From aebba878aa24bcc33efbb3ae51a17e6a1408f8f5 Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Holger Wansing Date: Sun, 4 Aug 2019 20:46:40 +0200 Subject: Convert Czech translation from xml to po format. Because the translation was not up-to-date in xml, this lead to several untranslated or fuzzy strings. --- cs/appendix/preseed.xml | 1842 ----------------------------------------------- 1 file changed, 1842 deletions(-) delete mode 100644 cs/appendix/preseed.xml (limited to 'cs/appendix/preseed.xml') diff --git a/cs/appendix/preseed.xml b/cs/appendix/preseed.xml deleted file mode 100644 index 2d9f0dd9a..000000000 --- a/cs/appendix/preseed.xml +++ /dev/null @@ -1,1842 +0,0 @@ - - - - - - -Automatizování instalací pomocí přednastavení - - - -Tento dodatek vysvětluje taje a záludnosti přednastavení odpovědí na -otázky &d-i;u za účelem zautomatizování instalačního procesu. - - - -Útržky konfigurace použité v této části jsou také dostupné jako -samostatný soubor na &urlset-example-preseed;. - - - - - Úvod - - -Přednastavení nabízí možnost předem odpovědět na otázky, které se ptá -instalační program. Díky tomu pak nemusíte do většiny instalací -zasahovat a dokonce můžete využít některých vlastností, které jinak -nejsou dostupné. - - - -Přednastavení není povinné. Použijete-li prázdný soubor s odpověďmi, -instalace bude probíhat úplně stejně jako při běžné instalaci. Každá -otázka, kterou přednastavíte, jistým způsobem odchýlí instalaci od -standardní cesty. - - - - - Způsoby přednastavení - - -Přednastavení existuje ve třech variantách: -initrd, soubor -a síť. Initrd funguje s každým typem instalace, -podporuje přednastavení více odpovědí, ovšem vyžaduje nejvíce příprav. -Přednastavení přes lokální soubor nebo přes síť se používají pro různé -typy instalací. - - - -Následující tabulka ukazuje, které způsoby přednastavení fungují -s kterými způsoby instalací. - - - - - - Způsob instalace - initrd - soubor - síť - - - - - - CD/DVD - ano - ano - ano - - Ovšem pouze pokud máte přístup k síti a správně nastavíte - preseed/url. - - - - zavedení ze sítě - ano - ne - ano - - z pevného disku (včetně usb klíčenky) - ano - ano - ano - - z disket (cd ovladače) - ano - ano - ano - - z disket (síťové ovladače) - ano - ne - ano - - obecná - ano - ne - ano - - - - - - - -U jednotlivých způsobů přednastavení je významný okamžik, kdy je -soubor nahrán a zpracován. Pro initrd to je okamžitě po startu -instalace, ještě před první otázkou. Přednastavení pomocí zaváděcích -parametrů jádra se děje hned poté a je tedy možné přepsat odpověd -nachystanou v initrd přidáním parametru na příkazovou řádku jádra -(buď v konfiguračním souboru zavaděče, nebo ručně při zavádění). -Přednastavení v lokálním souboru se načte po připojení CD nebo jeho -obrazu. Přednastavení ze sítě je evidentně dostupné až po nastavení -sítě. - - - -Prakticky to znamená, že přednastavení pomocí souboru a sítě se -nahraje zobrazí až po zodpovězení otázek ohledně jazyka, země -a klávesnice. (V případě přednastavení ze sítě navíc až po všech -otázkách týkajících se síťového nastavení.) Instalujete-li se střední -nebo nízkou prioritou, do cesty se vám připletou ještě otázky ohledně -rozpoznávání hardwaru. - - - -Abyste mohli přednastavit i otázky, které se zobrazují před nahráním -souboru s přednastavením, můžete využít zaváděcí parametry jádra, viz -část . - - - -Jinou možností, jak se vyhnout otázkám, které se zobrazují před -nahráním souboru s přednastavením, je spustit instalátor -v automatickém režimu. Tím se odsunou všechny brzké -otázky až za okamžik nahození sítě a navíc se zobrazí jen otázky s -kritickou prioritou, což odfiltruje několik zbytečných -otázek. Podrobnosti naleznete v . - - - - - - Omezení - - -Přestože takto můžete přednastavit většinu otázek &d-i;u, existuje -několik výjimek. Při dělení disku musíte rozdělit buď celý disk, nebo -použít stávající volné místo — není možné použít existující -oblasti. - - - - - - - - - - Použití - - -Nejprve samozřejmě musíte vytvořit soubor s přednastavením a umístit -jej na vhodné místo, odkud jej budete používat. O vytvoření souboru se -dočtete dále v této příručce. Umístění souboru na vhodné místo je -různě složité podle použitého způsobu. V případě, že budete soubor -s přednastavením načítat ze sítě, z diskety nebo usb klíčenky, je jeho -umístění zřejmé. Chcete-li soubor umístit na CD nebo DVD, budete muset -znovu sestavit celý ISO obraz. Umístění souboru s přednastavením přímo -do initrd je mimo rozsah tohoto dokumentu a musíme vás odkázat na -vývojářskou dokumentaci k &d-i;u. - - - -Ukázkový soubor s přednastavením, jež můžete využít jako základ pro -své pokusy, naleznete na &urlset-example-preseed;. Tento soubor je -poskládán z ukázek prezentovaných v tomto dodatku. - - - - - Nahrání souboru s přednastavením - - -Používáte-li přednastavení z initrd, musíte zajistit, aby se soubor -jmenoval preseed.cfg a aby se nacházel -v kořenovém adresáři initrd. O vše ostatní se postará instalační -program. Ten se podívá, zda je soubor přítomen, a pokud ano, tak jej -nahraje. - - - -U zbývajících způsobů přednastavení musíte instalátoru říci, který -soubor má použít. Toho dosáhnete parametrem, který předáte jádru buď -ručně při zavádění, nebo skrze soubor zavaděče -(např. syslinux.cfg), -kde na konec řádku append přidáte příslušný parametr. -(např. grub.cfg), -kde u definice jádra přidáte příslušný parametr na nový řádek -set. -(např. grub.cfg), -kde přidáte příslušný parametr na konec řádku -gnumach.gz. - - - -Pokud to váš zavaděč umožňuje, nemusí být od věci jej nastavit tak, -aby nečekal se zavedením instalačního systému na stisk klávesy -&enterkey;, ale aby dále pokračoval automaticky. - - - -V případě syslinuxu to znamená nastavit v souboru -syslinux.cfg parametr -timeout na hodnotu 1. - - - -V případě grubu to znamená nastavit v souboru -grub.cfg parametr timeout -na hodnotu 0. - - - - - -Abyste měli jistotu, že instalátor dostane správný soubor, můžete -zadat jeho kontrolní součet. V současnosti to musí být md5 součet. -Pokud zadaný součet a vypočítaný součet souboru nebudou souhlasit, -instalátor odmítne tento soubor použít. - - - - -Zaváděcí parametry: -- pro zavádění ze sítě: - preseed/url=http://pocitac/cesta/k/preseed.cfg - preseed/url/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d -- nebo - preseed/url=tftp://pocitac/cesta/k/preseed.cfg - preseed/url/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d - -- pro zavádění z upraveného CD: - preseed/file=/cdrom/preseed.cfg - preseed/file/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d - -- pro zavádění z USB média (soubor s přednastavením je - v kořenovém adresáři USB média): - preseed/file=/hd-media/preseed.cfg - preseed/file/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d - - - - -Pokud zadáte preseed/url -nebo preseed/file jako zaváděcí parametr, můžete -použít zkrácenou verzi url, resp. -file. Obdobně lze zkrátit -preseed/file/checksum na pouhé -preseed-md5. - - - - - - Použití zaváděcích parametrů jako formy přednastavení - - -I když nemůžete přednastavit některé kroky připravenými odpověďmi v -souboru, stále můžete dosáhnout plně automatické instalace, protože -můžete zadat hodnoty pro přednastavení jako zaváděcí parametry jádra. -Zaváděcí parametry jádra můžete též využít v případě, kdy nechcete -použít celé přednastavení, ale jen předodpovědět nějakou konkrétní -otázku. - - - -Pro nastavení hodnoty libovolné proměnné zmíněné v tomto dodatku stačí -zadat -cesta/k/proměnné=hodnota. Jestliže -se má hodnota použít k přednastavení balíku v cílovém systému, musíte -předřadit ještě vlastníka - - - -Vlastníkem debconf proměnné (nebo šablony) je obvykle jméno balíku, -který obsahuje odpovídající debconf šablonu. U proměnných používaných -přímo v instalačním systému je vlastníkem d-i. Šablony -a proměnné mohou mít více vlastníků, což pomáhá při rozhodování, zda -je možné je při odinstalování balíku odstranit z databáze debconfu. - - - - proměnné -vlastník:cesta/k/proměnné=hodnota. -Nezadáte-li vlastníka, hodnota proměnné se nezkopíruje do databáze -debconfu v cílovém systému a tudíž zůstane při konfiguraci daného -balíku nevyužita. - - - -Předzodpovězení otázky popsaným způsobem způsobí, že se tato otázka -nezobrazí. Chcete-li otázce přednastavit konkrétní odpověď, ale přesto -chcete, aby se otázka zobrazila, použijte místo = -operátor ?=. Více též -. - - - -Některé často používané proměnné mohou mít i kratší variantu, Pokud je -tato varianta dostupná, upřednostňujeme ji zde před úplnou formou. -Konkrétně proměnnou preseed/url zde zkracujeme na -url. Jiným příkladem je alias -tasks, který vlastně znamená -tasksel:tasksel/first. - - - -Tři pomlčky --- mají u zaváděcích parametrů jádra -speciální význam. Všechny parametry nacházející se za posledními -pomlčkami budou zkopírovány do konfigurace zavaděče v instalovaném -systému. (Pokud to instalátor pro daný zavaděč umožňuje.) Parametry, -které instalátor rozpozná (např. volby pro přednastavení), budou -automaticky odfiltrovány. - - - -Aktuální jádra (2.6.9 a novější) akceptují nejvýše 32 parametrů a 32 -proměnných prostředí (včetně standardních voleb pro instalační -program). Pokud tento limit překročíte, jádro zpanikaří. (Dřívější -jádra měla tyto limity ještě menší.) - - - -Pro většinu instalací můžete celkem bez problémů odstranit implicitní -volby jako vga=normal, což vám umožní přidat -další volby pro přednastavení. - - - -V některých případech není možné zadat hodnotu obsahující mezeru, a to -i v případě, kdy hodnotu obklopíte uvozovkami. - - - - - - Automatický režim - - -Díky několika pokročilým (někteří říkají zmateným) vlastnostem -instalačního systém &debian;u je možné, aby se poměrně jednoduchý -zaváděcí parametr rozvinul do komplexní a na míru upravené automatické -instalace. - - - -Zařizuje to zaváděci volba Automated install, na -některých architekturách nebo zavaděčích nazývaná též -auto. V této části příručky tedy řetězec -auto není zaváděcím parametrem, ale návěstím -zavaděče, které připojí příslušné zaváděcí parametry. - -Více o tom, jak přidat zaváděcí parametr, se -dočtete v kapitole . - - - -Pro ilustraci uvádíme několik příkladů, které můžete zadat na zaváděcí -výzvě. - - -auto url=autoserver - - -Toto spoléhá na fakt, že na síti existuje DHCP server, který dostane -počítač do bodu, kdy bude možné přes DNS přeložit jméno -autoserver. Pokud DHCP server poskytnul i název -domény, tak se zkusí i varianta, kdy se za název počítače přidá právě -poskytnutá doména. Například pokud je přes DHCP poskytnuta doména -priklad.cz, vyústí to ve stažení souboru s -přednastavením z adresy -http://autoserver.priklad.cz/d-i/&releasename;/./preseed.cfg. - - - -Poslední část url (d-i/&releasename;/./preseed.cfg) pochází -z proměnné auto-install/defaultroot. Proměnná -implicitně obsahuje adresář &releasename;, aby jste s -příchodem novějších verzí &debian;u a nových kódových označení -nemigrovali na nové verze automaticky, ale kontrolovaněji (po -explicitním zadání nového kódového jména). - -Část /./ indikuje kořen, vůči kterému můžete -zadávat relativní cesty (používá se v -preseed/include a preseed/run). -To umožňuje zadávat cesty k souborům jako kompletní URL, cesty -začínající na / jsou připojeny ke kořenu, nebo jako -cesty relativní k umístění, kde byl nalezen poslední soubor s -přednastavením. To umožňuje vytvářet přenositelnější skripty, kde -můžete přesouvat celé hierarchie skriptů na nová umístění, aniž by se -co pokazilo. Například můžete na USB klíčenku přesunout soubory, které -se dříve používaly na webovém serveru. Předpokládejme, že je v souboru -s přednastavením nastavena proměnná preseed/run na -hodnotu /scripts/late_command.sh. Pak v naší ukázce -bude zmíněný soubor stažen z -http://autoserver.priklad.cz/d-i/&releasename;/./scripts/late_command.sh. - - - -Pokud na dané síti není vybudovaná vhodná DHCP a DNS infrastruktura, -nebo pokud nechcete použít výchozí cestu k souboru -preseed.cfg, můžete zadat explicitní -URL. Nebude-li URL obsahovat prvek /./, bude -automaticky připojen na začátek cesty, tj. za třetí lomítko URL. -Příklad vyžadující jen minimální podporu od místní síťové -infrastruktury: - - -auto url=http://192.168.1.2/cesta/k/preseed.souboru - - -Celé to funguje tak, že - - - -pokud v URL chybí protokol, předpokládá se http, - - - - -pokud název počítače neobsahuje tečky, připojí se k němu doména -odvozená z DHCP a - - - - -pokud za názvem počítače není žádné lomítko, přidá se výchozí cesta. - - - - - - -Kromě zadávání URL můžete zadat i parametry, které přímo neovlivňují -chování &d-i;u samotného, ale které mohou být předány do skriptů -spouštěných