Teď přichází chvíle zahoření systému. Jestliže Debian z disku nenaběhne, zkuste to znovu z původního instalačního média, nebo založte do mechaniky svou vlastní zaváděcí disketu (pokud nějakou máte) a restartujte počítač. Při startu budete pravděpodobně muset zadat nějaké parametry, například root=kořen, kde kořen je vaše kořenová oblast (např. /dev/sda1). Alternativně si můžete přečíst část a použít záchranný režim zabudovaný přímo v instalačním systému. Jestliže provádíte bezdiskovou instalaci na systémech BVM nebo Motorola VMEbus, měli byste po natažení programu tftplilo z TFTP serveru zadat v promptu LILO Boot: jedno z následujících: b6000 &enterkey; pro start BVME 4000/6000 b162 &enterkey; pro start MVME162 b167 &enterkey; pro start MVME166/167 Přejděte do adresáře kde jsou instalační soubory a za držení klávesy Command spusťte zavaděč Penguin. V dialogovém okně Settings ( Command T ) najděte řádku s volbami jádra, která by měla vypadat nějak takto: root=/dev/ram video=font:VGA8x16. Tuto řádku změňte na root=/dev/yyyy, kde yyyy je linuxový název oblasti, kam jste nainstalovali systém (např. /dev/sda1). Parametr video=font:VGA8x8 je vhodný pro uživatele s malými obrazovkami. Jádro by sice zvolilo hezčí font (6x11), ale ovladač konzole by s ním mohl zaseknout počítač. Proto je bezpečnější použít font 8x16 nebo 8x8, což můžete kdykoliv změnit. Pokud nechcete, aby se GNU/Linux zaváděl při každém startu počítače, zrušte zatržení u položky Auto Boot. Příkazem Save Settings As Default uložíte nové nastavení do souboru. Nyní můžete příkazem Boot Now ( Command B ) nastartovat svůj čerstvě nainstalovaný systém GNU/Linux. Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při zavedení instalačního systému následované nějakými novými zprávami. Pokud se při prvním startu po instalaci zastaví zavádění na výzvě boot:, zkuste napsat Linux a stisknout &enterkey;. (Standardní konfigurace v souboru quik.conf se nazývá Linux. Všechny názvy definované v tomto souboru můžete zobrazit klávesou Tab.) Také můžete zkusit znovu zavést instalátor a ručně upravit soubor /target/etc/quik.conf (vytvořený krokem Nainstalovat quik na pevný disk). Chytré nápady pro práci s quikem jsou v . Abyste se dostali zpět do MacOS bez resetování nvram, napište do promptu OpenFirmwaru bye. (Za předpokladu, že jste si MacOS ponechali). Prompt OpenFirmwaru získáte podržením kláves Command Option o f během studeného startu počítače. Pokud byste pro přechod do MacOS museli resetovat nvram k původním hodnotám, zmáčkněte během studeného startu počítače kombinaci Command Option p r . Pokud chcete pro zavedení Debianu použít BootX, vyberte si ve složce Linux Kernels oblíbené jádro, odvyberte volbu s ramdiskem a přidejte kořenové zařízení odpovídající vaší instalaci (například /dev/hda8). Na počítačích G4 a iBook se můžete podržením Option klávesy dostat do grafické obrazovky s tlačítkem pro každý zaveditelný operační systém. &debian; bude mít ikonu s tučňákem. Jestliže jste si nechali nainstalovaný MacOS, může se stát, že vám v OpenFirmwaru změní proměnnou boot-device (zařízení, ze kterého se zavádí systém). V takovém případě resetujte OpenFirmware na standardní hodnoty, což provedete držením kláves Command Option p r během studeného startu. Všechna návěští definovaná v souboru yaboot.conf můžete zobrazit, pokud ve výzvě boot: stisknete klávesu Tab. Resetování OpenFirmwaru na počítačích G3 nebo G4 způsobí, že se implicitně bude spouštět &debian;. (Pokud jste správně rozdělili disk a první oblast je Apple_Bootstrap). Toto nemusí fungovat pokud máte &debian; na SCSI disku a MacOS na disku IDE. Potom musíte vstoupit do OpenFirmwaru a nastavit proměnnou boot-device sami (ybin to dělá automaticky). Po prvním úspěšném zavedení Debianu byste měli do souboru /etc/yaboot.conf přidat další parametry — jako třeba duální zavádění. Aby se změny přenesly do zaváděcí oblasti, musíte po každé změně tohoto souboru spustit program ybin. Více informací najdete v yaboot HOWTO. Jestliže jste při instalaci vytvořili nějaké šifrované svazky a přiřadili jim přípojné body, budete během zavádění dotázáni na přístupovou frázi ke každému takovému svazku. Samotný postup se mezi dm-crypt a loop-AES mírně liší. Pro oblasti zašifrované pomocí loop-AES uvidíte při připojování výzvu podobnou této: Checking