V Linuxu můžete používat nejrůznější hardwarové vybavení jako myši, tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA a USB. Většina z nich však není pro instalaci nutná. Některé USB klávesnice mohou vyžadovat speciální nastavení (viz ). Znovu vás odkazujeme na Linux Hardware Compatibility HOWTO, kde zjistíte, zda pro vaše zařízení existuje linuxový ovladač. Instalace balíků z XPRAM a z pásky není tímto systémem podporována. Všechny balíky, které chcete instalovat, musí být dostupné na DASD nebo přes síť na NFS, HTTP nebo FTP. Deska Broadcom BCM91250A nabízí standardní 3.3v 32 bitové i 64 bitové PCI sloty a USB konektory. Deska Broadcom BCM91250A nabízí standardní 3.3v 32 bitové i 64 bitové PCI sloty a USB konektory. Cobalt RaQ bohužel nemá žádnou podporu pro přídavná zařízení, Qube má jeden PCI slot. V současnosti již někteří prodejci dodávají počítače s nainstalovaným Debianem, případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu něco připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače je se systémem GNU/Linux plně kompatibilní. Bohužel je dnes těžké najít obchodníka prodávajícího vůbec nějaké novější modely &arch-title;. Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si pozorně jejich licenci, jestli můžete software odmítnout a zda vám budou vráceny peníze. Více najdete na Internetu, když budete hledat klíčová slova Windows refund. Ať už zakoupíte počítač s instalací GNU/Linuxu nebo bez ní, je důležité se přesvědčit, že je hardware podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte si, jestli jsou všechna zařízení v počítači uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží Linux. Dejte přednost zboží, jehož výrobci Linux podporují. Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladačů pro Linux, případně požadují podepsat smlouvu o uchování těchto informací v tajnosti před třetími osobami, což znemožňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. Dalším příkladem je proprietární hardware ve starších Macintoshích. Ve skutečnosti vlastně nikdy nebyly uvolněny specifikace nebo dokumentace k libovolnému macintoshímu hardwaru. Za všechny jmenujme například řadič ADB, používaný klávesnicí a myší, řadič disketové mechaniky a veškerá akcelerace a CLUT manipulace grafiky (i když nyní již podporujeme CLUT manipulaci na téměř všech grafických čipech). To jednoduše vysvětluje zaostávání macintoshího portu Linuxu za ostatními architekturami. Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můžete výrobce požádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, že komunita okolo svobodného softwaru představuje důležitou skupinu zákazníků. Znepokojivým trendem je rozšíření modemů a tiskáren určených pouze pro Windows. Takové periferie byly konstruovány speciálně pro používání s operačním systémem Microsoft Windows a nesou označení WinModem nebo Vyrobeno pro systémy s Windows. Obvykle tato zařízení postrádají vlastní procesor a jsou obsluhována ovladačem zaměstnávajícím hlavní procesor počítače. Díky této strategii je jejich výroba levnější, ale tato úspora se nemusí projevit v koncové ceně zařízení, které může být dokonce dražší než obdobné řešení s vlastním procesorem. Doporučujeme vyvarovat se těchto zařízení vyrobených pro Windows z následujících důvodů. Za prvé jejich výrobci zpravidla neposkytují informace pro napsání ovladače pro Linux - obecně hardware i software pro tato zařízení je vlastnictvím výrobce a dokumentace není dostupná bez uzavření dohody o jejím nezveřejnění, pokud tedy vůbec dostupná je. Takový přístup k dokumentaci je neslučitelný s vytvořením volně šiřitelného ovladače, poněvadž jeho autor dává k dispozici zdrojový kód. Dalším důvodem je, že práci chybějícího vloženého procesoru musí odvádět operační systém často s real-time prioritou a na úkor běhu vašich programů, když se věnuje obsluze těchto zařízení. Jelikož se ve Windows na rozdíl od Linuxu běžně nespouští více souběžných procesů, výrobci těchto zařízení doufají, že si uživatelé nevšimnou, jakou zátěž klade jejich hardware na systém. To nic nemění na faktu, že když výrobce ošidí výkon periferií, je tím výkon libovolného víceúlohového operačního systému (včetně Windows 2000 a XP) degradován. V takovém případě můžete pomoci pobídnout výrobce k uvolnění potřebných materiálů, abychom mohli pro jejich zařízení napsat ovladače. Nejlepší však je vyhnout se hardwaru, který není uveden jako funkční v Linux Hardware Compatibility HOWTO. Pod označením paritní paměť se většinou prodávají tzv. virtuálně paritní paměťové moduly. Moduly SIMM s virtuální paritou se dají často (ale ne vždy) rozpoznat tak, že oproti neparitním pamětem mají navíc pouze jeden čip. (Ten je pak menší než zbývající čipy.) Paměti s virtuální paritou pracují stejně jako neparitní paměť a na rozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na uzpůsobených základních deskách nedokáží rozpoznat jednobitovou paměťovou chybu. Za virtuálně paritní moduly SIMM nemá cenu platit víc než za obyčejné neparitní. Skutečně paritní moduly SIMM jsou dražší, neboť na každých 8 bitů je potřeba jeden navíc. Pokud vyžadujete vyčerpávající informace o pamětech pro &arch-title; a chcete doporučení, jakou paměť si koupit, podívejte se na PC Hardware FAQ. Většina, pokud ne všechny, Alpha systémy požadují opravdovou paritní RAM.