z nahraného souboru s přednastavením pomocí -preseed/run. V současnosti to je pouze -auto-install/classes, ve zkrácené verzi -classes. Příklad použití: - - -auto url=autoserver classes=trida_A;trida_B - - -Třídy mohou například označovat typ systému, který se má instalovat, -nebo jazykové prostředí, které se má nastavit. - - - -Tento koncept je možné dále rozšiřovat. Pokud toho ve svých skriptech -využijete, je rozumné použít jmenný prostor -auto-install, například -auto-install/style. Jestliže si myslíte, že máte -pro další parametr vhodné využití, zmiňte se o něm v diskusní skupině -debian-boot@lists.debian.org, abychom předešli -konfliktům v jmenném prostoru (a případně vám přidali kratší alias). - - - -Příkaz auto zatím není definován na všech -architekturách. Stejného výsledku však můžete dosáhnout přidáním dvou -parametrů auto=true priority=critical k parametrům -jádra. Parametr jádra auto je vlastně alias pro -auto-install/enable a potlačuje zobrazení otázek -ohledně místního prostředí a nastavení klávesnice až do bodu, kdy je -bude možné přednastavit. Parametr priority je alias -pro debconf/priority a nastavením na hodnotu -critical zajistíte, aby se zobrazovaly pouze otázky -s kritickou prioritou, kterých při instalaci moc není. - - - -Další parametry, které se mohou hodit při automatizaci instalací přes -DHCP, jsou interface=auto netcfg/dhcp_timeout=60, -které způsobí, že se k instalaci použije první funkční síťové rozhraní -a že instalátor bude trpělivější při čekání na odpovědi od DHCP -serveru. - - - -Rozsáhlý příklad použití této infrastruktury naleznete na webových stránkách autora. Kromě -ukázkových skriptů a tříd tam také naleznete zajímavé výsledky -kreativního použití přednastavení. - - - - - - Užitečné aliasy - - -Při použití (automatického) přednastavení se mohou hodit následující -aliasy. Poznamenejme, že aliasy zkracují pouze jméno otázky. Vždy je -třeba přidat ještě hodnotu, například auto=true -nebo interface=eth0. - - - - - - -prioritydebconf/priority -fbdebian-installer/framebuffer -languagedebian-installer/language -countrydebian-installer/country -localedebian-installer/locale -themedebian-installer/theme -autoauto-install/enable -classesauto-install/classes -filepreseed/file -urlpreseed/url -domainnetcfg/get_domain -hostname   netcfg/get_hostname -interfacenetcfg/choose_interface -protocolmirror/protocol -suitemirror/suite -modulesanna/choose_modules -recommendsbase-installer/install-recommends -taskstasksel:tasksel/first -desktoptasksel:tasksel/desktop -dmraiddisk-detect/dmraid/enable -keymapkeyboard-configuration/xkb-keymap -preseed-md5preseed/file/checksum - - - - - - - Použití DHCP serveru pro určení souboru s přednastavením - - -Jelikož DHCP umí předávat jméno souboru, je možné toho zneužít pro -určení souboru s přednastavením. Obvykle se totiž tato možnost používá -pro určení souboru, kterým se zavede systém ze sítě. Pokud ale bude -soubor ve formě URL, instalace to rozpozná a pokusí se soubor stáhnout -a použít jako soubor s přednastavením. Následující příkaz ukazuje, jak -upravit konfigurační soubor dhcpd.conf serveru -ISC DHCP verze 3 (balík isc-dhcp-server). - - - - -if substring (option vendor-class-identifier, 0, 3) = "d-i" { - filename "http://pocitac/preseed.cfg"; -} - - - - -Všimněte si, že předchozí příklad omezuje použití na DHCP klienty, -kteří se identifikují jako d-i, takže by to nemělo -ovlivnit běžné DHCP klienty, ale pouze instalace. Direktivu -filename můžete zadat například i do sekce pro -jediný počítač, takže neovlivníte ostatní instalace na síti. - - - -K dobrým zvykům při přednastavování přes DHCP patří přednastavení -pouze hodnot, které jsou specifické pro vaši síť, jako je -např. lokální zrcadlo. Tím se při instalaci automaticky vybere správné -zrcadlo, ale zbytek instalace probíhá interaktivně. Kompletní -přednastavení přes DHCP byste měli provádět pouze s nejvyšší -opatrností. - - - - - - - Vytvoření souboru s přednastavením - - -Soubor s přednastavením soubor má stejný formát jako používá příkaz -debconf-set-selections. Běžný řádek pak má tvar - - -<vlastník> <jméno otázky> <typ otázky> <hodnota> - - - - -Soubor by měl začínat komentářem #_preseed_V1 - - - -Při vytváření souboru s přednastavením byste měli mít na paměti -několik pravidel. - - - - - - Mezi typ a hodnotu vkládejte pouze jednu mezeru nebo tabulátor - — případné další bílé znaky budou považovány za součást - hodnoty. - - - Dlouhý řádek můžete pro lepší čitelnost rozdělit na několik řádků - tak, že na konec řádku přidáte znak pro pokračování řádku - \ (zpětné lomítko). Je vhodné - rozdělit řádek mezi názvem a typem otázky, ne mezi typem - a hodnotou. Po spojení řádků bude bílé místo ze začátku/konce řádku - spojeno do jediné mezery. - - - Pro debconf proměnné (šablony), které jsou součástí pouze samotného - instalačního programu, by měl být vlastník nastaven - na d-i. Pro přednastavení ostatních proměnných - používaných během instalace by se měl jako vlastník používat název - balíku, který obsahuje příslušnou šablonu. Do debconf databáze - v nainstalovaném systému se přenesou pouze proměnné, které mají jako - vlastníka nastaveno něco jiného než d-i. - - - Většina otázek vyžaduje zadání hodnot v angličtině, avšak existují - výjimky jako třeba partman, kde musíte použít - přeložené hodnoty. - - - Dále pak některé otázky vyžadují hodnotu formou kódu (a ne text, - který se zobrazuje během instalace). - - - Na začátku souboru uveďte #_preseed_V1 - - - - - -Nejjednodušší způsob vytvoření souboru s přednastavením je použít -ukázkový soubor z jako základ -a upravit si jej dle potřeb. - - - -Jiná možnost je provést ruční instalaci a po restartu do nového -systému použít příkaz debconf-get-selections (z -balíku debconf-utils) a uložit databázi -debconfu i cdebconfu do jediného souboru: - - -$ echo "#_preseed_V1" > soubor -$ debconf-get-selections --installer >> soubor -$ debconf-get-selections >> soubor - - - - -Tento přístup má tu nevýhodu, že vytvořený soubor bude obsahovat -i položky, které by se neměly přednastavovat. Z tohoto pohledu je pro -většinu uživatelů vhodnější použití ukázkového souboru. - - - -Tento způsob se spoléhá na fakt, že se na konci instalace uloží -databáze cdebconfu do instalovaného systému do souboru -/var/log/installer/cdebconf. Protože tato -databáze může