diff options
Diffstat (limited to 'cs')
156 files changed, 0 insertions, 20047 deletions
diff --git a/cs/administrivia/administrivia.xml b/cs/administrivia/administrivia.xml deleted file mode 100644 index 922e6e00a..000000000 --- a/cs/administrivia/administrivia.xml +++ /dev/null @@ -1,163 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64955 --> - -<appendix id="administrivia"> - <title>Administrivia</title> - - - <sect1 id="about"> - <title>O tomto dokumentu</title> - -<para> - -Tato příručka byla vytvořena pro instalaci distribuce Sarge -(debian-installer). Příručka vychází z dřívějšího manuálu pro Woodyho -(boot-floppies), který je zase založen na předchozích instalačních -manuálech. Využili jsme i částí manálu distribuce Progeny, který byl -v roce 2003 uvolněn pod licencí GNU GPL. - -</para><para> - -Tento dokument je napsán ve formátu XML DocBook. Výstupní formáty -jsou generovány různými programy využívající informace z balíků -<classname>docbook-xml</classname> -a <classname>docbook-xsl</classname>. - -</para><para> - -Aby byl dokument lépe udržovatelný, používáme různé výhody XML, jako -jsou entity a profilovací atributy, které nahrazují proměnné -a podmínky z programovacích jazyků. Zdrojový text příručky například -obsahuje pohromadě informace pro všechny podporované typy počítačových -architektur. Pomocí profilovacích atributů jsou různé pasáže textu -označeny jako závislé na dané architektuře a při překladu se zobrazí -jenom v určitých verzích dokumentu. - -</para> - - </sect1> - - - <sect1 id="contributing"> - <title>Jak přispět k tomuto návodu</title> - -<para> - -Problémy a vylepšení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug -reportu (hlášení o chybě) v balíku -<classname>installation-guide</classname>. (Viz popis v balíku -<classname>reportbug</classname> nebo online dokumentace <ulink -url="&url-bts;">Debian Bug Tracking System</ulink>.) Před nahlášením -problému je vždy dobré nejprve zkontrolovat databázi <ulink -url="&url-bts;installation-guide">otevřených chyb balíku -installation-guide</ulink>, zda již chyba nebyla hlášena. Pokud -stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můžete doplnit -existující popis o váš poznatek zasláním zprávy na adresu -<email><replaceable>XXXX</replaceable>@bugs.debian.org</email>, kde -<replaceable>XXXX</replaceable> je číslo již nahlášeného problému. - -</para><para> - -Ještě lepší je získat zdrojový text dokumentu ve formátu DocBook -a vytvářet záplaty (patch) přímo proti němu. Pokud jste se s formátem -DocBook ještě nesetkali, pro začátek vám pomůže soubor -<filename>cheatsheet.txt</filename> nacházející se v adresáři se -zdrojovými texty příručky. Ty můžete nalézt na stránce <ulink -url="&url-d-i-project-salsa;">debian-installer WebSVN</ulink>. Návod, jak -získat soubory ze SVN, najdete v souboru <ulink -url="&url-manual-readme;">README</ulink>. - -</para><para> - -Prosíme vás, abyste <emphasis>nekontaktovali</emphasis> autory tohoto -dokumentu přímo. Existuje emailová konference balíku &d-i;, která je -zaměřena i na tento manuál. Její adresa je -<email>debian-boot@lists.debian.org</email>. Návod pro přihlášení do -konference naleznete na stránce <ulink -url="&url-debian-lists-subscribe;">Přihlášení do diskusních listů -Debianu</ulink>. Starší zprávy jsou dostupné v <ulink -url="&url-debian-list-archives;">archivu diskusních listů -Debianu</ulink>. - -</para> - - </sect1> - - <sect1 id="contributors"> - <title>Hlavní spoluautoři</title> - -<para> - -Tento dokument původně napsali Bruce Perens, Sven Rudolph, Igor -Grobman, James Treacy a Adam Di Carlo. Sebastian Ley sepsal -Installation Howto. - -</para><para> - -Miroslav Kuře zdokumentoval (prý velké) části funkcionality nového -instalačního programu pro Sarge. Frans Pop byl hlavním editorem a -release managerem během vydání Etche, Lennyho a Squeeze. - -</para><para> - -K tomuto dokumentu přispělo mnoho uživatelů a vývojářů Debianu. -Zmiňme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem -<ulink url="&url-m68k-old-amiga-install;"> instalačního manuálu pro -Amigu</ulink>). Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay/Ben Collins -(SPARC), Tapio Lehtonen a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu). -Také je třeba poděkovat Pascalu Le Bailovi za užitečné informace -o zavádění z USB zařízení. - -</para><para> - -Velmi užitečné informace jsme nalezli v dokumentech -<quote>Jim Mintha's HOWTO for network booting</quote> (neznámá -adresa), -<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>, -<ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink>, -<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC Processors FAQ</ulink>, -<ulink url="&url-alpha-faq;">Linux/Alpha FAQ</ulink> -a dalších. Uznání samozřejmě patří i lidem, kteří tyto volně dostupné -a bohaté zdroje informací spravují. - -</para><para> - -Část manuálu zabývající se chrootovanou instalací (<xref -linkend="linux-upgrade"/>) je částečně odvozena z dokumentů na něž -vlastní copyright Karsten M. Self. - -</para><para arch="x86"> - -Kapitola zabývající se instalací přes (<xref linkend="plip"/>) je -založena na <ulink -url="&url-plip-install-howto;">PLIP-Install-HOWTO</ulink> od Gilla -Lamirala. - -</para> - </sect1> - - <sect1 id="translation-cs"> - <title>Český překlad</title> - -<para> - -Tento dokument smí být šířen za podmínek uvedených v GNU General -Public License. Vlastníkem autorských práv k překladu je -Miroslav Kuře <email>kurem@debian.cz</email> a historicky též -Jiří Mašík <email>masik@debian.cz</email> a -Vilém Vychodil <email>vychodiv@debian.cz</email>. - -</para> - - </sect1> - - - <sect1 id="trademarks"> - <title>Ochranné známky</title> - -<para> -Všechny ochranné známky jsou majetkem svých vlastníků. -</para> - - </sect1> -</appendix> diff --git a/cs/appendix/chroot-install.xml b/cs/appendix/chroot-install.xml deleted file mode 100644 index 09258eec5..000000000 --- a/cs/appendix/chroot-install.xml +++ /dev/null @@ -1,714 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70417 --> - - <sect1 id="linux-upgrade"> - <title>Jak nainstalovat &debian-gnu; ze stávajícího unixového/linuxového systému</title> - -<para> - -Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním -instalačním programem, ale popisuje instalaci &debian;u ze stávajícího -unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé -přecházející z distribucí Red Hat, Mandriva a SUSE. Předpokládáme zde -jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém -systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem -<prompt>$</prompt> zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco -příkazy uvozené <prompt>#</prompt> se spouští v -<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí. - -</para><para> - -Až si &debian-gnu; vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající -uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných -prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným -hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii. - -</para><note><para> - -Protože se z velké části jedná o ruční postup, měli byste mít na -paměti, že spoustu věcí, které běžně řeší instalační program sám, nyní -budete muset provádět sami. To také klade větší nároky na znalosti -&debian;u a unixových systémů obecně. Následující návod řeší pouze základní -nastavení systému, je možné, že bude potřeba provést další kroky. - -</para></note> - - <sect2> - <title>Přípravné práce</title> -<para> - -Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl -(kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě -konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně -&base-system-size; MB, jestliže budete instalovat i X Window System, -počítejte s nejméně &task-desktop-lxde-inst; MB. - -</para><para> - -Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový -systém ext3 na oblasti <filename>/dev/sda6</filename> vytvoříte -příkazem: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mke2fs -j /dev/sda6</userinput> -</screen></informalexample> - -(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je -<filename>/dev/sda6</filename>.) -Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr -<userinput>-j</userinput>. - -</para><para> - -Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo -oblasti podle skutečnosti): - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mkswap /dev/sda5</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>sync</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>swapon /dev/sda5</userinput> -</screen></informalexample> - -Připojte budoucí kořenovou oblast (<filename>/</filename>) do adresáře -<filename>/mnt/debinst</filename>. Na jméně přípojného adresáře -nezáleží. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /mnt/debinst</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/sda6 /mnt/debinst</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><note><para> - -Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na -různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně -ještě před příští kapitolou. - -</para></note> - </sect2> - - <sect2> - <title>Instalace balíku <command>debootstrap</command></title> -<para> - -<command>debootstrap</command> je program, kterým se v &debian;u -instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze -<classname>/bin/sh</classname>, <command>ar</command>, -<command>wget</command> a základní unixové/linuxové nástroje<footnote> - -<para> - -Sem patří GNU core utilities a příkazy typu <command>sed</command>, -<command>grep</command>, <command>tar</command> -a <command>gzip</command>. - -</para> - -</footnote>), takže se dá použít na téměř libovolném -systému. Pokud ještě <command>wget</command> a <command>ar</command> -nemáte, nainstalujte si je. - -</para><para> - -<!-- The files linked to here are from 2004 and thus currently not usable - -Na systému používajícím RPM balíčky si můžete stažený -<filename>.deb</filename> soubor převést do formátu -<filename>.rpm</filename> programem <command>alien</command>, nebo -můžete použít připravený balík z -<ulink url="http://people.debian.org/~blade/install/debootstrap"></ulink>. - -</para><para> - ---> - -Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do -kterého později balík rozbalíte: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir work</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd work</userinput> -</screen></informalexample> - -Z <ulink url="http://ftp.debian.org/debian/pool/main/d/debootstrap/"> -poolu</ulink> si stáhněte balík <command>debootstrap</command> pro -svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj -potřebné soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>ar -x debootstrap_0.X.X_all.deb</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2> - <title>Spuštění <command>debootstrap</command>u</title> -<para> - -<command>debootstrap</command> si umí stáhnout potřebné soubory přímo -z archivu &debian;u. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule, -nahraďte v ukázce server -<userinput>&archive-mirror;/debian</userinput> nějakým bližším. -Seznam zrcadel naleznete v -<ulink url="http://www.debian.org/mirror/list"></ulink>. - -</para><para> - -Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako -<filename>/cdrom</filename> a místo síťové adresy použít odkaz na -soubor: <userinput>file:/cdrom/debian/</userinput>. - -</para><para> - -V ukázkovém příkazu <command>debootstrap</command> nahraďte -<replaceable>ARCH</replaceable> jedním z následujících: - -<userinput>amd64</userinput>, -<userinput>arm64</userinput>, -<userinput>armel</userinput>, -<userinput>armhf</userinput>, -<userinput>i386</userinput>, -<userinput>mips</userinput>, -<userinput>mips64el</userinput>, -<userinput>mipsel</userinput>, -<userinput>powerpc</userinput>, -<userinput>ppc64el</userinput> nebo -<userinput>s390x</userinput>. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/debootstrap --arch <replaceable>ARCH</replaceable> &releasename; \ - /mnt/debinst http://ftp.cz.debian.org/debian</userinput> -</screen></informalexample> - -Pokud se cílová architektura liší od hostitelské, měli byste přidat -ještě parametr <userinput>--foreign</userinput>. - -</para> - </sect2> - - - <sect2> - <title>Nastavení základního systému</title> - -<para> - -V adresáři <filename>/mnt/debinst</filename> teď máte opravdový, i -když minimální, systém &debian;. Nastal čas se do něj přesunout: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C.UTF-8 chroot /mnt/debinst /bin/bash</userinput> -</screen></informalexample> - -Pokud se cílová architektura liší od hostitelské, budete ale nejprve -muset do nového systému nakopírovat qemu-user-static: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>cp /usr/bin/qemu-<replaceable>ARCH</replaceable>-static /mnt/debinst/usr/bin</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C.UTF-8 chroot /mnt/debinst qemu-<replaceable>ARCH</replaceable>-static /bin/bash</userinput> -</screen></informalexample> - -V novém systému možná budete muset nastavit definici terminálu tak, -aby byla kompatibilní se základním systémem &debian;u: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>export TERM=<replaceable>xterm-color</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Abyste mohli použít některé hodnoty proměnné TERM, budete možná muset -nainstalovat balík <classname>ncurses-term</classname>. - -</para><para> - -Jestliže se cílová architektura liší od hostitelské, musíte dokončit -druhou fázi nastavení: - -<informalexample><screen> -<userinput>/debootstrap/debootstrap --second-stage</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - - <sect3> - <title>Vytvoření souborů zařízení</title> -<para> - -Adresář <filename>/dev</filename> nyní obsahuje několik základních -souborů zařízení, avšak pro další instalaci může být zapotřebí -dalších zařízení. Další postup závisí na různých faktorech, jako je -typ hostitelského systému, zda hodláte použít modulární jádro a zda -chcete soubory zařízení v novém systému spravovat staticky nebo -dynamicky (například pomocí <classname>udev</classname>). - -</para><para> - -Několik možných postupů: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -V chrootu vytvořte základní sadu statických souborů zařízení příkazy: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt install makedev</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>mount none /proc -t proc</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /dev</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>MAKEDEV generic</userinput> -</screen></informalexample> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Pomocí příkazu <command>MAKEDEV</command> ručně vytvořte pouze ty -soubory zařízení, které potřebujete. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Do instalovaného systému připojte adresář <filename>/dev</filename> -z hostitelského systému (parametr <userinput>bind</userinput> -příkazu <command>mount</command>). S touto možností byste však měli -být opatrní, protože některé balíky při instalaci vytvářejí nová -zařízení, což nemusí být to, co chcete, aby se promítlo do -hostitelského systému. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para> - </sect3> - - <sect3> - <title>Připojení oblastí</title> -<para> - -Nejprve musíte vytvořit soubor <filename>/etc/fstab</filename>. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/fstab</userinput> -</screen></informalexample> - -Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo -<replaceable>XXX</replaceable> dosaďte vlastní oblasti): - -<informalexample><screen> -# /etc/fstab: static file system information. -# -# file system mount point type options dump pass -/dev/XXX / ext3 defaults 0 1 -/dev/XXX /boot ext3 ro,nosuid,nodev 0 2 - -/dev/XXX none swap sw 0 0 -proc /proc proc defaults 0 0 - -/dev/fd0 /media/floppy auto noauto,rw,sync,user,exec 0 0 -/dev/cdrom /media/cdrom iso9660 noauto,ro,user,exec 0 0 - -/dev/XXX /tmp ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 -/dev/XXX /var ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 -/dev/XXX /usr ext3 rw,nodev 0 2 -/dev/XXX /home ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 -</screen></informalexample> - -Souborové systémy, které jste zadali do -<filename>/etc/fstab</filename> můžete připojit všechny najednou -příkazem <userinput>mount -a</userinput>, nebo individuálně příkazem: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mount /cesta</userinput> # např.: mount /usr -</screen></informalexample> - -Přípojné body pro výměnná média se v aktuálních verzích &debian;u -nachází v adresáři <filename>/media</filename>, ale pro zachování -zpětné kompatibility na ně existují i symbolické odkazy v kořenu -<filename>/</filename>. Příklad: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /media</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir cdrom0</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s cdrom0 cdrom</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s media/cdrom</userinput> -</screen></informalexample> - -Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový -systém <filename>/proc</filename>. Pokud tomu tak není, připojte jej: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /proc</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Příkaz <userinput>ls /proc</userinput> by nyní měl vypsat neprázdný -adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni -připojit <filename>proc</filename> z vnějšku chrootu: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /mnt/debinst/proc</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect3> - - <sect3> - <title>Nastavení časového pásma</title> -<para> - -Nastavením třetího řádku v souboru <filename>/etc/adjtime</filename> -na hodnotu <quote>LOCAL</quote> resp. <quote>UTC</quote> systému -říkáte, zda má hardwarové hodiny počítače interpretovat jako místní -čas, resp. jako čas v UTC. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/adjtime</userinput> -</screen></informalexample> - -Příklad souboru souboru <filename>/etc/adjtime</filename>: - -<informalexample><screen> -0.0 0 0.0 -0 -UTC -</screen></informalexample> - -Své časové pásmo můžete nastavit příkazem: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect3> - - <sect3> - <title>Nastavení sítě</title> -<para> - -Síťování se nastavuje v souborech -<filename>/etc/network/interfaces</filename>, -<filename>/etc/resolv.conf</filename>, -<filename>/etc/hostname</filename> a -<filename>/etc/hosts</filename>. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/network/interfaces</userinput> -</screen></informalexample> - -Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z -<filename>/usr/share/doc/ifupdown/examples</filename>: - -<informalexample><screen> -###################################################################### -# /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8) -# See the interfaces(5) manpage for information on what options are -# available. -###################################################################### - -# Virtuální loopback chceme vždy. -# -auto lo -iface lo inet loopback - -# Použití dhcp: -# -# auto eth0 -# iface eth0 inet dhcp - -# Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné) -# -# auto eth0 -# iface eth0 inet static -# address 192.168.0.42 -# network 192.168.0.0 -# netmask 255.255.255.0 -# broadcast 192.168.0.255 -# gateway 192.168.0.1 -</screen></informalexample> - -Do <filename>/etc/resolv.conf</filename> zadejte nastavení jmenných -serverů (DNS): - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/resolv.conf</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Jednoduchá ukázka <filename>/etc/resolv.conf</filename>: - -<informalexample><screen> -search hqdom.local -nameserver 10.1.1.36 -nameserver 192.168.9.100 -</screen></informalexample> - -Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky): - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>echo JmenoPocitace > /etc/hostname</userinput> -</screen></informalexample> - -A vytvořte základní <filename>/etc/hosts</filename> s podporou IPv6: - -<informalexample><screen> -127.0.0.1 localhost -127.0.1.1 JmenoPocitace - -# The following lines are desirable for IPv6 capable hosts -::1 ip6-localhost ip6-loopback -fe00::0 ip6-localnet -ff00::0 ip6-mcastprefix -ff02::1 ip6-allnodes -ff02::2 ip6-allrouters -ff02::3 ip6-allhosts -</screen></informalexample> - -Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů -v <filename>/etc/modules</filename>, aby se karty vždy přiřadily ke -stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.) - -</para> - </sect3> - - <sect3> - <title>Nastavení APT</title> -<para> - -Debootstrap sice vytvořil základní soubor -<filename>/etc/apt/sources.list</filename>, který umožní instalaci -dalších balíků, ale je možné, že budete chtít přidat další zdroje, -například pro bezpečnostní aktualizace, nebo pro zdrojové balíky: - -<informalexample><screen> -deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian &releasename; main - -deb http://security.debian.org/ &releasename;/updates main -deb-src http://security.debian.org/ &releasename;/updates main -</screen></informalexample> - -Po úpravách seznamu zdrojů nezapomeňte spustit příkaz -<userinput>apt update</userinput>. - -</para> - </sect3> - - <sect3> - <title>Nastavení místního prostředí a klávesnice</title> -<para> - -Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte -nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí. V -současnosti se doporučuje použít prostředí v kódování UTF-8. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt install locales</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure locales</userinput> -</screen></informalexample> - -Pokud je to potřeba, můžete nakonfigurovat klávesnici: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt install console-setup</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure keyboard-configuration</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Klávesnici nemůžete nastavit v chrootu, změna se projeví až po příštím -restartu. - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2> - <title>Instalace jádra</title> -<para> - -Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si -nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte -dostupná připravená jádra: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt search &kernelpackage;</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Poté balík s vybraným jádrem nainstalujte. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt install &kernelpackage;-<replaceable>arch-atd</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2> -<title>Nastavení zavaděče</title> -<para> - -Abyste mohli zavádět svůj &debian-gnu;, nastavte v zavaděči, aby -nahrál instalované jádro s novou kořenovou oblastí. -<command>debootstrap</command> sám o sobě zavaděč neinstaluje, takže -jej budete muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí -<command>apt</command> uvnitř chrootovaného prostředí). - -</para><para arch="any-x86"> - -Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>info -grub</userinput><phrase arch="x86">nebo <userinput>man -lilo.conf</userinput></phrase>. Pokud si -ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího grub2 -<filename>grub.cfg</filename><phrase arch="x86"> nebo -<filename>lilo.conf</filename> přidat příslušnou -položku. <filename>lilo.conf</filename> si také můžete -zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit -<command>lilo</command> (použije konfigurační soubor systému, ze -kterého jej spouštíte)</phrase>. - -</para><para arch="any-x86"> - -Instalace a nastavení <classname>grub2</classname> není složitější -než spuštění: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt install grub-pc</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>grub-install /dev/<replaceable>sda</replaceable></userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>update-grub</userinput> -</screen></informalexample> - -Druhý příkaz nainstaluje <command>grub2</command> (v tomto případě do -hlavního zaváděcího záznamu (MBR) disku -<literal>sda</literal>). Poslední příkaz vytvoří rozumný a funkční -konfigurační soubor <filename>/boot/grub/grub.cfg</filename>. - -</para><para arch="any-x86"> - -V příkladu se předpokládá existence souboru zařízení -<filename>/dev/sda</filename>. - -</para><para arch="x86"> - -Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/lilo.conf</filename>: - -<informalexample><screen> -boot=/dev/<replaceable>sda6</replaceable> -root=/dev/<replaceable>sda6</replaceable> -install=menu -delay=20 -lba32 -image=/vmlinuz -initrd=/initrd.img -label=Debian -</screen></informalexample> - -</para><para arch="powerpc"> - -Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>man -yaboot.conf</userinput>. Pokud si ponecháte původní operační systém, -stačí do stávajícího <filename>yaboot.conf</filename> přidat -příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového -systému, zde ho upravit a spustit <command>ybin</command> (použije -konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte). - -</para><para arch="powerpc"> - -Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/yaboot.conf</filename>: - -<informalexample><screen> -boot=/dev/sda2 -device=hd: -partition=6 -root=/dev/sda6 -magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot -timeout=50 -image=/vmlinux -label=Debian -</screen></informalexample> - -Na některých počítačích musíte místo <userinput>hd:</userinput> použít -<userinput>ide0:</userinput>. - -</para> - </sect2> - - <sect2> - <title>Vzdálený přístup: Instalace SSH a nastavení přístupu</title> -<para> - -Pokud se do systému můžete přihlásit přes konzoli, můžete tento krok -přeskočit. Jestliže však má být počítač dostupný přes síť, měli byste -nainstalovat SSH a nastavit přístup. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt install ssh</userinput> -</screen></informalexample> - -Uživatel root má implicitně zakázané přihlášení pomocí hesla. Pokud mu -chcete povolit přístup pomocí hesla tak, jako to bývalo běžné dříve, -musíte mu nastavit heslo a povolit přihlášení pomocí hesla: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>passwd</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/ssh/sshd_config</userinput> -</screen></informalexample> - -kde musíte povolit volbu - -<informalexample><screen> -PermitRootLogin yes -</screen></informalexample> - -Přístup můžete moderněji nastavit také přidáním ssh klíče do seznamu -autorizovaných klíčů uživatele root: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /root/.ssh</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>chmod 700 /root/.ssh</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cat << EOF > /root/.ssh/authorized_keys</userinput> -<userinput>ssh-rsa ....</userinput> -<userinput>EOF</userinput> -</screen></informalexample> - -Poslední možností je dát přístup běžnému uživateli: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>adduser franta</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>passwd franta</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2> - <title>Závěrečné kroky</title> -<para> - -Jak již bylo řečeno dříve, nainstalovaný systém bude poměrně -jednoduchý. Chcete-li z něj udělat systém o něco vyspělejší, -doinstalujte alespoň balíky s prioritou <quote>standardní</quote>: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>tasksel install standard</userinput> -</screen></informalexample> - -Nic vám samozřejmě nebrání nainstalovat jednotlivé balíky pomocí -<command>apt</command>. - -</para><para> - -Po instalaci zůstanou stažené .deb soubory v adresáři -<filename>/var/cache/apt/archives/</filename>. Nějaké místo můžete -uvolnit jejich smazáním: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt clean</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/appendix/files.xml b/cs/appendix/files.xml deleted file mode 100644 index 4d6fc00a3..000000000 --- a/cs/appendix/files.xml +++ /dev/null @@ -1,319 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70417 --> - - <sect1 arch="linux-any" id="linuxdevices"><title>Zařízení v Linuxu</title> -<para> - -V Linuxu existuje v adresáři <filename>/dev</filename> spousta -speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k -hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory, které se ovšem chovají -jinak, než obyčejné soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní -rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s -hardwarem. Nejběžnějšími typy souborů zařízení jsou bloková a znaková -zařízení, méně rozšířené jsou pak pojmenované -<firstterm>roury</firstterm>. V následujícím výpisu je uvedeno několik -nejdůležitějších souborů. - -</para><para> - -<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> -<row> - <entry><filename>fd0</filename></entry> - <entry>první disketová mechanika</entry> -</row><row> - <entry><filename>fd1</filename></entry> - <entry>druhá disketová mechanika</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> -<row> - <entry><filename>sda</filename></entry> - <entry>první pevný disk</entry> -</row><row> - <entry><filename>sdb</filename></entry> - <entry>druhý pevný disk</entry> -</row><row> - <entry><filename>sda1</filename></entry> - <entry>první oblast na prvním pevném disku</entry> -</row><row> - <entry><filename>sdb7</filename></entry> - <entry>sedmá oblast na druhém pevném disku</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> -<row> - <entry><filename>sr0</filename></entry> - <entry>první CD-ROM</entry> -</row><row> - <entry><filename>sr1</filename></entry> - <entry>druhá CD-ROM</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> -<row> - <entry><filename>ttyS0</filename></entry> - <entry>sériový port 0, pod MS-DOSem COM1</entry> -</row><row> - <entry><filename>ttyS1</filename></entry> - <entry>sériový port 1, pod MS-DOSem COM2</entry> -</row><row> - <entry><filename>lp0</filename></entry> - <entry>první paralelní port</entry> -</row><row> - <entry><filename>lp1</filename></entry> - <entry>druhý paralelní port</entry> -</row><row> - <entry><filename>psaux</filename></entry> - <entry>rozhraní myši na portu PS/2</entry> -</row><row> - <entry><filename>gpmdata</filename></entry> - <entry>pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM - (ovladač myši)</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> -<row> - <entry><filename>cdrom</filename></entry> - <entry>symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku</entry> -</row><row> - <entry><filename>mouse</filename></entry> - <entry>symbolický odkaz na rozhraní myši</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -<informaltable><tgroup cols="2"><tbody> -<row> - <entry><filename>null</filename></entry> - <entry>cokoliv pošlete na toto zařízení, zmizí beze stopy</entry> -</row><row> - <entry><filename>zero</filename></entry> - <entry>z tohoto zařízení můžete až do nekonečna číst nuly</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -</para> - - <sect2 arch="not-s390" id="device-mouse"> - <title>Nastavení myši</title> - -<para> - -Myš můžete používat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Obvykle -stačí nainstalovat balík <filename>gpm</filename> a příslušný X -server. Oboje by mělo používat jako zařízení myši soubor -<filename>/dev/input/mice</filename>. Správný komunikační protokol -bývá v gpm <userinput>exps2</userinput>, v systému X Window -<userinput>ExplorerPS/2</userinput>. Příslušné konfigurační soubory -jsou <filename>/etc/gpm.conf</filename> a -<filename>/etc/X11/xorg.conf</filename>. - -</para><para> - -Aby myš fungovala, musí být zavedeny některé moduly jádra. Ve většině -případů jsou správné moduly rozpoznány a zavedeny -automaticky. Výjimkou mohou být staré sériové a sběrnicové myši<footnote> - -<para> - -Sériové myši mají obvykle konektor tvaru D s devíti otvory. Sběrnicové -myši mají kulatý 8 pinový konektor. Pozor, neplést s 6 pinovým kulatým -konektorem myší PS/2 a 4 pinovým kulatým konektorem ADB. - -</para> - -</footnote>, které jsou dnes spíše raritou ve velmi starých -počítačích. Typické moduly, které jsou potřeba pro různé typy myší: - -<informaltable><tgroup cols="2"><thead> -<row> - <entry>Modul</entry> - <entry>Popis</entry> -</row> -</thead><tbody> -<row> - <entry>psmouse</entry> - <entry>PS/2 myši (měl by být rozpoznán automaticky)</entry> -</row> -<row> - <entry>usbhid</entry> - <entry>USB myši (měl by být rozpoznán automaticky)</entry> -</row> -<row> - <entry>sermouse</entry> - <entry>Většina sériových myší</entry> -</row> -<row> - <entry>logibm</entry> - <entry>Sběrnicová myš připojená k adaptérové kartě Logitech</entry> -</row> -<row> - <entry>inport</entry> - <entry>Sběrnicová myš připojená ke kartě ATI nebo Microsoft InPort</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -Pro zavedení modulu s ovladačem můžete použít příkaz -<command>modconf</command> z balíku stejného jména a hledat v -kategorii <userinput>kernel/drivers/input/mouse</userinput>. - -</para><para arch="powerpc"> - -Na PowerPC nastavte v souboru <filename>/etc/X11/XF86Config</filename> -nebo <filename>/etc/X11/XF86Config-4</filename> zařízení myši na -<userinput>/dev/input/mice</userinput>. - -</para><para arch="powerpc"> - -Novější jádra umožňují emulovat třítlačítkovou myš i na myši -jednotlačítkové. Stačí do souboru -<filename>/etc/sysctl.conf</filename> přidat následující řádky. - -<informalexample><screen> -# emulace 3 tlačítek -# zapne emulaci -/dev/mac_hid/mouse_button_emulation = 1 -# signál prostředního tlačítka posílej klávesou F11 -/dev/mac_hid/mouse_button2_keycode = 87 -# signál pravého tlačítka posílej klávesou F12 -/dev/mac_hid/mouse_button3_keycode = 88 -# programem showkey můžete zjistit (a použít) kódy jiných kláves. -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - </sect1> - - <sect1 id="tasksel-size-list"> - <title>Místo potřebné pro úlohy</title> -<para> - -Standardní instalace na architektuře amd64 zabere na disku -včetně všech standardních balíků &std-system-size;MB. Menší instalace bez úlohy -<quote>Standardní systém</quote> zabere &base-system-size;MB. - -</para><important><para> - -V obou případech je zabrané místo počítáno <emphasis>po</emphasis> -dokončení instalace a smazání všech dočasných souborů. Výpočet také -nebere v úvahu režii souborového systému, například pro žurnálovací -soubory. To znamená, že <emphasis>během</emphasis> instalace a také -později při samotném používání systému bude potřeba mnohem více -místa na dočasné soubory (stažené balíky) a uživatelská data. - -</para></important><para> - -Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje -program aptitude. Protože se mohou balíky v některých úlohách -překrývat, je možné, že celková velikost instalovaných úloh bude -menší než součet jejich velikostí. - -</para><para> - -Ve výchozím nastavení se instaluje desktopové prostředí GNOME. -Některá jiná desktopová prostředí můžete nainstalovat buď pomocí -speciálního instalačního CD, nebo použitím zaváděcího parametru při -zavádění instalátoru (viz <xref linkend="pkgsel"/>). - -</para><para> - -Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená -v tabulce přidat k velikosti standardního systému. Většina z hodnot ve -sloupci <quote>Instalovaná velikost</quote> skončí -v <filename>/usr</filename>, při instalaci je však ještě třeba počítat -s hodnotami ze sloupce <quote>Stáhne se</quote>, které se (dočasně) -uloží v adresáři <filename>/var</filename>. - -</para><para> - -<informaltable><tgroup cols="4"> -<thead> -<row> - <entry>Úloha</entry> - <entry>Instalovaná velikost (MB)</entry> - <entry>Stáhne se (MB)</entry> - <entry>Místo během instalace (MB)</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry>Desktopové prostředí</entry> - <entry> </entry> - <entry> </entry> - <entry> </entry> -</row> -<row> - <entry> • GNOME (výchozí)</entry> - <entry>&task-desktop-gnome-inst;</entry> - <entry>&task-desktop-gnome-dl;</entry> - <entry>&task-desktop-gnome-tot;</entry> -</row> -<row> - <entry> • KDE Plasma</entry> - <entry>&task-desktop-kde-inst;</entry> - <entry>&task-desktop-kde-dl;</entry> - <entry>&task-desktop-kde-tot;</entry> -</row> -<row> - <entry> • Xfce</entry> - <entry>&task-desktop-xfce-inst;</entry> - <entry>&task-desktop-xfce-dl;</entry> - <entry>&task-desktop-xfce-tot;</entry> -</row> -<row> - <entry> • LXDE</entry> - <entry>&task-desktop-lxde-inst;</entry> - <entry>&task-desktop-lxde-dl;</entry> - <entry>&task-desktop-lxde-tot;</entry> -</row> -<row> - <entry> • MATE</entry> - <entry>&task-desktop-mate-inst;</entry> - <entry>&task-desktop-mate-dl;</entry> - <entry>&task-desktop-mate-tot;</entry> -</row> -<row> - <entry> • Cinnamon</entry> - <entry>&task-desktop-cinnamon-inst;</entry> - <entry>&task-desktop-cinnamon-dl;</entry> - <entry>&task-desktop-cinnamon-tot;</entry> -</row> - -<row> - <entry>Webový server</entry> - <entry>&task-web-inst;</entry> - <entry>&task-web-dl;</entry> - <entry>&task-web-tot;</entry> -</row> - -<row> - <entry>Tiskový server</entry> - <entry>&task-print-inst;</entry> - <entry>&task-print-dl;</entry> - <entry>&task-print-tot;</entry> -</row> - -<row> - <entry>SSH server</entry> - <entry>&task-ssh-inst;</entry> - <entry>&task-ssh-dl;</entry> - <entry>&task-ssh-tot;</entry> -</row> - -</tbody> -</tgroup></informaltable> - -</para><para> - -Instalujete-li v jiném jazyce než angličtině, je možné, že -<command>tasksel</command> automaticky nainstaluje -<firstterm>lokalizační úlohu</firstterm> pro daný jazyk. Velikost -lokalizační úlohy závisí na tom, co do ní její tvůrci umístili za -balíky. - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/appendix/gpl.xml b/cs/appendix/gpl.xml deleted file mode 100644 index adce5487e..000000000 --- a/cs/appendix/gpl.xml +++ /dev/null @@ -1,516 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 38979 --> - - <appendix id="appendix-gpl"> - <title>Český překlad GNU General Public License</title> - -<abstract> -<para> - -This is an unofficial translation of the GNU General Public License -into Czech. It was not published by the Free Software Foundation, and -does not legally state the distribution terms for software that uses -the GNU GPL — only the -original <ulink url="&url-gnu-copyleft;">English text</ulink> of the -GNU GPL does that. However, we hope that this translation will help -Czech speakers to better understand the GNU GPL. - -</para><para> - -Tento text je neoficiálním překladem GNU General Public License (GNU -GPL). Nebyl vydán nadací Free Software Foundation a nevyjadřuje právní -podstatu podmínek pro šíření softwaru používajícího GNU GPL — -tomuto účelu slouží výhradně -původní <ulink url="&url-gnu-copyleft;">anglická verze</ulink> GNU -GPL. Přesto doufáme, že tento překlad pomůže českým čtenářům lépe -porozumět licenci GNU GPL. - -</para> -</abstract> - -<para> - -Český překlad verze 2, červen 1991 - -</para><para> - -Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc. -51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA. - -</para><para> - -Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto licenčního dokumentu -jsou dovoleny komukoliv, jeho změny jsou však zakázány. - -</para> - - <simplesect> - <title>Preambule</title> -<para> - -Softwarové licence jsou většinou navrženy tak, že vám odebírají právo -svobodného sdílení a úprav programů. Smyslem GNU General Public -License je naproti tomu zaručit svobodu ke sdílení a úpravám -svobodného softwaru — pro zajištění svobodného přístupu k tomuto -softwaru pro všechny jeho uživatele. Tato General Public License se -vztahuje na většinu softwaru nadace Free Software Foundation a na -jakýkoli jiný program, jehož autor se přikloní k jejímu -používání. (Některý další software od Free Software Foundation je -namísto toho pokryt GNU Lesser General Public License.) Můžete ji -rovněž použít pro své programy. - -</para><para> - -Pokud mluvíme o svobodném softwaru, máme na mysli svobodu, nikoliv -cenu. Naše General Public License je navržena pro zajištění toho, že -můžete svobodně šířit kopie svobodného softwaru (a účtovat si poplatek -za tuto službu, pokud chcete), že obdržíte zdrojový kód anebo jej -můžete získat, pokud ho chcete, že můžete tento software modifikovat -nebo jeho části použít v nových svobodných programech; a že víte, že -tyto věci smíte dělat. - -</para><para> - -Abychom mohli chránit vaše práva, musíme vytvořit omezení, která -zakáží komukoli vám tato práva odepírat nebo vás žádat, abyste se -těchto práv vzdali. Tato omezení se promítají do jistých povinností, -kterým musíte dostát, pokud šíříte kopie dotyčného softwaru anebo ho -modifikujete. - -</para><para> - -Například, šíříte-li kopie takového programu, ať již zdarma nebo za -poplatek, musíte poskytnout příjemcům všechna práva, která máte -sami. Musíte zaručit, že příjemci rovněž dostanou anebo mohou získat -zdrojový kód. A musíte jim ukázat tyto podmínky, aby znali svá práva. - -</para><para> - -Vaše práva chráníme ve dvou krocích: (1) autorizací softwaru -a (2) nabídkou této licence, která vám dává právoplatné svolení -ke kopírování, šíření a modifikaci softwaru. - -</para><para> - -Kvůli ochraně každého autora i nás samotných chceme zajistit, aby -každý chápal skutečnost, že pro svobodný software neplatí žádné -záruky. Je-li software někým jiným modifikován a poslán dále, chceme, -aby příjemci věděli, že to, co mají, není originál, takže jakékoliv -problémy vnesené jinými se neodrazí na reputaci původních autorů. - -</para><para> - -Konečně, každý svobodný program je neustále ohrožen softwarovými -patenty. Přejeme si zamezit nebezpečí, že redistributoři svobodného -programu obdrží samostatně patentová osvědčení a tím učiní program -vázaným. Abychom tomu zamezili, deklarovali jsme, že každý patent musí -být buď vydán s tím, že umožňuje každému svobodné užití, anebo nesmí -být vydán vůbec. - -</para><para> - -Přesná ustanovení a podmínky pro kopírování, šíření a modifikaci jsou -uvedeny dále. - -</para> - </simplesect> - - <simplesect> - <title>GNU GENERAL PUBLIC LICENSE</title> -<para> - -<emphasis role="bold">USTANOVENÍ A PODMÍNKY PRO KOPÍROVÁNÍ, DISTRIBUCI -A MODIFIKACI</emphasis> - -</para><para> - -<emphasis role="bold">0.</emphasis> -Tato licence se vztahuje na kterýkoliv program či jiné dílo, které -obsahuje zmínku, umístěnou v něm držitelem autorských práv, o tom, že -dílo může být šířeno podle ustanovení GNU General Public -License. V dalším textu znamená <quote>program</quote> každý takový -program nebo dílo a <quote>dílo založené na programu</quote> znamená -buď program samotný anebo každé jiné dílo z něj odvozené, které -podléhá autorskému zákonu: tím se míní dílo obsahující program nebo -jeho část, buď doslovně anebo s modifikacemi, popřípadě v překladu do -jiného jazyka. (Nadále je překlad zahrnován bez omezení pod pojem -<quote>modifikace</quote>.) Každý uživatel licence je označován jako -<quote>vy</quote>. - -</para><para> - -Jiné činnosti než kopírování, šíření a modifikace nejsou touto licencí -pokryty; sahají mimo její rámec. Akt spuštění programu není omezen -a výstup z programu je pokryt pouze tehdy, jestliže obsah výstupu -tvoří dílo založené na programu (nezávisle na tom, zda bylo vytvořeno -činností programu). Posouzení platnosti předchozí věty závisí na tom, -co program dělá. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">1.</emphasis> -Smíte kopírovat a šířit doslovné kopie zdrojového kódu programu tak, -jak jste jej obdrželi a na libovolném médiu, za předpokladu, že na -každé kopii viditelně a náležitě zveřejníte zmínku o autorských -právech a absenci záruky; ponecháte nedotčené všechny zmínky -vztahující se k této licenci a k absenci záruky; a dáte každému -příjemci spolu s programem kopii této licence. - -</para><para> - -Za fyzický akt přenesení kopie můžete žádat poplatek a podle vlastního -uvážení můžete nabídnout za poplatek záruční ochranu. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">2.</emphasis> -Můžete modifikovat svou kopii či kopie programu anebo kterékoliv jeho -části, a tak vytvořit dílo založené na programu a kopírovat -a rozšiřovat takové modifikace či dílo podle podmínek paragrafu 1 výše -za předpokladu, že splníte všechny tyto podmínky: - -</para><orderedlist numeration="loweralpha"><listitem><para> - -Modifikované soubory musíte opatřit zřetelnou zmínkou uvádějící, že -jste soubory změnili a také uvést datum každé změny. - -</para></listitem><listitem><para> - -Musíte umožnit, aby jakékoliv vámi publikované či rozšiřované dílo, -které obsahuje zcela nebo zčásti program nebo jakoukoli jeho část, -popřípadě je z programu nebo jeho části odvozeno, mohlo být jako celek -bezplatně poskytnuto každé třetí osobě v souladu s ustanoveními této -licence. - -</para></listitem><listitem><para> - -Pokud modifikovaný program pracuje normálně tak, že čte interaktivně -povely, musíte zajistit, že při nejběžnějším způsobu jeho spuštění -vytiskne nebo zobrazí hlášení zahrnující příslušnou zmínku o autorském -právu a uvede, že neexistuje žádná záruka (nebo případně, že záruku -poskytujete vy), a že uživatelé mohou za těchto podmínek program -redistribuovat, a musí uživateli sdělit, jakým způsobem může -nahlédnout do kopie této licence. (Výjimka: v případě, že sám program -je interaktivní, avšak žádné takové hlášení nevypisuje, nepožaduje se, -aby vaše dílo založené na programu takové hlášení vypisovalo.) - -</para></listitem></orderedlist><para> - -Tyto požadavky se vztahují k modifikovanému dílu jako celku. Pokud lze -identifikovat části takového díla, které zřejmě nejsou odvozeny -z programu a mohou být samy o sobě rozumně považovány za nezávislá -a samostatná díla, pak se tato licence a její ustanovení nevztahují na -tyto části, jsou-li šířeny jako nezávislá díla. Avšak jakmile tytéž -části rozšiřujete jako část celku, jímž je dílo založené na programu, -musí být rozšiřování tohoto celku podřízeno ustanovením této licence -tak, že povolení poskytnutá dalším uživatelům se rozšíří na celé dílo, -tedy na všechny jeho části bez ohledu na to, kdo kterou část napsal. - -</para><para> - -Smyslem tohoto paragrafu tedy není získání práv na dílo zcela napsané -vámi ani popírání vašich práv vůči němu; skutečným smyslem je výkon -práva na řízení distribuce odvozených nebo kolektivních děl založených -na programu. - -</para><para> - -Pouhé spojení jiného díla, jež není na programu založeno, s programem -(anebo dílem založeným na programu) na paměťovém nebo distribučním -médiu neuvazuje toto jiné dílo do působnosti této licence. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">3.</emphasis> -Můžete kopírovat a rozšiřovat program (nebo dílo na něm založené, viz -paragraf 2) v objektové anebo spustitelné podobě podle ustanovení -paragrafů 1 a 2 výše, pokud splníte některou z následujících -náležitostí: - -</para><orderedlist numeration="loweralpha"><listitem><para> - -Doprovodíte jej zdrojovým kódem ve strojově čitelné formě. Zdrojový -kód musí být rozšiřován podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výše, -a to na médiu běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo - -</para></listitem><listitem><para> - -Doprovodíte jej písemnou nabídkou s platností nejméně tři roky, -podle níž poskytnete jakékoli třetí straně, za poplatek nepřevyšující -vaše výdaje vynaložené na fyzickou výrobou zdrojové distribuce, -kompletní strojově čitelnou kopii odpovídajícího zdrojového kódu, jenž -musí být šířen podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výše na médiu -běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo - -</para></listitem><listitem><para> - -Doprovodíte jej informacemi, které jste dostali ohledně nabídky na -poskytnutí zdrojového kódu. (Tato alternativa je povolena jen pro -nekomerční šíření a jenom tehdy, pokud jste obdržel program -v objektovém nebo spustitelném tvaru spolu s takovou nabídkou, -v souladu s položkou b výše.) - -</para></listitem></orderedlist><para> - -Zdrojový kód k dílu je nejvhodnější formou díla z hlediska jeho -případných modifikací. Pro dílo ve spustitelném tvaru znamená úplný -zdrojový kód veškerý zdrojový kód pro všechny moduly, které obsahuje, -plus jakékoli další soubory pro definici rozhraní, plus dávkové -soubory potřebné pro kompilaci a instalaci spustitelného -programu. Zvláštní výjimkou jsou však ty softwarové komponenty, které -jsou normálně šířeny (buď ve zdrojové nebo binární formě) s hlavními -součástmi operačního systému, na němž spustitelný program běží -(tj. s překladačem, jádrem apod.). Tyto komponenty nemusí být šířeny -se zdrojovým kódem, pokud ovšem komponenta sama nedoprovází -spustitelnou podobu díla. - -</para><para> - -Je-li šíření objektového nebo spustitelného kódu činěno nabídkou -přístupu ke kopírování z určitého místa, potom se za distribuci -zdrojového kódu počítá i nabídnutí ekvivalentního přístupu ke -kopírování zdrojového kódu ze stejného místa, byť přitom nejsou třetí -strany nuceny ke zkopírování zdrojového kódu spolu s objektovým. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">4.</emphasis> -Nesmíte kopírovat, modifikovat, poskytovat sublicence anebo šířit -program jiným způsobem než výslovně uvedeným v této licenci. Jakýkoli -jiný pokus o kopírování, modifikování, poskytnutí sublicence anebo -šíření programu je neplatný a automaticky ukončí vaše práva daná touto -licencí. Strany, které od vás obdržely kopie anebo práva v souladu -s touto licencí, však nemají své licence ukončeny, dokud se jim plně -podřizují. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">5.</emphasis> -Není vaší povinností tuto licenci přijmout, protože jste ji -nepodepsal. Nic jiného vám však nedává možnost kopírovat nebo šířit -program nebo odvozená díla. V případě, že tuto licenci nepřijmete, -jsou tyto činnosti zákonem zakázány. Tím pádem modifikací anebo -šířením programu (anebo každého díla založeného na programu) -vyjadřujete své podřízení se licenci a všem jejím ustanovením -a podmínkám pro kopírovaní, modifikování a šíření programu a děl na -něm založených. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">6.</emphasis> -Pokaždé, když redistribuujete program (nebo dílo založené na -programu), získává příjemce od původního držitele licence právo -kopírovat, modifikovat a šířit program v souladu s těmito ustanoveními -a podmínkami. Nesmíte klást žádné další překážky výkonu zde zaručených -příjemcových práv. Nejste odpovědný za vymáhání dodržování této -licence třetími stranami. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">7.</emphasis> -Jsou-li vám z rozhodnutí soudu, obviněním z porušení patentu nebo -z jakéhokoli jiného důvodu (nejen v souvislosti s patenty) uloženy -takové podmínky (ať již příkazem soudu, smlouvou nebo jinak), které se -vylučují s podmínkami této licence, nejste tím osvobozen od podmínek -této licence. Pokud nemůžete šířit program tak, abyste vyhověl zároveň -svým závazkům vyplývajícím z této licence a jiným platným závazkům, -nesmíte jej v důsledku toho šířit vůbec. Pokud by například patentové -osvědčení nepovolovalo bezplatnou redistribuci programu všemi, kdo -vaším přičiněním získají přímo nebo nepřímo jeho kopie, pak by jediný -možný způsob jak vyhovět zároveň patentovému osvědčení i této licenci -spočíval v ukončení distribuce programu. - -</para><para> - -Pokud by se za nějakých specifických okolností jevila některá část -tohoto paragrafu jako neplatná nebo nevynutitelná, považuje se za -směrodatnou rovnováha vyjádřená tímto paragrafem a paragraf jako celek -se považuje za směrodatný za jiných okolností. - -</para><para> - -Smyslem tohoto paragrafu není navádět vás k porušování patentů či -jiných ustanovení vlastnického práva, anebo tato ustanovení -zpochybňovat; jediným jeho smyslem je ochrana integrity systému šíření -svobodného softwaru, který je podložen veřejnými licenčními -předpisy. Mnozí lidé poskytli své příspěvky do širokého okruhu -softwaru šířeného tímto systémem, spolehnuvše se na jeho důsledné -uplatňování; záleží na autorovi/dárci, aby rozhodl, zda si přeje šířit -software pomocí nějakého jiného systému a žádný uživatel licence -nemůže takové rozhodnutí zpochybňovat. - -</para><para> - -Smyslem tohoto paragrafu je zevrubně osvětlit to, co je považováno za -důsledek plynoucí ze zbytku této licence. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">8.</emphasis> -Pokud je šíření či použití programu v některých zemích omezeno buď -patenty anebo autorsky chráněnými rozhraními, může držitel původních -autorských práv, který svěřuje program do působnosti této licence, -přidat výslovné omezení pro geografické šíření, vylučující takové -země, takže šíření je povoleno jen v těch zemích nebo mezi těmi -zeměmi, které nejsou tímto způsobem vyloučeny. Tato licence zahrnuje -v tomto případě takové omezení přesně tak, jako by bylo zapsáno -v textu této licence. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">9.</emphasis> -Free Software Foundation může čas od času vydávat upravené nebo nové -verze General Public License. Takové nové verze se budou svým duchem -podobat současné verzi, v jednotlivostech se však mohou lišit -s ohledem na nové problémy či zájmy. Každé verzi je přiděleno -rozlišující číslo verze. Pokud program specifikuje číslo verze, která -se na něj vztahuje, a <quote>všechny následující verze</quote>, můžete -se podle uvážení řídit ustanoveními a podmínkami buďto oné konkrétní -verze anebo kterékoliv následující verze, kterou vydala Free Software -Foundation. Jestliže program nespecifikuje číslo verze této licence, -můžete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software Foundation -vydala. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">10.</emphasis> -Pokud si přejete zahrnout části programu do jiných svobodných -programů, jejichž distribuční podmínky jsou odlišné, zašlete autorovi -žádost o povolení. V případě softwaru, k němuž vlastní autorská práva -Free Software Foundation, napište Free Software Foundation; někdy -činíme výjimky ze zde uvedených ustanovení. Naše rozhodnutí bude -vedeno dvěma cíli: zachováním svobodné povahy všech odvozenin našeho -svobodného softwaru a podporou sdílení a opětovného využití softwaru -obecně. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">ZÁRUKA SE NEPOSKYTUJE</emphasis> - -</para><para> - -<emphasis role="bold">11.</emphasis> -Vzhledem k bezplatnému poskytnutí licence k programu se na program -nevztahuje žádná záruka, a to v míře povolené platným zákonem. pokud -není písemně stanoveno jinak, poskytují držitelé autorských práv -popřípadě jiné strany program <quote>tak, jak je</quote>, bez záruky -jakéhokoli druhu, ať výslovné nebo vyplývající, včetně, ale nikoli -jen, záruk prodejnosti a vhodnosti pro určitý účel. Pokud jde -o kvalitu a výkonnost programu, leží veškeré riziko na vás. pokud by -se u programu projevily závady, padají náklady za všechnu potřebnou -údržbu, opravu či nápravu na váš vrub. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">12.</emphasis> -V žádném případě, s výjimkou toho, když to vyžaduje platný zákon, -anebo když to bylo písemně odsouhlaseno, vám nebude žádný z držitelů -autorských práv ani žádná jiná strana, která smí modifikovat či šířit -program v souladu s předchozími ustanoveními, odpovědni za škody, -včetně všech obecných, speciálních, nahodilých nebo následných škod -vyplývajících z užívání anebo neschopnosti užívat programu (včetně, -ale nikoli jen, ztráty nebo zkreslení dat, nebo trvalých škod -způsobených vám nebo třetím stranám, nebo selhání funkce programu -v součinnosti s jinými programy), a to i v případě, že takový držitel -autorských práv nebo jiná strana byli upozorněni na možnost takových -škod. - -</para><para> - -<emphasis role="bold">KONEC USTANOVENÍ A PODMÍNEK</emphasis> - -</para> - </simplesect> - - <simplesect> - <title>Jak uplatnit tato ustanovení na vaše nové programy</title> -<para> - -Pokud vyvinete nový program a chcete, aby byl veřejnosti co nejvíce -k užitku, můžete toho nejlépe dosáhnout tím, že jej prohlásíte za -svobodný software, který může kdokoliv redistribuovat a měnit za zde -uvedených podmínek. - -</para><para> - -K tomu stačí připojit k programu následující údaje. Nejbezpečnější -cestou je jejich připojení na začátek každého zdrojového souboru, čímž -se nejúčinněji sdělí vyloučení záruky; a v každý souboru by pak měla -být přinejmenším řádka s <quote>copyrightem</quote> a odkaz na místo, -kde lze nalézt úplné údaje. - -<informalexample><screen> -<replaceable>řádka se jménem programu a nástinem toho, co dělá.</replaceable> -Copyright (C) <replaceable>rok jméno autora</replaceable> - -Tento program je svobodný software; můžete jej šířit a modifikovat -podle ustanovení GNU General Public License, vydávané Free Software -Foundation; a to buď verze 2 této licence anebo (podle vašeho uvážení) -kterékoli pozdější verze. - -Tento program je rozšiřován v naději, že bude užitečný, avšak BEZ -JAKÉKOLI ZÁRUKY; neposkytují se ani odvozené záruky PRODEJNOSTI anebo -VHODNOSTI PRO URČITÝ ÚČEL. Další podrobnosti hledejte ve GNU General -Public License. - -Kopii GNU General Public License jste měli obdržet spolu s tímto -programem; pokud se tak nestalo, napište o ni Free Software -Foundation, Inc., 51 Franklin Street, Fifth Floor, Boston, -MA 02110-1301, USA. -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Připojte rovněž informaci o tom, jak je možné se s vámi spojit -elektronickou a papírovou poštou. - -</para><para> - -Pokud je program interaktivní, zařiďte, aby se při startu -v interaktivním módu vypsalo hlášení podobné tomuto: - -<informalexample><screen> -Gnomovision verze 69, Copyright (C) <replaceable>rok jméno autora</replaceable>. - -Program Packal je absolutně bez záruky; podrobnosti se dozvíte -zadáním `show w'. - -Toto je svobodný software a jeho šíření za jistých podmínek je vítáno; -podrobnosti získáte zadáním `show c'. -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Hypotetické povely `show w' a `show c' by měly zobrazit příslušné -pasáže General Public License. Odpovídající povely ovšem nemusí být -právě `show w' a `show c'; mohou to být třeba stisky tlačítka na myši -nebo položky v menu — cokoliv, co se do vašeho programu hodí. - -</para><para> - -Pokud je to nutné, měli byste také přimět svého zaměstnavatele -(jestliže pracujete jako programátor) nebo představitele vaší školy, -je-li někdo takový, k tomu, aby podepsal <quote>zřeknutí se autorských -práv</quote>. Zde je vzor; jména pozměňte: - -<informalexample><screen> -Jojotechna, a.s., se tímto zříká veškerého zájmu o autorská práva -k programu `Packal' (překladač s nakladačem) napsanému Jakubem -Programátorem. - -<replaceable>Tomáš Ředitel - podpis, 1. dubna 1989</replaceable> - -Tomáš Ředitel, více než prezident -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Tato General Public License neumožňuje zahrnutí vašeho programu do -jiných než svobodných programů. Je-li váš program knihovnou -podprogramů, můžete zvážit, zda je užitečné umožnit sestavování -i vázaných aplikačních programů s vaší knihovnou. V takovém případě -použijte GNU Lesser General Public License namísto této licence. - -</para> - </simplesect> -</appendix> diff --git a/cs/appendix/plip.xml b/cs/appendix/plip.xml deleted file mode 100644 index a3db22275..000000000 --- a/cs/appendix/plip.xml +++ /dev/null @@ -1,182 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70701 --> - - <sect1 id="plip" arch="x86"> - <title>Jak nainstalovat &debian-gnu; přes paralelní port (PLIP)</title> - -<para> - -Tato část vysvětluje instalaci &debian;u na počítači bez ethernetové -karty, ale na kterém funguje paralelní port, přes který je připojen -druhý počítač (brána) pomocí nullmodemového kabelu. Počítač sloužící -jako brána by měl být připojen do sítě, která obsahuje zrcadlo &debian;u -(např. Internet). - -</para><para> - -V příkladu použijeme pro PLIP spojení k bráně IP adresy 192.168.0.1 -a 192.168.0.2. Pokud tyto kolidují s adresami vaší lokální sítě, -zvolte si nějaké vhodnější. Brána je do Internetu připojena pomocí -vytáčeného připojení (ppp0). - -</para><para> - -PLIP připojení, které během instalace vytvoříme, bude dostupné i po -restartu do nainstalovaného systému (viz <xref linkend="boot-new"/>). - -</para><para> - -Před začátkem instalace byste měli zkontrolovat nastavení BIOSu -a poznamenat si přerušení (IRQ) a bázovou VV adresu (IO base address) -paralelních portů na obou spojovaných systémech. Nejběžnější hodnoty -jsou <literal>io=0x378</literal> a <literal>irq=7</literal>. - -</para> - - <sect2> - <title>Požadavky</title> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Cílový počítač <emphasis>nahepc</emphasis>, na který budeme instalovat. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Instalační média, viz <xref linkend="installation-media"/>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Pomocný počítač <emphasis>earthsimulator</emphasis> připojený -k Internetu, který bude sloužit jako brána. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Nullmodemový kabel DB-25. Podrobnosti o kabelu naleznete v <ulink -url="&url-plip-install-howto;">PLIP-Install-HOWTO</ulink> společně -s návodem, jak si můžete tento kabel vyrobit vlastními silami. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - - </sect2> - - <sect2> - <title>Nastavení stroje earthsimulator</title> -<para> - -Následujíc skript ukazuje možné nastavení earthsimulatoru jako brány -do Internetu pomocí ppp0. - -<informalexample><screen> -#!/bin/sh - -# Odstraníme z jádra následující moduly, abychom se vyhnuli -# konfliktům a abychom je mohli nastavit ručně. -modprobe -r lp parport_pc -modprobe parport_pc io=<replaceable>0x378</replaceable> irq=<replaceable>7</replaceable> -modprobe plip - -# Nastavení rozhraní plip (zde je to plip0, viz dmesg | grep plip) -ifconfig <replaceable>plip0 192.168.0.2</replaceable> pointopoint <replaceable>192.168.0.1</replaceable> netmask 255.255.255.255 up - -# Nastavení brány -modprobe iptable_nat -iptables -t nat -A POSTROUTING -o <replaceable>ppp0</replaceable> -j MASQUERADE -echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2> - <title>Instalace na nahepc</title> -<para> - -Zaveďte systém z instalačních médií v expertním režimu (např. na -zaváděcí výzvě zadejte <userinput>expert</userinput>) a poté během -instalace odpovězte na následující otázky naznačeným způsobem. -Potřebujete-li předat modulům jádra nějaké parametry, můžete tak -učinit rovněž na zaváděcí výzvě. Například pro zavedení instalátoru -a nastavení parametrů <quote>io</quote> a <quote>irq</quote> modulu -parport_pc zadejte: - -<informalexample><screen> -<userinput>expert parport_pc.io=<replaceable>0x378</replaceable> parport_pc.irq=<replaceable>7</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - -<orderedlist> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Nahrát komponenty instalátoru z CD</guimenuitem> - -</para><para> - -Ze seznamu vyberte možnost <userinput>plip-modules</userinput>; tím se -instalačnímu systému zpřístupní ovladače pro PLIP. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Rozpoznat síťový hardware</guimenuitem> - -</para> - - <itemizedlist> - <listitem><para> - -Pokud nahepc <emphasis>obsahuje</emphasis> síťové karty, zobrazí se -seznam modulů pro všechny rozpoznané karty. Trváte-li na použití PLIP, -musíte všechny vybrané moduly odznačit. Samozřejmě že pokud nejsou -rozpoznány žádné karty, seznam se nezobrazí. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Protože nebyly nalezeny/vybrány žádné síťové karty, instalační systém -vás požádá o výběr vhodného modulu s ovladačem. Vyberte modul -<userinput>plip</userinput>. - - </para></listitem> - </itemizedlist> - -</listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Nastavit síť</guimenuitem> - - <itemizedlist> - <listitem><para> - -Automaticky nastavit síť přes DHCP: Ne - - </para></listitem> - <listitem><para> - -IP adresa: <userinput><replaceable>192.168.0.1</replaceable></userinput> - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Point-to-point adresa: -<userinput><replaceable>192.168.0.2</replaceable></userinput> - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Adresy jmenných serverů: můžete zadat stejnou hodnotu, jako máte na -earthsimulatoru (viz soubor <filename>/etc/resolv.conf</filename>) - - </para></listitem> - </itemizedlist> - -</para></listitem> -</orderedlist> - - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/appendix/pppoe.xml b/cs/appendix/pppoe.xml deleted file mode 100644 index c2fa144fd..000000000 --- a/cs/appendix/pppoe.xml +++ /dev/null @@ -1,104 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64829 --> - - <sect1 id="pppoe" arch="not-s390"> - <title>Jak nainstalovat &debian-gnu; pomocí PPP přes Ethernet (PPPoE)</title> - -<para> - -V některých zemích (např. v České republice) se mezi poskytovatelem -širokopásmového připojení k Internetu pomocí ADSL nebo kabelové -televize a koncovým zákazníkem běžně používá protokol PPP přes -Ethernet (PPPoE). Použití PPPoE během instalace není v běžném -instalátoru podporováno, ale podpora existuje a stačí ji zapnout. Tato -kapitola vysvětluje jak. - -</para><para> - -PPPoE spojení vytvořené během instalace bude k dispozici i po restartu -do nového systému (viz <xref linkend="boot-new"/>). - -</para><para> - -Abyste mohli během instalace nastavit a využít PPPoE, musíte k -instalaci použít obraz některého z dostupných CD/DVD. Ostatní způsoby -instalace (zavádění ze sítě<phrase condition="supports-floppy-boot"> -nebo z disket</phrase>) PPPoE nepodporují. - -</para><para> - -Instalace pomocí PPPoE je téměř shodná s ostatními instalacemi, drobné -rozdíly jsou zachyceny v následujících bodech. - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Instalační systém zaveďte se zaváděcím parametrem -<userinput>modules=ppp-udeb</userinput><footnote arch="x86"><para> - -Více informací o použití zaváděcích parametrů naleznete v části -<xref linkend="boot-screen"/>. - -</para></footnote>. Tímto zajistíte, aby se automaticky zavedla -komponenta zodpovědná za nastavení PPPoE -(<classname>ppp-udeb</classname>). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Stejně jako v běžné instalaci projděte nastavením jazyka, země, -klávesnice a zavedením dodatečných komponent instalačního -systému<footnote><para> - -V tomto kroku se nahraje komponenta -<classname>ppp-udeb</classname>. Instalujete-li se střední nebo nízkou -prioritou (expertní režim), můžete zde ručně zvolit -<classname>ppp-udeb</classname> a nemusíte používat zaváděcí parametr -<quote>modules</quote> z předchozího kroku. - -</para></footnote>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Dalším krokem je rozpoznání síťového hardwaru v systému. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Poté se spustí vlastní nastavení PPPoE. Instalační systém postupně -zkusí na každém rozpoznaném ethernetovém rozhraní nalézt PPPoE -koncentrátor (to je typ serveru, který se stará o PPPoE spojení). - -</para><para> - -Je možné, že se koncentrátor nepodaří nalézt na první pokus. To se -občas stává na pomalých nebo hodně zatížených sítích, případně u -porouchaných serverů. Opakovaný pokus o nalezení koncentrátoru -většinou bývá úspěšný. Pro opakování vyberte z hlavního menu instačního -systému -položku <guimenuitem>Nastavit a spustit PPPoE spojení</guimenuitem>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Po nalezení koncentrátoru budete dotázáni na přihlašovací informace -(PPPoE jméno uživatele a heslo). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -V tomto okamžiku se instalační systém pokusí navázat PPPoE -spojení. Jestliže byly zadané informace správné, PPPoE spojení se -nastaví a bude k dispozici po zbytek instalace. Pokud jste zadali -chybné přihlašovací informace, nebo pokud se vyskytne nějaká jiná -chyba, instalace se zastaví, ale stále budete mít možnost se vrátit do -hlavního menu a zkusit krok zopakovat; stačí znovu vybrat možnost -<guimenuitem>Nastavit a spustit PPPoE spojení</guimenuitem>. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - - </sect1> diff --git a/cs/appendix/preseed.xml b/cs/appendix/preseed.xml deleted file mode 100644 index 2d9f0dd9a..000000000 --- a/cs/appendix/preseed.xml +++ /dev/null @@ -1,1842 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70701 --> - -<!-- -Be carefull with the format of this file as it is parsed to generate -the example preconfiguration file. -In that file all text between <informalexample> tags that have the -attribute 'role="example"' set is included, except if a 'condition' -attribute is in force that does not match the specified release or if an -'arch' attribute is in force that does not match the specified architecture. - -Currently only a single variant of the example file is generated (for i386). ---> - -<appendix id="appendix-preseed"> -<title>Automatizování instalací pomocí přednastavení</title> - -<para> - -Tento dodatek vysvětluje taje a záludnosti přednastavení odpovědí na -otázky &d-i;u za účelem zautomatizování instalačního procesu. - -</para><para> - -Útržky konfigurace použité v této části jsou také dostupné jako -samostatný soubor na &urlset-example-preseed;. - -</para> - - <sect1 id="preseed-intro"> - <title>Úvod</title> -<para> - -Přednastavení nabízí možnost předem odpovědět na otázky, které se ptá -instalační program. Díky tomu pak nemusíte do většiny instalací -zasahovat a dokonce můžete využít některých vlastností, které jinak -nejsou dostupné. - -</para><para> - -Přednastavení není povinné. Použijete-li prázdný soubor s odpověďmi, -instalace bude probíhat úplně stejně jako při běžné instalaci. Každá -otázka, kterou přednastavíte, jistým způsobem odchýlí instalaci od -standardní cesty. - -</para> - - <sect2 id="preseed-methods"> - <title>Způsoby přednastavení</title> -<para> - -Přednastavení existuje ve třech variantách: -<firstterm>initrd</firstterm>, <firstterm>soubor</firstterm> -a <firstterm>síť</firstterm>. Initrd funguje s každým typem instalace, -podporuje přednastavení více odpovědí, ovšem vyžaduje nejvíce příprav. -Přednastavení přes lokální soubor nebo přes síť se používají pro různé -typy instalací. - -</para><para> - -Následující tabulka ukazuje, které způsoby přednastavení fungují -s kterými způsoby instalací. - -<informaltable> -<tgroup cols="4"> -<thead> -<row> - <entry>Způsob instalace</entry> - <entry>initrd</entry> - <entry>soubor</entry> - <entry>síť</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry>CD/DVD</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ano<footnote id="apx-ps-net"><para> - - Ovšem pouze pokud máte přístup k síti a správně nastavíte - <literal>preseed/url</literal>. - - </para></footnote></entry> -</row><row> - <entry>zavedení ze sítě</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ne</entry> - <entry>ano</entry> -</row><row> - <entry>z pevného disku <phrase condition="bootable-usb">(včetně usb klíčenky)</phrase></entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ano<footnoteref linkend="apx-ps-net"/></entry> -</row><row condition="supports-floppy-boot"> - <entry>z disket (cd ovladače)</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ano<footnoteref linkend="apx-ps-net"/></entry> -</row><row condition="supports-floppy-boot"> - <entry>z disket (síťové ovladače)</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ne</entry> - <entry>ano</entry> -</row><row arch="s390"> - <entry>obecná</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>ne</entry> - <entry>ano</entry> -</row> -</tbody> - -</tgroup></informaltable> - -</para><para> - -U jednotlivých způsobů přednastavení je významný okamžik, kdy je -soubor nahrán a zpracován. Pro initrd to je okamžitě po startu -instalace, ještě před první otázkou. Přednastavení pomocí zaváděcích -parametrů jádra se děje hned poté a je tedy možné přepsat odpověd -nachystanou v initrd přidáním parametru na příkazovou řádku jádra -(buď v konfiguračním souboru zavaděče, nebo ručně při zavádění). -Přednastavení v lokálním souboru se načte po připojení CD nebo jeho -obrazu. Přednastavení ze sítě je evidentně dostupné až po nastavení -sítě. - -</para><para> - -Prakticky to znamená, že přednastavení pomocí souboru a sítě se -nahraje zobrazí až po zodpovězení otázek ohledně jazyka, země -a klávesnice. (V případě přednastavení ze sítě navíc až po všech -otázkách týkajících se síťového nastavení.) Instalujete-li se střední -nebo nízkou prioritou, do cesty se vám připletou ještě otázky ohledně -rozpoznávání hardwaru. - -</para><para> - -Abyste mohli přednastavit i otázky, které se zobrazují před nahráním -souboru s přednastavením, můžete využít zaváděcí parametry jádra, viz -část <xref linkend="preseed-bootparms"/>. - -</para><para> - -Jinou možností, jak se vyhnout otázkám, které se zobrazují před -nahráním souboru s přednastavením, je spustit instalátor -v <quote>automatickém</quote> režimu. Tím se odsunou všechny brzké -otázky až za okamžik nahození sítě a navíc se zobrazí jen otázky s -kritickou prioritou, což odfiltruje několik zbytečných -otázek. Podrobnosti naleznete v <xref linkend="preseed-auto"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-limitations"> - <title>Omezení</title> -<para> - -Přestože takto můžete přednastavit většinu otázek &d-i;u, existuje -několik výjimek. Při dělení disku musíte rozdělit buď celý disk, nebo -použít stávající volné místo — není možné použít existující -oblasti. - -</para> - </sect2> - -<!