Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadž jádro dodávané s Debianem funguje ve většině počítačů. Nové jádro může být užitečné v následujících situacích: Potřebujete vyřešit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne. Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou službu (např. Advanced power management nebo SMP). Chcete menší jádro bez ovladačů, které nepoužíváte. Urychlíte start systému a ušetříte paměť. Chcete jádro rozšířit o nějakou funkci (např. podporu vysoké paměti). Chcete jádro z vývojové řady. Chcete udělat dojem na známé, vyzkoušet něco nového. Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek. Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyžaduje tyto balíky: kernel-package, kernel-source-&kernelversion; (aktuální verze v době vzniku dokumentu), fakeroot a další, které již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru /usr/share/doc/kernel-package/README.gz). Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček, a jestliže používáte nestandardní moduly, taktéž z nich vyrobí aktuální balíčky. Při instalaci balíčku se do adresáře /boot uloží pěkně pohromadě jádro, mapa symbolů System.map a aktuální konfigurace. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduší a je také bezpečnější. Místo balíku kernel-source-&kernelversion; si klidně můžete stáhnout poslední zdrojové texty jádra přímo od Linuse. Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři /usr/share/doc/kernel-package. V následujících odstavcích najdete jen stručný úvod k jeho použití. V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze &kernelversion; uložíte někam do svého domovského adresáře. Existují i jiná místa, kam můžete zdrojové texty jádra rozbalit, ale použitá možnost je nejjednodušší a nevyžaduje žádná speciální práva. Přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra (cd ~/build), rozbalte archiv (tar xjf /usr/src/kernel-source-&kernelversion;.tar.bz2) a vejděte do vzniklého adresáře (cd kernel-source-&kernelversion;/). V prostředí X11 nakonfigurujte jádro příkazem make xconfig, nebo v terminálu příkazem make menuconfig (musíte mít nainstalovaný balíček ncurses-dev). Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout Kernel module loader (tj. automatické vkládání modulů) v sekci Loadable module support, které přednastavené nebývá, avšak Debian tuto službu předpokládá. Příkazem make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových textů a vynulujete předchozí nastavení balíku kernel-package. Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image. Číslo verze si můžete zvolit podle vlastní úvahy, slouží pouze k vaší orientaci v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleží na výpočetním výkonu vašeho počítače. Pokud využíváte zařízení PCMCIA, nainstalujte také balík pcmcia-source, který do /usr/src nakopíruje komprimovaný soubor se zdrojovými texty. Tento archiv rozbalte v adresáři /usr/src, protože programy předpokládají, že najdou moduly v adresáři /usr/src/modules. Balík s PCMCIA moduly připravíte příkazem make-kpkg modules_image. Pro oba úkony musíte mít rootovská práva. Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako root napište dpkg -i ../kernel-image-&kernelversion;-podarchitektura_jadro.1.0_&architecture;.deb. podarchitektura je volitelné upřesnění architektury, např. i586, které jste zadali při konfiguraci jádra. dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory System.map, který je užitečný při dohledávání problémů v jádře, a /boot/config-&kernelversion; obsahující konfigurační soubor jádra. Balík s jádrem je dostatečně chytrý, aby během instalace spustil zavaděč (příslušný k vaší platformě) a obnovil zaváděcí záznamu na disku. Pokud jste vytvořili balík s moduly (třeba PCMCIA nebo lm-sensors), je nanejvýš vhodné ho také nainstalovat. Nyní je čas spustit systém s novým jádrem. Projděte si chybové hlášky, které se mohly při instalaci jádra vyskytnout, a pokud vše vypadá dobře, restartujte příkazem shutdown -r now. Popis balíku kernel-package najdete v adresáři /usr/share/doc/kernel-package.