obsahovat důvěrné informace, jsou tyto soubory čitelné -pouze pro uživatele root. - - - -Pokud ze systému vyčistíte balík -installation-report, bude smazán také adresář -/var/log/installer. - - - -Seznam možných hodnot pro otázky můžete zjistit během instalace ze -souborů umístěných v adresáři /var/lib/cdebconf -(např. pomocí editoru nano). Samotné šablony se -nachází v souboru templates.dat, aktuální hodnoty -naleznete v souboru questions.dat. - - - -Ještě před instalací je vhodné zkontrolovat formát předkonfiguračního -souboru příkazem debconf-set-selections -c -preseed.cfg. - - - - - - Obsah souboru s přednastavením (pro &releasename;) - - -Útržky konfigurace použité v této části jsou také dostupné jako -samostatný soubor na &urlset-example-preseed;. - - - -Tento příklad je založen na instalaci pro architekturu Intel -x86. Jestliže instalujete na jinou architekturu, nemusí některá -nastavení odpovídat těm uvedeným (výběr klávesnice, instalace -zavaděče) a budete je muset nahradit adekvátními hodnotami. - - - -Podrobnosti o tom, jak jednotlivé komponenty instalačního systému -pracují, naleznete v kapitole . - - - - - Lokalizace - - -Nastavení lokalizačních proměnných bude fungovat pouze v případě, když -používáte přednastavení přes initrd, nebo pomocí zaváděcích parametrů -jádra. U ostatních způsobů se totiž soubor s přednastavením nahraje až -po zobrazení těchto otázek. - -Výjimkou je automatický režim (), který -odsune otázky ohledně lokalizace na později a umožní je tak -přednastavit všemi známými způsoby. - - - -Místní prostření (locale) slouží k současnému zadání jazyka -i země. Například pomocí zaváděcího parametru jádra můžete zadat -locale=cs_CZ. - - - -Tento způsob je velice jednoduchý, ale neumožňuje přednastavit všechny -možné kombinace jazyka, země a místního prostředí - -Například přednastavením locale na hodnotu -en_NL by se jako výchozí locale pro instalovaný -systém použilo en_US.UTF-8. Jestliže preferujete -britský standard angličtiny (en_GB.UTF-8), musíte -přednastavit jednotlivé proměnné. - -. Volitelně tedy můžete přednastavit jednotlivé -proměnné. - - -# Přednastavením locale se automaticky nastaví jazyk, země a locale. -d-i debian-installer/locale string cs_CZ - -# Pro větší pružnost je též možno nastavit hodnoty samostatně. -#d-i debian-installer/language string en -#d-i debian-installer/country string NL -#d-i debian-installer/locale string en_GB.UTF-8 -# Volitelně můžete zadat další locale, která se mají vygenerovat. -#d-i localechooser/supported-locales multiselect cs_CZ.UTF-8, en_US.UTF-8 - - -Zadat můžete libovolnou kombinaci jazyka podporovaného v &d-i; -a země. Pokud kombinace netvoří platné prostředí, vybere instalační -systém kombinaci tak, že se pokusí zachovat jazyk a k němu vybere -platnou zemi. - - - -Nastavení klávesnice se skládá z výběru klávesové mapy a přepínače -mezi zvolenou mapou a US variantou. Během instalace jsou dostupné -pouze základní klávesové mapy. Ostatní dostupné varianty naleznete až -v nainstalovaném systému příkazem dpkg-reconfigure -keyboard-configuration. - - -# Výběr klávesnice. -d-i keyboard-configuration/xkb-keymap select cz -# d-i keyboard-configuration/toggle select No toggling - - - - -Nastavení klávesnice můžete přeskočit nastavením proměnné -keymap na hodnotu -skip-config. Tím se zachová výchozí klávesová -mapa jádra. - - - - - - - Nastavení sítě - - -Pokud nahráváte soubor s přednastavením ze sítě, pak následující -samozřejmě nebude fungovat! V takovém případě zadejte potřebné -parametry sítě zavaděči jádra. Zavádíte-li z CD nebo USB, bude -nastavení fungovat bez problémů. - - - -Potřebujete-li při zavádění ze sítě vybrat konkrétní síťové rozhraní -ještě před nahráním souboru s přednastavením, použijte zaváděcí -parametr -interface=eth1. - - - -Přestože přednastavení síťování není běžně dostupné při přednastavení -ze sítě (tj. při použití preseed/url), můžete to obejít -následujícím hackem (např. pokud chcete síťovému rozhraní nastavit -statickou adresu). Hack spočívá ve vynucení opětovné konfigurace sítě -po načtení souboru s přednastavením. Stačí vytvořit skript pro -preseed/run obsahující následující příkazy: - - -kill-all-dhcp; netcfg - - - - -Pro nastavení sítě lze využít následující proměnné: - - - - -# Kompletně zakáže nastavení sítě. Hodí se pro instalace z CD -# na nezasíťovaných zařízeních, kde by byly síťové otázky, -# varování o nedostupné síti a dlouhé čekací doby na obtíž. -#d-i netcfg/enable boolean false - -# netcfg zkusí použít rozhraní, jehož druhý konec je aktivní -# a tím pádem přeskočí výběr ze seznamu nalezených rozhraní. -d-i netcfg/choose_interface select auto - -# Výběr konkrétního síťového rozhraní: -#d-i netcfg/choose_interface select eth1 - -# Rozpoznání aktivního síťového připojení může někdy trvat déle než -# výchozí 3 sekundy. V takovém případě pomůže zvýšení této hodnoty. -#d-i netcfg/link_wait_timeout string 10 - -# Máte-li pomalejší dhcp server a instalačnímu systému vyprší čas při -# čekání na odpověď, bude užitečné následující. -#d-i netcfg/dhcp_timeout string 60 -#d-i netcfg/dhcpv6_timeout string 60 - -# Pokud dáváte přednost ručnímu nastavení sítě: -#d-i netcfg/disable_autoconfig boolean true - -# Má-li tento soubor s přednastavením fungovat na systémech s i bez -# dhcp serveru, odkomentujte následující řádky a také statické -# nastavení sítě níže. -#d-i netcfg/dhcp_failed note -#d-i netcfg/dhcp_options select Configure network manually - -# Statické nastavení sítě. -# -# Příklad IPv4 -#d-i netcfg/get_ipaddress string 192.168.1.42 -#d-i netcfg/get_netmask string 255.255.255.0 -#d-i netcfg/get_gateway string 192.168.1.1 -#d-i netcfg/get_nameservers string 192.168.1.1 -#d-i netcfg/confirm_static boolean true -# -# Příklad IPv6 -#d-i netcfg/get_ipaddress string fc00::2 -#d-i netcfg/get_netmask string ffff:ffff:ffff:ffff:: -#d-i netcfg/get_gateway string fc00::1 -#d-i netcfg/get_nameservers string fc00::1 -#d-i netcfg/confirm_static boolean true - -# Název počítače a domény přiřazené přes DHCP mají větší prioritu než -# hodnoty nastavené zde, nicméně takto máte jistotu, že tato otázka -# nezobrazí (ať už nastavení z DHCP obdržíme nebo ne). -d-i netcfg/get_hostname string nenastavene-jmeno -d-i netcfg/get_domain string nenastavena-domena - -# Chcete-li vynutit konkrétní název počítače bez ohledu