-- Joeyh feels this is too technical, so leave it out for now - <sect2 id="preseed-debconf"> - <title>Základy debconfu</title> -<para> - -Přednastavení využívá možností <classname>debconf</classname>u, což je -v &debian;u preferovaný způsob interakce balíků s uživatelem a tvoří -jádro instalačního systému. V <classname>debconf</classname>u jsou -otázky a dialogy založeny na <firstterm>šablonách</firstterm>. Pro -různé typu otázek existují různé typy šablon. Samotné otázky se -<quote>generují</quote> z šablon přímo za běhu a několik otázek může -sdílet stejnou šablonu. - -</para><para> - -Pro přednastavení jsou relevantní následující typy šablon. - -</para> - -<itemizedlist spacing="compact"> -<listitem><para> - string: umožňuje uživateli zadat libovolnou hodnotu -</para></listitem> -<listitem><para> - password: podobné jako string, ovšem zadaná hodnota se nezobrazuje -</para></listitem> -<listitem><para> - boolean: pro typ otázek ano/ne nebo pravda/nepravda -</para></listitem> -<listitem><para> - select: umožňuje uživateli vybrat hodnotu ze seznamu -</para></listitem> -<listitem><para> - multiselect: umožňuje uživateli vybrat ze seznamu více hodnot -</para></listitem> -<listitem><para> - note: používá se pro zobrazení nějaké zprávy -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -V &d-i;u jsou šablony uloženy v čitelném souboru -<filename>/var/cache/debconf/templates.dat</filename>. Tento soubor -obsahuje původní text a všechny překlady. Volitelně též může obsahovat -výchozí hodnotu šablony. Text může obsahovat proměnné, které se za -běhu nahradí příslušnou hodnotou. - -</para><para> - -Dalším čitelným souborem je -<filename>/var/cache/debconf/questions.dat</filename>, který se -používá pro uložení hodnot proměnných a zadaných odpovědí. Otázka se -vždy odkazuje na šablonu, která se používá pro dotaz. Ze zřejmých -bezpečnostních důvodů se odpovědi na otázky typu -<quote>password</quote> ukládají do samostatného souboru (ve stejném -adresáři), který ovšem může číst pouze uživatel root. - -</para> - </sect2> ---> -<!-- - <sect2 id="preseed-hooks"> - <title>Spouštění vlastních příkazů během instalace</title> -<para> - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - <userinput>preseed/early_command</userinput>: spustí se okamžitě po - načtení souboru s přednastavením -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>preseed/late_command</userinput>: spustí se na závěr - instalace těsně před restartem, ale ještě před odpojením souborového - systému <filename>/target</filename> -</para></listitem> -</itemizedlist> - - </sect2> - ---> - </sect1> - - <sect1 id="preseed-using"> - <title>Použití</title> -<para> - -Nejprve samozřejmě musíte vytvořit soubor s přednastavením a umístit -jej na vhodné místo, odkud jej budete používat. O vytvoření souboru se -dočtete dále v této příručce. Umístění souboru na vhodné místo je -různě složité podle použitého způsobu. V případě, že budete soubor -s přednastavením načítat ze sítě, z diskety nebo usb klíčenky, je jeho -umístění zřejmé. Chcete-li soubor umístit na CD nebo DVD, budete muset -znovu sestavit celý ISO obraz. Umístění souboru s přednastavením přímo -do initrd je mimo rozsah tohoto dokumentu a musíme vás odkázat na -vývojářskou dokumentaci k &d-i;u. - -</para><para> - -Ukázkový soubor s přednastavením, jež můžete využít jako základ pro -své pokusy, naleznete na &urlset-example-preseed;. Tento soubor je -poskládán z ukázek prezentovaných v tomto dodatku. - -</para> - - <sect2 id="preseed-loading"> - <title>Nahrání souboru s přednastavením</title> -<para> - -Používáte-li přednastavení z initrd, musíte zajistit, aby se soubor -jmenoval <filename>preseed.cfg</filename> a aby se nacházel -v kořenovém adresáři initrd. O vše ostatní se postará instalační -program. Ten se podívá, zda je soubor přítomen, a pokud ano, tak jej -nahraje. - -</para><para> - -U zbývajících způsobů přednastavení musíte instalátoru říci, který -soubor má použít. Toho dosáhnete parametrem, který předáte jádru buď -ručně při zavádění, nebo skrze soubor zavaděče -<phrase arch="linux-any">(např. <filename>syslinux.cfg</filename>), -kde na konec řádku append přidáte příslušný parametr.</phrase> -<phrase arch="kfreebsd-any">(např. <filename>grub.cfg</filename>), -kde u definice jádra přidáte příslušný parametr na nový řádek -<literal>set</literal>.</phrase> -<phrase arch="hurd-any">(např. <filename>grub.cfg</filename>), -kde přidáte příslušný parametr na konec řádku -<filename>gnumach.gz</filename>.</phrase> - -</para><para> - -Pokud to váš zavaděč umožňuje, nemusí být od věci jej nastavit tak, -aby nečekal se zavedením instalačního systému na stisk klávesy -&enterkey;, ale aby dále pokračoval automaticky. - -<phrase arch="linux-any"> - -V případě syslinuxu to znamená nastavit v souboru -<filename>syslinux.cfg</filename> parametr -<userinput>timeout</userinput> na hodnotu <userinput>1</userinput>. - -</phrase><phrase arch="kfrebsd-any;hurd-any"> - -V případě grubu to znamená nastavit v souboru -<filename>grub.cfg</filename> parametr <userinput>timeout</userinput> -na hodnotu <userinput>0</userinput>. - -</phrase> - -</para><para> - -Abyste měli jistotu, že instalátor dostane správný soubor, můžete -zadat jeho kontrolní součet. V současnosti to musí být md5 součet. -Pokud zadaný součet a vypočítaný součet souboru nebudou souhlasit, -instalátor odmítne tento soubor použít. - -</para> - -<informalexample><screen> -Zaváděcí parametry: -- pro zavádění ze sítě: - preseed/url=http://pocitac/cesta/k/preseed.cfg - preseed/url/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d -- nebo - preseed/url=tftp://pocitac/cesta/k/preseed.cfg - preseed/url/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d - -- pro zavádění z upraveného CD: - preseed/file=/cdrom/preseed.cfg - preseed/file/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d - -- pro zavádění z USB média (soubor s přednastavením je - v kořenovém adresáři USB média): - preseed/file=/hd-media/preseed.cfg - preseed/file/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d -</screen></informalexample> - -<para> - -Pokud zadáte <filename>preseed/url</filename> -nebo <filename>preseed/file</filename> jako zaváděcí parametr, můžete -použít zkrácenou verzi <filename>url</filename>, resp. -<filename>file</filename>. Obdobně lze zkrátit -<filename>preseed/file/checksum</filename> na pouhé -<filename>preseed-md5</filename>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-bootparms"> - <title>Použití zaváděcích parametrů jako formy přednastavení</title> -<para> - -I když nemůžete přednastavit některé kroky připravenými odpověďmi v -souboru, stále můžete dosáhnout plně automatické instalace, protože -můžete zadat hodnoty pro přednastavení jako zaváděcí parametry jádra. -Zaváděcí parametry jádra můžete též využít v případě, kdy nechcete -použít celé přednastavení, ale jen předodpovědět nějakou konkrétní -otázku. - -</para><para> - -Pro nastavení hodnoty libovolné proměnné zmíněné v tomto dodatku stačí -zadat -<userinput><replaceable>cesta/k/proměnné</replaceable>=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>. Jestliže -se má hodnota použít k přednastavení balíku v cílovém systému, musíte -předřadit ještě <firstterm>vlastníka</firstterm><footnote> - -<para> - -Vlastníkem debconf proměnné (nebo šablony) je obvykle jméno balíku, -který obsahuje odpovídající debconf šablonu. U proměnných používaných -přímo v instalačním systému je vlastníkem <quote>d-i</quote>. Šablony -a proměnné mohou mít více vlastníků, což pomáhá při rozhodování, zda -je možné je při odinstalování balíku odstranit z databáze debconfu. - -</para> - -</footnote> proměnné -<userinput><replaceable>vlastník</replaceable>:<replaceable>cesta/k/proměnné</replaceable>=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>. -Nezadáte-li vlastníka, hodnota proměnné se nezkopíruje do databáze -debconfu v cílovém systému a tudíž zůstane při konfiguraci daného -balíku nevyužita. - -</para><para> - -Předzodpovězení otázky popsaným způsobem způsobí, že se tato otázka -nezobrazí. Chcete-li otázce přednastavit konkrétní odpověď, ale přesto -chcete, aby se otázka zobrazila, použijte místo <quote>=</quote> -operátor <quote>?=</quote>. Více též -<xref linkend="preseed-seenflag"/>. - -</para><para> - -Některé často používané proměnné mohou mít i kratší variantu, Pokud je -tato varianta dostupná, upřednostňujeme ji zde před úplnou formou. -Konkrétně proměnnou <literal>preseed/url</literal> zde zkracujeme na -<literal>url</literal>. Jiným příkladem je alias -<literal>tasks</literal>, který vlastně znamená -<literal>tasksel:tasksel/first</literal>. - -</para><para> - -Tři pomlčky <quote>---</quote> mají u zaváděcích parametrů jádra -speciální význam. Všechny parametry nacházející se za posledními -pomlčkami budou zkopírovány do konfigurace zavaděče v instalovaném -systému. (Pokud to instalátor pro daný zavaděč umožňuje.) Parametry, -které instalátor rozpozná (např. volby pro přednastavení), budou -automaticky odfiltrovány. - -</para><note arch="linux-any"><para> - -Aktuální jádra (2.6.9 a novější) akceptují nejvýše 32 parametrů a 32 -proměnných prostředí (včetně standardních voleb pro instalační -program). Pokud tento limit překročíte, jádro zpanikaří. (Dřívější -jádra měla tyto limity ještě menší.) - -</para></note><para> - -Pro většinu instalací můžete celkem bez problémů odstranit implicitní -volby jako <userinput>vga=normal</userinput>, což vám umožní přidat -další volby pro přednastavení. - -</para><note><para> - -V některých případech není možné zadat hodnotu obsahující mezeru, a to -i v případě, kdy hodnotu obklopíte uvozovkami. - -</para></note> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-auto"> - <title>Automatický režim</title> -<para> - -Díky několika pokročilým (někteří říkají zmateným) vlastnostem -instalačního systém &debian;u je možné, aby se poměrně jednoduchý -zaváděcí parametr rozvinul do komplexní a na míru upravené automatické -instalace. - -</para><para> - -Zařizuje to zaváděci volba <literal>Automated install</literal>, na -některých architekturách nebo zavaděčích nazývaná též -<literal>auto</literal>. V této části příručky tedy řetězec -<literal>auto</literal> není zaváděcím parametrem, ale návěstím -zavaděče, které připojí příslušné zaváděcí parametry. - -<phrase arch="x86">Více o tom, jak přidat zaváděcí parametr, se -dočtete v kapitole <xref linkend="boot-screen"/>.</phrase> - -</para><para> - -Pro ilustraci uvádíme několik příkladů, které můžete zadat na zaváděcí -výzvě. - -<informalexample><screen> -auto url=autoserver -</screen></informalexample> - -Toto spoléhá na fakt, že na síti existuje DHCP server, který dostane -počítač do bodu, kdy bude možné přes DNS přeložit jméno -<literal>autoserver</literal>. Pokud DHCP server poskytnul i název -domény, tak se zkusí i varianta, kdy se za název počítače přidá právě -poskytnutá doména. Například pokud je přes DHCP poskytnuta doména -<literal>priklad.cz</literal>, vyústí to ve stažení souboru s -přednastavením z adresy -<literal>http://autoserver.priklad.cz/d-i/&releasename;/./preseed.cfg</literal>. - -</para><para> - -Poslední část url (<literal>d-i/&releasename;/./preseed.cfg</literal>) pochází -z proměnné <literal>auto-install/defaultroot</literal>. Proměnná -implicitně obsahuje adresář <literal>&releasename;</literal>, aby jste s -příchodem novějších verzí &debian;u a nových kódových označení -nemigrovali na nové verze automaticky, ale kontrolovaněji (po -explicitním zadání nového kódového jména). - -Část <literal>/./</literal> indikuje kořen, vůči kterému můžete -zadávat relativní cesty (používá se v -<literal>preseed/include</literal> a <literal>preseed/run</literal>). -To umožňuje zadávat cesty k souborům jako kompletní URL, cesty -začínající na <literal>/</literal> jsou připojeny ke kořenu, nebo jako -cesty relativní k umístění, kde byl nalezen poslední soubor s -přednastavením. To umožňuje vytvářet přenositelnější skripty, kde -můžete přesouvat celé hierarchie skriptů na nová umístění, aniž by se -co pokazilo. Například můžete na USB klíčenku přesunout soubory, které -se dříve používaly na webovém serveru. Předpokládejme, že je v souboru -s přednastavením nastavena proměnná <literal>preseed/run</literal> na -hodnotu <literal>/scripts/late_command.sh</literal>. Pak v naší ukázce -bude zmíněný soubor stažen z -<literal>http://autoserver.priklad.cz/d-i/&releasename;/./scripts/late_command.sh</literal>. - -</para><para> - -Pokud na dané síti není vybudovaná vhodná DHCP a DNS infrastruktura, -nebo pokud nechcete použít výchozí cestu k souboru -<filename>preseed.cfg</filename>, můžete zadat explicitní -URL. Nebude-li URL obsahovat prvek <filename>/./</filename>, bude -automaticky připojen na začátek cesty, tj. za třetí lomítko URL. -Příklad vyžadující jen minimální podporu od místní síťové -infrastruktury: - -<informalexample><screen> -auto url=<replaceable>http://192.168.1.2/cesta/k/preseed.souboru</replaceable> -</screen></informalexample> - -Celé to funguje tak, že -<itemizedlist spacing="compact"> -<listitem><para> - -pokud v URL chybí protokol, předpokládá se http, - -</para></listitem> -<listitem><para> - -pokud název počítače neobsahuje tečky, připojí se k němu doména -odvozená z DHCP a - -</para></listitem> -<listitem><para> - -pokud za názvem počítače není žádné lomítko, přidá se výchozí cesta. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Kromě zadávání URL můžete zadat i parametry, které přímo neovlivňují -chování &d-i;u samotného, ale které mohou být předány do skriptů -spouštěných z nahraného souboru s přednastavením pomocí -<literal>preseed/run</literal>. V současnosti to je pouze -<literal>auto-install/classes</literal>, ve zkrácené verzi -<literal>classes</literal>. Příklad použití: - -<informalexample><screen> -auto url=<replaceable>autoserver</replaceable> classes=<replaceable>trida_A;trida_B</replaceable> -</screen></informalexample> - -Třídy mohou například označovat typ systému, který se má instalovat, -nebo jazykové prostředí, které se má nastavit. - -</para><para> - -Tento koncept je možné dále rozšiřovat. Pokud toho ve svých skriptech -využijete, je rozumné použít jmenný prostor -<literal>auto-install</literal>, například -<literal>auto-install/style</literal>. Jestliže si myslíte, že máte -pro další parametr vhodné využití, zmiňte se o něm v diskusní skupině -<email>debian-boot@lists.debian.org</email>, abychom předešli -konfliktům v jmenném prostoru (a případně vám přidali kratší alias). - -</para><para> - -Příkaz <literal>auto</literal> zatím není definován na všech -architekturách. Stejného výsledku však můžete dosáhnout přidáním dvou -parametrů <literal>auto=true priority=critical</literal> k parametrům -jádra. Parametr jádra <literal>auto</literal> je vlastně alias pro -<literal>auto-install/enable</literal> a potlačuje zobrazení otázek -ohledně místního prostředí a nastavení klávesnice až do bodu, kdy je -bude možné přednastavit. Parametr <literal>priority</literal> je alias -pro <literal>debconf/priority</literal> a nastavením na hodnotu -<literal>critical</literal> zajistíte, aby se zobrazovaly pouze otázky -s kritickou prioritou, kterých při instalaci moc není. - -</para><para> - -Další parametry, které se mohou hodit při automatizaci instalací přes -DHCP, jsou <literal>interface=auto netcfg/dhcp_timeout=60</literal>, -které způsobí, že se k instalaci použije první funkční síťové rozhraní -a že instalátor bude trpělivější při čekání na odpovědi od DHCP -serveru. - -</para><tip><para> - -Rozsáhlý příklad použití této infrastruktury naleznete na <ulink -url="http://hands.com/d-i/">webových stránkách</ulink> autora. Kromě -ukázkových skriptů a tříd tam také naleznete zajímavé výsledky -kreativního použití přednastavení. - -</para></tip> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-aliases"> - <title>Užitečné aliasy</title> -<para> - -Při použití (automatického) přednastavení se mohou hodit následující -aliasy. Poznamenejme, že aliasy zkracují pouze jméno otázky. Vždy je -třeba přidat ještě hodnotu, například <literal>auto=true</literal> -nebo <literal>interface=eth0</literal>. - -</para> - -<!-- Setting column width does not seem to work; use non-breaking spaces - to separate columns a bit --> -<informaltable frame="none"> -<tgroup cols="2"><tbody> -<row><entry>priority</entry><entry>debconf/priority</entry></row> -<row><entry>fb</entry><entry>debian-installer/framebuffer</entry></row> -<row><entry>language</entry><entry>debian-installer/language</entry></row> -<row><entry>country</entry><entry>debian-installer/country</entry></row> -<row><entry>locale</entry><entry>debian-installer/locale</entry></row> -<row><entry>theme</entry><entry>debian-installer/theme</entry></row> -<row><entry>auto</entry><entry>auto-install/enable</entry></row> -<row><entry>classes</entry><entry>auto-install/classes</entry></row> -<row><entry>file</entry><entry>preseed/file</entry></row> -<row><entry>url</entry><entry>preseed/url</entry></row> -<row><entry>domain</entry><entry>netcfg/get_domain</entry></row> -<row><entry>hostname </entry><entry>netcfg/get_hostname</entry></row> -<row><entry>interface</entry><entry>netcfg/choose_interface</entry></row> -<row><entry>protocol</entry><entry>mirror/protocol</entry></row> -<row><entry>suite</entry><entry>mirror/suite</entry></row> -<row><entry>modules</entry><entry>anna/choose_modules</entry></row> -<row><entry>recommends</entry><entry>base-installer/install-recommends</entry></row> -<row><entry>tasks</entry><entry>tasksel:tasksel/first</entry></row> -<row><entry>desktop</entry><entry>tasksel:tasksel/desktop</entry></row> -<row><entry>dmraid</entry><entry>disk-detect/dmraid/enable</entry></row> -<row><entry>keymap</entry><entry>keyboard-configuration/xkb-keymap</entry></row> -<row><entry>preseed-md5</entry><entry>preseed/file/checksum</entry></row> -</tbody></tgroup> -</informaltable> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-dhcp"> - <title>Použití DHCP serveru pro určení souboru s přednastavením</title> -<para> - -Jelikož DHCP umí předávat jméno souboru, je možné toho zneužít pro -určení souboru s přednastavením. Obvykle se totiž tato možnost používá -pro určení souboru, kterým se zavede systém ze sítě. Pokud ale bude -soubor ve formě URL, instalace to rozpozná a pokusí se soubor stáhnout -a použít jako soubor s přednastavením. Následující příkaz ukazuje, jak -upravit konfigurační soubor <filename>dhcpd.conf</filename> serveru -ISC DHCP verze 3 (balík isc-dhcp-server). - -</para> - -<informalexample><screen> -if substring (option vendor-class-identifier, 0, 3) = "d-i" { - filename "http://pocitac/preseed.cfg"; -} -</screen></informalexample> - -<para> - -Všimněte si, že předchozí příklad omezuje použití na DHCP klienty, -kteří se identifikují jako <quote>d-i</quote>, takže by to nemělo -ovlivnit běžné DHCP klienty, ale pouze instalace. Direktivu -<userinput>filename</userinput> můžete zadat například i do sekce pro -jediný počítač, takže neovlivníte ostatní instalace na síti. - -</para><para> - -K dobrým zvykům při přednastavování přes DHCP patří přednastavení -pouze hodnot, které jsou specifické pro vaši síť, jako je -např. lokální zrcadlo. Tím se při instalaci automaticky vybere správné -zrcadlo, ale zbytek instalace probíhá interaktivně. Kompletní -přednastavení přes DHCP byste měli provádět pouze s nejvyšší -opatrností. - -</para> - </sect2> - </sect1> - - <sect1 id="preseed-creating"> - <title>Vytvoření souboru s přednastavením</title> -<para> - -Soubor s přednastavením soubor má stejný formát jako používá příkaz -<command>debconf-set-selections</command>. Běžný řádek pak má tvar - -<informalexample><screen> -<vlastník> <jméno otázky> <typ otázky> <hodnota> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Soubor by měl začínat komentářem <literal>#_preseed_V1</literal> - -</para><para> - -Při vytváření souboru s přednastavením byste měli mít na paměti -několik pravidel. - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - Mezi typ a hodnotu vkládejte pouze jednu mezeru nebo tabulátor - — případné další bílé znaky budou považovány za součást - hodnoty. -</para></listitem> -<listitem><para> - Dlouhý řádek můžete pro lepší čitelnost rozdělit na několik řádků - tak, že na konec řádku přidáte znak pro pokračování řádku - <quote><literal>\</literal></quote> (zpětné lomítko). Je vhodné - rozdělit řádek mezi názvem a typem otázky, ne mezi typem - a hodnotou. Po spojení řádků bude bílé místo ze začátku/konce řádku - spojeno do jediné mezery. -</para></listitem> -<listitem><para> - Pro debconf proměnné (šablony), které jsou součástí pouze samotného - instalačního programu, by měl být vlastník nastaven - na <quote>d-i</quote>. Pro přednastavení ostatních proměnných - používaných během instalace by se měl jako vlastník používat název - balíku, který obsahuje příslušnou šablonu. Do debconf databáze - v nainstalovaném systému se přenesou pouze proměnné, které mají jako - vlastníka nastaveno něco jiného než <quote>d-i</quote>. -</para></listitem> -<listitem><para> - Většina otázek vyžaduje zadání hodnot v angličtině, avšak existují - výjimky jako třeba <classname>partman</classname>, kde musíte použít - přeložené hodnoty. -</para></listitem> -<listitem><para> - Dále pak některé otázky vyžadují hodnotu formou kódu (a ne text, - který se zobrazuje během instalace). -</para></listitem> -<listitem><para> - Na začátku souboru uveďte <literal>#_preseed_V1</literal> -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -Nejjednodušší způsob vytvoření souboru s přednastavením je použít -ukázkový soubor z <xref linkend="preseed-contents"/> jako základ -a upravit si jej dle potřeb. - -</para><para> - -Jiná možnost je provést ruční instalaci a po restartu do nového -systému použít příkaz <command>debconf-get-selections</command> (z -balíku <classname>debconf-utils</classname>) a uložit databázi -debconfu i cdebconfu do jediného souboru: - -<informalexample><screen> -$ echo "#_preseed_V1" > <replaceable>soubor</replaceable> -$ debconf-get-selections --installer >> <replaceable>soubor</replaceable> -$ debconf-get-selections >> <replaceable>soubor</replaceable> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Tento přístup má tu nevýhodu, že vytvořený soubor bude obsahovat -i položky, které by se neměly přednastavovat. Z tohoto pohledu je pro -většinu uživatelů vhodnější použití ukázkového souboru. - -</para><note><para> - -Tento způsob se spoléhá na fakt, že se na konci instalace uloží -databáze cdebconfu do instalovaného systému do souboru -<filename>/var/log/installer/cdebconf</filename>. Protože tato -databáze může obsahovat důvěrné informace, jsou tyto soubory čitelné -pouze pro uživatele root. - -</para><para> - -Pokud ze systému vyčistíte balík -<classname>installation-report</classname>, bude smazán také adresář -<filename>/var/log/installer</filename>. - -</para></note><para> - -Seznam možných hodnot pro otázky můžete zjistit během instalace ze -souborů umístěných v adresáři <filename>/var/lib/cdebconf</filename> -(např. pomocí editoru <command>nano</command>). Samotné šablony se -nachází v souboru <filename>templates.dat</filename>, aktuální hodnoty -naleznete v souboru <filename>questions.dat</filename>. - -</para><para> - -Ještě před instalací je vhodné zkontrolovat formát předkonfiguračního -souboru příkazem <command>debconf-set-selections -c -<replaceable>preseed.cfg</replaceable></command>. - -</para> - </sect1> - - <sect1 id="preseed-contents"> - <title>Obsah souboru s přednastavením (pro &releasename;)</title> -<para> - -Útržky konfigurace použité v této části jsou také dostupné jako -samostatný soubor na &urlset-example-preseed;. - -</para><para> - -Tento příklad je založen na instalaci pro architekturu Intel -x86. Jestliže instalujete na jinou architekturu, nemusí některá -nastavení odpovídat těm uvedeným (výběr klávesnice, instalace -zavaděče) a budete je muset nahradit adekvátními hodnotami. - -</para><para> - -Podrobnosti o tom, jak jednotlivé komponenty instalačního systému -pracují, naleznete v kapitole <xref linkend="module-details"/>. - -</para> - - <sect2 id="preseed-l10n"> - <title>Lokalizace</title> -<para> - -Nastavení lokalizačních proměnných bude fungovat pouze v případě, když -používáte přednastavení přes initrd, nebo pomocí zaváděcích parametrů -jádra. U ostatních způsobů se totiž soubor s přednastavením nahraje až -po zobrazení těchto otázek. - -Výjimkou je automatický režim (<xref linkend="preseed-auto"/>), který -odsune otázky ohledně lokalizace na později a umožní je tak -přednastavit všemi známými způsoby. - -</para><para> - -Místní prostření (locale) slouží k současnému zadání jazyka -i země. Například pomocí zaváděcího parametru jádra můžete zadat -<userinput>locale=<replaceable>cs_CZ</replaceable></userinput>. - -</para><para> - -Tento způsob je velice jednoduchý, ale neumožňuje přednastavit všechny -možné kombinace jazyka, země a místního prostředí<footnote><para> - -Například přednastavením <literal>locale</literal> na hodnotu -<userinput>en_NL</userinput> by se jako výchozí locale pro instalovaný -systém použilo <literal>en_US.UTF-8</literal>. Jestliže preferujete -britský standard angličtiny (<literal>en_GB.UTF-8</literal>), musíte -přednastavit jednotlivé proměnné. - -</para></footnote>. Volitelně tedy můžete přednastavit jednotlivé -proměnné. - -<informalexample role="example"><screen> -# Přednastavením locale se automaticky nastaví jazyk, země a locale. -d-i debian-installer/locale string cs_CZ - -# Pro větší pružnost je též možno nastavit hodnoty samostatně. -#d-i debian-installer/language string en -#d-i debian-installer/country string NL -#d-i debian-installer/locale string en_GB.UTF-8 -# Volitelně můžete zadat další locale, která se mají vygenerovat. -#d-i localechooser/supported-locales multiselect cs_CZ.UTF-8, en_US.UTF-8 -</screen></informalexample> - -Zadat můžete libovolnou kombinaci jazyka podporovaného v &d-i; -a země. Pokud kombinace netvoří platné prostředí, vybere instalační -systém kombinaci tak, že se pokusí zachovat jazyk a k němu vybere -platnou zemi. - -</para><para> - -Nastavení klávesnice se skládá z výběru klávesové mapy a přepínače -mezi zvolenou mapou a US variantou. Během instalace jsou dostupné -pouze základní klávesové mapy. Ostatní dostupné varianty naleznete až -v nainstalovaném systému příkazem <command>dpkg-reconfigure -keyboard-configuration</command>. - -<informalexample role="example"><screen> -# Výběr klávesnice. -d-i keyboard-configuration/xkb-keymap select cz -# d-i keyboard-configuration/toggle select No toggling -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Nastavení klávesnice můžete přeskočit nastavením proměnné -<classname>keymap</classname> na hodnotu -<userinput>skip-config</userinput>. Tím se zachová výchozí klávesová -mapa jádra. - -</para> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-network"> - <title>Nastavení sítě</title> -<para> - -Pokud nahráváte soubor s přednastavením ze sítě, pak následující -samozřejmě nebude fungovat! V takovém případě zadejte potřebné -parametry sítě zavaděči jádra. Zavádíte-li z CD nebo USB, bude -nastavení fungovat bez problémů. - -</para><para> - -Potřebujete-li při zavádění ze sítě vybrat konkrétní síťové rozhraní -ještě před nahráním souboru s přednastavením, použijte zaváděcí -parametr -<userinput>interface=<replaceable>eth1</replaceable></userinput>. - -</para><para> - -Přestože přednastavení síťování není běžně dostupné při přednastavení -ze sítě (tj. při použití <quote>preseed/url</quote>), můžete to obejít -následujícím hackem (např. pokud chcete síťovému rozhraní nastavit -statickou adresu). Hack spočívá ve vynucení opětovné konfigurace sítě -po načtení souboru s přednastavením. Stačí vytvořit skript pro -<quote>preseed/run</quote> obsahující následující příkazy: - -<informalexample><screen> -kill-all-dhcp; netcfg -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Pro nastavení sítě lze využít následující proměnné: - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -# Kompletně zakáže nastavení sítě. Hodí se pro instalace z CD -# na nezasíťovaných zařízeních, kde by byly síťové otázky, -# varování o nedostupné síti a dlouhé čekací doby na obtíž. -#d-i netcfg/enable boolean false - -# netcfg zkusí použít rozhraní, jehož druhý konec je aktivní -# a tím pádem přeskočí výběr ze seznamu nalezených rozhraní. -d-i netcfg/choose_interface select auto - -# Výběr konkrétního síťového rozhraní: -#d-i netcfg/choose_interface select eth1 - -# Rozpoznání aktivního síťového připojení může někdy trvat déle než -# výchozí 3 sekundy. V takovém případě pomůže zvýšení této hodnoty. -#d-i netcfg/link_wait_timeout string 10 - -# Máte-li pomalejší dhcp server a instalačnímu systému vyprší čas při -# čekání na odpověď, bude užitečné následující. -#d-i netcfg/dhcp_timeout string 60 -#d-i netcfg/dhcpv6_timeout string 60 - -# Pokud dáváte přednost ručnímu nastavení sítě: -#d-i netcfg/disable_autoconfig boolean true - -# Má-li tento soubor s přednastavením fungovat na systémech s i bez -# dhcp serveru, odkomentujte následující řádky a také statické -# nastavení sítě níže. -#d-i netcfg/dhcp_failed note -#d-i netcfg/dhcp_options select Configure network manually - -# Statické nastavení sítě. -# -# Příklad IPv4 -#d-i netcfg/get_ipaddress string 192.168.1.42 -#d-i netcfg/get_netmask string 255.255.255.0 -#d-i netcfg/get_gateway string 192.168.1.1 -#d-i netcfg/get_nameservers string 192.168.1.1 -#d-i netcfg/confirm_static boolean true -# -# Příklad IPv6 -#d-i netcfg/get_ipaddress string fc00::2 -#d-i netcfg/get_netmask string ffff:ffff:ffff:ffff:: -#d-i netcfg/get_gateway string fc00::1 -#d-i netcfg/get_nameservers string fc00::1 -#d-i netcfg/confirm_static boolean true - -# Název počítače a domény přiřazené přes DHCP mají větší prioritu než -# hodnoty nastavené zde, nicméně takto máte jistotu, že tato otázka -# nezobrazí (ať už nastavení z DHCP obdržíme nebo ne). -d-i netcfg/get_hostname string nenastavene-jmeno -d-i netcfg/get_domain string nenastavena-domena - -# Chcete-li vynutit konkrétní název počítače bez ohledu na to, co -# nabídne DHCP server, odkomentujte následující řádku. -#d-i netcfg/hostname string nejakejmeno - -# Zakáže otravný dialog o WEP klíči. -d-i netcfg/wireless_wep string -# Praštěné DHCP jméno počítače, které používají někteří ISP jako heslo. -#d-i netcfg/dhcp_hostname string radish - -# Pokud síťová karta nebo jiný hardware vyžaduje nesvobodný firmware, -# můžete říct instalátoru, aby se vždy pokusil firmware nahrát bez -# dalšího dotazování. Chcete-li nahrávání i dotazování zakázat, -# nastavte na hodnotu false. -#d-i hw-detect/load_firmware boolean true -</screen></informalexample> - -<para> - -Pokud není proměnná <classname>netcfg/get_netmask</classname> -přednastavená, <command>netcfg</command> si síťovou masku dopočítá -automaticky. Pro plně automatické instalace musíte v takovém případě -nastavit proměnnou jako <literal>seen</literal>, aby instalace -nečekala na potvrzení spočítané masky. Obdobně je možné -nepřednastavovat proměnnou <classname>netcfg/get_gateway</classname> a -nechat <command>netcfg</command>, aby automaticky automaticky odhadl -adresu brány. Jako speciální případ je možné nastavit proměnnou -<classname>netcfg/get_gateway</classname> na hodnotu <quote>none</quote>, -což znamená, že se brána nemá použít vůbec. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-network-console"> - <title>Síťová konzole</title> - -<informalexample role="example"><screen> -# Následující nastavení se hodí v situacích, kdy chcete instalovat -# vzdáleně přes SSH pomocí komponenty network-console. -# Toto přednastavení má smysl pouze pokud plánujete dokončit -# instalaci ručně. -#d-i anna/choose_modules string network-console -#d-i network-console/authorized_keys_url string http://10.0.0.1/openssh-key -#d-i network-console/password password r00tme -#d-i network-console/password-again password r00tme -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-mirror"> - <title>Nastavení zrcadla</title> -<para> - -V závislosti na způsobu instalace můžete zrcadlo použít pro stažení -dodatečných komponent instalačního systému, stažení základního systému -a pro nastavení souboru <filename>/etc/apt/sources.list</filename>. - -</para><para> - -Parametr <classname>mirror/suite</classname> určuje verzi -instalovaného systému. - -</para><para> - -Parametr <classname>mirror/udeb/suite</classname> určuje verzi -&debian;u, ze které se stáhnou dodatečné komponenty instalačního -systému. Nastavení této proměnné má smysl pouze v případě, že -komponenty stahujete ze sítě a potřebujete, aby odpovídaly verzi -initrd, který se používá pro instalaci. Instalační systém obvykle -zvolí správnou hodnotu, takže by neměl být důvod tuto proměnnou -měnit. - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -# Zvolíte-li ftp, nemusíte nastavovat mirror/country -#d-i mirror/protocol string ftp -d-i mirror/country string manual -d-i mirror/http/hostname string &archive-mirror; -d-i mirror/http/directory string /debian -d-i mirror/http/proxy string - -# Verze pro instalaci. -#d-i mirror/suite string testing -# Verze, ze které nahrát komponenty instalátoru (volitelné). -#d-i mirror/udeb/suite string testing -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-account"> - <title>Nastavení účtů</title> -<para> - -Instalační systém umožňuje přednastavit jak heslo uživatele root, tak -jméno a heslo prvního běžného uživatele systému. Heslo můžete zadat -buď v nešifrované podobě, nebo jako crypt(3) <emphasis>hash</emphasis>. - -</para><warning><para> - -Přednastavení hesel není bezpečné, protože kdokoliv s přístupem -k souboru s přednastavením si tato hesla může přečíst. Z pohledu -bezpečnosti je použití hashů lepší, ovšem vzhledem k možným útokům -hrubou silou je třeba zvolit silný algoritmus jako SHA-256 nebo -SHA512. Dřívější hashovací algoritmy jako DES a MD5 jsou považovány za -slabé. - -</para></warning> - -<informalexample role="example"><screen> -# Přeskočí vytvoření účtu pro roota (běžný uživatel bude moci použít -# sudo). -#d-i passwd/root-login boolean false -# Volitelně přeskočí vytvoření běžného uživatelského účtu. -#d-i passwd/make-user boolean false - -# Rootovo heslo v čitelném tvaru -#d-i passwd/root-password password r00tme -#d-i passwd/root-password-again password r00tme -# nebo šifrované pomocí crypt(3) hashe. -#d-i passwd/root-password-crypted password [crypt(3) hash] - -# Vytvoření účtu běžného uživatele. -#d-i passwd/user-fullname string Jan Novak -#d-i passwd/username string jan -# Heslo běžného uživatele v čitelném tvaru -#d-i passwd/user-password password nebezpecne -#d-i passwd/user-password-again password nebezpecne -# nebo šifrované pomocí crypt(3) hashe. -#d-i passwd/user-password-crypted password [crypt(3) hash] -# Nastaví UID běžného uživatele (jinak se použije výchozí hodnota). -#d-i passwd/user-uid string 1010 -# Uživatelský účet bude automaticky přidán do několika standardních -# skupin. Chcete-li to změnit, zadejte seznam požadovaných skupin. -#d-i passwd/user-default-groups string audio cdrom video -</screen></informalexample> - -<para> - -Do proměnných <classname>passwd/root-password-crypted</classname> a -<classname>passwd/user-password-crypted</classname> můžete jako -hodnotu zadat znak vykřičník <quote>!</quote>, což znamená, že daný -účet bude zakázán. To se může hodit například pro účet root, což ovšem -předpokládá, že máte nastavenu nějakou jinou možnost, jak počítač -spravovat (například pomocí <command>sudo</command> nebo autentizace -přes SSH klíče). - -</para><para> - -SHA-512 hash hesla můžete vygenerovat následujícím příkazem (z balíku -<classname>whois</classname>): - -<informalexample><screen> -mkpasswd -m sha-512 -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-time"> - <title>Nastavení hodin a časového pásma</title> - -<informalexample role="example"><screen> -# Určuje, zda jsou hardwarové hodiny nastaveny na UTC. -d-i clock-setup/utc boolean true - -# Proměnnou můžete nastavit na libovolnou platnou hodnotu $TZ; -# Seznam časových pásem naleznete v /usr/share/zoneinfo/. -d-i time/zone string Europe/Prague - -# Určuje, zda se mají při instalaci nastavit hodiny pomocí NTP. -d-i clock-setup/ntp boolean true -# NTP server, který se má použít. Výchozí hodnota je většinou -# dostačující. -#d-i clock-setup/ntp-server string tak.cesnet.cz -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-partman"> - <title>Rozdělení disku</title> -<para> - -Dělení disku je víceméně omezeno možnostmi, které nabízí -<classname>partman-auto</classname>. Můžete zvolit rozdělení buď -stávajícího volného místa, nebo celého disku. Rozvržení oblastí můžete -určit pomocí předdefinovaného schematu, vlastního schematu ze -souboru nebo schematu obsaženém v souboru s přednastavením. - -</para><para> - -Přednastavení pokročilejších konfigurací s RAIDem, LVM a šifrováním je -sice podporováno, ale ne s takovými možnostmi, jako při ručním dělení. - -</para><para> - -Příklady níže ukazují jen základní použití schemat. Podrobnější -informace naleznete v souborech -<filename>partman-auto-recipe.txt</filename> a -<filename>partman-auto-raid-recipe.txt</filename>, které jsou součástí -balíku <classname>debian-installer</classname>. Oba soubory jsou též -dostupné ze <ulink url="&url-d-i-doc-devel;">zdrojového -repositáře &d-i;</ulink>. Poznamenejme, že podporovaná funkcionalita -se může mezi jednotlivými vydáními lišit. - -</para><warning><para> - -Označení disků závisí na pořadí, ve kterém jsou nahrány jejich -ovladače. Jestliže se v systému nachází více disků, tak se ubezpečte, -že jste vybrali ten správný. - -</para></warning> - - <sect3 id="preseed-partman-example"> - <title>Příklad dělení disku</title> - -<informalexample role="example"><screen> -# Má-li systém nějaké volné místo, můžete si vybrat, zda chcete -# automaticky rozdělit pouze toto volné místo. To však funguje pouze -# pokud není nastavena proměnná partman-auto/method (níže). -#d-i partman-auto/init_automatically_partition select biggest_free - -# Alternativně můžete zadat k automatickému dělení celý disk. -# Obsahuje-li systém pouze jediný disk, použije se tento automaticky. -# V opačném případě musíte zadat název příslušného zařízení -# v tradičním formátu a ne ve formátu devfs (tj. musíte zadat něco -# jako /dev/sda, ne /dev/discs/disc0/disc). -# Například pro použití prvního SCSI/SATA disku: -#d-i partman-auto/disk string /dev/sda -# -# Dále musíte zvolit metodu, která se má použít. Momentálně jsou -# dostupné metody -# - regular: použije typ oblastí typický na vaší architektuře -# - lvm: pro rozdělení disku použije LVM -# - crypto: použije LVM nad zašifrovanou oblastí -d-i partman-auto/method string lvm - -# Pokud některý z disků určených k automatickému rozdělení obsahuje -# pozůstatek z předchozího LVM, zobrazí se varování. Tímto můžete -# varování potlačit... -d-i partman-lvm/device_remove_lvm boolean true -# To stejné platí pro potvrzení při zápisu LVM oblastí. -d-i partman-lvm/confirm boolean true -d-i partman-lvm/confirm_nooverwrite boolean true -# A platí i pro odstranění pozůstatků předchozího softwarového RAIDu: -d-i partman-md/device_remove_md boolean true - -# Můžete vybrat jedno ze tří připravených schémat dělení. -# - atomic: všechny soubory v jedné oblasti -# - home: samostatná oblast /home -# - multi: samostatné oblasti /home, /var a /tmp -d-i partman-auto/choose_recipe select atomic - -# Nebo zadat váš vlastní návod na dělení... -# Pokud umíte do prostředí d-i dostat soubor s návodem na dělení, -# stačí na něj odkázat. -#d-i partman-auto/expert_recipe_file string /hd-media/recipe - -# V opačném případě můžete zadat celý návod na jednu (logickou) řádku. -# Například vytvoříme malou oblast /boot, vhodný swap a zbytek -# použijeme jako kořenovou oblast: -#d-i partman-auto/expert_recipe string \ -# boot-root :: \ -# 40 50 100 ext3 \ -# $primary{ } $bootable{ } \ -# method{ format } format{ } \ -# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } \ -# mountpoint{ /boot } \ -# . \ -# 500 10000 1000000000 ext3 \ -# method{ format } format{ } \ -# use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } \ -# mountpoint{ / } \ -# . \ -# 64 512 300% linux-swap \ -# method{ swap } format{ } \ -# . - -# Kompletní formát je popsán v souboru partman-auto-recipe.txt -# dostupném v balíku "debian-installer" nebo ve zdrojovém repositáři -# D-I. Soubor demonstruje použití i takových věcí, jako je pojmenování -# souborových systémů, pojmenování skupin svazků a určení, ze kterých -# fyzických zařízení se má skupina svazků skládat. - -# Následujícím řeknete partmanu, aby disk rozdělil bez potvrzení. -# (Za předpokladu, že jste partmanu v předchozích krocích řekli, -# co má dělat.) -d-i partman-partitioning/confirm_write_new_label boolean true -d-i partman/choose_partition select finish -d-i partman/confirm boolean true -d-i partman/confirm_nooverwrite boolean true - -# Je-li povoleno šifrování disku, přeskočí úvodní vymazání oblastí. -#d-i partman-auto-crypto/erase_disks boolean false -</screen></informalexample> - - </sect3> - - <sect3 id="preseed-partman-raid"> - <title>Rozdělení při použití RAIDu</title> -<para> - -Pomocí přednastavení též můžete nastavit oblasti na polích softwarového -RAIDu. Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 5, 6 a 10, vytváření -degradovaných polí a určení rezervních zařízení. - -</para><para arch="any-x86"> - -Používáte-li RAID 1, -můžete podle části <xref linkend="preseed-bootloader"/> přednastavit -grub, aby se nainstaloval do všech zařízení v poli použitých. - -</para><warning><para> - -U tohoto typu automatického rozdělení se dá velice lehce něco -pokazit. Navíc se jedná o komponentu, kterou vývojáři &d-i; testují -relativně málo. Odpovědnost za správné zapsání návodu pro rozdělení -(aby dával smysl a nevytvářel konflikty) nese uživatel. V případě -problémů zkontrolujte <filename>/var/log/syslog</filename>. - -</para></warning> - -<informalexample role="example"><screen> -# Metoda by měla být nastavena na "raid". -#d-i partman-auto/method string raid -# Zadejte disky k rozdělení. Na všech bude nakonec stejné rozložení, -# takže to bude fungovat pouze pokud mají disky stejnou velikost. -#d-i partman-auto/disk string /dev/sda /dev/sdb - -# Dále musíte zadat fyzické oblasti, které se mají použít. -#d-i partman-auto/expert_recipe string \ -# multiraid :: \ -# 1000 5000 4000 raid \ -# $primary{ } method{ raid } \ -# . \ -# 64 512 300% raid \ -# method{ raid } \ -# . \ -# 500 10000 1000000000 raid \ -# method{ raid } \ -# . - -# Na závěr musíte zadat, jakým způsobem se mají dříve definované oblasti -# použít v nastavení RAIDu. Důležité je použít správná čísla logických -# oblastí. Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 5, 6 a 10; zařízení jsou -# oddělena pomocí "#" -# Parametry jsou: -# <typraidu> <početzařízení> <početrezerv> <typss> <přípbod> \ -# <zařízení> <rezervnízařízení> - -#d-i partman-auto-raid/recipe string \ -# 1 2 0 ext3 / \ -# /dev/sda1#/dev/sdb1 \ -# . \ -# 1 2 0 swap - \ -# /dev/sda5#/dev/sdb5 \ -# . \ -# 0 2 0 ext3 /home \ -# /dev/sda6#/dev/sdb6 \ -# . - -# Více informací naleznete v souboru partman-auto-recipe.txt dostupném -# v balíku "debian-installer" nebo ve zdrojovém repositáři D-I. - -# Toto zajistí, že se partman nebude při rozdělování ptát na potvrzení. -d-i partman-md/confirm boolean true -d-i partman-partitioning/confirm_write_new_label boolean true -d-i partman/choose_partition select finish -d-i partman/confirm boolean true -</screen></informalexample> - - </sect3> - - <sect3 id="preseed-partman-mount-styles"> - <title>Způsob připojení oblastí</title> -<para> - -Souborové systémy se obvykle připojují pomocí jedinečného -univerzálního identifikátoru, tzv. UUID. To umožňuje korektní -připojení oblastí i v případech, kdy se změní jejich jména -zařízení. UUID jsou dlouhé a špatně se čtou, takže pokud si budete -přát, může instalátor připojit souborové systémy pomocí tradičních -jmen zařízení, nebo pomocí názvů oblastí, které jim přidělíte. -Zvolíte-li připojení pomocí názvů oblastí, budou oblasti bez -nastaveného názvu připojeny pomocí UUID. - -</para><para> - -Zařízení se stabilními jmény, jako např. logické svazky LVM, budou -místo UUID nadále používat připojení pomocí tradičních jmen zařízení. - -</para> - -<warning><para> - -Tradiční jména zařízení se mohou měnit v závislosti na pořadí, ve -kterém jádro při zavádění zařízení objeví. To může způsobit připojení -chybného souborového systému. Podobný problém existuje v případě -použití názvů oblastí, protože při zapojení dalšího disku (i -externího) mohou použité názvy oblastí kolidovat a tím pádem není -zaručeno, která oblast se připojí. - -</para></warning> - -<informalexample role="example"><screen> -# Výchozí je připojování pomocí UUID, ale můžete zvolit též "traditional" -# pro použití tradičních jmen zařízení, nebo "label" pro použití názvů -# oblastí (se záchytnou možností použití UUID). -#d-i partman/mount_style select uuid -</screen></informalexample> - - </sect3> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-base-installer"> - <title>Instalace základního systému</title> -<para> - -V této fázi instalace se toho moc nastavit nedá. Jediné otázky se -týkají instalace jádra. - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -# Nastaví APT, aby implicitně neinstaloval doporučené balíky. Použití -# této volby může znamenat instalaci nekompletního systému a měli by -# ji používat pouze zkušení uživatelé. -#d-i base-installer/install-recommends boolean false - -# (Meta) balík jádra, který se má nainstalovat; nechcete-li instalovat -# žádné jádro, zadejte "none". -#d-i base-installer/kernel/image string &kernelpackage;-686 -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-apt"> - <title>Nastavení APT</title> -<para> - -Nastavení souboru <filename>/etc/apt/sources.list</filename> -a několika základních parametrů je plně řízeno typem instalace -a dříve zodpovězenými otázkami. Volitelně můžete přidat další -(lokální) archivy. - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -# Můžete si zvolit instalaci softwaru ze sekcí non-free a contrib. -#d-i apt-setup/non-free boolean true -#d-i apt-setup/contrib boolean true -# Odkomentujte, pokud nechcete používat síťové zrcadlo. -#d-i apt-setup/use_mirror boolean false -# Vyberte, které aktualizační služby chcete využívat a zadejte -# jejich zrcadla. Příklad ukazuje výchozí hodnoty. -#d-i apt-setup/services-select multiselect security, updates -#d-i apt-setup/security_host string security.debian.org - -# Další archivy, k dispozici jsou local[0-9] -#d-i apt-setup/local0/repository string \ -# http://muj.server/debian stable main -#d-i apt-setup/local0/comment string local server -# Povolí řádky deb-src -#d-i apt-setup/local0/source boolean true -# URL k veřejnému klíči lokálního archivu; Klíč musíte zadat, protože -# jinak si apt bude stěžovat na neautentizovaný archiv a příslušný -# řádek v sources.list zůstane zakomentovaný -#d-i apt-setup/local0/key string http://muj.server/klic - -# Instalace vyžaduje, aby byly všechny repositáře autentizovány -# známým gpg klíčem. Tímto nastavením můžete autentizaci potlačit. -# Varování: Nebezpečné, není doporučeno. -#d-i debian-installer/allow_unauthenticated boolean true - -# Odkomentujte pro přidání další architektury, zde i386 -#d-i apt-setup/multiarch string i386 -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-pkgsel"> - <title>Výběr balíků</title> -<para> - -Můžete nainstalovat libovolnou kombinaci dostupných úloh. V době psaní -to zahrnuje: - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - <userinput>standard</userinput> (standardní unixové nástroje) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>desktop</userinput> (grafické prostředí) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>gnome-desktop</userinput> (prostředí Gnome) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>xfce-desktop</userinput> (prostředí XFCE) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>kde-desktop</userinput> (prostředí KDE Plasma) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>cinnamon-desktop</userinput> (prostředí Cinnamon) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>mate-desktop</userinput> (prostředí MATE) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>lxde-desktop</userinput> (prostředí LXDE) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>web-server</userinput> (webový server) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>print-server</userinput> (tiskový server) -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>ssh-server</userinput> (SSH server) -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -Instalaci úloh můžete vynechat a instalovat balíky nějakou jinou -cestou. Úlohu <userinput>standard</userinput> však doporučujeme -instalovat vždy. - -</para><para> - -Chcete-li kromě balíků v úlohách instalovat také nějaké samostatné -balíky, můžete použít parametr <classname>pkgsel/include</classname>. -Hodnotou parametru je čárkami nebo mezerami oddělený seznam, takže jej -můžete jednoduše použít i na příkazové řádce jádra. - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -#tasksel tasksel/first multiselect standard, web-server, kde-desktop - -# Samostatné balíky pro instalaci. -#d-i pkgsel/include string openssh-server build-essential -# Zda se mají balíky po rozbalení debootstrapem aktualizovat. -# Povolené hodnoty: none, safe-upgrade, full-upgrade -#d-i pkgsel/upgrade select none - -# Některé verze instalačního systému mohou vývojářům &debian;u hlásit -# seznam balíků, které jste nainstalovali, což pomáhá při -# rozhodování, který software je oblíbený a proto by měl být zařazen -# na CD. Výchozí hodnotou je zákaz posílání tohoto seznamu, ale měli -# byste zvážit jeho povolení. -#popularity-contest popularity-contest/participate boolean false -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-bootloader" arch="any-x86"> - <title>Instalace zavaděče</title> - -<informalexample role="example"><screen> -<phrase arch="linux-any"> -# Výchozím zavaděčem (pro x86) je Grub. Chcete-li místo něj instalovat -# LILO, odkomentujte následující: -#d-i grub-installer/skip boolean true -# Jestliže chcete přeskočit také instalaci LILA a neinstalovat žádný -# zavaděč, odkomentujte ještě toto: -#d-i lilo-installer/skip boolean true -</phrase> -<phrase arch="kfreebsd-any;hurd-any"> -# Nechcete-li instalovat zavaděč, odkomentujte následující: -#d-i grub-installer/skip boolean true -</phrase> - -# Toto je bezpečné nastavení - pokud nenalezne jiný operační systém, -# nainstaluje Grub do MBR. -d-i grub-installer/only_debian boolean true - -# Toto nainstaluje Grub do MBR i když nalezne jiný operační systém, -# což je méně bezpečné, protože se jiný systém nemusí zavést. -d-i grub-installer/with_other_os boolean true - -# Kvůli potenciáním zapojeným USB klíčenkám nelze obecně bezpečně určit -# umístění MBR, takže je potřeba ho zadat: -#d-i grub-installer/bootdev string /dev/sda -# Pro instalaci na první zařízení (předpokládejme, že nejde o USB klíčenku): -#d-i grub-installer/bootdev string default - -# Alternativně můžete instalovat jinam než do MBR - odkomentujete -# a upravte tyto řádky: -#d-i grub-installer/only_debian boolean false -#d-i grub-installer/with_other_os boolean false -#d-i grub-installer/bootdev string (hd0,1) -# Pro instalaci Grubu na více disků: -#d-i grub-installer/bootdev string (hd0,1) (hd1,1) (hd2,1) - -# Volitelné heslo pro Grub buď v čitelné podobě -#d-i grub-installer/password password r00tme -#d-i grub-installer/password-again password r00tme -# nebo zašifrované pomocí MD5 hashe, viz grub-md5-crypt(8). -#d-i grub-installer/password-crypted password [MD5 hash] - -# Následující volbou můžete přidat další zaváděcí parametry pro -# nainstalovaný systém (pokud to podporuje instalátor zavaděče). -# Poznámka: parametry předané instalátoru budou přidány automaticky. -#d-i debian-installer/add-kernel-opts string nousb -</screen></informalexample> - -<para> - -MD5 hash hesla pro <classname>grub</classname> můžete získat buď -příkazem <command>grub-md5-crypt</command>, nebo příkazem uvedeným -v příkladu v části <xref linkend="preseed-account"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-finish"> - <title>Dokončení instalace</title> - -<informalexample role="example"><screen> -# Při instalaci skrze sériovou konzoli jsou tradiční virtuální konzoly -# (VT1-VT6) v /etc/inittab zakázány. Chcete-li je nechat povolené, -# odkomentujte následující řádek. -#d-i finish-install/keep-consoles boolean true - -# Vynechá poslední hlášku, že je instalace kompletní. -d-i finish-install/reboot_in_progress note - -# Zakáže vysunutí CD během restartu, což se občas může hodit. -#d-i cdrom-detect/eject boolean false - -# Tímto se počítač po skončení instalace místo restartu do nového -# systému zastaví, případně zcela vypne. -#d-i debian-installer/exit/halt boolean true -# Tímto se počítač nejen zastaví, ale i vypne. -#d-i debian-installer/exit/poweroff boolean true -</screen></informalexample> - - </sect2> - -<!-- - - <sect2 id="preseed-mailer"> - <title>Nastavení pošty</title> -<para> - -Během normální instalace se exim ptá pouze několik otázek. (Je možné -přednastavit i složitější nastavení.) - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -exim4-config exim4/dc_eximconfig_configtype \ - select no configuration at this time -exim4-config exim4/no_config boolean true -exim4-config exim4/no_config boolean true -exim4-config exim4/dc_postmaster string -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-X"> - <title>Nastavení X Window</title> -<para> - -Přednastavení odpovědí pro systém X Window je možné, nicméně není -zcela automatické a je velmi závislé na hardwaru každého počítače, -tudíž byste si měli o přítomném hardwaru zjistit nějaké podrobnosti. - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -# I když X rozpozná správný ovladač grafické karty, zde jej můžete -# přepsat. Vesa bude fungovat ve většině případů. -#xserver-xorg xserver-xorg/config/device/driver select vesa - -# Pokud se automatické rozpoznání myši nezdaří, dostanete se do -# nekonečné smyčky, protože nástroj se bude ptát znovu a znovu -# a pokaždé (ne)nalezne stejnou nefunkční myš. -#xserver-xorg xserver-xorg/autodetect_mouse boolean true - -# Automatické rozpoznání monitoru je doporučeno. -xserver-xorg xserver-xorg/autodetect_monitor boolean true -# Odkomentujete, pokud máte LCD displej. -#xserver-xorg xserver-xorg/config/monitor/lcd boolean true -# X má tři metody nastavení monitoru. Ukážeme střední cestu -# ("medium"), která je dostupná vždy. Možnost "simple" nemusí být -# dostupná a "advanced" se ptá příliš mnoho otázek. -xserver-xorg xserver-xorg/config/monitor/selection-method \ - select medium -xserver-xorg xserver-xorg/config/monitor/mode-list \ - select 1024x768 @ 60 Hz -</screen></informalexample> - - </sect2> - ---> - - <sect2 id="preseed-other"> - <title>Přednastavení ostatních balíků</title> - -<informalexample role="example"><screen> -# Je možné, že se objeví další otázky v závislosti na tom, jaký -# software nainstalujete, nebo podle toho, co se během instalace -# pokazí. Seznam všech možných otázek během instalace získáte -# příkazy: -# debconf-get-selections --installer > soubor -# debconf-get-selections >> soubor -</screen></informalexample> - - </sect2> - </sect1> - - <sect1 id="preseed-advanced"> - <title>Pokročilé možnosti</title> - - <sect2 id="preseed-hooks"> - <title>Spouštění vlastních příkazů během instalace</title> -<para> - -Nástroje pro přednastavení nabízí velice mocnou vlastnost, kterou je -možnost spouštění libovolných příkazů nebo skriptů v určitých bodech -instalace. - -</para><para> - -Po připojení souborového systému instalovaného systému je tento -dostupný v adresáři <filename>/target</filename>. Pokud pro instalaci -používáte CD, je po připojení dostupné přes -<filename>/cdrom</filename>. - -</para> - -<informalexample role="example"><screen> -# Přednastavení d-i není už ze své podstaty bezpečné. Nic -# v instalačním systému nekontroluje pokusy kolem přetečení bufferu -# ani zneužití hodnot v souboru s přednastaveními. Používejte tyto -# soubory pouze z důvěryhodných zdrojů! -# Následuje ukázka, jak v d-i spustit automaticky nějaký shellový příkaz. - -# První příkaz je spuštěn co nejdříve - hned po načtení přednastavení. -#d-i preseed/early_command string anna-install nejaky-udeb - -# Tento příkaz je spuštěn těsně před vstupem do dělení disků. Může se -# hodit pro dynamické přednastavení rozdělení disku, které závisí na -# aktuálním stavu disků (které ještě nemusí být vidět v době spuštění -# předchozího příkazu preseed/early_command). -#d-i partman/early_command \ -# string debconf-set partman-auto/disk "$(list-devices disk | head -n1)" - -# Tento příkaz je spuštěn těsně před koncem instalace, ale ještě je -# připojen adresář /target. Buď můžete použít chroot na /target -# a pracovat přímo v něm, nebo můžete použít příkaz apt-install -# resp. in-target pro jednoduchou instalaci balíků resp. spouštění -# příkazů v nově instalovaném systému -#d-i preseed/late_command string apt-install zsh; in-target chsh -s /bin/zsh -</screen></informalexample> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-seenflag"> - <title>Použití přednastavení pro změnu výchozích hodnot</title> -<para> - -Pomocí přednastavení můžete dosáhnout i toho, že se otázka normálně -zobrazí, ale změní se její výchozí odpověď. (Například na úvodní -otázce ohledně jazyka můžete přednastavit místo angličtiny češtinu, -takže uživateli stačí stisknout &enterkey;, ale stále mu necháváte -možnost volby jiného jazyka.) Dosáhnete toho tak, že po nastavení -proměnné změníte příznak <firstterm>seen</firstterm> na hodnotu -<quote>false</quote>. - -<informalexample><screen> -d-i foo/bar string hodnota -d-i foo/bar seen false -</screen></informalexample> - -Chcete-li stejného výsledku dosáhnout pro <emphasis>všechny</emphasis> -otázky, můžete použít zaváděcí parametr -<classname>preseed/interactive=true</classname>, což se může hodit pro -testování a ladění konfiguračního souboru s přednastavením. - -</para><para> - -Zopakujme, že vlastník <quote>d-i</quote> by se měl používat pouze pro -proměnné používané samotným instalačním systémem. Pro proměnné -nacházející se v instalovaných balících byste měli jako vlastníka -použít jméno příslušného balíku (viz poznámka pod čarou u -<xref linkend="preseed-bootparms"/>). - -</para><para> - -Přednastavujete-li pomocí zaváděcích parametrů, můžete použít -speciální operátor <quote>?=</quote>, kterým instalátor donutíte, aby -danou otázku zobrazil. Například <userinput><replaceable>foo</replaceable>/<replaceable>bar</replaceable>?=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput> -(nebo <userinput><replaceable>vlastník</replaceable>:<replaceable>foo/bar</replaceable>?=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>). -To samozřejmě funguje jen u parametrů, kterým odpovídá nějaká otázka -zobrazená během instalace, tj. nefunguje to pro <quote>interní</quote> -parametry. - -</para><para> - -Pro více ladicích informací můžete použít zaváděcí parametr -<classname>DEBCONF_DEBUG=5</classname>, který zajistí, že -<classname>debconf</classname> bude mnohem upovídanější, co se týče -aktuálního nastavení proměnných a postupu instalačními skripty. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="preseed-chainload"> - <title>Zřetězené nahrávání souborů s přednastavením</title> -<para> - -Přestože je použití jednoho velkého souboru s přednastavením -jednoduché, zdaleka nemusí být přehledné a navíc postrádá -flexibilitu. Z tohoto důvodu je možné nastavení rozdělit do několika -samostatných souborů a ty pak skládat dohromady. Protože později -uvedené volby přepisují volby zadané dříve, přímo se nabízí vytvoření -hlavního (sdíleného) souboru s obecnými předvolbami a k němu několik -dalších souborů se specifickým nastavením pro danou situaci. - -</para> - -<informalexample><screen> -# Zadat můžete i více souborů najednou, stačí je oddělit mezerami. -# Vložené soubory mohou obsahovat jak deklarace pro přednastavení, -# tak příkazy pro zavedení dalších souborů. Pokud cestu zadáte -# relativně, hledají se soubory ve stejném adresáři, jako nadřízený -# soubor. -#d-i preseed/include string x.cfg - -# d-i může volitelně kontrolovat kontrolní součty souborů -# s přednastavením. V současnosti jsou podporovány pouze md5 součty. -# Seznam součtů zadejte ve stejném pořadí, v jakém se budou načítat -# soubory s přednastavením. -#d-i preseed/include/checksum string 5da499872becccfeda2c4872f9171c3d - -# Mnohem pružnější je použití shellového příkazu, který vrátí názvy -# souborů, jež se mají nahrát. -#d-i preseed/include_command \ -# string if [ "`hostname`" = bob ]; then echo bob.cfg; fi - -# Nejpružnější možnost stáhne program a spustí jej. Program může -# používat příkazy pro manipulaci s databází debconfu jako např. -# debconf-set. Pokud jsou názvy souborů relativní, berou se ze -# stejného adresáře jako soubor s přednastavením, který je spouští. -# Zadat můžete i více skriptů, stačí je oddělit mezerami. -#d-i preseed/run string foo.sh -</screen></informalexample> - -<para> - -Zřetězené nahrávání souborů s přednastavením funguje i mezi různými -typy přednastavení. Například pokud používáte přednastavení z initrd -nebo ze souboru, můžete v nich uvést proměnnou -<classname>preseed/url</classname> a po naběhnutí sítě tak plynule -přejít do souboru s přednastavením staženým ze sítě. Musíte však být -opatrní, protože to také znamená, že se proces přednastavení spustí -znovu a mimo jiné tím dostanete šanci na druhé spuštění příkazu -<classname>preseed/early</classname>, tentokráte po naběhnutí sítě. - -</para> - </sect2> - </sect1> -</appendix> diff --git a/cs/appendix/random-bits.xml b/cs/appendix/random-bits.xml deleted file mode 100644 index 45b542ec3..000000000 --- a/cs/appendix/random-bits.xml +++ /dev/null @@ -1,11 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69241 --> - -<appendix id="appendix"><title>Co se jinam nevešlo</title> - -&files.xml; -&chroot-install.xml; -&plip.xml; -&pppoe.xml; - -</appendix> diff --git a/cs/bookinfo.xml b/cs/bookinfo.xml deleted file mode 100644 index 81f3935bb..000000000 --- a/cs/bookinfo.xml +++ /dev/null @@ -1,64 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70533 --> - -<bookinfo id="debian_installation_guide"> -<title>&debian-gnu; — instalační příručka</title> - -<abstract> -<para> - -Dokument obsahuje návod na instalaci systému &debian-gnu; &release; -(kódové označení <quote>&releasename;</quote>), pro -počítače &arch-title; (<quote>&architecture;</quote>). Kromě návodu -zde naleznete odkazy na další dokumentaci, která vám pomůže -s detailnějším nastavením a vyladěním nového systému. - -</para><para><warning condition="not-checked"><para> - -Tato instalační příručka je založena na starší verzi manálu dodávaného -s předchozím instalačním programem Debianu (z historických důvodů -nazývaného <quote>boot-floppies</quote>). Bohužel se pro architekturu -&architecture; nenalezlo dostatek ochotných lidí, kteří by -zkontrolovali správnost a aktuálnost uváděných údajů. Z tohoto důvodu -mohou být některé části neúplné nebo zastaralé. Novější verzi této -příručky naleznete na Internetu na <ulink url="&url-d-i;">domovské -stránce &d-i;u</ulink>, kde se také nacházejí nové překlady do dalších -jazyků. - -</para></warning><note condition="checked"><para> - -Přestože je příručka kompletní, očekáváme její drobné rozšiřování -a upravování i po oficiálním uvedení &debian;u &release; -(&releasename;). Nejnovější verzi příručky naleznete na Internetu na -<ulink url="&url-d-i;">domovské stránce &d-i;u</ulink>, kde se také -mohou nacházet nové překlady do dalších jazyků. - -</para></note></para> - -<warning condition="outdated-translation"><para> - -Tento překlad instalační příručky není aktuální a momentálně na něm -nikdo nepracuje. Při čtení tedy mějte na paměti, že může obsahovat -zastaralé nebo mylné informace. Jste-li na pochybách, konzultujte -anglickou verzi. Můžete-li nám pomoci s překladem, kontaktujte prosím -<email>debian-boot@lists.debian.org</email> nebo českou -překladatelskou diskusní skupinu <ulink -url="https://lists.debian.org/i18n.html">debian-l10n-czech</ulink>. -Děkujeme. - -</para></warning> -</abstract> - -<copyright> - <year>2004 – ¤t-year;</year> - <holder>tým okolo instalačního programu Debianu</holder> -</copyright> - -<legalnotice><para> - -Tento manuál je volně šiřitelný; můžete ho distribuovat nebo pozměnit -za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence. Text -licence naleznete v <xref linkend="appendix-gpl"/>. - -</para></legalnotice> -</bookinfo> diff --git a/cs/boot-installer/accessibility.xml b/cs/boot-installer/accessibility.xml deleted file mode 100644 index 539b67649..000000000 --- a/cs/boot-installer/accessibility.xml +++ /dev/null @@ -1,230 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70696 --> - - <sect1 id="boot-installer-accessibility" arch="not-s390"> - <title>Zpřístupnění</title> -<para> - -Někteří uživatelé mohou vyžadovat speciální podporu, například z -důvodu zrakového postižení. - -<phrase arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86">Braillovy řádky připojené přes USB -jsou rozpoznány automaticky (s výjimkou sériových modelů připojených -přes USB převodník), ale většinu zpřístupňujících vlastností je třeba -zapnout ručně.</phrase> - -<phrase arch="arm;hppa;mips;mipsel;mips64el;sparc">Většinu -zpřístupňujících vlastností je třeba zapnout ručně.</phrase> - -<phrase arch="x86">Na počítačích, které to podporují, se v zaváděcím -menu ozve pípnutí (jednou pro systémy s BIOSem, dvakrát pro systémy -s UEFI). Toto pípnutí signalizuje, že je menu připraveno zpracovávat -stisky kláves. Poté můžete přidat zaváděcí parametry, které zapnou -některé další zpřístupňující vlastnosti (viz <xref -linkend="boot-screen"/>).</phrase> Zavaděče na většině architektur -interpretují klávesnici jako QWERTY. - -</para> - - <sect2> - <title>Uživatelské rozhraní instalačního systému</title> -<para> - -Instalační systém &debian;u podporuje několik rozhraní pro komunikaci -s uživatelem, které se liší v míře zpřístupnění. Například rozhraní -<userinput>text</userinput> používá čistý text, zatímco rozhraní -<userinput>newt</userinput> využívá textová dialogová okna. Konkrétní -rozhraní si můžete zvolit před zavedením instalačního systému, jak je -popsáno v dokumentaci proměnné <userinput>DEBIAN_FRONTEND</userinput> -v kapitole <xref linkend="installer-args"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86"> - <title>Braillův řádek připojený na USB</title> -<para> - -Braillovy řádky připojené na USB by měly být rozpoznány automaticky. V -takovém případě se instalace automaticky přepne do textového rozhraní -a podpora braillova řádku se automaticky doinstaluje do instalovaného -systému. V zaváděcím menu tedy stačí pouze stisknout &enterkey;. Po -startu <classname>brltty</classname> si můžete v nastaveních zvolit -vhodnou braillovu tabulku. Dokumentaci ohledně rozložení kláves -naleznete <ulink url="&url-brltty-driver-help;">na -stránkách <classname>brltty</classname></ulink>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86"> - <title>Braillův řádek připojený na sériový port</title> -<para> - -Braillovy řádky připojené na sériový port nelze rozpoznat automaticky, -protože by to některé modely mohlo poškodit. Musíte tedy použít -zaváděcí parametr -<userinput>brltty=<replaceable>ovladač</replaceable>,<replaceable>port</replaceable></userinput>, -kterým <classname>brltty</classname> řeknete, který ovladač a port má -použít. <replaceable>ovladač</replaceable> je dvoupísmenný kód -ovladače připojeného řádku (viz <ulink -url="&url-brltty-manual;">příručka -k BRLTTY</ulink>). <replaceable>port</replaceable> je název sériového -portu, ke kterému je řádek připojen; výchozí hodnotou je -<userinput>ttyS0</userinput>. Při použití USB převodníku se port -obvykle jmenuje <userinput>ttyUSB0</userinput>. Volitelný třetí -parametr určuje braillovu tabulku pro daný jazyk (viz <ulink -url="&url-brltty-manual;">příručka k BRLTTY </ulink>); výchozí je -anglická tabulka. Tabulku můžete změnit i později v nastaveních -<classname>brltty</classname>. Čtvrtým parametrem lze předat parametry -ovladači braillova řádku -(např. <userinput>protocol=<replaceable>xzy</replaceable></userinput>), -což je potřeba u některých raritních kousků. Dokumentaci ohledně -rozložení kláves naleznete <ulink url="&url-brltty-driver-help;">na -stránkách <classname>brltty</classname></ulink>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86"> - <title>Softwarová syntéza hlasu</title> -<para> - -Podporu softwarové syntézy hlasu naleznete ve všech variantách -grafického instalátoru a můžete ji aktivovat v zaváděcím menu stiskem -klávesy <userinput>s</userinput> (vybere příslušnou položku menu) -a potvrdit klávesou &enterkey;. Instalace se pak automaticky spustí -v textovém režimu a podpora hlasové systézy se automaticky doinstaluje -i do nového systému. - -</para><para> - -První otázka (výběr jazyka) je přečtena v angličtině, zbytek instalace -probíhá ve zvoleném jazyce (pokud jej <classname>espeak</classname> -podporuje). - -</para><para> - -Výchozí rychlost řeči je docela pomalá, urychlit ji můžete stiskem -<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>6</keycap></keycombo>. -Naopak pro zpomalení použijte kombinaci -<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>5</keycap></keycombo>. -Podobně můžete měnit i hlasitost: klávesami -<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>2</keycap></keycombo> -hlasitost zvýšíte, klávesami -<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>1</keycap></keycombo> -ztišíte. - -</para><para> - -Další klávesové zkratky naleznete v <ulink -url="&url-speakup-guide;">příručce programu Speakup</ulink>. - -</para><para> - -Chcete-li při instalaci zvolit výchozí odpověď na otázku, jednoduše na -promptu stiskněte <keycap>Enter</keycap>. Pro zadání prázdné odpovědi -napište do promptu vykřičník <userinput>!