Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadž jádro dodávané s &debian;em funguje ve většině počítačů. V &debian;u také bývají dostupná alternativní jádra, která mohou odpovídat vašemu hardwaru lépe než jádro výchozí, takže byste se na ně určitě měli podívat. Nicméně nové jádro může být užitečné v následujících situacích: Potřebujete vyřešit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne. Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou službu (např. podporu vysoké paměti). Chcete menší jádro bez ovladačů, které nepoužíváte. Urychlíte start systému a ušetříte paměť. Chcete monolitické jádro místo modulárního. Chcete jádro z vývojové řady. Chcete se o jádře dozvědět něco víc. Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek. Doporučený způsob kompilace jádra v &debian;u vyžaduje tyto balíky: fakeroot, kernel-package, linux-source-2.6 a další, které již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru /usr/share/doc/kernel-package/README.gz). Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček, a jestliže používáte nestandardní moduly, taktéž z nich vyrobí aktuální balíčky. Při instalaci balíčku se do adresáře /boot uloží pěkně pohromadě jádro, mapa symbolů System.map a aktuální konfigurace. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduší a je také bezpečnější. Místo balíku linux-source-2.6 si klidně můžete stáhnout poslední zdrojové texty jádra přímo od Linuse. Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři /usr/share/doc/kernel-package. V následujících odstavcích najdete jen stručný úvod k jeho použití. V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze &kernelversion; uložíte někam do svého domovského adresáře. Existují i jiná místa, kam můžete zdrojové texty jádra rozbalit, ale použitá možnost je nejjednodušší a nevyžaduje žádná speciální práva. Přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra (cd ~/build), rozbalte archiv (tar xf /usr/src/linux-source-&kernelversion;.tar.xz) a vejděte do vzniklého adresáře (cd linux-source-&kernelversion;/). V prostředí X11 nakonfigurujte jádro příkazem make xconfig, nebo v terminálu příkazem make menuconfig (musíte mít nainstalovaný balíček ncurses-dev). Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout Kernel module loader (tj. automatické vkládání modulů) v sekci Loadable module support, které přednastavené nebývá, avšak &debian; tuto službu předpokládá. Příkazem make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových textů a vynulujete předchozí nastavení balíku kernel-package. Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot make-kpkg --initrd --revision=1.0.moje kernel_image. Číslo verze 1.0.moje si můžete zvolit podle vlastní úvahy, slouží pouze k vaší orientaci v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleží na výpočetním výkonu vašeho počítače. Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako root napište dpkg -i ../&kernelpackage;-&kernelversion;-podarchitektura_1.0.moje_&architecture;.deb. podarchitektura je volitelné upřesnění architektury, např. 686, které jste zadali při konfiguraci jádra. dpkg -i nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory System.map, který je užitečný při dohledávání problémů v jádře, a /boot/config-&kernelversion; obsahující konfigurační soubor jádra. Balík s jádrem je dostatečně chytrý, takže během instalace upraví zavaděč tak, aby implicitně používal nové jádro. Pokud jste vytvořili balík s moduly (třeba PCMCIA nebo lm-sensors), je nanejvýš vhodné ho také nainstalovat. Nyní je čas spustit systém s novým jádrem. Projděte si chybové hlášky, které se mohly při instalaci jádra vyskytnout, a pokud vše vypadá dobře, restartujte příkazem shutdown -r now. Více informací o debianích jádrech a o kompilaci jader si můžete přečíst v Debian Linux Kernel Handbook. Popis balíku kernel-package najdete v adresáři /usr/share/doc/kernel-package.