na to, co -# nabídne DHCP server, odkomentujte následující řádku. -#d-i netcfg/hostname string nejakejmeno - -# Zakáže otravný dialog o WEP klíči. -d-i netcfg/wireless_wep string -# Praštěné DHCP jméno počítače, které používají někteří ISP jako heslo. -#d-i netcfg/dhcp_hostname string radish - -# Pokud síťová karta nebo jiný hardware vyžaduje nesvobodný firmware, -# můžete říct instalátoru, aby se vždy pokusil firmware nahrát bez -# dalšího dotazování. Chcete-li nahrávání i dotazování zakázat, -# nastavte na hodnotu false. -#d-i hw-detect/load_firmware boolean true - - - - -Pokud není proměnná netcfg/get_netmask -přednastavená, netcfg si síťovou masku dopočítá -automaticky. Pro plně automatické instalace musíte v takovém případě -nastavit proměnnou jako seen, aby instalace -nečekala na potvrzení spočítané masky. Obdobně je možné -nepřednastavovat proměnnou netcfg/get_gateway a -nechat netcfg, aby automaticky automaticky odhadl -adresu brány. Jako speciální případ je možné nastavit proměnnou -netcfg/get_gateway na hodnotu none, -což znamená, že se brána nemá použít vůbec. - - - - - - Síťová konzole - - -# Následující nastavení se hodí v situacích, kdy chcete instalovat -# vzdáleně přes SSH pomocí komponenty network-console. -# Toto přednastavení má smysl pouze pokud plánujete dokončit -# instalaci ručně. -#d-i anna/choose_modules string network-console -#d-i network-console/authorized_keys_url string http://10.0.0.1/openssh-key -#d-i network-console/password password r00tme -#d-i network-console/password-again password r00tme - - - - - - Nastavení zrcadla - - -V závislosti na způsobu instalace můžete zrcadlo použít pro stažení -dodatečných komponent instalačního systému, stažení základního systému -a pro nastavení souboru /etc/apt/sources.list. - - - -Parametr mirror/suite určuje verzi -instalovaného systému. - - - -Parametr mirror/udeb/suite určuje verzi -&debian;u, ze které se stáhnou dodatečné komponenty instalačního -systému. Nastavení této proměnné má smysl pouze v případě, že -komponenty stahujete ze sítě a potřebujete, aby odpovídaly verzi -initrd, který se používá pro instalaci. Instalační systém obvykle -zvolí správnou hodnotu, takže by neměl být důvod tuto proměnnou -měnit. - - - - -# Zvolíte-li ftp, nemusíte nastavovat mirror/country -#d-i mirror/protocol string ftp -d-i mirror/country string manual -d-i mirror/http/hostname string &archive-mirror; -d-i mirror/http/directory string /debian -d-i mirror/http/proxy string - -# Verze pro instalaci. -#d-i mirror/suite string testing -# Verze, ze které nahrát komponenty instalátoru (volitelné). -#d-i mirror/udeb/suite string testing - - - - - - Nastavení účtů - - -Instalační systém umožňuje přednastavit jak heslo uživatele root, tak -jméno a heslo prvního běžného uživatele systému. Heslo můžete zadat -buď v nešifrované podobě, nebo jako crypt(3) hash. - - - -Přednastavení hesel není bezpečné, protože kdokoliv s přístupem -k souboru s přednastavením si tato hesla může přečíst. Z pohledu -bezpečnosti je použití hashů lepší, ovšem vzhledem k možným útokům -hrubou silou je třeba zvolit silný algoritmus jako SHA-256 nebo -SHA512. Dřívější hashovací algoritmy jako DES a MD5 jsou považovány za -slabé. - - - - -# Přeskočí vytvoření účtu pro roota (běžný uživatel bude moci použít -# sudo). -#d-i passwd/root-login boolean false -# Volitelně přeskočí vytvoření běžného uživatelského účtu. -#d-i passwd/make-user boolean false - -# Rootovo heslo v čitelném tvaru -#d-i passwd/root-password password r00tme -#d-i passwd/root-password-again password r00tme -# nebo šifrované pomocí crypt(3) hashe. -#d-i passwd/root-password-crypted password [crypt(3) hash] - -# Vytvoření účtu běžného uživatele. -#d-i passwd/user-fullname string Jan Novak -#d-i passwd/username string jan -# Heslo běžného uživatele v čitelném tvaru -#d-i passwd/user-password password nebezpecne -#d-i passwd/user-password-again password nebezpecne -# nebo šifrované pomocí crypt(3) hashe. -#d-i passwd/user-password-crypted password [crypt(3) hash] -# Nastaví UID běžného uživatele (jinak se použije výchozí hodnota). -#d-i passwd/user-uid string 1010 -# Uživatelský účet bude automaticky přidán do několika standardních -# skupin. Chcete-li to změnit, zadejte seznam požadovaných skupin. -#d-i passwd/user-default-groups string audio cdrom video - - - - -Do proměnných passwd/root-password-crypted a -passwd/user-password-crypted můžete jako -hodnotu zadat znak vykřičník !, což znamená, že daný -účet bude zakázán. To se může hodit například pro účet root, což ovšem -předpokládá, že máte nastavenu nějakou jinou možnost, jak počítač -spravovat (například pomocí sudo nebo autentizace -přes SSH klíče). - - - -SHA-512 hash hesla můžete vygenerovat následujícím příkazem (z balíku -whois): - - -mkpasswd -m sha-512 - - - - - - - Nastavení hodin a časového pásma - - -# Určuje, zda jsou hardwarové hodiny nastaveny na UTC. -d-i clock-setup/utc boolean true - -# Proměnnou můžete nastavit na libovolnou platnou hodnotu $TZ; -# Seznam časových pásem naleznete v /usr/share/zoneinfo/. -d-i time/zone string Europe/Prague - -# Určuje, zda se mají při instalaci nastavit hodiny pomocí NTP. -d-i clock-setup/ntp boolean true -# NTP server, který se má použít. Výchozí hodnota je většinou -# dostačující. -#d-i clock-setup/ntp-server string tak.cesnet.cz - - - - - - Rozdělení disku - - -Dělení disku je víceméně omezeno možnostmi, které nabízí -partman-auto. Můžete zvolit rozdělení buď -stávajícího volného místa, nebo celého disku. Rozvržení oblastí můžete -určit pomocí předdefinovaného schematu, vlastního schematu ze -souboru nebo schematu obsaženém v souboru s přednastavením. - - - -Přednastavení pokročilejších konfigurací s RAIDem, LVM a šifrováním je -sice podporováno, ale ne s takovými možnostmi, jako při ručním dělení. - - - -Příklady níže ukazují jen základní použití schemat. Podrobnější -informace naleznete v souborech -partman-auto-recipe.txt a -partman-auto-raid-recipe.txt, které jsou součástí -balíku debian-installer. Oba soubory jsou též -dostupné ze zdrojového -repositáře &d-i;. Poznamenejme, že podporovaná funkcionalita -se může mezi jednotlivými vydáními lišit. - - - -Označení disků závisí na pořadí, ve kterém jsou nahrány jejich -ovladače. Jestliže se v systému nachází více disků, tak se ubezpečte, -že jste vybrali ten