</userinput> a pro návrat -k předchozí otázce do promptu zadejte <userinput><</userinput>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86"> - <title>Hardwarová syntéza hlasu</title> -<para> - -Podpora pro hardwarovou syntézu hlasu funguje pouze v textovém režimu, -nicméně kvůli své velikosti je dostupná pouze na médiích s podporou -grafického instalátoru. V zaváděcím menu tedy musíte vybrat grafickou -instalaci <quote>Graphical install</quote>. - -</para><para> - -Zařízení pro hardwarovou syntézu hlasu nelze rozpoznat automaticky a -proto musíte použít zaváděcí parametr -<userinput>speakup.synth=<replaceable>ovladač</replaceable></userinput>, -kterým <classname>speakup</classname>u prozradíte, který ovladač má -použít. Jako <replaceable>ovladač</replaceable> zadejte dvoupísmenný -kód ovladače vašeho zařízení (viz -<ulink url="&url-speakup-guide;">seznam kódů</ulink>). Instalace -se pak automaticky přepne do textového režimu a do instalovaného -systému přidá podporu pro hlasovou syntézu. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="linux-any"><title>Zařízení připojená rovnou na sběrnici</title> -<para> - -Některá zařízení pro zpřístupnění jsou dodávána jako karty zapojené -uvnitř počítače, které čtou text přímo z videopaměti. Aby tyto karty -fungovaly, musíte vypnout framebuffer zaváděcím parametrem -<userinput arch="x86">vga=normal</userinput> -<userinput>fb=false</userinput>. Tím však také snížíte počet -dostupných jazyků. - -</para><para arch="x86"> - -Pokud chcete, je možné aktivovat textovou verzi zavaděče ještě před -přidáním zaváděcího parametru stiskem klávesy -<userinput>h</userinput> následované klávesou &enterkey;. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Kontrastní téma</title> -<para> - -Uživatelé se zhoršeným zrakem mohou při instalaci použít vysoce -kontrastní téma, které by mělo zlepšit čitelnost. Pro zapnutí -stačí přidat zaváděcí parametr <userinput>theme=dark</userinput>. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Změna velikosti písma</title> -<para> - -Grafický instalátor obsahuje základní podporu pro změnu velikosti -písma. Klávesovými zkratkami <keycombo><keycap>Control</keycap> -<keycap>+</keycap></keycombo> resp. -<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>-</keycap></keycombo> lze -velikost písma zvětšit, resp. zmenšit. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Záchranný režim, expertní a automatizované instalace</title> -<para> - -Zpřístupnění funguje i v režimech Expert, Rescue a Automatizovaná -instalace. V zaváděcím menu je naleznete pod nabídkou <quote>Advanced -options</quote>, do které se dostanete stiskem klávesy -<keycap>a</keycap>. Na systémech s BIOSem (v zaváděním menu se ozvalo -jedno pípnutí) musíte každou volbu potvrdit ještě klávesou -&enterkey;. Pro povolení syntézy hlasu stiskněte klávesu -<keycap>s</keycap> (na systémech s BIOSem opět následovanou klávesou -&enterkey;). Zde můžete použít klávesy <keycap>x</keycap> pro expertní -režim, <keycap>r</keycap> pro záchranný režim nebo <keycap>a</keycap> -pro automatizovaný režim. - -<para></para> - -Volba automatizované instalace umožňuje nainstalovat &debian; zcela -automaticky pomocí přednastavení. Tomuto způsobu se podrobně věnuje -kapitola <xref linkend="appendix-preseed"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Zpřístupnění v nainstalovaném systému</title> -<para> - -Problematikou zpřístupnění v nainstalovaném systému se zabývá wiki -stránka <ulink url="&url-debian-wiki-accessibility;">Debian -Accessibility</ulink>. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/boot-installer/arm.xml b/cs/boot-installer/arm.xml deleted file mode 100644 index dfabbeefc..000000000 --- a/cs/boot-installer/arm.xml +++ /dev/null @@ -1,576 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70881 --> - - <sect2 arch="armhf;armel" id="boot-image-formats"> - <title>Formáty zaváděcích obrazů</title> -<para> - -Systémy založené na architektuře ARM většinou používají dva formáty -zaváděcích obrazů: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Standardní linuxové jádro ve formátu zImage (<quote>vmlinuz</quote>) -spolu se standardním linuxovým ramdiskem (<quote>initrd.gz</quote>). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Jádro ve formátu uImage (<quote>uImage</quote>) ve spojení -s odpovídajícím ramdiskem (<quote>uInitrd</quote>). - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Formáty uImage/uInitrd jsou speciálně navrženy pro firmware U-Boot, -který se používá na mnoha (většinou starších 32 bitových) ARMových -systémech. Starší verze U-Bootu uměly zavádět pouze soubory ve formátu -uImage/uInitrd, proto se používají hlavně na starších systémech -armel. Novější verze U-Bootu již umí kromě uImage/uInitrd zavádět také -standardní linuxová jádra a initrd, ale syntaxe se trošku liší. - -</para><para> - -Na systémech používajících multiplatformní jádro je kromě jádra -a initrd ještě zapotřebí soubor se stromem zařízení (device-tree blob, -<quote>dtb</quote>), který je specifický pro každý systém a obsahuje -popis toho konkrétního hardwaru. dtb by měl být obsažen přímo ve -firmwaru zařízení, ale ve skutečnosti je často třeba nahrát novější -verzi. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="armhf-console-setup"> - <title>Nastavení konzoly</title> -<para> - -Archiv pro zavádění ze sítě (<xref -linkend="boot-armhf-netboot.tar.gz"/>) a obrazy SD karet -s instalátorem (<xref linkend="boot-installer-sd-image"/>) používají -(platformově závislou) výchozí konzoli, kterou U-Boot definuje -v proměnné <quote>console</quote>. Ve většině případů to je sériová -konzole, takže na těchto platformách standardně potřebujete pro -použití instalačního systému sériový kabel. - -</para><para> - -Na platformách, které podporují též video konzoli, můžete příslušně -upravit proměnnou U-Bootu <quote>console</quote> a spustit tak -instalační systém na video konzoli. - - </para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" id="arm64-console-setup"> - <title>Nastavení konzoly</title> -<para> - -Na architektuře arm64 nemají obrazy &d-i;u pro Stretch povolen grafický -instalátor, tudíž se používá sériová konzole. Firmware by měl konzoli -rozpoznat automaticky, avšak pokud automatika selže, po zavedení -Linuxu z GRUBu uvidíte hlášku <computeroutput>Booting -Linux</computeroutput> a dál už nic. - -</para><para> - -Jestliže to je i váš případ, musíte parametry konzoly nastavit -ručně. V nabídce GRUBu stiskněte klávesu <keycap>e</keycap> pro -editaci příkazové řádky a upravte část -<informalexample><screen>--- quiet</screen></informalexample> do podoby -<informalexample><screen>console=<replaceable>zařízení</replaceable>,<replaceable>rychlost</replaceable></screen></informalexample> -například: -<informalexample><screen>console=ttyAMA0,115200n8</screen></informalexample> - -Následně stiskněte kombinaci <keycombo><keycap>Control</keycap> -<keycap>x</keycap></keycombo>, čímž bude zavádění pokračovat s novým -nastavením. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" id="juno-installation"> - <title>Instalace na Juno</title> -<para> - -Juno používá UEFI, takže je instalace celkem přímočará. -Nejpraktičtější je instalace z USB klíčenky, ovšem aby zavádění z USB -fungovalo, potřebujete aktuální firmware. Sestavení z <ulink -url="&url-juno-firmware;">&url-juno-firmware;</ulink> po březnu 2015 -je ověřeno, že funguje. Více o aktualizaci firmwaru se dozvíte -v dokumentaci k Juno. - -</para><para> - -Nachystejte si standardní USB klíčenku s obrazem arm64 CD a vložte ji -do jednoho ze zadních USB portů. Následně připojte sériový kabel do -horního 9 pinového sériového portu. Vyžadujete-li síťové připojení, -zapojte ethernetový kabel do zdířky na přední straně. - -</para><para> - -Spusťte sériovou konzoli s rychlostí 115200, 8 bitů bez parity a Juno -zapněte. Juno by mělo nastartovat z USB klíčenky do nabídky GRUBu. -Nastavení konzoly na Junu zlobí, takže prosté pokračování klávesou -&enterkey; nezobrazí žádný výstup. Nejprve musíte podle (<xref -linkend="arm64-console-setup"/>) nastavit konzoli na -<informalexample><screen>console=ttyAMA0,115200n8</screen></informalexample> -a teprve pak lze pokračovat v běžné instalaci. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" id="apm-installation"> - <title>Instalace na Applied Micro Mustang</title> -<para> - -Tento počítač se běžně dodává s U-Bootem, ale je dostupný i UEFI -firmware. Budete se tedy muset rozhodnout, zda nejprve nainstalujete -UEFI firmware a pak použijete standardní způsob instalace, nebo zda -použijete U-Boot a jeho metody. Pro ovládání -instalačního systému budete muset použít sériovou konzoli, protože -grafická instalace není na architektuře amd64 povolena. - -</para><para> - -Doporučený postup instalace je pomocí openembedded systému dodávaného -s počítačem nakopírovat &d-i;, jádro a initrd na pevný disk a pak -z těchto souborů zavést instalační systém. Alternativně můžete jádro, -dtb a initrd získat a zavést ze sítě protokolem TFTP (viz část <xref -linkend="boot-tftp-uboot"/>). Po dokončení instalace je třeba ruční -zásah, aby bylo možno nově nainstalovaný systém zavést. - -</para><para> - -Spusťte sériovou konzoli s rychlostí 115200, 8 bitů bez parity -a počítač zapněte. Restartujte počítač a až se zobrazí hláška -<computeroutput>Hit any key to stop autoboot</computeroutput>, -stiskněte libovolnou klávesu. Objeví se výzva -<computeroutput>Mustang#</computeroutput>, kde můžete použít příkazy -U-Bootu pro nahrání a zavedení jádra, dtb a initrd. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm" id="boot-tftp-arm"><title>Zavedení z TFTP</title> - -&boot-installer-intro-net.xml; - - <sect3 arch="arm" id="boot-tftp-uboot"> - <title>Zavedení z TFTP přes U-Boot</title> -<para> - -Zavedení ze sítě přes firmware U-Boot se skládá ze tří kroků: -nastavení sítě, zavedení obrazů jádra, initrd a dtb do paměti -a konečně spuštění nahraného jádra. - -</para><para> - -Síť můžete nastavit buď automaticky pomocí DHCP: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv autoload no</userinput> -<userinput>dhcp</userinput> -</screen></informalexample> - -nebo ručně nastavením několika proměnných: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv ipaddr <replaceable>ip_adresa_klienta</replaceable></userinput> -<userinput>setenv netmask <replaceable>maska</replaceable></userinput> -<userinput>setenv serverip <replaceable>ip_adresa_TFTF_serveru</replaceable></userinput> -<userinput>setenv dnsip <replaceable>ip_adresa_DNS_serveru</replaceable></userinput> -<userinput>setenv gatewayip <replaceable>ip_adresa_výchozí_brány</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Budete-li chtít toto nastavení uložit trvale, použijte příkaz - -<informalexample><screen> -<userinput>saveenv</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Nyní musíte nahrát obrazy jádra, initrd a dtb do paměti, což se -provádí příkazem <command>tftpboot</command>. jako parametr příkazu -musíte zadat adresu v paměti, na kterou se má obraz nahrát. Bohužel, -mapa paměti se liší systém od systému a proto zde nemůžeme vypsat -pevné adresy platné pro všechny. - -</para><para> - -Na některých systémech si U-Boot předdefinovává proměnné prostředí -s vhodnými adresami. Jsou to proměnné -<literal>kernel_addr_r</literal>, <literal>ramdisk_addr_r</literal> -a <literal>fdt_addr_r</literal>. Zda jsou ve vašem případě nastaveny, -a připraveny k použití, si můžete ověřit příkazem - -<informalexample><screen> -<userinput>printenv kernel_addr_r ramdisk_addr_r fdt_addr_r</userinput> -</screen></informalexample> - -Nejsou-li definovány, budete si muset konkrétní hodnoty zjistit -v dokumentaci k vašemu systému a nastavit je ručně. Například na -systémech založených na SOC Allwinner SunXi (třeba Allwinner A10, -architektura <quote>sun4i</quote> nebo Allwinner A20, architektura -<quote>sun7i</quote>) můžete použít následující hodnoty: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv kernel_addr_r 0x46000000</userinput> -<userinput>setenv fdt_addr_r 0x47000000</userinput> -<userinput>setenv ramdisk_addr_r 0x48000000</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Po nastavení adres můžete stáhnout obrazy z dříve definovaného TFTP -serveru a nahrát je do paměti příkazy: - -<informalexample><screen> -<userinput>tftpboot ${kernel_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_obrazem_jádra</replaceable></userinput> -<userinput>tftpboot ${fdt_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_dtb</replaceable></userinput> -<userinput>tftpboot ${ramdisk_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_obrazem_initrd</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Nyní zbývá nastavit parametry jádra a spustit ho. U-Boot předá jádru -parametry přes proměnnou prostředí <literal>bootargs</literal>, takže -do ní nastavte veškeré potřebné parametry jádra a instalačního -systému, jako je třeba konzole (<xref linkend="boot-console"/>) nebo -přednastavení (<xref linkend="installer-args"/> a <xref -linkend="appendix-preseed"/>). Například: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv bootargs console=ttyS0,115200 rootwait panic=10</userinput> -</screen></informalexample> - -Samotné spuštění jádra závisí na použitém formátu. Pro uImage/uInitrd -vypadá příkaz následovně: - -<informalexample><screen> -<userinput>bootm ${kernel_addr_r} ${ramdisk_addr_r} ${fdt_addr_r}</userinput> -</screen></informalexample> - -a pro nativní linuxový formát takto: - -<informalexample><screen> -<userinput>bootz ${kernel_addr_r} ${ramdisk_addr_r}:${filesize} ${fdt_addr_r}</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><note><para> - -Při zavádění standardních linuxových obrazů je důležité nahrát obraz -úvodního ramdisku až po jádru a dtb, jelikož U-Boot automaticky uloží -do proměnné <literal>filesize</literal> velikost posledně nahraného -souboru. Aby příkaz <command>bootz</command> fungoval správně, -potřebuje znát velikost ramdisku, kterou mu předáte právě z proměnné -<literal>filesize</literal>. Jestliže zavádíte jádro sestavené pro -konkrétní platformu (tj. bez stromu zařízení), jednoduše vynechte -parametr <literal>${fdt_addr_r}</literal>. - -</para></note> - </sect3> - - <sect3 arch="armhf" id="boot-armhf-netboot.tar.gz"> - <title>Předpřipravený netboot archiv</title> -<para> - -&debian; poskytuje předpřipravený archiv (&armmp-netboot-tarball;), -stačí jednoduše rozbalit na TFTP server a který obsahuje všechny -potřebné soubory pro zavádění ze sítě. Součástí je i zaváděcí skript, -který automatizuje všechny kroky k zavedení instalátoru. Moderní verze -U-Bootu podporují vlastnost automatického zavádění z TFTP, která se -aktivuje v případě, že neexistuje lokální úložné zařízení (MMC/SD, -USB, IDE/SATA/SCSI). Předpokladem je, že máte na síti DHCP server, -který klientovi předá adresu TFTP serveru. - -</para><para> - -Pokud byste chtěli automatické zavádění z TFTP vyvolat z příkazového -řádku U-Bootu, můžete použít následující příkaz: - -<informalexample><screen> -<userinput>run bootcmd_dhcp</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Alternativně můžete dodávaný zaváděcí skript nahrát ručně pomocí -následujících příkazů U-Bootu: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv autoload no</userinput> -<userinput>dhcp</userinput> -<userinput>tftpboot ${scriptaddr} /debian-installer/armhf/tftpboot.scr</userinput> -<userinput>source ${scriptaddr}</userinput> -</screen></informalexample> - - </para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" condition="bootable-usb" id="usb-boot-arm64"> - <title>Zavedení z USB klíčenky přes UEFI</title> - -&boot-installer-intro-usb.xml; - - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="boot-hd-media"> - <title>Zavedení z USB klíčenky přes U-Boot</title> -<para> - -Mnohé moderní verze U-Bootu podporují USB a umožňují zavádět -z úložných USB zařízení, jako jsou třeba USB klíčenky. Přesný postup -se ale bohužel liší systém od systému. - -</para><para> - -U-Boot v2014.10 přinesl sjednocené zpracování příkazové řádky -a framework pro automatické zavádění. To umožňuje vytvářet obecné -zaváděcí obrazy, které pracují na všech systémech implementujících -tento framework. &d-i; na těchto systémech podporuje instalaci z USB -zařízení. - -</para><para> - -Pro vytvoření USB klíčenky pro instalaci &debian;u musí USB klíčenka -obsahovat souborový systém podporovaný U-Bootem (novější verze obvykle -podporují FAT16, FAT32, ext2, ext3 a ext4). Na tento souborový systém -rozbalte archiv hd-media (viz <xref linkend="where-files"/>) -a pak přikopírujte ISO obraz prvního instalačního CD/DVD &debian;u. - -</para><para> - -Framework pro automatické zavádění v novějších verzích U-Bootu funguje -podobně jako volby pro zavádění v BIOSu PC, tj. postupně prozkoumá -seznam možných zaváděcích zařízení, zda na nich nenalezne platný -zaveditelný obraz a spustí první, který nalezne. Pokud na zařízení -není nainstalovaný žádný operační systém, mělo by zasunutí USB -klíčenky a zapnutí systému způsobit zavedení instalačního systému. -Zavedení z USB můžete také vyvolat ručně na výzvě U-Bootu příkazem -<userinput>run bootcmd_usb0</userinput>. - -</para><para> - -Jedním problémem, se kterým byste se mohli potkat při zavádění z USB -a použití sériové konzole, je rozdílné nastavení přenosové rychlosti -konzoly. Je-li v U-Bootu nastavena proměnná console, předá ji zaváděcí -skript jádru, aby ji použilo jako primární konzoli a případně -nastavilo přenosovou rychlost. Na některých platformách specifikuje -proměnná console i rychlost (např. -<quote>console=ttyS0,115200</quote>), zatímco na jiných obsahuje pouze -název zařízení (<quote>console=ttyS0</quote>). Pokud se výchozí -přenosová rychlost U-Bootu (často 115200) liší od výchozí přenosové -rychlosti jádra (tradičních 9600), vede to ve druhém případě -k nečitelnému výstupu. Pokud to nastane, měli byste ručně upravit -proměnnou console, aby obsahovala správnou rychlost pro váš systém, -a pak zavést instalátor příkazem <userinput>run bootcmd_usb0</userinput>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="boot-installer-sd-image"> - <title>Použití předpřipravených obrazů SD karet</title> -<para> - -Pro mnoho systémů poskytuje &debian; obrazy SD karet, které obsahují -U-Boot společně s &d-i;em. Tyto obrazy existují ve dvou variantách. -Jedna stahuje balíky ze sítě (&armmp-netboot-sd-img;), druhá slouží -pro offline instalaci z CD/DVD (&armmp-hd-media-sd-img;). Pro šetření -přenosového pásma jsou obrazy rozděleny na systémově závislou část -<quote>firmware.<replaceable><systém></replaceable>.img.gz</quote> -a společnou část nazvanou <quote>partition.img.gz</quote>. - -</para><para> - -Pro vytvoření kompletního obrazu je třeba tyto dvě části spojit. -Na linuxových systémech můžete použít třeba zcat: - -<informalexample><screen> -<userinput>zcat firmware.<replaceable><systém></replaceable>.img.gz partition.img.gz > kompletni_obraz.img</userinput> -</screen></informalexample> - -Na Windows musíte nejprve obě části rozbalit (např. pomocí programu -7-Zip) a následně tyto rozbalené části spojit dohromady příkazem copy: - -<informalexample><screen> -<userinput>copy /b firmware.<replaceable><systém></replaceable>.img + partition.img kompletni_obraz.img</userinput> -</screen></informalexample> - -spuštěným v příkazovém řádku CMD.exe. - -</para><para> - -Kompletní obraz pak můžete zapsat na SD kartu. -Na linuxových systémech můžete použít třeba: - -<informalexample><screen> -<userinput>cat kompletni_obraz.img > /dev/<replaceable>SD_KARTA</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Po zasunutí SD karty do instalovaného systému a jeho zapnutí se z SD -karty automaticky zavede instalační systém. Používáte-li variantu pro -offline instalaci, musíte instalačnímu systému zpřístupnit první -instalační CD/DVD &debian;u na samostatném médiu, jako je například -iso obraz prvního DVD uložený na USB klíčence. - -</para><para> - -Až se v instalaci dostanete k rozdělení disků (viz krok <xref -linkend="di-partition"/>), můžete na instalační SD kartě smazat či -nahradit libovolné oblasti, jelikož po zavedení instalátoru již tento -běží kompletně z operační paměti a přístup k SD kartě dále -nepotřebuje. Pro instalaci &debian;u tak můžete využít plnou kapacitu -SD karty. Nejjednodušším způsobem, jak na kartě vytvořit optimální -rozvržení oblastí, je nechat to na instalačním systému (viz <xref -linkend="partman-auto"/>). - - </para> - </sect2> - -<!-- # None of the arm systems supported in Jessie is able to boot from - # CD/DVD -> commenting out the "Booting from CD-ROM section" for arm - - <sect2 arch="arm"><title>Zavedení z CD-ROM</title> - -&boot-installer-intro-cd.xml; - - </sect2> ---> - -<!-- - <sect2 arch="arm" id="boot-firmware"> - <title>Zavedení z firmwaru</title> - -&boot-installer-intro-firmware.xml; - - <sect3 arch="arm" id="boot-firmware-ss4000e"> - <title>Zavedení SS4000-E</title> -<para> - -Kvůli omezením ve firmwaru SS4000-E není v současnosti možné zavést -instalační systém bez použití sériového portu. Pro zavedení instalace -budete potřebovat sériový nullmodemový kabel, počítač se sériovým -portem <footnote id="arm-s4ke-port"><para> - -Měl by fungovat i převodník sériového portu na USB. - -</para></footnote> a plochý kabel se samčím konektorem DB9 na jednom -konci a s 10 pinovou IDC hlavičkou o rozteči 0.1 palce na -druhém<footnote id="arm-s4k-rib"><para> - -Tento kabel se často nachází ve starších desktopových počítačích se -zabudovanými 9 pinovými sériovými porty. - -</para></footnote>. - -</para><para> - -Pro zavedení SS4000-E připojte sériový port SS4000-E pomocí -nullmodemového a plochého kabelu a stroj restartujte. Pro komunikaci -se zařízením potřebujete aplikaci schopnou používat sériový -terminál. Na &debian;u je vhodnou volbou program -<command>cu</command> ze stejnojmenného balíku. Předpokládejme, že -používáte sériový port <filename>/dev/ttyS0</filename>; pak můžete -použít příkaz: - -</para> - -<informalexample><screen> -<userinput>cu -lttyS0 -s115200</userinput> -</screen></informalexample> - -<para> - -Na systémech Windows můžete zkusit použít program -<classname>hyperterminal</classname>. Použijte rychlost 115200 baudů, -délku slova 8 bitů, žádné stop bity a jeden paritní bit. - -</para><para> - -Při zavádění počítače uvidíte mimo jiné následující výstup: - -</para> - -<informalexample><screen> -No network interfaces found - -EM-7210 ver.T04 2005-12-12 (For ver.AA) -== Executing boot script in 1.000 seconds - enter ^C to abort -</screen></informalexample> - -<para> - -V tento okamžik přerušte zavaděč stiskem -<keycombo><keycap>Control</keycap> -<keycap>C</keycap></keycombo><footnote id="arm-s4ke-sec"><para> - -Na přerušení máte pouze jednu sekundu; pokud toto krátké okno -nestihnete, jednoduše stroj vypněte, zapněte a zkuste to znovu. - -</para></footnote>, což zobrazí výzvu RedBootu. Zadejte následující -příkazy: - -<informalexample><screen> -<userinput>load -v -r -b 0x01800000 -m ymodem ramdisk.gz</userinput> -<userinput>load -v -r -b 0x01008000 -m ymodem zImage</userinput> -<userinput>exec -c "console=ttyS0,115200 rw root=/dev/ram mem=256M@0xa0000000" -r 0x01800000</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Po každém příkazu <command>load</command> očekává systém přenos -souboru protokolem YMODEM. Používáte-li <command>cu</command>, -ujistěte se, že máte nainstalovaný balík <classname>lrzsz</classname> -a stiskněte &enterkey; následovaný escape sekvencí -<quote>~<</quote> pro spuštění externího programu. Následně zadejte -příkaz <command>sb initrd.gz</command> resp. -<command>sb vmlinuz</command>. - -</para><para> - -Alternativně je možné místo použití protokolu YMODEM nahrát jádro a -ramdisk přes HTTP, což je dokonce rychlejší, ale vyžaduje funkční HTTP -server. V takovém případě nejprve přepněte zavaděč do režimu RAM: - -<informalexample><screen> -<userinput>fis load rammode</userinput> -<userinput>g</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Tím se stroj jakoby restartuje, ale ve skutečnosti nahraje redboot do -RAM a restartuje odtamtud. Přeskočíte-li tento krok, systém se v tom -následujícím zasekne u příkazu ip_address. - -</para><para> - -Zavádění opět budete muset přerušit kombinací -<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>C</keycap></keycombo> -a na výzvu zadat: - -<informalexample><screen> -<userinput>ip_address -l <replaceable>192.168.2.249</replaceable> -h <replaceable>192.168.2.4</replaceable></userinput> -<userinput>load -v -r -b 0x01800000 -m http /initrd.gz</userinput> -<userinput>load -v -r -b 0x01008000 -m http /zImage</userinput> -<userinput>exec -c "console=ttyS0,115200 rw root=/dev/ram mem=256M@0xa0000000" -r 0x01800000</userinput> -</screen></informalexample> - -kde <replaceable>192.168.2.249</replaceable> je IP adresa -instalovaného stroje a <replaceable>192.168.2.4</replaceable> je IP -adresa HTTP serveru, ze kterého se stáhnou příslušné soubory. - -</para><para> - -Instalace nyní bude pokračovat jako obvykle. - -</para> - </sect3> - </sect2> ---> diff --git a/cs/boot-installer/boot-installer.xml b/cs/boot-installer/boot-installer.xml deleted file mode 100644 index 9f2a28e2a..000000000 --- a/cs/boot-installer/boot-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,46 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70562 --> - -<chapter id="boot-installer"><title>Zavedení instalačního systému</title> - -<!-- Include only archs that are documented to avoid build-errors --> -<!-- The arch="..." condition can be deleted when al archs are present --> - - <sect1 arch="arm;any-x86;ia64;mips;mipsel;mips64el;s390;powerpc;ppc64el;sparc"> - <title>Zavedení instalátoru na &arch-title;</title> - -<warning arch="any-x86;powerpc"><para> - -Máte-li na svém počítači jiné operační systémy, které chcete zachovat -(tzv. duální zavádění), měli byste se <emphasis>před</emphasis> -zavedením instalačního systému ujistit, že jsou tyto operační systémy -skutečně vypnuté a ne jen uspané. Instalace nového operačního systému -může narušit stav uspaného operačního systému (což může po jeho -probuzení vést k nestabilitě systému nebo i ztrátě dat). - -</para></warning><note condition="gtk"><para> - -Informace o zavedení grafického instalátoru naleznete v kapitole -<xref linkend="graphical"/>. - -</para></note> - -<!-- This info is so architecture dependent, that I have turned the --> -<!-- structure inside out for this chapter. Each arch has a document. --> - -&boot-installer-arm.xml; -<!-- &boot-installer-hppa.xml; --> -&boot-installer-x86.xml; -&boot-installer-ia64.xml; -&boot-installer-mips.xml; -&boot-installer-s390.xml; -&boot-installer-powerpc.xml; -&boot-installer-sparc.xml; - - </sect1> - -&boot-installer-accessibility.xml; -&boot-installer-parameters.xml; -&boot-installer-trouble.xml; - -</chapter> diff --git a/cs/boot-installer/hppa.xml b/cs/boot-installer/hppa.xml deleted file mode 100644 index f0db5d9c7..000000000 --- a/cs/boot-installer/hppa.xml +++ /dev/null @@ -1,9 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 24701 --> - - <sect2 arch="hppa"> - <title></title> -<para> - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/ia64.xml b/cs/boot-installer/ia64.xml deleted file mode 100644 index 77e2d12f6..000000000 --- a/cs/boot-installer/ia64.xml +++ /dev/null @@ -1,374 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70879 --> - - <sect2 arch="ia64"><title>Zavedení z CD-ROM</title> - -&boot-installer-intro-cd.xml; - -<note><title>Obsah CD</title><para> - -Existují tři varianty instalačních CD. <emphasis>Malé -síťové</emphasis> CD obsahuje pouze soubory instalačního programu -a proto se vleze na malé CD velikosti vizitky. Pro instalaci -základního systému (a dalších balíků) však vyžaduje síťové -připojení. <emphasis>Plné síťové</emphasis> CD obsahuje kromě -instalačního programu také základní systém, ale pro instalaci -čehokoliv dalšího vyžaduje síť. Třetí možností je <emphasis>sada -CD</emphasis>, která obsahuje kompletní systém a tudíž nevyžaduje -připojení k síti. - -</para></note><para> - -Architektura &arch-title; používá další generaci Extensible Firmware Interface -(EFI) od Intelu. Na rozdíl od tradičního BIOSu, který ví o zaváděcím -zařízení velmi málo (zná jen tabulku oblastí a hlavní zaváděcí -sektor), umí EFI číst a zapisovat soubory z oblastí, na kterých je -souborový systém FAT16 nebo FAT32. Tím se zaváděcí proces velmi -zjednoduší, protože systémový zavaděč a EFI firmware mají k dispozici -celou oblast na uložení potřebných souborů. To znamená, že systémový -disk na &arch-title; obsahuje místo zaváděcího bloku malou oblast, -která je celá vyhrazená pro EFI. - -</para><para> - -Instalační CD &debian;u obsahují malou EFI oblast, ve které je uložen -zavaděč <command>ELILO</command>, jeho konfigurační soubor, instalační -jádro a prvotní souborový systém (initrd). (Samozřejmě, že EFI oblast -je přítomna i v nainstalovaném systému.) - -</para><para> - -Zavaděč EFI se spouští jako poslední krok inicializace -firmwaru. Zobrazí menu, ze kterého si můžete vybrat různé -položky. Menu se může na různých systémech lišit, ale většinou by se -tam měly vyskytovat položky <command>Boot Option Maintenance -Menu</command> a <command>EFI Shell (Built-in)</command>. První metoda -je preferovaná, ale pokud není dostupná, nebo s ní CD neumí zavádět, -použijte druhou možnost. - -</para><warning><title>Důležité</title><para> - -Zavaděč EFI po nějaké době spustí implicitní akci, obvykle první -položku z menu. (Odpočítávání je vidět dole na obrazovce.) Pokud -propásnete správný okamžik, budete muset počítač znovu -restartovat. Jestliže však byla implicitní akce <command>EFI -Shell</command>, můžete se ještě vrátit zpět příkazem -<command>exit</command>. - -</para></warning> - - <sect3 arch="ia64" id="bootable-cd"> - <title>Možnost 1: Zavádění z menu Boot Option Maintenance</title> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení -inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>Boot Maintenance</command> -a stiskněte &enterkey; - zobrazí se nové menu. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -V něm vyberte <command>Boot From a File</command>, což vám nabídne -seznam zařízení, které firmware našel. Mezi nimi by měly být řádky -obsahující text <command>Debian Inst [Acpi ...</command> nebo -<command>Removable Media Boot</command> (zbytek řádku by měl být -stejný). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Z obou možností ukazujících na DVD/CD mechaniku si jednu -vyberte. Volba <command>Removable Media Boot</command> okamžitě spustí -zavádění, zatímco <command>Debian Inst [Acpi ...</command> ještě -zobrazí výpis adresáře ze zaváděcí části CD, ve kterém musíte vybrat -<command>[Treat like Removable Media Boot]</command>. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -Nyní se zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému &debian;u, kde si -můžete vybrat jádro a případné parametry. - -</para> - </sect3> - - - <sect3 arch="ia64" id="boot-with-efi"> - <title>Volba 2: Zavádění z EFI shellu</title> -<para> - -Pokud se zavádění prvním způsobem nezdaří, zaveďte instalační CD -následujícími kroky: - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení -inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>EFI Shell</command> -a stiskněte &enterkey;. EFI Shell si zjistí všechna zaveditelná -zařízení a zobrazí je na konzoli. Rozpoznaná zaváděcí zařízení budou -zobrazena ve tvaru -<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:</filename>, všechna ostatní -bloková zařízení budou pojmenována -<filename>blk<replaceable>n</replaceable>:</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Prozkoumejte výstup shellu a hledejte CD mechaniku — s největší -pravděpodobností to bude zařízení <filename>fs0:</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Pro výběr požadovaného zařízení zadejte -<command>fs<replaceable>n</replaceable>:</command>, kde -<replaceable>n</replaceable> je číslo oblasti a stiskněte -&enterkey;. Toto číslo se nyní zobrazí jako součást výzvy. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Zadejte příkaz <command>elilo</command>, což spustí zavádění. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -V EFI shellu též můžete použít zkrácenou variantu zápisu: -<command>fs<replaceable>n</replaceable>:elilo</command>. Nyní se -zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému &debian;u, kde si můžete -vybrat jádro a případné parametry. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="ia64" id="kernel-option-menu"> - <title>Výběr instalačního jádra a zaváděcích parametrů</title> -<para> - -Zavaděč zobrazí menu a textové okno s výzvou -<classname>Boot:</classname>. Šipky slouží pro výběr položek z menu, -jakýkoliv napsaný text se zobrazí v textovém okně. Funkčními klávesami -můžete zobrazit různé nápovědné obrazovky. Obrazovka -<classname>General</classname> vysvětluje význam položek v menu, -<classname>Params</classname> popisuje běžné parametry příkazového -řádku. - -</para><para> - -Instalovat můžete buď pomocí monitoru a klávesnice, nebo přes sériovou -linku. Pro první možnost vyberte položku obsahující řetězec -<computeroutput>[VGA console]</computeroutput>, pro druhou pak položku -obsahující text <computeroutput>[<replaceable>BAUDY</replaceable> baud -serial console]</computeroutput>, kde <replaceable>BAUDY</replaceable> -je rychlost sériové konzole. V menu jsou přednastaveny jsou -nejobvyklejší rychlosti pro zařízení <filename>ttyS0</filename>. - -</para><para> - -Ve většině případů budete chtít, aby instalační program použil stejnou -rychlost, jakou používáte pro spojení k EFI konzoli. Tuto rychlost -můžete zjistit v EFI shellu příkazem <command>baud</command>. - -</para><para> - -Pokud v menu neexistuje položka pro sériové zařízení resp. rychlost, -kterou chcete použít, můžete změnit nastavení existujícího záznamu -tak, že do textového okna <classname>Boot:</classname> zadáte -příslušné parametry. Například -<command>console=ttyS1,57600n8</command> použije konzolu na zařízení -<filename>ttyS1</filename> o rychlosti 57600 baudů. - -</para><note><para> - -Většina systémů &arch-title; používá implicitní nastavení konzoly -o rychlosti 9600 baudů. Toto nastavení je velmi pomalé a překreslování -instalačních obrazovek by trvalo neúměrně dlouho. Zkuste buď zvýšit -přenosovou rychlost, nebo použijte instalaci v textovém režimu (pokyny -naleznete v menu <classname>Params</classname>). - -</para></note><warning><para> - -Vyberete-li špatný typ konzole, bude vše probíhat zdánlivě dobře až do -startu jádra. V tom okamžiku se ztratí veškeré vstupy a výstupy -a budete muset počítač restartovat. - -</para></warning><para> - -Na obrazovce <classname>General</classname> si přečtěte popis jader -a nejvhodnějších instalačních režimů. Jádro, které vyberete, se -použije jak pro instalaci, tak v novém systému. Pokud s instalačním -jádrem zaznamenáte nějaké problémy, je pravděpodobné, že se s těmito -problémy potkáte i v instalovaném systému. Pro volitelné zaváděcí -parametry byste si měli prostudovat část <xref linkend="boot-parms"/> -dále v textu. Instalační systém spustíte následovně: - -</para> - -<itemizedlist> - -<listitem><para> - -Šipkami vyberte nejvhodnější verzi jádra a instalační režim. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Volitelně zadejte zaváděcí parametry do textového okna. (Zde se -zadávají parametry jádra, jako např. sériová konzole.) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Stiskněte &enterkey;, což spustí zavádění jádra, po kterém se objeví -první obrazovka instalačního programu &debian;u. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -Pokračujte další kapitolou, kde si nastavíte jazyk instalace, síť -a diskové oblasti. - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="ia64" id="boot-tftp-ia64"><title>Zavedení z TFTP</title> -<para> - -Zavádění systému &arch-title; ze sítě je téměř shodné se zaváděním -z CD. Jediný rozdíl spočívá ve způsobu, jakým se nahraje jádro. EFi -umí stahovat a spouštět soubory ze serveru na síti. - -</para> - -&boot-installer-intro-net.xml; - -<para> - -Zavedení systému &arch-title; ze sítě vyžaduje dva architekturně -specifické zásahy. Na straně zaváděcího serveru musí být DHCP a TFTP -nastaveny pro zaslání souboru <command>elilo</command> a na klientovi -musíte v zavaděči EFI definovat novou zaváděcí volbu, kterou povolíte -stahování ze sítě. - -</para> - - <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-server"> - <title>Nastavení TFTP serveru</title> -<para> - -Vhodný TFTP záznam pro zavádění ze sítě vypadá nějak takto: - -<informalexample><screen> -host mcmuffin { - hardware ethernet 00:30:6e:1e:0e:83; - fixed-address 10.0.0.21; - filename "debian-installer/ia64/elilo.efi"; -} -</screen></informalexample> - -Cílem je dostat <command>elilo.efi</command> na klienta. - -</para><para> - -Ve svém tftpboot adresáři rozbalte soubor -<filename>netboot.tar.gz</filename>, čímž se vytvoří adresářový strom -<filename>debian-installer</filename> obsahující zaváděcí soubory pro -IA-64. Typické tftp adresáře bývají <filename>/var/lib/tftp</filename> -nebo <filename>/tftpboot</filename>. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /var/lib/tftp</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvfz /home/user/netboot.tar.gz</userinput> -./ -./debian-installer/ -./debian-installer/ia64/ -[...] -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Soubor <filename>elilo.conf</filename>, který se zde také rozbalí, by -měl fungovat na většině konfigurací <quote>sám od sebe</quote>. Pokud -potřebujete tento soubor změnit (např. chcete použít jiné jádro), -naleznete jej v adresáři <filename>debian-installer/ia64/</filename>. - -Dokonce je možné mít různé konfigurační soubory pro různé -klienty. Místo souboru <filename>elilo.conf</filename> totiž můžete -pojmenovat konfigurační soubory podle IP adresy klienta zapsané -v šestnáctkové soustavě s příponou -<filename>.conf</filename>. Podrobnosti naleznete v dokumentaci -k balíku <classname>elilo</classname>. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-client"> - <title>Nastavení klienta</title> -<para> - -Nastavení klienta pro podporu zavádění z TFTP začněte zavedením do EFI -a aktivováním menu <guimenu>Boot Option Maintenance Menu</guimenu>. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Přidejte zaváděcí volbu. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Vyberte řádek <guimenuitem>Load File [Acpi()/.../Mac()]</guimenuitem> -a stiskněte &enterkey;. Pokud je podobných řádků více, vyberte ten, -který obsahuje MAC adresu rozhraní, ze kterého chcete zavádět. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Záznam pojmenujte třeba <userinput>Netboot</userinput>, uložte jej -a vraťte se zpět do menu se zaváděcími volbami. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -Měli byste vidět právě vytvořenou položku. Tu stačí vybrat a provede -se DHCP dotaz vedoucí k nahrání <filename>elilo.efi</filename> z TFTP -serveru. - -</para><para> - -Po stažení tohoto souboru se zobrazí výzva zavaděče, který očekává -název jádra pro zavedení. Stejně jako u instalace z CD vyberte -požadované jádro a po chvíli by se měla zobrazit úvodní obrazovka -instalačního programu. - -</para><para> - -Pokračujte další kapitolou, kde si vyberete instalační jazyk, -nastavíte síť a rozdělíte disky. - -</para> - - </sect3> - </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/intro-cd.xml b/cs/boot-installer/intro-cd.xml deleted file mode 100644 index 0027ca51b..000000000 --- a/cs/boot-installer/intro-cd.xml +++ /dev/null @@ -1,30 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70881 --> - -<para> - -Pokud máte sadu instalačních CD &debian;u a váš počítač podporuje -zavádění z CD, <phrase arch="x86"> nastavte podle <xref -linkend="boot-dev-select-x86"/> zavádění z CD,</phrase> vložte CD do -mechaniky, restartujte počítač a přejděte k další kapitole. - -</para><para> - -Některé CD mechaniky mohou vyžadovat použití speciálních ovladačů a -tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na -vašem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si -pasáž o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách. - -</para><para> - -I když není možné zavést instalaci přímo z CD-ROM, můžete z CD-ROM -instalovat základní systém a balíčky. Jednoduše zaveďte systém pomocí -jiného instalačního média. Když dojde na instalaci základního systému -a dalších balíků, zadejte, že budete instalovat z CD-ROM mechaniky. - -</para><para> - -Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si -<xref linkend="boot-troubleshooting"/>. - -</para> diff --git a/cs/boot-installer/intro-firmware.xml b/cs/boot-installer/intro-firmware.xml deleted file mode 100644 index a67d11c36..000000000 --- a/cs/boot-installer/intro-firmware.xml +++ /dev/null @@ -1,19 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 35309 --> - -<para> - -Na trhu existuje stále větší množství spotřebitelských zařízení, která -se zavádí přímo z flash paměti umístěné v zařízení. Instalační systém -je možno zapsat na flash paměť, takže po příštím restartu zařízení se -spustí právě instalační systém. - -</para><note><para> - -Pamatujte, že změnou firmwaru zařízení obvykle ztratíte záruku. Také -se občas stane, že se při zápisu do flash paměti objeví problémy -a zařízení se už nepodaří zprovoznit. Postupujte prosím opatrně -a postupujte přesně dle návodu. - -</para></note> - diff --git a/cs/boot-installer/intro-hd.xml b/cs/boot-installer/intro-hd.xml deleted file mode 100644 index bcf6ce68b..000000000 --- a/cs/boot-installer/intro-hd.xml +++ /dev/null @@ -1,14 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 61184 --> - -<para> - -Zavedení ze stávajícího operačního systému je často pohodlná a pro -některé systémy jediná podporovaná možnost instalace. - -</para><para> - -Abyste mohli zavést systém z pevného disku, musíte již mít přichystané -soubory podle <xref linkend="boot-drive-files"/>. - -</para> diff --git a/cs/boot-installer/intro-net.xml b/cs/boot-installer/intro-net.xml deleted file mode 100644 index 4e3453e3b..000000000 --- a/cs/boot-installer/intro-net.xml +++ /dev/null @@ -1,18 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69183 --> - -<para> - -Zavedení se sítě vyžaduje síťové připojení, funkční TFTP server -a nejspíš i DHCP, RARP nebo BOOTP server pro automatické nastavení -sítě. - -</para><para arch="hppa"> - -Starší systémy (jako 715) by měly místo BOOTP použít RBOOT server. - -</para><para> - -Nastavení zavádění ze sítě je popsáno v <xref linkend="install-tftp"/>. - -</para> diff --git a/cs/boot-installer/intro-usb.xml b/cs/boot-installer/intro-usb.xml deleted file mode 100644 index 9aa938be1..000000000 --- a/cs/boot-installer/intro-usb.xml +++ /dev/null @@ -1,17 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70881 --> - -<para> - -Předpokládejme, že jste si připravili vše nezbytné z <phrase -arch="any-x86"><xref linkend="boot-dev-select-x86"/></phrase><phrase -arch="arm64"><xref linkend="boot-dev-select-arm64"/></phrase> -a <xref linkend="boot-usb-files"/>. Nyní -jednoduše zapojte klíčenku do volného USB portu a restartujte -počítač. Systém by měl nastartovat a měl by zobrazit úvodní obrazovku -s grafickou nabídkou<footnote><para>Jestliže to hardware podporuje -a pokud jste nepoužili pružný způsob vytvoření klíčenky a tuto možnost -nezakázali.</para></footnote>. Zde si můžete vybrat z různých možností -instalačního systému, nebo prostě zmáčknout &enterkey;. - -</para> diff --git a/cs/boot-installer/mips.xml b/cs/boot-installer/mips.xml deleted file mode 100644 index 5e20d5be2..000000000 --- a/cs/boot-installer/mips.xml +++ /dev/null @@ -1,8 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70879 --> - - <sect2 arch="mips;mips64el;mipsel" id="boot-tftp-mips"><title>Zavedení z TFTP</title> - -&boot-installer-intro-net.xml; - - </sect2>
\ No newline at end of file diff --git a/cs/boot-installer/parameters.xml b/cs/boot-installer/parameters.xml deleted file mode 100644 index fcb27b859..000000000 --- a/cs/boot-installer/parameters.xml +++ /dev/null @@ -1,644 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70793 --> - - <sect1 id="boot-parms"><title>Zaváděcí parametry</title> -<para arch="linux-any"> - -Parametry pro zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, -které se používají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro -korektně pracovalo s neposlušnými zařízeními. Ve většinou je jádro -schopno rozpoznat všechna zařízení automaticky, ale v některých -speciálních případech mu musíte trochu pomoci. - -</para><para> - -Při prvním zavádění systému zkuste, zdali systém rozpozná všechna -potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte -pro začátek žádné vlastní hodnoty). Systém obvykle naběhne. -V případě, že se tak nestane, můžete systém zavést později poté, -co zjistíte, jaké parametry je potřeba zadat, aby jádro korektně -rozpoznalo váš hardware. - -</para><para arch="linux-any"> - -Poznatky o nejrůznějších zaváděcích parametrech a podivných zařízeních -jsou k nalezení v -<ulink url="http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html">Linux -BootPrompt HOWTO</ulink>. -Následující text obsahuje popis jen stěžejních parametrů. Vybrané -problémy popisuje <xref linkend="boot-troubleshooting"/>. - -</para> - - <sect2 id="boot-console" arch="linux-any" condition="supports-serial-console"> - <title>Zavěděcí konzole</title> -<para> - -Jádro by -mělo být schopno rozpoznat, že zavádíte systém ze sériové konzoly. -Pokud máte v zaváděném počítači rovněž grafickou kartu (framebuffer) -a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr -<userinput>console=<replaceable>zařízení</replaceable></userinput>, -kde <replaceable>zařízení</replaceable> je vaše sériové zařízení, což -je obvykle něco jako <filename>ttyS0</filename>. - -</para><para> - -Někdy je potřeba zadat konkrétní parametry sériového portu, jako je -jeho rychlost a parita, např. -<userinput>console=ttyS0,9600n8</userinput>. Další obvyklé rychlosti -bývají 57600 a 115200. Ujistěte se, že tento parametr přidáte až za -<quote>---</quote>, aby se toto nastavení zkopírovalo i do konfigurace -zavaděče v instalovaném systému. (Pokud to instalátor pro daný zavaděč -umožňuje.) - -</para><para> - -Abyste zajistili, že instalace používá typ terminálu kompatibilní -s vaším emulátorem terminálu, můžete přidat parametr -<userinput>TERM=<replaceable>typ</replaceable></userinput>. -Instalační systém podporuje následující typy terminálů: -<literal>linux</literal>, <literal>bterm</literal>, -<literal>ansi</literal>, <literal>vt102</literal> -a <literal>dumb</literal>. Pro sériovou konzoli v &d-i; je výchozím -typem <userinput>vt102</userinput>. - -Používáte-li IPMI konzoli, nebo virtualizační nástroj (např. QEMU/KVM), -který sám o sobě nenabízí konverzi do daných typů terminálu, můžete -jej spustit uvnitř <command>screen</command>. To totiž zajistí -automatický převod na typ terminálu <literal>screen</literal>, který -je velmi podobný typu <literal>vt102</literal>. - -</para><para arch="sparc"> - -Pro &arch-title; jsou sériová zařízení <filename>ttya</filename> nebo -<filename>ttyb</filename>. Eventuálně můžete nastavit proměnné pro -OpenPROM <envar>input-device</envar> a <envar>output-device</envar> na -hodnotu <filename>ttya</filename>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="installer-args"><title>Parametry instalačního programu</title> -<para> - -Instalační systém rozpoznává několik užitečných parametrů<footnote><para> - -S aktuálními jádry (od verze 2.6.9) lze použít až 32 parametrů a 32 -proměnných prostředí. Pokud tato čísla překročíte, jádro zpanikaří. -Další omezení je, že se celá příkazová řádka jádra musí vejít do 255 -znaků. Cokoliv nad tuto délku může být v tichosti oříznuto. - -</para></footnote>. - -</para><para> - -Mnoho parametrů má i svou zkrácenou formu, která usnadňuje zadávání a -také pomáhá obejít omezení příkazové řádky jádra. Pokud má parametr -zkrácenou formu, bude uvedena v závorce za dlouhou podobou. Krátkou -formu preferujeme i v příkladech této příručce. - -</para> - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>debconf/priority (priority)</term> -<listitem><para> - -Nastavením tohoto parametru můžete změnit nejnižší prioritu -zobrazených otázek. - -</para><para> - -Standardní instalace používá nastavení -<userinput>priority=high</userinput>, což znamená, že se -zobrazí jak kritické, tak důležité hlášky, ale normální a nevýznamné -zprávy jsou přeskočeny. Jestliže se vyskytne problém, instalátor -upraví priority otázek podle potřeb. - -</para><para> - -Když použijete parametr -<userinput>priority=medium</userinput>, zobrazí se instalační -menu a získáte nad instalací větší kontrolu. Při použití -<userinput>priority=low</userinput>, nic se nepřeskakuje -a zobrazí se všechny hlášky instalačního programu (to je ekvivalentní -zaváděcí metodě <userinput>expert</userinput>). Hodnotou -<userinput>priority=critical</userinput> se potlačí všechny -zprávy a otázky se stupněm důležitosti menším než kritickým. Pro tyto -potlačené otázky se použijí přednastavené hodnoty. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>DEBIAN_FRONTEND</term> -<listitem><para> - -Ovlivňuje uživatelské rozhraní, ve kterém bude instalace -probíhat. Dostupné volby jsou: - -<itemizedlist> -<listitem> -<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=noninteractive</userinput></para> -</listitem><listitem> -<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=text</userinput></para> -</listitem><listitem> -<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=newt</userinput></para> -</listitem><listitem> -<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=gtk</userinput></para> -</listitem> -</itemizedlist> - -Výchozí rozhraní je <userinput>DEBIAN_FRONTEND=newt</userinput>. -Pro instalaci přes sériovou konzolu může být vhodnější -<userinput>DEBIAN_FRONTEND=text</userinput>. Některé specializované -typy instalačních médií mohou nabízet jen omezený výběr rozhraní, -nicméně rozhraní <userinput>newt</userinput> -a <userinput>text</userinput> by měla být dostupná na většině -instalačních médií. Na architekturách, kde to je možné, využívá -grafický instalátor rozhraní <userinput>gtk</userinput>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>BOOT_DEBUG</term> -<listitem><para> - -Tímto parametrem můžete kontrolovat množství zpráv, které se -zapíší do instalačního logu. - -<variablelist> -<varlistentry> -<term><userinput>BOOT_DEBUG=0</userinput></term> -<listitem><para>Toto je standardní hodnota.</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term><userinput>BOOT_DEBUG=1</userinput></term> -<listitem><para>Upovídanější než obvykle.</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term><userinput>BOOT_DEBUG=2</userinput></term> -<listitem><para>Spousty ladících informací.</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term><userinput>BOOT_DEBUG=3</userinput></term> -<listitem><para> - -Pro opravdu detailní ladění se během zavádění několikrát spustí shell, -ve kterém můžete kontrolovat a ovlivňovat náběh systému. Když shell -ukončíte, bude zavádění pokračovat. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>INSTALL_MEDIA_DEV</term> -<listitem><para> - -Hodnota tohoto parametru zadává cestu k zařízení, ze kterého se má -nahrát instalační systém, například -<userinput>INSTALL_MEDIA_DEV=/dev/floppy/0</userinput> - -</para><para> - -Normálně se totiž zaváděcí disketa snaží najít kořenovou disketu na -všech dostupných disketových mechanikách. Tímto parametrem jí sdělíte, -že se má podívat jenom na zadané zařízení. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>log_host</term> -<term>log_port</term> -<listitem><para> - -Způsobí, že instalátor nebude ukládat logovací hlášky jen do lokálního -souboru, ale bude je také posílat přes síť vzdálenému syslogu běžícímu -na zadaném počítači a portu. Jestliže parametr log_port vynecháte, -bude se předpokládat standardní port syslogu 514. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>lowmem</term> -<listitem><para> - -Může vynutit, aby instalátor použil agresivnější nízkopaměťový režim, -než by nastavil podle skutečně dostupné paměti. Možné hodnoty jsou -1 a 2. Více naleznete v <xref linkend="lowmem"/>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>noshell</term> -<listitem><para> - -Zabrání instalátoru, aby na druhé a třetí virtuální konzoli nabízel -interaktivní shell, což je užitečné při automatizovaných vzdálených -instalacích, kdy je fyzická bezpečnost omezena. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>debian-installer/framebuffer (fb)</term> -<listitem><para> - -Některé architektury využívají pro instalaci v různých jazycích -jaderný framebuffer (grafická konzole). Pokud na svém systému -zaznamenáte symptomy jako chybové hlášky o btermu a boglu, černou -obrazovku nebo zamrznutí instalace po několika minutách od spuštění, -můžete framebuffer vypnout parametrem -<userinput arch="x86">vga=normal</userinput> <userinput>fb=false</userinput>. - -</para><para arch="hppa"> - -Tyto problémy byly hlášeny na hppa. - -</para><note arch="sparc"><para> - -Kvůli zobrazovacím problémům na některých systémech je podpora -framebufferu na architektuře &arch-title; <emphasis>implicitně -vypnutá</emphasis>. To může způsobit ne zrovna pěkné zobrazení na -systémech, které framebuffer podporují korektně. Příkladem jsou -systémy s grafickými kartami ATI. Zaznamenáte-li při instalaci -problémy se zobrazením, zkuste zavést instalační systém s parametrem -<userinput>debian-installer/framebuffer=true</userinput>, nebo -krátce <userinput>fb=true</userinput>. - -</para></note></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry arch="not-s390"> -<term>debian-installer/theme (theme)</term> -<listitem><para> - -Téma určuje vzhled uživatelského rozhraní instalačního systému (barvy, -ikony, atd.). Dostupná témata se liší podle použitého -rozhraní. Rozhraní newt i gtk nyní podporují pouze alternativní téma -<quote>dark</quote>, které bylo navrženo pro zrakově postižené -uživatele. Téma můžete nastavit zaváděcím parametrem -<userinput>theme=<replaceable>dark</replaceable></userinput>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>netcfg/disable_autoconfig</term> -<listitem><para> - -Standardně se &d-i; snaží získat nastavení sítě přes automatické -nastavení sítě IPv6 a DHCP. Je-li získáno nějaké nastavení, instalační -systém se na nic nebude ptát a automaticky bude pokračovat -v instalaci. K ručnímu nastavení sítě se dostanete pouze v případě, že -automatické nastavení selže. - -</para><para> - -Máte-li tedy na místní síti DHCP server nebo IPv6 router, ale -z nějakého důvodu jej nechcete použít (protože např. pro účely -instalace vrací špatné hodnoty), můžete použít parametr -<userinput>netcfg/disable_autoconfig=true</userinput>, kterým -zabráníte automatickému nastavení sítě (ať už verze 4 nebo 6) a rovnou -budete požádáni o ruční nastavení síťových údajů. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>hw-detect/start_pcmcia</term> -<listitem><para> - -Pokud chcete zabránit startu PCMCIA služeb, nastavte tento parametr na -hodnotu <userinput>false</userinput>. Některé notebooky jsou totiž -nechvalně známé tím, že při startu PCMCIA služeb zaseknou celý systém. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>disk-detect/dmraid/enable (dmraid)</term> -<listitem><para> - -Chcete-li v instalačním systému zapnout podporu disků připojených k -sériovému ATA RAIDu (též známému jako ATA RAID, BIOS RAID nebo falešný -RAID), nastavte parametr na hodnotu <userinput>true</userinput>. Tato -podpora je zatím experimentální. Více informací naleznete v -v <ulink url="&url-d-i-wiki;">&debian; Installer Wiki</ulink>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>preseed/url (url)</term> -<listitem><para> - -Zde můžete zadat url k souboru s přednastavením, podle kterého se -má provést automatická instalace, viz <xref -linkend="automatic-install"/>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>preseed/file (file)</term> -<listitem><para> - -Zde můžete zadat soubor s přednastavením, podle kterého se má provést -automatická instalace, viz <xref linkend="automatic-install"/>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>preseed/interactive</term> -<listitem><para> - -Nastavením na hodnotu <userinput>true</userinput> se zobrazí i otázky, -které byly přednastaveny. To může být užitečné pro testování nebo -ladění souboru s přednastavením. Nastavení se neprojeví u otázek, -které byly zadány jako parametry při zavádění systému. Pro ty však -existuje speciální syntaxe, viz <xref linkend="preseed-seenflag"/>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>auto-install/enable (auto)</term> -<listitem><para> - -Při nastavení na hodnotu <userinput>true</userinput> odsune otázky -obvykle zobrazované před začátkem přednastavení až za nastavení -sítě. Podrobnosti o automatizaci instalací pomocí této možnosti -naleznete v části <xref linkend="preseed-auto"/>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>finish-install/keep-consoles</term> -<listitem><para> - -Během instalací skrze sériovou nebo správcovskou konzoli jsou tradiční -virtuální konzoly (VT1-VT6) v souboru <filename>/etc/inittab</filename> -zakázány. Chcete-li tomu zabránit, nastavte na hodnotu -<userinput>true</userinput>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>cdrom-detect/eject</term> -<listitem><para> - -Před restartem &d-i; do nového systému se implicitně vysune optické -médium použité během instalace. To někdy není potřeba (např. systém -není nastaven pro automatické zavádění z CD-ROM) a v některých -případech může být vysunutí dokonce nežádoucí. Například pokud -mechanika neumí nahrát médium sama a uživatel zrovna není na místě, -aby to provedl ručně. Příkladem takovýchto mechanik jsou mechaniky -v přenosných počítačích a mechaniky se štěrbinovým podáváním. - -</para><para> - -Pro zakázání automatického vysunutí nastavte parametr na hodnotu -<userinput>false</userinput>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>base-installer/install-recommends (recommends)</term> -<listitem><para> - -Nastavením na hodnotu <userinput>false</userinput> se systém pro -správu balíků nebude pokoušet o instalaci doporučených balíků jak -během instalace, tak později v nainstalovaném systému. -Více naleznete v kapitole <xref linkend="di-install-base"/>. - -</para><para> - -Použitím této volby můžete získat štíhlejší systém, ale také je možné, -že zmizí některé vlastnosti, které byste normálně od systému -očekávali. Pro získání požadované funkcionality pak můžete ručně -doinstalovat některé vybrané doporučované balíky, nicméně musíte -vědět, které balíky potřebujete a proto by tuto možnost měli používat -pouze zkušení harcovníci. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>debian-installer/allow_unauthenticated</term> -<listitem><para> - -Instalační systém vyžaduje, aby byly všechny repositáře autentizovány -známým gpg klíčem. Nastavením na hodnotu <userinput>true</userinput> -můžete autentizaci potlačit. <emphasis role="bold">Varování: -Nebezpečné, není doporučeno.</emphasis> - -</para></listitem> -</varlistentry> - - -<varlistentry arch="mips;mipsel;mips64el"> -<term>ramdisk_size</term> -<listitem><para> - -Tento parametr by již měl být nastaven na správnou hodnotu. Použijte -jej pouze v případě, že během zavádění systému uvidíte chyby -naznačující, že ramdisk nebyl nahrán celý. Hodnota je v kB. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>rescue/enable</term> -<listitem><para> - -Nastavíte-li tento parametr na hodnotu <userinput>true</userinput>, -spustí se místo běžné instalace záchranný režim. Viz <xref -linkend="rescue"/>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -</variablelist> - - </sect2> - - <sect2 id="preseed-args"> - <title>Použití zaváděcích parametrů pro zodpovězení otázek</title> -<para> - -Na stejném místě, kam se zadávají parametry pro jádro nebo instalační -program, můžete zadat odpověď na téměř každou otázku, se kterou se -můžete při instalaci potkat. Tato možnost se využívá spíše ve -specifických případech a je zde vypsáno jen několik -příkladů. Podrobnější informace naleznete v dodatku <xref -linkend="preseed-bootparms"/>. - -</para> - -<variablelist> - -<varlistentry> -<term>debian-installer/language (language)</term> -<term>debian-installer/country (country)</term> -<term>debian-installer/locale (locale)</term> -<listitem><para> - -Existují dva způsoby, jak nastavit jazyk, zemi a místní prostředí -(locale) instalace a následně nainstalovaného systému. - -</para><para> - -První a nejjednodušší je použít pouze parametr -<literal>locale</literal>. Jazyk a země se pak z této hodnoty odvodí -automaticky. Například <userinput>locale=de_CH</userinput> vybere jako -výchozí jazyk němčinu, jako zemi Švýcarsko a výchozí locale v -nainstalovaném systému bude <literal>de_CH.UTF-8</literal>. Nevýhodou -je skutečnost, že takto nelze nastavit všechny možné kombinace jazyka, -země a locale. - -</para><para> - -Druhou, pružnější, možností je zadat jazyk -(<literal>language</literal>) a zemi (<literal>country</literal>) -samostatně, přičemž můžete volitelně použít i parametr -<literal>locale</literal>, kterým nastavíte výchozí locale -instalovaného systému. Například můžete systému sdělit, že se -nacházíte v Německu, ale rádi byste používali anglické prostředí v -jeho britském standardu: -<userinput>language=en country=DE locale=en_GB.UTF-8</userinput>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>anna/choose_modules (modules)</term> -<listitem><para> - -Pomocí tohoto parametru můžete nechat automaticky nahrát komponenty -instalačního systému, které se implicitně nenahrávají. Příkladem -užitečných komponent jsou <classname>openssh-client-udeb</classname> -(během instalace můžete využívat <command>scp</command>)<phrase -arch="not-s390"> a <classname>ppp-udeb</classname> (podporuje -nastavení PPPoE, viz <xref linkend="pppoe"/>)</phrase>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>mirror/protocol (protocol)</term> -<listitem><para> - -Instalační systém standardně používá pro stažení souborů ze zrcadel -&debian;u protokol http a při standardní prioritě otázek nelze za běhu -změnit na ftp. nastavením tohoto parametru na hodnotu -<userinput>ftp</userinput> můžete instalátor donutit, aby použil právě -tento protokol. Ftp zrcadlo nemůžete vybrat z připraveného seznamu, -vždy jej musíte zadat ručně. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>tasksel:tasksel/first (tasks)</term> -<listitem><para> - -Tímto parametrem můžete nainstalovat úlohy, které nejsou při instalaci -v interaktivním seznamu úloh dostupné. Příkladem budiž úloha -<literal>kde-desktop</literal>. Více informací naleznete v části <xref -linkend="pkgsel"/>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -</variablelist> - - </sect2> - - <sect2 id="module-parms"> - <title>Předávání parametrů jaderným modulům</title> -<para> - -Jestliže jsou ovladače zakompilovány přímo do jádra, můžete jim -předávat parametry tak, jak je popsáno v dokumentaci k jádru. Pokud -však jsou ovladače zkompilovány jako moduly, znamená to, že jsou při -instalaci zaváděny odlišným způsobem než při zavádění nainstalovaného -systému a nemůžete jim předat parametry klasickým postupem. Musíte -použít speciální syntaxi, kterou instalátor rozpozná a zařídí, aby se -tyto parametry uložily do příslušných konfiguračních souborů a posléze -se v pravý čas použily. Tyto parametry se automaticky přenesou i do -nainstalovaného systému. - -</para><para> - -Poznamenejme, že v dnešní době je používání parametrů modulů téměř -raritou, protože jádro ve většině případů správně rozpozná přítomný -hardware a nastaví pro něj vhodné hodnoty automaticky. Pokud tomu tak -není, stále můžete použít ruční nastavení. - -</para><para> - -Syntaxe pro nastavení parametrů modulu je následující: - -<informalexample><screen> -<replaceable>název_modulu</replaceable>.<replaceable>název_parametru</replaceable>=<replaceable>hodnota</replaceable> -</screen></informalexample> - -Potřebujete-li modulu předat několik parametrů, stačí syntaxi -několikrát zopakovat. Například pro nastavení staré síťové karty 3Com, -aby použila konektor BNC (koaxiální) a IRQ 10, zadali-byste: - -<informalexample><screen> -3c509.xcvr=3 3c509.irq=10 -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="module-blacklist"> - <title>Zapsání jaderných modulů na černou listinu</title> -<para> - -Někdy je nutné zanést modul na černou listinu a zabránit tak jádru a -udevu, aby jej automaticky zavedli. Jedním z důvodů bývá ten, že modul -způsobuje na vašem hardwaru problémy. Někdy také jádro registruje pro -jedno zařízení dva ovladače, což může vytvářet problémy v případech, -kdy jsou tyto ovladače navzájem konfliktní, nebo pokud zařízení -funguje správně jen s jedním z ovladačů a jádro nejprve zavede ten -chybný ovladač. - -</para><para> - -Moduly můžete na černou listinu přidat následovně: -<userinput><replaceable>jméno_modulu</replaceable>.blacklist=yes</userinput>. -Prakticky to znamená, že se modul zapíše do souboru -<filename>/etc/modprobe.d/blacklist.local</filename>, což ho vyřadí -jak během instalace, tak v nově nainstalovaném systému. - -</para><para> - -Poznamenejme, že modul stále může být zaveden explicitně přímo -instalačním systémem. Předejít tomu můžete instalací v expertním -režimu a odebráním modulu ze seznamu modulů, který se zobrazuje během -několika fází rozpoznávání hardwaru. - -</para> - </sect2> - </sect1> - diff --git a/cs/boot-installer/powerpc.xml b/cs/boot-installer/powerpc.xml deleted file mode 100644 index 97c719d68..000000000 --- a/cs/boot-installer/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,313 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70879 --> - - <sect2 arch="powerpc" id="boot-cd"><title>Zavedení z CD-ROM</title> - -&boot-installer-intro-cd.xml; - -<para> - -Momentálně jediné podarchitektury &arch-title; podporující zavádění -z CD-ROM jsou PReP/CHRP (ne všechny) a New World PowerMacy. Abyste na -počítačích PowerMac zavedli systém z výchozí CD mechaniky, stiskněte -během zavádění klávesu <keycap>c</keycap> nebo kombinaci kláves -<keycap>Command</keycap>, <keycap>Option</keycap>, -<keycap>Shift</keycap> a <keycap>Delete</keycap>. - -</para><para> - -Pro zavedení PowerMacu z externí Firewire CD/DVD mechaniky musíte -nejprve vyvolat prompt Open Firmwaru (viz -<xref linkend="invoking-openfirmware"/>) a následně zadat - -<informalexample><screen> -0 > boot fw/node/sbp-2/disk:,\install\yaboot -</screen></informalexample> - -Z OpenFirmwaru můžete samozřejmě zavést i instalaci z výchozí interní -CD mechaniky příkazem - -<informalexample><screen> -0 > boot cd:,\install\yaboot -</screen></informalexample> - -</para><para> - -OldWorld PowerMacy neumí zavést CD s &debian;em, protože zavádění -nechávají na ovladači <application>MacOS ROM</application>, který musí -být přítomen na CD. Protože neexistuje svobodná verze tohoto ovladače, -musíte ke spuštění instalace použít disketovou mechaniku (tu mají -všechny OldWorld systémy) a teprve pak využít CD. - -</para><para> - -Pro zavedení CD/DVD s &debian;em na stroji Pegasos II stiskněte -okamžitě po zapnutí počítače klávesu <keycap>Esc</keycap>. Až se -objeví prompt SmartFirmwaru, napište - -<informalexample><screen> -boot cd install/pegasos -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Na stroji YDL Powerstation vstoupíte do Open Firmwaru stiskem klávesy -<keycap>s</keycap> okamžitě po zobrazení hlášky <quote>Press 's' to -enter Open Firmware</quote>. Až se objeví prompt, zadejte příkaz - -<informalexample><screen> -0 > boot cdrom -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="powerpc" id="install-drive"> - <title>Zavedení z pevného disku</title> - -&boot-installer-intro-hd.xml; - -<!-- - <sect3><title>Zavedení CHRP z OpenFirmware</title> -<para> - - <emphasis>Not yet written.