se mohou překrývat. Pokud budete tento disk používat z Tru64, je vyžadováno, aby se oblast c rozpínala přes celý disk, tudíž překrývala všechny ostatní neprázdné oblasti. Pod Linuxem to znamená, že oblast sda3 je identická s sda (pokud je přítomen další disk, tak sdb3 s sdb, atd.). Kromě splnění tohoto požadavku není žádný rozumný důvod, proč vytvářet překrývající se oblasti. Současný dělicí program &d-i;u nepodporuje překrývající se oblasti, což znamená, že nedoporučujeme sdílet disk mezi Tru64 a Debianem. Po skončení instalace samozřejmě můžete Tru64 disky připojit a používat zcela bez problémů. Další zažitá konvence je požadavek, aby oblast a začínala na začátku disku, což zajistí, že disklabel bude vždy obsahovat zaváděcí sektor. Jestliže chcete zavádět Debian z tohoto disku, měla by mít velikost alespoň 2MB, aby se tam vešel aboot a možná jádro. Tato oblast je požadovaná pouze z důvodu kompatibility; v žádném případě na ní nevytvářejte souborový systém, protože byste si zničili data. Je možné a vlastně docela rozumné, sdílet mezi Linuxem a UNIXem oblast pro virtuální paměť. V takovém případě však budete muset na tuto oblast spouštět program mkswap pokaždé, když budete spouštět Linux po předchozí práci v UNIXu. Děje se to proto, protože UNIX na dané oblasti zničí příznak virtuální paměti, a Linux si bez onoho příznaku nedovolí na oblast cokoliv uložit. K vyřešení tohoto problému stačí ve startovacích skriptech Linuxu spustit program mkswap kdekoliv před příkazem swapon -a. Digital UNIX může nativně používat dva druhy oblastí: UFS a AdvFS. Linux bohužel rozumí pouze té první. Chcete-li si tedy prohlížet UNIXové oblasti z Linuxu, zkontrolujte, zda jsou typu UFS. Windows NT používají tabulku rozdělení disku stejnou, jako na osobních počítačích. Pokud měníte existující FAT nebo NTFS oblasti, je doporučeno použít nástroje obsažené v instalaci Windows NT (nebo pohodlněji přímo z AlphaBIOSu). V ostatních případech je lepší použít linuxové nástroje, které obvykle odvedou lepší práci. Poznámka: pokud vám Disk Administrátor z Windows NT nabídne zapsat harmless signature na ne-Windowsové disky (pokud nějaké máte), nikdy je to nenechte udělat, protože tato signatura zničí tabulku rozdělení disku! Pokud plánujete zavádění Linuxu z konzoly ARC/AlphaBIOS/ARCSBIOS, budete potřebovat malou FAT oblast pro zavaděč MILO. (5 MB je plně dostačujících.) Pokud jsou nainstalovány Windows NT, je možno pro tento účel využít jejich 6 MB velkou zaváděcí oblast. Debian &releasename; nepodporuje instalaci MILa. Pokud již máte MILO nainstalováno nebo je budete instalovat z jiného média, stále můžete Debian zavést z ARC konzoly.