správný. - - - - - Příklad dělení disku - - -# Má-li systém nějaké volné místo, můžete si vybrat, zda chcete -# automaticky rozdělit pouze toto volné místo. To však funguje pouze -# pokud není nastavena proměnná partman-auto/method (níže). -#d-i partman-auto/init_automatically_partition select biggest_free - -# Alternativně můžete zadat k automatickému dělení celý disk. -# Obsahuje-li systém pouze jediný disk, použije se tento automaticky. -# V opačném případě musíte zadat název příslušného zařízení -# v tradičním formátu a ne ve formátu devfs (tj. musíte zadat něco -# jako /dev/sda, ne /dev/discs/disc0/disc). -# Například pro použití prvního SCSI/SATA disku: -#d-i partman-auto/disk string /dev/sda -# -# Dále musíte zvolit metodu, která se má použít. Momentálně jsou -# dostupné metody -# - regular: použije typ oblastí typický na vaší architektuře -# - lvm: pro rozdělení disku použije LVM -# - crypto: použije LVM nad zašifrovanou oblastí -d-i partman-auto/method string lvm - -# Pokud některý z disků určených k automatickému rozdělení obsahuje -# pozůstatek z předchozího LVM, zobrazí se varování. Tímto můžete -# varování potlačit... -d-i partman-lvm/device_remove_lvm boolean true -# To stejné platí pro potvrzení při zápisu LVM oblastí. -d-i partman-lvm/confirm boolean true -d-i partman-lvm/confirm_nooverwrite boolean true -# A platí i pro odstranění pozůstatků předchozího softwarového RAIDu: -d-i partman-md/device_remove_md boolean true - -# Můžete vybrat jedno ze tří připravených schémat dělení. -# - atomic: všechny soubory v jedné oblasti -# - home: samostatná oblast /home -# - multi: samostatné oblasti /home, /var a /tmp -d-i partman-auto/choose_recipe select atomic - -# Nebo zadat váš vlastní návod na dělení... -# Pokud umíte do prostředí d-i dostat soubor s návodem na dělení, -# stačí na něj odkázat. -#d-i partman-auto/expert_recipe_file string /hd-media/recipe - -# V opačném případě můžete zadat celý návod na jednu (logickou) řádku. -# Například vytvoříme malou oblast /boot, vhodný swap a zbytek -# použijeme jako kořenovou oblast: -#d-i partman-auto/expert_recipe string \ -# boot-root :: \ -# 40 50 100 ext3 \ -# $primary{ } $bootable{ } \ -# method{ format } format{ } \ -# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } \ -# mountpoint{ /boot } \ -# . \ -# 500 10000 1000000000 ext3 \ -# method{ format } format{ } \ -# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } \ -# mountpoint{ / } \ -# . \ -# 64 512 300% linux-swap \ -# method{ swap } format{ } \ -# . - -# Kompletní formát je popsán v souboru partman-auto-recipe.txt -# dostupném v balíku "debian-installer" nebo ve zdrojovém repositáři -# D-I. Soubor demonstruje použití i takových věcí, jako je pojmenování -# souborových systémů, pojmenování skupin svazků a určení, ze kterých -# fyzických zařízení se má skupina svazků skládat. - -# Následujícím řeknete partmanu, aby disk rozdělil bez potvrzení. -# (Za předpokladu, že jste partmanu v předchozích krocích řekli, -# co má dělat.) -d-i partman-partitioning/confirm_write_new_label boolean true -d-i partman/choose_partition select finish -d-i partman/confirm boolean true -d-i partman/confirm_nooverwrite boolean true - -# Je-li povoleno šifrování disku, přeskočí úvodní vymazání oblastí. -#d-i partman-auto-crypto/erase_disks boolean false - - - - - - Rozdělení při použití RAIDu - - -Pomocí přednastavení též můžete nastavit oblasti na polích softwarového -RAIDu. Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 5, 6 a 10, vytváření -degradovaných polí a určení rezervních zařízení. - - - -Používáte-li RAID 1, -můžete podle části přednastavit -grub, aby se nainstaloval do všech zařízení v poli použitých. - - - -U tohoto typu automatického rozdělení se dá velice lehce něco -pokazit. Navíc se jedná o komponentu, kterou vývojáři &d-i; testují -relativně málo. Odpovědnost za správné zapsání návodu pro rozdělení -(aby dával smysl a nevytvářel konflikty) nese uživatel. V případě -problémů zkontrolujte /var/log/syslog. - - - - -# Metoda by měla být nastavena na "raid". -#d-i partman-auto/method string raid -# Zadejte disky k rozdělení. Na všech bude nakonec stejné rozložení, -# takže to bude fungovat pouze pokud mají disky stejnou velikost. -#d-i partman-auto/disk string /dev/sda /dev/sdb - -# Dále musíte zadat fyzické oblasti, které se mají použít. -#d-i partman-auto/expert_recipe string \ -# multiraid :: \ -# 1000 5000 4000 raid \ -# $primary{ } method{ raid } \ -# . \ -# 64 512 300% raid \ -# method{ raid } \ -# . \ -# 500 10000 1000000000 raid \ -# method{ raid } \ -# . - -# Na závěr musíte zadat, jakým způsobem se mají dříve definované oblasti -# použít v nastavení RAIDu. Důležité je použít správná čísla logických -# oblastí. Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 5, 6 a 10; zařízení jsou -# oddělena pomocí "#" -# Parametry jsou: -# <typraidu> <početzařízení> <početrezerv> <typss> <přípbod> \ -# <zařízení> <rezervnízařízení> - -#d-i partman-auto-raid/recipe string \ -# 1 2 0 ext3 / \ -# /dev/sda1#/dev/sdb1 \ -# . \ -# 1 2 0 swap - \ -# /dev/sda5#/dev/sdb5 \ -# . \ -# 0 2 0 ext3 /home \ -# /dev/sda6#/dev/sdb6 \ -# . - -# Více informací naleznete v souboru partman-auto-recipe.txt dostupném -# v balíku "debian-installer" nebo ve zdrojovém repositáři D-I. - -# Toto zajistí, že se partman nebude při rozdělování ptát na potvrzení. -d-i partman-md/confirm boolean true -d-i partman-partitioning/confirm_write_new_label boolean true -d-i partman/choose_partition select finish -d-i partman/confirm boolean true - - - - - - Způsob připojení oblastí - - -Souborové systémy se obvykle připojují pomocí jedinečného -univerzálního identifikátoru, tzv. UUID. To umožňuje korektní -připojení oblastí i v případech, kdy se změní jejich jména -zařízení. UUID jsou dlouhé a špatně se čtou, takže pokud si budete -přát, může instalátor připojit souborové systémy pomocí tradičních -jmen zařízení, nebo pomocí názvů oblastí, které jim přidělíte. -Zvolíte-li připojení pomocí názvů oblastí, budou oblasti bez -nastaveného názvu připojeny pomocí UUID. - - - -Zařízení se stabilními jmény, jako např. logické svazky LVM, budou -místo UUID nadále používat připojení pomocí tradičních jmen zařízení. - - - - - -Tradiční jména zařízení se mohou měnit v závislosti na pořadí, ve -kterém jádro při zavádění zařízení