loop-encrypted file systems. Setting up /dev/loopX (/mountpoint) mount: going to use loop device /dev/loopX Password: kde X je číslo loopback zařízení. Možná nyní přemýšlíte, pro který svazek vlastně frázi zadáváte. /home? /var? Samozřejmě pokud máte jen jediný šifrovaný svazek, tyto pochyby vás trápit nemusí a stačí zadat frázi, kterou jste použili při vytváření svazku. Pro ostatní se nyní hodí poznámky, které jste si poznačili jako poslední krok . Pokud jste si nepoznačili dvojice loopX a přípojný bod, můžete tuto informaci najít v souboru /etc/fstab ve svém novém systému. Během zadávání přístupové fráze se nezobrazují žádné znaky (ani hvězdičky). Buďte opatrní, máte pouze jediný pokus. Zadáte-li chybovou frázi, zobrazí se chybová hláška, zaváděcí proces tento svazek přeskočí a bude pokračovat připojením dalšího souborového systému. Přeskočený svazek můžete připojit později ručně, viz část . Po zadání všech přístupových frází by mělo zavádění pokračovat jako obvykle. Pokud se některé šifrované svazky nepodařilo připojit kvůli chybné přístupové frázi, budete je muset připojit po zavedení systému ručně. Existuje několik možností. První případ se zabývá kořenovou oblastí. Pokud se tato nepřipojí, zavádění se zastaví a pro další pokus budete muset počítač restartovat. Nejjednodušší případ se týká datových oblastí typu /home nebo /srv. Po zavedení je stačí ručně připojit. Pro loop-AES stačí jediný krok: # mount /pripojny_bod Password: kde /pripojny_bod byste měli nahradit za konkrétní adresář (např. /home). Jediný rozdíl oproti připojení běžné oblasti je, že budete dotázáni na přístupovou frázi. U dm-crypt je připojení trošku složitější. Nejprve musíte zaregistrovat svazky do části jádra nazvané device mapper. Slouží k tomu příkaz # /etc/init.d/cryptdisks start který prohledá všechny svazky zmíněné v souboru /etc/crypttab a po zadání správných přístupových frází vytvoří příslušná zařízení v adresáři /dev. (Již zaregistrované svazky budu přeskočeny, takže můžete příkaz spustit bez obav i několikrát po sobě.) Po úspěšné registraci můžete svazky připojit tradičním # mount /pripojny_bod Pokud se nepodařilo připojit svazky obsahující nekritické části systému (např. /usr nebo /var), systém by se měl stále zavést a měli byste mít možnost připojit svazky ručně stejně jako v předchozím případě. Navíc byste ale měli nastartovat (resp. restartovat) služby, které se spouští ve vašem výchozím runlevelu, protože je velmi pravděpodobné, že se nespustily. Nejjednodušší cestou je asi přepnutí do prvního runlevelu a zpět příkazem # init 1 Až budete požádáni o rootovo heslo do jednouživatelského režimu, stiskněte jen kombinaci Control D , což vás přepne zpět do výchozího runlevelu. Po zavedení Debianu se setkáte s výzvou k přihlášení do systému (tzv. login prompt). Přihlaste se pod svým osobním účtem, který jste si vytvořili během instalace. Systém je připraven k používání. Pokud jste začínající uživatel, asi si budete chtít prohlédnout dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení. Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři /usr/share/doc/ v podadresáři se jménem programu. Například příručka pro použití programu apt (APT User's Guide) je v souboru /usr/share/doc/apt/guide.html/index.html. /usr/share/doc/ navíc obsahuje několik speciálních adresářů. Například linuxové návody jak na to (HOWTO) jsou v adresáři /usr/share/doc/HOWTO/en-txt/. Nainstalujete-li balík dhelp, získáte soubor /usr/share/doc/HTML/index.html, který obsahuje seznam veškeré instalované dokumentace. Tyto dokumenty můžete jednoduše prohlížet tak, že vstoupíte do adresáře s dokumentací (cd /usr/share/doc/) a napíšete lynx . (tečka znamená aktuální adresář). Dokumentaci k příkazu můžete získat, když napíšete na příkazovém řádku info prikaz nebo man prikaz. Zkrácený návod k použití příkazu obvykle získáte, když za příkaz přidáte parametr --help. Jestliže je výstup delší než obrazovka, napište na konec příkazu ještě | more (výstup se pak zastaví po každé plné obrazovce). Všechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, že napíšete řetězec a dvakrát stisknete klávesu Tab. Nápovědu k povelům shellu získáte příkazem help. Obsáhlejší úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete (anglicky) v /usr/share/doc/debian-guide/html/noframes/index.html.