V Linuxu existuje v adresáři /dev spousta speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory, které se ovšem chovají jinak, než obyčejné soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s hardwarem. Nejběžnějšími typy souborů zařízení jsou bloková a znaková zařízení, méně rozšířené jsou pak pojmenované roury. V následujícím výpisu je uvedeno několik nejdůležitějších souborů. fd0 první disketová mechanika fd1 druhá disketová mechanika hda pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master) hdb pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave) hdc pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master) hdd pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave) hde pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave) hdf pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave) hda1 první oblast na prvním pevném IDE disku hdd15 patnáctá oblast na čtvrtém pevném IDE disku sda pevný disk SCSI s nejnižším SCSI ID (tj. 0) sdb pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 1) sdc pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 2) sda1 první oblast na prvním pevném SCSI disku sdd10 desátá oblast na čtvrtém pevném SCSI disku sr0 nebo scd0 SCSI CD-ROM s nejnižším SCSI ID sr1 nebo scd1 SCSI CD-ROM s nejbližším vyšším SCSI ID ttyS0 sériový port 0, pod MS-DOSem COM1 ttyS1 sériový port 1, pod MS-DOSem COM2 lp0 první paralelní port lp1 druhý paralelní port psaux rozhraní myši na portu PS/2 gpmdata pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myši) cdrom symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku mouse symbolický odkaz na rozhraní myši null cokoliv pošlete na toto zařízení, zmizí beze stopy zero z tohoto zařízení můžete až do nekonečna číst nuly Myš můžete používat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Obvykle stačí nainstalovat balík gpm a příslušný X server. Oboje by mělo používat jako zařízení myši soubor /dev/input/mice. Správný komunikační protokol bývá v gpm exps2, v systému X Window ExplorerPS/2. Příslušné konfigurační soubory jsou /etc/gpm.conf a /etc/X11/xorg.conf. Aby myš fungovala, musí být zavedeny některé moduly jádra. Ve většině případů jsou správné moduly rozpoznány a zavedeny automaticky. Výjimkou mohou být staré sériové a sběrnicové myši Sériové myši mají obvykle konektor tvaru D s devíti otvory. Sběrnicové myši mají kulatý 8 pinový konektor. Pozor, neplést s 6 pinovým kulatým konektorem myší PS/2 a 4 pinovým kulatým konektorem ADB. , které jsou dnes spíše raritou ve velmi starých počítačích. Typické moduly, které jsou potřeba pro různé typy myší: Modul Popis psmouse PS/2 myši (měl by být rozpoznán automaticky) usbhid USB myši (měl by být rozpoznán automaticky) sermouse Většina sériových myší logibm Sběrnicová myš připojená k adaptérové kartě Logitech inport Sběrnicová myš připojená ke kartě ATI nebo Microsoft InPort Pro zavedení modulu s ovladačem můžete použít příkaz modconf z balíku stejného jména a hledat v kategorii kernel/drivers/input/mouse. Na PowerPC nastavte v souboru /etc/X11/XF86Config nebo /etc/X11/XF86Config-4 zařízení myši na "/dev/input/mice". Novější jádra umožňují emulovat třítlačítkovou myš i na myši jednotlačítkové. Stačí do souboru /etc/sysctl.conf přidat následující řádky. # emulace 3 tlačítek # zapne emulaci /dev/mac_hid/mouse_button_emulation = 1 # signál prostředního tlačítka posílej klávesou F11 /dev/mac_hid/mouse_button2_keycode = 87 # signál pravého tlačítka posílej klávesou F12 /dev/mac_hid/mouse_button3_keycode = 88 # programem showkey můžete zjistit (a použít) kódy jiných kláves. Standardní instalace na architektuře i386 s jádrem 2.6 zabere na disku včetně všech standardních balíků &std-system-size;MB. Menší instalace bez úlohy Standardní systém zabere &base-system-size;MB. V obou případech je zabrané místo počítáno po dokončení instalace a smazání všech dočasných souborů. Výpočet také nebere v úvahu režii souborového systému, například pro žurnálovací soubory. To znamená, že během instalace a také později při samotném používání systému bude potřeba mnohem více místa na dočasné soubory (stažené balíky) a uživatelská data. Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje program aptitude. Protože se mohou balíky v některých úlohách překrývat, je možné, že celková velikost instalovaných úloh bude menší než součet jejich velikostí. Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená v tabulce přidat k velikosti standardního systému. Většina z hodnot ve sloupci Instalovaná velikost skončí v /usr, při instalaci je však ještě třeba počítat s hodnotami ze sloupce Stáhne se, které se (dočasně) uloží v adresáři /var. Úloha Instalovaná velikost (MB) Stáhne se (MB) Místo během instalace (MB) Desktopové prostředí &task-desktop-inst; &task-desktop-dl; &task-desktop-tot; Notebook Tato úloha se dosti překrývá s úlohou Desktoppové prostředí, tzn. pokud nainstalujete obě, zabere tato úloha jen několik dalších MB. &task-laptop-inst; &task-laptop-dl; &task-laptop-tot; Webový server &task-web-inst; &task-web-dl; &task-web-tot; Tiskový server &task-print-inst; &task-print-dl; &task-print-tot; DNS server &task-dns-inst; &task-dns-dl; &task-dns-tot; Souborový server &task-file-inst; &task-file-dl; &task-file-tot; Poštovní server &task-mail-inst; &task-mail-dl; &task-mail-tot; SQL databáze &task-sql-inst; &task-sql-dl; &task-sql-tot; Úloha Desktopové prostředí nainstaluje desktopové prostředí GNOME. Instalujete-li v jiném jazyce než angličtině, je možné, že tasksel automaticky nainstaluje lokalizační úlohu pro daný jazyk. Velikost lokalizační úlohy závisí na tom, co do ní její tvůrci umístili za balíky.