Firmware konzoly je uložen ve flash ROM a je spuštěn vždy při zapnutí nebo při resetu systému. Na Alpha systémech se používají dvě odlišné specifikace konzolí a tudíž se používají i dva typy firmwaru: SRM konzola je založená na specifikaci Alpha Console Subsystem a poskytuje operační prostředí pro systémy OpenVMS, Tru64 UNIX a Linux. ARC, AlphaBIOS nebo ARCSBIOS konzola, založená na specifikaci Advanced RISC Computing (ARC), poskytuje operační prostředí pro Windows NT. Z pohledu uživatele je mezi SRM a ARC konzolami největší rozdíl v tom, že volbou konzole se odsuzujete k použití určitého typu rozdělení toho disku, ze kterého budete zavádět systém. ARC vyžaduje pro zaváděcí disk použití DOSové tabulky oblastí (tak, jak ji vytvoří cfdisk). Proto jsou také při startu z ARC konzoly DOSové tabulky oblastí nativním formátem oblastí. Od té doby co AlphaBIOS obsahuje utilitu na dělení disků, je lepší rozdělit disky z firmwaru ještě před instalací Linuxu. Naopak SRM je nekompatibilní Konkrétně formát zaváděcího sektoru, jak je požadován Console Subsystem Specification koliduje s umístěním DOSové tabulky oblastí. s DOSovou tabulkou oblastí. Jelikož Tru64 Unix používá formát BSD disklabel, je to pro SRM instalace nativní formát oblastí. GNU/Linux je na Alpha stanicích jediný operační systém zaveditelný z obou typů konzol, ovšem &debian; &release; podporuje pouze zavádění ze SRM konzoly. Pokud pro váš systém neexistuje žádná verze SRM, nebo pokud chcete mít duální zavádění s Windows NT, nebo pokud vaše zaváděcí zařízení vyžaduje podporu ARC konzoly pro inicializaci BIOSu, nemůžete použít instalační program dodávaný s Debianem &release;. Na těchto systémech stále můžete &debian; &release; nainstalovat tak, že například nainstalujete Woodyho a aktualizujete systém na verzi &release;. Protože program MILO není dostupný pro žádné aktuálně používané Alpha systémy (únor 2000) a protože již není nutné si pro získání SRM firmwaru na starší Alphu kupovat licenci OpenVMS nebo Tru64 Unix, je doporučeno používat SRM všude, kde to je možné. Následující tabulka shrnuje dostupné a podporované kombinace systémů a konzol (jména systémů najdete v ). Slovo ARC v tabulce označuje jakoukoliv ARC-kompatibilní konzoli. Typ systému Podporovaný typ konzoly alcor ARC nebo SRM avanti ARC nebo SRM book1 SRM cabriolet ARC nebo SRM dp264 SRM eb164 ARC nebo SRM eb64p ARC nebo SRM eb66 ARC nebo SRM eb66p ARC nebo SRM jensen SRM lx164 ARC nebo SRM miata ARC nebo SRM mikasa ARC nebo SRM mikasa-p SRM nautilus ARC (viz manuál k základní desce) nebo SRM noname ARC nebo SRM noritake SRM noritake-p SRM pc164 ARC nebo SRM rawhide SRM ruffian ARC sable SRM sable-g SRM sx164 ARC nebo SRM takara ARC nebo SRM xl ARC xlt ARC Žádná z těchto konzolí obvykle neumí zavést Linux přímo, takže je potřeba zavaděče, který funguje jako prostředník. Pro SRM konzolu se používá aboot, což je malý, platformově nezávislý zavaděč. Více informací o tomto programu naleznete v (bohužel starším) SRM HOWTO. Následující odstavce jsou převzaty z instalačního manálu pro Woodyho a jsou schovány do doby, kdy &debian; opět začne podporovat instalace přes MILO. Žádná z těchto konzolí obvykle neumí zavést Linux přímo, takže je potřeba zavaděče, který funguje jako prostředník. Existují dva hlavní linuxové zavaděče: MILO a aboot. MILO je samo konzolí, která v paměti nahrazuje ARC či SRM. MILO může být zavedeno jak z ARC, tak ze SRM konzoly, přičemž při natažení z ARC konzoly to je jediná cesta, jak z ní zavést Linux. MILO je platformově závislé (pro každý typ systému je potřeba jiné MILO) a existuje pouze pro ty systémy, které podle předchozí tabulky podporují ARC. Podívejte se také do (bohužel staršího) MILO HOWTO. aboot je malý, platformově nezávislý zavaděč, který běží pouze z konzoly SRM. Více informací o tomto programu je v (také starším) SRM