Grafický instalátor
Grafická verze instalačního systému je dostupná pouze na několika
architekturách, kam patří i &arch-title;. Funkcionalita grafického
instalátoru je shodná s textovou verzí, protože se jedná o stejné
programy, liší se pouze vzhled.
Přestože je funkcionalita stejná, přesto přináší grafická verze
několik výhod. Tou hlavní je, že podporuje více jazyků, konkrétně ty,
jejichž znaková sada se nedá zobrazit v běžném rozhraní
newt
. Grafické rozhraní také zlepšuje použitelnost tím,
že můžete volitelně používat myš a že je v některých případech
zobrazeno více otázek na jediné obrazovce (typicky zadání hesla a jeho
ověření).
Grafický instalátor je dostupný na všech obrazech CD a také při
instalaci z pevného disku metodou hd-media. Pro zavedení grafického
instalátoru jednoduše z menu vyberte příslušnou položku. Expertní a
záchranný režim grafického instlátoru je schovaný v menu
Advanced options
. Dříve používané příkazy
installgui, expertgui
resp. rescuegui stále můžete použít, ovšem
musíte z nabídky vybrat položku Help
, která mj. zobrazí
výzvu boot:.
Existuje i obraz grafického instalátoru, který je možno zavést ze sítě,
a speciální mini
ISO obraz
Mini ISO můžete stáhnout z debianího zrcadla stejně jako ostatní
soubory v , hledejte něco s názvem
netboot/gtk/mini.iso.
, ktery se používá hlavně pro testování.
Pro &arch-title; je nyní dostupný pouze experimentální
mini
ISO obraz
Mini ISO můžete stáhnout z debianího zrcadla stejně jako ostatní
soubory v , hledejte něco s názvem
netboot/gtk/mini.iso.
. Měl by fungovat na téměř všech systémech PowerPC s
grafickou kartou ATI, což se nedá říci o ostatních systémech.
Při startu grafického instalátoru můžete používat zaváděcí parametry
stejně, jako u tradiční verze. Jedním z těchto parametrů je přepnutí
myši do levorukého režimu, výběr jiného zařízení (např. pro sériovou
myš), případně změna komunikačního protokolu. Úplný seznam parametrů
naleznete v kapitole ,
jejich použití pak v kapitole .
Grafický instalátor vyžaduje pro běh mnohem více paměti než tradiční
verze: &minimum-memory-gtk;. Pokud instalace zjistí nedostatek paměti,
automaticky se přepne do tradičního frontendu newt
.
Máte-li však méně paměti než &minimum-memory;, je možné, že se
grafická instalace vůbec nezavede, zatímco tradiční verze může stále
fungovat. Pro počítače s minimem dostupné paměti je doporučeno použít
rovnou tradiční verzi.
Používání grafického instalátoru
Jak jsme již zmínili, grafický instalátor pracuje úplně stejně jako
instalátor textový a tedy můžete pro instalaci plně využít informací
sepsaných ve zbytku příručky.
Preferujete-li ovládání pomocí klávesnice, měli byste vědět dvě
věci. Pro rozbalení/sbalení seznamu (např. při výběru kontinentů
a zemí) můžete použít klávesy + a -.
U otázek, kde můžete vybrat více než jednu možnost (např. výběr úloh),
musíte pro pokračování dále nejprve přeskákat tabulátorem na tlačítko
&BTN-CONT; a poté stisknout &enterkey;. Pokud byste stiskli &enterkey;
rovnou, změnili byste výběr položky, ale na tlačítko &BTN-CONT; by to
nemělo žádný vliv.
Pokud dialog obsahuje další nápovědu, zobrazí se tlačítko
Nápověda. Kromě aktivování tlačítka (myší nebo
klávesnicí) můžete nápovědu vyvolat také klávesou F1.
Pro přepnutí do jiné konzoly musíte kromě Levého Altu
a funkční klávesy stisknout i klávesu Ctrl, stejně
jako v systému X Window. Například pro přepnutí do druhého virtuálního
terminálu (kde běží ladicí shell) byste použili:
Ctrl Levý Alt
F2 . Grafická instalace běží na pátém
virtuálním terminálu, takže pro přepnutí zpět můžete použít klávesovou
kombinaci Levý Alt
F2 .
Známé problémy
Grafický instalátor je relativně nový a zatím v něm existují nějaké
chyby. Na známých problémech průběžně pracujeme.
Informace na některých obrazovkách nejsou formátovány do pěkných
sloupců, ale jsou mírně rozházené.
Nemusí fungovat psaní všech znaků a v některých případech se mohou
místo písmen zobrazovat různé symboly. Konkrétním případem je
používání mrtvých kláves, které používáme pro psaní písmen jako ó nebo
ď.
Podpora pro touchpady není zcela vyladěná.