Ostatní zařízení
V Linuxu můžete používat nejrůznější hardwarové vybavení jako myši,
tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA a USB.
Většina z nich však není pro instalaci nutná.
Některé USB klávesnice mohou vyžadovat speciální nastavení (viz
).
Znovu vás odkazujeme na Linux
Hardware Compatibility HOWTO, kde zjistíte, zda pro
vaše zařízení existuje linuxový ovladač.
Instalace balíků z XPRAM a z pásky není tímto systémem podporována.
Všechny balíky, které chcete instalovat, musí být dostupné na DASD
nebo přes síť na NFS, HTTP nebo FTP.
Deska Broadcom BCM91250A nabízí standardní 3.3v 32 bitové i 64 bitové
PCI sloty a USB konektory.
Deska Broadcom BCM91250A nabízí standardní 3.3v 32 bitové i 64 bitové
PCI sloty a USB konektory. Cobalt RaQ bohužel nemá žádnou podporu pro
přídavná zařízení, Qube má jeden PCI slot.
Hardware určený pro GNU/Linux
V současnosti již někteří prodejci dodávají počítače s nainstalovaným Debianem, případně
jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu něco připlatíte,
ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače
je se systémem GNU/Linux plně kompatibilní.
Bohužel je dnes těžké najít obchodníka prodávajícího vůbec nějaké
novější modely &arch-title;.
Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si
pozorně jejich licenci, jestli můžete software odmítnout a zda vám
budou vráceny peníze. Více najdete na Internetu, když budete hledat
klíčová slova Windows refund
.
Ať už zakoupíte počítač s instalací GNU/Linuxu nebo bez ní, je
důležité se přesvědčit, že je hardware podporován jádrem operačního
systému. Zkontrolujte si, jestli jsou všechna zařízení v počítači
uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se
netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží Linux.
Dejte přednost zboží, jehož výrobci Linux podporují.
Vyvarujte se uzavřených technologií
Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání
ovladačů pro Linux, případně požadují podepsat smlouvu o uchování
těchto informací v tajnosti před třetími osobami, což znemožňuje
uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač.
Dalším příkladem je proprietární hardware ve starších Macintoshích.
Ve skutečnosti vlastně nikdy nebyly uvolněny specifikace nebo
dokumentace k libovolnému macintoshímu hardwaru. Za všechny
jmenujme například řadič ADB, používaný klávesnicí a myší, řadič
disketové mechaniky a veškerá akcelerace a CLUT manipulace grafiky
(i když nyní již podporujeme CLUT manipulaci na téměř všech grafických
čipech). To jednoduše vysvětluje zaostávání macintoshího portu Linuxu
za ostatními architekturami.
Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro
Linux. Můžete výrobce požádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj
obrátí více lidí, uvědomí si, že komunita okolo svobodného softwaru
představuje důležitou skupinu zákazníků.
Zařízení určená speciálně pro Windows
Znepokojivým trendem je rozšíření modemů a tiskáren určených pouze pro
Windows. Takové periferie byly konstruovány speciálně pro používání
s operačním systémem Microsoft Windows a nesou označení WinModem nebo
Vyrobeno pro systémy s Windows
. Obvykle tato zařízení
postrádají vlastní procesor a jsou obsluhována ovladačem
zaměstnávajícím hlavní procesor počítače. Díky této strategii je
jejich výroba levnější, ale tato úspora se nemusí
projevit v koncové ceně zařízení, které může být dokonce dražší než
obdobné řešení s vlastním procesorem.
Doporučujeme vyvarovat se těchto zařízení vyrobených pro
Windows
z následujících důvodů. Za prvé jejich výrobci
zpravidla neposkytují informace pro napsání ovladače pro Linux -
obecně hardware i software pro tato zařízení je vlastnictvím výrobce
a dokumentace není dostupná bez uzavření dohody o jejím nezveřejnění,
pokud tedy vůbec dostupná je. Takový přístup k dokumentaci je
neslučitelný s vytvořením volně šiřitelného ovladače, poněvadž jeho
autor dává k dispozici zdrojový kód. Dalším důvodem je, že práci
chybějícího vloženého procesoru musí odvádět operační systém často
s real-time prioritou a na úkor běhu vašich
programů, když se věnuje obsluze těchto zařízení. Jelikož se ve
Windows na rozdíl od Linuxu běžně nespouští více souběžných procesů,
výrobci těchto zařízení doufají, že si uživatelé nevšimnou, jakou
zátěž klade jejich hardware na systém. To nic nemění na faktu, že
když výrobce ošidí výkon periferií, je tím výkon libovolného
víceúlohového operačního systému (včetně Windows 2000 a XP)
degradován.
V takovém případě můžete pomoci pobídnout výrobce k uvolnění
potřebných materiálů, abychom mohli pro jejich zařízení napsat
ovladače. Nejlepší však je vyhnout se hardwaru, který
není uveden jako funkční v
Linux Hardware Compatibility HOWTO.
Falešná paritní paměť
Pod označením paritní paměť se většinou prodávají tzv.
virtuálně paritní paměťové moduly. Moduly SIMM s
virtuální paritou se dají často (ale ne vždy) rozpoznat tak, že oproti
neparitním pamětem mají navíc pouze jeden čip. (Ten je pak menší než
zbývající čipy.)
Paměti s virtuální paritou pracují stejně jako neparitní paměť a
na rozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na uzpůsobených základních
deskách nedokáží rozpoznat jednobitovou paměťovou chybu.
Za virtuálně paritní moduly SIMM nemá cenu platit víc než za obyčejné
neparitní. Skutečně paritní moduly SIMM jsou dražší, neboť na každých
8 bitů je potřeba jeden navíc.
Pokud vyžadujete vyčerpávající informace o pamětech pro &arch-title;
a chcete doporučení, jakou paměť si koupit, podívejte se na
PC Hardware FAQ.
Většina, pokud ne všechny, Alpha systémy požadují opravdovou
paritní RAM.