</emphasis> - -</para> - </sect3> ---> - - <sect3><title>Zavedení OldWorld PowerMaců z MacOS</title> -<para> - -Pokud jste nastavili program BootX (<xref linkend="files-oldworld"/>), -můžete ho použít k zavedení instalačního systému. Dvakrát klikněte na -ikonu <guiicon>BootX</guiicon>, kliknete na tlačítko -<guibutton>Options</guibutton>, vyberte položku <guilabel>Use -Specified RAM Disk</guilabel> a vyberte soubor -<filename>ramdisk.image.gz</filename>. Podle vašeho počítače budete -možná muset zatrhnout volbu <guilabel>No Video Driver</guilabel>. -Kliknutím na tlačítko <guibutton>Linux</guibutton> vypnete MacOS a -spustíte instalaci. - -</para> - </sect3> - - - <sect3 id="boot-newworld"> - <title>Zavedení NewWorld Maců z OpenFirmware</title> -<para> - -Předpokládáme, že již máte soubory <filename>vmlinux</filename>, -<filename>initrd.gz</filename>, <filename>yaboot</filename> -a <filename>yaboot.conf</filename> v kořenovém adresáři své HFS -oblasti (viz <xref linkend="files-newworld"/>). Restartujte počítač -do OpenFirmwaru (viz <xref linkend="invoking-openfirmware"/>) a -do promptu napište: - -<informalexample><screen> -0 > boot hd:<replaceable>x</replaceable>,yaboot -</screen></informalexample> - -kde <replaceable>x</replaceable> nahraďte číslem HFS oblasti, která -obsahuje soubory jádra a yabootu. Na některých počítačích musíte -místo <userinput>hd:</userinput> zadat <userinput>ide0:</userinput>. -Po stisku klávesy &enterkey; uvidíte prompt yabootu - -<informalexample><screen> -boot: -</screen></informalexample> - -Do promptu napište <userinput>install</userinput> nebo -<userinput>install video=ofonly</userinput> a stiskněte &enterkey; -— po chvíli by se měl spustit instalační program &debian;u. -Parametr <userinput>video=ofonly</userinput> byste měli vyzkoušet -v případě, že standardní <userinput>install</userinput> nefunguje. - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="powerpc" condition="bootable-usb" id="usb-boot-powerpc"> - <title>Zavedení z USB médií</title> -<para> - -O zavádění z USB médií víme, že funguje na NewWorld PowerMacích. - -</para><para> - -K zavedení Macintoshe z USB zařízení musíte mít vše připravené podle -<xref linkend="boot-usb-files"/>. Protože OpenFirmware implicitně -neprohledává USB zařízení, budete muset použít prompt OpenFirmwaru -(viz <xref linkend="invoking-openfirmware"/>). - -</para><para> - -Nejprve budete muset zjistit, kde se ve stromu zařízení nacházejí USB -zařízení, protože v současnosti to <command>ofpath</command> neumí -zjistit automaticky. Seznam všech známých zařízení a jejich aliasů -získáte tak, že do promptu OpenFirmwaru zadáte <userinput>dev / -ls</userinput> a <userinput>devalias</userinput>. Na autorově systému -fungují s různými USB klíčenkami cesty jako -<filename>usb0/disk</filename>, <filename>usb0/hub/disk</filename>, -<filename>/pci@f2000000/usb@1b,1/disk@1</filename> -a <filename>/pci@f2000000/usb@1b,1/hub@1/disk@1</filename>. - -</para><para> - -Když znáte cestu k zařízení, můžete zavést instalační program -příkazem: - -<informalexample><screen> -boot <replaceable>usb0/disk</replaceable>:<replaceable>2</replaceable>,\\:tbxi -</screen></informalexample> - -<replaceable>2</replaceable> odpovídá oblasti Apple_HFS nebo -Apple_Bootstrap, na kterou jste dříve nakopírovali zaváděcí obrazy. -Část <userinput>,\\:tbxi</userinput> říká OpenFirmwaru, aby zavedl ze -souboru s HFS typem souboru "tbxi" (t.j. <command>yaboot</command>) -v adresáři dříve požehnaném příkazem <command>hattrib -b</command>. - -</para><para> - -Systém by se měl zavést a měla by se ukázat výzva -<prompt>boot:</prompt>. Zde můžete zadat dodatečné zaváděcí parametry, -nebo jednoduše stisknout &enterkey;. - -</para><warning><para> - -Popsaný způsob zavádění je poměrně nový a na některých počítačích -nemusí jít zprovoznit. Pokud máte problémy, odešlete, prosím, hlášení -o průběhu instalace, jak je popsáno v <xref linkend="submit-bug"/>. - -</para></warning> - </sect2> - - <sect2 arch="powerpc" id="boot-tftp-powerpc"><title>Zavedení z TFTP</title> - -&boot-installer-intro-net.xml; - -<para> - -V současnosti podporují zavádění ze sítě počítače PReP a New World -PowerMacy. - -</para><para> - -Na strojích s OpenFirmwarem, např. NewWorld Power Macích, vstupte do -<quote>boot monitoru</quote> (viz <xref linkend="invoking-openfirmware"/>) -a zadejte příkaz - -<informalexample><screen> -0 > boot enet:0 -</screen></informalexample> - -Pokud to nebude fungovat, můžete zkusit přidat jméno souboru: - -<informalexample><screen> -0 > boot enet:0,yaboot -</screen></informalexample> - -Stanice PReP a CHRP mohou adresovat síť odlišně. Na PReP zkuste příkaz - -<informalexample><screen> -boot net:<replaceable>ip_adresa_serveru</replaceable>,<replaceable>soubor</replaceable>,<replaceable>ip_adresa_klienta</replaceable> -</screen></informalexample> - -Na některých systémech PReP (např. Motorola PowerStack) vypíše příkaz -<userinput>help boot</userinput> syntaxi a popis dostupných příkazů a -parametrů. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="powerpc" condition="supports-floppy-boot"> - <title>Zavedení z disket</title> -<para> - -Zavádění z disket je na architektuře &arch-title; podporováno, ale -obvykle pouze pro OldWorld systémy, protože NewWorld systémy nebývají -vybaveny disketovými mechanikami a zavádění z externích USB mechanik -zatím není podporováno. - -</para><para> - -Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle -<xref linkend="create-floppy"/> vytvořili příslušné diskety. - -</para><para> - -Abyste mohli z diskety <filename>boot-floppy-hfs.img</filename> zavést -systém, vložte ji do mechaniky po vypnutí systému, ale před stiskem -zapínacího tlačítka. - -</para><note><para> - -Pokud nejste obeznámeni se zvláštnostmi Macintoshů: Disketa vložená -před zapnutím počítače má nejvyšší prioritu při zavádění systému. Pokud -na disketě není zaveditelný systém, disketa bude vysunuta a počítač -zkusí zavést systém z pevného disku. - -</para></note><para> - -Po zavedení je požadována disketa <filename>root.bin</filename>. -Vložte ji do mechaniky a zmáčkněte &enterkey;. Kořenový svazek se -nahraje do paměti a automaticky se spustí instalační program. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="powerpc"><title>Zaváděcí parametry na PowerPC</title> -<para> - -Mnoho starších monitorů od Apple používá rozlišení 640x480 na -67Hz. Pokud se vám zdá obraz na takovém monitoru zkosený, zkuste -použít zaváděcí parametr <userinput>video=atyfb:vmode:6</userinput>, -kterým nastavíte vhodný režim pro většinu grafických karet s čipy -Mach64 a Rage. Pro Rage 128 použijte -<userinput>video=aty128fb:vmode:6</userinput> . - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="ppc64el"><title>Zavádění na ppc64el</title> -<para> - -Jak zavést ppc64el: - -</para> - - <sect3><title>Petitboot</title> -<para> - -Petitboot je platformově nezávislý zavaděč založený na linuxovém -mechanismu kexec. Podporuje zavedení jádra, initrd a souboru se -stromem zařízení z libovolného souborového systému připojitelného pod -Linuxem. Dále umí nahrát soubory ze sítě pomocí protokolů FTP, SFTP, -TFTP, NFS, HTTP a HTTPS. Petitboot umí zavést libovolný operační -systém, který obsahuje podporu pro kexec. - -</para><para> - -Petitboot hledá konfigurační soubory zavaděče na připojitelných -zařízeních a také se dá nastavit, aby používal informace z DHCP -serveru. - -</para> - </sect3> - -<!-- comment this out for now, since there is no content - <sect3> <title>Zaváděcí paramatery</title> -<para> - Boot parameters for ppc64el - -FIXME: add some useful content here - -</para> - </sect3> ---> - - </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/s390.xml b/cs/boot-installer/s390.xml deleted file mode 100644 index 9573fdeb5..000000000 --- a/cs/boot-installer/s390.xml +++ /dev/null @@ -1,61 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70788 --> - - <sect2 arch="s390"><title>Omezení S/390</title> -<para> - -Pro spuštění instalačního programu na S/390 je nutné mít funkční -síťové připojení. - -</para><para> - -Zaváděcí proces začne s nastavením sítě, kde musíte zadat několik -síťových parametrů. Pokud je nastavení úspěšné, můžete se pomocí ssh -přihlásit do systému, čímž se spustí standardní instalační systém. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="s390"><title>Zaváděcí parametry S/390</title> -<para> - -Na systémech S/390 můžete parametry uložit do souboru -<filename>parm</filename>. Tento soubor může být ve formátu ASCII nebo -EBCDIC a musí mít pevnou šířku 80 znaků na řádek. Pokud se parametr do -80 znakového limitu nevleze, může bez problémů pokračovat na dalším -řádku. Před předáním jádru jsou totiž všechny řádky spojeny (bez -mezer) do jednoho dlouhého. Ukázkový -<filename>parmfile.debian</filename> naleznete u instalačních médií. - -<!-- -Podrobné informace o zaváděcích parametrech specifických pro -S/390 naleznete v <ulink url="&url-s390-devices;">Device Drivers and -Installation Commands</ulink>. ---> - -</para><para> - -Zavádíte-li instalaci v logické oblasti (LPAR) nebo ve virtuálním -počítači (VM), kde je vidět spousta nejrůznějších zařízení, můžete -jádru říct, aby se omezilo jen na zadanou množinu zařízení. To se hodí -v případech, kdy je vidět spousta disků (nejspíše v LPAR režimu). -Parametr <quote>cio_ignore</quote> může fungovat jak černá listina -(pro zakázání několika málo zařízení), nebo jako seznam povolených -zařízení (pro povolení jen konkrétních zařízení): - -<informalexample role="example"><screen> -# černá listina: ignoruje jen zařízení 300 a 301 -cio_ignore=0.0.0300-0.0.0301 -# povolená zařízení: ignoruje vše kromě 1150, FD00, FD01 a FD02 -cio_ignore=all,!0.0.1150,!0.0.fd00-0.0.fd02 -</screen></informalexample> - -Poznamenejme, že hexadecimální číslice je třeba psát malými písmeny. -Jestliže se rozhodnete použít tento parametr, pamatujte, že je potřeba -vypsat všechna zařízení, což zahrnuje minimálně disky, síťová zařízení -a konzoli. Aby se seznam použil během zavádění instalace, je potřeba -tento parametr zadat do souboru <filename>parmfile.debian</filename>. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/sparc.xml b/cs/boot-installer/sparc.xml deleted file mode 100644 index 0c764ebb0..000000000 --- a/cs/boot-installer/sparc.xml +++ /dev/null @@ -1,45 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70879 --> - - <sect2 arch="sparc" id="boot-tftp-sparc"><title>Zavedení z TFTP</title> - -&boot-installer-intro-net.xml; - -<para> - -Na strojích s OpenBootem jednoduše vstupte do <quote>boot -monitoru</quote> (viz <xref linkend="invoking-openboot"/>) a zadejte -příkaz <userinput>boot net</userinput> pro zavedení z TFTP a RARP -serveru nebo <userinput>boot net:bootp</userinput> -(resp. <userinput>boot net:dhcp</userinput>) pro zavedení z TFTP -a BOOTP (resp. DHCP) serveru. Speciální zaváděcí parametry pro &d-i; -můžete zadat na konec příkazu <userinput>boot</userinput>. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="sparc"><title>Zavedení z CD-ROM</title> - -&boot-installer-intro-cd.xml; - -<para> - -Většina verzí OpenBootu podporuje příkaz <userinput>boot -cdrom</userinput>, což je jednoduchý alias k zavedení ze SCSI zařízení -s ID 6 (nebo ze sekundárního master zařízení na systémech IDE). - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="sparc"><title>Chybová hláška <quote>IDPROM</quote></title> -<para> - -Jestliže nemůžete zavést systém kvůli hlášce o problému s -<quote>IDPROM</quote>, pak je pravděpodobné, že se vybila baterie -NVRAM, která uchovává nastavení firmwaru. Více informací naleznete v -dokumentu <ulink url="&url-sun-nvram-faq;">Sun NVRAM FAQ</ulink>. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/boot-installer/trouble.xml b/cs/boot-installer/trouble.xml deleted file mode 100644 index b9a2f8e47..000000000 --- a/cs/boot-installer/trouble.xml +++ /dev/null @@ -1,603 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70737 --> - - <sect1 id="boot-troubleshooting"> - <title>Problémy s instalačním systémem</title> -<para> -</para> - - <sect2 arch="not-s390" id="unreliable-cd"> - <title>Spolehlivost CD</title> -<para> - -Občas, obzvláště se staršími CD mechanikami, se nemusí podařit zavést -instalační systém. Dokonce je možné, že se systém zavede, ale poté již -CD mechaniku nenalezne, nebo během instalace bude čtení vracet chyby. - -</para><para> - -Možných příčin je spousta a můžeme zde vypsat jen ty nejběžnější, -resp. můžeme zmínit obecné postupy. Zbytek je na vás. - -</para><para> - -Nejprve byste měli vyzkoušet dvě nejjednodušší věci. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Pokud z CD nejde zavést, zkontrolujte, že je disk vložen správně a že -není špinavý. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Pokud systém sice naběhne, ale rozpoznání CD selže, zkuste z menu -opakovaně vybrat možnost <menuchoice> <guimenuitem>Rozpoznat a -připojit CD-ROM</guimenuitem> </menuchoice>. Je známo, že se tím -vyřeší některé problémy s DMA muzeálních CD mechanik. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Jestliže to stále nepomohlo, zkuste některý z návrhů níže. Většina -návrhů platí jak pro CD mechaniky, tak pro DVD, Blu-Ray a podobné -mechaniky. - -</para><para> - -Jako poslední záchrana zde stále existuje možnost zvolit instalaci -z jiného média, např. ze sítě. - -</para> - - <sect3> - <title>Běžné problémy</title> - -<itemizedlist> - <listitem><para> - -Některé starší CD mechaniky nepodporují čtení disků vypálených -na novějších vypalovačkách vyššími rychlostmi. - - </para></listitem> -<!-- - <listitem><para> - -Jestliže váš systém zvládá zavádění z CD, nemusí to nutně znamenat, že -že tuto mechaniku (přesněji řečeno řadič, ke kterému je mechanika -připojena) podporuje i &arch-kernel;. - - </para></listitem> ---> - <listitem><para> - -Některé hodně staré CD mechaniky nefungují správně při povoleném DMA -<quote>direct memory access</quote>. - - </para></listitem> -</itemizedlist> - - </sect3> - - <sect3> - <title>Jak zjistit o problému co nejvíce (a možná jej vyřešit)</title> -<para> - -Pokud se nedaří z CD zavést systém, zkuste následující. - -<itemizedlist> - <listitem><para> - -Zkontrolujte, zda je v BIOSu povoleno zavádění z CD a že vaše CD -mechanika podporuje média, která používáte. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Pokud jste si stáhli iso obraz, zkontrolujte, že souhlasí kontrolní -součet s tím, který se nachází v souboru -<filename>MD5SUMS</filename>. Soubor by měl ležet na stejném místě, ze -kterého jste stáhli obraz. - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>md5sum <replaceable>debian-testing-i386-netinst.iso</replaceable></userinput> -a20391b12f7ff22ef705cee4059c6b92 <replaceable>debian-testing-i386-netinst.iso</replaceable> -</screen></informalexample> - -Dále zkontrolujte, že kontrolní součet souhlasí i po vypálení obrazu. - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>dd if=/dev/cdrom | \</userinput> -<prompt>></prompt> <userinput>head -c `stat --format=%s <replaceable>debian-testing-i386-netinst.iso</replaceable>` | \</userinput> -<prompt>></prompt> <userinput>md5sum</userinput> -a20391b12f7ff22ef705cee4059c6b92 - -262668+0 records in -262668+0 records out -134486016 bytes (134 MB) copied, 97.474 seconds, 1.4 MB/s -</screen></informalexample> - - </para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Pokud se podařilo zavést instalační systém, ale ten už CD nerozpozná, -postačí někdy z hlavního instalačního menu znovu spustit krok -rozpoznání CD. Máte-li více mechanik, zkuste použít nějakou -jinou. Jestliže to nepomáhá, nebo se při čtení objevují chyby, zkuste -některou z rad níže. Pro následující kroky je třeba základní znalost -jádra &arch-kernel;. Pro spouštění různých příkazů byste se měli -přepnout na druhou virtuální konzolu (VT2) a aktivovat tam spící -shell. - -<itemizedlist> - <listitem><para> - -Zkontrolujte podezřelé hlášky na čtvrté virtuální konzoli, nebo si -editorem <command>nano</command> prohlédněte obsah souboru -<filename>/var/log/syslog</filename>. Poté zkontrolujte výstup příkazu -<command>dmesg</command>. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Ve výpisu příkazu <command>dmesg</command> se podívejte, zda byla vaše -CD mechanika nalezena. Měli byste tam vidět něco podobného (ne nutně v -tomto pořadí): - -<informalexample><screen> -ata1.00: ATAPI: MATSHITADVD-RAM UJ-822S, 1.61, max UDMA/33 -ata1.00: configured for UDMA/33 -scsi 0:0:0:0: CD-ROM MATSHITA DVD-RAM UJ-822S 1.61 PQ: 0 ANSI: 5 -sr0: scsi3-mmc drive: 24x/24x writer dvd-ram cd/rw xa/form2 cdda tray -cdrom: Uniform CD-ROM driver Revision: 3.20 -</screen></informalexample> - -Nevidíte-li nic podobného, je možné, že řadič, ke kterému je vaše CD -mechanika připojena, nebyl rozpoznán, nebo není podporován. Jestliže -víte, který ovladač je vyžadován pro váš řadič, můžete jej zkusit -nahrát ručně příkazem <command>modprobe</command>. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Zkontrolujte, zda se v adresáři <filename>/dev/</filename> vytvořil -soubor zařízení odpovídající vaší CD mechanice. Podle výše uvedeného -příkladu by to byl soubor <filename>/dev/sr0</filename>. Také by měl -existovat symbolický odkaz <filename>/dev/cdrom</filename>. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Příkazem <command>mount</command> se přesvědčte, zda je CD připojeno. -Pokud ne, zkuste je připojit ručně. - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>mount /dev/<replaceable>hdc</replaceable> /cdrom</userinput> -</screen></informalexample> - -Podívejte se, zda tento příkaz nevyvolal nějaká chybová hlášení. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Zkontrolujte, zda je DMA zapnuté: - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>cd /proc/<replaceable>ide</replaceable>/<replaceable>hdc</replaceable></userinput> -<prompt>$</prompt> <userinput>grep using_dma settings</userinput> -using_dma 1 0 1 rw -</screen></informalexample> - -Číslo <quote>1</quote> v prvním sloupci za textem -<literal>using_dma</literal> znamená, že je DMA povoleno. Pokud je, -zkuste je vypnout: - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>echo -n "using_dma:0" >settings</userinput> -</screen></informalexample> - -Před spuštěním příkazu se ujistěte, že jste v adresáři zařízení, které -odpovídá vaší CD mechanice. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Pokud se během instalace vyskytnou problémy, zkuste zkontrolovat -integritu média pomocí volby v hlavním menu instalačního systému. Toto -menu můžete použít jako rozumný test, zda je možné spolehlivě přečíst -celé CD. - - </para></listitem> -</itemizedlist> - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 condition="supports-floppy-boot" id="unreliable-floppies"> - <title>Spolehlivost disket</title> - -<para> - -Pro lidi, kteří instalují &debian; z disket, bývá největším problémem -spolehlivost těchto médií. - -</para><para> - -Nejhorší problémy bývají se zaváděcí disketou, poněvadž tuto disketu -čte BIOS ještě před zavedením Linuxu. BIOS nedokáže číst disketu tak -spolehlivě jako linuxový ovladač, a pokud dojde k chybnému načtení dat, -může se čtení <quote>jen tak</quote> zastavit bez vypsání chybového -hlášení. K chybnému čtení může samozřejmě dojít i u disket s ovladači -a instalačním systémem, což se, na rozdíl od zaváděcí diskety, projeví -záplavou hlášení o V/V chybách. - -</para><para> - -Pokud se vám instalace zasekne vždy na stejné disketě, první věc, -kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat -jej na <emphasis>jinou</emphasis> disketu. Přeformátování původní -diskety nemusí vést k úspěchu, ani když se po formátování vypíše, že -operace proběhla bez problémů. Někdy je užitečné zkusit nahrát -diskety na jiném počítači. Máte-li podezření na problém při stahování, -ověřte md5součty obrazů. - -</para><para> - -Jeden z uživatelů napsal, že se mu podařilo vytvořit bezchybnou -zaváděcí disketu až na <emphasis>třetí</emphasis> takový pokus. - -</para><para> - -Podle dalších uživatelů může systém úspěšně naběhnout až na několikátý -pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé -disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Zaváděcí konfigurace</title> - -<para> - -Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení, -nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte -parametry jádra, kterými se zabývá <xref linkend="boot-parms"/>. - -</para><para arch="not-s390"> - -V některých případech může za nefunkčnost zařízení chybějící firmware, -jak popisují části <xref linkend="hardware-firmware"/> a <xref -linkend="loading-firmware"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86"> - <title>Softwarová syntéza hlasu</title> -<para> - -Pokud softwarová syntéza hlasu nefunguje, bývá to obvykle problém se -zvukovou kartou. Buď není její ovladač součástí instalátoru, nebo její -mixer používá atypické názvy kanálů, které jsou vevýchozím nastavení -ztišené. Měli byste to nahlásit jako chybu a přiložit k ní výpisy -násedujících příkazů spuštěných na daném počítači z jiného linuxového -systému, na kterém zvuk funguje (například z Live CD). - -<itemizedlist> -<listitem><para> - <userinput>dmesg</userinput> -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>lspci</userinput> -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>lsmod</userinput> -</para></listitem> -<listitem><para> - <userinput>amixer</userinput> -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86" id="i386-boot-problems"> - <title>Běžné instalační problémy na &arch-title;</title> -<para> - -V praxi se můžete potkat s instalačními problémy, které lze vyřešit, -nebo je aspoň obejít, zadáním určitých zaváděcích parametrů -instalačnímu programu. - -</para> -<!-- -<para> - -Některé systémy mají disketové mechaniky s invertovanými DCL. Pokud -při čtení z mechaniky zaznamenáte chyby a přitom jste si jisti, že -disketa je dobrá, zkuste parametr -<userinput>floppy=thinkpad</userinput>. - -</para><para> - -Na některých systémech jako např. IBM PS/1 nebo ValuePoint, které -používají řadiče disků ST-506, asi nebude řadič IDE rozpoznán -korektně. Nejprve pokud možno vyzkoušejte zavést systém beze změny -parametrů. Pokud nebude disk rozpoznán, zkuste zadat geometrii disku -(počet cylindrů, hlav a sektorů) pomocí parametru: -<userinput>hd=<replaceable>cylindry</replaceable>,<replaceable>hlavy</replaceable>,<replaceable>sektory</replaceable></userinput>. - -</para><para> - -Jestliže máte velmi starý počítač a jádro se zasekne po hlášce -<computeroutput>Checking 'hlt' instruction...</computeroutput>, potom -by mohl pomoci parametr <userinput>no-hlt</userinput>, kterým zakážete -provádění tohoto testu. - -</para><para> - -Některé systémy (obzvláště notebooky), které mají nativní rozlišení v -jiném poměru stran než 4:3 (tj. jiné než např. 800x600 nebo 1024x768), -mohou po zavedení instalace zobrazovat pouze prázdnou obrazovku. -V takovém případě zkuste použít zaváděcí parametr -<userinput>vga=788</userinput><footnote> - -<para> - -Parametr <userinput>vga=788</userinput> aktivuje VESA framebuffer s -rozlišením 800x600. To bude nejspíš fungovat, avšak nemusí to být -nejlepší rozlišení monitoru. Seznam podporovaných rozlišení získáte po -použití parametru <userinput>vga=ask</userinput>, nicméně tento seznam -nemusí být úplný. - -</para> - -</footnote>. Pokud to nepomůže, zkuste ještě parametr -<userinput>fb=false</userinput>. - -</para> ---> -<para> - -Jestliže je obraz na obrazovce během zavádění jádra -<quote>divný</quote>, jako třeba čistě bílý, naprosto černý, nebo se -zobrazuje barevné <quote>smetí</quote>, máte problematickou grafickou -kartu, která se neumí správně přepnout do grafického režimu. V takovém -případě pomůže zaváděcí parametr -<userinput>fb=false</userinput>, kterým vypnete -grafický framebuffer. Během instalace však bude k dispozici pouze -podmnožina dostupných jazyků, protože některé jazyky nejdou v čistě -textovém režimu zobrazit. Zaváděcí parametry popisuje -<xref linkend="boot-parms"/>. - -</para> - - <sect3> - <title>Systém zamrzne během konfigurování PCMCIA</title> -<para> - -Některé staré modely notebooků firmy Dell jsou známé tím, že se zhroutí, -když automatické rozpoznávání PCMCIA zařízení přistoupí na určité -hardwarové adresy. Toto chování mohou vykazovat i některé notebooky -jiných výrobců. Pokud se u vás tento problém projevuje a pro instalaci -podporu PCMCIA nepotřebujete, můžete ji vypnout zaváděcím parametrem -<userinput>hw-detect/start_pcmcia=false</userinput>. Služby PCMCIA -můžete zprovoznit později po instalaci. - -</para><para> - -Alternativně můžete instalační program zavést v expertním režimu. Pak -budete mimo jiné dotázáni na rozsah zdrojů, které váš hardware -vyžaduje. Například pokud máte jeden z výše zmíněných Dellů, měli -byste zde zadat <userinput>exclude port -0x800-0x8ff</userinput>. Seznam obvyklých rozsahů se nachází například -v <ulink -url="http://pcmcia-cs.sourceforge.net/ftp/doc/PCMCIA-HOWTO-1.html#ss1.12">System -resource settings section of the PCMCIA HOWTO</ulink>. -Při zadávání rozsahů do instalačního programu vynechejte všechny -čárky (pokud se v rozsazích nachází). - -</para> - </sect3> - -<!-- - <sect3 arch="x86"> - <title>Systém zamrzne během nahrávání USB modulů</title> -<para> - -Jádro se standardně snaží nahrát ovladače pro USB a konkrétně pro USB -klávesnice, aby umožnilo instalaci uživatelům s nestandardními USB -klávesnicemi. Bohužel existují porouchané USB systémy, na kterých se -ovladač při nahrávání zasekne. Obejít je můžete tím, že problémový USB -řadič deaktivujete v BIOSu základní desky. Jinou možností je zaváděcí -parametr <userinput>nousb</userinput>. - -</para> - </sect3> ---> - </sect2> - - <sect2 arch="sparc" id="sparc-boot-problems"> - <title>Běžné problémy s instalací na &arch-title;</title> -<para> - -Při instalaci existuje několik známých problémů, které je dobré zmínit. - -</para> - - <sect3> - <title>Chybné přesměrování video výstupu</title> -<para> - -Není neobvyklé, že ve výchozí konfiguraci mají systémy &arch-title; dvě -grafické karty, například ATI a Sun Creator 3D. V některých případech se -může stát, že Linux nepřesměruje svůj video výstup na kartu původně zvolenou -firmwarem, ale na tu druhou. To pak může vypadat, jako by se zavádění -zaseklo. Poslední viditelná hláška bývá obvykle: - -<informalexample><screen> -Remapping the kernel... done -Booting Linux... -</screen></informalexample> - -Možným řešením je fyzické odstranění jedné z grafických karet, nebo -zakázání nepoužívané karty pomocí parametru jádra. Například pro -zakázání karty ATI byste zavedli instalační systém s parametrem -<userinput>video=atyfb:off</userinput>. - -</para><para> - -Je možné, že tento parametr budete muset před restartem přidat i do -konfiguračního souboru zavaděče silo -(<filename>/target/etc/silo.conf</filename>) a pokud jste instalovali -X11, tak v souboru <filename>/etc/X11/xorg.conf</filename> změnit -ovladač, aby odpovídal skutečně použité kartě. - -</para> - </sect3> - - <sect3> - <title>Chyba při zavádění z CD-ROM</title> -<para> - -Některé Sparc systémy jsou notoricky známé tím, že mají problémy se -zaváděním z CD-ROM. A i když se zavedení podaří, mohou se během -instalace objevovat nevysvětlitelné chyby. Nejvíce problémů bylo -hlášeno na systémech SunBlade. - -</para><para> - -Doporučujeme tyto systémy instalovat zavedením ze sítě. - -</para> - </sect3> - </sect2> - - - <sect2 id="kernel-msgs"> - <title>Význam hlášek při zavádění jádra</title> - -<para> - -Během zavádění systému můžete vidět spoustu hlášení typu -<computeroutput>can't find ...</computeroutput>, -<computeroutput>... not present</computeroutput>, -<computeroutput>can't initialize ...</computeroutput> nebo -<computeroutput>this driver release depends on ...</computeroutput>. -Většina těchto hlášení je neškodná. Vy je vidíte proto, že jádro -instalačního systému je přeloženo tak, aby mohlo běžet na počítačích s -odlišnými hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními -zařízeními. Samozřejmě že žádný počítač asi nebude mít všechna -zařízení, tudíž systém nahlásí několik nenalezených zařízení. Také se -může stát, že se zavádění na chvíli zastaví. To se stává při čekání na -odpověď od zařízení, které v systému chybí. Pokud se vám zdá doba, za -kterou systém naběhne, příliš dlouhá, můžete si později vytvořit -vlastní jádro<phrase arch="linux-any"> (viz <xref linkend="kernel-baking"/>)</phrase>. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 id="problem-report"> - <title>Hlášení problémů s instalací</title> -<para> - -Jestliže se dostanete přes úvodní fázi zavedení systému, ale nemůžete -instalaci dokončit, můžete použít menu <guimenuitem>Uložit záznamy pro -pozdější ladění</guimenuitem>. Tato volba vám umožní uložit na disketu nebo -zpřístupnit přes webové rozhraní chybové hlášky, stav systému a jiné -užitečné informace, které vám mohou naznačit, v čem je problém a jak -ho vyřešit. Tyto údaje nám také můžete poslat spolu s hlášením -o chybě. - -</para><para> - -Další užitečné informace můžete najít během instalace v adresáři -<filename>/var/log/</filename> a později v novém systému ve -<filename>/var/log/installer/</filename>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="submit-bug"> - <title>Pošlete nám zprávu o instalaci</title> -<para> - -Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání zprávy o průběhu -instalace. Zprávu o instalaci můžete zaslat i v případě, že vše -proběhlo bez problémů — získáme tak přehled o nejrůznějších -hardwarových konfiguracích. - -</para><para> - -Zprávy o instalaci budou publikovány v našem systému sledování chyb -(BTS, Bug Tracking System) a budou přeposlány do veřejného diskusního -listu. Proto se ujistěte, že použijete emailovou adresu, u které vám -nevadí, že bude zveřejněna. - -</para><para> - -Máte-li funkční systém s &debian;em, je nejjednodušší zaslat zprávu -pomocí balíku <classname>reportbug</classname>. Nainstalujte si -potřebné balíky (<command>apt install installation-report -reportbug</command>), nastavte <classname>reportbug</classname> podle -kapitoly <xref linkend="mail-outgoing"/> a spusťte příkaz -<command>reportbug installation-reports</command>. - -</para><para> - -Při psaní zprávy můžete využít následující -šablonu, kterou pak zašlete jako hlášení o chybě vůči pseudobalíku -<classname>installation-report</classname> na adresu -<email>submit@bugs.debian.org</email>. - -<informalexample><screen> -Package: installation-reports - -Boot method: <replaceable><Jak jste zavedli instalaci? CD? Disketa? Síť?></replaceable> -Image version: <replaceable><Celé url, odkud jste stáhli obraz(y)></replaceable> -Date: <replaceable><Datum a čas instalace></replaceable> - -Machine: <replaceable><Popis počítače (např. IBM Thinkpad T41)></replaceable> -Processor: -Memory: -Partitions: <replaceable><Výstup příkazu df -Tl;></replaceable> - -Output of lspci -knn (or lspci -nn): - -Base System Installation Checklist: -[O] = OK, [E] = Error (please elaborate below), [ ] = didn't try it - -Initial boot: [ ] -Detect network card: [ ] -Configure network: [ ] -Detect CD: [ ] -Load installer modules: [ ] -Detect hard drives: [ ] -Partition hard drives: [ ] -Install base system: [ ] -Clock/timezone setup: [ ] -User/password setup: [ ] -Install tasks: [ ] -Install boot loader: [ ] -Overall install: [ ] - -Comments/Problems: - -<replaceable><Zde se můžete rozepsat o způsobu instalace, zmínit nápady - a postřehy, které vás napadly během instalace.></replaceable> -</screen></informalexample> - -V samotné zprávě podrobně popište problém, včetně posledních -viditelných hlášek jádra v okamžiku zaseknutí počítače. -Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové -části dostali. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/boot-installer/x86.xml b/cs/boot-installer/x86.xml deleted file mode 100644 index f5476230a..000000000 --- a/cs/boot-installer/x86.xml +++ /dev/null @@ -1,495 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70879 --> - - <sect2 arch="any-x86" condition="bootable-usb" id="usb-boot-x86"> - <title>Zavedení z USB <quote>klíčenky</quote></title> - -&boot-installer-intro-usb.xml; - - </sect2> - - <sect2 arch="any-x86"><title>Zavedení z CD-ROM</title> - -&boot-installer-intro-cd.xml; - - </sect2> - - <sect2 arch="any-x86" id="boot-win32"> - <title>Zavedení z Windows</title> -<para> - -Pro zavedení instalátoru z Windows můžete buď - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -získat instalační CD/DVD, <phrase condition="bootable-usb">případně -USB klíčenku,</phrase> jak popisuje kapitola <xref -linkend="official-cdrom"/>, <phrase -condition="bootable-usb">resp. <xref linkend="boot-usb-files"/>, -</phrase> nebo - -</para></listitem> -<listitem><para> - -stáhnout samostatnou Windows aplikaci dostupnou na zrcadlech &debian;u -jako <filename>tools/win32-loader/stable/win32-loader.exe</filename>. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - - -</para><para> - -Při použití instalačního CD nebo DVD, by se měl příslušný program -spustit automaticky při vložení média do mechaniky. Pokud jej Windows -nespustí, nebo pokud používáte USB klíčenku, můžete (před)instalační -program spustit ručně tak, že se přepnete na příslušné zařízení -a spustíte <command>setup.exe</command>. - -</para><para> - -Po spuštění programu budete dotázáni na několik předběžných otázek a -následně bude váš systém upraven pro zavedení instalačního systému -&debian;u. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86" id="install-from-dos"> - <title>Zavedení z DOSu pomocí <command>loadlin</command></title> -<para> - -Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) například ze záchranného nebo -diagnostického média. - -</para><para> - -Pokud z DOSu můžete přistupovat na CD mechaniku, vložte do ní -instalační CD a přepněte se na ni příkazem - -<informalexample><screen> -<userinput><replaceable>d</replaceable>:</userinput> -</screen></informalexample> - -kde <replaceable>d</replaceable> je označení vaší CD mechaniky. Pokud -CD mechaniku nemáte, nebo není z DOSu dostupná, nachystejte si předem -příslušné soubory podle <xref linkend="files-loadlin"/> a přepněte se -na disk, kam jste soubory umístili. - -</para><para> - -Přesuňte se do podadresáře s preferovanou variantou jádra, např. - -<informalexample><screen> -<userinput>cd \&x86-install-dir;</userinput> -</screen></informalexample>. - -Preferujete-li grafickou instalaci, přejděte ještě do podadresáře -<filename>gtk</filename> - -<informalexample><screen> -<userinput>cd gtk</userinput> -</screen></informalexample>. - -Nyní spusťte dávku <command>install.bat</command>. Zavede se jádro, -které automaticky spustí instalační systém. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86" id="boot-initrd"> - <title>Zavedení z Linuxu programem <command>LILO</command> nebo - <command>GRUB</command></title> -<para> - -Pro zavedení instalátoru z pevného disku musíte nejprve stáhnout -potřebné soubory a umístit je podle kapitoly <xref -linkend="boot-drive-files"/>. - -</para><para> - -Plánujete-li z disku jenom nastartovat a poté již všechno stáhnout ze -sítě, měli byste použít soubor -<filename>netboot/debian-installer/&architecture;/initrd.gz</filename> -a odpovídající jádro -<filename>netboot/debian-installer/&architecture;/linux</filename>. To vám -umožní přerozdělit disk, ze kterého jste instalaci spustili. - -</para><para> - -Pokud během instalace nebudete upravovat diskovou oblast, na které jsou -soubory instalačního systému, můžete použít -<filename>hd-media/initrd.gz</filename>, příslušné jádro a také obraz -CD nebo DVD (musí končit na <literal>.iso</literal>). Instalační -systém pak nebude vyžadovat připojení k síti. - -</para><para> - -Pro zavaděč <command>LILO</command> musíte v souboru -<filename>/etc/lilo.conf</filename> nastavit dvě důležité věci: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -říci zavaděči, že má při zavádění použít soubor -<filename>initrd.gz</filename> jako RAMdisk, - -</para></listitem> -<listitem><para> - -říci jádru <filename>vmlinuz</filename>, že má tento RAMdisk -použít jako svou kořenovou oblast. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -Následuje příklad <filename>/etc/lilo.conf</filename>: - -</para><para> - -<informalexample><screen> -image=/boot/newinstall/vmlinuz - label=newinstall - initrd=/boot/newinstall/initrd.gz -</screen></informalexample> - -Pokud vás zajímají pikantní detaily, prozkoumejte manuálové stránky -<citerefentry> <refentrytitle>initrd</refentrytitle> -<manvolnum>4</manvolnum> </citerefentry> a <citerefentry> -<refentrytitle>lilo.conf</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum> -</citerefentry>. Nyní stačí spustit <userinput>lilo</userinput> -a restartovat počítač. - -</para><para> - -Postup pro <command>GRUB1</command> je velmi podobný. Do souboru -<filename>menu.lst</filename> v adresáři -<filename>/boot/grub/</filename> (občas též -<filename>/boot/boot/grub/</filename>) přidejte následující záznam -(předpokládejme, že <filename>/boot</filename> leží na první oblasti -prvního disku): - -<informalexample><screen> -title Instalace Debianu -root (hd0,0) -kernel /boot/newinstall/vmlinuz -initrd /boot/newinstall/initrd.gz -</screen></informalexample> - -a restartujte počítač. - -</para><para> - -Postup pro <command>GRUB2</command> je podobný jako u předchůdce, -jenom soubor se místo <filename>menu.lst</filename> jmenuje -<filename>grub.cfg</filename> a změnil se jeho formát: - -<informalexample><screen> -menuentry 'Instalace Debianu' { - insmod part_msdos - insmod ext2 - set root='(hd0,msdos1)' - linux /boot/newinstall/vmlinuz - initrd /boot/newinstall/initrd.gz -} -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Od teď by neměl být mezi jednotlivými zavaděči žádný rozdíl. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="x86" condition="supports-floppy-boot" id="floppy-boot"> - <title>Zavedení z disket</title> -<para> - -Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle -<xref linkend="create-floppy"/> vytvořili příslušné diskety. -<!-- -Jestliže je to nutné, můžete si zaváděcí disketu přizpůsobit, -viz <xref linkend="rescue-replace-kernel"/>. ---> -</para><para> - -Zavedení z diskety je jednoduché. Zasuňte disketu do první disketové -jednotky a normálně systém vypněte a znovu zapněte. - -</para><para> - -Instalace z mechaniky LS-120 (ATAPI verze) je podporovaná, ovšem -musíte jádru zadat umístění virtuální -disketové mechaniky. Docílíte toho zaváděcím parametrem -<emphasis>root=</emphasis>, kterému zadáte zařízení, na které -ovladač ide-floppy připojí mechaniku LS-120. Například pokud ji -máte připojenou jako první IDE zařízení na druhém kabelu, zadáte -<userinput>install root=/dev/hdc</userinput>. - -</para><para> - -Poznamenejme, že na některých stanicích kombinace kláves -<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>Alt</keycap> -<keycap>Delete</keycap></keycombo> neprovede korektní reset počítače a -je nutné použít <quote>tvrdý restart</quote>. Pokud instalujete z -existujícího operačního systému (např. na stanici, kde je nainstalován -DOS), pak nemáte na výběr. V ostatních případech použijte <quote>tvrdý -restart</quote> během zavádění. - -</para><para> - -Po stisknutí &enterkey; se objeví hlášení -<computeroutput>Loading...</computeroutput> následované -<computeroutput>Uncompressing Linux...</computeroutput> a několika -stranami o hardwaru vašeho počítače. O této fázi zavádění pojednává -<xref linkend="kernel-msgs"/>. - -</para><para> - -Po zavedení ze zaváděcí diskety je požadována kořenová -disketa. Vložte ji do mechaniky, zmáčkněte &enterkey; a počkejte, až -se její obsah natáhne do paměti a automaticky se spustí program -&d-i;. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86" id="boot-tftp-x86"><title>Zavedení z TFTP</title> - -&boot-installer-intro-net.xml; - -<para> - -Na architektuře &architecture; existuje několik možností zavedení -z TFTP. - -</para> - - <sect3><title>Síťová karta s podporou PXE</title> -<para> - -Novější síťové karty podporují zavádění metodou PXE, což je -reimplementace TFTP od <trademark class="trade">Intel</trademark>u. -Zde by mělo stačit příslušně nastavit BIOS. - -</para> - </sect3> - - <sect3><title>Síťová karta s bootROM</title> -<para> - -Je možné, že vaše síťová karta nabízí možnost zavedení z TFTP. - -</para><para condition="FIXME"> - -Pokud máte zkušenosti s tímto typem zavádění, neváhejte nám poslat -vaše poznatky na adresu <email>&email-debian-boot-list;</email>. -Text pište anglicky a odkažte v něm se na tento dokument. - -</para> - </sect3> - - <sect3><title>Etherboot</title> -<para> - -Projekt <ulink url="http://www.etherboot.org">Etherboot</ulink> nabízí -kromě zaváděcích disket také paměti do síťových karet, které umí -zavádět z TFTP. - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="x86" id="boot-screen"> - <title>Zaváděcí obrazovka</title> -<para> - -Při zavádění instalačního programu se objeví grafická obrazovka -s logem &debian;u a nabídkou: - -<informalexample><screen> -&debian-gnu; installer boot menu - -Graphical install -Install -Advanced options > -Help -Install with speech synthesis -</screen></informalexample> - -</para><note><para> - -Tato obrazovka může vypadat trošku jinak podle toho, zda se -systém zavede v režimu BIOS nebo v režimu UEFI, ale nabídka možností -zůstává stejná. - -</para></note><para> - -V závislosti na zvoleném způsobu instalace nemusí být dostupná -možnost grafické instalace (<quote>Graphical install</quote>). -Obrazy pro duální architektury navíc obsahují položky pro 64 bitové -varianty, což téměř zdvojnásobuje počet položek v nabídce. - -</para><para> - -Pro běžnou instalaci vyberte šipkami buď položku <quote>Install</quote> -(instalace v textovém režimu), nebo <quote>Graphical install</quote> -(instalace v grafickém režimu) a potvrďte klávesou &enterkey;. Na -položku se také můžete dostat stiskem prvního zvýrazněného písmena. - -</para><para> - -Položka <quote>Advanced options</quote> otevře další nabídku, kde si -můžete zvolit pokročilé způsoby instalace, jako je expertní režim, -záchranný režim a automatizovaná instalace. - -</para><para> - -Pokud potřebujete jádru nebo instalačnímu systému předat nějaké -zaváděcí parametry, stiskněte na zvolené položce klávesu &tabkey; (při -zavedení v režimu BIOS), nebo &ekey;, třikrát &downkey; a pak &endkey; -(při zavedení v režimu UEFI). -Zobrazí se výzva <prompt>boot:</prompt>, na které bude vypsán celý -příkaz k zavedení instalace. Sem můžete přidat požadované parametry, -nebo upravit stávající (nejběžnější parametry jsou zmíněny -v nápovědě - viz níže). Ze zaváděcího řádku můžete zavést instalaci -klávesou &enterkey; (režim BIOS) nebo &f10key; (režim UEFI), případně -se klávesou &escapekey; vrátit na úvodní obrazovku a vrátit tak -provedené změny. - -</para><para> - -Položka <quote>Help</quote> zobrazí první obrazovku nápovědy se -stručným přehledem nápovědných obrazovek. Zde se můžete porozhlédnout -po nápovědě, která se skrývá pod klávesami <keycap>F1</keycap> až -<keycap>F10</keycap>, nebo můžete stisknout &enterkey; a zavést systém -s výchozími hodnotami. Ze stránek nápovědy se můžete vrátit zpět do -hlavní nabídky příkazem <userinput>menu</userinput>. Příkazy můžete -zadat do příkazového řádku, který se nachází na každé nápovědné -obrazovce: - -<informalexample><screen> -<prompt>Press F1 for the help index, or ENTER to boot:</prompt> -</screen></informalexample> - -Za příkazem pro zavedení instalace (výchozí je -<userinput>install</userinput>) můžete zadat volitelné parametry, -které jsou popsány v nápovědě. Celý řádek by tedy vypadal třeba -takto: <userinput>install fb=false</userinput>. Jestliže stisknete -pouze &enterkey;, je to stejné, jako kdyby jste zadali -<userinput>install</userinput> bez dalších parametrů. - -<note><para> - -Klávesnice se nyní chová podle standardního rozložení americké -angličtiny, což by v našich krajích neměl být problém, protože -základní rozložení je až na prohozené Y/Z stejné, liší se pouze horní -řada a pomocné znaky, které bývají na klávesnicích předtištěny v obou -variantách. Horší to mají třeba Francouzi s jejich rozložením AZERTY -— v takovém případě snad pomůže článek z Wikipedie zabývající se -<ulink url="&url-us-keymap;">US rozložením</ulink>. - -</para></note><note><para> - -Instalujete-li na systému, který má v BIOSu nastaveno použití sériové -konzole, je možné že neuvidíte grafickou část obrazovky a někdy -dokonce ani zaváděcí nabídku. To stejné vás může potkat v případech, -kdy instalujete přes zařízení pro vzdálenou správu, jež nabízí textové -rozhraní k VGA konzoli (např. Compaq <quote>integrated Lights -Out</quote> (iLO), nebo HP <quote>Integrated Remote Assistant</quote> -(IRA)). - -</para><para> - -Můžete se pokusit naslepo stisknout klávesu &escapekey;, a přepnout se -na textovou zaváděcí výzvu, případně stisknout <quote>H</quote> a -následně &enterkey;, což by vás mělo přepnout na (textovou) obrazovku -s nápovědou popsanou výše. Zde by už mělo fungovat echo, tj. znaky, -které na klávesnici napíšete, by měly být normálně vidět na řádku se -zaváděcí výzvou. Chcete-li instalačnímu systému zakázat použití -grafického framebufferu ve zbytku instalace, přidejte na řádek -parametr <userinput>vga=normal fb=false</userinput>. - -</para></note></para> - </sect2> - - <sect2 condition="gtk" id="graphical"> - <title>Grafický instalátor</title> -<para> - -Grafická verze instalačního systému je dostupná pouze na několika -architekturách, kam patří i &arch-title;. Funkcionalita grafického -instalátoru je shodná s textovou verzí, protože se jedná o stejné -programy, liší se pouze vzhled. - -</para><para> - -I když je funkcionalita stejná, přesto přináší grafická verze několik -výhod. Tou hlavní je, že podporuje více jazyků, konkrétně ty, jejichž -znaková sada se nedá zobrazit v textovém rozhraní -<quote>newt</quote>. Grafické rozhraní také zlepšuje použitelnost tím, -že můžete volitelně používat myš a že je v některých případech -zobrazeno více otázek na jediné obrazovce (typicky zadání hesla a jeho -ověření). - -</para><para arch="any-x86"> - -Grafický instalátor je dostupný na všech obrazech CD a také při -instalaci z pevného disku metodou hd-media. Pro zavedení grafického -instalátoru jednoduše z menu vyberte příslušnou položku. Expertní a -záchranný režim grafického instlátoru je schovaný v menu -<quote>Advanced options</quote>. Dříve používané příkazy -<userinput>installgui</userinput>, <userinput>expertgui</userinput> -resp. <userinput>rescuegui</userinput> stále můžete použít, ovšem -musíte z nabídky vybrat položku <quote>Help</quote>, která mj. zobrazí -výzvu <prompt>boot:</prompt>. - -</para><para arch="any-x86"> - -Existuje i obraz grafického instalátoru, který je možno zavést ze sítě, -a speciální <quote>mini</quote> ISO obraz<footnote id="gtk-miniiso-x86"> - -<para> -Mini ISO můžete stáhnout ze zrcadla &debian;u stejně jako ostatní -soubory v <xref linkend="downloading-files"/>, hledejte něco s názvem -<filename>netboot/gtk/mini.iso</filename>. -</para> - -</footnote>, ktery se používá hlavně pro testování. - -</para><para arch="powerpc"> - -Pro &arch-title; je nyní dostupný pouze experimentální -<quote>mini</quote> ISO obraz<footnote id="gtk-miniiso-powerpc"> - -<para> -Mini ISO můžete stáhnout ze zrcadla &debian;u stejně jako ostatní -soubory v <xref linkend="downloading-files"/>, hledejte něco s názvem -<filename>netboot/gtk/mini.iso</filename>. -</para> - -</footnote>. Měl by fungovat na téměř všech systémech PowerPC s -grafickou kartou ATI, což se nedá říci o ostatních systémech. - -</para><para> - -Při startu grafického instalátoru můžete používat zaváděcí parametry -stejně, jako u textové verze. - -</para><note><para> - -Grafický instalátor vyžaduje pro běh mnohem více paměti než textová -verze: &minimum-memory-gtk;. Pokud instalace zjistí nedostatek paměti, -automaticky se přepne do textového rozhraní <quote>newt</quote>. - -</para><para> - -Máte-li však méně paměti než &minimum-memory;, je možné, že se -grafická instalace vůbec nezavede, zatímco textová verze může stále -fungovat. Pro počítače s minimem dostupné paměti je doporučeno použít -rovnou textovou verzi. - -</para></note> - </sect2> diff --git a/cs/boot-new/boot-new.xml b/cs/boot-new/boot-new.xml deleted file mode 100644 index 8752c7ef3..000000000 --- a/cs/boot-new/boot-new.xml +++ /dev/null @@ -1,216 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69755 --> - -<chapter id="boot-new"> - <title>Zavedení vašeho nového systému</title> - - <sect1 id="base-boot"> - <title>Okamžik pravdy</title> -<para> - -Teď přichází chvíle <emphasis>zahoření</emphasis> systému. - -</para><para arch="any-x86"> - -Jestliže jste provedli víceméně standardní instalaci, měli byste při -zavádění systému jako první vidět nabídku zavaděče -<classname>grub</classname><phrase arch="x86">, případně -<classname>lilo</classname></phrase>. První položky nabídky patří novému -systému &debian;. Jestliže máte na svém systému i jiné operační systémy -(např. Windows), které byly během instalace rozpoznány, budou v -nabídce uvedeny. - -</para><para> - -Pokud &debian; z disku nenaběhne, nepanikařte. Byla-li instalace -úspěšná, je velká šance, že se jedná jen o relativně drobný -problém. Ve většině případů je možné tyto problémy spravit bez -opakování celé instalace. Jednou z možností je použít záchranný režim -zabudovaný přímo do instalačního systému (viz část <xref -linkend="rescue"/>). - -</para><para> - -Jestliže se systémem &debian; začínáte, může se vám hodit pomoc -zkušenějších uživatelů. <phrase arch="x86">Pro online pomoc můžete -zkusit IRC kanály #debian nebo #debian-boot v síti OFTC, nebo můžete -kontaktovat poštovní konferenci <ulink -url="&url-list-subscribe;">debian-user</ulink>.</phrase> <phrase -arch="not-x86">Pro méně rozšířené architektury jako &arch-title; bude -nejlepší zeptat se v poštovní konferenci <ulink -url="&url-list-subscribe;">debian-&arch-listname;</ulink>.</phrase> -Dále nám můžete poslat zprávu o instalaci (viz <xref -linkend="submit-bug"/>). Svůj problém popište stručně a jasně a opište -z obrazovky všechny hlášky, které by mohly ostatním pomoci v určení -problému. - -</para><para arch="any-x86"> - -Pokud na svém počítači máte operační systémy, které nebyly nalezeny, -nebo nebyly rozpoznány správně, pošlete nám prosím zprávu o instalaci. - -</para> - - - <sect2 arch="powerpc"> - <title><quote>OldWorld</quote> PowerMacy</title> -<para> - -Pokud se při prvním startu po instalaci zastaví zavádění na výzvě -<prompt>boot:</prompt>, zkuste napsat <userinput>Linux</userinput> -a stisknout &enterkey;. (Standardní konfigurace v souboru -<filename>quik.conf</filename> se nazývá Linux. Všechny názvy -definované v tomto souboru můžete zobrazit klávesou -<keycap>Tab</keycap>.) Také můžete zkusit znovu zavést instalátor -a ručně upravit soubor <filename>/target/etc/quik.conf</filename> -(vytvořený krokem <quote>Nainstalovat quik na -pevný disk</quote>). Chytré nápady pro práci -s <command>quik</command>em jsou v <ulink -url="&url-powerpc-quik-faq;"></ulink>. - -</para><para> - -Abyste se dostali zpět do MacOS bez resetování nvram, napište do -promptu OpenFirmwaru <userinput>bye</userinput>. (Za předpokladu, že -jste si MacOS ponechali). Prompt OpenFirmwaru získáte podržením -kláves <keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap> -<keycap>o</keycap> <keycap>f</keycap> </keycombo> během studeného -startu počítače. Pokud byste pro přechod do MacOS museli resetovat -nvram k původním hodnotám, zmáčkněte během studeného startu počítače -kombinaci <keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap> -<keycap>p</keycap> <keycap>r</keycap> </keycombo>. - -</para><para> - -Pokud chcete pro zavedení &debian;u použít <command>BootX</command>, -vyberte si ve složce <filename>Linux Kernels</filename> oblíbené -jádro, odvyberte volbu s ramdiskem a přidejte kořenové zařízení -odpovídající vaší instalaci (například -<userinput>/dev/sda8</userinput>). - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="powerpc"> - <title><quote>NewWorld</quote> PowerMacy</title> -<para> - -Na počítačích G4 a iBook se můžete podržením <keycap>Option</keycap> -klávesy dostat do grafické obrazovky s tlačítkem pro každý zaveditelný -operační systém. &debian-gnu; bude mít ikonu s tučňákem. - -</para><para> - -Jestliže jste si nechali nainstalovaný MacOS, může se stát, že vám -v OpenFirmwaru změní proměnnou <envar>boot-device</envar> (zařízení, -ze kterého se zavádí systém). V takovém případě resetujte -OpenFirmware na standardní hodnoty, což provedete držením kláves -<keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap> -<keycap>p</keycap> <keycap>r</keycap> </keycombo> během studeného -startu. - -</para><para> - -Všechna návěští definovaná v souboru <filename>yaboot.conf</filename> -můžete zobrazit, pokud ve výzvě <prompt>boot:</prompt> stisknete -klávesu <keycap>Tab</keycap>. - -</para><para> - -Resetování OpenFirmwaru na počítačích G3 nebo G4 způsobí, že se -implicitně bude spouštět &debian-gnu;. (Pokud jste správně rozdělili disk -a první oblast je <quote>Apple_Bootstrap</quote>). -Toto nemusí fungovat pokud máte &debian-gnu; na SCSI disku a MacOS na -disku IDE. Potom musíte vstoupit do OpenFirmwaru a nastavit proměnnou -<envar>boot-device</envar> sami (<command>ybin</command> to dělá -automaticky). - -</para><para> - -Po prvním úspěšném zavedení &debian;u byste měli do souboru -<filename>/etc/yaboot.conf</filename> přidat další parametry — -jako třeba duální zavádění. Aby se změny přenesly do zaváděcí oblasti, -musíte po každé změně tohoto souboru spustit program -<command>ybin</command>. Více informací najdete -v <ulink url="&url-powerpc-yaboot-faq;">yaboot HOWTO</ulink>. - -</para> - </sect2> - </sect1> - -&mount-encrypted.xml; - - <sect1 id="login"> - <title>Přihlášení do systému</title> - -<para> - -Po zavedení &debian;u se setkáte s výzvou k přihlášení do systému -(tzv. <firstterm>login prompt</firstterm>). Přihlaste se pod svým -osobním účtem, který jste si vytvořili během instalace. Systém je -připraven k používání. - -</para><para> - -Pokud jste začínající uživatel, asi si budete chtít prohlédnout -dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik -dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení. - -</para><para> - -Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři -<filename>/usr/share/doc/</filename> v podadresáři se jménem programu -(přesněji se jménem balíku). U rozsáhlejší dokumentace bývá tato -zabalena v samostatném balíku, který je většinou potřeba doinstalovat -zvlášť. Například příručku pro použití programu <command>apt</command> -naleznete v balíku <classname>apt-doc</classname> nebo -<classname>apt-howto</classname>. - -</para><para> - -<filename>/usr/share/doc/</filename> navíc obsahuje několik -speciálních adresářů. Například linuxové návody <quote>jak na -to</quote> (HOWTO) jsou v adresáři -<filename>/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/</filename>. -Nainstalujete-li balík <classname>dhelp</classname>, získáte soubor -<filename>/usr/share/doc/HTML/index.html</filename>, který obsahuje -seznam veškeré instalované dokumentace. - -</para><para> - -Tyto dokumenty můžete jednoduše prohlížet pomocí textového -prohlížeče. Zadejte: - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>cd /usr/share/doc/</userinput> -<prompt>$</prompt> <userinput>w3m .</userinput> -</screen></informalexample> - -Tečka za příkazem <command>w3m</command> říká, že má zobrazit obsah -aktuálního adresáře. - -</para><para> - -Máte-li nainstalované desktopové grafické prostředí, můžete použít -v něm obsažený grafický webový prohlížeč. Spusťte prohlížeč z nabídky -aplikací a do řádku s adresou zadejte -<userinput>/usr/share/doc/</userinput>. - -</para><para> - -Dokumentaci k příkazu můžete získat, když napíšete na příkazovém řádku -<userinput>info <replaceable>prikaz</replaceable></userinput> nebo -<userinput>man <replaceable>prikaz</replaceable></userinput>. Zkrácený -návod k použití příkazu obvykle získáte, když za příkaz přidáte -parametr <userinput>--help</userinput>. Jestliže je výstup delší než -obrazovka, napište na konec příkazu ještě -<userinput>| more</userinput> (výstup se pak zastaví po každé plné -obrazovce). Všechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, -že napíšete řetězec a dvakrát stisknete klávesu <keycap>Tab</keycap>. -Nápovědu k povelům shellu získáte příkazem -<userinput>help</userinput>. - -</para> - - </sect1> -</chapter> diff --git a/cs/boot-new/mount-encrypted.xml b/cs/boot-new/mount-encrypted.xml deleted file mode 100644 index 604e50dde..000000000 --- a/cs/boot-new/mount-encrypted.xml +++ /dev/null @@ -1,126 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69266 --> - - <sect1 id="mount-encrypted-volumes"> - <title>Připojení zašifrovaných svazků</title> - -<para> - -Jestliže jste při instalaci vytvořili nějaké šifrované svazky a -přiřadili jim přípojné body, budete během zavádění dotázáni na -přístupovou frázi ke každému takovému svazku. - -</para><para> - -Pro oblasti zašifrované pomocí dm-crypt uvidíte při zavádění výzvu -podobnou této: - -<informalexample><screen> -Starting early crypto disks... <replaceable>part</replaceable>_crypt(starting) -Enter LUKS passphrase: -</screen></informalexample> - -kde <replaceable>oblast</replaceable> je název oblasti, která byla -zašifrována. Možná nyní přemýšlíte, pro <emphasis>který -svazek</emphasis> vlastně frázi zadáváte. <filename>/home</filename>? -<filename>/var</filename>? Samozřejmě pokud máte jen jediný šifrovaný -svazek, tyto pochyby vás trápit nemusí a stačí zadat frázi, kterou -jste použili při vytváření svazku. Pro ostatní se nyní hodí poznámky, -které jste si poznačili jako poslední krok <xref -linkend="partman-crypto"/>. Pokud jste si nepoznačili dvojice -<filename><replaceable>oblast</replaceable>_crypt</filename> a -přípojný bod, můžete tuto informaci najít v souboru -<filename>/etc/fstab</filename> (a částečně v -<filename>/etc/crypttab</filename>) ve svém novém systému. - -</para><para> - -Při připojování kořenového souborového systému může výzva k zadání -fráze vypadat mírně jinak. Vzhled závisí na generátoru, kterým byl -initrd vytvořen. Initrd v následujícím příkladu byl vytvořen nástrojem -<classname>initramfs-tools</classname>: - -<informalexample><screen> -Begin: Mounting <emphasis>root file system</emphasis>... ... -Begin: Running /scripts/local-top ... -Enter LUKS passphrase: -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Během zadávání přístupové fráze se nezobrazují žádné znaky (ani -hvězdičky). Zadáte-li chybnou frázi, máte ještě dva další pokusy. Po -třetím pokusu, zaváděcí proces tento svazek přeskočí a bude pokračovat -připojením dalšího souborového systému. Přeskočený svazek můžete -připojit později ručně, viz část <xref -linkend="crypto-troubleshooting"/>. - -</para><para> - -Po zadání všech přístupových frází by mělo zavádění pokračovat jako -obvykle. - -</para> - - <sect2 id="crypto-troubleshooting"> - <title>Řešení problémů</title> - -<para> - -Pokud se některé šifrované svazky nepodařilo připojit kvůli chybné -přístupové frázi, budete je muset připojit po zavedení systému -ručně. Existuje několik možností. - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -První případ se zabývá kořenovou oblastí. Pokud se tato nepřipojí, -zavádění se zastaví a pro další pokus budete muset počítač -restartovat. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Nejjednodušší případ se týká datových oblastí typu -<filename>/home</filename> nebo <filename>/srv</filename>. -Po zavedení je stačí ručně připojit. - -</para><para> - -U dm-crypt nejprve musíte zaregistrovat svazky do části jádra nazvané -<application>device mapper</application>. Slouží k tomu příkaz - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>/etc/init.d/cryptdisks start</userinput> -</screen></informalexample> - -který prohledá všechny svazky zmíněné v souboru -<filename>/etc/crypttab</filename> a po zadání správných přístupových -frází vytvoří příslušná zařízení v adresáři <filename>/dev</filename>. -(Již zaregistrované svazky budu přeskočeny, takže můžete příkaz -spustit bez obav i několikrát po sobě.) Po úspěšné registraci můžete -svazky připojit tradičním - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mount <replaceable>/pripojny_bod</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Pokud se nepodařilo připojit svazky obsahující nekritické části -systému (např. <filename>/usr</filename> -nebo <filename>/var</filename>), systém by se měl stále zavést a měli -byste mít možnost připojit svazky ručně stejně jako v předchozím -případě. Navíc byste ale měli nastartovat (resp. restartovat) služby, -které se spouští ve vašem výchozím <firstterm>runlevel</firstterm>u, -protože je velmi pravděpodobné, že se nespustily. Nejjednodušší cestou -je asi restart celého počítače. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/hardware/accessibility.xml b/cs/hardware/accessibility.xml deleted file mode 100644 index fcf9c7d24..000000000 --- a/cs/hardware/accessibility.xml +++ /dev/null @@ -1,34 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69732 --> - - <sect2 id="braille-displays" arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86"> - <title>Braillovy řádky</title> -<para> - -Podpora braillových řádků se odvíjí od jejich podpory v -<classname>brltty</classname>. Měla by fungovat většina řádků -připojených přes sériový port, USB nebo bluetooth. Podrobnosti o -podporovaných zařízeních naleznete na <ulink -url="&url-brltty;">webových stránkách -<classname>brltty</classname></ulink>. &debian-gnu; &release; obsahuje -<classname>brltty</classname> verze &brlttyver;. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="hardware-speech-synthesis" arch="x86"> - <title>Hardwarová syntéza hlasu</title> -<para> - -Podpora pro hardwarovou syntézu hlasu se odvíjí od jejich podpory v -balíku <classname>speakup</classname>. <classname>speakup</classname> -podporuje pouze integrované karty a externí zařízení připojená k -sériovému portu. USB zařízení, zařízení připojená přes -sériové-USB převodníky nebo přes PCI nejsou podporována. Podrobnosti o -podporovaných zařízeních pro hardwarovou syntézu hlasu naleznete na -<ulink url="&url-speakup;">webových stránkách -<classname>speakup</classname>u</ulink>. &debian-gnu; &release; obsahuje -<classname>speakup</classname> verze &speakupver;. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/hardware/buying-hardware.xml b/cs/hardware/buying-hardware.xml deleted file mode 100644 index 5576c07ff..000000000 --- a/cs/hardware/buying-hardware.xml +++ /dev/null @@ -1,88 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68011 --> - - <sect1 arch="not-s390"><title>Hardware určený pro GNU/&arch-kernel;</title> - -<para arch="linux-any"> - -V současnosti již někteří prodejci dodávají počítače s <ulink -url="&url-pre-installed;">nainstalovaným</ulink> &debian;em, případně -jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu něco připlatíte, -ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače -je se systémem GNU/Linux plně kompatibilní. - -</para><para arch="any-x86"> - -Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si -pozorně jejich licenci, jestli můžete software odmítnout a zda vám -budou vráceny peníze. Více najdete na Internetu, když budete hledat -klíčová slova <quote>Windows refund</quote>. - -</para><para> - -Ať už zakoupíte počítač se systémem GNU/&arch-kernel; nebo bez něj, je -důležité se přesvědčit, že je hardware podporován jádrem operačního -systému. Zkontrolujte si, jestli jsou všechna zařízení v počítači -uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se -netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží &arch-kernel;. -Dejte přednost zboží, jehož výrobci &arch-kernel; podporují. - -</para> - - <sect2><title>Vyvarujte se uzavřených technologií</title> -<para> - -Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání -ovladačů pro &arch-kernel;, případně požadují podepsat smlouvu -o uchování těchto informací v tajnosti před třetími osobami, což -znemožňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. - -</para><para> - -Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro tento hardware neexistují -ovladače pro &arch-kernel;. - -</para><para> - -V mnoha případech existují standardy (nebo alespoň nepsané standardy), -které popisují, jak má operační systém komunikovat s určitou skupinou -zařízení. Všechna zařízení, která takový (nepsaný) standard dodržují, -mohou být obsluhována jediným společným ovladačem. Konkrétním -příkladem skupin zařízení, kde to funguje extrémně dobře, jsou třeba -<firstterm>USB Human Interface Devices</firstterm> (klávesnice, myši, -herní ovladače) nebo <firstterm>USB Mass Storage Devices</firstterm> -(USB klíčenky a čtečky paměťových karet), kde prakticky každé zařízení -na trhu odpovídá standardům. - -</para><para> - -Naproti tomu třeba v oblasti tiskáren je situace výrazně horší. I když -existují tiskárny, které se dají ovládat několika (více či méně) -standardními ovládacími jazyky a tudíž je lze zprovoznit v téměř -libovolném operačním systému, existuje dost modelů, které rozumí pouze -proprietárním příkazům, ke kterým neexistuje žádná dostupná -dokumentace. Takové tiskárny se ve svobodných operačních systémech buď -nedají používat vůbec, nebo pouze s uzavřeným ovladačem od výrobce. - -</para><para> - -V případě existence uzavřeného ovladače od výrobce mějte na paměti, že -praktická životnost takového zařízení je omezena na dobu, po kterou je -dostupný ovladač. Se zkracováním životního cyklu výrobku není -neobvyklé, že výrobce přestane aktualizovat ovladač krátce po ukončení -výroby daného zařízení. Pokud po aktualizaci systému přestane uzavřený -ovladač fungovat, stává se tím jinak funkční zařízení hromadou -nepoužitelného šrotu. Takovému hardwaru je dobré se zdaleka vyhnout -a to bez ohledu na operační systém, se kterým chcete zařízení -provozovat. - -</para><para> - -Pomoci můžete tím, že výrobce uzavřeného hardwaru požádáte o uvolnění -nezbytné dokumentace, podle které můžeme napsat svobodné ovladače pro -jejich hardware. - -</para> -</sect2> - - </sect1> diff --git a/cs/hardware/hardware-supported.xml b/cs/hardware/hardware-supported.xml deleted file mode 100644 index 4cf646b87..000000000 --- a/cs/hardware/hardware-supported.xml +++ /dev/null @@ -1,427 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70579 --> - - <sect1 id="hardware-supported"> - <title>Podporovaná zařízení</title> -<para> - -&debian; neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem -Linuxu nebo kFreeBSD a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové -architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu nebo kFreeBSD, -knihovna libc, překladač <command>gcc</command> atd., a pro kterou -existuje port &debian;u, můžete &debian; nainstalovat. Viz stránka s porty -(<ulink url="&url-ports;"></ulink>). - -</para><para> - -Než abychom se snažili popsat všechny podporované konfigurace -hardwaru pro architekturu &arch-title;, zaměříme se spíše na obecné -informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci. - -</para> - - <sect2><title>Podporované počítačové architektury</title> -<para> - -&debian; GNU/Linux &release; podporuje deset hlavních počítačových -architektur a několik jejich variant. - -</para><para> - -<informaltable> -<tgroup cols="4"> -<thead> -<row> - <entry>Architektura</entry> - <entry>Označení v &debian;u</entry> - <entry>Podarchitektura</entry> - <entry>Varianta</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry morerows="1">založené na Intel x86</entry> - <entry morerows="1">i386</entry> - <entry>standardní počítače x86</entry> - <entry>výchozí</entry> -</row><row> - <entry>Xen PV</entry> - <entry>xen</entry> -</row> - -<row> - <entry>AMD64 & Intel 64</entry> - <entry>amd64</entry> - <entry></entry> - <entry></entry> -</row> - -<row> - <entry>ARM</entry> - <entry>armel</entry> - <entry>Marvell Kirkwood a Orion</entry> - <entry>marvell</entry> -</row> - -<row> - <entry>ARM s hardwarovým FPU</entry> - <entry>armhf</entry> - <entry>multiplatformní</entry> - <entry>armmp</entry> -</row> - -<row> - <entry>64 bitové ARM</entry> - <entry>arm64</entry> - <entry></entry> - <entry></entry> -</row> - -<row> - <entry morerows="1">32 bitové MIPS (big endian)</entry> - <entry morerows="1">mips</entry> - <entry>MIPS Malta</entry> - <entry>4kc-malta</entry> -</row><row> - <entry>Cavium Octeon</entry> - <entry>octeon</entry> -</row> - -<row> - <entry morerows="2">64 bitové MIPS (little-endian)</entry> - <entry morerows="2">mips64el</entry> - <entry>MIPS Malta</entry> - <entry>5kc-malta</entry> -</row><row> - <entry>Cavium Octeon</entry> - <entry>octeon</entry> -</row><row> - <entry>Loongson 3</entry> - <entry>loongson-3</entry> -</row> - -<row> - <entry morerows="2">32bit MIPS (little endian)</entry> - <entry morerows="2">mipsel</entry> -</row><row> - <entry>MIPS Malta</entry> - <entry>4kc-malta</entry> -</row><row> - <entry>Cavium Octeon</entry> - <entry>octeon</entry> -</row><row> - <entry>Loongson 3</entry> - <entry>loongson-3</entry> -</row> - -<!-- -<row> - <entry morerows="0">IBM/Motorola PowerPC</entry> - <entry morerows="0">powerpc</entry> - <entry></entry> - <entry></entry> - <entry>PowerMac</entry> - <entry>pmac</entry> -</row><row> - <entry>PReP</entry> - <entry>prep</entry> -</row> ---> - -<row> - <entry>Power Systems</entry> - <entry>ppc64el</entry> - <entry>IBM POWER8 nebo novější</entry> - <entry></entry> -</row> - -<!-- -<row> - <entry morerows="1">Sun SPARC</entry> - <entry morerows="1">sparc</entry> - <entry>sun4u</entry> - <entry morerows="1">sparc64</entry> -</row><row> - <entry>sun4v</entry> -</row> ---> - -<!-- -<row> - <entry>IBM S/390</entry> - <entry>s390</entry> - <entry>IPL z VM-reader a DASD</entry> - <entry>generic</entry> -</row> ---> - -<row> - <entry>64 bitové IBM S/390</entry> - <entry>s390x</entry> - <entry>IPL z VM-reader a DASD</entry> - <entry>generic</entry> -</row> - -</tbody></tgroup></informaltable> - -</para><para> - -Tato verze dokumentu se zabývá instalací &debian;u s jádrem -<emphasis>&arch-kernel;</emphasis> na architektuře -<emphasis>&arch-title;</emphasis>. Pro ostatní podporované -architektury jsou návody na stránkách -<ulink url="http://www.debian.org/ports/">Debian-Ports</ulink>. - -</para><para condition="new-arch"> - -Toto je první oficiální vydání systému &debian-gnu; pro architekturu -&arch-title;. K vydání došlo, protože jsme přesvědčeni, že stav -distribuce pro tuto architekturu je již uspokojivý a distribuce může -být oficiálně uvolněna k širšímu použití. Jelikož jde o první verzi -distribuce podporující tuto architekturu, nebyla distribuce prověřena -širokou uživatelskou základnou a proto se v ní mohou vyskytovat chyby. -Jakékoliv problémy, prosím, nahlaste na -<ulink url="&url-bts;">Bug Tracking System</ulink> a nezapomeňte -napsat, že chyba se týká platformy &arch-title; s jádrem &arch-kernel;. -Také bude užitečné sledovat diskuzní list -<ulink url="&url-list-subscribe;">debian-&arch-listname;</ulink> - -</para> - </sect2> - -<!