V Linuxu existuje v adresáři /dev spousta speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory, které se ovšem chovají jinak, než obyčejné soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s hardwarem. Nejběžnějšími typy souborů zařízení jsou bloková a znaková zařízení, méně rozšířené jsou pak pojmenované roury. V následujícím výpisu je uvedeno několik nejdůležitějších souborů. fd0 první disketová mechanika fd1 druhá disketová mechanika hda pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master) hdb pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave) hdc pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master) hdd pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave) hde pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave) hdf pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave) hda1 první oblast na prvním pevném IDE disku hdd15 patnáctá oblast na čtvrtém pevném IDE disku sda pevný disk SCSI s nejnižším SCSI ID (tj. 0) sdb pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 1) sdc pevný disk SCSI s nejbližším vyšším SCSI ID (tj. 2) sda1 první oblast na prvním pevném SCSI disku sdd10 desátá oblast na čtvrtém pevném SCSI disku sr0 nebo scd0 SCSI CD-ROM s nejnižším SCSI ID sr1 nebo scd1 SCSI CD-ROM s nejbližším vyšším SCSI ID ttyS0 sériový port 0, pod MS-DOSem COM1 ttyS1 sériový port 1, pod MS-DOSem COM2 lp0 první paralelní port lp1 druhý paralelní port psaux rozhraní myši na portu PS/2 gpmdata pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myši) cdrom symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku mouse symbolický odkaz na rozhraní myši null cokoliv pošlete na toto zařízení, zmizí beze stopy zero z tohoto zařízení můžete až do nekonečna číst nuly Myš můžete používat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Obvykle stačí nainstalovat balík gpm a příslušný X server. Oboje by mělo používat jako zařízení myši soubor /dev/input/mice. Správný komunikační protokol bývá v gpm exps2, v systému X Window ExplorerPS/2. Příslušné konfigurační soubory jsou /etc/gpm.conf a /etc/X11/xorg.conf. Aby myš fungovala, musí být zavedeny některé moduly jádra. Ve většině případů jsou správné moduly rozpoznány a zavedeny automaticky. Výjimkou mohou být staré sériové a sběrnicové myši Sériové myši mají obvykle konektor tvaru D s devíti otvory. Sběrnicové myši mají kulatý 8 pinový konektor. Pozor, neplést s 6 pinovým kulatým konektorem myší PS/2 a 4 pinovým kulatým konektorem ADB. , které jsou dnes spíše raritou ve velmi starých počítačích. Typické moduly, které jsou potřeba pro různé typy myší: Modul Popis psmouse PS/2 myši (měl by být rozpoznán automaticky) usbhid USB myši (měl by být rozpoznán automaticky) sermouse Většina sériových myší logibm Sběrnicová myš připojená k adaptérové kartě Logitech inport Sběrnicová myš připojená ke kartě ATI nebo Microsoft InPort Pro zavedení modulu s ovladačem můžete použít příkaz modconf z balíku stejného jména a hledat v kategorii kernel/drivers/input/mouse. Na PowerPC nastavte v souboru /etc/X11/XF86Config nebo /etc/X11/XF86Config-4 zařízení myši na "/dev/input/mice". Novější jádra umožňují emulovat třítlačítkovou myš i na myši jednotlačítkové. Stačí do souboru /etc/sysctl.conf přidat následující řádky. # emulace 3 tlačítek # zapne emulaci /dev/mac_hid/mouse_button_emulation = 1 # signál prostředního tlačítka posílej klávesou F11 /dev/mac_hid/mouse_button2_keycode = 87 # signál pravého tlačítka posílej klávesou F12 /dev/mac_hid/mouse_button3_keycode = 88 # programem showkey můžete zjistit (a použít) kódy jiných kláves. Standardní instalace na architektuře i386 s jádrem 2.6 zabere na disku včetně všech standardních balíků &std-system-size;MB. Menší instalace bez úlohy Standardní systém zabere &base-system-size;MB. V obou případech je zabrané místo počítáno po dokončení instalace a smazání všech dočasných souborů. Výpočet také nebere v úvahu režii souborového systému, například pro žurnálovací soubory. To znamená, že během instalace a také později při samotném používání systému bude potřeba mnohem více místa na dočasné soubory (stažené balíky) a uživatelská data. Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje program aptitude. Protože se mohou balíky v některých úlohách překrývat, je možné, že celková velikost instalovaných úloh bude menší než součet jejich velikostí. Ve výchozím nastavení se instaluje desktopové prostředí GNOME. Některá jiná desktopová prostředí můžete nainstalovat buď pomocí speciálního instalačního CD, nebo použitím zaváděcího parametru při zavádění instalátoru (viz ). Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená v tabulce přidat k velikosti standardního systému. Většina z hodnot ve sloupci Instalovaná velikost skončí v /usr, při instalaci je však ještě třeba počítat s hodnotami ze sloupce Stáhne se, které se (dočasně) uloží v adresáři /var. Úloha Instalovaná velikost (MB) Stáhne se (MB) Místo během instalace (MB) Desktopové prostředí         • GNOME (výchozí) &task-desktop-gnome-inst; &task-desktop-gnome-dl; &task-desktop-gnome-tot;   • KDE &task-desktop-kde-inst; &task-desktop-kde-dl; &task-desktop-kde-tot;   • Xfce &task-desktop-xfce-inst; &task-desktop-xfce-dl; &task-desktop-xfce-tot;   • LXDE &task-desktop-lxde-inst; &task-desktop-lxde-dl; &task-desktop-lxde-tot; Notebook Tato úloha se dosti překrývá s úlohou Desktoppové prostředí, tzn. pokud nainstalujete obě, zabere tato úloha jen několik dalších MB. &task-laptop-inst; &task-laptop-dl; &task-laptop-tot; Webový server &task-web-inst; &task-web-dl; &task-web-tot; Tiskový server &task-print-inst; &task-print-dl; &task-print-tot; DNS server &task-dns-inst; &task-dns-dl; &task-dns-tot; Souborový server &task-file-inst; &task-file-dl; &task-file-tot; Poštovní server &task-mail-inst; &task-mail-dl; &task-mail-tot; SQL databáze &task-sql-inst; &task-sql-dl; &task-sql-tot; Instalujete-li v jiném jazyce než angličtině, je možné, že tasksel automaticky nainstaluje lokalizační úlohu pro daný jazyk. Velikost lokalizační úlohy závisí na tom, co do ní její tvůrci umístili za balíky.