Zařízení v Linuxu
V Linuxu existuje v adresáři /dev spousta
speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k
hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory, které se ovšem chovají
jinak, než obyčejné soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní
rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s
hardwarem. Nejběžnějšími typy souborů zařízení jsou bloková a znaková
zařízení, méně rozšířené jsou pak pojmenované
roury. V následujícím výpisu je uvedeno několik
nejdůležitějších souborů.
fd0
první disketová mechanika
fd1
druhá disketová mechanika
hda
pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master)
hdb
pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave)
hdc
pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master)
hdd
pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave)
hde
pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)
hdf
pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)
hda1
první oblast na prvním pevném IDE disku
hdd15
patnáctá oblast na čtvrtém pevném IDE disku
sda
pevný disk SCSI s nejnižším SCSI ID (tj. 0)
sdb
pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 1)
sdc
pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 2)
sda1
první oblast na prvním pevném SCSI disku
sdd10
desátá oblast na čtvrtém pevném SCSI disku
sr0 nebo scd0
SCSI CD-ROM s nejnižším SCSI ID
sr1 nebo scd1
SCSI CD-ROM s nejbližším vyšším SCSI ID
ttyS0
sériový port 0, pod MS-DOSem COM1
ttyS1
sériový port 1, pod MS-DOSem COM2
lp0
první paralelní port
lp1
druhý paralelní port
psaux
rozhraní myši na portu PS/2
gpmdata
pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM
(ovladač myši)
cdrom
symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku
mouse
symbolický odkaz na rozhraní myši
null
cokoliv pošlete na toto zařízení, zmizí beze stopy
zero
z tohoto zařízení můžete až do nekonečna číst nuly
Nastavení myši
Myš můžete používat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Obvykle
stačí nainstalovat balík gpm a příslušný X
server. Oboje by mělo používat jako zařízení myši soubor
/dev/input/mice. Správný komunikační protokol
bývá v gpm exps2, v systému X Window
ExplorerPS/2. Příslušné konfigurační soubory
jsou /etc/gpm.conf a
/etc/X11/xorg.conf.
Aby myš fungovala, musí být zavedeny některé moduly jádra. Ve většině
případů jsou správné moduly rozpoznány a zavedeny
automaticky. Výjimkou mohou být staré sériové a sběrnicové myši
Sériové myši mají obvykle konektor tvaru D s devíti otvory. Sběrnicové
myši mají kulatý 8 pinový konektor. Pozor, neplést s 6 pinovým kulatým
konektorem myší PS/2 a 4 pinovým kulatým konektorem ADB.
, které jsou dnes spíše raritou ve velmi starých
počítačích. Typické moduly, které jsou potřeba pro různé typy myší:
Modul
Popis
psmouse
PS/2 myši (měl by být rozpoznán automaticky)
usbhid
USB myši (měl by být rozpoznán automaticky)
sermouse
Většina sériových myší
logibm
Sběrnicová myš připojená k adaptérové kartě Logitech
inport
Sběrnicová myš připojená ke kartě ATI nebo Microsoft InPort
Pro zavedení modulu s ovladačem můžete použít příkaz
modconf z balíku stejného jména a hledat v
kategorii kernel/drivers/input/mouse.
Na PowerPC nastavte v souboru /etc/X11/XF86Config
nebo /etc/X11/XF86Config-4 zařízení myši na
"/dev/input/mice".
Novější jádra umožňují emulovat třítlačítkovou myš i na myši
jednotlačítkové. Stačí do souboru
/etc/sysctl.conf přidat následující řádky.
# emulace 3 tlačítek
# zapne emulaci
/dev/mac_hid/mouse_button_emulation = 1
# signál prostředního tlačítka posílej klávesou F11
/dev/mac_hid/mouse_button2_keycode = 87
# signál pravého tlačítka posílej klávesou F12
/dev/mac_hid/mouse_button3_keycode = 88
# programem showkey můžete zjistit (a použít) kódy jiných kláves.
Místo potřebné pro úlohy
Standardní instalace na architektuře amd64 s jádrem 2.6 zabere na disku
včetně všech standardních balíků &std-system-size;MB. Menší instalace bez úlohy
Standardní systém
zabere &base-system-size;MB.
V obou případech je zabrané místo počítáno po
dokončení instalace a smazání všech dočasných souborů. Výpočet také
nebere v úvahu režii souborového systému, například pro žurnálovací
soubory. To znamená, že během instalace a také
později při samotném používání systému bude potřeba mnohem více
místa na dočasné soubory (stažené balíky) a uživatelská data.
Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje
program aptitude. Protože se mohou balíky v některých úlohách
překrývat, je možné, že celková velikost instalovaných úloh bude
menší než součet jejich velikostí.
Ve výchozím nastavení se instaluje desktopové prostředí GNOME.
Některá jiná desktopová prostředí můžete nainstalovat buď pomocí
speciálního instalačního CD, nebo použitím zaváděcího parametru při
zavádění instalátoru (viz ).
Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená
v tabulce přidat k velikosti standardního systému. Většina z hodnot ve
sloupci Instalovaná velikost
skončí
v /usr, při instalaci je však ještě třeba počítat
s hodnotami ze sloupce Stáhne se
, které se (dočasně)
uloží v adresáři /var.
Úloha
Instalovaná velikost (MB)
Stáhne se (MB)
Místo během instalace (MB)
Desktopové prostředí
• GNOME (výchozí)
&task-desktop-gnome-inst;
&task-desktop-gnome-dl;
&task-desktop-gnome-tot;
• KDE
&task-desktop-kde-inst;
&task-desktop-kde-dl;
&task-desktop-kde-tot;
• Xfce
&task-desktop-xfce-inst;
&task-desktop-xfce-dl;
&task-desktop-xfce-tot;
• LXDE
&task-desktop-lxde-inst;
&task-desktop-lxde-dl;
&task-desktop-lxde-tot;
Notebook
Tato úloha se dosti překrývá s úlohou Desktoppové prostředí, tzn. pokud
nainstalujete obě, zabere tato úloha jen několik dalších MB.
&task-laptop-inst;
&task-laptop-dl;
&task-laptop-tot;
Webový server
&task-web-inst;
&task-web-dl;
&task-web-tot;
Tiskový server
&task-print-inst;
&task-print-dl;
&task-print-tot;
DNS server
&task-dns-inst;
&task-dns-dl;
&task-dns-tot;
Souborový server
&task-file-inst;
&task-file-dl;
&task-file-tot;
Poštovní server
&task-mail-inst;
&task-mail-dl;
&task-mail-tot;
SQL databáze
&task-sql-inst;
&task-sql-dl;
&task-sql-tot;
SSH server
&task-ssh-inst;
&task-ssh-dl;
&task-ssh-tot;
Instalujete-li v jiném jazyce než angličtině, je možné, že
tasksel automaticky nainstaluje
lokalizační úlohu pro daný jazyk. Velikost
lokalizační úlohy závisí na tom, co do ní její tvůrci umístili za
balíky.