HOWTO. V závislosti na firmwaru konzoly a na (ne)přítomnosti programu MILO jsou možné tři scénáře: SRM -> aboot SRM -> MILO ARC -> MILO Většina AlphaServerů a všechny současné servery a pracovní stanice obsahují ve firmwaru jak SRM, tak i AlphaBIOS. Pro half-flash stroje, jako třeba nejrůznější evaluation základní desky, je možné přepálením firmwaru přepnout z jedné verze na druhou. Po instalaci SRM je možné z diskety spouštět ARC/AlphaBIOS (povelem arc). Z těchto důvodů doporučujeme před instalací Debianu přepnout na SRM. Stejně jako na jiných architekturách byste měli před instalací Debianu instalovat nejnovější dostupný firmware Kromě Jensenu, kde Linux není podporován firmwarem vyšším než verze 1.7 — Před instalací si přečtěte . Firmware pro systémy Alpha můžete získat z Alpha Firmware Updates. V SRM konzoli jsou názvy Ethernet rozhraní pojmenovány s předponou ewa a budou vypsány ve výstupu příkazu show dev (mírně modifikováno): >>> show dev ewa0.0.0.9.0 EWA0 08-00-2B-86-98-65 ewb0.0.0.11.0 EWB0 08-00-2B-86-98-54 ewc0.0.0.2002.0 EWC0 00-06-2B-01-32-B0 Nejprve musíte nastavit zaváděcí protokol: >>> set ewa0_protocols bootp Pak zkontrolujte typ média: >>> set ewa0_mode mode Seznam platných módů získáte příkazem >>> set ewa0_mode. Pro zavedení z prvního ethernetového rozhraní byste napsali: >>> boot ewa0 -flags "" což zavede systém s implicitními parametry tak, jak jsou uloženy přímo v obrazu. Při použití sériové konzoly musíte jádru předat parametr console=, což můžete udělat ze SRM konzoly přes parametr -flags příkazu boot. Sériové porty mají stejná jména, jako jejich odpovídající soubory v adresáři /dev. Při zadávání dodatečných parametrů nesmíte zapomenout na nezbytné parametry, bez kterých by &d-i; nenastartoval. Například pro zavedení z ewa0 a použití konzoly na prvním sériovém portu byste napsali: >>> boot ewa0 -flags "root=/dev/ram ramdisk_size=16384 console=ttyS0" Napište >>> boot xxxx -flags 0 kde xxxx je vaše CD mechanika (v notaci SRM). Nejprve si v najděte kódové jméno své podarchitektury. Potom v ARC konzoli nastavte v menu OS Selection Setup zavaděč na hodnotu \milo\linload.exe a OS Path na hodnotu \milo\podarch, kde podarch je název vaší podarchitektury. Výjimkou je podarchitektura ruffian, kde se jako zavaděč používá \milo\ldmilo.exe. V SRM promptu (>>>) zadejte následující příkaz: >>> boot dva0 -flags 0 kde dva0 nahradíte jménem příslušného zařízení. dva0 je obvykle disketová mechanika. Pro seznam zařízení (třeba když chcete zavést z CD) napište: >>> show dev Všimněte si, že pokud zavádíte systém přes MILO, parametr -flags je ignorován, takže stačí napsat boot dva0. Jestliže vše pracuje jak má, uvidíte zavádění linuxového jádra. Pokud chcete při zavádění přes aboot specifikovat parametry jádra, použijte následující příkaz: >>> boot dva0 -file linux.bin.gz -flags "root=/dev/fd0 load_ramdisk=1 param" (vše napsáno na jednom řádku). Pokud je to nutné, nahraďte jméno aktuálního zaváděcího SRM zařízení pro dva0 za jméno linuxového zaváděcího zařízení pro fd0 a místo param zadejte další parametry jádra. Jestliže chcete zadat parametry jádra při zavedení přes MILO, budete muset v jisté fázi přerušit zavádění. Podrobný návod je v . V menu OS Selection nastavte jako zavaděč linload.exe a OS Path na hodnotu milo. Zaveďte systém nově vytvořenou položkou. Na zaváděcích médiích je MILO nastaveno tak, aby Linux zavedlo automaticky. Jestliže budete chtít vstoupit do procesu, stiskněte během odpočítávání mezerník. Pokud chcete kontrolovat všechny detaily sami (například zadat speciální parametry), můžete použít následující příkaz: MILO> boot fd0:linux.bin.gz root=/dev/fd0 load_ramdisk=1 Pokud nezavádíte instalační systém z diskety, nahraďte v předchozím příkladu fd0 za příslušné zařízení (v linuxové notaci). Příkaz help vám poskytne stručný popis MILO příkazů.