-- supported cpu docs --> -&supported-amd64.xml; -&supported-arm.xml; -&supported-i386.xml; -&supported-mips.xml; -&supported-powerpc.xml; -&supported-s390.xml; -&supported-sparc.xml; - - <sect2 arch="x86" id="laptops"><title>Notebooky</title> -<para> - -Z technického pohledu jsou notebooky obyčejné počítače, tudíž se na ně -vztahuje vše napsané o stolních systémech. V dnešní době funguje -většina notebooků bez problémů, od automatického uspávání po zavření -víka, až po speciální tlačítka pro vypnutí Wi-Fi (<quote>režim -v letadle</quote>). Jestliže notebook obsahuje nestandardní nebo -proprietární hardwarové prvky, je možné že tyto speciální funkce -nebudou fungovat. Na stránce <ulink url="&url-x86-laptop;">Linux -a notebooky</ulink> zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží. - -</para> - </sect2> - - <sect2 condition="defaults-smp"> - <title>Víceprocesorové systémy</title> -<para> - -Tato architektura umožňuje využití více procesorů — -tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Více procesorů v počítači bylo -původně doménou výkonných serverů, ale s uvedením konceptu -<firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů, kdy jeden fyzický čip -obsahuje několik procesorových jednotek, tzv. <quote>jader</quote>, se -s nimi dnes setkáváme prakticky všude. - -</para><para> - -Standardní jádro v distribuci &debian-gnu; &release; bylo sestaveno -s podporou SMP, což by nemělo vadit ani při instalaci na -jednoprocesorový počítač. - -</para> - </sect2> - - <sect2 condition="smp-alternatives"> - <title>Víceprocesorové systémy</title> -<para> - -Tato architektura umožňuje využití více procesorů — -tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci -&debian-gnu; &release; bylo sestaveno s podporou -<firstterm>SMP-alternatives</firstterm>, což znamená, že jádro samo -rozpozná počet procesorů (nebo procesorových jader) a na -jednoprocesorových počítačích podporu SMP automaticky vypne. - -</para><para> - -Více procesorů v počítači bylo původně doménou výkonných serverů, ale -s uvedením konceptu <firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů, -kdy jeden fyzický čip obsahuje několik procesorových jednotek, -tzv. <quote>jader</quote>, se s nimi dnes setkáváme prakticky všude. - -</para> - </sect2> - - <sect2 condition="supports-smp"> - <title>Víceprocesorové systémy</title> -<para> - -Tato architektura umožňuje využití více procesorů — -tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci -&debian-gnu; &release; podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, -protože jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více -procesory, systém však bude využívat pouze první procesor. - -</para><para arch="linux-any"> - -Pro využití více než jednoho procesoru budete muset nahradit jádro -operačního systému, viz <xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro -verze &kernelversion; zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním -systému jádra vyberete v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu> -položku <guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 condition="supports-smp-sometimes"> - <title>Víceprocesorové systémy</title> -<para> - -Tato architektura umožňuje využití více procesorů — -tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci -&debian; &release; bylo sestaveno s touto podporou, ale v závislosti na -použitém instalačním médiu se toto jádro nemusí nainstalovat -automaticky. Instalaci by to vadit nemělo, protože jádro bez podpory -multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém však -bude využívat pouze první procesor. - -</para><para> - -Pro využití více procesorů se budete muset podívat, zda se -nainstalovalo SMP jádro. Pokud ne, doinstalujte si příslušný balík. -<phrase arch="linux-any"> -Další možnost je sestavit si vlastní jádro operačního systému, viz -<xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro verze &kernelversion; -zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním systému jádra vyberete -v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu> položku -<guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>.</phrase> - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="gfx" arch="not-s390"> - <title>Podpora grafických karet</title> -<para> - -Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro -kartu existuje ovladač v projektu X.Org a v jádru. Základní podpora -grafického framebufferu je poskytována jádrem, desktopová prostředí -používají X.org. Podpora pokročilých vlastností, jako je hardwarová -akcelerace 3D a videa, závisí na použitém hardwaru a v některých -případech i na instalaci dodatečného <quote>firmware</quote> (viz -<xref linkend="hardware-firmware"/>). - -</para><para arch="x86"> - -Na moderních počítačích by měl grafický režim fungovat zcela -automaticky. Sice byly zaznamenány případy, kdy byl firmware pro -grafickou kartu vyžadován i pro základní podporu grafického režimu, -ale to se jednalo o výjimky. Pro spoustu hardwaru funguje zcela -automaticky i akcelerace 3D, ovšem stále existuje hardware, který pro -správnou funkčnost vyžaduje <quote>binární blob</quote> -(nezdokumentovaná hromada binárního kódu, o kterém není jisté, co -vlastně dělá). - -</para><para arch="arm"> - -Téměř všechny ARMové počítače mají grafický hardware zabudovaný přímo -v sobě. Počítače se slotem pro zasunutí samostatné grafické karty -existují, ale je jich jako šafránu. Naopak celkem běžný je hardware -navržený zcela bez grafického výstupu. - -Základní zobrazování přes jaderný framebuffer by mělo fungovat na -všech zařízeních s grafickým hardwarem, avšak rychlá 3D grafika nutně -vyžaduje binární ovladače. Situace se mění docela rychle, ale v době -vydání &releasename; jsou k dispozici svobodné ovladače pro nouveau -(SoC Nvidia Tegra K1) a freedreno (SoC Qualcomm Snapdragon). Ostatní -hardware vyžaduje nesvobodné ovladače třetích stran. - -</para><para> - -Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích -zařízeních naleznete na <ulink url="&url-xorg;"></ulink>. -&debian-gnu; &release; je dodáván se systémem X.Org verze &x11ver;. - -</para><para arch="sparc"> - -Podporována je většina grafických karet běžně dostupných ve strojích -Sparc. Grafické ovladače X.org jsou dostupné pro framebuffery sunbw2, -suncg14, suncg3, suncg6, sunleo a suntcx, karty Creator3D a Elite3D -(ovladač sunffb), video karty založené na ATI PGX24/PGX64 (ovladač -ati) a karty založené na PermediaII (ovladač glint). Abyste mohli se -systémem X.org používat kartu Elite3D, musíte navíc doinstalovat balík -<classname>afbinit</classname> a přečíst si dokumentaci v něm -obsaženou, kde zjistíte, jak kartu aktivovat. - -</para><para arch="sparc"> - -Není neobvyklé, že ve výchozí konfiguraci mají systémy Sparc dvě -grafické karty. V takovém případě se může stát, že Linux nepřesměruje -svůj výstup na kartu původně zvolenou firmwarem, ale na tu druhou. To -pak může vypadat, jako by se zavádění zaseklo (poslední viditelná -hláška bývá obvykle <computeroutput>Booting -Linux...</computeroutput>). Jedním z možných řešení je fyzické -odstranění jedné z grafických karet. Jinou možností je zakázání jedné -karty pomocí parametru jádra. Nepožadujete-li grafický výstup, můžete -též použít sériovou konzolu. Na některých systémech se sériová konzole -aktivuje automaticky po odpojení klávesnice při vypnutém počítači. - -</para> - </sect2> - -&network-cards.xml; -&accessibility-hardware.xml; -&supported-peripherals.xml; - - </sect1> - - <sect1 arch="not-s390" id="hardware-firmware"> - <title>Ovladače vyžadující firmware</title> -<para> - -Některý hardware vyžaduje kromě samotného ovladače zařízení také -<firstterm>firmware</firstterm> nebo <firstterm>mikrokód</firstterm>, -který je třeba do zařízení před použitím nahrát. Nejčastěji se s tím -setkáte u síťových karet (obzvláště bezdrátových), ale jsou známa -i některá USB zařízení a dokonce řadiče disků. U mnoha grafických -karet je základní funkčnost dostupná i bez dodatečného firmware, -nicméně pro využití pokročilejších vlastností je třeba mít v systému -nachystaný příslušný soubor s firmwarem. - -</para><para> - -Ve starších zařízeních býval firmware nahrán permanentně v EEPROM nebo -Flash paměti zařízení přímo od výrobce. To už se dnes příliš nenosí -a proto je nutné soubor s firmwarem do zařízení nahrát při každém -startu počítače. Naštěstí to nemusíme dělat ručně, ale postará se o to -operační systém. - -</para><para> - -Ve většině případů je firmware dle definice &debian;u nesvobodný a -tudíž jej nelze zařadit ani do distribuce, ani do instalačního -systému. Jestliže je ovladač samotný součástí &debian;u a firmware je -možno legálně distribuovat, je možné, že ho naleznete jako samostatný -balík v sekci non-free. - -</para><para> - -Naštěstí to neznamená, že takový hardware nemůžete pro instalaci -použít. Počínaje &debian;em 5.0 podporuje &d-i; nahrávání firmwaru -z výměnných médií, jako jsou diskety nebo USB klíčenky. Tomuto tématu -se podrobněji věnuje kapitola <xref linkend="loading-firmware"/>. - -</para><para> - -Pokud se instalační systém zeptá na soubor s firmwarem pro nějaké -zařízení a vy zrovna firmware nemáte, nebo nechcete do systému -instalovat nesvobodný balík, můžete zkusit pokračovat i bez firmware. -Je docela možné, že zařízení bude fungovat, pouze nebudou dostupné -některé pokročilé funkce (toto je případ některých síťových karet -s ovladačem tg3). - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/hardware/hardware.xml b/cs/hardware/hardware.xml deleted file mode 100644 index 2c7f398bb..000000000 --- a/cs/hardware/hardware.xml +++ /dev/null @@ -1,20 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - -<chapter id="hardware-req"> - <title>Požadavky na počítač</title> - -<para> - -V této kapitole se dozvíte informace o hardwarových požadavcích -distribuce a také zde naleznete odkazy na další informace o zařízeních -podporovaných jádrem &arch-kernel; a GNU programy. - -</para> - -&hardware-supported.xml; -&buying-hardware.xml; -&installation-media.xml; -&memory-disk-requirements.xml; - -</chapter> diff --git a/cs/hardware/installation-media.xml b/cs/hardware/installation-media.xml deleted file mode 100644 index f087d12b0..000000000 --- a/cs/hardware/installation-media.xml +++ /dev/null @@ -1,219 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70556 --> - - <sect1 id="installation-media"> - <title>Instalační média</title> - -<para> - -Tato podkapitola popisuje různé druhy instalačních médií, která můžete -použít pro instalaci &debian;u. Výhody a nevýhody jednotlivých médií pak -podrobněji rozebírá kapitola <xref linkend="install-methods"/>. - -</para> - - <sect2 condition="supports-floppy-boot"><title>Diskety</title> - -<para> - -Přestože je instalace z disket nejméně pohodlná volba, stále se někdy -používá pro počáteční zavedení instalačního systému. -Vše co potřebujete, je pouze 3,5 palcová disketová jednotka -s kapacitou 1440 kilobajtů. - -</para><para arch="powerpc"> - -Podpora disket na CHRP je momentálně nefunkční. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="not-s390"><title>CD-ROM/DVD-ROM/BD-ROM</title> -<note><para> - -Kdykoliv v této příručce uvidíte napsáno <quote>CD-ROM</quote>, čtěte -to jako <quote>CD-ROM, DVD-ROM nebo BD-ROM</quote>, protože z hlediska -operačního systému není mezi těmito technologiemi žádný rozdíl. - -</para></note><para> - -Většina architektur umožňuje instalaci z CD. I v případě, že váš -počítač neumí zavádět systém přímo z CD, můžete CD-ROM využít po -počátečním zavedení systému z jiného média, viz <xref -linkend="boot-installer"/>. - -</para><para arch="x86"> - -Využít můžete SATA, SCSI a IDE/ATAPI CD-ROM. Podporovány jsou také -externí USB CD-ROM mechaniky a některá FireWire zařízení pracující -s ovladači ohci1394 a sbp2. - -</para> - -<!-- This is not true on today's hardware -<para arch="arm"> - -CD-ROM mechaniky IDE/ATAPI jsou podporovány na všech počítačích ARM. - -</para> ---> - - </sect2> - - <sect2 condition="bootable-usb"><title>USB Memory Stick</title> - -<para> - -USB flash disky (též <quote>klíčenky</quote>) se staly běžně -používanými a levnými úložišti. Většina moderních počítačů z nich umí -zavádět a obzvláště u netbooků a tenkých notebooků bez CD mechaniky se -předpokládá, že k instalaci operačního systému použijete právě USB -klíčenku. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Síť</title> - -<para> - -Během instalace můžete pro stažení potřebných souborů použít síť -(konkrétně služny HTTP nebo FTP). To, zda se síť použije, závisí na -typu instalace, který si zvolíte, a na vašich odpovědích během -instalace. Instalační systém podporuje většinu typů síťových připojení -včetně PPPoE, výjimkou jsou ISDN nebo PPP. Po instalaci můžete svůj -systém nastavit i pro tato připojení. - -</para><para condition="supports-tftp"> - -Instalační systém také můžete <emphasis>zavést</emphasis> ze sítě bez -použití dalšího média jako CD/DVD nebo USB klíčenky. -<phrase arch="mips;mipsel;mips64el"> -Pro &arch-title; to je preferovaný způsob instalace. -</phrase> - -</para><para condition="supports-nfsroot"> - -Příjemnou možností je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální -sítě a všechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Pevný disk</title> - -<para> - -Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost zavedení instalačního -systému z pevného disku. To však vyžaduje jiný operační systém, pomocí -kterého nahrajete na disk instalační program. - -</para><para arch="sparc"> - -Přestože &arch-title; nepodporuje zavádění ze SunOS (Solarisu), můžete -instalovat z jejich oblasti (UFS). - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Un*x nebo systém GNU</title> - -<para> - -Pokud používáte jiný unixový systém, můžete jej využít pro instalaci -&debian;u a úplně tak obejít &d-i; popisovaný ve zbytku -příručky. Tento způsob instalace je vhodný zejména pro uživatele -s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii, -nebo na počítačích, které si nemohou dovolit prostoje. Jestliže vás -zmíněná technika zajímá, přeskočte na <xref linkend="linux-upgrade"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Podporovaná datová média</title> - -<para> - -Zaváděcí disky &debian;u obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, -aby fungovaly na co nejširší škále počítačů. - -</para><para arch="x86"> - -Instalační systém &debian;u obsahuje podporu pro IDE disky (též známé -jako PATA), SATA a SCSI řadiče a jednotky, USB i FireWire. Systém umí -pracovat se souborovými systémy FAT, FAT s rozšířením Win-32 (VFAT), -NTFS a dalšími. - -<!-- -</para><para arch="x86"> - -Podporovány jsou také disky emulující AT rozhraní. Bývají označeny -jako MFM, RLL, IDE nebo PATA. Použít můžete také SATA a SCSI řadiče -disků od nejrůznějších výrobců, podrobnosti jsou shromážděny -v <ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility -HOWTO</ulink>. ---> - -</para><para arch="sparc"> - -Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou -také podporovány instalačním systémem. -Standardní jádro obsahuje tyto SCSI ovladače: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Sparc ESP - -</para></listitem> -<listitem><para> - -PTI Qlogic,ISP - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Adaptec AIC7xxx - -</para></listitem> -<listitem><para> - -NCR a Symbios 53C8XX - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -Samozřejmě jsou podporovány také IDE systémy (jako UltraSPARC 5). -V dokumentu <ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC -Processors FAQ</ulink> naleznete vyčerpávající informace o podpoře -SPARC hardwaru v linuxovém jádře. - -</para><para arch="powerpc"> - -Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou -také podporovány instalačním systémem. Aktuální linuxová jádra však -stále na systémech CHRP nepodporují disketové mechaniky. - -</para><para arch="hppa"> - -Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou -také podporovány instalačním systémem. Aktuální linuxová jádra však -nepodporují disketové mechaniky. - -</para><para arch="mips;mipsel;mips64el"> - -Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou -také podporovány instalačním systémem. - -</para><para arch="s390"> - -Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou -také podporovány instalačním systémem. To znamená, že DASD FBA a ECKD -jsou podporovány jak starým (ldl), tak i novým obecným rozvržením -disku S/390 (cdl). - -</para> - - </sect2> - - </sect1> diff --git a/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml b/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml deleted file mode 100644 index 9b427d83e..000000000 --- a/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml +++ /dev/null @@ -1,30 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70098 --> - - <sect1 id="memory-disk-requirements"> - <title>Požadavky na operační paměť a diskový prostor</title> - -<para> - -K běžné instalaci potřebujete alespoň &minimum-memory; operační paměti -a &minimum-fs-size; volného místa na disku. Toto jsou opravdu -minimální hodnoty. Reálnější pohled naleznete v části -<xref linkend="minimum-hardware-reqts"/>. - -</para><para> - -Instalace na systémech s menší pamětí<footnote condition="gtk"> - -<para> - -Instalační obrazy podporující grafickou instalaci vyžadují více paměti -než obrazy pouze s textovou instalací a neměly by se používat na -systémech s méně než &minimum-memory; paměti. Máte-li možnost výběru -mezi grafickou a textovou instalací, měli byste zvolit tu textovou. - -</para></footnote> nebo dostupným místem na disku se může podařit, ale je -doporučena pouze pro zkušené uživatele. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/hardware/network-cards.xml b/cs/hardware/network-cards.xml deleted file mode 100644 index 1c379937a..000000000 --- a/cs/hardware/network-cards.xml +++ /dev/null @@ -1,175 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68014 --> - - <sect2 id="network-cards"> - <title>Hardware pro připojení k síti</title> - -<para> - -Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná jádrem &arch-kernel; by měla -být podporována i instalačním systémem. Ovladače by se měly zavádět -automaticky. - -<phrase arch="x86">To zahrnuje většinu PCI/PCI-Express karet -včetně notebookových PCMCIA/Express Cards.</phrase> - -<phrase arch="i386">Podporováno je i mnoho starších karet pro sběrnici -ISA.</phrase> - -</para><para arch="sparc"> - -To zahrnuje mnoho obecných PCI karet (na systémech s podporou PCI), -ale i následující karty od Sunu: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Sun LANCE - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Sun Happy Meal - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Sun BigMAC - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Sun QuadEthernet - -</para></listitem> - <listitem><para> - -MyriCOM Gigabit Ethernet - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para arch="s390"> - -Podporovaná síťová zařízení jsou: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Channel to Channel (CTC) a ESCON spojení (reálné nebo emulované) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -OSA-2 Token Ring/Ethernet a OSA-Express Fast Ethernet (ne QDIO) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -OSA-Express v QDIO módu, HiperSockets a Guest-LAN - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para arch="arm"> - -Na architektuře &arch-title; je podporována většina integrovaných -ethernetových zařízení a dostupné jsou i moduly pro přídavná PCI a USB -zařízení. - -</para><para arch="x86"> - -ISDN je podporováno, ale ne během instalace. - -</para> - - <sect3 condition="supports-wireless" id="nics-wireless"> - <title>Bezdrátové síťové karty</title> -<para> - -Bezdrátové síťové karty jsou obecně podporovány, nicméně mnoho -bezdrátových síťových adaptérů vyžaduje (nesvobodný) firmware. - -</para><para arch="not-s390"> - -Jestliže je vyžadován firmware, instalační systém vás během instalace -vyzve k jeho nahrání. Více informací o nahrávání firmware během -instalace naleznete v části <xref linkend="loading-firmware"/>. - -</para><para> - -Síťové karty, které nejsou podporovány oficiálním jádrem, lze obvykle -pod &debian;em zprovoznit, avšak nejsou podporovány během instalace. - -</para><para> - -Jestliže bezdrátová karta zlobí a pro instalaci nemůžete použít jinou -síťovou kartu, stále lze pro instalaci &debian;u použít obraz velkého -CD nebo DVD. V takovém případě přeskočte konfiguraci sítě a instalujte -pouze balíky z CD nebo DVD. Potřebný ovladač pak můžete spolu s -firmwarem doinstalovat po dokončení instalace a následném restartu do -nového systému. - -</para><para> - -Pokud ovladač pro kartu existuje, ale není dostupný jako debianí -balík, můžete si stáhnout z Internetu jeho zdrojové kódy a následně -zkompilovat, což však přesahuje rozsah této příručky. -<phrase arch="x86">Neexistuje-li svobodný ovladač, je vaší poslední -možností balík <classname>ndiswrapper</classname>, který umí použít -ovladače z Windows.</phrase> - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="sparc" id="nics-sparc-trouble"> - <title>Známé problémy na &arch-title;</title> -<para> - -U konkrétních síťových karet bylo hlášeno několik problémů, které je -vhodné zde zmínit. - -</para> - - <sect4> - <title>Konflikt mezi ovladači tulip a dfme</title> -<para> - -Existuje několik síťových PCI karet, které se identifikují stejně, ale -jsou jsou podporovány různými ovladači. Některé karty pracují s -ovladačem <literal>tulip</literal>, jiné s ovladačem -<literal>dfme</literal>. Protože se karty identifikují stejně, jádro -mezi nimi nemůže rozlišit a neví, který ovladač má nahrát. Pokud to -bude zrovna ten špatný, karta může fungovat špatně, nebo dokonce -nemusí fungovat vůbec. - -</para><para> - -Jedná se o běžný problém na systémech Netra s kartami Davicom -(kompatibilní s DEC-Tulip). V tomto případě je nejspíš ten správný -ovladač <literal>tulip</literal>. Řešením je umístit nefunkční ovladač -na černou listinu, jak popisuje část <xref linkend="module-blacklist"/>. - -</para><para> - -Jinou možností je se během instalace přepnout do shellu, odebrat -chybný modul (nebo moduly, pokud jich je nahráno víc) příkazem -<userinput>modprobe -r <replaceable>modul</replaceable></userinput> -a následně zavést správný modul příkazem -<userinput>modprobe <replaceable>module</replaceable></userinput>. Je -možné, že po restartu do nového systému se opět zavede ten chybný -ovladač. - -</para> - </sect4> - - <sect4><title>Sun B100 blade</title> -<para> - -Síťový ovladač <literal>cassini</literal> nefunguje na systémech Sun -B100 blade. - - </para> - </sect4> - </sect3> - </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported-peripherals.xml b/cs/hardware/supported-peripherals.xml deleted file mode 100644 index a9211193f..000000000 --- a/cs/hardware/supported-peripherals.xml +++ /dev/null @@ -1,26 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69111 --> - - <sect2 id="supported-peripherals"> - <title>Ostatní zařízení</title> -<para arch="not-s390"> - -&arch-kernel; umožňuje používat nejrůznější hardwarové vybavení jako -myši, tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení -PCMCIA/CardBus/ExpressCard a USB. Většina z nich však není pro -instalaci nutná. - -<phrase arch="x86"> -Některé USB klávesnice mohou na starých počítačích vyžadovat speciální -nastavení (viz <xref linkend="hardware-issues"/>), ale na soudobých -počítačích pracují USB myši a klávesnice bez dalšího nastavovaní. -</phrase> - -</para><para arch="s390"> - -Instalace balíků z XPRAM a z pásky není tímto systémem podporována. -Všechny balíky, které chcete instalovat, musí být dostupné na DASD -nebo přes síť na NFS, HTTP nebo FTP. - -</para> -</sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/amd64.xml b/cs/hardware/supported/amd64.xml deleted file mode 100644 index 4fa342386..000000000 --- a/cs/hardware/supported/amd64.xml +++ /dev/null @@ -1,24 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68331 --> - - <sect2 arch="amd64"> - <title>Podporované procesory</title> -<para> - -Podporovány jsou jak procesory AMD64, tak Intel 64. - -</para> - -<!-- - <sect3 id="bus"><title>V/V sběrnice</title> -<para> - -Systémová sběrnice je částí základní desky, která umožňuje procesoru -komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váš počítač -musí být vybaven sběrnicí PCI nebo PCI Express. - -</para> - </sect3> ---> - </sect2> - diff --git a/cs/hardware/supported/arm.xml b/cs/hardware/supported/arm.xml deleted file mode 100644 index ca952bcc0..000000000 --- a/cs/hardware/supported/arm.xml +++ /dev/null @@ -1,503 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70798 --> - - <sect2 arch="arm"> - <title>Tři hlavní ARM porty</title> -<para> - -Architektura ARM se vyvíjí a moderní ARM procesory nabízí možnosti, -které nejsou na starších modelech dostupné. &debian; proto nabízí tři -základní ARM porty pro nejlepší podporu širokého spektra systémů: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -&debian;/armel cílí na starší 32 bitové ARM procesory bez hardwarové -podpory výpočtů s plovoucí desetinnou čárkou (nemají FPU) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -&debian;/armhf běží jen na novějších 32 bitových ARM procesorech, -které implementují alespoň architekturu ARMv7 s 3. verzí ARM -specifikace pro vektorové výpočty s plovoucí desetinnou čárkou -(VFPv3). &debian;/armhf využívá tyto rozšířené možnosti a vyšší výkon -nových modelů. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -&debian;/arm64 funguje na 64 bitových ARM procesorech implementujících -alespoň architekturu ARMv8. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Technicky mohou všechny aktuálně dostupné ARM procesory běžet v obou -režimech adresování (<quote>little-endian</quote> -i <quote>big-endian</quote>), avšak v praxi používá drtivá většina ARM -systémů adresování <quote>little-endian</quote>. V tomto duchu -podporuje &debian;/arm64, &debian;/armhf i &debian;/armel pouze -systémy <quote>little-endian</quote>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm"> - <title>Různé návrhy ARM procesorů a náročnost podpory</title> -<para> - -Systémy ARM jsou mnohem různorodější, než systémy založené na -architektuře i386/amd64, takže podpora může být složitější. -Architektura ARM se používá hlavně v řešeních vše v jednom, tzv. SoC -(<quote>system-on-chip</quote>). Tyto SoC navrhuje spousta společností -z nejrůznějších hardwarových součástí, které se liší i v tak základní -funkcionalitě, jako je zavedení systému. - -</para><para arch="armel;armhf"> - -Systémy využívající tyto čipy obvykle postrádají jednotné rozhraní -v podobě systémového firmwaru a ve výsledku se linuxové jádro na -architektuře ARM musí starat o spousty nízkoúrovňových detailů -specifických pro konkrétní systém, o což by se ve světě PC postaral -BIOS. - -</para><para arch="armel;armhf"> - -To znamenalo, že když Linux získal podporu architektury ARM, muselo se -pro každý systém sestavovat speciální jádro, na rozdíl od architektury -i386/amd64, kde jedno jádro běží na téměř libovolném hardwaru. Tento -přístup samozřejmě nebyl s ohromným počtem různých systémů udržitelný -a vývojáři začali pracovat na tom, aby se podobně jako u PC dalo jedno -jádro použít na různých ARM systémech. Toto jádro se pak nazývá -multiplatformní a podporuje většinu novějších systémů. V &debian;u je -na architektuře &debian;/armhf označeno jako <literal>armmp</literal>. - -Stále však existují starší systémy, které vyžadují speciální jádro. -Z tohoto důvodu podporuje standardní &debian; instalaci jen na několik -vybraných starších systémů. - -</para><para arch="arm64"> - -Na rozdíl od starších verzí ARM architektury je architektura ARMv8 -(arm64) mnohem více standardizovaná a tudíž jednodušeji podporovatelná -jak ze strany linuxového jádra, tak ostatního softwaru. - -</para><para arch="arm64"> - -Serverová verze ARMv8 hardwaru se typicky konfiguruje s využitím -standardů UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) a ACPI -(Advanced Configuration and Power Interface), které poskytují -jednotný, na zařízení nezávislý způsob inicializace počítačového -hardwaru. Oba standardy jsou běžné ve světě počítačů x86. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" id="arm64-supported-platforms"> - <title>Platformy podporované v &debian;/arm64</title> -<para> - -Arm64/AArch64/ARMv8 hardware se stal dostupným v pozdní fázi -vývojového cyklu &debian;u &releasename-cap;, tudíž se do jádra -používaného v tomto vydání dostala podpora jen málo platforem. -&debian;/arm64 v tomto vydání podporuje následující platformy. -(Všechny uvedené platformy jsou podporovány jediným jádrem). - -</para> - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>Applied Micro (APM) Mustang/X-Gene</term> -<listitem><para> - -APM Mustang byl první ARMv8 systém použitelný v Linuxu. Používá SoC -X-gene SoC, který je nyní používán i v dalších počítačích. Jedná se -o osmijádrový procesor, s ethernetem, USB a sériovým rozhraním. -Vzhledově vypadá jako běžný desktopový počítač, nicméně je očekáváno -mnoho dalších verzí. Většina hardwaru je podporována přímo oficiálním -jádrem, ale v jádře dostupném v &releasename-cap; kulhá podpora USB. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Vývojová platforma ARM Juno</term> -<listitem><para> - -Juno je vývojářská deska s šestijádrovým procesorem ARMv8-A 800MHz -(2xA57, 4xA53), grafikou Mali (T624), 8GB DDR3 RAM, ethernetem, USB -a sériovým rozhraním. Jelikož je deska zaměřená na vývojáře, aby se -seznámili s touto platformou, není ani malá, ani levná, ale jedná se -o jednu z prvních dostupných desek a jádro v &releasename-cap; -podporuje veškerý integrovaný hardware. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -<para> - -Při použití &d-i; na systémech bez UEFI se možná budete muset na konci -instalace přepnout do shellu a ručně zadat několik příkazů pro -nastavení zavádění nově nainstalovaného systému. -<command>flash-kernel</command> ví, jak nastavit zavádění systému -X-Gene pomocí U-Boot. - -</para> - - <sect3 arch="arm64" id="arm64-other-platforms"> - <title>Ostatní platformy</title> -<para> - -Díky multiplatformní podpoře v linuxovém jádře je možné, že &d-i; -poběží i na arm64 systémech zde explicitně neuvedených. Stačí, aby -jádro podporovalo komponenty instalovaného systému a byl dostupný -soubor popisující strom zařízení daného systému. V případě použití -UEFI by se mělo v takto nainstalovaném systému automaticky nastavit -i zavádění. Na systémech bez UEFI se možná budete muset na konci -instalace přepnout do shellu a ručně zadat několik příkazů pro -nastavení zavádění. - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="armhf-armmp-supported-platforms"> - <title>Platformy podporované v &debian;/armhf</title> -<para> - -O následujících systémech je známo, že fungují s &debian;/armhf -používajícím multiplatformní jádro <literal>armmp</literal>: - -<variablelist> - -<varlistentry> -<term>Freescale MX53 Quick Start Board (MX53 LOCO Board)</term> -<listitem><para> - -IMX53QSB je vývojářská deska založená na SoC i.MX53. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Versatile Express</term> -<listitem><para> - -Versatile Express je série vývojářských desek od ARMu skládající se ze -základní desky, která se dá osadit různými dceřinnými CPU. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Některé vývojářské desky a embeded systémy Allwinner založené na sun<replaceable>X</replaceable>i</term> -<listitem><para> - -Jádro armmp podporuje několik vývojářských desek a embeded systémů -založených na SoC Allwinner A10 (architektura <quote>sun4i</quote>), -A10s/A13 (architektura <quote>sun5i</quote>), A20 (architektura -<quote>sun7i</quote>), A31/A31s (architektura <quote>sun6i</quote>) -a A23/A33 (součást rodiny <quote>sun8i</quote>). Instalační systém -plně podporuje následující systémy: - - <itemizedlist> - <listitem><para> - Cubietech Cubieboard 1 + 2 / Cubietruck - </para></listitem> - <listitem><para> - LeMaker Banana Pi a Banana Pro - </para></listitem> - <listitem><para> - LinkSprite pcDuino a pcDuino3 - </para></listitem> - <listitem><para> - Olimex A10-Olinuxino-LIME / A20-Olinuxino-LIME / - A20-Olinuxino-LIME2 / A20-Olinuxino Micro / A20-SOM-EVB - </para></listitem> - <listitem><para> - Xunlong OrangePi Plus - </para></listitem> - </itemizedlist> - - </para><para> - -Podpora pro zařízení Allwinner založená na architektuře -sun<replaceable>X</replaceable>i je daná ovladači a stromy zařízení -dostupnými v oficiálním linuxovém jádře. Jádra jednotlivých dodavatelů -(jako třeba jádra z Allwinner SDK) a jádra linux-sunxi.org 3.4 -odvozená z Androidu nejsou v &debian;u podporována. - - </para><para> - -Oficiální linuxové jádro na SoC Allwinner A10, A10s/A13, A20, A23/A33 -a A31/A31s obvykle podporuje sériovou konzoli, ethernet, SATA, USB -a karty MMC/SD. Míra podpory lokálního displeje (HDMI/VGA/LCD) -a integrovaného audio hardwaru se liší systém od systému. Pro většinu -systémů jádro neobsahuje nativní ovladače grafiky a místo toho využívá -infrastrukturu <quote>simplefb</quote>, která spoléhá na to, že se -o inicializaci zobrazovacího hardwaru postará zavaděč a jádro pak již -jen znovu-použije předpřipravený framebuffer. V praxi to funguje -poměrně dobře, ale přináší to s sebou několik omezení, jako je -nemožnost měnit za běhu rozlišení a nefunkční správa napájení. - -</para><para> - -Integrovaná flash paměť sloužící jako mass storage se na systémech -založených na sun<replaceable>X</replaceable>i vyskytuje ve dvou -základních variantách: NAND a eMMC. Většina starších desek používá -NAND flash, pro kterou obvykle neexistují ovladače v oficiálním jádře -a proto ani v Debianu. Mnohé novější systémy používají místo NAND -flash eMMC flash. Čip s eMMC se navenek tváří jako rychlá, -nevyměnitelná SD karta a je tedy podporována stejně, jako běžná SD -karta. - -</para><para> - -Instalátor obsahuje základní podporu pro mnoho dalších, výše -neuvedených systémů založených na sun<replaceable>X</replaceable>i, -avšak tyto povětšinou nejsou otestovány, protože projekt &debian; nemá -k danému hardwaru přístup. Pro tyto systémy neexistují předpřipravené -obrazy SD karet s instalačním systémem. Mezi tyto vývojářské desky -s omezenou podporou patří: - - <itemizedlist> - <listitem><para> - Olimex A10s-Olinuxino Micro / A13-Olinuxino / - A13-Olinuxino Micro - </para></listitem> - <listitem><para> - Sinovoip BPI-M2 (založená na A31s) - </para></listitem> - <listitem><para> - Xunlong Orange Pi (založená na A20) / - Orange Pi Mini (založená na A20) - </para></listitem> - </itemizedlist> - -</para><para> - -Kromě výše uvedených systémů obsahuje instalátor velice omezenou -podporu pro platformu Allwinner H3 a desky na ní založené. V době -vydání Debianu 9 je podpora H3 v oficiálním jádře stále ve vývoji -a instalátor tedy na systémech založených na H3 podporuje pouze -sériovou konzoli, MMC/SD a USB řadič. Chybí podpora integrovaného -ethernetu, takže síťování je možné pouze přes externí ethernetovou -nebo Wifi kartu do USB. Mezi systémy založené na H3, které mají -základní podporu instalátoru, patří: - - <itemizedlist> - <listitem><para> - FriendlyARM NanoPi NEO - </para></listitem> - <listitem><para> - Xunlong Orange Pi Lite / Orange Pi One / Orange Pi PC / - Orange Pi PC Plus / Orange Pi Plus / Orange Pi Plus 2E / - Orange Pi 2 - </para></listitem> - </itemizedlist> - - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>NVIDIA Jetson TK1</term> -<listitem><para> - -NVIDIA Jetson TK1 je vývojářská deska založená na čipu Tegra K1 (též -známým jako Tegra 124). Tegra K1 se pyšní čtyřjárovým 32 bitovým -procesorem ARM Cortex-A15 a grafickou kartou Kepler (GK20A) se 192 -CUDA jádry. Je možné, že budou fungovat i jiné systémy založené na -Tegra 124. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Seagate Personal Cloud a Seagate NAS</term> -<listitem><para> - -Seagate Personal Cloud a Seagate NAS jsou NAS zařízení založené na -platformě Armada 370 od Marvellu. Debian podporuje Personal Cloud -(SRN21C), Personal Cloud 2-Bay (SRN22C), Seagate NAS 2-Bay (SRPD20) -a Seagate NAS 4-Bay (SRPD40). - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>SolidRun Cubox-i2eX / Cubox-i4Pro</term> -<listitem><para> - -Řada Cubox-i jsou malé systémy ve tvaru kostky založené na rodině SoC -Freescale i.MX6. Podpora pro řadu Cubox-i je daná ovladači a stromy -zařízení dostupnými v oficiálním linuxovém jádře. Jádra Freescale 3.0 -pro Cubox-i nejsou v &debian;u podporována. Oficiální linuxové jádro -podporuje sériovou konzoli, ethernet, USB, karty MMC/SD a podporu -zobrazování přes HDMI (konzole i X11). Na Cubox-i4Pro je navíc -podporován i eSATA port. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Wandboard</term> -<listitem><para> - -Wandboard Quad, Dual a Solo jsou vývojářské desky založená na SoC -Freescale i.MX6 Quad. Podpora je daná ovladači a stromy zařízení -dostupnými v oficiálním linuxovém jádře. Speciální jádra řady 3.0 -a 3.10 z wandboard.org nejsou v &debian;u podporována. Oficiální -linuxové jádro podporuje sériovou konzoli, zobrazování přes HDMI -(konzole i X11), ethernet, USB, karty MMC/SD SATA (jen Quad) -a analogové audio. V &debian;u 9 nejsou podporovány ostatní audio -výstupy (S/PDIF a HDMI) a ani integrovaný WLAN/Bluetooth modul. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -</para><para> - -Pokud má jádro použité v &d-i;u podporu daných systémových komponent -a je dostupný soubor se stromem zařízení, umožňuje multiplatformní -linuxové jádro spustit &d-i; i na armhf systémech výše explicitně -neuvedených. - -</para><para> - -Na takových systémech obvykle instalace funguje, nicméně se asi -nepodaří automaticky nastavit zavádění, jelikož to často vyžaduje -konkrétní informace přesně pro dané zařízení. V takovém případě je -nutno před dokončením instalace nastavit zavádění ručně, například -spuštěním požadovaných příkazů v shellu spuštěném z prostředí &d-i;u. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="armhf-unsupported-platforms"> - <title>Platformy dále nepodporované v &debian;/armhf</title> - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>EfikaMX</term> -<listitem><para> - -Platforma EfikaMX (Genesi Efika Smartbook a Genesi EfikaMX nettop) -byla podporovaná v &debian;u 7 specifickým jádrem, ale jelikož byla -v roce 2012 podpora této platformy z oficiálního linuxového jádra -odstraněna, nemůže ani &debian; dále pokračovat v podpoře. - -</para><para> - -Řešením by bylo použití multiplatformního jádra armmp, ale pro -platformu EfikaMX v současnosti není dostupný příslušný strom -zařízení. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - - </sect2> - - <sect2 arch="armel" id="armel-supported-platforms"> - <title>Platformy podporované v &debian;/armel</title> -<para> - -&debian;/armel podporuje následující platformy. Tyto platformy -vyžadují specifická jádra. - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>Kirkwood</term> -<listitem><para> - -Orion je řešení typu vše v jednom (SoC — System on a Chip) od -Marvelu, které v jediném čipu integruje procesor ARM, ethernet, SATA, -USB a další funkcionalitu. V současné době podporujeme následující -zařízení založené na Kirkwoodu: - -<itemizedlist> - <listitem><para> - <ulink url="&url-arm-cyrius-sheevaplug;">zásuvkové počítače - (SheevaPlug, GuruPlug, DreamPlug a Seagate FreeAgent - DockStar)</ulink> - </para></listitem> - <listitem><para> - <ulink url="&url-arm-cyrius-qnap-kirkwood;">QNAP Turbo Station</ulink> - (všechny modely TS-11x/TS-12x, HS-210, TS-21x/TS-22x a TS-41x/TS-42x) - </para></listitem> - <listitem><para> - NASy LaCie (Network Space v2, Network Space Max v2, Internet Space - v2, d2 Network v2, 2Big Network v2 a 5Big Network v2) - </para></listitem> - <listitem><para> - OpenRD (OpenRD-Base, OpenRD-Client a OpenRD-Ultimate) - </para></listitem> -</itemizedlist> - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Orion5x</term> -<listitem><para> - -Orion je řešení typu vše v jednom (SoC — System on a Chip) od -Marvelu, které v jediném čipu integruje procesor ARM, ethernet, SATA, -USB a další funkcionalitu. Na trhu existuje mnoho NAS zařízení -(Network Attached Storage) založených právě na tomto čipu. V současné -době podporujeme -<ulink url="&url-arm-cyrius-kuroboxpro;">Buffalo Kurobox</ulink> a -<ulink url="&url-arm-cyrius-mv2120;">HP mv2120</ulink>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Versatile</term> -<listitem><para> - -Platforma Versatile je emulovaná v QEMU a je tudíž příjemnou možností, -jak testovat/používat &debian; na platformě ARM v případě, že -nedisponujete příslušným hardwarem. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm"> - <title>Platformy a zařízení dále nepodporované v &debian;/armel</title> - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>IXP4xx</term> -<listitem><para> - -Podpora pro platformu Intel IXP4xx byla odstraněna v &debian;u 9. Na -této platformě byl založen populární Linksys NSLU2. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Orion5x</term> -<listitem><para> - -S &debian;em 9 byla z platformy Orion5x odebrána podpora pro zařízení -D-Link DNS-323 a Conceptronic CH3SNAS, protože se linuxové jádro na -těchto zařízeních již nevešlo do flash paměti. Ostatní Orion zařízení -jako Buffalo Kurobox a HP mv2120 jsou nadále podporovány. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - - </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/hppa.xml b/cs/hardware/supported/hppa.xml deleted file mode 100644 index 744326c08..000000000 --- a/cs/hardware/supported/hppa.xml +++ /dev/null @@ -1,17 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 41452 --> - - <sect2 arch="hppa"><title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> -<para> - -Na architektuře <emphasis>&architecture;</emphasis> jsou podporovány -dvě hlavní větve: PA-RISC 1.1 a PA-RISC 2.0. Architektura PA-RISC 1.1 -je zaměřená na 32 bitové procesory, zatímco architektura 2.0 se -soustředí na procesory 64 bitové. Na některých systémech mohou běžet -obě jádra. -V obou případech jsou uživatelské aplikace 32 bitové. O rozšíření na -64 bitů se zatím neuvažuje. - -</para> - </sect2> - diff --git a/cs/hardware/supported/i386.xml b/cs/hardware/supported/i386.xml deleted file mode 100644 index bf5f64c9d..000000000 --- a/cs/hardware/supported/i386.xml +++ /dev/null @@ -1,46 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70113 --> - - <sect2 arch="i386"> - <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> -<para> - -Úplné informace o podporovaných zařízeních naleznete v -<ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility -HOWTO</ulink>. Tato kapitola nastiňuje pouze základní požadavky. - -</para> - - <sect3><title>Procesory</title> -<para> - -Jsou podporovány téměř všechny aktivně používané procesory řady x86 -(IA-32). To zahrnuje i 32 bitové procesory AMD Athlon XP, Intel -Pentium 4, Intel Xeon nebo Via C3. - -</para><para> - -&debian-gnu; &releasename; nepoběží na procesorech třídy 586 (Pentium) -a starších. - -</para><note><para> - -Pokud je váš počítač postaven na 64 bitovém procesoru z rodiny AMD64 -nebo Intel 64 (např. Intel Core i5), budete pravděpodobně chtít -použít instalátor pro architekturu amd64. Díky zpětné kompatibilitě -však můžete použít i 32 bitový instalátor pro architekturu i386. - -</para></note> - </sect3> - - <sect3 id="bus"><title>V/V sběrnice</title> -<para> - -Systémová sběrnice je částí základní desky, která umožňuje procesoru -komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váš počítač -musí být vybaven sběrnicí PCI, PCIe nebo PCI-X. - -</para> - </sect3> - </sect2> - diff --git a/cs/hardware/supported/ia64.xml b/cs/hardware/supported/ia64.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/hardware/supported/ia64.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/hardware/supported/mips.xml b/cs/hardware/supported/mips.xml deleted file mode 100644 index 78631c8d7..000000000 --- a/cs/hardware/supported/mips.xml +++ /dev/null @@ -1,137 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70568 --> - - <sect2 arch="mips;mips64el;mipsel"> - <title>Platformy podporované v &debian; &architecture;</title> -<para> - -&debian; na &arch-title; podporuje následující platformy: - -<variablelist> -<varlistentry> - <term>Cavium Octeon</term> - <listitem><para> - -Společnost Cavium navrhuje řadu 64 bitových procesorů MIPS Octeon, -které se používají převážně v síťových zařízeních. Mezi tato zařízení -patří Ubiquiti EdgeRouter a Rhino Labs UTM8. - - </para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry arch="mips64el;mipsel"> - <term>Loongson 3</term> - <listitem><para> - -Podporována jsou zařízení založená na procesorech Loongson 3A a 3B. -<!-- TODO list some actual devices here --> - - </para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> - <term>MIPS Malta</term> - <listitem><para> - -MIPS Malta: tato platforma je emulovaná v QEMU a je tudíž příjemnou -možností, jak testovat/používat &debian; na platformě MIPS v případě, že -nedisponujete příslušným hardwarem. - - </para><para> - -Pro Maltu existují dvě varianty jádra: 4kc-malta pro 32 bitové -procesory a 5kc-malta pro procesory 64 bitové. - - </para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -</para><para> - -Mimo výše uvedené by měl &debian; běžet i na deskách s procesory -<phrase arch="mips;mipsel">MIPS32r2 nebo</phrase> MIPS64r2, ale pro -tyto nesestavujeme jádra a &d-i; je nepodporuje. - -</para><para> - -Kompletní informace o podporovaných počítačích mips/mipsel/mips64el -najdete na stránce <ulink url="&url-linux-mips;">Linux MIPS</ulink>. -V této sekci popíšeme pouze systémy podporované instalačními médii. -Hledáte-li podporu pro ostatní podarchitektury, kontaktujte prosím -diskusní skupinu <ulink -url="&url-list-subscribe;">debian-&arch-listname;</ulink>. - -</para> - - <sect3><title>Procesory (CPU)</title> -<para> - -Některé MIPS počítače mohou běžet jak v little, tak v big endian -režimu. - -<phrase arch="mips64el;mipsel"> - -Pro MIPS s adresováním <quote>little endian</quote> se podívejte na -architekturu mipsel nebo mips64el. - -</phrase><phrase arch="mips"> - -Pro MIPS s adresováním <quote>big endian</quote> se podívejte na -architekturu mips. - -</phrase> - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="mips;mipsel"> - <title>Platformy dále nepodporované v &debian; &architecture;</title> -<para> - -Počínaje &debian;em Stretch byla odstraněna podpora pro procesory -MIPS, neimplementující specifikaci MIPS32 Release 2 a proto již nejsou -podporovány následující platformy, které byly podporovány v Jessie: - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>Loongson 2E a 2F</term> -<listitem> - -Jedná se o starší procesory Loongson, které lze najít v zařízeních -jako Fuloong Mini-PC a Lemote Yeeloong laptop. - -</listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>SGI IP22</term> -<listitem> - -Tato platforma zahrnuje stanice SGI Indy, Indigo 2 a Challenge S. - -</listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>SGI IP32</term> -<listitem> - -Tato platforma je obecně známá jako SGI O2. - -</listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Broadcom BCM91250</term> -<listitem> - -Vývojářská deska pro Broadcom SiByte, též známá pod kódovým názvem -SWARM. - -</listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/powerpc.xml b/cs/hardware/supported/powerpc.xml deleted file mode 100644 index cfe059a8d..000000000 --- a/cs/hardware/supported/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,469 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69732 --> - - <sect2 arch="powerpc"> - <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> -<para> - -&debian-gnu; &release; podporuje pouze podarchitektury PMac -(Power-Macintosh nebo PowerMac) a PreP. - -<!-- -Existují čtyři hlavní podporované odnože architektury -<emphasis>&architecture;</emphasis> — PMac (Power-Macintosh nebo -PowerMac), PReP, -APUS (Amiga Power-UP System) a počítače CHRP. Každá odnož má svůj -vlastní způsob zavádění. Aby to bylo ještě zamotanější, existují čtyři -různá jádra podporující různé varianty procesorů. ---> -</para><para> - -Porty na jiné &architecture; architektury (jako Be-Box a MBX) jsou na -cestě, ale ještě nejsou oficiálně podporovány. V budoucnu bychom -chtěli mít i 64bitový port (Power3). - -</para> - - <sect3><title>Varianty jádra</title> -<para> - -Jak jsme již zmínili, v &debian;u existují dvě varianty jádra pro -různé procesory: - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>powerpc</term> -<listitem><para> - -Většina systémů využije toto jádro, které podporuje procesory PowerPC -601, 603, 604, 740, 750 a 7400. Všechny systémy Apple Power Macintosh -až do G4 včetně používají některý z těchto procesorů. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>powerpc-smp</term> -<listitem><para> - -Všechny SMP počítače Apple PowerMac G4. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>power64</term> -<listitem><para> - -Varianta jádra power64 podporuje následující procesory: - -</para><para> - -Procesor POWER3 se používá ve starších 64 bitových serverových -systémech od IBM. Známé modely zahrnují IntelliStation POWER Model -265, pSeries 610 a 640 a RS/6000 7044-170, 7043-260 a 7044-270. - -</para><para> - -Procesor POWER4 je použit v novějších 64 bitových serverových -systémech IBM, což zahrnuje pSeries 615, 630, 650, 655, 670 a 690. - -</para><para> - -Na architektuře POWER4 jsou založeny také systémy požívající procesor -PPC970FX (Apple G5, YDL PowerStation, IBM Intellistation POWER 185), -což znamená, že využívají tuto variantu jádra. - -</para><para> - -Novější IBM systémy s procesory POWER5, POWER6 a POWER7. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<!-- -<varlistentry> -<term>prep</term> -<listitem><para> - -Tato varianta jádra podporuje počítače podarchitektury PReP. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>apus</term> -<listitem><para> - -Toto jádro podporuje počítače Amiga Power-UP System, ale momentálně -je vyřazeno. - -</para></listitem> -</varlistentry> ---> -</variablelist> - -</para> - </sect3> - - <sect3><title>Podarchitektura Power Macintosh (pmac)</title> -<para> - -Apple (a pár dalších výrobců — Power Computing například) -vyrábělo několik řad Macintoshů založených na procesoru PowerPC. Jsou -rozděleny do kategorií NuBus (bez podpory v &debian;u), OldWorld a -NewWorld. - -</para><para> - -OldWorld systémy jsou většinou Power Macintoshe s disketovou -mechanikou a sběrnicí PCI. Je to většina Power Macintoshů založených -na 603, 603e, 604 a 604e. Modely PowerPC od Apple jsou označovány -čtyřmi číslicemi. Výjimkou jsou béžové G3, které také patří mezi -OldWorld systémy. - -</para><para> - -Takzvané NewWorld PowerMacy jsou všechny PowerMacy v průsvitných -plastikových krabicích a poozdější modely. To znamená všechny iMacy, -iBooky, systémy G4, modré G3 a většina PowerBooků vyrobených po roce -1999. NewWorld PowerMacy jsou známy svým systémem <quote>ROM v -RAM</quote> a jsou vyráběny od poloviny roku 1998. - -</para><para> - -Specifikace pro hardware od Apple jsou dostupné na -<ulink url="http://www.info.apple.com/support/applespec.html">AppleSpec</ulink> -a pro starší systémy na -<ulink url="http://www.info.apple.com/support/applespec.legacy/index.html">AppleSpec Legacy</ulink>. - -</para><para> - -<informaltable> -<tgroup cols="3"> -<colspec colname="c1"/> -<colspec colname="c2"/> -<colspec colname="c3"/> -<thead> -<row> - <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> - <entry>Generace</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry morerows="27">Apple</entry> - <entry>iMac Bondi Blue, 5 Flavors, Slot Loading</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>iMac Summer 2000, Early 2001</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>iMac G5</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>iBook, iBook SE, iBook Dual USB</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>iBook2</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>iBook G4</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh Blue and White (B&W) G3</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh G4 PCI, AGP, Cube</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh G4 Gigabit Ethernet</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh G4 Digital Audio, Quicksilver</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh G5</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>PowerBook G3 FireWire Pismo (2000)</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>PowerBook G3 Lombard (1999)</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>PowerBook G4 Titanium</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>PowerBook G4 Aluminum</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>Xserve G5</entry> - <entry>NewWorld</entry> -</row><row> - <entry>Performa 4400, 54xx, 5500</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Performa 6360, 6400, 6500</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh 4400, 5400</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh 7200, 7300, 7500, 7600</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh 8200, 8500, 8600</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh 9500, 9600</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh (Beige) G3 Minitower</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Power Macintosh (Beige) Desktop, All-in-One</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>PowerBook 2400, 3400, 3500</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>PowerBook G3 Wallstreet (1998)</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Twentieth Anniversary Macintosh</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>Workgroup Server 7250, 7350, 8550, 9650, G3</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row> - -<row> - <entry morerows="1">Power Computing</entry> - <entry>PowerBase, PowerTower / Pro, PowerWave</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row><row> - <entry>PowerCenter / Pro, PowerCurve</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row> - -<row> - <entry>UMAX</entry> - <entry>C500, C600, J700, S900</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row> - -<row> - <entry>APS</entry> - <entry>APS Tech M*Power 604e/2000</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row> - -<row> - <entry>Motorola</entry> - <entry>Starmax 3000, 4000, 5000, 5500</entry> - <entry>OldWorld</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -</para> - </sect3> - - <sect3><title>Podarchitektura PReP</title> -<para> - -<informaltable> -<tgroup cols="2"> -<colspec colname="c1"/> -<colspec colname="c2"/> -<thead> -<row> - <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry morerows="4">Motorola</entry> - <entry>Firepower, PowerStack Series E, PowerStack II</entry> -</row><row> - <entry>MPC 7xx, 8xx</entry> -</row><row> - <entry>MTX, MTX+</entry> -</row><row> - <entry>MVME2300(SC)/24xx/26xx/27xx/36xx/46xx</entry> -</row><row> - <entry>MCP(N)750</entry> -</row> - -<row> - <entry morerows="3">IBM RS/6000</entry> - <entry>40P, 43P</entry> -</row><row> - <entry>Power 830/850/860 (6070, 6050)</entry> -</row><row> - <entry>6030, 7025, 7043</entry> -</row><row> - <entry>p640</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -</para> - </sect3> - - <sect3><title>Podarchitektura CHRP</title> -<para> - -<informaltable> -<tgroup cols="2"> -<colspec colname="c1"/> -<colspec colname="c2"/> -<thead> -<row> - <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry>IBM RS/6000</entry> - <entry>B50, 43P-150, 44P</entry> -</row> -<row> - <entry>Genesi</entry> - <entry>Pegasos I, Pegasos II</entry> -</row> -<row> - <entry>Fixstars</entry> - <entry>YDL PowerStation</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -</para> - </sect3> - - <sect3><title>Podarchitektura APUS (nepodporovaná)</title> -<para> - -<informaltable> -<tgroup cols="2"> -<colspec colname="c1"/> -<colspec colname="c2"/> -<thead> -<row> - <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry>Amiga Power-UP Systems (APUS)</entry> - <entry>A1200, A3000, A4000</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -</para> - </sect3> - - <sect3> - <title>Podarchitektura Nubus PowerMac (nepodporována)</title> - -<para> - -&debian;/powerpc v současné době nepodporuje systémy NuBus, protože -monolitické jádro Linux/PPC pro tyto počítače podporu nemá. Místo něj -se musí použít mikrojádro Mach MkLinux, které zatím &debian; -nepodporuje. Do této kategorie patří - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Power Macintosh 6100, 7100, 8100 - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Performa 5200, 6200, 6300 - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Powerbook 1400, 2300, and 5300 - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Workgroup Server 6150, 8150, 9150 - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -Linuxové jádro s (omezenou) podporou pro tyto počítače existuje na -<ulink url="http://nubus-pmac.sourceforge.net/"></ulink> - -</para> - </sect3> - - <sect3><title>Ne-PowerPC Macintoshe</title> - -<para> - -Macintoshe s procesory řady 680x0 nepatří do rodiny PowerPC, ale do -rodiny m68k. Jedná se o modely začínající <quote>Mac II</quote>, -pokračující přes <quote>LC</quote> a sérii Centris a vrcholící řadou -Quadra a Perfoma. Tyto modely mají obvykle třímístné označení -jako Mac IIcx, LCIII nebo Quadra 950. - -</para><para> - -Tato modelová řada začala počítači Mac II (Mac II, IIx, IIcx, IIci, -IIsi, IIvi, IIvx, IIfx), poté LC (LC, LCII, III, III+, 475, 520, 550, -575, 580, 630), následně Mac TV, Centris (610, 650, 660AV), Quadra -(605, 610, 630, 650, 660AV, 700, 800, 840AV, 900, 950), a konečně -Performa 200-640CD. - -</para><para> - -Notebooky této rodiny zahrnují Mac Portable, PowerBook 100-190cs a -PowerBook Duo 210-550c (kromě PowerBook 500, což je Nubus, viz výše). - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="ppc64el"> - <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title> - - <sect3> - <title>Počítače</title> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -S822L - -</para></listitem> -<listitem><para> - -S821L - -</para></listitem> -<listitem><para> - -S822 - -</para></listitem> -<listitem><para> - -S821 - -</para></listitem> -<listitem><para> - -TYAN GN70-BP010 - -</para></listitem> -</itemizedlist> - - </sect3> - </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/s390.xml b/cs/hardware/supported/s390.xml deleted file mode 100644 index 86ee03c05..000000000 --- a/cs/hardware/supported/s390.xml +++ /dev/null @@ -1,27 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70788 --> - - <sect2 arch="s390"><title>Typy počítačů zSeries a System z</title> -<para> - -Počínaje &debian;em Squeeze již není podporováno zavádění v režimu -ESA/390. Váš počítač musí podporovat z/Architecture na 64 bitech. -Uživatelské programy portu S/390 jsou však zatím stále kompilovány pro -ESA/390. Plně podporován je veškerý hardware zSeries a System z. - -Nejaktuálnější informace o IBM podpoře Linuxu můžete najít na stránce -<ulink url="http://www.ibm.com/developerworks/linux/linux390/development_technical">Linux a <trademark class="registered">System z</trademark></ulink>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="s390"><title>PAV a HyperPAV</title> -<para> - -PAV a HyperPAV jsou podporovány zcela transparentně a pro využití -výhod těchto úložišť není potřeba multipathing. Nezapomeňte nastavit -příslušná zařízení během výběru DASD zařízení. Aliasy těchto zařízení -nebudou nabídnuty pro rozdělení, formátování, ani přímé použití. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/hardware/supported/sparc.xml b/cs/hardware/supported/sparc.xml deleted file mode 100644 index b95091d9f..000000000 --- a/cs/hardware/supported/sparc.xml +++ /dev/null @@ -1,70 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect2 arch="sparc" id="sparc-cpus"> - <title>Procesory a základní desky</title> -<para> - -Sparc systémy se dají rozdělit do několika podarchitektur: sun4, -sun4c, sun4d, sun4m, sun4u a sun4v. Následující seznam popisuje, které -systémy patří do které kategorie a jakou míru podpory pro ně můžete -očekávat. - -</para> - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>sun4, sun4c, sun4d, sun4m</term> - -<listitem><para> - -Žádná z těchto 32 bitových podarchitektur (sparc32) již není -podporovaná. Kompletní seznam strojů patřících do této třídy naleznete -ve Wikipedii na stránce -<ulink url="http://en.wikipedia.org/wiki/SPARCstation">SPARCstation</ulink>. - -</para><para> - -Poslední vydání &debian;u, které ještě podporovalo sparc32, byl Etch, -ovšem i ten zvládal pouze systémy sun4m. Ostatní 32 bitové -podarchitektury nejsou podporovány již delší dobu. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>sun4u</term> - -<listitem><para> - -Tato podarchitektura zahrnuje všechny 64 bitové počítače (sparc64) -založené na procesoru UltraSparc a jeho klonech. Většina strojů je -podporována dobře, ale na některých můžete zaznamenat problém se -zaváděním z CD. Za problémy mohou chyby ve firmwaru nebo zavaděči (a -můžete je obejít zavedením ze sítě). Pro jedno resp. víceprocesorové -systémy použijte jádra sparc64 resp. sparc64-smp. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>sun4v</term> - -<listitem><para> - -Toto je nejnovější přírůstek do rodiny Sparců a zahrnuje počítače -založené na vícejádrových procesorech Niagara. Tyto procesory jsou -nyní dostupné pouze v serverech T1000 a T2000 od Sunu a jsou -podporovány velmi dobře. Použijte jádro sparc64-smp. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -<para> - -Procesory SPARC64 od Fujitsu používané v řadě serverů PRIMEPOWER -nejsou podporovány, protože pro ně chybí podpora v linuxovém jádře. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/howto/installation-howto.xml b/cs/howto/installation-howto.xml deleted file mode 100644 index a812f32b9..000000000 --- a/cs/howto/installation-howto.xml +++ /dev/null @@ -1,389 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70881 --> - -<appendix id="installation-howto"> -<title>Jak na instalaci</title> -<para> - -Tento dokument popisuje, jak nainstalovat &debian-gnu; &releasename; pro -architekturu &arch-title; (<quote>&architecture;</quote>) pomocí -nového instalačního programu. Jedná se o rychlého průvodce instalačním -procesem, který by měl pokrýt většinu typických -instalací. V případech, kdy je vhodné sdělit více informací, se -odkazujeme do ostatních částí tohoto dokumentu. - -</para> - - <sect1 id="howto-preliminaries"> - <title>Příprava</title> -<para> - -<phrase condition="unofficial-build"> -&d-i; je stále ve fázi testování. -</phrase> - -Zaznamenáte-li během instalace nějaké chyby, podívejte se do <xref -linkend="submit-bug"/>, kde naleznete instrukce, jak je -nahlásit. Pokud máte otázky, na které nemůžete nalézt odpovědi v tomto -dokumentu, ptejte se v diskuzní skupině debian-boot -(&email-debian-boot-list;) nebo na IRC (kanál #debian-boot v síti -OFTC). - -</para> - </sect1> - - <sect1 id="howto-getting-images"> - <title>Zavedení instalačního programu</title> -<para> - -<phrase condition="unofficial-build"> -Chcete-li rychle stáhnout obrazy CD, podívejte se na -<ulink url="&url-d-i;">domovskou stánku &d-i;u</ulink>. -</phrase> - -Tým debian-cd nabízí obrazy CD s &d-i;em na stránce <ulink -url="&url-debian-cd;">Debian CD</ulink>. Více informací o získání CD -naleznete v kapitole <xref linkend="official-cdrom"/>. - -</para><para> - -Některé metody instalace vyžadují jiné soubory než obrazy CD. - -<phrase condition="unofficial-build"> -Odkazy na jiné soubory naleznete na <ulink url="&url-d-i;">domovské -stránce &d-i;u</ulink>. -</phrase> - -Kapitola <xref linkend="where-files"/> vysvětluje, jak najít na -zrcadlech &debian;u ty správné obrazy. - -</para><para> - -Následující podkapitoly osvětlují, které obrazy byste měli použít pro -který typ instalace. - -</para> - - <sect2 id="howto-getting-images-cdrom"> - <title>CDROM</title> -<para> - -Populární volbou pro instalaci &releasename; je obraz -<quote>síťového</quote> CD. Tento obraz slouží k zavedení instalačního -systému z CD, instalaci minimálního funkčního systému a k instalaci -ostatních balíků ze sítě (proto mu říkáme -<quote>síťový</quote>). Pokud byste raději nepoužili síť, můžete si -stáhnout i plné CD, které k instalaci síť nepotřebuje. (Z celé sady -vám bude stačit pouze první obraz.) - -</para><para> - -Stáhněte si preferovaný obraz a vypalte jej na CD. - -<phrase arch="any-x86"> - -Pro zavedení z CD možná budete muset změnit nastavení v BIOSu, viz -<xref linkend="bios-setup"/>. - -</phrase><phrase arch="powerpc"> - -Pro zavedení PowerMacu z CD stiskněte během zavádění klávesu -<keycap>c</keycap>. Další možnosti zavádění z CD naleznete v <xref -linkend="boot-cd"/>. - -</phrase> -</para> - </sect2> - - <sect2 condition="supports-floppy-boot" id="howto-getting-images-floppy"> - <title>Diskety</title> -<para> - -Nemůžete-li zavádět z CD, můžete si stáhnout obrazy disket. Budete -potřebovat soubor <filename>floppy/boot.img</filename>, -<filename>floppy/root.img</filename> a některý z obrazů s ovladači. - -</para><para> - -Zaváděcí disketa bude ta, na kterou zapíšete -<filename>boot.img</filename>. Po zavedení jádra z této diskety budete -požádáni o vložení druhé diskety (je na ní obraz -<filename>root.img</filename>). - -</para><para> - -Chystáte-li se instalovat ze sítě, budete potřebovat i disketu -<filename>floppy/net-drivers-1.img</filename>. Pro méně rozšířené -síťové karty nebo pro síťování přes PCMCIA nebo USB budete potřebovat -i druhou disketu s ovladači -<filename>floppy/net-drivers-2.img</filename>. - -</para><para> - -Máte-li CD, ale nemůžete z něj zavádět, zaveďte instalační systém -z disket a s pomocí ovladačů na -<filename>floppy/cd-drivers.img</filename> připojte instalační -CD. Dále postupujte jako u běžné instalace z CD. - -</para><para> - -Diskety jsou jedním z nejnespolehlivějších dostupných médií, takže -buďte připraveni na možné problémy (viz <xref -linkend="unreliable-floppies"/>). Každý soubor s příponou -<filename>.img</filename> zapište na jednu disketu. K tomu můžete -použít příkaz <command>dd</command>, nebo nějaký jiný způsob - viz -<xref linkend="create-floppy"/>. Protože budete mít nejméně dvě -diskety, je dobré si je popsat. - -</para> - </sect2> - - <sect2 condition="bootable-usb" id="howto-getting-images-usb"> - <title>USB Memory Stick</title> -<para> - -Instalovat můžete také z výměnných USB zařízení. Například USB -klíčenka je šikovným instalačním zařízením, které můžete nosit stále -s sebou a velmi rychle tak rozšiřovat řady počítačů s &debian;em. - -</para><para condition="isohybrid-supported"> - -Nejjednodušší cestou k vytvoření USB klíčenky s instalačním systémem -je stáhnout libovolný CD/DVD obraz s instalací Debianu, který se na -klíčenku vejde a nakopírovat ho přímo na klíčenku. Tím samozřejmě -zrušíte všechna data, která na ní byla. Celé to funguje proto, že -obrazy instalačních CD jsou <quote>hybridní</quote> a umožňují -zavádění jak z CD, tak z USB. - -</para><para condition="isohybrid-unsupported"> - -USB klíčenku připravíte jednoduše. Nejprve stáhněte soubor -<filename>hd-media/boot.img.gz</filename>, rozbalte jej a výsledný -obraz zapište přímo na 1 GB klíčenku. Tím samozřejmě zrušíte všechna -data, která na ní byla — na jejich místě se nyní usadil -souborový systém FAT obsahující několik souborů. Souborový systém -připojte a nakopírujte na něj obraz síťového CD. Na jméně obrazu -nezáleží, jediná podmínka je, že musí končit na -<filename>.iso</filename>. - -</para><para> - -Funkční klíčenku s instalačním programem lze vyrobit více cestami, -z nichž některé jsou popsány v kapitole <xref -linkend="boot-usb-files"/>. (Například návod, jak použít klíčenku -menší než 256 MB.) - -</para><para arch="any-x86"> - -Některé BIOSy umí zavádět přímo z USB, jiným je třeba pomoci. Hledejte -menu, které povolí zavádění z <quote>removable drive</quote> nebo -<quote>USB-ZIP</quote>. Užitečné tipy naleznete v kapitole <xref -linkend="usb-boot-x86"/>. - -</para><para arch="powerpc"> - -Zavádění systémů Macintosh z USB zařízení vyžaduje ruční zásah do -Open Firmwaru. Postup naleznete v <xref linkend="usb-boot-powerpc"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="howto-getting-images-netboot"> - <title>Zavedení ze sítě</title> -<para> - -Další z možností, jak zavést &d-i; je pomocí sítě. Konkrétní postup -závisí na vaší architektuře a síťovém prostředí. Obecně budete -potřebovat soubory z adresáře <filename>netboot/</filename>. - -</para><para arch="x86"> - -Nejjednodušší cesta je asi přes PXE. Do adresáře -<filename>/srv/tftp</filename> (nebo jiného podle vašeho tftp -serveru) rozbalte soubor -<filename>netboot/pxeboot.tar.gz</filename>. Nastavte DHCP server, aby -klientům předal název souboru <filename>pxelinux.0</filename> -a s trochou štěstí bude vše fungovat samo. Podrobnější informace -naleznete v kapitole <xref linkend="install-tftp"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="linux-any" id="howto-getting-images-hard-disk"> - <title>Zavedení z pevného disku</title> -<para> - -Také je možné spustit instalační systém z pevného disku. Stáhněte si soubory -<filename>hd-media/initrd.gz</filename>, -<filename>hd-media/vmlinuz</filename> a obraz instalačního CD do -kořenového adresáře pevného disku. Ujistěte se, že obraz CD má příponu -<filename>.iso</filename>. Nyní již jen stačí zavést stažené jádro -vmlinuz spolu s jeho ramdiskem initrd. - -<phrase arch="x86"> -Postup naleznete v kapitole <xref linkend="boot-initrd"/>. -</phrase> - -</para> - </sect2> - </sect1> - - <sect1 id="howto-installation"> - <title>Instalace</title> -<para> - -Po startu instalačního programu budete uvítáni úvodní obrazovkou. Nyní -si můžete buď přečíst návod pro různé způsoby zavádění (viz <xref -linkend="boot-parms"/>), nebo jednoduše stisknout &enterkey; a zavést -instalaci. - -</para><para> - -Za chvíli budete vyzváni k výběru jazyka, ve kterém má instalace -probíhat. Po seznamu se můžete pohybovat šipkami, pro pokračování -stiskněte &enterkey;. Dále budete dotázáni na výběr země. Pokud není -požadovaná země v zobrazené nabídce, můžete přejít do úplného seznamu -zemí světa. - -</para><para> - -Můžete být vyzváni na potvrzení klávesnicového rozložení. Pokud si -nejste jisti, ponechte výchozí návrh. - -</para><para> - -Nyní se pohodlně usaďte a nechte &d-i;, aby rozpoznal základní -hardware a nahrál zbytek sebe sama z CD, disket, USB, apod. - -</para><para> - -Instalační program se pokusí rozpoznat síťová zařízení a nastavit -síťování přes DHCP. Pokud nejste připojeni k síti, nebo pokud -nepoužíváte DHCP, budete mít možnost nastavit síť ručně. - -</para><para> - -Dalším krokem je nastavení hodin a časového pásma. Instalátor se -pokusí spojit s časovým serverem na Internetu a nastavit přesný -čas. Časové pásmo je vybráno automaticky podle země, kterou jste -zvolili dříve. Leží-li země v několika časových pásmech, dostanete na -výběr. - -</para><para> - -Následovat bude vytvoření uživatelských účtů, které po vás obvykle -chce zadat heslo pro správce systému (uživatel <quote>root</quote>) -a několik informací nutných pro vytvoření účtu běžného uživatele. -Jestliže necháte heslo uživatele <quote>root</quote> prázdné, bude -tento účet zakázán. Abyste mohli systém spravovat i bez uživatele -root, nainstaluje a nastaví se balík <command>sudo</command> tak, aby -měl první zadaný uživatel možnost zvýšit svá oprávnění. - -</para><para> - -Nyní je správný čas pro rozdělení disků. Nejprve vám bude nabídnuta -možnost automaticky rozdělit celý disk nebo dostupné volné místo na -disku (viz kapitola <xref linkend="partman-auto" />). Toto je -doporučený způsob rozdělení disku pro začátečníky nebo pro lidi -ve spěchu. Pokud nechcete využít této možnosti, vyberte -z menu <guimenuitem>Ruční</guimenuitem> rozdělení. - -</para><para arch="any-x86"> - -Máte-li stávající DOSové nebo windowsové oblasti, které chcete -zachovat, buďte s automatickým dělením velmi opatrní. Pokud vyberete -ruční dělení, můžete přímo v instalačním programu měnit velikost -stávajících NTFS a FAT oblastí a vytvořit tak místo pro &debian;; -jednoduše vyberte oblast a zadejte její novou velikost. - -</para><para> - -Na další obrazovce uvidíte svou tabulku oblastí s informacemi o tom, -jak budou oblasti formátovány a kam budou připojeny. Pro změnu -nastavení nebo pro smazání oblasti ji jednoduše vyberte a proveďte -požadovanou akci. Pokud jste využili automatické dělení, mělo by -stačit vybrat <guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na -disk</guimenuitem>. Nezapomeňte vytvořit alespoň jednu oblast pro -odkládací prostor a připojit kořenovou oblast na -<filename>/</filename>. Více informací o dělení disku naleznete v -kapitole <xref linkend="di-partition" />, obecnější informace se -nachází v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. - -</para><para> - -Nyní &d-i; naformátuje oblasti a zahájí instalaci základního systému, -což může chvíli trvat. Následovat bude instalace jádra. - -</para><para> - -Základní systém je nyní funkční, avšak značně minimalistický. Další -krok vám tedy umožní doinstalovat další software pomocí -předpřipravených úloh. Aby systém věděl, odkud se mají balíky se -softwarem nainstalovat, musí se nejprve nastavit nástroj -<classname>apt</classname>, který je za instalaci balíků zodpovědný. -Ve výchozím nastavení bude k instalaci vybrána úloha <quote>Standardní -systém</quote>, která doinstaluje užitečný software pro textovou -konzolu. Jestliže budete chtít nainstalovat grafické prostředí, zvolte -úlohu <quote>Desktopové prostředí</quote>. Více o tomto kroku -naleznete v kapitole <xref linkend="pkgsel"/>. - -</para><para> - -Posledním krokem je instalace zavaděče. Pokud instalátor rozpozná na -počítači jiné operační systémy, přidá je do zaváděcího menu. - -<phrase arch="any-x86"> -Implicitně se GRUB nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu prvního -disku. K dispozici však máte i možnost instalovat zavaděč kamkoliv -jinam. -</phrase> - -</para><para> - -&d-i; vám oznámí, že instalace skončila. Vyjměte zaváděcí média -(např. CD) a restartujte počítač klávesou &enterkey;. Měl by se -spustit váš nově nainstalovaný systém. Tato část je popsaná v <xref -linkend="boot-new"/>. - -</para><para> - -Pokud potřebujete k instalaci více informací, přečtěte si <xref -linkend="d-i-intro"/>. - -</para> - </sect1> - - <sect1 id="howto-installation-report"> - <title>Pošlete nám zprávu o instalaci</title> -<para> - -Pokud jste zdárně dokončili instalaci &debian;u, najděte si chvilku -a pošlete nám o tom krátkou zprávu. -Nejjednodušší možností je nainstalovat si balík -<classname>reportbug</classname> (<command>apt install -reportbug</command>), nastavit jej podle <xref -linkend="mail-outgoing"/> a spustit příkaz <command>reportbug -installation-reports</command>. - -</para><para> - -Pokud instalaci nedokončili, pravděpodobně jste -narazili na chybu v &d-i;u. Abychom mohli tuto chybu odstranit -a instalátor vylepšit, potřebujeme o problémech vědět. Najděte si -prosím chvilku a nalezené chyby nahlaste (viz <xref -linkend="problem-report"/>). - -</para> - </sect1> - - <sect1 id="howto-installation-finally"> - <title>A na závěr…</title> -<para> - -Doufáme, že se vám instalace &debian;u líbí a že shledáváte &debian; -užitečným. Nyní byste si možná chtěli přečíst kapitolu <xref -linkend="post-install"/>. - -</para> - </sect1> -</appendix> diff --git a/cs/install-methods/automatic-install.xml b/cs/install-methods/automatic-install.xml deleted file mode 100644 index a029a16a2..000000000 --- a/cs/install-methods/automatic-install.xml +++ /dev/null @@ -1,33 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="automatic-install"> - <title>Automatická Instalace</title> -<para> - -Pokud spravujete více obdobných počítačů, můžete využít plně -automatickou instalaci. Příslušné balíky se jmenují -<classname>fai-quickstart</classname> a samozřejmě &d-i; -Více informací o FAI naleznete na -<ulink url="http://fai-project.org">domovské stránce FAI</ulink>. - -</para> - - <sect2 id="preseed"> - <title>debian-installer</title> -<para> - -Instalační program &debian;u podporuje automatické instalace pomocí -<firstterm>předkonfiguračních</firstterm> souborů. Předkonfigurační -soubor obsahuje odpovědi na otázky, které se &d-i; ptá během -instalace. Tento soubor můžete nahrát ze sítě nebo z vyměnitelného -média. - -</para><para> - -Kompletní dokumentaci o přednastavení včetně funkčního příkladu -naleznete v <xref linkend="appendix-preseed"/>. