Výchozím dělicím programem instalačního systému je partman. partman se stará o správné rozdělení disku, správu přípojných bodů a hlavně dává pozor, aby jste neudělali nějakou logickou chybu, která by zabránila instalaci. Protože toho má na starosti víc než dost, přenechává samotné dělení disku programu parted. IA-64 EFI firmware podporuje dva formáty tabulky oddílů — GPT a MS-DOS. Formát MS-DOS se typicky používá na počítačích i386 a pro systémy IA-64 se již nedoporučuje. Přestože instalační systém nabízí dva programy pro dělení disku (cfdisk a parted), měli byste používat pouze druhý z nich, protože jenom parted zvládá oba formáty tabulky oddílů. Pokud v partmanu zvolíte automatické rozdělení disků, automaticky se na začátku prvního disku vytvoří malá EFI oblast. Jestliže rozdělujete disk ručně, můžete ji vytvořit stejným způsobem, jako třeba swap. Pokud byste náhodou potřebovali vytvořit tak speciální rozdělení disku, že by to partman nezvládl, můžete se přepnout do shellu a ručně spustit program parted. Bohužel je parted ovládaný z příkazové řádky a tím pádem se nepoužívá tak jednoduše jako partman. Předpokládejme, že chcete smazat celý disk a vytvořit tabulku GPT a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto: mklabel gpt mkpartfs primary fat 0 50 mkpartfs primary linux-swap 51 1000 mkpartfs primary ext2 1001 3000 set 1 boot on print quit Tím se vytvoří nová tabulka rozdělení disku a tři oblasti pro použití jako zaváděcí oblast EFI, virtuální paměť a kořenový souborový systém. Nakonec se oblasti EFI nastaví příznak pro zavádění. Oblasti se zadávají v megabajtech tak, že uvedete posunutí počátku a konce oblasti od začátku disku. V příkladu jsme vytvořili oblast se souborovým systémem ext2 o velikosti 1999MB, která začíná na 1001. megabajtu od začátku disku. Poznámka: Formátování odkládací oblasti programem parted může trvat několik minut, protože se kontroluje výskyt vadných bloků. ELILO, zavaděč na IA-64, vyžaduje oblast obsahující souborový systém FAT. Jestliže jste použili oblasti GPT, měla by mít nastaven příznak boot; pokud jste použili oblasti MS-DOS, pak by měla být typu EF. Oblast musí být dostatečně velká, aby se do ní vešel zavaděč, jádra a případné RAMdisky. Obvykle stačí 16MB, ale jestli experimentujete s více jádry, klidně použijte oblast o velikosti 128MB. Protože EFI Boot Manager a EFI Shell plně podporují tabulku rozdělení typu GPT, nemusí být zaváděcí oblast nutně první a dokonce ani nemusí být na stejném disku. To se hodí v případech, když tuto oblast zapomenete alokovat a zjistíte to až později po vytvoření a zformátování jiných oblastí. partman na tento problém myslí a hlídá, zda je při ukončení partmanu zaváděcí EFI oblast vytvořená a zda existuje platná kořenová oblast. To vám dává možnost opravit rozdělení disku ještě před instalací balíků (což by v dané chvíli většinou nedávalo smysl). Nejjednodušší cesta k nápravě je zmenšit poslední oblast na disku a použít vzniklé volné místo právě pro zaváděcí EFI oblast. Velmi se doporučuje vytvořit zaváděcí EFI oblast na stejném disku, kde leží kořenový souborový systém. EFI firmware je mnohem propracovanější než obvyklé BIOSy, které můžete nalézt ve většině osobních počítačů třídy x86. Někteří výrobci využívají možností EFI a ukládají si na systémový disk do speciální oblasti diagnostické programy a nástroje pro správu systému. Podrobnější informace o této oblasti se dozvíte v dokumentaci k systému. Nejjednodušší cesta k vytvoření diagnostické oblasti je vytvořit ji v partmanu zároveň se zaváděcí EFI oblastí.