Pro přípravu USB zařízení budete potřebovat počítač s nainstalovaným GNU/Linuxem a podporou USB. Dnešní systémy GNU/Linuxu by měly USB klíčenku rozpoznat automaticky. Pokud tomu tak není, ověřte, zda je nahraný jaderný modul usb-storage. Po zasunutí USB klíčenky ji systém naváže na zařízení /dev/sdX, kde X je písmeno z rozsahu a-z. Přesný název zařízení zjistíte z příkazu dmesg, kde by měl být o zasunutí a rozpoznání USB zařízení záznam. Pokud klíčenka obsahuje ochranu proti zápisu, vypněte ji. Postupem popsaným dále v kapitole si smažete všechna data, která se na zařízení nachází! Před spuštěním příkazů se raději několikrát ujistěte, že jste zařízení zadali správně, protože i drobný překlep může způsobit, že si smažete data na pevném disku. Obrazy debianích CD/DVD mohou být zapsány přímo na USB klíčenku, což je nejjednodušší způsob vytvoření zaváděcího USB zařízení. Stačí si podle stáhnout některý z obrazů, který se vejde na vaši USB klíčenku. Jestliže máte opravdu malou klíčenku v řádu megabajtů, můžete z adresáře netboot stáhnout obraz mini.iso (viz kapitola ), nicméně tato varianta zavede pouze minimální instalační systém a zbytek stahuje ze sítě. Zvolený obraz CD/DVD byste měli zapsat přímo na USB klíčenku, čímž přepíšete všechna data, která na ní byla. Například na systému s GNU/Linuxem můžete obraz CD/DVD zapsat na USB klíčenku následovně (ujistěte se, že žádný souborový systém z klíčenky není připojený): # cp debian.iso /dev/sdX # sync Na systémech s Windows můžete pro zápis obrazu použít nástroj win32diskimager. Obraz je nutno zapsat na celé zařízení, ne jen do případné oblasti, tj. například do /dev/sdb a ne /dev/sdb1. Také nepoužívejte nástroje jako unetbootin, které zapisovaný obraz mění. Vytvoření instalační USB klíčenky tímto způsobem by mělo fungovat většině uživatelů. Ostatní možnosti popsané níže slouží spíše lidem se speciálními požadavky. Hybridní obraz na USB klíčence obvykle nezabírá veškerý prostor, což přímo vybízí použití volného místa pro uložení potřebných souborů s firmwarem, speciálních balíků, nebo jiných souborů. Veškeré soubory jsou pak pěkně pohromadě na jednom médiu. Stačí na USB klíčence vytvořit druhou oblast typu FAT, připojit ji a nakopírovat nebo rozbalit do ní příslušné soubory s firmwarem (viz ). Například takto: # mount /dev/sdX2 /mnt # cd /mnt # tar zxvf /cesta/k/firmware.tar.gz # cd / # umount /mnt Jestliže jste na USB klíčenku nakopírovali obraz mini.iso, nemusíte druhou oblast vytvářet, protože už je tam předchystaná. Po odpojení a novém zasunutí USB klíčenky by se měly objevit obě dvě oblasti. Jiný způsob vytvoření instalační USB klíčenky je ruční nakopírování instalačního systému a obrazu malého instalačního CD. USB klíčenka by měla mít velikost alespoň 1 GB. Menší velikosti jsou podporovány pouze při ruční výrobě podle . K dispozici máte soubor hd-media/boot.img.gz, který obsahuje všechny instalační soubory (včetně jádra), zavaděč syslinux yaboot a jeho konfigurační soubor. I když je tento způsob vytvoření zaváděcího USB média pohodlný, má jednu zásadní nevýhodu: logická velikost zařízení bude vždy omezena na 1 GB, i když je skutečná kapacita USB klíčenky mnohonásobně větší. Budete-li ji chtít někdy v budoucnu použít k jinému účelu a budete-li vyžadovat její celou kapacitu, budete ji muset přerozdělit a znovu vytvořit souborový systém. Jediné co musíte se staženým boot.img.gz udělat, je rozbalit ho na USB zařízení: # gzip -dc boot.img.gz >/dev/sdX Na USB zařízení vytvořte mac-fdiskem oblast typu Apple_Bootstrap (příkaz C) a stažený obraz do ní rozbalte: # gzip -dc boot.img.gz >/dev/sdX2 Na klíčence nyní bude jedna velká oblast typu FAT16. HFS. Připojte ji (mount /dev/sdX /dev/sdX2 /mnt) a nakopírujte na ni ISO obraz instalačního CD. Nyní stačí klíčenku odpojit (umount /mnt) a je hotovo. Pokud máte rádi více pružnosti, nebo jen chcete zjistit co se děje za oponou, můžete použít následující metodu., ve které mj. ukážeme, jak místo celého USB zařízení použít pouze první oblast. &usb-setup-x86.xml; &usb-setup-powerpc.xml;