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/install-methods/boot-drive-files.xml b/cs/install-methods/boot-drive-files.xml deleted file mode 100644 index f210d5cae..000000000 --- a/cs/install-methods/boot-drive-files.xml +++ /dev/null @@ -1,193 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68418 --> - - <sect1 condition="bootable-disk" id="boot-drive-files"> - <title>Příprava souborů pro zavedení z pevného disku</title> -<para> - -Instalační systém můžete zavést ze zaváděcích souborů umístěných na -stávající oblasti pevného disku buď přímo BIOSem, nebo z původního -operačního systému. - -</para><para> - -Můžete tak dosáhnout <quote>čistě síťové</quote> instalace a vyhnout -se vzrušující loterii při použití spousty nespolehlivých disket, -potažmo neskladných CD. - -</para><para arch="powerpc"> - -Instalační program nemůžete zavést ze souborů umístěných na oblasti -HFS+. Tento souborový systém mohou používat počítače s MacOS System -8.1 a novější. NewWorld PowerMacy používají HFS+ standardně. Zda tento -souborový systém používáte zjistíte tak, že na příslušné oblasti -vyberete <userinput>Get Info</userinput>. Souborové systémy HFS se -zobrazí jako <userinput>Mac OS Standard</userinput>, zatímco HFS+ -ukazují <userinput>Mac OS Extended</userinput>. -Abyste si mohli vyměňovat soubory mezi Linuxem a MacOS, musíte mít -oblast typu HFS (například pro instalační soubory). - -</para><para arch="powerpc"> - -Zavedení instalace z pevného disku se liší podle toho, jestli máte -novější (NewWorld) nebo starší (OldWorld) Macintosh. - -</para> - - <sect2 arch="x86" id="files-lilo"> - <title>Zavedení instalačního systému programem - <command>LILO</command> nebo <command>GRUB</command></title> -<para> - -Tato část vysvětluje, jak zavést instalaci z existující linuxové -distribuce za pomoci programu <command>LILO</command>, resp. -<command>GRUB</command>. - -</para><para> - -Oba zavaděče totiž kromě jádra umí zavést do paměti také -obraz disku. Ten pak můžete použít jako kořenový souborový systém. - -</para><para> - -Z archivu &debian;u si stáhněte následující soubory a přesuňte je na -vhodné místo (například do <filename>/boot/newinstall/</filename>). -Pozor na to, že LILO neumí zavést soubory ležící na souborovém systému -NTFS. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>vmlinuz</filename> (vhodné jádro) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku) - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Nastavení zavaděče popisuje <xref linkend="boot-initrd"/>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86" id="files-loadlin"> - <title>Zavedení instalačního systému programem - <command>loadlin</command></title> -<para> - -Tato část vysvětluje, jak zavést instalaci z DOSu za pomoci programu -<command>loadlin</command>. - -</para><para> - -Z instalačního CD &debian;u zkopírujte do <filename>c:\</filename> -následující adresáře: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>/&x86-install-dir;</filename> (jádro a obraz ramdisku) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/tools</filename> (nástroj loadlin) - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="powerpc" id="files-oldworld"> - <title>Zavedení instalátoru z disku na OldWorld Macích</title> -<para> - -Program <application>miBoot</application>, který se používaná při -instalaci z diskety <filename>boot-floppy-hfs</filename>, se bohužel -velmi špatně přizpůsobuje pro zavádění z pevného disku. Z tohoto -důvodu je lepší použít program <application>BootX</application>, který -se spouští z MacOS, podporuje zavádění souborů z pevného disku a po -instalaci &debian;u umí duální zavádění MacOS a Linuxu. -Zdá se, že <command>quik</command> na stroji Performa 6360 neumí -nastavit zavádění z pevného disku, takže -<application>BootX</application> musíte použít tak jako tak. - -</para><para> - -Z <ulink url="&url-powerpc-bootx;"></ulink> nebo z debianího zrcadla z -adresáře -<filename>dists/woody/main/disks-powerpc/current/powermac</filename> -si stáhněte program <application>BootX</application> a pomocí -<application>Stuffit Expander</application>u jej rozbalte. V balíčku -se nachází prázdná složka nazvaná <filename>Linux Kernels</filename>. -Do této složky nakopírujte soubory <filename>linux.bin</filename> a -<filename>ramdisk.image.gz</filename> ze složky -<filename>disks-powerpc/current/powermac</filename>. -Složku <filename>Linux Kernels</filename> pak přesuňte do aktivní -složky systému (active System Folder). - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="powerpc" id="files-newworld"> - <title>Zavedení instalátoru z disku na NewWorld Macích</title> -<para> - -NewWorld PowerMacy podporují zavádění ze sítě, z ISO9660 CD-ROM -nebo zavedení binárních ELF souborů přímo z pevného disku. -Tyto počítače budou zavádět Linux zavaděčem <command>yaboot</command>, -který podporuje zavedení jádra a RAMdisku přímo z ext2 oblasti stejně -jako duální zavádění s MacOS. Zavádění z pevného disku je důležité pro -novější počítače bez disketové mechaniky. <command>BootX</command> -není na NewWorld PowerMacích podporován, takže ho nepoužívejte. - -</para><para> - -Následující čtyři soubory <emphasis>zkopírujte</emphasis> (nepřesuňte) -do kořenového adresáře vašeho disku. (Toho můžete docílit, když -stisknete <keycap>Option</keycap> a přetáhnete soubory na ikonu -pevného disku). - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>vmlinux</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>initrd.gz</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>yaboot</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>yaboot.conf</filename> - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Poznamenejte si číslo diskové oblasti, kam jste soubory nakopírovali. -Například v programu <command>pdisk</command> příkazem -<userinput>L</userinput>. Toto číslo budete potřebovat pro Open -Firmware až budete zavádět instalační systém. - -</para><para> - -Instalační systém zavedete podle <xref linkend="boot-newworld"/>. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/install-methods/boot-usb-files.xml b/cs/install-methods/boot-usb-files.xml deleted file mode 100644 index 0728aa65c..000000000 --- a/cs/install-methods/boot-usb-files.xml +++ /dev/null @@ -1,177 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69577 --> - - <sect1 condition="bootable-usb" id="boot-usb-files"> - <title>Příprava souborů pro zavedení z USB zařízení</title> - -<para> - -Pro přípravu USB zařízení budete potřebovat počítač s nainstalovaným -GNU/Linuxem a podporou USB. Dnešní systémy GNU/Linuxu by měly USB -klíčenku rozpoznat automaticky. Pokud tomu tak není, ověřte, zda je -nahraný jaderný modul usb-storage. Po zasunutí USB klíčenky ji systém -naváže na zařízení <filename>/dev/sdX</filename>, kde -<replaceable>X</replaceable> je písmeno z rozsahu a-z. Přesný název -zařízení zjistíte z příkazu <command>dmesg</command>, kde by měl být -o zasunutí a rozpoznání USB zařízení záznam. Pokud klíčenka obsahuje -ochranu proti zápisu, vypněte ji. - -</para><warning><para> - -Postupem popsaným dále v kapitole si smažete všechna data, která se na -zařízení nachází! Před spuštěním příkazů se raději několikrát -ujistěte, že jste zařízení zadali správně, protože i drobný překlep -může způsobit, že si smažete data na pevném disku. - -</para></warning> - - <sect2 id="usb-copy-isohybrid" condition="isohybrid-supported"> - <title>Příprava USB klíčenky s hybridním CD/DVD obrazem</title> -<para> - -Obrazy debianích CD/DVD mohou být zapsány přímo na USB klíčenku, což -je nejjednodušší způsob vytvoření zaváděcího USB zařízení. Stačí si -podle <xref linkend="official-cdrom"/> stáhnout některý z obrazů, -který se vejde na vaši USB klíčenku. - -</para><para> - -Jestliže máte opravdu malou klíčenku v řádu megabajtů, můžete z -adresáře <filename>netboot</filename> stáhnout obraz -<filename>mini.iso</filename> (viz kapitola <xref -linkend="where-files"/>), nicméně tato varianta zavede pouze minimální -instalační systém a zbytek stahuje ze sítě. - -</para><para> - -Zvolený obraz CD/DVD byste měli zapsat přímo na USB klíčenku, čímž -přepíšete všechna data, která na ní byla. Například na systému s -GNU/Linuxem můžete obraz CD/DVD zapsat na USB klíčenku následovně -(ujistěte se, že žádný souborový systém z klíčenky není připojený): - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>cp <replaceable>debian.iso</replaceable> /dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>sync</userinput> -</screen></informalexample> - -Na systémech s Windows můžete pro zápis obrazu použít nástroj <ulink -url="http://sf.net/projects/win32diskimager/">win32diskimager</ulink>. - -</para><important><para> - -Obraz je nutno zapsat na celé zařízení, ne jen do případné oblasti, -tj. například do <filename>/dev/sdb</filename> a ne -<filename>/dev/sdb1</filename>. Také nepoužívejte nástroje jako -<command>unetbootin</command>, které zapisovaný obraz mění. - -</para></important><important><para> - -Vytvoření instalační USB klíčenky tímto způsobem by mělo fungovat -většině uživatelů. Ostatní možnosti popsané níže slouží spíše lidem se -speciálními požadavky. - -</para></important><para> - -Hybridní obraz na USB klíčence obvykle nezabírá veškerý prostor, což -přímo vybízí použití volného místa pro uložení potřebných souborů -s firmwarem, speciálních balíků, nebo jiných souborů. Veškeré soubory -jsou pak pěkně pohromadě na jednom médiu. - -</para><para> - -Stačí na USB klíčence vytvořit druhou oblast typu FAT, připojit ji -a nakopírovat nebo rozbalit do ní příslušné soubory s firmwarem (viz -<xref linkend="loading-firmware"/>). Například takto: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/<replaceable>sdX2</replaceable> /mnt</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /mnt</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>tar zxvf <replaceable>/cesta/k/</replaceable>firmware.tar.gz</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>umount /mnt</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para arch="not-s390"> - -Jestliže jste na USB klíčenku nakopírovali obraz -<filename>mini.iso</filename>, nemusíte druhou oblast vytvářet, -protože už je tam předchystaná. Po odpojení a novém zasunutí USB -klíčenky by se měly objevit obě dvě oblasti. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="usb-copy-easy"> - <title>Ruční kopírování souborů</title> -<para> - -Jiný způsob vytvoření instalační USB klíčenky je ruční nakopírování -instalačního systému a obrazu malého instalačního CD. USB klíčenka by -měla mít velikost alespoň 1 GB. Menší velikosti jsou podporovány -pouze při ruční výrobě podle <xref linkend="usb-copy-flexible"/>. - -</para><para> - -K dispozici máte soubor <filename>hd-media/boot.img.gz</filename>, -který obsahuje všechny instalační soubory (včetně jádra), zavaděč -<phrase arch="x86"><classname>syslinux</classname></phrase> -<phrase arch="powerpc"><classname>yaboot</classname></phrase> a jeho -konfigurační soubor. - -</para><para> - -I když je tento způsob vytvoření zaváděcího USB média pohodlný, má -jednu zásadní nevýhodu: logická velikost zařízení bude vždy omezena na -1 GB, i když je skutečná kapacita USB klíčenky mnohonásobně -větší. Budete-li ji chtít někdy v budoucnu použít k jinému účelu a -budete-li vyžadovat její celou kapacitu, budete ji muset přerozdělit a -znovu vytvořit souborový systém. - -</para><para arch="x86"> - -Jediné co musíte se staženým <filename>boot.img.gz</filename> udělat, -je rozbalit ho na USB zařízení: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>gzip -dc boot.img.gz >/dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para arch="powerpc"> - -Na USB zařízení vytvořte <command>mac-fdisk</command>em oblast typu -<quote>Apple_Bootstrap</quote> (příkaz <userinput>C</userinput>) -a stažený obraz do ní rozbalte: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>gzip -dc boot.img.gz >/dev/<replaceable>sdX2</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Na klíčence nyní bude jedna velká oblast typu -<phrase arch="x86">FAT16.</phrase> <phrase arch="powerpc">HFS.</phrase> -Připojte ji (<userinput>mount -<replaceable arch="x86">/dev/sdX</replaceable> -<replaceable arch="powerpc">/dev/sdX2</replaceable> /mnt</userinput>) -a nakopírujte na ni ISO obraz instalačního CD. Nyní stačí -klíčenku odpojit (<userinput>umount /mnt</userinput>) a je hotovo. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="usb-copy-flexible"> - <title>Ruční kopírování souborů — pružná cesta</title> -<para> - -Pokud máte rádi více pružnosti, nebo jen chcete zjistit <quote>co se -děje za oponou</quote>, můžete použít následující metodu<phrase -arch="not-x86">.</phrase><phrase arch="x86">, ve které mj. ukážeme, -jak místo celého USB zařízení použít pouze první oblast.</phrase> - -</para> - -&usb-setup-x86.xml; -&usb-setup-powerpc.xml; - - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/install-methods/create-floppy.xml b/cs/install-methods/create-floppy.xml deleted file mode 100644 index c6a22bb62..000000000 --- a/cs/install-methods/create-floppy.xml +++ /dev/null @@ -1,93 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 condition="supports-floppy-boot" id="create-floppy"> - <title>Zápis obrazů disků na diskety</title> -<para> - -Zavádění z disket se obvykle používá jako poslední možnost na -počítačích, které neumí zavést instalační systém jinými prostředky -(např. z CD, USB nebo sítě). - -</para><para arch="powerpc"> - -Na Macích s disketovými USB mechanikami zavádění selže. - -</para><para> - -Obrazy disků představují úplný obsah disket v -<emphasis>syrové</emphasis> formě. Soubory, jako je -např. <filename>boot.img</filename>, nelze na disketu jednoduše -nakopírovat - jejich zápis se provádí speciálním programem -<emphasis>přímo</emphasis> do sektorů na disketě. - -</para><para> - -Příprava disket se liší systém od systému. Tato kapitola se zabývá -přípravou disket pod různými operačními systémy. - -</para><para> - -Před vytvořením disket si musíte stáhnout jejich obrazy z některého -zrcadla &debian;u, jak je popsáno v <xref linkend="downloading-files"/>. -<phrase arch="i386">Pokud již máte instalační CD nebo DVD, je možné, -že jsou příslušné obrazy umístěny právě tam.</phrase> - -</para><para> - -Až budete mít diskety vytvořené, raději je ochraňte před neúmyslným -přepsáním (nastavte mechanický přepínač do pozice zamknuto). - -</para> - - <sect2> - <title>Zápis disket pod Linuxem nebo jiným unixovým systémem</title> -<para> - -Přímý zápis na diskety může většinou provádět pouze uživatel root. -Založte do mechaniky prázdnou disketu a příkazem - -<informalexample><screen> -<prompt>dd</prompt> <userinput>if=<replaceable>soubor</replaceable> of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync</userinput> -</screen></informalexample> - -zapište <replaceable>soubor</replaceable> na disketu. -<filename>/dev/fd0</filename> bývá označení disketové jednotky. (Na -systému Solaris je to <filename>/dev/fd/0</filename>). -Disketu vyjměte až po zhasnutí kontrolky na mechanice, protože příkaz -<command>dd</command> vám může vrátit příkazový řádek, ještě než -systém dokončí zápis souboru. Na některých systémech lze -vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris má pro tento -účel příkaz <command>eject</command>.) - -</para><para> - -Některé systémy se snaží automaticky připojit disketu, jakmile ji -vložíte do mechaniky. Abyste mohli na disketu zapisovat -<emphasis>přímo</emphasis>, budete muset tuto funkci vypnout. -Postup se bohužel liší systém od systému, takže se na podrobnosti -vyptejte svého systémového administrátora. Například na Solarisu -musíte pro přímý přístup k disketě obejít volume management: Nejprve -se programem <command>volcheck</command> (nebo ekvivalentním příkazem -ve správci souborů) ujistěte, že disketa je připojená. Poté normálně -použijte výše zmíněný příklad s programem <command>dd</command>, pouze -<filename>/dev/fd0</filename> nahraďte za -<filename>/vol/rdsk/<replaceable>nazev_diskety</replaceable></filename>, -kde <replaceable>nazev_diskety</replaceable> je jméno diskety, jaké -jste jí přiřadili při formátování. (Nepojmenované diskety mají -standardní jméno <filename>unnamed_floppy</filename>.) - -</para><para arch="powerpc"> - -Na powerpc vysunete disketu příkazem <command>eject</command> (možná -jej budete muset doinstalovat). - -</para> - - </sect2> - -&floppy-i386.xml; <!-- can be used for other arches --> -&floppy-powerpc.xml; - - </sect1> - diff --git a/cs/install-methods/download/arm.xml b/cs/install-methods/download/arm.xml deleted file mode 100644 index aa1101c42..000000000 --- a/cs/install-methods/download/arm.xml +++ /dev/null @@ -1,84 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70811--> - - <sect3 arch="armel" id="kuroboxpro-install-files"> - <title>Instalační soubory pro Kurobox Pro</title> -<para> - -Kurobox Pro vyžaduje jádro a ramdisk na oblasti formátované souborovým -systémem ext2. Oblast se musí nacházet na disku, na který chcete -&debian; nainstalovat. Tyto obrazy jsou k dispozici ke stažení na -&kuroboxpro-firmware-img;. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="armel" id="mv2120-install-files"> - <title>Instalační soubory pro HP mv2120</title> -<para> - -Pro HP mv2120 existuje obraz firmware, který automaticky zavede -<classname>debian-installer</classname>. Tento obraz je k dispozici -ke stažení na &mv2120-firmware-img;. Do zařízení můžete obraz nahrát -nástrojem <command>uphpmvault</command> ze stejnojmenného balíku, -případně z Windows pomocí HP Media Vault Firmware Recovery Utility. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="armel" id="qnap-install-files"> - <title>Instalační soubory pro QNAP Turbo Station</title> -<para> - -Instalační soubory pro QNAP Turbo Station se skládají z jádra, -ramdisku a skriptu, který tyto soubory zapíše do flash paměti -zařízení. Příslušné instalační soubory pro QNAP TS-11x/TS-12x, HS-210, -TS-21x/TS-22x a TS-41x/TS-42x můžete stáhnout -z &qnap-kirkwood-firmware-img;. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="armel" id="marvell-install-files"> - <title>Instalační soubory pro zásuvkové počítače a OpenRD</title> -<para> - -Instalační soubory pro zásuvkové počítače (SheevaPlug, GuruPlug, -DreamPlug apod.) a zařízení OpenRD se skládají z jádra a initrd pro -U-Boot. Oba soubory můžete stáhnout z &kirkwood-marvell-firmware-img;. - - </para> - </sect3> - - <sect3 arch="armel" id="lacie-install-files"> - <title>Instalační soubory pro NASy LaCie</title> -<para> - -Instalační soubory pro NASy LaCie (Network Space v2, Network Space Max -v2, Internet Space v2, d2 Network v2, 2Big Network v2 a 5Big Network -v2) se skládají z jádra a initrd pro U-Boot. Oba soubory můžete -stáhnout z &lacie-kirkwood-firmware-img;. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="armhf" id="armmp-install-files"> - <title>Instalační soubory pro multiplatformní armhf</title> -<para> - -Instalační soubory pro systémy podporované multiplatformním jádrem -armhf (viz <xref linkend="armhf-armmp-supported-platforms"/>) se -skládají ze standadního linuxového jádra, standardního linuxového -initrd a binárky, obsahující strom zařízení pro konkrétní systém. -Jádro a initrd pro zavedení přes TFTP můžete stáhnout -z &armmp-firmware-img;, binárku se stromem zařízení z &armmp-dtb-img;. -Tar archiv s pro vytvoření zaveditelné instalační USB klíčenky můžete -získat z &armmp-hd-media-tarball; - -</para><para> - -Obrazy U-Bootu pro nejrůznější armhf platformy jsou dostupné na -&armmp-uboot-img;. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/install-methods/download/powerpc.xml b/cs/install-methods/download/powerpc.xml deleted file mode 100644 index cce8606a0..000000000 --- a/cs/install-methods/download/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,27 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 28672 --> - -<!-- commented out as it seems out of date and the links are broken - - <sect3 arch="powerpc" id="newworld-install-files"> - <title>Instalační soubory pro NewWorld MacOS</title> -<para> - -Pro bezdisketovou instalaci na NewWorld Macích, si z -<ulink url="&url-powerpc-of;"></ulink> stáhněte Stuffit archív -obsahující všechny potřebné soubory (podrobný návod je v archívu). -Pokud však chcete použít diskety, stáhněte si soubory ze seznamu -uvedeného výše. Soubory nezapomeňte uložit na oblast typu HFS -(ne HFS+). Dále budete potřebovat soubory <filename>yaboot</filename> -a <filename>yaboot.conf</filename> ze složky -<ulink url="&downloadable-file;new-powermac/">new-powermac</ulink> -nebo <ulink url="&downloadable-file;powermac/">powermac</ulink>. -Ti, kdo vlastní nejnovější PowerMacy G4, nebo ti, kdo pracují bez -MacOS 9, potřebují novější verzi <command>yaboot</command>u, než je v -archívu. Nejnovější verzi si můžete stáhnout z -<ulink url="http://penguinppc.org/projects/yaboot/"></ulink>. - -</para> - </sect3> - --->
\ No newline at end of file diff --git a/cs/install-methods/downloading-files.xml b/cs/install-methods/downloading-files.xml deleted file mode 100644 index 670abd295..000000000 --- a/cs/install-methods/downloading-files.xml +++ /dev/null @@ -1,36 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="downloading-files"> - <title>Stažení souborů ze zrcadel &debian;u</title> - -<para> - -Nejbližší (a tedy pravděpodobně nejrychlejší) zrcadlo naleznete -v <ulink url="&url-debian-mirrors;">seznamu zrcadel &debian;u</ulink>. - -</para><para> - -Budete-li stahovat soubory z debianího zrcadla pomocí FTP, použijte -<emphasis>binární</emphasis> mód, ne textový nebo automatický. - -</para> - - <sect2 id="where-files"> - <title>Kde se nalézají instalační obrazy?</title> -<para> - -Instalační obrazy jsou umístěny na každém zrcadle &debian;u v adresáři -<ulink -url="&url-debian-installer;images">debian/dists/&releasename;/main/installer-&architecture;/current/images/</ulink>. -Význam jednotlivých obrazů popisuje soubor <ulink -url="&url-debian-installer;images/MANIFEST">MANIFEST</ulink>. - -</para> - -&download-arm.xml; -&download-powerpc.xml; - - </sect2> - - </sect1> diff --git a/cs/install-methods/floppy/i386.xml b/cs/install-methods/floppy/i386.xml deleted file mode 100644 index 22f5df0be..000000000 --- a/cs/install-methods/floppy/i386.xml +++ /dev/null @@ -1,34 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - -<!-- This is not set off for i386 only, because many people will have --> -<!-- access to a PC in order to make a floppy for other arches. --> - - <sect2> - <title>Zápis disket ze systémů DOS, Windows a OS/2</title> -<para> - -Pokud máte přístup k PC (typu i386 nebo amd64), můžete k zapsání -obrazů na diskety využít některý z následujících programů. - -</para><para> - -Pod MS-DOSem můžete použít programy <command>rawrite1</command> -a <command>rawrite2</command>. Před použitím těchto programů se -přesvědčete, že jste skutečně v DOSu. Spuštění programu dvojitým -kliknutím z Windows Exploreru nebo z DOSového okna ve Windows -<emphasis>nemusí</emphasis> fungovat. - -</para><para> - -Pro Windows 95, NT, 98, 2000, ME, XP a novější použijte program -<command>rwwrtwin</command>. Pro jeho správnou funkci budete muset ve -stejném adresáři rozbalit i knihovnu <filename>diskio.dll</filename>. - -</para><para> - -Tyto nástroje se nachází na oficiálních CD-ROM s &debian;em v adresáři -<filename>/tools</filename>. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml b/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml deleted file mode 100644 index e2c89ae12..000000000 --- a/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,118 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect2 arch="powerpc"><title>Zápis disket v MacOS</title> -<para> - -Pro vytvoření disket z jejich obrazů existuje AppleScript -<application>Make Debian Floppy</application>, který si můžete -stáhnout z -<ulink url="ftp://ftp2.sourceforge.net/pub/sourceforge/d/de/debian-imac/MakeDebianFloppy.sit"></ulink>. -Použití je snadné. Jednoduše ho nechte na ploše a přetáhněte na něj -jednotlivé obrazy disket. -Aby program fungoval, musíte mít AppleScript nainstalovaný a povolený -ve správci rozšíření (extensions manager). -Před samotným zápisem na disketu budete ještě dotázáni, zda opravdu -chcete disketu smazat. - -</para><para> - -Také můžete použít přímo program <application>Disk Copy</application> -nebo freewarovou utilitu <application>suntar</application>. -V následujících ukázkách používáme jako příklad obrazu soubor -<filename>root.bin</filename>. - -</para> - - <sect3> - <title>Zápis disket programem <application>Disk Copy</application></title> -<para> - -Jestliže vyrábíte diskety ze souborů umístěných na oficiálních CD -&debian;u, pak jsou hodnoty Type a Creator nastavené správně. -Následující kroky musíte provést pouze pokud jste si stáhli obrazy -z některého z debianích zrcadel. - -</para> -<orderedlist> -<listitem><para> - -Stáhněte si -<ulink url="&url-powerpc-creator-changer;">Creator-Changer</ulink> -a otevřete jím soubor <filename>root.bin</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Změňte <quote>Creator</quote> na hodnotu <userinput>ddsk</userinput> -(Disk Copy), a <quote>Type</quote> na <userinput>DDim</userinput> -(binární obraz diskety). Pole jsou citlivá na malá/velká písmena. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<emphasis>Důležité:</emphasis> ve Finderu si příkazem <userinput>Get -Info</userinput> zobrazte informace o obrazu diskety a zatrhněte -položku <userinput>File Locked</userinput>, aby MacOS nemohl odstranit -zaváděcí bloky, kdybyste omylem obraz připojili. - -</para></listitem> - <listitem><para> - -Pokud ho ještě nemáte, z <ulink url="&url-powerpc-diskcopy;"></ulink> -si stáhněte program <application>Disk Copy</application>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Spusťte <application>Disk Copy</application> a z menu -<userinput>Utilities</userinput> vyberte položku <quote>Make a Floppy</quote>. -V následujícím dialogu vyberte <emphasis>zamknutý</emphasis> obraz -diskety. Budete požádáni o vložení diskety a potvrzení, že ji opravdu -chcete smazat. Po skončení kopírování by se měla disketa vysunout. - -</para></listitem> -</orderedlist> - - </sect3> - - <sect3> - <title>Zápis disket programem <application>suntar</application></title> -<para> - -<orderedlist> -<listitem><para> - -Z <ulink url="&url-powerpc-suntar;"></ulink> si stáhněte program -<application>suntar</application>, spusťte ho a z menu -<userinput>Special</userinput> vyberte položku -<quote>Overwrite Sectors...</quote>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Na požádáni vložte disketu a stiskněte &enterkey; (začít na sektoru 0). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -V dialogovém okně pro načtení souboru vyberte soubor -<filename>root.bin</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Po úspěšném zápisu diskety vyberte z menu <userinput>File</userinput> -položku <quote>Eject</quote>. Pokud se při zápisu vyskytly chyby, -disketu vyhoďte a zkuste to s jinou. - -</para></listitem> -</orderedlist> - -Než disketu, kterou jste právě vytvořili, použijete, <emphasis>zapněte -na ní ochranu proti zápisu</emphasis>! Kdybyste ji totiž omylem v -MacOS připojili, ten by ji vesele zrušil. - -</para> - </sect3> - </sect2> diff --git a/cs/install-methods/install-methods.xml b/cs/install-methods/install-methods.xml deleted file mode 100644 index b4c6517db..000000000 --- a/cs/install-methods/install-methods.xml +++ /dev/null @@ -1,15 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68675 --> - -<chapter id="install-methods"> - <title>Získání instalačních médií</title> - -&official-cdrom.xml; -&downloading-files.xml; -&create-floppy.xml; -&boot-usb-files.xml; -&boot-drive-files.xml; -&install-tftp.xml; -&automatic-install.xml; - -</chapter> diff --git a/cs/install-methods/install-tftp.xml b/cs/install-methods/install-tftp.xml deleted file mode 100644 index 20ea9e4fa..000000000 --- a/cs/install-methods/install-tftp.xml +++ /dev/null @@ -1,344 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 65994 --> - - <sect1 condition="supports-tftp" id="install-tftp"> - <title>Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP</title> -<para> - -Pokud je váš počítač připojen do lokální sítě, můžete jej zavést ze -sítě pomocí TFTP. Jestliže chcete pomocí TFTP zavést instalační -systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do -specifických adresářů a povolit zavádění vaší stanice. - -</para><para> - -Musíte nastavit TFTP server a často i DHCP server -<phrase condition="supports-rarp"> nebo RARP </phrase> -<phrase condition="supports-bootp"> nebo BOOTP </phrase> server. - -</para><para> - -<phrase condition="supports-rarp"> Klientovi můžete sdělit jeho IP -adresu protokolem RARP (Reverse Address Resolution Protocol) nebo BOOTP. -</phrase> - -<phrase condition="supports-bootp"> BOOTP je IP protokol, který -informuje počítač o jeho IP adrese a prozradí mu, odkud si má stáhnout -zaváděcí obraz. -</phrase> - -DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnější, zpětně -kompatibilní rozšíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou být -nastaveny pouze pomocí DHCP. - -</para><para arch="powerpc"> - -Pokud máte NewWorld Power Macintosh, je lepší použít místo BOOTP -protokol DHCP, protože některé novější počítače se neumí protokolem -BOOTP zavést. - -</para><para arch="hppa"> - -Některé starší stroje HPPA (tj. 715/75) používají místo BOOTP protokol -RBOOTD. Pro tyto účely slouží v &debian;u balík -<classname>rbootd</classname>. - -</para><para> - -Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se používá protokol TFTP -(Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můžete použít server na -libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se -vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a -GNU/Linux. - -<note arch="x86"><para> - -Pokud na serveru běží &debian;, doporučujeme použít TFTP server -<classname>tftp-hpa</classname> od stejného autora jako zavaděč -<classname>syslinux</classname>, protože by mezi nimi mělo nastat -nejméně problémů. Vhodnou alternativou je i -<classname>atftpd</classname>. - -</para></note></para> - -&tftp-rarp.xml; -&tftp-dhcp.xml; -&tftp-bootp.xml; - - <sect2 id="tftpd"> - <title>Povolení TFTP serveru</title> -<para> - -Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, -zda je <command>tftpd</command> povolen. - -</para><para> - -V případě balíku <classname>tftpd-hpa</classname> existují dva -způsoby, jak službu provozovat. Jednak se může -<classname>tftpd-hpa</classname> spouštět jako samostatný daemon při -startu systému, nebo může jeho spuštění zajišťovat systémový daemon -<classname>inetd</classname> v okamžik, kdy je ho potřeba. Způsob, -který zrovna používáte, můžete zvolit při instalaci balíku, respektive -ho můžete kdykoliv změnit rekonfigurací balíku. - -</para><note><para> - -TFTP servery historicky používaly pro uložení nabízených obrazů -adresář <filename>/tftpboot</filename>. Aby byl &debian; v souladu se -standardem <ulink url="&url-fhs-home;">FHS</ulink>, mohou debianí -balíky používat jiná umístění. Například -<classname>tftpd-hpa</classname> implicitně používá adresář -<filename>/srv/tftp</filename>. Je proto možné, že budete -muset cesty uváděné v této kapitole upravit pro konkrétní situaci. - -</para></note><para> - -Všechny alternativní <command>in.tftpd</command> v &debian;u by měly -automaticky zaznamenávat všechny požadavky, které jim byly zaslány, do -systémových logů. To se hodí zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá -tak, jak má. Některé TFTP servery umí zvýšit svou upovídanost -parametrem <userinput>-v</userinput>. - -</para><para arch="mips"> - -Pokud je vaším TFTP serverem GNU/Linux s jádrem 2.4.X a instalujete na -počítač SGI, musíte na něm následujícím příkazem vypnout <quote>Path -MTU discovery</quote>: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_no_pmtu_disc</userinput> -</screen></informalexample> - -Pokud tak neučiníte, PROM na SGI nebude moci stáhnout jádro. -Dále zkontrolujte že TFTP pakety jsou posílány z portu menšího než -32767, protože jinak by se přenos zastavil po prvním paketu. -Rozsah zdrojových portů, které má TFTP server používat se nastaví -příkazem: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>echo "2048 32767" > /proc/sys/net/ipv4/ip_local_port_range</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="tftp-images"> - <title>Přesun TFTP obrazů na místo</title> -<para> - -Dále je potřeba umístit příslušný TFTP obraz (viz -<xref linkend="where-files"/>) do adresáře, kde má -<command>tftpd</command> uloženy obrazy. -Bohužel TFTP klient očekává jméno -souboru v určitém tvaru, pro který neexistují žádné závazné -standardy. Proto ještě musíte na příslušný obraz vytvořit odkaz, který -<command>tftpd</command> použije pro zavedení konkrétního klienta. - -</para><para arch="powerpc"> - -Na strojích NewWorld Power Macintosh budete muset nastavit jako -zaváděcí TFTP obraz zavaděč <command>yaboot</command>. -<command>Yaboot</command> si pak sám přes TFTP stáhne obrazy jádra a -RAMdisku. Z adresáře <filename>netboot/</filename> musíte stáhnout -následující soubory: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>vmlinux</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>initrd.gz</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>yaboot</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>yaboot.conf</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>boot.msg</filename> - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para arch="x86"> - -Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru -<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí -rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí -obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako -jméno souboru pro zavedení zasílal <filename>pxelinux.0</filename>. - -</para><para arch="ia64"> - -Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru -<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí -rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí -obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako -jméno souboru pro zavedení zasílal -<filename>/debian-installer/ia64//elilo.efi</filename>. - -</para> - - <sect3 arch="sparc"> - <title>TFTP zavádění na počítačích SPARC</title> -<para> - -Některé počítače SPARC přidávají k názvu souboru jména podarchitektur -jako třeba <quote>SUN4M</quote> nebo <quote>SUN4C</quote>. Pokud třeba -máte počítač s podarchitekturou SUN4C a IP adresa je 192.168.1.3, pak -jméno souboru bude <filename>C0A80103.SUN4C</filename>. Převod IP -adresy na hexadecimální čísla můžete provést jednoduše v shellu -příkazem - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>printf '%.2x%.2x%.2x%.2x\n' <replaceable>10 0 0 4</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -kde čísla <replaceable>10 0 0 4</replaceable> představují IP adresu (v -tomto případě 10.0.0.4). Výsledek ještě musíte převést na velká -písmena a případně připojit název podarchitektury. - -</para><para> - -Jestliže jste vše zadali správně, měl by příkaz <userinput>boot -net</userinput> zadaný v OpenPROM nahrát obraz. Pokud obraz nebyl -nalezen, zkontrolujte logy svého tftp serveru, abyste zjistili, o jaký -obraz počítač požádal. - -</para><para> - -Některé sparc systémy můžete donutit hledat konkrétní soubor přidáním -jména souboru na konec OpenPROM příkazu <userinput>boot</userinput> -(např. <userinput>boot net muj-sparc.obraz</userinput>). Soubor musí -samozřejmě ležet v adresáři prohledávaném TFTP serverem. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="mips"> - <title>TFTP zavádění na SGI</title> -<para> - -U počítačů SGI se můžete spolehnout na <command>bootpd</command>, -že předá správné jméno TFTP souboru. Jméno se zadává v souboru -<filename>/etc/bootptab</filename> jako parametr -<userinput>bf=</userinput> nebo v souboru -<filename>/etc/dhcpd.conf</filename> parametrem -<userinput>filename=</userinput>. - -</para> - </sect3> - </sect2> - -<!-- FIXME: commented out since it seems too old to be usable and a current - way is not known - - <sect2 id="tftp-low-memory"> - <title>TFTP instalace na systémech s nedostatkem paměti</title> -<para> - -Na některých systémech se standardní instalační RAMdisk a zaváděcí -TFTP obraz nemusí vlézt do paměti. V takovém případě musíte navíc přes -NFS připojit také kořenový adresář. Tento postup je shodný s instalací -na bezdiskové nebo bezdatové klienty. - -</para><para> - -Nejprve proveďte všechny kroky podle <xref linkend="install-tftp"/>. - -<orderedlist> -<listitem><para> - -Nakopírujte obraz linuxového jádra (<userinput>a.out</userinput> verzi -pro vaši architekturu) na TFTP server. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Na NFS serveru rozbalte kořenový archiv. (NFS i TFTP mohou běžet na -stejném počítači): - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd /tftpboot</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvzf root.tar.gz</userinput> -</screen></informalexample> - -Ujistěte se, že používáte GNU <command>tar</command>, protože některé -implementace (konkrétně ta na SunOS) pracují (chybně) se zařízeními -jako s obyčejnými soubory. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Na klienta exportujte adresář -<filename>/tftpboot/debian-sparc-root</filename> (s rootovským -přístupem). Tj. do souboru <filename>/etc/exports</filename> přidejte -následující řádek (toto je GNU/Linux syntaxe - pro SunOS by to mělo -být podobné): - -<informalexample><screen> -/tftpboot/debian-sparc-root <replaceable>klient</replaceable>(rw,no_root_squash) -</screen></informalexample> - -Poznámka: <replaceable>klient</replaceable> je jméno nebo IP adresa -instalovaného počítače tak, jak ji vidí server, když se klient zavádí. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Vytvořte symbolický odkaz z klientské IP adresy, v tečkové notaci, -na soubor <filename>debian-sparc-root</filename> v adresáři -<filename>/tftpboot</filename>. -Například pokud je IP adresa klienta 192.168.1.3, napište: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s debian-sparc-root 192.168.1.3</userinput> -</screen></informalexample> - -</para></listitem> -</orderedlist> - -</para> - - </sect2> - - <sect2 condition="supports-nfsroot"> - <title>Instalace za použití TFTP a NFS</title> -<para> - -Instalace přes TFTP a použití kořenového adresáře přes NFS je podobné -jako <xref linkend="tftp-low-memory"/>, protože nebudete do paměti -nahrávat RAMdisk, ale zavedete systém z kořenového souborového systému -připojeného přes NFS. Musíte pak nahradit symbolický odkaz, aby -ukazoval na jádro (například <filename>linux-a.out</filename>) a ne na -tftp obraz. - -</para><para> - -RARP/TFTP vyžadují, aby všechny démony běžely na stejném serveru. -(Stanice totiž odešle TFTP požadavek tomu, kdo odpoví na RARP -zprávu). - -</para><para> - -Nyní máte nachystáno vše potřebné a můžete přejít k zavedení klientské -stanice — <xref linkend="boot-tftp"/>. - -</para> - - </sect2> - -END FIXME --> - - </sect1> diff --git a/cs/install-methods/ipl-tape.xml b/cs/install-methods/ipl-tape.xml deleted file mode 100644 index 4e1d741d0..000000000 --- a/cs/install-methods/ipl-tape.xml +++ /dev/null @@ -1,22 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 36841 --> - - <sect1 arch="s390" id="ipl-tape"> - <title>Vytvoření IPL pásky</title> - -<para> - -Pokud nemůžete zavést systém (IPL) z CD-ROM a nepoužíváte VM, musíte -nejprve vytvořit IPL pásku. To je popsáno v červené knize <ulink -url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> -Linux for IBM eServer zSeries and S/390: Distributions</ulink> v sekci -3.4.3. Na pásku musíte zapsat následující soubory (v tomto pořadí): -<filename>kernel.debian</filename>, -<filename>parmfile.debian</filename> -a <filename>initrd.debian</filename>. Soubory si můžete stáhnout -z podadresáře <filename>tape</filename>, viz <xref -linkend="where-files"/>. - -</para> - </sect1> - diff --git a/cs/install-methods/official-cdrom.xml b/cs/install-methods/official-cdrom.xml deleted file mode 100644 index 5a9b07972..000000000 --- a/cs/install-methods/official-cdrom.xml +++ /dev/null @@ -1,75 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68675 --> - - <sect1 id="official-cdrom"> - <title>Oficiální sada CD/DVD-ROM</title> -<para> - -Nejsnazší cesta k instalaci &debian;u vede přes oficiální sadu -CD/DVD s &debian;em (viz <ulink url="&url-debian-cd-vendors;">seznam -dodavatelů</ulink>). -Pokud máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můžete si -stáhnout obrazy CD/DVD z debianího zrcadla a vyrobit si vlastní sadu. -(Postup naleznete na webové stránce -<ulink url="&url-debian-cd;">debianích CD</ulink>.) -Jestliže již CD máte a váš počítač z nich umí zavést systém, můžete -přeskočit rovnou na <xref linkend="boot-installer"/>. -Přestože &debian; zabírá mnoho CD, je nepravděpodobné, že byste -potřebovali všechny disky, protože balíky jsou na nich seřazeny -podle oblíbenosti, takže většinu programů nainstalujete z prvního CD. -Také můžete použít DVD verzi, která vám ušetří místo na poličce -a navíc se vyhnete diskžokejské práci s hromadou CD. - -</para><note><para> - -Poznamenejme, že obě hlavní desktopová prostředí GNOME a KDE jsou tak -rozsáhlá, že se nevejdou na jediné CD a proto při instalaci počítejte -s tím, že budete muset použít více CD, nebo nechat stáhnout zbývající -balíky ze sítě. - -</para></note><para> - -Pokud sice CD máte, ale váš počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM, -můžete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z - -<phrase condition="supports-floppy-boot">diskety,</phrase> - -<phrase arch="s390">VM readeru,</phrase> - -<phrase condition="bootable-disk">pevného disku,</phrase> - -<phrase condition="bootable-usb">usb klíčenky,</phrase> - -<phrase condition="supports-tftp">ze sítě,</phrase> - -nebo ručním zavedením jádra z CD. Soubory, které potřebujete k -zavedení instalačního systému alternativními cestami, se rovněž -nachází na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se strukturou -debianího archívu na Internetu, takže cesty k souborům uváděné dále -v dokumentu můžete jednoduše vyhledat jak na CD, tak i na síti. - -</para><para> - -Po zavedení instalačního systému do paměti se již budou všechny -potřebné soubory kopírovat z CD. - -</para><para> - -Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního -sytému a nakopírovat je na - -<phrase arch="s390">VM minidisk</phrase> - -<phrase condition="supports-floppy-boot">diskety nebo na</phrase> - -<phrase condition="bootable-usb">usb klíčenku nebo na</phrase> - -<phrase condition="bootable-disk">pevný disk nebo na</phrase> - -<phrase condition="supports-tftp">připojený počítač</phrase> - -tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/install-methods/tftp/bootp.xml b/cs/install-methods/tftp/bootp.xml deleted file mode 100644 index 027967741..000000000 --- a/cs/install-methods/tftp/bootp.xml +++ /dev/null @@ -1,70 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68620 --> - - <sect2 condition="supports-bootp" id="tftp-bootp"> - <title>Nastavení BOOTP serveru</title> -<para> - -V GNU/Linuxu můžete použít v zásadě dva BOOTP servery. Jednak je to -CMU <command>bootpd</command> a druhý je vlastně DHCP server — -ISC <command>dhcpd</command>. V distribuci &debian-gnu; jsou k dispozici v -balících <classname>bootp</classname> a <classname>isc-dhcp-server</classname>. - -</para><para> - -Pokud chcete použít CMU <command>bootpd</command>, musíte nejprve -odkomentovat (nebo přidat) jeden důležitý řádek v souboru -<filename>/etc/inetd.conf</filename>. V systému &debian-gnu; můžete -spustit <userinput>update-inetd --enable bootps</userinput> a následně -restartovat inetd pomocí <userinput>/etc/init.d/inetd -reload</userinput>. V jiných systémech přidejte řádku, která bude -vypadat zhruba takto: - -<informalexample><screen> -bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120 -</screen></informalexample> - -Nyní musíte vytvořit soubor <filename>/etc/bootptab</filename>. Jeho -struktura je velmi podobná té, co používají staré dobré soubory -<filename>printcap</filename>, <filename>termcap</filename> -a <filename>disktab</filename> ze systému BSD. Bližší informace jsou -v manuálové stránce <filename>bootptab</filename>. Pokud používáte CMU -<command>bootpd</command>, musíte rovněž znát hardwarovou (MAC) adresu -klienta. Následuje příklad souboru <filename>/etc/bootptab</filename>: - -<informalexample><screen> -client:\ - hd=/tftpboot:\ - bf=tftpboot.img:\ - ip=192.168.1.90:\ - sm=255.255.255.0:\ - sa=192.168.1.1:\ - ha=0123456789AB: -</screen></informalexample> - -Z příkladu budete muset změnit minimálně volbu <quote>ha</quote>, -která značí hardwarovou adresu klienta. Volba <quote>bf</quote> -specifikuje soubor, který si klient stáhne protokolem TFTP, viz <xref -linkend="tftp-images"/>. - -<phrase arch="mips"> -Na strojích SGI stačí spustit příkazový monitor a napsat -<userinput>printenv</userinput>. Hodnota <userinput>eaddr</userinput> -je MAC adresa daného počítače. -</phrase> - -</para><para> - -V kontrastu s předchozím je nastaveni BOOTP pomocí ISC -<command>dhcpd</command> velmi jednoduché, protože dhcpd považuje -BOOTP klienty za speciální případ DHCP klientů. Některé architektury -však vyžadují pro zavádění klientů pomocí BOOTP komplikované -nastavení. Je-li to váš případ, přečtěte si <xref linkend="dhcpd"/>. -V opačném případě stačí v konfiguračním -souboru <filename>/etc/dhcp/dhcpd.conf</filename> vložit do bloku -podsítě, ve které se nachází klient, direktivu <userinput>allow -bootp</userinput>. Potom restartujte <command>dhcpd</command> server -příkazem <userinput>/etc/init.d/isc-dhcp-server restart</userinput>. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml b/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml deleted file mode 100644 index 82a536f14..000000000 --- a/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml +++ /dev/null @@ -1,94 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68620 --> - - <sect2 id="dhcpd"> - <title>Nastavení DHCP serveru</title> -<para> - -Jedním ze svobodných DHCP serverů je ISC -<command>dhcpd</command>. &debian-gnu; jej obsahuje jako balík -<classname>isc-dhcp-server</classname>. Následuje ukázka jednoduchého -konfiguračního souboru (obvykle -<filename>/etc/dhcp/dhcpd.conf</filename>): - -<informalexample><screen> -option domain-name "priklad.cz"; -option domain-name-servers ns1.priklad.cz; -option subnet-mask 255.255.255.0; -default-lease-time 600; -max-lease-time 7200; -server-name "karel"; - -subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { - range 192.168.1.200 192.168.1.253; - option routers 192.168.1.1; -} - -host clientname { - filename "/tftpboot.img"; - server-name "karel"; - next-server dalsiserver.priklad.cz; - hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB; - fixed-address 192.168.1.90; -} -</screen></informalexample> - -</para><para> - -V tomto příkladu máme jeden server jménem -<replaceable>karel</replaceable>, který obstarává práci DHCP a -TFTP serveru a také slouží jako brána do sítě. Ve svém nastavení si -musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno serveru a hardwarovou -adresu klienta. Položka <replaceable>filename</replaceable> by měla -obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP. - -</para><para> - -Po úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat -<command>dhcpd</command> příkazem <userinput>/etc/init.d/isc-dhcp-server -restart</userinput>. - -</para> - - <sect3 arch="x86"> - <title>Povolení PXE zavádění</title> -<para> -Další příklad souboru <filename>dhcp.conf</filename> tentokrát využívá -metodu PXE (Pre-boot Execution Environment) protokolu TFTP. - -<informalexample><screen> -option domain-name "priklad.cz"; - -default-lease-time 600; -max-lease-time 7200; - -allow booting; -allow bootp; - -# Následující odstavec si musíte upravit dle skutečnosti -subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { - range 192.168.1.200 192.168.1.253; - option broadcast-address 192.168.1.255; -# adresa brány -# (například pro přístup k internetu) - option routers 192.168.1.1; -# dns server, který chcete použít - option domain-name-servers 192.168.1.3; -} - -group { - next-server 192.168.1.3; - host tftpclient { - # hardwarová adresa tftp klienta - hardware ethernet 00:10:DC:27:6C:15; - filename "pxelinux.0"; - } -} -</screen></informalexample> - -Při PXE zavádění není soubor <filename>pxelinux.0</filename> obraz -jádra, ale zavaděč (viz <xref linkend="tftp-images"/> dále v textu). - -</para> - </sect3> - </sect2> diff --git a/cs/install-methods/tftp/rarp.xml b/cs/install-methods/tftp/rarp.xml deleted file mode 100644 index 72706d1e8..000000000 --- a/cs/install-methods/tftp/rarp.xml +++ /dev/null @@ -1,35 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69223 --> - - <sect2 condition="supports-rarp" id="tftp-rarp"> - <title>Nastavení RARP serveru</title> -<para> - -Pro úspěšné nastavení RARP serveru potřebujete znát ethernetovou -adresu klienta (stanice, kterou zavádíte), jinými slovy MAC adresu. -Pokud tuto informaci nemáte k dispozici, můžete - -<phrase arch="sparc"> -ji vyčíst z úvodních hlášek OpenPROMu nebo použít příkaz OpenBootu -<userinput>.enet-addr</userinput> nebo -</phrase> - -zavést do záchranného (rescue) režimu (např. pomocí záchranné diskety) -a použít příkaz <userinput>ip addr show dev eth0</userinput>. - -</para><para> - -Na linuxových systémech, případně na systémech SunOS/Solaris máte -k dispozici program -<command>rarpd</command>. Nejprve musíte zaručit, že ethernetová -adresa klienta bude zaznamenána v databázích <quote>ethers</quote> -(tj. buď v souboru <filename>/etc/ethers</filename> nebo pomocí -NIS/NIS+) a <quote>hosts</quote>. Pak můžete spustit RARP démona. Na -většině linuxových systémů a na SunOS 5 (Solaris 2) to provedete (jako -superuživatel root) příkazem <userinput>/usr/sbin/rarpd --a</userinput>, na jiných systémech příkazem -<userinput>/usr/sbin/in.rarpd -a</userinput> a na SunOS 4 (Solaris 1) -příkazem <userinput>/usr/etc/rarpd -a</userinput>. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml b/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml deleted file mode 100644 index b44eb4269..000000000 --- a/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,125 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68208 --> - - <sect3 arch="powerpc"> - <title>Rozdělení USB klíčenky</title> -<para> - -Protože většina USB klíčenek nebývá připravena pro zavádění přes Open -Firmware, musíte klíčenku přerozdělit. Na Macintoshi spusťte příkaz -<userinput>mac-fdisk /dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput>, kde -<userinput>/dev/sdX</userinput> je USB klíčenka. Nejprve musíte -inicializovat novou tabulku oblastí příkazem <userinput>i</userinput> -a pak můžete vytvořit novou oblast typu Apple_Bootstrap příkazem -<userinput>C</userinput>. (Poznámka: první <quote>oblast</quote> bude -vždy samotná tabulka oblastí.) Poté zadejte: - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>hformat /dev/<replaceable>sdX2</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Příkaz <command>hformat</command> je obsažen v balíku -<classname>hfsutils</classname>. Pozorně se přesvědčete, že používáte -správný název zařízení! - -</para><para> - -Aby se po zavedení z USB klíčenky spustilo jádro, nainstalujeme na -klíčenku zavaděč <command>yaboot</command>, který se umí nainstalovat -na HFS oblast. Zavaděč můžete jednoduše konfigurovat úpravou textového -souboru, což lze provést z libovolného operačního sytému, který -podporuje souborový systém HFS. - -</para><para> - -Obvyklý nástroj <command>ybin</command>, jež je součástí -<command>yaboot</command>u, zatím nepodporuje USB zařízení, takže -budete muset <command>yaboot</command> nainstalovat ručně pomocí -nástrojů z balíku <classname>hfsutils</classname>. Za předpokladu, že -je vaše zvolená oblast <replaceable>/dev/sdX2</replaceable>, zadejte: - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>hmount <replaceable>/dev/sdX2</replaceable></userinput> -<prompt>$</prompt> <userinput>hcopy -r /usr/lib/yaboot/yaboot :</userinput> -<prompt>$</prompt> <userinput>hattrib -c UNIX -t tbxi :yaboot</userinput> -<prompt>$</prompt> <userinput>hattrib -b :</userinput> -<prompt>$</prompt> <userinput>humount</userinput> -</screen></informalexample> - -Tímto zapíšete zavaděč do dané oblasti a pomocí HFS nástrojů ji -označíte tak, že z ní bude Open Firmware schopný zavádět. Během -procedury nesmí být oblast připojená jiným způsobem. Poté můžete -připravit zbytek klíčenky běžnými unixovými utilitami. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="powerpc"> - <title>Přidání obrazu instalačního systému</title> -<para> - -Připojte oblast -(<userinput>mount /dev/<replaceable>sdX2</replaceable> /mnt</userinput>) -a nakopírujte na ni následující soubory: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>vmlinux</filename> (jádro) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>yaboot.conf</filename> (konfigurační soubor yabootu) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>boot.msg</filename> (volitelná zaváděcí hláška) - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Konfigurační soubor <filename>yaboot.conf</filename> by měl obsahovat -následující řádky: - -<informalexample><screen> -default=install -root=/dev/ram - -message=/boot.msg - -image=/vmlinux - label=install - initrd=/initrd.gz - initrd-size=10000 - read-only -</screen></informalexample> - -Možná budete muset zvýšit hodnotu u parametru -<userinput>initrd-size</userinput>, protože tato se mění v závislosti -na obrazu, který zavádíte. - -</para><para> - -Pokud jste použili obraz <filename>hd-media</filename>, měli byste -nyní na klíčenku nakopírovat ISO obraz s instalací &debian;u (jako -běžný soubor)<footnote><para> - -Použít můžete obraz typu netinst, nebo, pokud se vejde, klidně celé -první CD/DVD (viz část <xref linkend="official-cdrom"/>). -Poznamenejme, že netboot obraz <filename>mini.iso</filename> není pro -tento účel vhodný. - -</para></footnote> a následně USB klíčenku odpojit (<userinput>umount -/mnt</userinput>). - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/install-methods/usb-setup/x86.xml b/cs/install-methods/usb-setup/x86.xml deleted file mode 100644 index e07614918..000000000 --- a/cs/install-methods/usb-setup/x86.xml +++ /dev/null @@ -1,123 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70065 --> - - <sect3 arch="x86"> - <title>Rozdělení USB zařízení</title> -<note><para> - -Protože má většina USB klíčenek přednastavenou jednu velkou oblast -typu FAT16, pravděpodobně nemusíte klíčenku přeformátovávat. Pokud to -však musíte provést, použijte pro vytvoření této oblasti -<command>cfdisk</command> nebo podobný nástroj pro dělení -disku<footnote><para> - -Nezapomeňte oblasti nastavit <quote>zaváděcí</quote> příznak. - -</para></footnote>, nainstalujte MBR příkazem - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>install-mbr /dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -z balíku <classname>mbr</classname> a vytvořte souborový systém - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>mkdosfs /dev/<replaceable>sdX1</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Příkaz <command>mkdosfs</command> je obsažen v balíku -<classname>dosfstools</classname>. Pozorně se přesvědčete, že -používáte správný název zařízení! - -</para></note><para> - -Pro zavedení jádra z klíčenky je zapotřebí zavaděče. Přestože byste -mohli použít téměř libovolný zavaděč (např. <classname>lilo</classname>), -je zvykem používat <classname>syslinux</classname>, protože používá oblast -typu FAT16 a jeho nastavení se provádí úpravou jednoduchého textového -souboru. Díky tomu můžete zavaděč konfigurovat z téměř libovolného -operačního systému. - -</para><para> - -Pro instalaci <classname>syslinux</classname>u na 1. oblast USB klíčenky -musíte mít nainstalované balíky <classname>syslinux</classname> a -<classname>mtools</classname> a daná oblast nesmí být připojená. Poté -zadejte příkaz - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>syslinux /dev/<replaceable>sdX1</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -čímž se na začátek oblasti zapíše zaváděcí sektor a vytvoří se soubor -<filename>ldlinux.sys</filename>, který obsahuje hlavní část zavaděče. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="x86"> - <title>Přidání obrazu instalačního systému</title> -<para> - -Připojte oblast -(<userinput>mount /dev/<replaceable>sdX1</replaceable> /mnt</userinput>) -a nakopírujte na ni následující soubory: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>vmlinuz</filename> nebo <filename>linux</filename> (jádro) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku) - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -Chcete-li použít grafickou verzi instalátoru, použijte soubory -z podadresáře <filename>gtk</filename>. Pokud si chcete soubory -přejmenovat, pamatujte, že -<classname>syslinux</classname> umí pracovat pouze s DOSovými názvy -souborů (8.3). - -</para><para> - -Dále si vytvořte konfigurační soubor <filename>syslinux.cfg</filename>, -který by měl obsahovat alespoň následující řádek (pokud jste -použili obraz <filename>netboot</filename>, změňte jméno souboru s -jádrem na <quote><filename>linux</filename></quote>): - -<informalexample><screen> -default vmlinuz initrd=initrd.gz -</screen></informalexample> - -Pro grafickou instalaci byste na řádek měli přidat ještě -parametr <userinput>vga=788</userinput> a případné další parametry. - -</para><para> - -Chcete-li povolit interaktivní přidávání parametrů při zavádění -instalačního systému, přidejte ještě řádek: - -<informalexample><screen> -prompt 1 -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Pokud jste použili obraz <filename>hd-media</filename>, měli byste -nyní na klíčenku nakopírovat ISO obraz s instalací &debian;u (jako -běžný soubor)<footnote><para> - -Použít můžete obrazy typu netinst, nebo, pokud se vejde, klidně celé -první CD/DVD (viz část <xref linkend="official-cdrom"/>). -Poznamenejme, že netboot obraz <filename>mini.iso</filename> není pro -tento účel vhodný. - -</para></footnote> a následně USB klíčenku odpojit (<userinput>umount -/mnt</userinput>). - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/partitioning/device-names.xml b/cs/partitioning/device-names.xml deleted file mode 100644 index e849e30bc..000000000 --- a/cs/partitioning/device-names.xml +++ /dev/null @@ -1,100 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69755 --> - - <sect1 arch="linux-any" id="device-names"> - <title>Jak Linux pojmenovává pevné disky</title> -<para> - -Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odlišné názvy než v jiných -operačních systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování -disku a připojování oblastí. Základní zařízení: - -</para> -<itemizedlist arch="not-s390"> -<listitem><para> - -První disketová jednotka je nazvána <filename>/dev/fd0</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Druhá disketová jednotka je <filename>/dev/fd1</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -První rozpoznaný disk má název <filename>/dev/sda</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Druhý rozpoznaný disk má název <filename>/dev/sdb</filename> atd. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -První SCSI CD mechanice odpovídá <filename>/dev/scd0</filename> nebo -také <filename>/dev/sr0</filename>. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<itemizedlist arch="s390"> -<listitem><para> - -První DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasda</filename>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Druhé DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasdb</filename>, atd. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para arch="not-s390"> - -Oddíly na discích jsou rozlišeny připojením čísla k názvu zařízení: -<filename>sda1</filename> a <filename>sda2</filename> představují -první a druhý oddíl prvního disku. - -</para><para arch="not-s390"> - -Například uvažujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na -SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení -<filename>sda</filename>, druhému <filename>sdb</filename>. Tři oddíly -na disku <filename>sda</filename> by byly pojmenovány -<filename>sda1</filename>, <filename>sda2</filename>, -<filename>sda3</filename>. Stejné schéma značení platí i pro disk -<filename>sdb</filename> a jeho oblasti. - -</para><para arch="not-s390"> - -Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze -zpráv, které Linux vypisuje při startu. - -</para><para arch="x86"> - -Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem -oddílu 1 až 4. Například <filename>/dev/sda1</filename> odpovídá -prvnímu primárnímu oddílu na prvním disku. Logické oddíly jsou -číslovány od 5, takže na stejném disku má první logický oddíl označení -<filename>/dev/sda5</filename>. Rozšířený oddíl, tj. primární oddíl -obsahující logické oddíly, sám o sobě použitelný není. - -</para><para arch="sparc"> - -Sunovské oblasti povolují mít 8 samostatných oblastí (nebo -také plátků (slices)). Třetí oblast bývá obvykle (a je to tak -doporučováno) oblast <quote>celého disku</quote> (Whole disk). -Tato oblast obsahuje všechny sektory na disku a obvykle je používána -zavaděčem systému (buď SILO nebo vlastním zavaděčem od Sunu). - -</para><para arch="s390"> - -Na oblasti na disku se můžete odkazovat pomocí čísel přidaných za -název disku: <filename>dasda1</filename> a <filename>dasda2</filename> -představují první a druhou oblast na prvním DASD zařízení v systému. - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/partitioning/partition-programs.xml b/cs/partitioning/partition-programs.xml deleted file mode 100644 index 9d8e256de..000000000 --- a/cs/partitioning/partition-programs.xml +++ /dev/null @@ -1,140 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="partition-programs"> - <title>Dělící programy v &debian;u</title> -<para> - -K rozdělení disku nabízí každá architektura různé programy. -Pro váš typ počítače jsou k dispozici: - -</para> - -<variablelist> - -<varlistentry> -<term><command>partman</command></term> -<listitem><para> - -Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost -oblastí, vytvářet souborové -systémy <phrase arch="any-x86"> (v řeči Windows -<quote>formátovat</quote>) </phrase> a přiřadit je k přípojným bodům. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry condition="fdisk.txt"> -<term><command>fdisk</command></term> -<listitem><para> - -Původní linuxový program pro správu oddílů, vhodný pro guru. - -</para><para> - -Obzvláště opatrní musíte být v případě, že máte na disku oblasti -systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto -oblasti, ale způsob, jakým je <command>fdisk</command> -(ne)reprezentuje, může změnit názvy zařízení. Viz -<ulink url="&url-linux-freebsd;">Linux+FreeBSD HOWTO</ulink>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry condition="cfdisk.txt"> -<term><command>cfdisk</command></term> -<listitem><para> - -Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se -vyznačuje snadným ovládáním. - -</para><para> - -Poznamenejme, že <command>cfdisk</command> oblasti FreeBSD nerozpozná -vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry condition="atari-fdisk.txt"> -<term><command>atari-fdisk</command></term> -<listitem><para> - -Atari verze programu <command>fdisk</command>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry condition="amiga-fdisk.txt"> -<term><command>amiga-fdisk</command></term> -<listitem><para> - -Amiga verze programu <command>fdisk</command>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry condition="mac-fdisk.txt"> -<term><command>mac-fdisk</command></term> -<listitem><para> - -Mac verze programu <command>fdisk</command>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry condition="pmac-fdisk.txt"> -<term><command>pmac-fdisk</command></term> -<listitem><para> - -PowerMac verze programu <command>fdisk</command>, používá se i pro -systémy BVM a Motorola VMEbus. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry condition="fdasd.txt"> -<term><command>fdasd</command></term> -<listitem><para> - -&arch-title; verze programu <command>fdisk</command>. Popis naleznete -v manuálové stránce programu fdasd nebo ve 13. kapitole dokumentu -<ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf"> -Device Drivers and Installation Commands</ulink>. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -<para> - -Jeden z těchto programů se spustí automaticky, když vyberete krok -<guimenuitem>Rozdělit disky</guimenuitem> (nebo podobný). Teoreticky -je možné přepnout se na druhou konzoli (<userinput>tty2</userinput>) -a použít jiný nástroj na dělení disku, avšak prakticky se to -nedoporučuje. - -</para><para arch="any-x86"> - -Nezapomeňte označit zaváděcí oddíl jako <quote>aktivní</quote> -(bootable). - -</para><para condition="mac-fdisk.txt"> - -Důležité je, že na macintoshích discích je odkládací oblast -rozpoznána svým jménem: musí být nazvána <quote>swap</quote>. -Všechny linuxové oblasti na macintoshích používají stejný typ oblasti -Apple_UNIX_SRV2. Další užitečné čtení je -<ulink url="&url-mac-fdisk-tutorial;">mac-fdisk Tutorial</ulink>, -kde je krok za krokem popsán způsob sdílení disku s MacOS. - -</para> - -&partition-hppa.xml; -&partition-x86.xml; -&partition-ia64.xml; -&partition-mips.xml; -&partition-powerpc.xml; -&partition-sparc.xml; - - </sect1> diff --git a/cs/partitioning/partition/hppa.xml b/cs/partitioning/partition/hppa.xml deleted file mode 100644 index 2bc210e4a..000000000 --- a/cs/partitioning/partition/hppa.xml +++ /dev/null @@ -1,19 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 35595 --> - - <sect2 arch="hppa"><title>Dělení disku pro &arch-title;</title> -<para> - -PALO, zavaděč na HPPA, vyžaduje oblast typu <quote>F0</quote> kdekoliv -v prvních -dvou gigabajtech. V této oblasti se uloží zavaděč, jádro a RAMdisk, -takže by měla být dostatečně velká — alespoň 16Mb (raději 25-50Mb). -Další požadavek firmwaru je, aby se jádro nacházelo na prvních dvou -gigabajtech pevného disku. -Toho můžete dosáhnout tak, že kořenový svazek bude celý umístěn v -prvních dvou gigabajtech, nebo někde u začátku disku vytvoříte malou -(25-50Mb) oblast pro <filename>/boot</filename>, kde se obvykle -uchovávají jádra. