Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním instalačním programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé přecházející z distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem $ zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco příkazy uvozené # se spouští v chrootovaném prostředí. Až si Debian vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii. Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl (kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně 150 MB, jestliže budete instalovat i X Window System, počítejte s nejméně 300 megabajty. Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový systém ext3 na oblasti /dev/hda6 vytvoříte příkazem: # mke2fs -j /dev/hda6 (Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je /dev/hda6.) Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr -j. Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo oblasti podle skutečnosti): # mkswap /dev/hda5 # sync; sync; sync # swapon /dev/hda5 Připojte budoucí kořenovou oblast (/) do adresáře /mnt/debinst. Na jméně přípojného adresáře nezáleží. # mkdir /mnt/debinst # mount /dev/hda6 /mnt/debinst Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně ještě před příští kapitolou. debootstrap je program, kterým se v Debianu instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze /bin/sh, ar, wget a základní unixové/linuxové nástroje Sem patří GNU core utilities a příkazy typu sed, grep, tar a gzip. ), takže se dá použít na téměř libovolném systému. Pokud ještě wget a ar nemáte, nainstalujte si je. Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do kterého později balík rozbalíte: # mkdir work # cd work Z poolu si stáhněte balík debootstrap pro svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj potřebné soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva. # ar -x debootstrap_0.X.X_all.deb # cd / # zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv debootstrap si umí stáhnout potřebné soubory přímo z debianího archivu. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule, nahraďte v ukázce server http.us.debian.org/debian nějakým bližším. Seznam zrcadel naleznete v . Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako /cdrom a místo síťové adresy použít odkaz na soubor: file:/cdrom/debian/. V ukázkovém příkazu debootstrap nahraďte ARCH jedním z následujících: alpha, arm, hppa, i386, ia64, m68k, mips, mipsel, powerpc, s390 nebo sparc. # /usr/sbin/debootstrap --arch ARCH &releasename; \ /mnt/debinst http://http.us.debian.org/debian V adresáři /mnt/debinst teď máte opravdový, i když minimální, systém Debian. Nastal čas se do něj přesunout: # LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash Nejprve musíte vytvořit soubor /etc/fstab. # editor /etc/fstab Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo XXX dosaďte vlastní oblasti): # /etc/fstab: static file system information. # # file system mount point type options dump pass /dev/XXX / ext3 defaults 0 1 /dev/XXX /boot ext3 ro,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX none swap sw 0 0 proc /proc proc defaults 0 0 /dev/fd0 /mnt/floppy auto noauto,rw,sync,user,exec 0 0 /dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,ro,user,exec 0 0 /dev/XXX /tmp ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /var ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /usr ext3 rw,nodev 0 2 /dev/XXX /home ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 Souborové systémy, které jste zadali do /etc/fstab můžete připojit všechny najednou příkazem mount -a, nebo individuálně příkazem: # mount /cesta # např.: mount /usr Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový systém /proc. Pokud tomu tak není, připojte jej: # mount -t proc proc /proc Príkaz ls /proc by nyní měll vypsat neprázdný adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni připojit proc z vnějšku chrootu: # mount -t proc proc /mnt/debinst/proc Klávesnici nastavíte: # dpkg-reconfigure console-data Klávesnici nemůžete v chrootu nastavit, změna se projeví až po příštím restartu. Síťování se nastavuje v souborech /etc/network/interfaces, /etc/resolv.conf, /etc/hostname a /etc/hosts. # editor /etc/network/interfaces Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z /usr/share/doc/ifupdown/examples: ###################################################################### # /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8) # See the interfaces(5) manpage for information on what options are # available. ###################################################################### # Virtuální loopback chceme vždy. # auto lo iface lo inet loopback # Použití dhcp: # # auto eth0 # iface eth0 inet dhcp # Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné) # # auto eth0 # iface eth0 inet static # address 192.168.0.42 # network 192.168.0.0 # netmask 255.255.255.0 # broadcast 192.168.0.255 # gateway 192.168.0.1 Do /etc/resolv.conf zadejte nastavení jmenných serverů (DNS): # editor /etc/resolv.conf Jednoduchý /etc/resolv.conf: search hqdom.local\000 nameserver 10.1.1.36 nameserver 192.168.9.100 Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky): # echo JmenoPocitace > /etc/hostname Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů v /etc/modules, aby se karty vždy přiřadily ke stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.) Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí: # aptitude install locales # dpkg-reconfigure locales POZNÁMKA: Před tímto krokem již musíte mít nastavený systém pro správu balíčků — apt. To znamená mít správně vytvořený soubor sources.list a poté spustit příkaz aptitude update. Také nebude od věci nastudovat si odpovídající dokumenty HOWTO. Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte dostupná připravená jádra: # apt-cache search linux-image Vybrané jádro nainstalujte: # aptitude install linux-image-&kernelversion;-arch-atd Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál instalované jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, že debootstrap zavaděč neinstaluje, takže jej budete muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí aptitude uvnitř chrootovaného prostředí). Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz info grub nebo man lilo.conf. Pokud si ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího grub menu.lst nebo lilo.conf přidat příslušnou položku. lilo.conf si také můžete zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit lilo (použije konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte). Pro inspiraci nabízíme minimální /etc/lilo.conf: boot=/dev/hda6 root=/dev/hda6 install=menu delay=20 lba32 image=/vmlinuz label=Debian Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz man yaboot.conf. Pokud si ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího yaboot.conf přidat příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit ybin (použije konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte). Pro inspiraci nabízíme minimální /etc/yaboot.conf: boot=/dev/hda2 device=hd: partition=6 root=/dev/hda6 magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot timeout=50 image=/vmlinux label=Debian Na některých počítačích musíte místo hd: použít ide0:.