objeví. To může způsobit připojení -chybného souborového systému. Podobný problém existuje v případě -použití názvů oblastí, protože při zapojení dalšího disku (i -externího) mohou použité názvy oblastí kolidovat a tím pádem není -zaručeno, která oblast se připojí. - - - - -# Výchozí je připojování pomocí UUID, ale můžete zvolit též "traditional" -# pro použití tradičních jmen zařízení, nebo "label" pro použití názvů -# oblastí (se záchytnou možností použití UUID). -#d-i partman/mount_style select uuid - - - - - - - Instalace základního systému - - -V této fázi instalace se toho moc nastavit nedá. Jediné otázky se -týkají instalace jádra. - - - - -# Nastaví APT, aby implicitně neinstaloval doporučené balíky. Použití -# této volby může znamenat instalaci nekompletního systému a měli by -# ji používat pouze zkušení uživatelé. -#d-i base-installer/install-recommends boolean false - -# (Meta) balík jádra, který se má nainstalovat; nechcete-li instalovat -# žádné jádro, zadejte "none". -#d-i base-installer/kernel/image string &kernelpackage;-686 - - - - - - Nastavení APT - - -Nastavení souboru /etc/apt/sources.list -a několika základních parametrů je plně řízeno typem instalace -a dříve zodpovězenými otázkami. Volitelně můžete přidat další -(lokální) archivy. - - - - -# Můžete si zvolit instalaci softwaru ze sekcí non-free a contrib. -#d-i apt-setup/non-free boolean true -#d-i apt-setup/contrib boolean true -# Odkomentujte, pokud nechcete používat síťové zrcadlo. -#d-i apt-setup/use_mirror boolean false -# Vyberte, které aktualizační služby chcete využívat a zadejte -# jejich zrcadla. Příklad ukazuje výchozí hodnoty. -#d-i apt-setup/services-select multiselect security, updates -#d-i apt-setup/security_host string security.debian.org - -# Další archivy, k dispozici jsou local[0-9] -#d-i apt-setup/local0/repository string \ -# http://muj.server/debian stable main -#d-i apt-setup/local0/comment string local server -# Povolí řádky deb-src -#d-i apt-setup/local0/source boolean true -# URL k veřejnému klíči lokálního archivu; Klíč musíte zadat, protože -# jinak si apt bude stěžovat na neautentizovaný archiv a příslušný -# řádek v sources.list zůstane zakomentovaný -#d-i apt-setup/local0/key string http://muj.server/klic - -# Instalace vyžaduje, aby byly všechny repositáře autentizovány -# známým gpg klíčem. Tímto nastavením můžete autentizaci potlačit. -# Varování: Nebezpečné, není doporučeno. -#d-i debian-installer/allow_unauthenticated boolean true - -# Odkomentujte pro přidání další architektury, zde i386 -#d-i apt-setup/multiarch string i386 - - - - - - Výběr balíků - - -Můžete nainstalovat libovolnou kombinaci dostupných úloh. V době psaní -to zahrnuje: - - - - - - standard (standardní unixové nástroje) - - - desktop (grafické prostředí) - - - gnome-desktop (prostředí Gnome) - - - xfce-desktop (prostředí XFCE) - - - kde-desktop (prostředí KDE Plasma) - - - cinnamon-desktop (prostředí Cinnamon) - - - mate-desktop (prostředí MATE) - - - lxde-desktop (prostředí LXDE) - - - web-server (webový server) - - - print-server (tiskový server) - - - ssh-server (SSH server) - - - - - -Instalaci úloh můžete vynechat a instalovat balíky nějakou jinou -cestou. Úlohu standard však doporučujeme -instalovat vždy. - - - -Chcete-li kromě balíků v úlohách instalovat také nějaké samostatné -balíky, můžete použít parametr pkgsel/include. -Hodnotou parametru je čárkami nebo mezerami oddělený seznam, takže jej -můžete jednoduše použít i na příkazové řádce jádra. - - - - -#tasksel tasksel/first multiselect standard, web-server, kde-desktop - -# Samostatné balíky pro instalaci. -#d-i pkgsel/include string openssh-server build-essential -# Zda se mají balíky po rozbalení debootstrapem aktualizovat. -# Povolené hodnoty: none, safe-upgrade, full-upgrade -#d-i pkgsel/upgrade select none - -# Některé verze instalačního systému mohou vývojářům &debian;u hlásit -# seznam balíků, které jste nainstalovali, což pomáhá při -# rozhodování, který software je oblíbený a proto by měl být zařazen -# na CD. Výchozí hodnotou je zákaz posílání tohoto seznamu, ale měli -# byste zvážit jeho povolení. -#popularity-contest popularity-contest/participate boolean false - - - - - - Instalace zavaděče - - - -# Výchozím zavaděčem (pro x86) je Grub. Chcete-li místo něj instalovat -# LILO, odkomentujte následující: -#d-i grub-installer/skip boolean true -# Jestliže chcete přeskočit také instalaci LILA a neinstalovat žádný -# zavaděč, odkomentujte ještě toto: -#d-i lilo-installer/skip boolean true - - -# Nechcete-li instalovat zavaděč, odkomentujte následující: -#d-i grub-installer/skip boolean true - - -# Toto je bezpečné nastavení - pokud nenalezne jiný operační systém, -# nainstaluje Grub do MBR. -d-i grub-installer/only_debian boolean true - -# Toto nainstaluje Grub do MBR i když nalezne jiný operační systém, -# což je méně bezpečné, protože se jiný systém nemusí zavést. -d-i grub-installer/with_other_os boolean true - -# Kvůli potenciáním zapojeným USB klíčenkám nelze obecně bezpečně určit -# umístění MBR, takže je potřeba ho zadat: -#d-i grub-installer/bootdev string /dev/sda -# Pro instalaci na první zařízení (předpokládejme, že nejde o USB klíčenku): -#d-i grub-installer/bootdev string default - -# Alternativně můžete instalovat jinam než do MBR - odkomentujete -# a upravte tyto řádky: -#d-i grub-installer/only_debian boolean false -#d-i grub-installer/with_other_os boolean false -#d-i grub-installer/bootdev string (hd0,1) -# Pro instalaci Grubu na více disků: -#d-i grub-installer/bootdev string (hd0,1) (hd1,1) (hd2,1) - -# Volitelné heslo pro Grub buď v čitelné podobě -#d-i grub-installer/password password r00tme -#d-i grub-installer/password-again password r00tme -# nebo zašifrované pomocí MD5 hashe, viz grub-md5-crypt(8). -#d-i grub-installer/password-crypted password [MD5 hash] - -# Následující volbou můžete přidat další zaváděcí parametry pro -# nainstalovaný systém (pokud to podporuje instalátor zavaděče). -# Poznámka: parametry předané instalátoru budou přidány automaticky. -#d-i debian-installer/add-kernel-opts string nousb - - - - -MD5 hash hesla pro grub můžete získat buď -příkazem grub-md5-crypt, nebo příkazem uvedeným -v příkladu v části . - - - - - - Dokončení instalace - - -# Při instalaci skrze sériovou konzoli jsou tradiční virtuální konzoly -# (VT1-VT6) v /etc/inittab zakázány. Chcete-li je nechat povolené, -# odkomentujte následující řádek. -#d-i finish-install/keep-consoles boolean true - -# Vynechá poslední hlášku, že je instalace kompletní. -d-i finish-install/reboot_in_progress note - -# Zakáže vysunutí CD během restartu, což se občas může hodit. -#d-i cdrom-detect/eject boolean false - -# Tímto se počítač po skončení instalace místo restartu do nového -# systému zastaví, případně zcela vypne. -#d-i debian-installer/exit/halt boolean true -# Tímto se počítač nejen zastaví, ale i vypne. -#d-i debian-installer/exit/poweroff boolean true - - - - - - - - Přednastavení ostatních balíků - - -# Je možné, že se objeví další otázky v závislosti na tom, jaký -# software nainstalujete, nebo podle toho, co se během instalace -# pokazí. Seznam všech možných otázek během instalace získáte -# příkazy: -# debconf-get-selections --installer > soubor -# debconf-get-selections >> soubor - - - - - - - Pokročilé možnosti - - - Spouštění vlastních příkazů během instalace - - -Nástroje pro přednastavení nabízí velice mocnou vlastnost, kterou je -možnost spouštění libovolných příkazů nebo skriptů v určitých bodech -instalace. - - - -Po připojení souborového systému instalovaného systému je tento -dostupný v adresáři /target. Pokud pro instalaci -používáte CD, je po připojení dostupné přes -/cdrom. - - - - -# Přednastavení d-i není už ze své podstaty bezpečné. Nic -# v instalačním systému nekontroluje pokusy kolem přetečení bufferu -# ani zneužití hodnot v souboru s přednastaveními. Používejte tyto -# soubory pouze z důvěryhodných zdrojů! -# Následuje ukázka, jak v d-i spustit automaticky nějaký shellový příkaz. - -# První příkaz je spuštěn co nejdříve - hned po načtení přednastavení. -#d-i preseed/early_command string anna-install nejaky-udeb - -# Tento příkaz je spuštěn těsně před vstupem do dělení disků. Může se -# hodit pro dynamické přednastavení rozdělení disku, které závisí na -# aktuálním stavu disků (které ještě nemusí být vidět v době spuštění -# předchozího příkazu preseed/early_command). -#d-i partman/early_command \ -# string debconf-set partman-auto/disk "$(list-devices disk | head -n1)" - -# Tento příkaz je spuštěn těsně před koncem instalace, ale ještě je -# připojen adresář /target. Buď můžete použít chroot na /target -# a pracovat přímo v něm, nebo můžete použít příkaz apt-install -# resp. in-target pro jednoduchou instalaci balíků resp. spouštění -# příkazů v nově instalovaném systému -#d-i preseed/late_command string apt-install zsh; in-target chsh -s /bin/zsh - - - - - - Použití přednastavení pro změnu výchozích hodnot - - -Pomocí přednastavení můžete dosáhnout i toho, že se otázka normálně -zobrazí, ale změní se její výchozí odpověď. (Například na úvodní -otázce ohledně jazyka můžete přednastavit místo angličtiny češtinu, -takže uživateli stačí stisknout &enterkey;, ale stále mu necháváte -možnost volby jiného jazyka.) Dosáhnete toho tak, že po nastavení -proměnné změníte příznak seen na hodnotu -false. - - -d-i foo/bar string hodnota -d-i foo/bar seen false - - -Chcete-li stejného výsledku dosáhnout pro všechny -otázky, můžete použít zaváděcí parametr -preseed/interactive=true, což se může hodit pro -testování a ladění konfiguračního souboru s přednastavením. - - - -Zopakujme, že vlastník d-i by se měl používat pouze pro -proměnné používané samotným instalačním systémem. Pro proměnné -nacházející se v instalovaných balících byste měli jako vlastníka -použít jméno příslušného balíku (viz poznámka pod čarou u -). - - - -Přednastavujete-li pomocí zaváděcích parametrů, můžete použít -speciální operátor ?=, kterým instalátor donutíte, aby -danou otázku zobrazil. Například foo/bar?=hodnota -(nebo vlastník:foo/bar?=hodnota). -To samozřejmě funguje jen u parametrů, kterým odpovídá nějaká otázka -zobrazená během instalace, tj. nefunguje to pro interní -parametry. - - - -Pro více ladicích informací můžete použít zaváděcí parametr -DEBCONF_DEBUG=5, který zajistí, že -debconf bude mnohem upovídanější, co se týče -aktuálního nastavení proměnných a postupu instalačními skripty. - - - - - - Zřetězené nahrávání souborů s přednastavením - - -Přestože je použití jednoho velkého souboru s přednastavením -jednoduché, zdaleka nemusí být přehledné a navíc postrádá -flexibilitu. Z tohoto důvodu je možné nastavení rozdělit do několika -samostatných souborů a ty pak skládat dohromady. Protože později -uvedené volby přepisují volby zadané dříve, přímo se nabízí vytvoření -hlavního (sdíleného) souboru s obecnými předvolbami a k němu několik -dalších souborů se specifickým nastavením pro danou situaci. - - - - -# Zadat můžete i více souborů najednou, stačí je oddělit mezerami. -# Vložené soubory mohou obsahovat jak deklarace pro přednastavení, -# tak příkazy pro zavedení dalších souborů. Pokud cestu zadáte -# relativně, hledají se soubory ve stejném adresáři, jako nadřízený -# soubor. -#d-i preseed/include string x.cfg - -# d-i může volitelně kontrolovat kontrolní součty souborů -# s přednastavením. V současnosti jsou podporovány pouze md5 součty. -# Seznam součtů zadejte ve stejném pořadí, v jakém se budou načítat -# soubory s přednastavením. -#d-i preseed/include/checksum string 5da499872becccfeda2c4872f9171c3d - -# Mnohem pružnější je použití shellového příkazu, který vrátí názvy -# souborů, jež se mají nahrát. -#d-i preseed/include_command \ -# string if [ "`hostname`" = bob ]; then echo bob.cfg; fi - -# Nejpružnější možnost stáhne program a spustí jej. Program může -# používat příkazy pro manipulaci s databází debconfu jako např. -# debconf-set. Pokud jsou názvy souborů relativní, berou se ze -# stejného adresáře jako soubor s přednastavením, který je spouští. -# Zadat můžete i více skriptů, stačí je oddělit mezerami. -#d-i preseed/run string foo.sh - - - - -Zřetězené nahrávání souborů s přednastavením funguje i mezi různými -typy přednastavení. Například pokud používáte přednastavení z initrd -nebo ze souboru, můžete v nich uvést proměnnou -preseed/url a po naběhnutí sítě tak plynule -přejít do souboru s přednastavením staženým ze sítě. Musíte však být -opatrní, protože to také znamená, že se proces přednastavení spustí -znovu a mimo jiné tím dostanete šanci na druhé spuštění příkazu -preseed/early, tentokráte po naběhnutí sítě. - - - - - -- cgit v1.2.3