Některé &arch-title; podarchitektury mají k dispozici linuxová jádra řady 2.4 i starší 2.2. Pokud si můžete vybrat, vždy nejprve zkuste instalaci s jádrem 2.4.x. Instalace s jádrem 2.4 by měla být méně náročná na paměť, protože používá tmpfs, zatímco řada 2.2 vyžaduje ramdisk s pevně danou velikostí. Jestliže používáte linuxové jádro řady 2.2, ujistěte se, používáte odpovídající ramdisk (obvykle initrd22.gz, viz MANIFEST a že jste jádru zadali parametr &ramdisksize;. Zajistěte, aby se mezi zaváděcími parametry jádra objevil i parametr root=/dev/ram. Pokud máte s instalací problémy, podívejte se na cts's &arch-title; &d-i; FAQ. Jediný způsob instalace na Amigách je zavedením z pevného disku (viz ). Jinými slovy: z CD se nedá zavádět. Amigy momentálně nepracují s boglem, takže pokud uvidíte chyby týkající se boglu, použijte parametr jádra debian-installer/framebuffer=false. Instalační program pro Atari můžete spustit buď z pevného disku (viz ) nebo z disket (viz ). Jinými slovy: z CD se nedá zavádět. Atari momentálně nepracují s boglem, takže pokud uvidíte chyby týkající se boglu, použijte parametr jádra debian-installer/framebuffer=false. Instalaci na BVME6000 můžete spustit z cdrom (viz ), disket (viz ) nebo ze sítě (viz ). Jediný způsob instalace na Macintoshích je zavedením z pevného disku (viz ). Jinými slovy: z CD se nedá zavádět. Macintoshe nemají funkční jádro řady 2.4. Pokud máte SCSI sběrnici založenou na 53c9x, pravděpodobně budete muset použít zaváděcí parametr mac53c9x=1. Počítače se dvěma takovými sběrnicemi (např. Quadra 950) by měly použít mac53c9x=2. Instalaci na MVME147 a MVME16x můžete spustit buď z disket (viz ) nebo ze sítě (viz ). Jinými slovy: z CD se nedá zavádět. Jediný způsob instalace na Q40/Q60 je zavedením z pevného disku (viz ). Jinými slovy: z CD se nedá zavádět. &boot-installer-intro-hd.xml; Pro zavádění z pevného disku můžete použít alespoň šest různých ramdisků (tři metody a každý ve variantě pro jádro řady 2.2 - viz MANIFEST). Tyto tři ramdisky jsou: cdrom, hd-media a nativehd. Ramdisky se liší pouze tím, kde očekávají instalační balíčky. cdrom používá pro získání zbytku instalačního programu CD mechaniku, hd-media používá obraz CD uložený na pevném disku a konečně nativehd využívá pro instalaci balíků síť. V programu Workbench zahájíte instalaci dvojitým poklikáním na ikonu StartInstall v adresáři debian. Poté, co instalační program vypíše nějaká odlaďovací hlášení, byste měli dvakrát stisknout klávesu &enterkey;. Poté vám obrazovka na několik okamžiků zešedne, což může trvat i několik sekund. Následně se objeví černá obrazovka s bílým textem, který roluje rychleji než dokážete číst — to je v pořádku. Po několika sekundách by se měl automaticky nastartovat instalační program, takže můžete přeskočit na . V GEM desktopu spusťte instalační proces dvojitým kliknutím na ikonu bootstra.prg v adresáři debian. V dialogovém okně pro nastavení programu klikněte na Ok. Poté, co instalační program vypíše nějaká odlaďovací hlášení, byste měli dvakrát stisknout klávesu &enterkey;. Poté vám obrazovka na několik okamžiků zešedne, což může trvat i několik sekund. Následně se objeví černá obrazovka s bílým textem, který roluje rychleji než dokážete číst — to je v pořádku. Po několika sekundách by se měl automaticky nastartovat instalační program, takže můžete přeskočit na . V případě Macintoshů musíte zachovat původní operační systém a zavádět z něj. Je důležité, abyste při zavádění MacOS za účelem spuštění zavaděče Penguin drželi stisknutou klávesu Shift. Tím totiž zabráníte nahrání rozšíření, která mohou způsobit běžícímu linuxovému jádru náhodné problémy. Pokud používáte MacOS pouze pro zavedení Linuxu, můžete stejného výsledku dosáhnout odstraněním všech rozšíření a ovládacích panelů ze systémové složky MacOS. Macy vyžadují zavaděč Penguin. Pokud nemůžete pracovat se Stuffit archivy, můžete použít &penguin19.hfs;, což je obraz hfs disku s rozbaleným Penguinem. Jak tento obraz dostanete na disketu se dozvíte v kapitole . Na MacOS desktopu spusťte instalační proces dvojitým poklikáním na ikonu Penguin Prefs v adresáři Penguin. Tím se spustí zavaděč Penguin. Jděte do nabídky Settings v menu File a klikněte na záložku Kernel. Vyberte obrazy jádra (vmlinuz) a RAMdisku (initrd.gz) tím, že kliknete na odpovídající tlačítka v pravém horním rohu a pomocí následujícího dialogu si soubory dohledáte. Chcete-li nastavit zaváděcí parametry, vyberte menu File -> Settings... a přepněte se do záložky Options. Zde můžete zadat potřebné parametry do textového pole. Pokud chcete tyto parametry použít i příště, vyberte File -> Save Settings as Default. Zavřete dialog Settings, uložte nastavení a spusťte zaváděcí proces kliknutím na Boot Now v menu File. Zavaděč Penguin vypíše nějaká odlaďovací hlášení. Potom vám obrazovka na několik okamžiků zešedne, což může trvat i několik sekund. Potom se objeví černá obrazovka s bílým textem, který se roluje rychleji než dokážete číst — to je v pořádku. Po několika sekundách by se měl automaticky spustit instalační program, takže můžete přeskočit na . Instalační program by se měl spustit automaticky, takže můžete pokračovat rovnou kapitolou . Momentálně jediná podarchitektura &arch-title; podporující zavádění z CD-ROM je BVME6000. &boot-installer-intro-cd.xml; &boot-installer-intro-net.xml; Po zavedení systému VMEbus se zobrazí LILO prompt Boot:. Linux zavedete jednou z následujících řádek, čímž zahájíte normální instalaci za použití emulace terminálu vt102: pro instalaci na BVME4000/6000 napište i6000 &enterkey; pro instalaci na MVME162 napište i162 &enterkey; pro instalaci na MVME166/167 napište i167 &enterkey; Jestliže chcete emulovat jiný terminál, třeba vt100, přidejte ještě řetězec TERM=vt100. (Celá řádka pak vypadá třeba takto: i6000 TERM=vt100 &enterkey;.) Pro většinu počítačů založených na architektuře &arch-title; se doporučuje zavést instalační systém z lokálního souborového systému. Zavedení z diskety momentálně podporují jenom Atari a VME (VME pouze se SCSI disketovou mechanikou).