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/ia64.xml b/cs/partitioning/partition/ia64.xml deleted file mode 100644 index fca441075..000000000 --- a/cs/partitioning/partition/ia64.xml +++ /dev/null @@ -1,111 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 43254 --> - - <sect2 arch="ia64"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> -<para> - -Výchozím dělicím programem instalačního systému je -<command>partman</command>. <command>partman</command> se stará -o správné rozdělení disku, správu přípojných bodů a hlavně dává pozor, -aby jste neudělali nějakou logickou chybu, která by zabránila -instalaci. Protože toho má na starosti víc než dost, přenechává -samotné dělení disku programu <command>parted</command>. - -</para><note><title>Různé formáty tabulky oddílů</title><para> - -IA-64 EFI firmware podporuje dva formáty tabulky oddílů — GPT -a MS-DOS. Formát MS-DOS se typicky používá na počítačích i386 a pro -systémy IA-64 se již nedoporučuje. Přestože instalační systém nabízí -dva programy pro dělení disku (<command>cfdisk</command> -a <command>parted</command>), měli byste používat pouze druhý z nich, -protože jenom <command>parted</command> zvládá oba formáty tabulky -oddílů. - -</para></note><para> - -Pokud v <command>partman</command>u zvolíte automatické rozdělení -disků, automaticky se na začátku prvního disku vytvoří malá EFI -oblast. Jestliže rozdělujete disk ručně, můžete ji vytvořit stejným -způsobem, jako třeba <emphasis>swap</emphasis>. - -</para><para> - -Pokud byste náhodou potřebovali vytvořit tak speciální rozdělení -disku, že by to <command>partman</command> nezvládl, můžete se -přepnout do shellu a ručně spustit program <command>parted</command>. -Bohužel je <command>parted</command> ovládaný z příkazové řádky a tím -pádem se nepoužívá tak jednoduše jako <command>partman</command>. -Předpokládejme, že chcete smazat celý disk a vytvořit tabulku GPT -a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto: - -<informalexample><screen> - mklabel gpt - mkpartfs primary fat 0 50 - mkpartfs primary linux-swap 51 1000 - mkpartfs primary ext2 1001 3000 - set 1 boot on - print - quit -</screen></informalexample> - -Tím se vytvoří nová tabulka rozdělení disku a tři oblasti pro použití -jako zaváděcí oblast EFI, virtuální paměť a kořenový souborový -systém. Nakonec se oblasti EFI nastaví příznak pro zavádění. -Oblasti se zadávají v megabajtech tak, že uvedete posunutí počátku -a konce oblasti od začátku disku. V příkladu jsme vytvořili oblast se -souborovým systémem ext2 o velikosti 1999MB, která začíná na -1001. megabajtu od začátku disku. -Poznámka: Formátování odkládací oblasti programem -<command>parted</command> může trvat několik minut, protože se -kontroluje výskyt vadných bloků. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="ia64"><title>Požadavky na zaváděcí oblast</title> -<para> - -ELILO, zavaděč na IA-64, vyžaduje oblast obsahující souborový systém -FAT. Jestliže jste použili oblasti GPT, měla by mít nastaven příznak -<userinput>boot</userinput>; pokud jste použili oblasti MS-DOS, pak by -měla být typu <quote>EF</quote>. Oblast musí být dostatečně velká, aby -se do ní vešel zavaděč, jádra a případné RAMdisky. Obvykle stačí 16MB, -ale jestli experimentujete s více jádry, klidně použijte oblast -o velikosti 128MB. - -</para><para> - -Protože EFI Boot Manager a EFI Shell plně podporují tabulku rozdělení -typu GPT, nemusí být zaváděcí oblast nutně první a dokonce ani nemusí -být na stejném disku. To se hodí v případech, když tuto oblast -zapomenete alokovat a zjistíte to až později po vytvoření -a zformátování jiných oblastí. <command>partman</command> na tento -problém myslí a hlídá, zda je při ukončení <command>partman</command>u -zaváděcí EFI oblast vytvořená a zda existuje platná kořenová oblast. -To vám dává možnost opravit rozdělení disku ještě před instalací -balíků (což by v dané chvíli většinou nedávalo smysl). Nejjednodušší -cesta k nápravě je zmenšit poslední oblast na disku a použít vzniklé -volné místo právě pro zaváděcí EFI oblast. - -</para><para> - -Velmi se doporučuje vytvořit zaváděcí EFI oblast na stejném disku, -kde leží <emphasis>kořenový</emphasis> souborový systém. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="ia64"><title>Diagnostické EFI oblasti</title> -<para> - -EFI firmware je mnohem propracovanější než obvyklé BIOSy, které můžete -nalézt ve většině osobních počítačů třídy x86. Někteří výrobci -využívají možností EFI a ukládají si na systémový disk do speciální -oblasti diagnostické programy a nástroje pro správu -systému. Podrobnější informace o této oblasti se dozvíte v dokumentaci -k systému. Nejjednodušší cesta k vytvoření diagnostické oblasti je -vytvořit ji v <command>partman</command>u zároveň se zaváděcí EFI -oblastí. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/mips.xml b/cs/partitioning/partition/mips.xml deleted file mode 100644 index 38aa46ed6..000000000 --- a/cs/partitioning/partition/mips.xml +++ /dev/null @@ -1,17 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 35613 --> - - <sect2 arch="mips"><title>Dělení na &arch-title;</title> -<para> - -Aby se na počítačích SGI zavedl systém, musí být přítomen SGI -disk label. Můžete ho vytvořit z expertního menu programu fdisk. Při -tom se vytvoří <quote>volume header</quote> (oblast číslo 9), která by -měla mít velikost alespoň 3MB. Pokud experimentujete s více jádry, je -lepší použít velikost alespoň 10MB. Jestliže je oblast -<quote>volumeheader</quote> příliš malá, můžete ji jednoduše smazat -a znovu přidat s novou velikostí. Tato oblast musí vždy začínat na -sektoru 0. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml deleted file mode 100644 index f4778b706..000000000 --- a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,55 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64829 --> - - <sect2 arch="powerpc"> - <title>Dělení disku na novějších Macintoshích</title> -<para> - -Pokud instalujete na <quote>Newworld</quote> PowerMac, musíte pro -zavaděč vytvořit speciální zaváděcí oblast. Tato oblast by měla být -typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti nejméně 819200 -bajtů. Pokud oblast nebude mít požadovaný typ, nebudete schopni -zavádět systém z pevného disku. Tuto oblast vytvoříte buď -v <command>partman</command>u tak, že vytvoříte oblast a přiřadíte jí -typ použití <quote>Zaváděcí oblast NewWorld</quote>, nebo -v <command>mac-fdisk</command>u příkazem <userinput>b</userinput>. - -</para><para> - -Tím, že přiřadíte zaváděcí oblasti speciální typ, předejdete -problémům s MacOS, který by jinak oblast připojil a tím ji zničil, -protože tato obsahuje speciální modifikace pro OpenFirmware. -Modifikace jsou nutné pro automatický start z oblasti. - -</para><para> - -Celá zaváděcí oblast je vytvořená pro tři malé soubory: program -<command>yaboot</command>, jeho konfigurační soubor -<filename>yaboot.conf</filename> a první část zavaděče OpenFirmware -— <command>ofboot.b</command>. Tato oblast se nemusí a neměla by -se připojovat do souborového systému, natož na ni kopírovat jádro nebo -něco podobného. Pro manipulaci s touto oblastí slouží utility -<command>ybin</command> a <command>mkofboot</command>. - -</para><para> - -Aby mohl OpenFirmware zavést &debian-gnu; automaticky, měla by se zaváděcí -oblast objevit před všemi ostatními oblastmi na disku, obzvláště před -zaváděcími oblastmi MacOS. To znamená, že zaváděcí oblast by měla být -první, kterou vytvoříte. Ovšem i když přidáte zaváděcí oblast později, -můžete použít program <command>mac-fdisk</command> a příkazem -<userinput>r</userinput> přeskládat tabulku oblastí tak, aby tato -oblast následovala hned po tabulce rozdělení disku (což je vždy první -oblast). Toto pořadí je logické, ne fyzické uspořádání na disku, ale o -to nám jde. - -</para><para> - -Apple disky totiž obsahují několik malých oblastí pro ovladače. Pokud -chcete mít na disku &debian; i MacOSX, musí tyto oblasti zůstat -zachovány včetně malé HFS oblasti (její minimální velikost je 800k). -To je proto, že MacOSX nabízí při každém zavádění inicializaci všech -disků, které nemají aktivní MacOS oblasti a oblasti s ovladači. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/sparc.xml b/cs/partitioning/partition/sparc.xml deleted file mode 100644 index 063d51e83..000000000 --- a/cs/partitioning/partition/sparc.xml +++ /dev/null @@ -1,31 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> - - <sect2 arch="sparc"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> -<para> - -Abyste mohli zavést systém, jediná možnost je vytvořit na zaváděcím -disku <quote>Sun disk label</quote>, protože OpenBoot PROM rozumí jedině tomuto -rozložení oblastí. Pro vytvoření <quote>Sun disk label</quote> se v -<command>fdisk</command>u používá klávesa <keycap>s</keycap>. - -</para><para> - -Dále si na &arch-title; discích dejte pozor, aby první oblast na -zaváděcím disku začínala na nultém cylindru. To znamená, že první -oblast bude obsahovat i tabulku oblastí a zaváděcí blok, které leží -v prvních dvou sektorech disku. V žádném případě -<emphasis>nesmíte</emphasis> na první oblast zaváděcího disku dávat -oblast pro virtuální paměť, protože tyto oblasti mažou prvních několik -sektorů z oblasti. Klidně zde můžete umístit oblasti Ext2 nebo UFS, -protože se zaváděcího bloku ani tabulky oblastí nedotknou. - -</para><para> - -Také se doporučuje, aby třetí oblast byla typu 5, což je <quote>Whole -disk</quote>. Tato oblast obsahuje celý disk (od prvního cylindru až k -poslednímu). Kromě toho, že je to zažitá konvence, tak tím pomůžete -zavaděči <command>SILO</command>. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partition/x86.xml b/cs/partitioning/partition/x86.xml deleted file mode 100644 index 7745270f5..000000000 --- a/cs/partitioning/partition/x86.xml +++ /dev/null @@ -1,77 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 66973 --> - - <sect2 arch="x86"><title>Dělení disku na &arch-title;</title> -<para> - -BIOS osobních počítačů obvykle přidává další omezení na rozdělení -disku. Je určeno, kolik můžete na disku připravit <quote>primárních</quote> a -<quote>logických</quote> oddílů. Starší BIOSy z let 1994-1998 dokáží zavést -systém jen z části disku. Informace na toto téma podávají dokumenty -<ulink url="&url-partition-howto;">Linux Partition HOWTO</ulink>, -zde uvádíme jen stručný přehled. - -</para><para> - -<quote>Primární</quote> oddíly jsou původní koncept rozdělení disku. Na disku -mohou být maximálně čtyři. Toto omezení překonávají oddíly -<quote>rozšířené</quote> a <quote>logické</quote>. Změníte-li primární oddíl na rozšířený, -můžete tento prostor využít k vytvoření libovolného počtu (max. 60) -logických částí. Na disku lze však vytvořit maximálně jeden rozšířený -oddíl. - -</para><para arch="linux-any"> - -Linux omezuje počet oddílů na disk takto: 255 oddílů pro disky SCSI -(3 primární a 252 logických) a 63 oddílů na discích IDE -(3 primární a 60 logických). Standardní &debian-gnu; nabízí na každém -disku pouze 20 zařízení pro oblasti, takže pokud chcete využívat -oblasti s číslem větším než 20, musíte odpovídající zařízení vytvořit -ručně. - -</para><para> - -Jestliže máte velký IDE disk na kterém nepoužíváte ani LBA adresování, -ani překládací ovladač od výrobce, pak musíte umístit zaváděcí oddíl -(obsahující jádro) do prvních 1024 cylindrů na disku (obvykle prvních -524 megabajtů). - -</para><para> - -Toto omezení neplatí pro novější BIOSy (podle výrobce 1995-98), -které podporují <quote>Enhanced Disk Drive Support Specification</quote>. -Lilo, linuxový zavaděč, i alternativní zavaděč -<command>mbr</command> musí použít BIOS pro načtení jádra z disku do -operační paměti. Jestliže jsou v BIOSu přítomna rozšíření pro přístup -k velkým diskům (přes přerušení 0x13), pak budou použita. V opačném -případě je použito původní rozhraní pro přístup k diskům, které -bohužel neumí adresovat oblasti nad 1023. cylindrem. -Avšak v okamžiku, kdy je &arch-kernel; zaveden, už nezáleží na omezeních -BIOSu, protože &arch-kernel; k přístupu na disky BIOS nepoužívá. - -</para><para> - -Pokud máte velký disk, možná budete chtít využít techniku překladu -cylindrů, kterou můžete zapnout v BIOSu (jako třeba LBA <quote>Logical -Block Addressing</quote> nebo CHS <quote>Large</quote> módy). -Více informací ohledně velkých disků najdete v -<ulink url="&url-large-disk-howto;">Large Disk HOWTO</ulink>. -Pokud používáte techniku překladu cylindrů a BIOS nepodporuje -rozšíření pro přístup k velkým diskům, pak se vaše zaváděcí oblast -musí vlézt do <emphasis>přeloženého</emphasis> ekvivalentu -1024. cylindru. - -</para><para> - -Pro splnění těchto požadavků doporučujeme vytvořit malou oblast -na začátku disku (25-50MB by mělo stačit), která se použije jako -zaváděcí. Ostatní oblasti je pak možné vytvořit kdekoliv ve zbylém -místu. Zaváděcí oblast <emphasis>musí</emphasis> být připojena jako -<filename>/boot</filename>, protože v tomto adresáři se uchovávají -jádra. -Takovéto nastavení bude fungovat na libovolném počítači, bez ohledu -na to, zda používá nebo nepoužívá LBA, CHS nebo zda podporuje -rozšíření pro přístup k velkým diskům. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/partitioning/partitioning.xml b/cs/partitioning/partitioning.xml deleted file mode 100644 index 754a7cf35..000000000 --- a/cs/partitioning/partitioning.xml +++ /dev/null @@ -1,13 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - -<appendix id="partitioning"> -<title>Poznámky k rozdělování disku</title> - -&sizing.xml; -&tree.xml; -&schemes.xml; -&device-names.xml; -&partition-programs.xml; - -</appendix> diff --git a/cs/partitioning/schemes.xml b/cs/partitioning/schemes.xml deleted file mode 100644 index ecef7ba7b..000000000 --- a/cs/partitioning/schemes.xml +++ /dev/null @@ -1,78 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69755 --> - - <sect1> - <title>Doporučené rozdělení disku</title> -<para> - -Pro nové uživatele, domácí počítače a jiné jednouživatelské stanice je -asi nejjednodušší použít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu -pro virtuální paměť). Pokud bude některá oblast větší než 6 GB, -použijte raději jiný souborový systém než standardní ext2 (např. ext3). -Oblasti se souborovým systémem ext2 se totiž musí pravidelně -kontrolovat, což může u větších oblastí trvat poměrně dlouho a -prodlužuje se tím náběh systému. - -</para><para> - -Jak jsme řekli dříve, pro víceuživatelské systémy je lepší použít pro -<filename>/var</filename>, <filename>/tmp</filename> -a <filename>/home</filename> samostatné oblasti. - -</para><para> - -Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí -distribuce, může se vám hodit samostatný oddíl pro -<filename>/usr/local</filename>. Na počítači, který slouží jako -poštovní server, má smysl vytvořit svazek pro -<filename>/var/mail</filename>. Někdy je také dobré oddělit adresář -<filename>/tmp</filename> na samostatný oddíl s kapacitou 20 až 50MB. -Na serveru s více uživateli je výhodné vymezit velký oddíl pro -domovské adresáře (<filename>/home</filename>). -Obecně ale platí, že rozdělení disku se liší počítač od počítače a -záleží na tom, k čemu systém používáte. - -</para><para> - -Při instalaci komplikovanějšího systému (serveru) se podívejte -do <ulink url="&url-multidisk-howto;">Multi -Disk HOWTO</ulink> na podrobnější informace. Tento odkaz může být -zajímavý rovněž pro zprostředkovatele připojení k Internetu. - -</para><para> - -Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální paměť. Názory systémových -administrátorů jsou různé. Jedna (dobrá) zkušenost říká, že je dobré -mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně -než 16MB (To už je skoro lepší odkládací prostor nepoužívat vůbec). -Samozřejmě že existují výjimky — budete-li řešit soustavu -10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak -gigabajt odkládacího prostoru. - -</para><para> - -Na některých 32-bitových architekturách (m68k a PowerPC) -využije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takže není -důvod, proč překračovat tuto hranici. Máte-li větší nároky na -virtuální paměť, zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické -disky, a pokud možno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude -automaticky vyrovnávat zátěž mezi jednotlivé oblasti, což se projeví -ve zvýšení rychlosti. - -</para><para> - -Například starší domácí počítač může mít 32 MB paměti a 1,7 GB IDE -disk na zařízení <filename>/dev/sda</filename>. -Řekněme, že na <filename>/dev/sda1</filename> je oblast pro druhý -operační systém o velikosti 500 MB. Odkládací oddíl má 32 MB a je na -<filename>/dev/sda3</filename>. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na -<filename>/dev/sda2</filename> je kořenový svazek pro Linux. - -</para><para> - -Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na -<xref linkend="tasksel-size-list"/>. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/partitioning/sizing.xml b/cs/partitioning/sizing.xml deleted file mode 100644 index fb08c31b0..000000000 --- a/cs/partitioning/sizing.xml +++ /dev/null @@ -1,52 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="partition-sizing"> - <title>Počet a velikost oblastí</title> -<para> - -Jako úplné minimum potřebuje GNU/&arch-kernel; jeden diskový oddíl. Tento -oddíl je využit pro operační systém, programy a uživatelská data. -Většina uživatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku -pro virtuální paměť (swap). Tento oddíl slouží operačnímu systému jako -odkládací prostor. Vydělení <quote>swap</quote> oblasti umožní efektivnější -využití disku jako virtuální paměti. Je rovněž možné pro tento účel -využít obyčejný soubor, ale není to doporučené řešení. - -</para><para> - -Většina uživatelů vyčlení pro GNU/&arch-kernel; více než jeden oddíl na disku. -Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poškození -souborového systému, většinou se to týká pouze jednoho oddílu, takže -potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můžete -uvážit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní -komponenty systému. Jestliže dojde poškození nějakého dalšího oddílu, -budete stále schopni spustit GNU/&arch-kernel; a provést nápravu, což vám může -ušetřit novou instalaci systému. - -</para><para> - -Druhý důvod je obyčejně závažnější při produkčním nasazení. -Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat -diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuživatelskými právy, -může zaplnit celý disk a naruší tak chod systému, poněvadž &arch-kernel; -potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci může dojít i z -vnějších příčin, například se stanete obětí spamu a nevyžádané e-maily -vám lehce zaplní celý disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze -před podobnými problémy uchránit. Pokud třeba vydělíte pro -<filename>/var/mail</filename> samostatnou oblast, bude systém -fungovat, i když bude zahlcen nevyžádanou poštou. - -</para><para> - -Jedinou nevýhodou při používání více diskových oddílů je, že je -obtížné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliže -vytvoříte některý oddíl příliš malý, budete muset systém instalovat -znovu, a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehož -velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně -velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal využít -jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze -oknem? - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/partitioning/tree.xml b/cs/partitioning/tree.xml deleted file mode 100644 index 00017fbe6..000000000 --- a/cs/partitioning/tree.xml +++ /dev/null @@ -1,158 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69849 --> - - <sect1 id="directory-tree"> - <title>Strom adresářů</title> -<para> - -&debian-gnu; dodržuje standard pro pojmenování souborů a adresářů -(<ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy Standard</ulink>), -což zaručuje, že uživatelé či programy mohou odhadnout umístění -souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem -<filename>/</filename> a na všech &debian;ích systémech obsahuje tyto -adresáře: - -<informaltable> -<tgroup cols="2"> -<thead> -<row> - <entry>Adresář</entry><entry>Obsah</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry><filename>bin</filename></entry> - <entry>Důležité programy</entry> -</row><row> - <entry><filename>boot</filename></entry> - <entry>Statické soubory zavaděče</entry> -</row><row> - <entry><filename>dev</filename></entry> - <entry>Soubory zařízení</entry> -</row><row> - <entry><filename>etc</filename></entry> - <entry>Konfigurační soubory závislé na systému</entry> -</row><row> - <entry><filename>home</filename></entry> - <entry>Domovské adresáře uživatelů</entry> -</row><row> - <entry><filename>lib</filename></entry> - <entry>Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra</entry> -</row><row> - <entry><filename>media</filename></entry> - <entry>Obsahuje přípojné body pro výměnná média</entry> -</row><row> - <entry><filename>mnt</filename></entry> - <entry>Místo pro dočasné připojování souborových systémů</entry> -</row><row> - <entry><filename>proc</filename></entry> - <entry>Virtuální adresář obsahující systémové informace</entry> -</row><row> - <entry><filename>root</filename></entry> - <entry>Domovský adresář správce systému</entry> -</row><row> - <entry><filename>run</filename></entry> - <entry>Proměnlivá data platná po dobu běhu systému</entry> -</row><row> - <entry><filename>sbin</filename></entry> - <entry>Důležité systémové programy</entry> -</row><row> - <entry><filename>srv</filename></entry> - <entry>Data nabízená systémem</entry> -</row><row> - <entry><filename>sys</filename></entry> - <entry>Virtuální adresář pro systémové informace</entry> -</row><row> - <entry><filename>tmp</filename></entry> - <entry>Dočasné soubory</entry> -</row><row> - <entry><filename>usr</filename></entry> - <entry>Druhá úroveň hierarchie</entry> -</row><row> - <entry><filename>var</filename></entry> - <entry>Proměnlivá data</entry> -</row><row> - <entry><filename>opt</filename></entry> - <entry>Softwarové balíky třetích stran</entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> -</para> - -<para> - -Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku -na oblasti. Berte prosím na vědomí, že využití disku se velmi liší -podle způsobu používání systému a proto jsou následující doporučení -pouze obecné a měly by sloužit jen jako možný základ pro dělení disku. - -</para> -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>/</filename>: kořenový adresář musí vždy fyzicky obsahovat -adresáře <filename>/etc</filename>, <filename>/bin</filename>, -<filename>/sbin</filename>, <filename>/lib</filename> a -<filename>/dev</filename>, protože jinak byste nemohli zavést systém. -Typicky je potřeba &root-system-size-min;–&root-system-size-max; MB, -ale v konkrétních podmínkách se požadavky mohou lišit. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/usr</filename>: obsahuje všechny uživatelské programy -(<filename>/usr/bin</filename>), knihovny -(<filename>/usr/lib</filename>), dokumentaci -(<filename>/usr/share/doc</filename>), atd. -Protože tato část souborového systému spotřebuje nejvíce místa, měli -byste jí na disku poskytnout alespoň 600–750 MB. Pokud budete instalovat -hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři vyhradit ještě více -místa. Velkoryse pojatá instalace pracovní stanice nebo serveru může -klidně zabrat i 5–6 GB. - -</para><para> - -V současnosti se doporučuje mít adresář <filename>/usr</filename> -umístěn přímo na kořenové oblasti, jelikož zavádění systému -s <filename>/usr</filename> na samostatné oblasti je stále obtížnější -a jednou přestane být podporováno. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/var</filename>: v tomto adresáři budou uložena všechna -proměnlivá data jako příspěvky news, e-maily, webové stránky, -vyrovnávací paměť pro balíčkovací software, atd. Velikost tohoto -adresáře velmi závisí na způsobu používání vašeho počítače, ale pro -většinu lidí bude velikost dána režijními náklady správce balíčků. -Pokud se chystáte nainstalovat najednou vše, co &debian; nabízí, mělo by -stačit pro <filename>/var</filename> vyhradit dva až tři gigabajty. -V případě, že budete instalovat systém po částech (nejprve služby a -utility, potom textové záležitosti, následně X, ...), bude stačit 300 -až 500 megabajtů. Jestliže je vaší prioritou volné místo na disku a -neplánujete žádné velké aktualizace systému, lze vyjít se 30 až 40 -megabajty. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/tmp</filename>: sem programy většinou zapisují dočasná data. -Obvykle by mělo stačit 40–100 MB. Některé aplikace — včetně -nadstaveb archivačních programů, authoringových CD/DVD nástrojů -a multimediálních programů — mohou <filename>/tmp</filename> -využívat pro uložení celých obrazů. Plánujete-li využívat takovéto -programy, měli byste dostupné místo příslušně zvýšit. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/home</filename>: každý uživatel si bude ukládat data do -svého podadresáře v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik -uživatelů bude systém používat a jaké soubory se v jejich adresářích -budou uchovávat. Pro každého uživatele byste měli počítat alespoň -100 MB místa, ale opět závisí na konkrétní situaci. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - - </sect1> diff --git a/cs/post-install/further-reading.xml b/cs/post-install/further-reading.xml deleted file mode 100644 index 458113c6b..000000000 --- a/cs/post-install/further-reading.xml +++ /dev/null @@ -1,48 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="further-reading"><title>Další dokumentace</title> -<para> - -Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve kombinaci -<userinput>man <replaceable>program</replaceable></userinput> a -<userinput>info <replaceable>program</replaceable></userinput>. - -</para><para> - -Užitečné informace najdete v adresáři -<filename>/usr/share/doc</filename>, obzvláště v podadresářích -<filename>/usr/share/doc/HOWTO</filename> a -<filename>/usr/share/doc/FAQ</filename>. Pokud chcete nahlásit chybu, -přečtěte si soubory <filename>/usr/share/doc/debian/bug*</filename>. -Úpravy, které vývojáři provedli v distribuovaných programech, jsou -zdokumentovány v souborech -<filename>/usr/share/doc/(název balíčku)/README.Debian</filename>. - -</para><para> - -<ulink url="http://www.debian.org/">Webové stránky Debianu</ulink> -sdružují ohromné množství informací. V první řadě se podívejte -do <ulink url="http://www.debian.org/doc/FAQ/">Debian GNU/Linux -FAQ</ulink> a <ulink -url="http://www.debian.org/doc/user-manuals#quick-reference">Debian -Reference</ulink>. Seznam další dokumentace vztahující se k &debian;u -naleznete na stránkách <ulink -url="http://www.debian.org/doc/ddp">Debian Documentation -Project</ulink>. Ohromné množství informací obsahuje také <ulink -url="http://lists.debian.org/">archiv debianích -diskusních listů</ulink>. Komunita okolo &debian;u si navzájem pomáhá -(uživatelé uživatelům), takže pokud se chcete přihlásit k některému z -&debian;ích diskusních listů, podívejte se na stránku -<ulink url="http://www.debian.org/MailingLists/subscribe"> -přihlášení do diskusních listů</ulink>. - -</para><para arch="linux-any"> - -Základním zdrojem informací o Linuxu je -<ulink url="http://www.tldp.org/">Linux Documentation Project</ulink>, -kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na to) a odkazy na další -dokumenty o jednotlivých částech systému GNU/Linux. - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/post-install/kernel-baking.xml b/cs/post-install/kernel-baking.xml deleted file mode 100644 index 2d73c5314..000000000 --- a/cs/post-install/kernel-baking.xml +++ /dev/null @@ -1,169 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69949 --> - - <sect1 arch="linux-any" id="kernel-baking"><title>Kompilace nového jádra</title> -<para> - -Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o -nutnost, poněvadž jádro dodávané s &debian;em funguje ve většině -počítačů. V &debian;u také bývají dostupná alternativní jádra, která -mohou odpovídat vašemu hardwaru lépe než jádro výchozí, takže byste se -na ně určitě měli podívat. Nicméně nové jádro může být užitečné -v následujících situacích: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Potřebujete vyřešit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky -hardwaru, které dodávané jádro nezvládne. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou službu -(např. podporu vysoké paměti). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Chcete menší jádro bez ovladačů, které nepoužíváte. Urychlíte start -systému a ušetříte paměť. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Chcete monolitické jádro místo modulárního. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Chcete jádro z vývojové řady. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Chcete se o jádře dozvědět něco víc. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para> - - <sect2><title>Správa jader</title> -<para> - -Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek. - -</para><para> - -Doporučený způsob kompilace jádra v &debian;u vyžaduje tyto balíky: -<classname>fakeroot</classname>, <classname>kernel-package</classname>, -<classname>linux-source-2.6</classname> a další, které -již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru -<filename>/usr/share/doc/kernel-package/README.gz</filename>). - -</para><para> - -Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček, a jestliže -používáte nestandardní moduly, taktéž z nich vyrobí aktuální balíčky. -Při instalaci balíčku se do adresáře <filename>/boot</filename> uloží -pěkně pohromadě jádro, mapa symbolů <filename>System.map</filename> a -aktuální konfigurace. - -</para><para> - -Jádro <emphasis>nemusíte</emphasis> připravovat touto cestou, ale -domníváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces -zjednoduší a je také bezpečnější. Místo balíku -<classname>linux-source-2.6</classname> -si klidně můžete stáhnout poslední zdrojové texty jádra přímo od -Linuse. - -</para><para> - -Popis balíku <classname>kernel-package</classname> se nachází v -adresáři <filename>/usr/share/doc/kernel-package</filename>. -V následujících odstavcích najdete jen stručný úvod k jeho použití. - -</para><para> - -V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze -&kernelversion; uložíte někam do svého domovského adresáře.<footnote> - -<para> - -Existují i jiná místa, kam můžete zdrojové texty jádra rozbalit, ale -použitá možnost je nejjednodušší a nevyžaduje žádná speciální práva. - -</para></footnote> - -Přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra -(<userinput>cd <replaceable>~/build</replaceable></userinput>), -rozbalte archiv (<userinput>tar xf -/usr/src/linux-source-&kernelversion;.tar.xz</userinput>) a vejděte -do vzniklého adresáře (<userinput>cd -linux-source-&kernelversion;/</userinput>). - -</para><para> - -V prostředí X11 nakonfigurujte jádro příkazem <userinput>make -xconfig</userinput>, nebo v terminálu příkazem <userinput>make -menuconfig</userinput> (musíte mít nainstalovaný balíček -<classname>ncurses-dev</classname>). Pročtěte si nápovědu a pozorně -vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete -vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým -nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na -přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout <quote>Kernel -module loader</quote> (tj. automatické vkládání modulů) v sekci -<quote>Loadable module support</quote>, které přednastavené nebývá, -avšak &debian; tuto službu předpokládá. - -</para><para> - -Příkazem <userinput>make-kpkg clean</userinput> pročistíte strom -zdrojových textů a vynulujete předchozí nastavení balíku -<classname>kernel-package</classname>. - -</para><para> - -Kompilaci jádra provedete příkazem <userinput>fakeroot -make-kpkg --initrd --revision=<replaceable>1.0.moje</replaceable> -kernel_image</userinput>. Číslo verze <quote>1.0.moje</quote> si -můžete zvolit podle vlastní úvahy, slouží pouze k vaší orientaci -v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleží na -výpočetním výkonu vašeho počítače. - -</para><para> - -Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako -root napište <userinput>dpkg -i -../&kernelpackage;-&kernelversion;-<replaceable>podarchitektura</replaceable>_1.0.moje_&architecture;.deb</userinput>. -<replaceable>podarchitektura</replaceable> je volitelné upřesnění -architektury, <phrase arch="x86"> např. <quote>686</quote>, -</phrase> které jste zadali při konfiguraci -jádra. <userinput>dpkg -i</userinput> nainstaluje jádro spolu -s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory -<filename>System.map</filename>, který je užitečný při dohledávání -problémů v jádře, a <filename>/boot/config-&kernelversion;</filename> -obsahující konfigurační soubor jádra. Balík s jádrem je dostatečně -chytrý, takže během instalace upraví zavaděč tak, aby implicitně -používal nové jádro. Pokud jste vytvořili balík s moduly (třeba PCMCIA -nebo lm-sensors), je nanejvýš vhodné ho také nainstalovat. - -</para><para> - -Nyní je čas spustit systém s novým jádrem. Projděte si chybové hlášky, -které se mohly při instalaci jádra vyskytnout, a pokud vše vypadá -dobře, restartujte příkazem <userinput>shutdown -r now</userinput>. - -</para><para> - -Více informací o debianích jádrech a o kompilaci jader si můžete -přečíst v <ulink -url="&url-kernel-handbook;">Debian Linux Kernel Handbook</ulink>. -Popis balíku <classname>kernel-package</classname> najdete v adresáři -<filename>/usr/share/doc/kernel-package</filename>. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/post-install/mail-setup.xml b/cs/post-install/mail-setup.xml deleted file mode 100644 index 003b75397..000000000 --- a/cs/post-install/mail-setup.xml +++ /dev/null @@ -1,255 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70803 --> - - <sect1 id="mail-setup"> - <title>Nastavení poštovního systému</title> - -<para> - -V dnešní době je elektronická pošta důležitou součástí našich životů. -Protože existuje spousty způsobů, jak poštu nastavit, a protože na ni -spoléhají některé nástroje, zkusíme zde pokrýt alespoň základy. - -</para><para> - -Poštovní systém se skládá ze tří částí. Uživateli nejbližší je -klientský program (MUA), jenž uživatel používá pro čtení a psaní -pošty. Dále je zde poštovní server (MTA), který se stará o přenos -pošty mezi různými počítači. A na závěr je zde doručovací agent (MDA), -který se stará o doručení pošty do uživatelovy schránky. Tyto tři -funkce mohou vykonávat samostatné programy, nebo mohou být sloučeny do -dvou, případně jediného programu. - -</para><para> - -Na unixových systémech je historicky velmi populární MUA -<command>mutt</command> a jako většina tradičních programů je -textový. Jako MTA se často používá <command>exim</command> nebo -<command>sendmail</command> a funkci MDA vykonává -<command>procmail</command> nebo <command>maildrop</command>. - -</para><para> - -S rostoucí popularitou grafických desktopových prostředí se začíná -používat více grafických poštovních klientů jako -<command>evolution</command> pro prostředí GNOME, -<command>kmail</command> pro prostředí KDE, nebo multiplatformní -<command>thunderbird</command>. Tyto programy kombinují funkce MUA, MTA a -MDA dohromady, ale mohou být — a často jsou — používány v -kombinaci s tradičními unixovými nástroji. - -</para> - - <sect2 id="mail-default"> - <title>Výchozí nastavení pošty</title> -<para> - -I když plánujete používat grafický poštovní program typu vše v jednom, -je důležité, aby byl nainstalován i tradiční MTA/MDA. Důvodem jsou -různé nástroje<footnote><para> - -<command>cron</command>, <command>quota</command>, -<command>logcheck</command>, <command>aide</command>, … - -</para></footnote>, které mohou elektronickou poštou zasílat správci -a/nebo uživatelům důležitá upozornění. - -</para><para> - -K těmto účelům se při standardní instalaci (pokud jste nezrušili -výběr úlohy <quote>standardní</quote>) nainstalují balíky -<classname>exim4</classname> a <classname>mutt</classname>. -<command>exim4</command> kombinuje MTA a MDA, je relativně malý, -jednoduchý na pochopení a zároveň je dostatečně pružný, aby vyhověl i -náročnějším požadavkům. Ve výchozí konfiguraci je nastaven tak, aby -zpracovával pouze lokální poštu (tj. tu, která vznikla na tomto -systému) a veškeré zprávy adresované systémovému správci (účet root) -posílal na účet běžného uživatele, který byl vytvořen během -instalace<footnote><para> - -Přeposílání pošty uživatele root na účet běžného uživatele se -nastavuje v souboru <filename>/etc/aliases</filename>. Jestliže jste -během instalace přeskočili vytvoření běžného uživatele, pak bude pošta -samozřejmě doručována přímo uživateli root. - -</para></footnote>. - -</para><para> - -Pošta je při doručení přidána do souboru -<filename>/var/mail/<replaceable>jmeno_uctu</replaceable></filename>. -Tuto poštu můžete číst například programem <command>mutt</command>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="mail-outgoing"> - <title>Odesílání pošty mimo systém</title> -<para> - -Jak bylo zmíněno dříve, po základní instalaci &debian;u umí systém -zpracovávat pouze poštu pocházející ze stejného počítače. Odesílání -nebo přijímání pošty z jiných systémů není nastaveno. - -</para><para> - -Chcete-li, aby <classname>exim4</classname> zpracovával i externí -poštu, podívejte se na následující podkapitolu, kde naleznete základní -možnosti. Nezapomeňte pak otestovat, zda odesílání a přijímání pošty -funguje bez problému. - -</para><para> - -Jestliže plánujete používat grafický poštovní program ve spojení s -poštovním serverem vašeho poskytovatele Internetu nebo s poštovním -serverem vaší firmy, není důvod, abyste nastavovali -<classname>exim4</classname>. Stačí nastavit grafický poštovní klient, -aby používal pro přijímání a odesílání správné poštovní servery -(konkrétní nastavení spadá mimo rozsah této příručky). - -</para><para> - -I při použití grafického poštovního klienta a externího poštovního -serveru je někdy potřeba nastavit některé konkrétní programu pro -posílání pošty mimo systém. Jedním z takových programů je nástroj -<command>reportbug</command>, který zajišťuje odesílání hlášení o -chybách v &debian;ích balících. Ve výchozím nastavení očekává, že bude -pro odesílání chybových hlášení používat <classname>exim4</classname>. - -</para><para> - -Abyste <command>reportbug</command> přemluvili, aby používal externí -poštovní server, spusťte příkaz <command>reportbug ---configure</command> a na otázku, zda je MTA dostupný, odpovězte -<quote>ne</quote>. Poté budete dotázáni na SMTP server, který se má -používat pro odesílání chybových hlášení. Sem vyplňte stejné jméno -nebo IP adresu, jakou jste zadali v konfiguraci grafického poštovního -klienta. - -</para> - </sect2> - - <sect2 id="config-mta"> - <title>Nastavení poštovního serveru Exim4</title> -<para> - -V případě, že na svém systému chcete zpracovávat i externí poštu, -musíte změnit nastavení balíku <classname>exim4</classname><footnote> -<para> - -Samozřejmě vám nic nebrání <classname>exim4</classname> odstranit a -nahradit alternativním MTA/MDA. - -</para></footnote>: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure exim4-config</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Po zadání příkazu budete nejprve dotázáni, zda chcete rozdělit -konfiguraci do menších souborů. Pokud si nejste jisti, ponechte -výchozí možnost. - -</para><para> - -Další obrazovka vám nabídne několik typických scénářů použití. Vyberte -z nich ten, který nejvíce odpovídá zamýšlenému použití: - -</para> - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>internetový počítač</term> -<listitem><para> - -Váš systém je připojen k počítačové síti a pošta je odesílána/přijímána -přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni -několik základních údajů, jako je poštovní jméno nebo seznam domén, -pro které chcete přijímat nebo předávat poštu. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>odesílání pošty přes chytrý počítač</term> -<listitem><para> - -Podle tohoto scénáře je veškerá odchozí pošta posílána -<quote>chytrému</quote> počítači, který ji za vás rozešle. Chytrý -počítač také často ukládá vaši příchozí poštu, tudíž nemusíte být -neustále připojeni. To pak znamená, že poštu musíte číst na chytrém -počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu -<command>fetchmail</command>. - -</para><para> - -Chytrý počítač obvykle bývá poštovní server vašeho poskytovatele -připojení, což je obzvláště vhodné pro uživatele s vytáčeným -připojením. Jinak to může být třeba firemní poštovní server, nebo i -jiný počítač na vaší síti. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>odesílání pošty přes chytrý počítač; žádná lokální pošta</term> -<listitem><para> - -Tato volba je v podstatě shodná s předchozí, až na fakt, že systém -nebude zpracovávat poštu pro lokální poštovní doménu. Zpracovávat se -bude pouze pošta vzniklá na systému (např. pro systémového správce). - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>pouze lokální pošta</term> -<listitem><para> - -Systém není připojen k síti a pošta se rozesílá pouze mezi lokálními -uživateli. Tato volba je důrazně doporučena i když neplánujete -posílání žádných zpráv, protože různé systémové nástroje mohou -elektronickou poštou zasílat nejrůznější výstrahy a varování -(například oblíbené <quote>Překročili jste diskovou kvótu</quote>). -Tato volba je také vhodná pro nové uživatele, protože se neptá žádné -další otázky. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>žádné nastavení</term> -<listitem><para> - -Tuto možnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protože -dokud poštovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat -žádnou poštu a můžete tak přijít o důležité zprávy od systémových -programů. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -<para> - -Jestliže vám nevyhovuje žádný z nabízených scénářů, nebo pokud -potřebujete jemnější nastavení, budete muset ručně upravit -konfigurační soubory v adresáři <filename>/etc/exim4</filename>. -Další informace o <command>exim4</command> naleznete v adresáři -<filename>/usr/share/doc/exim4</filename>. - -</para><para> - -Mějte však na paměti, že pokud nemáte oficiální doménové jméno, tak -pošta odesílaná přímo do Internetu může být protistranou odmítnuta -jako ochrana proti spammerům. Preferováno je posílání pošty přes -poštovní server vašeho poskytovatele připojení. Chcete-li přesto -odesílat poštu přímo, možná bude dobré použít jinou adresu, než tu, -která byla vytvořena automaticky. S poštovním serverem Exim můžete -přidat nový záznam do <filename>/etc/email-addresses</filename>. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/post-install/new-to-unix.xml b/cs/post-install/new-to-unix.xml deleted file mode 100644 index 77f44a626..000000000 --- a/cs/post-install/new-to-unix.xml +++ /dev/null @@ -1,31 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - - <sect1 id="unix-intro"> - <title>První kroky se systémem UNIX</title> -<para> - -Jestliže se systémem Unix začínáte, měli byste si pořídit (a hlavně -přečíst) nějakou literaturu. Mnoho hodnotných informací naleznete -v <ulink url="&url-debian-reference;">Debian Reference</ulink>. -Za shlédnutí stojí také <ulink url="&url-unix-faq;">seznam unixových -FAQ</ulink>, který obsahuje spoustu usenetových dokumentů, jež mohou -sloužit jako pohled do historie. - -</para><para arch="linux-any"> - -Linux je jednou z implementací systému Unix. Na stránkách -<ulink url="&url-ldp;">Linux Documentation Project (LDP)</ulink> -je shromážděno obrovské množství elektronických knih a návodů HOWTO -týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat -lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků -<classname>doc-linux-html</classname> (HTML verze) nebo -<classname>doc-linux-text</classname> (ASCII verze). -Dokumenty se nainstalují do adresáře -<filename>/usr/share/doc/HOWTO</filename>. V balících jsou dostupné -rovněž překlady některých návodů. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/post-install/orientation.xml b/cs/post-install/orientation.xml deleted file mode 100644 index ec7cbe7e4..000000000 --- a/cs/post-install/orientation.xml +++ /dev/null @@ -1,121 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70188 --> - - <sect1 id="debian-orientation"><title>Orientace v &debian;u</title> -<para> - -&debian-gnu; se od ostatních distribucí mírně odlišuje. Proto i když -jste již s Linuxem nebo jiným unixovým systémem pracovali, pokud si -chcete udržet systém v pořádku, je třeba se seznámit s tím, jak -distribuce funguje. Tato kapitola vám pomůže se v &debian;u lépe -zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled. - -</para> - - <sect2><title>Balíčkovací systém &debian;u</title> -<para> - -Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software, protože -systém je z velké části spravován právě balíčkovacím systémem. -Jedná se o adresáře: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<filename>/usr</filename> (vyjma <filename>/usr/local</filename>) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/var</filename> (vyjma <filename>/var/local</filename>) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/bin</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/sbin</filename> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<filename>/lib</filename> - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -Do vyjmenovaných adresářů byste neměli zasahovat, protože byste mohli -narušit informace udržované balíčkovacím systémem a mohlo by to vést -až k nefunkčním aplikacím. -Například když nahradíte program <filename>/usr/bin/perl</filename>, -nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku -<classname>perl</classname> o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé -tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu <quote>hold</quote>. - -</para><para> - -Jedna z nejlepších instalačních metod je určitě apt. Můžete ji použít -z příkazové řádky programem <command>apt</command>, nebo v -celoobrazovkové textové aplikaci <application>aptitude</application>. -Apt vám dovolí sloučit všechny archivy (main, contrib a non-free), -takže můžete instalovat jak standardní, tak exportně omezené verze -balíčků. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Další software pro &debian;</title> -<para> - -I když máte po instalaci systému &debian; k dispozici oficiální -repositáře balíčků, je možné, že budete potřebovat software, který se -v nich nenachází. V takovém případě se můžete poohlédnout po dalších -více či méně oficiálních repositářích, které mohou daný software -obsahovat. Jeden komentovaný seznam repositářů naleznete Wiki stránce -<ulink url="&url-debian-wiki-software;">Dostupný software pro &debian; -(stabilní vydání)</ulink> - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Správa různých verzí programů</title> -<para> - -Pokud udržujete více verzí různých aplikací, bude vás zajímat -manuálová stránka příkazu <command>update-alternatives</command>. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Správa Cronu</title> -<para> - -Všechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být -v adresáři <filename>/etc</filename>, protože to jsou konfigurační -soubory. Pokud spouštíte administrátorské úlohy denně, týdně, nebo -měsíčně, umístěte je do -<filename>/etc/cron.{daily,weekly,monthly}</filename>. Spouštění -těchto úloh je řízeno souborem <filename>/etc/crontab</filename>. -Úlohy poběží postupně podle abecedního pořadí. - -</para><para> - -Jestliže však máte speciálnější požadavky (potřebujete úlohu spouštět -pod jiným uživatelem nebo chcete úlohu pouštět v určitém čase nebo -intervalu), můžete použít soubor <filename>/etc/crontab</filename>, -nebo ještě lépe <filename>/etc/cron.d/cokoliv</filename>. Tyto soubory -mají navíc pole pro jméno uživatele, pod kterým se má úloha spustit. - -</para><para> - -V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky -rozpozná a začne používat — není potřeba spouštět žádný příkaz. -Další informace jsou v cron(8), crontab(5) a -<filename>/usr/share/doc/cron/README.Debian</filename>. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/post-install/post-install.xml b/cs/post-install/post-install.xml deleted file mode 100644 index 7bff653ad..000000000 --- a/cs/post-install/post-install.xml +++ /dev/null @@ -1,15 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 43623 --> - -<chapter id="post-install"> - <title>Co dál?</title> - -&shutdown.xml; -&new-to-unix.xml; -&orientation.xml; -&further-reading.xml; -&mail-setup.xml; -&kernel-baking.xml; -&rescue.xml; - -</chapter> diff --git a/cs/post-install/rescue.xml b/cs/post-install/rescue.xml deleted file mode 100644 index 6020f60c6..000000000 --- a/cs/post-install/rescue.xml +++ /dev/null @@ -1,72 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69754 --> - - <sect1 id="rescue"> - <title>Obnovení poškozeného systému</title> -<para> - -Občas se věci pokazí a pečlivě instalovaný systém najednou nejde -zavést. Možná se při změně porušil zavaděč, možná není funkční nově -instalované jádro, nebo možná kosmické záření zasáhlo váš disk -a v <filename>/sbin/init</filename> změnilo nějaký bit. Pomineme-li -příčinu toho, proč je váš systém pokažen, budete potřebovat funkční -systém, ze kterého můžete věci opravit. Jednou z možností je záchranný -režim instalačního systému. - -</para><para> - -Pro spuštění záchranného režimu vyberte ze zaváděcího menu položku -<userinput>rescue</userinput>, na výzvu <prompt>boot:</prompt> zadejte -<userinput>rescue</userinput>, nebo použijte běžnou instalační metodu -se zaváděcím parametrem -<userinput>rescue/enable=true</userinput>. Nejprve se zobrazí několik -prvních obrazovek z instalace, pouze v rohu obrazovky bude poznámka, -že se jedná o záchranný režim. Nepanikařte, váš stávající systém -nebude přepsán. Záchranný režim jednoduše z instalačního systému -využije možnost automatického rozpoznání hardwaru, aby zajistil, že -budete mít při opravách přístup k vašim diskům, síťovým kartám, -a podobným užitečným zařízením. - -</para><para> - -Namísto nástroje pro dělení disků by se vám měl zobrazit seznam -nalezených oblastí s pobídkou, abyste jednu z oblastí vybrali. Obvykle -byste měli vybrat oblast, na které se nachází kořenový souborový -systém, jež chcete opravit. Kromě běžných <quote>fyzických</quote> -oblastí můžete samozřejmě vybírat i oblasti <quote>virtuální</quote> -ležící na softwarovém RAIDu nebo LVM. - -</para><para> - -Pokud to bude jen trochu možné, instalátor vám nyní nabídne příkazový -řádek ve vybraném souborovém systému, který teď můžete použít pro -provedení nezbytných záchranných prací. - -<phrase arch="any-x86"> -Například potřebujete-li přeinstalovat zavaděč GRUB do hlavního -zaváděcího záznamu (MBR) prvního disku, můžete použít příkaz -<userinput>grub-install '(hd0)'</userinput>. -</phrase> - -</para><para> - -Pokud se nepodaří spustit použitelný příkazový řádek ve vybraném -kořenovém souborovém systému, je možné, že je souborový systém -porušen. V takovém případě se zobrazí dialog, který zobrazí varování -a nabídne spuštění příkazového řádku v prostředí instalačního systému. -V tomto prostředí se nenachází příliš nástrojů, ale k základní opravě -systému často bohatě postačí. Vybraný kořenový souborový systém bude -připojen do adresáře <filename>/target</filename>. - -</para><para> - -V obou případech se po ukončení shellu systém restartuje. - -</para><para> - -Na závěr mějte na paměti, že oprava poškozených systémů může být -obtížná a popis všech možností, které mohou nastat, je mimo rozsah -této příručky. Pokud máte problémy, obraťte se na specialistu. - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/post-install/shutdown.xml b/cs/post-install/shutdown.xml deleted file mode 100644 index 671bb1cc3..000000000 --- a/cs/post-install/shutdown.xml +++ /dev/null @@ -1,47 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70503 --> - - <sect1 id="shutdown"> - <title>Vypínání systému</title> - -<para> - -Běžící systém &debian-gnu; nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým -vytažením napájecí šňůry ze zásuvky. Pokud se operační systém nevypne -řízeně, mohou se soubory na disku ztratit nebo poškodit. Používáte-li -desktopové prostředí, obvykle se v menu vyskytuje položka -<quote>Odhlásit</quote>, která vám umožní systém vypnout (případně -restartovat). - -</para><para> - -Na konzoli můžete použít klávesovou kombinaci -<keycombo> - <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Alt</keycap> <keycap>Del</keycap> -</keycombo> -<phrase arch="powerpc"> nebo na Macintoshích -<keycombo> - <keycap>Control</keycap> <keycap>Shift</keycap> <keycap>Power</keycap> -</keycombo> -</phrase>. - -Pokud žádná z předchozích možností nefungovala, můžete se přihlásit -jako uživatel root a zadat příslušný příkaz ručně. - -Systém restartujete příkazem <command>reboot</command>, zastavíte -příkazem <command>halt</command> (bez vypnutí napájení) a zcela -vypnete příkazem <command>poweroff</command><footnote><para> - -S dřívějším init systémem SysV se příkaz <command>halt</command> -choval stejně jako <command>poweroff</command>, ale s init systémem -systemd (výchozí od &debian;u 8) se jejich chování změnilo. - -</para></footnote> nebo <command>shutdown -h now</command>. - -Nový init systém systemd nabízí podobné příkazy se stejnou -funkcionalitou, a sice <command>systemctl reboot</command>, -<command>systemctl halt</command> a <command>systemctl -poweroff</command>. - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/preface.xml b/cs/preface.xml deleted file mode 100644 index 76830eb56..000000000 --- a/cs/preface.xml +++ /dev/null @@ -1,36 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70434 --> - -<preface> - <title>Instalace systému &debian-gnu; &release; na - architektuře &architecture;</title> -<para> - -Jsme potěšeni, že jste se rozhodli vyzkoušet právě &debian;. Poznáte, že -je mezi distribucemi operačních systémů zcela výjimečný. &debian-gnu; -přináší kvalitní svobodný software z celého světa a spojuje jej do -koherentního celku. Věříme, že zjistíte, že i zde platí pravidlo -synergie: přínos softwaru v distribuci &debian; je mnohem vyšší než -celkový přínos samostatných programů. - -</para><para> - -Chápeme, že mnoho čtenářů bude chtít přeskočit tuto příručku a začít -rovnou s instalací (a instalační program se snaží, aby to bylo možné). -Pokud tedy nemáte čas číst celou instalační příručku, přečtěte si -alespoň krátký dokument nazvaný <quote>Jak na instalaci</quote>, který -vás provede základní instalací. Pro případ, že se něco pokazí, nebo -pro popis složitějších technik, v něm naleznete odkazy do této -instalační příručky. Krátký dokument se nalézá v <xref -linkend="installation-howto"/>. - -</para><para> - -Ve světle řečeného doufáme, že si naleznete čas přečíst většinu této -příručky, protože získáte nejen zajímavé informace, ale také budete -mít z instalace lepší zážitek. - -</para> -</preface> - - diff --git a/cs/preparing/backup.xml b/cs/preparing/backup.xml deleted file mode 100644 index 8656afd2f..000000000 --- a/cs/preparing/backup.xml +++ /dev/null @@ -1,30 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 67991 --> - - <sect1 id="backup"> - <title>Zálohujte si svá data!</title> -<para> - -Před instalací si vytvořte zálohu všech souborů, které máte na -disku, protože byste o ně při instalaci mohli přijít. -Je totiž velmi pravděpodobné, že budete muset přerozdělit pevný disk, -abyste si pro &debian-gnu; udělali místo. Při rozdělování disku byste vždy -měli počítat s tím, že můžete ztratit všechna data. Instalační -programy jsou docela spolehlivé a většina z nich je prověřená -lety používání, ale jedna chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. -I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi -a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýšlení mohou ušetřit hodiny -zbytečné práce. - -</para><para> - -Jestliže budete instalovat Linux na počítač, kde již máte jiný -operační systém, přesvědčete se, že máte po ruce média pro jeho -instalaci. Obvykle to není potřeba, ale zvlášť v případě, kdy byste se -chystali přerozdělit systémový disk, by se vám mohlo stát, že bude -nutné znovu nainstalovat zavaděč původního systému, nebo dokonce celý -systém. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/arm.xml b/cs/preparing/bios-setup/arm.xml deleted file mode 100644 index 2e3c04fb1..000000000 --- a/cs/preparing/bios-setup/arm.xml +++ /dev/null @@ -1,147 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70879 --> - - <sect2 arch="arm64" id="boot-dev-select-arm64"> - <title>Výběr zaváděcícho zařízení</title> -<para> - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm" id="arm-firmware-overview"> - <title>ARM firmware</title> -<para> - -Jak jsme již zmínili dříve, na systémech ARM bohužel neexistuje -standard pro systémový firmware a proto se různé systémy, které -nominálně používají stejný firmware, mohou chovat zcela odlišně. - -To pramení z faktu, že se ARM architektura používá hlavně v embeded -zařízeních, pro které výrobci vytváří vlastní upravené firmwary -a přidávají záplaty pro konkrétní zařízení. Výrobci bohužel často -zapomenou zaslat své úpravy zpět vývojářům původního firmwaru, takže -se jejich změny neobjeví v novějších verzích daného firmwaru. - -</para><para> - -Výsledkem je, že i nové systémy často používají firmware, který je -založený na nějaké prehistorické verzi firmwaru, kterou si výrobce -kdysi upravil, přičemž vývoj původního firmwaru mezitím pokračoval -a nyní nabízí nové vlastnosti, nebo v některých ohledech jiné chování. -Výrobci upravených firmwarů navíc nepojmenovávají integrovaná zařízení -konzistentně, takže i když se jedná o stejný základní firmware, je na -platformě ARM téměř nemožné poskytnout obecně platné informace. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="armhf-uboot-images"> - <title>Obrazy U-Bootu poskytované &debian;em</title> -<para> - -Na &armmp-uboot-img; poskytuje &debian; obrazy U-Bootu pro nejrůznější -armhf systémy, které umí nahrát U-Boot z SD karty. U-Boot je nabízen -ve dvou variantách: surové komponenty U-Bootu a předpřipravený obraz -pro jednoduché zapsání na SD kartu. Surové komponenty jsou zamýšleny -pro pokročilé uživatele, doporučenou cestou jsou předpřipravené obrazy -pro SD karty. Obrazy se jmenují -<literal><systém>.sdcard.img.gz</literal> a na SD kartu se dají -zapsat například tímto příkazem: - -<informalexample><screen> -<userinput>zcat <replaceable><systém></replaceable>.sdcard.img.gz > /dev/<replaceable>SD_KARTA</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Jako vždy, zkontrolujte si, zda zapisujete na správné zařízení, -protože tím smažete veškerý obsah daného zařízení! - -</para><para> - -Pokud pro svůj systém naleznete obraz U-Bootu jak u &debian;u, tak -u výrobce systému, doporučujeme použít verzi z &debian;u, jelikož tato -bývá novější a mívá více vlastností. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="arm" id="uboot-macsetting"> - <title>Nastavení ethernetové MAC adresy v U-Bootu</title> -<para> - -MAC adresa každého ethernetového rozhraní by měla být celosvětově -unikátní, resp. musí být unikátní minimálně v rámci dané ethernetové -broadcastovací domény. Výrobce si pro sebe obvykle alokuje blok MAC -adres z centrálně spravované zásoby (za což zaplatí nějaký poplatek) -a pak příslušně nakonfiguruje každé vyrobené zařízení tak, aby mělo -unikátní adresu. - -</para><para> - -V případě vývojářských desek se chce někdy výrobce vyhnout placení -poplatků a proto unikátní MAC adresu na ethernetové zařízení -nenastaví. V takových případech musí MAC adresu nastavit uživatel. -Některé ovladače síťových karet, když zjistí, že MAC adresa není -přiřazena, vygenerují náhodnou MAC adresu, která se může při každém -restartu měnit. Pro uživatele to pak vypadá, že síťování v zásadě -funguje, ale některé služby nemusí být zrovna spolehlivé, jako třeba -přiřazování semi-statických IP adres pomocí DHCP na základě MAC adresy. - -</para><para> - -Aby se předešlo konfliktům se stávajícími, oficiálně přiřazenými MAC -adresami, existuje blok adres, které je rezervován pro takzvaně -<quote>místně spravované</quote> adresy. Blok je definován hodnotou -dvou konkrétních bitů v prvním bajtu adresy. V praxi to znamená, že se -jako lokálně spravovaná adresa dá použít například libovolná adresa -začínající hexadecimálním <literal>ca</literal> (jako třeba -<literal>ca:ff:ee:12:34:56</literal>. - -</para><para> - -Na systémech používajících jako firmware U-Boot je ethernetová MAC -adresa umístěna v proměnné prostředí <literal>ethaddr</literal>. -Adresu můžete zkontrolovat v promptu U-Bootu příkazem -<command>printenv ethaddr</command> a nastavit příkazem -<command>setenv ethaddr <replaceable>ca:ff:ee:12:34:56</replaceable></command>. -Po nastavení proměnné můžete hodnotu trvale uložit příkazem -<command>saveenv</command>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm" id="uboot-relocation-issues"> - <title>Problémy s přesunem jádra/initrd/stromu zařízení v U-Bootu</title> -<para> - -Na některých systémech se starší verzí U-Bootu se mohou objevit -problémy s korektním přesunem linuxového jádra, úvodního ramdisku -a binárky se stromem zařízení během zavádění. Projevuje se to tak, že -U-Boot vypíše hlášku -<computeroutput>Starting kernel ...</computeroutput>, ale systém -dál zamrzne bez jakéhokoliv výstupu. Problém byl vyřešen v novějších -verzích U-Bootu, tj. od verze v2014.07 dále. - -</para><para> - -Problém se může projevit i v případě, že systém původně používal verzi -U-Bootu starší než v2014.07 a teprv následně byl aktualizován. -Aktualizace U-Bootu totiž obvykle nemění stávající proměnné prostředí -a oprava problému vyžaduje, aby se nastavila nová proměnná prostředí -<literal>bootm_size</literal>, což U-Boot provádí automaticky pouze -u nových instalací v čistém prostředí. Ručně tuto novou proměnnou -nastavíte v promptu U-Bootu příkazem -<command>env default bootm_size; saveenv</command>. - -</para><para> - -Jinou možností, jak obejít problém s přesunem, je v promptu U-Bootu -spustit příkaz - -<command>setenv fdt_high ffffffff; setenv initrd_high 0xffffffff; saveenv</command>, - -kterým zcela zakážete přesun úvodního ramdisku a binárky se stromem -zařízení. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml deleted file mode 100644 index 3b4ed8d89..000000000 --- a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml +++ /dev/null @@ -1,65 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70881 --> - - <sect2 arch="any-x86" id="bios-setup"> - <title>Vyvolání menu systému BIOS</title> - -<para> - -BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního -systému. Váš počítač patrně umožňuje vyvolání menu, ze kterého lze -BIOS nastavit. Vstup do BIOSu se liší od výrobce k výrobci, ale často -to bývá klávesou <keycap>Delete</keycap> nebo <keycap>F2</keycap> po -zapnutí počítače. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="any-x86" id="boot-dev-select-x86"> - <title>Výběr zaváděcího zařízení</title> - -<para> - -V systémech BIOS si obvykle můžete vybrat pořadí médií, na kterých se -bude hledat zaveditelný operační systém. V seznamu obvykle naleznete -interní pevné disky, CD/DVD mechaniky a bloková USB zařízení jako USB -klíčenky nebo externí USB disky. Často také nechybí zavádění ze sítě -pomocí PXE. - -</para><para> - -Dle zvolené instalační metody nastavte pořadí zařízení tak, aby se -jako první spustil instalační systém. - -</para><para> - -Často můžete použít zkratku a příslušné zaváděcí zařízení vybrat hned -po zapnutí počítače bez vstupování do BIOSu. Výhodou je, že na rozdíl -od nastavení v BIOSu, platí tato změna pouze pro tento jeden start -počítače. Nevýhoda je pak ta, že se klávesa pro vyvolání této nabídky -liší mezi systémy ještě více, než samotný vstup do BIOSu. Správnou -klávesu vám prozradí návod k základní desce, obvykle to bývá klávesa -<keycap>F12</keycap>, <keycap>F11</keycap> nebo <keycap>F8</keycap>. - -</para><para> - -Některé počítače mají bohužel chybové verze BIOSu a zavedení -instalačního systému z USB klíčenky nemusí fungovat, i když jste vše -nastavili správně. Někdy se dají počítače ošálit tím, že v BIOSu místo -<quote>USB harddisk</quote> nebo <quote>USB stick</quote> vyberete typ -zařízení <quote>USB ZIP</quote> nebo <quote>USB CDROM</quote>. -<phrase condition="isohybrid-supported"> -Změna na <quote>USB CDROM</quote> pomáhá obzvláště v případech, kdy na -USB klíčence používáte CD/DVD obraz typu isohybrid (viz <xref -linkend="usb-copy-isohybrid"/>).</phrase> - -</para><para> - -Jestliže se vám nepodaří přemluvit BIOS, aby zavedl instalaci přímo -z USB, můžete zkusit zavést instalaci z pevného disku (dle kapitoly -<xref linkend="boot-drive-files"/>) a v kroku, kdy bude instalační -systém hledat na pevném disku obraz instalačního CD, ho nasměrovat na -USB zařízení, na kterém bude tento obraz ležet. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml deleted file mode 100644 index e97704dfc..000000000 --- a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,320 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70293 --> - - <sect2 arch="powerpc" id="invoking-openfirmware"> - <title>Vyvolání OpenFirmwaru</title> -<para> - -Na systémech &arch-title; obvykle není třeba BIOS (nazývaný -OpenFirmware) nastavovat. PReP a CHRP jsou vybaveny OpenFirmwarem, -ale protože se bohužel způsob vyvolání liší u každého výrobce, budete -se muset podívat do dokumentace ke svému počítači. - -</para><para> - -Na &arch-title; Macintoshích vyvoláte OpenFirmware při zavádění -klávesami <keycombo><keycap>Command (čtyřlístek/Apple)</keycap> -<keycap>Option</keycap> <keycap>o</keycap> <keycap>f</keycap></keycombo>. -Klávesy se většinou začnou odchytávat po <quote>zvonku</quote>, ale -načasování se liší od modelu k modelu. -Více tipů má <ulink url="&url-netbsd-powerpc-faq;"></ulink>. - -</para><para> - -Prompt OpenFirmwaru vypadá takto: - -<informalexample><screen> -ok -0 > -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Na starších modelech &arch-title; Maců je standardní a někdy jediná -možnost komunikace OpenFirmwaru s uživatelem přes sériový (modemový) -port. Jestliže na některém z těchto strojů vyvoláte OpenFirmware, -uvidíte pouze černou obrazovku. V takovém případě musíte pro -komunikaci s OpenFirmwarem použít terminálový program na jiném -počítači připojeném přes sériový port. - -</para><para> - -OpenFirmware na béžových počítačích OldWorld G3 je ve verzích 2.0f1 -a 2.4 pokažený. Dokud se firmware nezazáplatuje, nebudou tyto stroje -schopny zavést systém z pevného disku. Záplata je obsažená v utilitě -<application>System Disk 2.3.1</application> a je dostupná na adrese -<ulink -url="ftp://ftp.apple.com/developer/macosxserver/utilities/SystemDisk2.3.1.smi.bin"></ulink>. -V MacOS utilitu rozbalte, spusťte a tlačítkem -<guibutton>Save</guibutton> uložte záplatu do nvram. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="ppc64el;powerpc" id="update-firmware"> - <title>Jak aktualizovat firmware na ppc64el</title> -<para> - -Jedná se o výtah z dokumentu -<ulink url="&url-ibm-powerkvm;">IBM PowerKVM on IBM POWER8</ulink>. - -</para><para> - -Open Power Abstraction Layer (OPAL) je systémový firmware na serverech -založených na procesorech POWER. - -</para><para> - -Někdy je vhodné aktualizovat firmware na novější verzi, což může -přinést nové vlastnosti nebo podporu dalších zařízení. - -</para><para> - -Před aktualizací se ujistěte, že jsou splněny následující podmínky: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Na počítači běží OS. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Máte .img soubor s OPALem verze, na kterou chcete aktualizovat. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Počítač není pod kontrolou HMC. - -</para></listitem> -</itemizedlist> -</para><para> - -Power Systems mají flash paměť rozdělenou na dvě části - trvalou -a dočasnou. Díky tomu můžete vyzkoušet aktualizaci firmwaru v dočasné -části a po otestování, že vše funguje, můžete provedené změny přenést -z dočasné do trvalé části paměti. - -</para><para> - -Aktualizaci OPALu provedete následovně: - -<orderedlist> -<listitem><para> - -Před aktualizací si uložte úroveň současného firmwaru. V systémovém -menu ASM klikněte na <guimenu>Service Aids</guimenu>, zvolte -<guimenuitem>Service Processor Command Line</guimenuitem> a spusťte -následující příkaz: - -<informalexample><screen> -<userinput>cupdcmd -f</userinput> -</screen></informalexample> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Stáhněte si .img soubor s firmwarem, na který chcete aktualizovat, -někam do souborového systému. Ohledně stažení souboru konzultujte -<ulink url="&url-ibm-fixcentral;">IBM Fix Central</ulink>. - -</para><para> - -Ověřte stažený obraz firmwaru následujícím příkazem a výstup si uložte. - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -v -f <replaceable>firmware.img</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Aktualizujte firmware příkazem - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -f <replaceable>firmware.img</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para><note><para> - - <itemizedlist> - <listitem><para> - - Příkaz restartuje systém, případná probíhající sezení budou ztracena. - - </para></listitem> - <listitem><para> - - Nerestartujte a nevypínejte systém, dokud znovu nenaběhne. - - </para></listitem> - </itemizedlist> - -</para></note></listitem> -<listitem><para> - -Ověřte verzi aktualizovaného firmware v dočasné části flash paměti -stejně jako v kroku 1. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Pokud je z nějakého důvodu potřeba vrátit aktualizaci zpět, můžete -tak učinit příkazem - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -r</userinput> -</screen></informalexample> - -Návrat je možný pouze v dočasné části flash paměti, takže byste měli -novou verzi firmwaru před zápisem do permanentní části důkladně -otestovat. - -</para><para> - -Novou verzi můžete zapsat do permanentní části paměti příkazem - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -c</userinput> -</screen></informalexample> - -</para></listitem> -</orderedlist> - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="ppc64el;powerpc"> - <title>Aktualizace firmwaru KVM hosta (SLOF)</title> -<para> - -Slimline Open Firmware (SLOF) je implementací standardu IEEE 1275 a dá -se použít jako firmware pro hosty na počítačích řady pSeries běžících -pod QEMU nebo KVM. - -</para><para> - -Balík <classname>qemu-slof</classname> je závislostí balíku -<classname>qemu-system-ppc</classname> (který též poskytuje virtuální -balík <classname>qemu-system-ppc64</classname>) a na systémech -založených na Debianu se dá nainstalovat pomocí -<command>apt</command>: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>apt install qemu-slof</userinput> -</screen></informalexample> - -SLOF se samozřejmě dá nainstalovat i na systémech používajících -balíčkovací systém RPM, jen je potřeba přidat správný repositář. -Zdrojový kód je dostupný na <ulink -url="http://github.com/leilihh/SLOF"></ulink>. - -</para><para> - -Při používání <command>qemu-system</command> si můžete volit mezi -různými SLOF tak, že při startu qemu za příkaz přidáte parametr -<userinput>-bios <replaceable>slof_soubor</replaceable></userinput>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="ppc64el"> - <title>Aktualizace hypervizoru PowerKVM</title> - - <sect3 arch="ppc64el"> - <title>Návod pro instalaci ze sítě</title> -<para> - -Budete potřebovat funkční DHCP/TFTP (BOOTP) server a webový server. -Po stažení obrazu -<filename>ibm-powerkvm-*-ppc64-service-*.iso</filename>, jej připojte -a rozbalte obsah do podadresáře v kořenovém www adresáři vašeho -webového serveru. - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>cd <replaceable>adresář-s-iso-souborem</replaceable></userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir ./iso</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>sudo mount -o loop ibm-powerkvm-*-ppc64-service-*.iso ./iso</userinput> -<prompt>#</prompt> <userinput>cp -a ./iso/* <replaceable>cesta-k-www-root</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -V podadresáři kořenového adresáře TFTP serveru -(např. <filename>/tftproot/powerkvm</filename>) vytvořte soubor -<filename>petitboot.conf</filename> s následujícím obsahem: - -<informalexample><screen> -label PowerKVM Automated Install -kernel http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/ppc/ppc64/vmlinuz -initrd http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/ppc/ppc64/initrd.img -append root=live:http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/LiveOS/squashfs.img repo=http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/packages rd.dm=0 rd.md=0 console=hvc0 console=tty0 -</screen></informalexample> - -Na začátek souboru <filename>dhcpd.conf</filename> přidejte nastavení: - -<informalexample><screen> -option conf-file code 209 = text; -</screen></informalexample> - -a dále vytvořte záznam: - -<informalexample><screen> -host <replaceable>váš-systém</replaceable> { - hardware ethernet <replaceable>mac-adresa-systému</replaceable>; - fixed-address <replaceable>ip-adresa-systému</replaceable>; - option host-name "<replaceable>jméno-systému</replaceable>"; - option conf-file "<replaceable>powerkvm/petitboot.conf</replaceable>"; - } -</screen></informalexample> - -Restartujte DHCP server, aby se načetlo nové nastavení. - -</para><para> - -Nastartujte počítač PowerLinux. - -</para><para> - -Petitboot by měl nabídnout následující volbu: - -<informalexample><screen> -"Power KVM Automated Install" -</screen></informalexample> - -Po jejím výběru by se měl automaticky objevit instalační systém. - -</para> - </sect3> - - <sect3 arch="ppc64el"> - <title>Návod pro DVD</title> -<para> - -Zaveďte ISO <filename>ibm-powerkvm-*-ppc64-service-*.iso</filename> -(buď z vypáleného DVD nebo při použití QEMU z obrazu) a počkejte, než -se systém zavede. - -</para><para> - -Petitboot by měl nabídnout následující volbu: - -<informalexample><screen> -"POWERKVM_LIVECD" -</screen></informalexample> - -Po jejím výběru by se měl automaticky objevit instalační systém. - -</para> - </sect3> - </sect2> - -<!-- commented out for now, since there is no content - <sect2 arch="ppc64el"> - <title>Aktualizace hypervizoru PowerVM</title> -<para> - -FIXME: add some useful content here - -</para> - </sect2> ---> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml deleted file mode 100644 index 77542cca6..000000000 --- a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml +++ /dev/null @@ -1,110 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70788 --> - - <sect2 arch="s390"> - <title>Nastavení BIOSu</title> -<para> - -Abyste mohli na počítač S/390 nebo zSeries nainstalovat &debian-gnu;, musíte -nejprve zavést do systému jádro. Zaváděcí mechanismus je na této -platformě diametrálně odlišný od ostatních systémů, obzvláště od -kategorie PC (například zde není k dispozici disketová mechanika). -Při práci s touto platformou si asi všimnete dalšího velkého rozdílu: -většinu času (pokud ne všechen) budete pracovat vzdáleně za použití -klientských programů telnetu nebo www prohlížeče. Je tomu tak kvůli -speciální systémové architektuře, kde je konzola 3215/3270 řádková -místo znaková. - -</para><para> - -Linux může na této platformě běžet nativně na skutečném počítači -v takzvané LPAR (logické oblasti), nebo ve virtuálním počítači -vytvořeném systémem VM. Zaváděcí média se liší podle běhového režimu. -Například můžete využít virtuální čtečku karet virtuálního počítače, -nebo, pokud instalujete do LPAR, zavést systém z HMC (hardwarová -konzola pro správu systému). - -</para><para> - -Než začnete s vlastní instalací, měli byste si projít několik -přípravných kroků. Firma IBM celý proces zdokumentovala (mj. jak -vytvořit instalační médium a jak z něj zavést systém) a není zde -tedy potřeba tyto informace duplikovat. Krátce se však zmíníme -o krocích specifických pro &debian;. Podle uvedených zdrojů byste si -měli připravit počítač a instalační médium a poté z něj zavést -instalaci. Jakmile uvidíte uvítací zprávu instalačního systému, -pokračujte dál za pomoci tohoto manuálu. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="s390"> - <title>Nativní (LPAR) instalace</title> -<para> - -Pro nastavení LPAR pro instalaci Linuxu si v červených knihách -<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf"> -Linux for &arch-title;</ulink> a -<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> -Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink> -nastudujte kapitoly 5 a 3.2. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="s390"> - <title>Instalace jako host systému VM</title> - -<para> - -Pro nastavení hosta systému VM pro instalaci Linuxu si v červených -knihách -<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf"> -Linux for &arch-title;</ulink> a -<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> -Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink> -přečtěte kapitoly 6 a 3.1. - -</para><para> - -Dále budete muset zkopírovat všechny soubory z podadresáře -<filename>generic</filename> na váš CMS disk. Ujistěte se, že soubory -<filename>kernel.debian</filename> -a <filename>initrd.debian</filename> přenášíte v binárním módu -s pevnou šířkou záznamu 80 znaků (zadáním příkazů -<userinput>BINARY</userinput> a <userinput>LOCSITE FIX 80</userinput> -ve svém FTP klientovi). Soubor <filename>parmfile.debian</filename> -může být uložen v kódování ASCII nebo EBCDIC. - -Spolu s obrazy nalezeznete ukázkový skript <filename>debian.exec</filename>, -který nakopne soubory ve správném pořadí. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="s390"> - <title>Nastavení instalačního serveru</title> - -<para> - -Pokud nemáte připojení k Internetu (ať už přímo nebo přes proxy), -musíte si vytvořit lokální instalační server, který bude dostupný -z instalovaného S/390 a na kterém budou umístěny všechny balíčky, jež -chcete instalovat. Tyto balíčky musí být dostupné přes NFS, HTTP nebo -FTP. - -</para><para> - -Instalační server potřebuje přesnou kopii adresářové struktury -libovolného zrcadla &debian;u. Vyžadovány jsou samozřejmě pouze soubory -architektury S/390 a soubory na architektuře nezávislé. Do takto -vytvořené struktury můžete také nakopírovat obsah všech instalačních -CD. - -</para> - -<para condition="FIXME"> -<emphasis>FIXME: more information needed - from a Redbook?</emphasis> -</para> - - </sect2> diff --git a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml deleted file mode 100644 index ab1f40fa7..000000000 --- a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml +++ /dev/null @@ -1,105 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 43641 --> - - <sect2 arch="sparc" id="invoking-openboot"> - <title>Vyvolání OpenBootu</title> - -<para> - -OpenBoot poskytuje základní funkce potřebné k zavedení počítačů -&arch-title;. Funkčně je to podobné BIOSu na architektuře x86, ale -mnohem hezčí. Sun boot PROM mají zabudovaný interpret, který umožňuje -provádět s počítačem zajímavé věci, jako třeba diagnostiku, psaní -jednoduchých skriptů, atd. - -</para><para> - -K získání zaváděcího promptu musíte stisknout a držet klávesu -<keycap>Stop</keycap> (na starších klávesnicích typu 4 použijte -klávesu <keycap>L1</keycap>, nebo u PC klávesnice připojené -adaptérem stiskněte <keycap>Break</keycap>) a současně stisknout -klávesu <keycap>A</keycap>. Boot PROM vám ukáže prompt -<userinput>ok</userinput> nebo <userinput>></userinput>. -Obecně je lepší mít novější prompt <userinput>ok</userinput>, takže -pokud dostanete starý prompt, pro přepnutí do novějšího stiskněte -klávesu <keycap>n</keycap>. - -</para><para> - -Používáte-li sériovou konzoli, pošlete počítači přerušení. V Minicomu -použijte <keycap>Ctrl-A F</keycap>, v programu cu stiskněte -<keycap>Enter</keycap> a poté napište -<userinput>%~break</userinput>. Používáte-li jiný program pro emulaci -terminálu, podívejte se do jeho dokumentace. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="sparc" id="boot-dev-select-sun"> - <title>Výběr zaváděcího zařízení</title> - -<para> - -OpenBoot můžete použít k zavedení z různých zařízení, nebo ke změně -standardního zaváděcího zařízení. Nyní byste se však měli seznámit -s tím, jak OpenBoot pojmenovává zařízení, protože je to odlišné od -způsobu, jakým zařízení pojmenovává Linux (viz -<xref linkend="device-names"/>). -Také příkazy se mohou lišit v závislosti na použité verzi OpenBootu. -Bližší informace o OpenBootu se můžete dočíst v -<ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot Reference</ulink>. - -</para><para> - -V novějších verzích OpenBootu můžete používat jména zařízení jako -<quote>floppy</quote>, <quote>cdrom</quote>, <quote>net</quote>, -<quote>disk</quote> nebo <quote>disk2</quote>. Jejich význam je -zřejmý (<quote>net</quote> se používá pro zavedení ze sítě). Dále -může jméno zařízení specifikovat konkrétní oblast na disku, jako třeba -<quote>disk2:a</quote>, což zavede systém z první oblasti druhého -disku. Kompletní OpenBoot jméno zařízení má tvar: - -<informalexample> -<screen> -<replaceable>driver-name</replaceable>@ -<replaceable>unit-address</replaceable>: -<replaceable>device-arguments</replaceable> -</screen></informalexample> - -Ve starších revizích OpenBootu se pojmenování zařízení mírně liší: -disketová mechanika se nazývá <quote>/fd</quote>, a SCSI disky se -označují ve tvaru <quote>sd(<replaceable>controller</replaceable>, -<replaceable>disk-target-id</replaceable>, -<replaceable>disk-lun</replaceable>)</quote>. Novější revize OpenBootu -mají příkaz <command>show-devs</command>, kterým zobrazíte všechna -aktuálně nakonfigurovaná zařízení. Kompletní informace o všech -revizích najdete v <ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot -Reference</ulink>. - -</para><para> - -Systém z daného zařízení zavedete příkazem <userinput>boot -<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>. Pokud z tohoto -zařízení chcete zavádět systém automaticky, můžete nastavit příslušnou -proměnnou příkazem <userinput>setenv</userinput>. -V OpenBootu 1.x použijte příkaz <userinput>setenv boot-from -<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>, -nebo v novějších revizích <userinput>setenv boot-device -<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>. -Proměnná se dá změnit i přímo z operačního systému -(v Solarisu příkazem <command>eeprom</command>, v Linuxu změnou -souborů v adresáři <filename>/proc/openprom/options/</filename>). -Například pod Linuxem: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>echo disk1:1 > /proc/openprom/options/boot-device</userinput> -</screen></informalexample> - -a pod Solarisem: - -<informalexample><screen> -<userinput>eeprom boot-device=disk1:1</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/preparing/install-overview.xml b/cs/preparing/install-overview.xml deleted file mode 100644 index b994e19f1..000000000 --- a/cs/preparing/install-overview.xml +++ /dev/null @@ -1,178 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 67991 --> - - <sect1 id="install-overview"> - <title>Přehled instalačního procesu</title> -<para> - -Jenom na okraj bychom chtěli poznamenat, že kompletní reinstalace -&debian;u je velmi výjimečná událost, kterou má nejčastěji na svědomí -mechanická závada pevného disku. - -</para><para> - -Na rozdíl od mnoha známých operačních systémů, které musíte při -přechodu na novější verzi instalovat úplně znovu, nebo alespoň -přeinstalovat aplikace, &debian-gnu; se umí aktualizovat za běhu. -Pokud by nová verze programu vyžadovala nové verze ostatních balíků, -nebo byla nějakým způsobem konfliktní s jiným programem, balíčkovací -systém &debian;u se o vše postará. Protože máte k dispozici mocné -aktualizační nástroje, měli byste o kompletní reinstalaci uvažovat -pouze jako o poslední možnosti. -Instalační systém <emphasis>není</emphasis> navržen aktualizaci -staršího systému. - -</para><para> - -Následuje stručný přehled instalačního procesu: - -</para> - -<orderedlist> -<listitem><para> - -Nejprve si zazálohujete všechna důležitá data (hlavně dokumenty). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Poté posbíráte co nejvíce informací o svém počítači a seženete si -potřebnou dokumentaci (např. dokumenty odkazované z této příručky). - -</para></listitem> -<listitem arch="not-x86"><para> - -Na pevném disku vytvoříte volné rozdělitelné místo (pro &debian;). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Stáhnete si soubory instalačního systému, potřebné ovladače a soubory -s firmwarem. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Připravíte si zaváděcí média jako CD/DVD/USB klíčenky, nebo vytvoříte -síťovou infrastrukturu pro zavedení instalace ze sítě. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Zavedete instalační systém. - -</para></listitem> -<listitem arch="not-s390"><para> - -Zvolíte jazyk pro instalaci. - -</para></listitem> -<listitem arch="not-s390"><para> - -Nastavíte síťové připojení. - -</para></listitem> - -<listitem arch="s390"><para> - -Nastavíte síťové rozhraní. - -</para></listitem> -<listitem arch="s390"><para> - -Otevřete ssh spojení na nový systém. - -</para></listitem> -<listitem arch="s390"><para> - -Připojíte jedno nebo více DASD (Direct Access Storage Device). - -</para></listitem> - -<listitem arch="x86"><para> - -Bude-li třeba, vytvoříte místo pro &debian; zmenšením stávajících -oblastí na cílovém pevném disku. - -</para></listitem> - -<listitem><para> - -Vytvoříte a připojíte oblasti pro &debian;. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Můžete pozorovat automatické stažení, instalaci a nastavení -<firstterm>základního systému</firstterm>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Volitelně můžete nainstalovat další software pomocí předpřipravených -<firstterm>úloh</firstterm>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Nainstalujete <firstterm>zavaděč</firstterm>, kterým budete spouštět -&debian-gnu; (případně i původní operační systém). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Spustíte svůj nově nainstalovaný systém. - -</para></listitem> -</orderedlist> - -<para condition="gtk"> - -Na architektuře &arch-title; můžete použít -i <phrase arch="powerpc">experimentální</phrase> grafickou verzi -instalačního systému. Více informací naleznete -v kapitole <xref linkend="graphical"/>. - -</para><para> - -Pokud máte s některým instalačním krokem problémy, je dobré vědět, -který balík je za danou situaci zodpovědný. Nuže, představujeme vám -hlavní softwarové role v tomto instalačním dramatu: - -</para><para> - -<classname>debian-installer</classname> (instalační program) je hlavní -náplní této příručky. Rozpoznává hardware a nahrává správné ovladače, -rozděluje disky, instaluje jádro systému a dohlíží na programy -<classname>dhcp-client</classname>, aby nastavil síťové připojení, -<classname>debootstrap</classname>, aby nainstaloval balíky -základního systému a <classname>tasksel</classname>, aby doinstaloval -dodatečný software. V této fázi instalace hraje své epizodní role -mnohem více herců, ale úloha <classname>debian-installer</classname>u -končí s prvním zavedením nového systému. - -</para><para> - -Díky programu <classname>tasksel</classname>, si můžete jednoduše -doinstalovat celé skupiny programů jako <quote>webový server</quote> -nebo <quote>desktopové prostředí</quote> a přizpůsobit si tak systém -svým potřebám. - -</para><para> - -Pro začínajícího uživatele je jedním z důležitých rozhodnutí během -instalace instalace desktopového grafického prostředí, se skládá ze -systému X Window a jednoho z populárních desktopových prostředí. -Pokud desktopové prostředí nenainstalujete, budete mít k dispozici -relativně jednoduchý systém ovládaný z příkazové řádky. Grafické -prostředí je volitelné proto, protože hodně systémů &debian-gnu; slouží -jako servery, a ty ke své činnosti grafické rozhraní nepotřebují. - -</para><para arch="not-s390"> - -Vezměte, prosím, na vědomí, že X Window System je od instalačního -systému úplně oddělen a protože je mnohem více komplikovaný, -nezabýváme se jím ani v této příručce. - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml b/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml deleted file mode 100644 index 614324e47..000000000 --- a/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml +++ /dev/null @@ -1,100 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70417 --> - - <sect1 id="minimum-hardware-reqts"> -<title>Splnění minimálních hardwarových požadavků</title> -<para> - -Porovnejte seznam svého hardware s následující tabulkou, ve které -zjistíte, zda můžete použít zamýšlený typ instalace. - -</para><para arch="not-s390"> - -Skutečné minimální požadavky mohou být nižší než uvádí tabulka, ale -většina uživatelů by asi nebyla spokojena s rychlostí systému. Vždy -záleží na konkrétních požadavcích a možnostech. - -</para><para arch="any-x86"> - -Pro pracovní stanice je minimální doporučený procesor Pentium 4 na -1GHz. - -</para><para arch="powerpc"> - -Všechny OldWorld nebo NewWorld PowerPC mohou velmi dobře posloužit -jako pracovní stanice. - -</para> - -<table> -<title>Doporučené minimální požadavky</title> -<tgroup cols="4"> -<thead> -<row> - <entry>Typ instalace</entry> - <entry>RAM (minimální)</entry> - <entry>RAM (doporučená)</entry> - <entry>Pevný disk</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry>Bez desktopového prostředí</entry> - <entry>128 MB</entry> - <entry>512 MB</entry> - <entry>2 GB</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Desktopové prostředí</entry> - <entry>256 MB</entry> - <entry>1 GB</entry> - <entry>10 GB</entry> -</row> - -</tbody></tgroup></table> - -<para> - -Konkrétní minimální paměťové požadavky jsou o něco nižší, čísla -uváděná v tabulce. Podle architektury je možné instalovat &debian; -s pouhými 60MB RAM (na amd64). Něco podobného -platí i pro požadavky na diskový prostor a hodně závisí na tom, které -aplikace si nainstalujete. Více informací naleznete v tabulce -<xref linkend="tasksel-size-list"/>. - -</para><para arch="not-s390"> - -I na starších systémech je možné provozovat grafické desktopové -prostředí, ale v takovém případě je doporučeno nainstalovat méně -náročné prostředí než KDE Plasma nebo GNOME. Mezi populární alternativy patří -<classname>xfce4</classname>, <classname>icewm</classname> a -<classname>wmaker</classname>, ale na výběr máte i přehršle dalších. - -</para><para> - -Pro serverové nasazení je téměř nemožné určit paměťové nebo diskové -požadavky, protože ty se liší podle konkrétního nasazení. - -</para><para> - -Pamatujte, že všechny uvedené velikosti jsou orientační a že -neobsahují další věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba -pošta, soubory uživatelů, data). Při přidělování místa pro své vlastní -soubory a data je vždy lepší být velkorysý. - -</para><para> - -Dále je potřeba dávat pozor na oblast <filename>/var</filename>, která -obsahuje hodně dat závislých na konkrétní situaci. Například soubory -programu <command>dpkg</command> mohou klidně zabrat 40MB, ani nevíte -jak. Dále sem zapisuje třeba <command>apt</command>, který zde -odkládá stažené balíky před samotnou instalací. Pokud přidáme velikost -logovacích souborů (většinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data, -měli byste pro <filename>/var</filename> uvažovat o alokování -minimálně 200MB. Plánujete-li instalaci grafického desktopového -prostředí, tak i mnohem více. Do <filename>/var</filename> také -implicitně ukládají své databáze databázové systémy. - -</para> - </sect1> - diff --git a/cs/preparing/needed-info.xml b/cs/preparing/needed-info.xml deleted file mode 100644 index fc8c0e2a8..000000000 --- a/cs/preparing/needed-info.xml +++ /dev/null @@ -1,481 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70543 --> - - <sect1 id="needed-info"> - <title>Dále budete potřebovat</title> - - <sect2> - <title>Dokumentace</title> - - <sect3> - <title>Instalační manuál</title> - -<para condition="for_cd"> - -(Právě čtete.) Manuál je k dispozici ve formátech ASCII, HTML nebo PDF. - -</para> - -<itemizedlist condition="for_cd"> - -&list-install-manual-files; - -</itemizedlist> - -<para condition="for_wdo"> - -Dokument, který právě čtete, je oficiální verze instalační příručky -pro vydání &debian;u &releasename; a je dostupný v <ulink -url="&url-release-area;/installmanual">různých formátech a jazykových -verzích</ulink>. - -</para> - -<para condition="for_dillon"> - -Dokument, který právě čtete, je vývojová verze instalační příručky pro -příští vydání &debian;u a je dostupný v <ulink -url="&url-d-i-dillon-manual;">různých formátech a jazykových -verzích</ulink>. - -</para> - -</sect3> - - - <sect3><title>Domumentace k hardwaru</title> -<para> - -Obsahuje spousty užitečných informací o konfiguraci resp. provozování -různého hardwaru. - -</para> - -<!-- Arch list needed for proper xml --> -<itemizedlist arch="x86;sparc;mips;mipsel;mips64el"> -<listitem arch="x86"><para> - -<ulink url="&url-debian-wiki-hardware;">Debian Hardware Wiki</ulink> - -</para></listitem> -<listitem arch="sparc"><para> - -<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC Processors FAQ</ulink> - -</para></listitem> -<listitem arch="mips;mipsel;mips64el"><para> - -<ulink url="&url-linux-mips;">Stránky Linux/MIPS</ulink> - -</para></listitem> -</itemizedlist> - </sect3> - - - <sect3 arch="s390"> - <title>&arch-title; Hardware Reference</title> -<para> - -Dokumentace zaváděcí sekvence na &arch-title;, příkazy a ovladače -zařízení (např. DASD, XPRAM, Console, OSA, HiperSockets a z/VM) - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<ulink url="http://public.dhe.ibm.com/software/dw/linux390/docu/lk32dd04.pdf">Device Drivers, Features, and Commands (Linux Kernel 3.2)</ulink> - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -Červená kniha firmy IBM popisující soužití Linuxu a z/VM na strojích -zSeries a &arch-title;. - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf"> -Linux for &arch-title;</ulink> - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -Červená kniha firmy IBM popisující dostupné linuxové distribuce pro -mainframy. Sice nemá kapitolu přímo o &debian;u, ale základní instalační -strategie jsou stejné pro všechny distribuce. - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf"> -Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink> - -</para></listitem> -</itemizedlist> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 id="fsohi"> - <title>Hledání zdrojů informací o hardwaru</title> -<para> - -V mnoha případech umí instalační program rozpoznat hardware -automaticky, ale podle hesla <quote>vždy připraven</quote> -doporučujeme, abyste se před instalací se svým hardwarem seznámili -poněkud důvěrněji. - -</para><para> - -Informace o hardwaru můžete získat: - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Z manuálů, které jste získali spolu s příslušným hardwarem. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Z BIOSu vašeho počítače. K těmto informacím se dostanete, když během -startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to bývá -klávesa <keycap>Delete</keycap> nebo <keycap>F2</keycap>. Obvykle je -tato klávesa zmíněna na obrazovce při startu počítače, nebo v příručce -k základní desce. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny. - -</para></listitem> - -<listitem arch="any-x86"><para> - -Z Ovládacích panelů systému Windows. - -</para></listitem> - -<listitem><para> - -Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému. -Zvláště užitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Od vašeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám -mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické pošty. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -<table> -<title>Hardwarové informace užitečné pro instalaci</title> -<tgroup cols="2"> -<thead> -<row> - <entry>Hardware</entry><entry>užitečné informace</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row arch="not-s390"> - <entry morerows="5">Pevné disky</entry> - <entry>Počet.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Jejich pořadí v systému.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Typ IDE (též známé jako PATA), SATA nebo SCSI</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Dostupné volné místo.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Diskové oddíly.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné operační systémy</entry> -</row> - -<!-- -<row arch="not-s390"> - <entry morerows="5">Monitor</entry> - <entry>Výrobce a model.</entry> -</row> -<row arch="not-s390"> - <entry>Podporovaná rozlišení.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Horizontální obnovovací frekvence.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Vertikální obnovovací frekvence.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Podporovaná barevná hloubka (počet barev).</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Velikost obrazovky.</entry> -</row> ---> - -<!-- -<row arch="not-s390"> - <entry morerows="3">Myš</entry> - <entry>Typ: sériová, PS/2 nebo USB.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Port.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Výrobce.</entry> -</row><row arch="not-s390"> - <entry>Počet tlačítek.</entry> -</row> ---> - -<row arch="not-s390"> - <entry>Síťová rozhraní</entry> - <entry>Výrobce a model síťových adaptérů.</entry> -</row> - -<row arch="not-s390"> - <entry>Tiskárna</entry> - <entry>Výrobce a model.</entry> -</row> - -<row arch="not-s390"> - <entry>Grafická karta</entry> - <entry>Výrobce a model.</entry> -</row> - -<row arch="s390"> - <entry morerows="1">DASD</entry> - <entry>Čísla zařízení.</entry> -</row><row arch="s390"> - <entry>Dostupné volné místo.</entry> -</row> - -<row arch="s390"> - <entry morerows="2">Síť</entry> - <entry>Typ adaptéru.</entry> -</row><row arch="s390"> - <entry>Čísla zařízení</entry> -</row><row arch="s390"> - <entry>Relativní číslo adaptéru karet OSA</entry> -</row> - -</tbody></tgroup></table> - -</para> - </sect2> - - <sect2> - <title>Hardwarová kompatibilita</title> - -<para> - -Mnoho výrobků pracuje v operačním systému &arch-kernel; bez problémů -a podpora hardwaru pro něj se zlepšuje každým dnem. Přes to všechno -&arch-kernel; nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné -operační systémy. - -</para><para> - -Ovladače v jádře &arch-kernel; většinou nejsou psány pro konkrétní -<quote>výrobek</quote> nebo <quote>značku</quote>, ale pro konkrétní -čipovou sadu. Mnoho na první pohled odlišných zařízení/značek bývá -založeno na stejném hardwaru, často přímo na -tzv. <firstterm>referenčním návrhu</firstterm>, který poskytuje -výrobce čipu a ostatní firmy jej pak prodávají pod svými vlastními -názvy. - -</para><para> - -To má výhody i nevýhody. Výhodou je, že ovladač pro jednu čipovou sadu -funguje se širokou škálou zařízení od různých výrobců. Nevýhodou je, -že často není jednoduché poznat, který čip je v jakém zařízení použit, -protože někteří výrobci občas změní hardware produktu bez změny názvu -zařízení, nebo alespoň verze. Může se tak stát, že stejný výrobek -koupený později, může mít zcela jiný hardware, pro který je potřeba -použít jiný ovladač, nebo pro něj dokonce ani ovladač existovat -nemusí. - -</para><para> - -Pro USB a PCI/PCI-Express/ExpressCard zařízení se dá zjistit -identifikační číslo zařízení (ID) a podle něj pak dohledat čipovou -sadu, na které je výrobek založen. - -</para><para> - -V Linuxu můžete tato ID zjistit příkazem <command>lsusb</command> pro -USB zařízení, nebo příkazem <command>lspci -nn</command> pro zařízení -PCI/PCI-Express/ExpressCard. ID obvykle vypadá jako dvě čísla -v šestnáctkové soustavě oddělená dvojtečkou, -např. <quote>1d6b:0001</quote>, kde <quote>1d6b</quote> je ID výrobce -a <quote>0001</quote> je ID zařízení. - -</para><para> - -Příklady výstupů obou příkazů: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>lsusb</userinput> -<computeroutput>Bus 001 Device 001: ID 1d6b:0002 Linux Foundation 2.0 root hub</computeroutput> -</screen></informalexample> - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>lspci -nn</userinput> -<computeroutput>03:00.0 Ethernet controller [0200]: Realtek Semiconductor Co., Ltd. RTL8111/8168B PCI Express Gigabit Ethernet controller [10ec:8168] (rev 06) -04:00.0 VGA compatible controller [0300]: Advanced Micro Devices [AMD] nee ATI RV710 [Radeon HD 4350] [1002:954f]</computeroutput> -</screen></informalexample> - -Na druhém příkladu vidíme dvě zařízení - síťovou kartu od výrobce s ID -<quote>10ec</quote> a grafickou kartu od výrobce s ID -<quote>1002</quote>. - -</para><para> - -Na systémech Windows můžete zjistit ID zařízení ve Správce zařízení na -záložce <quote>Podrobnosti</quote>. ID výrobce má předponu -<quote>VEN_</quote>, ID zařízení pak předponu <quote>DEV_</quote>. -U Windows 7 a novějších navíc musíte na záložce Podrobnosti vybrat ze -seznamu vlastnost <quote>Hardwarová ID</quote>, jelikož jinak byste ID -neviděli. - -</para><para> - -Vyzbrojeni ID pak můžete vyrazit do hlubin Internetu a pátrat po -informacích ohledně ovladače pro danou čipovou sadu. Nebudete-li -úspěšní, můžete zkusit hledat podle kódových jmen čipů, která jsou -taktéž vidět ve výpisu příkazů <command>lsusb</command> -a <command>lspci</command>. V našem případě to je -<quote>RTL8111</quote>/<quote>RTL8168B</quote> pro síťovou kartu -a <quote>RV710</quote> pro kartu grafickou. - -</para> - - <sect3> - <title>Testování kompatibility hardware pomocí Live systému</title> -<para> - -&debian-gnu; je též na některých architekturách dostupný ve formě -tzv. <quote>live systému</quote>. Jedná se o předpřipravené obrazy -systému, které se dají spustit přímo z USB klíčenky, CD nebo DVD a bez -dalšího nastavování okamžitě používat. Výhodou je, že se v takovém -systému ve výchozím nastavení nic nezapisuje na disk, vše se odehrává -jen v operační paměti a po restartu počítače se vše vrátí do původního -stavu. Nejpohodlnější cestou ke zjištění, zda je daný hardware -systémem &debian-gnu; podporován, je tedy spustit &debian; live -a zkusit ho chvíli používat. - -</para><para> - -Při používání live systému je třeba mít na paměti několik omezení. -Jelikož se vše odehrává v paměti počítače, je třeba mít dostatek -paměti. Dalším omezením pro testování hardwarové kompatibility může -být fakt, že oficiální live obrazy systému &debian-gnu; obsahují pouze -svobodné součásti, což znamená, že na nich nenaleznete například -nesvobodný firmware. Ten sice můžete následně doinstalovat ručně, ale -nebude to tak automatické, jako když se &d-i; sám dotázal po -chybějících souborech s firmwarem. - -</para><para> - -Podrobnější informace o dostupných obrazech &debian; live můžete -nalézt na stránce <ulink url="&url-debian-live-cd;">Debian -Live</ulink>. - -</para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2> - <title>Nastavení sítě</title> - -<para> - -Pokud bude váš počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové -a obdobné připojení, ne PPP), kterou spravuje někdo jiný, zjistěte si -od správce sítě následující informace. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Název počítače (možná si počítač pojmenujete sami). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Název vaší domény. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -IP adresu vašeho počítače. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Síťovou masku. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaši síť s další sítí (nebo -Internetem), pokud na vaší síti brána <emphasis>je</emphasis>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -IP adresu jmenného serveru, který zprostředkovává převod názvů -počítačů na IP adresy (DNS). - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Pokud daná síť používá pro nastavení parametrů DHCP (Dynamic Host -Configuration Protocol), nemusíte tyto informace zjišťovat, protože -DHCP server nastaví váš počítač automaticky. - -</para><para> - -Při připojení přes DSL nebo kabelovou televizi obvykle dostanete -router, přes který se připojujete, a na kterém obvykle bývá DHCP -zapnuto. - -</para><para arch="x86"> - -Hodně zjednodušeně: pokud jste ve svém předchozím operačním systému -nemuseli síť nastavovat ručně, nebudete ji muset nastavovat ani -v systému &debian-gnu;. - -</para><para arch="not-s390"> - -Používáte-li bezdrátové připojení, měli byste navíc zjistit: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -ESSID (jméno) vaší bezdrátové sítě. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Bezpečnostní klíč WEP nebo WPA/WPA2 pro přístup k síti (pokud jej -používáte). - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para> - </sect2> - - </sect1> diff --git a/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml b/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml deleted file mode 100644 index 41dad18f7..000000000 --- a/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml +++ /dev/null @@ -1,169 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68523 --> - - <sect1 id="non-debian-partitioning"> - <title>Předrozdělení disku pro více operačních systémů</title> -<para> - -Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých -oddílů (angl. partition). Každý oddíl je nezávislý na ostatních. -Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi — přidání nábytku do -jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv. - -</para><para arch="s390"> - -Kdykoliv se v této kapitole bude mluvit o <quote>disku</quote>, měli -byste si to přeložit do světa &arch-title; jako <quote>DASD</quote> -nebo <quote>VM minidisk</quote>. Obdobně <quote>počítač</quote> -znamená <quote>LPAR</quote> nebo <quote>VM guest</quote>. - -</para><para> - -Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém - -<phrase arch="any-x86"> -(Windows 9x, Windows NT/2000/XP/2003/Vista/7, OS/2, MacOS, Solaris, FreeBSD, -…) -</phrase> - -<phrase arch="s390"> -(VM, z/OS, OS/390, …) -</phrase> - -a chcete na stejný disk ještě umístit &debian;, patrně se nevyhnete -přerozdělení disku. &debian; pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti -a nemůže být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba MacOS X. -Je sice možné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis -je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu -oblast pro kořenový souborový systém. - -</para><para> - -Informace o aktuálním rozdělení disku můžete získat dělicím programem -svého stávajícího operačního systému<phrase arch="any-x86">, jako je -Správa disků ve Windows nebo fdisk v DOSu</phrase><phrase -arch="powerpc">, jako je Disk Utility, Drive Setup, HD Toolkit nebo -MacTools</phrase> <phrase arch="s390">, jako je VM -diskmap</phrase>. Každý dělicí nástroj umožňuje prohlížet oblasti bez -jejich modifikace. - -</para><para> - -Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu -dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů -zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději -vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi. - -</para><para> - -Přestože některé moderní operační systémy zvládají přesun a změnu -velikosti některých oddílů bez zničení obsahu, takže by se dalo -vytvořit místo pro &debian; beze ztráty dat, jedná se o inherentně -nebezpečnou operaci a proto byste to měli spáchat až po kompletní -záloze všech dat. <phrase arch="any-x86">Oblasti typu FAT/FAT32 a NTFS -se dají bezeztrátově upravovat například ze Správy disků ve Windows 7, -nebo během instalace přímo z &d-i;u (viz <xref -linkend="di-partition"/>).</phrase> - -</para><warning><para> - -Pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk -rozdělíte, smažete si zaváděcí soubory a musíte doufat, že se -instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít -u sebe nástroje pro oživení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo -CD s původním systémem a podobně.) - -</para></warning><para> - -I když s diskovými oblastmi mohou manipulovat jak &d-i;, tak nástroje -ve stávajícím operačním systému, vždy bývá nejlepší, když si své -oblasti vytváří vždy ten systém, který je bude používat, protože sám -nejlépe ví, co mu chutná. To znamená, že oblasti pro &debian-gnu; -byste měli vytvořit v &d-i;. - -</para><para> - -Jestliže budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste -tyto systémy instalovat před &debian;em. Instalační programy Windows a -jiných systémů by mohly zabránit startu &debian;u nebo vás navést k -přeformátování některých důležitých oblastí. - -</para><para> - -Tyto problémy můžete úspěšně vyřešit, případně se jim úplně vyhnout, -ale nejjistější je instalovat &debian; jako poslední systém. - -</para><para arch="powerpc"> - -Aby OpenFirmware automaticky zaváděl &debian-gnu;, měly by se oblasti pro -&debian; vyskytovat před všemi ostatními oblastmi na disku (obzvláště -před zaváděcími oblastmi Mac OS X). -To se zajistí třeba tím, že se před instalací vytvoří prázdná oblast -<emphasis>před</emphasis> ostatními zaváděcími oblastmi na disku. -(Z malých applových oblastí vyhrazených pro ovladače disků nelze -zavádět.) Poté, při instalaci &debian;u, se tato oblast smaže a nahradí -se oblastmi pro &arch-parttype;. - -</para> - -<!-- paragraph scheduled for removal -<para> - -Jestliže máte, jako většina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný -disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační -systémy (původní systém a &debian;), musíte: - - <orderedlist> -<listitem><para> - -Zazálohovat vše v počítači. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Zavést z <phrase arch="s390">pásek</phrase> <phrase -arch="not-s390">disket</phrase> nebo CD dodaných s původním operačním -systémem. - -<phrase arch="powerpc">Při zavádění z CD MacOS držte klávesu -<keycap>c</keycap>. Tím donutíte CD, aby se stalo aktivním systémem -MacOS.</phrase> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní -systém a ponechat volné místo pro &debian;. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Vyzkoušet, že původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory -&debian;u. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Zavést instalátor &debian;u a pokračovat v instalaci. - -</para></listitem> -</orderedlist> - -</para> ---> - -<!-- &nondeb-part-x86.xml; currently includes only outdated information; - -&nondeb-part-x86.xml; - ---> - -&nondeb-part-sparc.xml; -&nondeb-part-powerpc.xml; - - </sect1> diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml deleted file mode 100644 index 448a468b3..000000000 --- a/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml +++ /dev/null @@ -1,38 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68523 --> - - <sect2 arch="powerpc"><title>Rozdělení disku z Mac OS X</title> - -<para> - -Aplikaci <application>Disk Utility</application> můžete najít v -instalátoru Mac OS X v menu <filename>Utilities</filename>. Tato aplikace -bohužel neumožňuje upravit stávající oblasti. To znamená, že musíte -disk rozdělit najednou. - -</para><para> - -Oblast pro GNU/Linux byste měli vytvořit na začátku disku. Na jejím -typu nezáleží, protože ho instalační program &debian;u přepíše. - -</para><para> - -Nástroje pro dělení disků dostupné v &d-i;u jsou kompatibilní s OS X, -ale ne s MacOS 9. Pokud plánujete instalaci MacOS 9 i OS X, je lepší -nainstalovat OS X a &debian; na jeden disk a MacOS 9 na druhý. -Jestliže totiž během startu počítače stisknete klávesu -<keycap>option</keycap>, uvidíte pro každý systém vlastní položku -a také pak můžete v zavaděči <application>yaboot</application> použít -pro různé systémy různé parametry. - -</para><para> - -GNU/Linux neumí přistupovat k souborům na oblastech UFS, ale podporuje -HFS+ (alias MacOS Extended). Zatímco OS X jednu z nich vyžaduje pro -zavádění, MacOS 9 může být nainstalován buď na HFS (alias MacOS -Standard) nebo na HFS+. Ke sdílení informací mezi MacOS a GNU/Linuxem -je vhodné použít <quote>výměnnou</quote> oblast se souborovým systémem -HFS, HFS+ nebo MS-DOS FAT, které rozumí MacOS 9, Max OS X i GNU/Linux. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml deleted file mode 100644 index 3b5485e69..000000000 --- a/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml +++ /dev/null @@ -1,43 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect2 arch="sparc"> - <title>Rozdělení disku ze SunOS</title> -<para> - -Rozdělení disku ze SunOS je absolutně bezproblémové. Pokud se -rozhodnete mít na jednom stroji SunOS i &debian;, je doporučeno rozdělit -disk nástroji SunOS ještě před instalací &debian;u. Linuxové jádro -rozumí formátu Sun disklabel, takže zde problémy nebudou. SILO -podporuje zavádění Linuxu i SunOS z několika oblastí: EXT2 (Linux), -UFS (SunOS), romfs a iso9660 (CDROM). - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="sparc"> - <title>Dělení disku z Linuxu nebo jiného OS</title> -<para> - -Ať už používáte jakýkoliv operační systém pro vytvoření diskových -oblastí, zkontrolujte si, zda na svém zaváděcím disku vytváříte -oblast s typem <quote>Sun disk label</quote>. -Toto je jediný způsob rozdělení, kterému rozumí OpenBoot PROM, -a tudíž je to jediný způsob, kterým můžete zavést systém. -V programu <command>fdisk</command>, se k vytvoření Sun disk label -používá klávesa <keycap>s</keycap>. Toto je nutné udělat pouze na -discích, které ještě Sun disk label nemají. -Pokud používáte disk, který byl dříve naformátován v osobním počítači -(nebo jiné architektuře), musíte vytvořit nový disk label, nebo -se s velkou pravděpodobností objeví problémy s geometrií disku. - -</para><para> - -K zavádění systému budete pravděpodobně používat program -<command>SILO</command> (ten malý program, který zavede jádro -operačního systému). <command>SILO</command> má jisté specifické -požadavky na rozdělení a velikost oblastí — pro bližší informace -se podívejte na <xref linkend="partitioning"/>. - -</para> - </sect2> diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/x86.xml b/cs/preparing/nondeb-part/x86.xml deleted file mode 100644 index 443778abc..000000000 --- a/cs/preparing/nondeb-part/x86.xml +++ /dev/null @@ -1,115 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69772 --> - - <sect2 arch="any-x86"> - <title>Dělení disku v systémech DOS a Windows</title> -<para> - -Pokud budete měnit diskové oddíly se souborovými svazky FAT nebo NTFS, -doporučuje se buď postup popsaný dále v textu, nebo použití programů -dodávaných se systémy DOS nebo Windows. V opačném případě není nutné -provádět rozdělení disku z těchto systémů, lepších výsledků obvykle -docílíte unixovými nástroji. - -</para><para> - -Možným problémem může být velký IDE disk, na kterém nepoužíváte ani -LBA adresování, ani překládací ovladač od výrobce, nebo pokud máte -starší BIOS (vyrobený před rokem 1998), který nepodporuje rozšíření -pro velké disky. -Potom je nutné umístit zaváděcí oddíl do prvních 1024 cylindrů na -disku (obvykle prvních 524 MB), což může vyžadovat posunutí -stávajících FAT nebo NTFS oblastí. - -</para> - - <sect3 id="lossless"> - <title>Změna rozdělení disku beze ztráty dat</title> -<para> - -Jedna z nejčastějších situací je přidání &debian;u na systém, kde už je -DOS (případně Windows 3.1), Win32 (jako Windows 95, 98, Me, NT, 2000, -XP, 2003, Vista, 7) nebo OS/2, aniž by se zničil původní systém. Instalační -program podporuje změnu velikosti oblastí se souborovým systémem FAT -a NTFS (ovšem počátek oblasti se nesmí posunout). V takovém případě -nemusíte postupovat podle této kapitoly a můžete disk rozdělit až při -instalaci, kde u rozdělení disku zvolíte <menuchoice> -<guimenuitem>Ručně</guimenuitem> </menuchoice>, vyberete oblast a -zadáte její novou velikost. - -</para><para> - -Nejprve se rozhodněte, jak chcete disk rozdělit. Postup v této -sekci rozdělí jeden oddíl na dva. První bude obsahovat původní -operační systém a druhý bude pro &debian;. Během instalace &debian;u -budete mít příležitost druhou část disku dále rozdělit. - -</para><para> - -Myšlenka je taková, že se veškerá data přesunou na začátek oddílu, -aby, až se změní záznamy o rozdělení disku, nedošlo ke ztrátě dat. -Důležité je, abyste mezi přesunutím dat a změnou oddílu provedli co -nejméně operací. Snížíte tak možnost zápisu nějakého souboru do -volného místa na konci oblasti a tím větší kus se vám podaří ukrojit -z původního oddílu. - -</para><para> - -Nyní budete potřebovat program <command>fips</command>. -Rozbalte archiv a nakopírujte soubory -<filename>RESTORRB.EXE</filename>, <filename>FIPS.EXE</filename> a -<filename>ERRORS.TXT</filename> na systémovou disketu. -Systémová disketa se vytvoří příkazem <command>sys a:</command>. -Program <command>fips</command> je doplněn velmi kvalitním popisem, -který jistě oceníte v případě, že používáte při přístupu na disk -kompresi dat nebo diskový manažer. Vytvořte si systémovou disketu a -<emphasis>než</emphasis> začnete defragmentaci, přečtěte si dokumentaci. - -</para><para> - -Dalším krokem je přesun dat na začátek oddílu. To umí program -<command>defrag</command>, jež je součástí systému DOS od verze 6.0. -Dokumentace k programu <command>fips</command> obsahuje seznam jiných -programů, které můžete k tomuto úkonu použít. Jestliže používáte -Windows 95 a vyšší, musíte použít jejich verzi programu -<command>defrag</command>, poněvadž verze pro DOS nezvládá souborový -systém VFAT, který obsahuje podporu dlouhých jmen u Windows 95 -a vyšších. - -</para><para> - -Po ukončení defragmentace disku, která může na větších discích chvíli -trvat, zaveďte systém z připravené systémové diskety. Spusťte -<filename>a:\fips</filename> a postupujte podle nápovědy. - -</para><para> - -Pokud s programem <command>fips</command> neuspějete, můžete zkusit -přehršel jiných programů pro správu disku. - -</para> - </sect3> - - <sect3 id="partitioning-for-dos"> - <title>Vytváření oddílů pro DOS</title> -<para> - -Při vytváření oddílů pro DOS nebo změně jejich velikosti unixovými -nástroji, pozorovali někteří uživatelé problémy s takto připravenými -oddíly. Někdy se jednalo o zhoršení výkonu, jindy se objevily časté -potíže s programem <command>scandisk</command> nebo divné chyby -systémů DOS a Windows. - -</para><para> - -Kdykoliv vytvoříte nebo změníte velikost oddílu určeného pro DOS, je -dobré vymazat prvních pár sektorů. Před spuštěním programu -<command>format</command> v systému DOS, proveďte z &debian;u - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/sd<replaceable>XX</replaceable> bs=512 count=4</userinput> -</screen></informalexample> - -</para> - </sect3> - </sect2> diff --git a/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml b/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml deleted file mode 100644 index 3055843da..000000000 --- a/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml +++ /dev/null @@ -1,162 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70236 --> - - <sect1 id="pre-install-bios-setup"> - <title>Než začnete s instalací …</title> -<para> - -Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před -vlastní instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola -a případná změna nastavení <firstterm>BIOS</firstterm>u/systémového -<firstterm>firmware</firstterm>. <quote>BIOS</quote> nebo -<quote>systémový firmware</quote> je nejnižší úroveň softwaru, který -je využíván zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje -start počítače po jeho zapnutí. - -</para> - -&bios-setup-i386.xml; -&bios-setup-powerpc.xml; -&bios-setup-sparc.xml; -&bios-setup-s390.xml; -&bios-setup-arm.xml; - - <sect2 arch="x86" id="UEFI"> - <title>Systémy s firmwarem UEFI</title> -<para> - -UEFI (<quote>Unified Extensible Firmware Interface</quote>) je nový -typ systémového firmwaru, který se používá na mnoha moderních -systémech a, mimo jiné, by měl v počítačích nahradit klasický BIOS. - -</para><para> - -Většina počítačů s UEFI zatím ve firmwaru používá CSM -(<quote>Compatibility Support Module</quote>), který operačnímu systému -poskytuje stejná rozhraní, jako poskytoval tradiční BIOS, tudíž je -zatím možno používat software napsaný přímo pro BIOS beze změn. To -však jednou skončí, protože UEFI nebude tuto kompatibilní vrstvu -podporovat navždy. Již nyní existuje mnoho systémů s UEFI bez CSM. - -</para><para> - -Při instalaci operačního systému na počítačích s UEFI je potřeba vzít -v úvahu několik věcí, protože systém zavádění se mezi BIOSem -(resp. UEFI v režimu CSM) a nativním UEFI zásadně liší. Jednou -významnou změnou je způsob dělení pevného disku na oblasti. Tradiční -BIOS a UEFI v režimu CSM používají DOSovou tabulku oddílů, nativní -UEFI používá systém GPT (<quote>GUID Partition Table</quote>). Na -jednom disku může být použita pouze jedna z nich, a v případě, že -používáte více operačních systémů na jednom disku, znamená to, že -všechny systémy musí podporovat zvolený typ rozdělení disku. Zavádění -z disku s GPT je možné pouze v nativním režimu UEFI, což se může zdát -jako nevýhoda, ale s tím, jak rostou velikosti disků, se používání GPT -rozšiřuje, jelikož tradiční DOSová tabulka oddílů neumí adresovat -disky větší než 2 TB. - -</para><para> - -Dalším zásadním rozdílem mezi BIOSem (resp. UEFI v režimu CSM) -a nativním UEFI je v tom, odkud se načítá zavaděč a jaký používá -formát, což znamená, že se v obou případech jedná o různé zavaděče. - -To je důležité pro &d-i; na systémech s UEFI v režimu CSM, jelikož -&d-i; si zjistí, zda byl spuštěn na počítači s BIOSem nebo na počítači -s nativním UEFI a podle toho nainstaluje příslušný zavaděč. To obvykle -funguje k plné spokojenosti, ale přesto může nastat problém na -systémech, které mají více možností zavádění. Na některých UEFI -systémech v režimu CSM se totiž způsob zavádění může lišit mezi -zaváděním z pevného disku a zaváděním z výměnných médií. To může -způsobit, že instalační systém zavedený z USB klíčenky používá jiný -režim, než systém nainstalovaný na pevném disku, čímž dojde -k instalaci špatného zavaděče a po dokončení instalace se pak systém -nemusí spustit. - -Některé systémy nabízí při volbě zaváděcího zařízení dvě samostatné -položky pro každé zařízení, takže si uživatel může vybrat, zda se má -zavádění provést v kompatibilním režimu CSM, nebo v nativním UEFI. - -</para><para> - -Dalším tématem spojeným s UEFI je takzvaný <quote>secure boot</quote>. -Secure boot je mechanismus některých UEFI implementací, které umí -uzamknout zavádění a umožňují pak spouštět pouze kód, který byl -kryptograficky podepsán určitými klíči a tím pádem blokovat -(potenciálně škodlivý) software, který není podepsaný, nebo je -podepsaný neznámými klíči. V praxi to znamená, že na většině UEFI -systémů se secure bootem je akceptován pouze klíč od Microsoftu, -kterým je podepsán zavaděč Windows. Jelikož zavaděč používaný &d-i;em -není podepsaný Microsoftem, je nutno před zavedením instalace secure -boot vypnout. Často se to týká počítačů, na kterých je předinstalovaná -64 bitová verze Windows 8. Bohužel neexistuje unifikovaný postup, -kterým by se dal secure boot vypnout. Na některých systémech se tato -možnost objeví až po té, co uživatel nastaví heslo do BIOSu. Pokud je -tedy secure boot zapnutý a nikde nevidíte možnost jeho vypnutí, zkuste -nastavit heslo do BIOSu, restartovat počítač a podívat se znovu, zda -se možnost neobjevila. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86" id="disable-fast-boot"> - <title>Vypnutí <quote>rychlého spuštění</quote> u Windows 8</title> -<para> - -Windows 8 nabízí možnost nazvanou rychlé spuštění, které zkracuje dobu -k nastartování Windows. Je-li tato možnost povolena, Windows se při -vypínání nevypnou zcela, ale provedou něco, jako částečné uspání, aby -tím urychlily následný start. To samo o sobě ničemu nevadí, ale pokud -máte na počítači i jiný operační systém, který může přistupovat ke -stejným oblastem, jako Windows, může dojít k porušení a ztrátě dat, -jelikož se může skutečný stav souborového systému lišit od toho, jak -si jej Windows pamatují a zápisy na takový souborový systém mohou vést -k jeho porušení. V případě zavádění různých operačních systémů je tedy -vhodné <quote>rychlé spuštění</quote> ve Windows vypnout, aby -k porušení souborového systému nedocházelo. - -</para><para> - -<quote>Rychlé spuštění</quote> je někdy potřeba vypnout už jen proto, -abyste se dostali do nastavení UEFI, kde si můžete zvolit, že chcete -zavést jiný operační systém, nebo &d-i;. Některé UEFI systémy totiž -zkracují čas zavedení tím, že neinicializují řadič klávesnice nebo USB -zařízení a klávesnice pak při zavádění nereaguje. V takovém případě je -nezbytné nastartovat Windows a <quote>rychlé spuštění</quote> vypnout. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="x86;powerpc" id="hardware-issues"> - <title>Různé hardwarové problémy</title> - - <formalpara arch="x86"> - <title>BIOS a USB klávesnice</title> -<para> - -Pokud nemáte k dispozici standardní PS/2 klávesnici, ale pouze USB -model, je možné, že budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické -klávesnice. Hledejte položky jako <quote>Legacy keyboard -emulation</quote> nebo <quote>USB keyboard support</quote>. Toto -nastavení změňte pouze v případě, že instalační program klávesnici -nerozpozná. - -</para> - </formalpara> - - <formalpara arch="powerpc"> - <title>Viditelnost displeje na OldWorld Powermacích</title> -<para> - -Některé OldWorld Powermacy, obzvláště ty s <quote>kontrolním</quote> -displejem, pokud jsou nastaveny pro použití více než 256 barev, nemusí -pod Linuxem použít barevnou mapu spolehlivě. Zaznamenáte-li po -restartu následující problémy se zobrazením (občas můžete na monitoru -vidět data, ale jindy není vidět nic), nebo pokud po zavedení -instalačního systému obrazovka zčerná, místo aby se zobrazilo -uživatelské rozhraní, zkuste v MacOS změnit nastavení zobrazení, aby -se místo tisíců nebo milionů barev používalo pouze 256. - -</para> - </formalpara> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/preparing/preparing.xml b/cs/preparing/preparing.xml deleted file mode 100644 index d4e049239..000000000 --- a/cs/preparing/preparing.xml +++ /dev/null @@ -1,21 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - -<chapter id="preparing"> - <title>Než začnete s instalací</title> -<para> - -Tato kapitola se zabývá přípravou pro instalaci &debian;u ještě před -zavedením instalačního programu. To zahrnuje zazálohování dat, -zjištění informací o hardwaru a další nezbytné kroky. - -</para> - -&install-overview.xml; -&backup.xml; -&needed-info.xml; -&minimum-hardware-reqts.xml; -&non-debian-partitioning.xml; -&pre-install-bios-setup.xml; - -</chapter> diff --git a/cs/using-d-i/components.xml b/cs/using-d-i/components.xml deleted file mode 100644 index 5fbfc1483..000000000 --- a/cs/using-d-i/components.xml +++ /dev/null @@ -1,196 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70545 --> - - <sect1 id="module-details"> - <title>Použití jednotlivých komponent</title> -<para> - -V této části podrobně popíšeme každou komponentu instalačního -programu. Komponenty jsou seskupeny do celků podle kontextu, ve kterém -se během instalace vyskytují. Poznamenejme, že při instalaci se nemusí -vždy využít všechny komponenty — to závisí na způsobu instalace -a na dostupném hardwaru. - -</para> - - <sect2 id="di-setup"> - <title>Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru</title> -<para> - -Předpokládejme, že &d-i; úspěšně nastartoval a nyní se díváte na jeho -první obrazovku. V tento okamžik je &d-i; ještě poměrně hloupý -a nepoužitelný. Neví nic o hardwaru vašeho počítače, nezná váš -preferovaný jazyk a dokonce ani netuší, jaký úkol mu byl přidělen. Ale -nebojte se. Jako správný průzkumník začne &d-i; zkoumat své okolí a po -nějaké době bude mít slušný přehled o okolním hardwaru. Poté se pokusí -nalézt zbytek svých komponent a sám sebe přemění ve schopný, dobře -vychovaný program. - -Bohužel, stále existují věci, se kterými si &d-i; nedokáže poradit -a proto mu musíte trošku pomoci (například vybrat jazyk, ve kterém má -instalace probíhat, odsouhlasit rozložení klávesnice a podobně). - -</para><para> - -Během této fáze si jistě všimnete, že &d-i; několikrát -<firstterm>rozpoznává hardware</firstterm>. Poprvé je úzce zaměřen na -hardware, který by mohl obsahovat další části instalačního programu, -tj. CD mechaniky nebo síťové karty. Další rozpoznávání hardwaru -probíhá později, když se hledají pevné disky, protože před prvním -rozpoznáváním ještě nemusí být k dispozici všechny ovladače. - -</para><para arch="not-s390"> - -Při rozpoznávání hardwaru si &d-i; kontroluje, zda ovladače pro -nalezený hardware vyžadují zavedeni firmwaru. Jestliže požadovaný -firmware není dostupný, zobrazí se nabídka na jeho nahrání z výměnného -média. Podrobnosti naleznete v části <xref linkend="loading-firmware"/>. - -</para> - -&module-lowmem.xml; -&module-localechooser.xml; -&module-kbd-chooser.xml; -&module-s390-netdevice.xml; -&module-ddetect.xml; -&module-cdrom-detect.xml; -&module-iso-scan.xml; -&module-anna.xml; -&module-netcfg.xml; -&module-choose-mirror.xml; -&module-clock-setup.xml; - </sect2> - - <sect2 id="di-user-setup"> - <title>Nastavení uživatelů a hesel</title> -<para> - -Těsně před nastavením hodin vám instalační systém umožní nastavit -účet <quote>root</quote> a/nebo účet pro prvního uživatele. Další -uživatelské účty můžete vytvořit po dokončení instalace. - -</para> - -&module-user-setup.xml; - </sect2> - - <sect2 id="di-partition"> - <title>Rozdělení disku a výběr přípojných bodů</title> -<para> - -Nyní, po posledním rozpoznávání hardwaru, by již měl být &d-i; v plné -síle, přizpůsoben podle uživatelských požadavků a připraven na -opravdovou práci. - -Jak praví název této části, bude se několik následujících komponent -zabývat rozdělením disků, vytvořením souborových systémů, přiřazením -přípojných bodů a volitelně nastavením souvisejících záležitostí, jako -jsou LVM, RAID a šifrovaná zařízení. - -</para> - -&module-s390-dasd.xml; -&module-partman.xml; -&module-autopartkit.xml; -&module-partitioner.xml; -&module-partconf.xml; -&module-mdcfg.xml; -&module-partman-lvm.xml; -&module-partman-crypto.xml; - </sect2> - - <sect2 id="di-install-base"> - <title>Instalace základního systému</title> -<para> - -Přestože je tato část nejméně problematická, zabere dosti času, -protože musí stáhnout, ověřit a rozbalit celý základní systém. Pokud -máte pomalý počítač a/nebo síťové připojení, může to chvíli trvat. - -</para> - -&module-base-installer.xml; - </sect2> - - <sect2 id="di-install-software"> - <title>Instalace dodatečného softwaru</title> -<para> - -V tento okamžik máte sice použitelný, nicméně poněkud -omezený systém. Většina uživatelů si bude chtít do systému doinstalovat -další software a upravit tak systém svým potřebám, s čímž vám instalátor -ochotně pomůže. Jestliže máte pomalejší počítač nebo síťové připojení, -může tento krok trvat ještě déle než instalace základního systému. - -</para> - -&module-apt-setup.xml; -&module-pkgsel.xml; - </sect2> - - <sect2 id="di-make-bootable"> - <title>Nastavení zavádění systému</title> -<para condition="supports-nfsroot"> - -Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního -disku evidentně nebude nejsmysluplnější volba - tento krok přeskočte. -<phrase arch="sparc"> Možná budete chtít nastavit OpenBoot tak, aby -implicitně zaváděl systém ze sítě, viz <xref -linkend="boot-dev-select-sun"/>.</phrase> - -<!-- -</para><para> - -Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako -černá magie. Tento dokument se ani nesnaží pokrýt všechny možné -zavaděče, které se liší na jednotlivých architekturách a dokonce i na -jejich podarchitekturách. Měli byste si dobře prostudovat dokumentaci -vašeho zavaděče a pamatujete: třikrát měř a jednou řež. ---> - -</para> - -&module-os-prober.xml; -&module-hppa-palo-installer.xml; -&module-x86-grub-installer.xml; -&module-x86-lilo-installer.xml; -&module-ia64-elilo-installer.xml; -&module-mipsel-colo-installer.xml; -&module-powerpc-yaboot-installer.xml; -&module-powerpc-quik-installer.xml; -&module-powerpc-grub-installer.xml; -&module-s390-zipl-installer.xml; -&module-sparc-silo-installer.xml; -&module-arm-flash-kernel-installer.xml; -&module-nobootloader.xml; - </sect2> - - <sect2 id="di-finish"> - <title>Dokončení instalace</title> -<para> - -Toto jsou poslední drobnosti, které je třeba vykonat před zavedením -nového systému. Většina práce spočívá v uklizení po &d-i;u. - -</para> - -&module-clock-setup-finish.xml; -&module-finish-install.xml; - </sect2> - - <sect2 id="di-miscellaneous"> - <title>Řešení problémů</title> -<para> - -Následující komponenty se obvykle do instalačního procesu nezapojují, -ale tiše čekají v pozadí, aby vám pomohly v případě, že se něco -pokazí. - -</para> - -&module-save-logs.xml; -&module-cdrom-checker.xml; -&module-shell.xml; - </sect2> -&module-network-console.xml; - </sect1> diff --git a/cs/using-d-i/loading-firmware.xml b/cs/using-d-i/loading-firmware.xml deleted file mode 100644 index b0bc98ea5..000000000 --- a/cs/using-d-i/loading-firmware.xml +++ /dev/null @@ -1,125 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68421 --> - - <sect1 id="loading-firmware" arch="not-s390"> - <title>Nahrání chybějícího firmwaru</title> -<para> - -Jak je zmíněno v <xref linkend="hardware-firmware"/>, některá zařízení -vyžadují pro svou práci kromě ovladače zařízení také firmware. Ve -většině případů znamená chybějící firmware nefunkční zařízení. -Existují však výjimky, kdy zařízení bez firmwaru funguje alespoň v -základním režimu a firmware je potřeba až pro povolení speciálních -vlastností. - -</para><para> - -Pokud ovladač zařízení vyžaduje firmware, který není k dispozici, -&d-i; nabídne jeho nahrání z výměnných médií. Budete-li souhlasit, -&d-i; prozkoumá dostupná zařízení, na kterých hledá buď samotné -soubory s firmwarem, nebo balíky obsahující firmware. Je-li firmware -nalezen, nakopíruje se do <filename>/lib/firmware</filename> a -příslušný modul je znovu zaveden. - -</para><note><para> - -To, která zařízení jsou prohledána a které souborové systémy -prozkoumány, závisí na architektuře, typu instalačních médií a fáze -instalace. Obzvláště v počátcích instalace budete mít největší šanci -na úspěch s disketou nebo USB klíčenkou formátovanou souborovým -systémem FAT. <phrase arch="x86">Na architekturách i386 a amd64 je -možné zavést firmware také z MMC nebo SD karty.</phrase> - -</para></note><para> - -Pokud víte, že zařízení není pro instalaci potřeba, nebo pokud -zařízení funguje i bez firmwaru, můžete zavedení firmwaru přeskočit. - -</para><para> - -&d-i; se ptá pouze na firmware vyžadovaný jadernými moduly používanými -během instalace. Například jedním z ovladačů, které &d-i; během -instalace nepoužívá, je modul radeon pro grafické karty AMD/ATI. To -znamená, že se pro některý hardware nenahraje firmware a takový -hardware pak nemusí být využíván naplno. Pokud máte podezření, že to -je váš případ, zkontrolujte si v nově zavedeném systému výstup příkazu -<command>dmesg</command> a hledejte řádky obsahující slovo -<quote>firmware</quote>. - -</para> - - <sect2><title>Příprava média</title> -<para> - -Oficiální obrazy CD neobsahují nesvobodný firmware. Nejčastější způsob -zavedení takového firmwaru je z nějakého výměnného média, jako je USB -klíčenka. (Alternativně můžete použít neoficiální obrazy CD z <ulink -url="&url-firmware-cds;"/>, které obsahují některý nesvobodný firmware -přímo v sobě.) - -Při přípravě USB klíčenky (nebo jiného média jako třeba diskové -oblasti nebo diskety) se soubory s firmwarem musí nacházet buď v kořenovém -adresáři, nebo v adresáři <filename>/firmware</filename>. Doporučený -souborový systém je FAT, protože je podporovaný hned v úvodní části -instalace. - -</para><para> - -Archivy obsahující nejnovější balíky pro nejběžnější firmware jsou -dostupné z: - -<itemizedlist> -<listitem><para> -<ulink url="&url-firmware-tarballs;"/> -</para></listitem> -</itemizedlist> - -Stačí stáhnout archiv pro příslušné vydání a rozbalit jej na médium. - -</para><para> - -Jestliže se požadovaný firmware v archivu nenachází, můžete se zkusit -podívat do sekce non-free. Následující přehled by měl obsahovat -většinu dostupných balíků s firmwarem (nemusí být úplný): - -<itemizedlist> -<listitem><para> -<ulink url="&url-firmware-packages;"/> -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Na médium je také možné zkopírovat jednotlivé soubory s firmwarem -(tzn. ne balíky). Takovéto soubory můžete obvykle získat z již -instalovaného systému, nebo od dodavatele hardwaru. - -</para> - </sect2> - - <sect2><title>Firmware a instalovaný systém</title> -<para> - -Všechny firmwary, které se zavedou během instalace, se automaticky -nakopírují do instalovaného systému. To by mělo zajistit, že zařízení -vyžadující firmware budou fungovat i po restartu do nového systému. -Stále zde však existuje drobné riziko v případě, kdy nainstalovaný -systém používá jinou verzi jádra, než instalační systém. V takovém -případě je možné, že se firmware nepodaří zavést kvůli rozdílné verzi. - -</para><para> - -Pokud byl firmware nainstalován z balíku s firmwarem, &d-i; do -instalovaného systému nainstaluje i tento balík a automaticky přidá do -konfiguračního souboru <filename>sources.list</filename> sekci non-free. -Výhodou je to, že se firmware bude aktualizovat automaticky. - -</para><para> - -Jestliže jste při instalaci přeskočili možnost nahrání firmwaru, -nebude dané zařízení nejspíš fungovat ani v nainstalovaném systému. -Pro jeho zprovoznění budete muset doinstalovat firmware ručně. - -</para> - </sect2> - </sect1> diff --git a/cs/using-d-i/modules/anna.xml b/cs/using-d-i/modules/anna.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/anna.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml deleted file mode 100644 index 2cedc37ed..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml +++ /dev/null @@ -1,214 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70188 --> - - <sect3 id="apt-setup"> - <title>Nastavení apt</title> - -<para> - -Uživatelé obvykle instalují balíky programem <command>apt</command> -z balíku <classname>apt</classname>, případně některou nadstavbou -typu <command>aptitude</command> -nebo <command>synaptic</command><footnote><para> - -Ve skutečnosti balíky instaluje program na nižší úrovni: -<command>dpkg</command>. <command>dpkg</command> je podle potřeby -volán z nástroje <command>apt</command>, který se stará o získání -potřebných balíků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřešení -závislostí mezi nimi. - -</para></footnote>. Uživatelé si tyto nadstavby oblíbili pro jejich -pokročilé funkce jako je hledání dle různých kritérií nebo -interaktivní řešení závislostí. - -</para><para> - -Aby <command>aptitude</command> nebo <classname>apt</classname> -věděli, odkud mají získávat balíky, musí se nastavit. S tím pomůže -komponenta <command>apt-setup</command>, která výsledky svého snažení -zapíše do souboru <filename>/etc/apt/sources.list</filename> a který -můžete po instalaci prozkoumat a v případě potřeby upravit. - -</para><para> - -Instalujete-li s výchozí prioritou otázek, instalátor nastaví většinu -věcí automaticky na základě typu instalace (síťová, CD/DVD) a dříve -zodpovězených otázek. Jestliže jste například zavedli instalaci ze -sítě, zvolili jako výchozí jazyk češtinu a neměnili nastavení zrcadla, -použije se pravděpodobně síťový zdroj -<ulink url="http://ftp.cz.debian.org">ftp.cz.debian.org</ulink>. Ve -většině případů se automaticky přidá zrcadlo s bezpečnostními -aktualizacemi a v případě stabilní verze distribuce také archiv -služby <quote>stable-updates</quote>, která poskytuje novější verze rychle -se měnících balíků, jako jsou vzory a pravidla pro antivirové a -antispamové programy. - -</para><para> - -Při instalaci s nižší prioritou otázek (např. v expertním režimu) -můžete rozhodovat o více nastaveních. Můžete si sami vybrat, zda -budete používat bezpečnostní aktualizace a službu stable-updates a také zda -chcete mít přístupné balíky ze sekcí <quote>contrib</quote> -a <quote>non-free</quote>. - -</para> - - <sect4 id="apt-setup-cdset"> - <title>Instalace z více CD/DVD</title> - -<para> - -Instalujete-li z CD nebo DVD, které je součástí celé sady, instalátor -se zeptá, zda chcete prozkoumat dodatečná CD/DVD. Pokud taková média -máte, doporučujeme souhlasit, protože pak můžete jednoduše instalovat -balíky na nich uložené. - -</para><para> - -Nemáte-li další média, nic se neděje — jejich použití není -nutné. Nepoužijete-li ani síťové zrcadlo (další kapitola), znamená to -pouze, že se nemusí nainstalovat všechny balíky z úloh, které si -vyberete v příštím kroku. - -</para><note><para> - -Balíky jsou na médiích uloženy podle popularity, což znamená, že pro -nejběžnější instalace postačí pouze několik prvních CD. Balíky z -posledního CD využije jen velmi málo uživatelů. - -</para><para> - -To také znamená, že zakoupení nebo stažení a vypálení celé sady CD je -jen plýtvání, protože většinu médií stejně nevyužijete. Ve většině -případů je rozumné stáhnout nejvýše prvních 8 CD (často postačí první -3) a případné další balíky instalovat z Internetu. Pro DVD platí něco -podobného — jedno nebo dvě DVD pokryjí většinu potřeb. - -</para></note><para> - -Pořadí, ve kterém necháte média prozkoumat, nehraje žádnou roli. Je -ovšem vhodné nechat prozkoumat média pouze ze stejné sady, protože tak -předejdete potenciálním problémům se závislostmi balíků. - -</para> - </sect4> - - <sect4 id="apt-setup-mirror"> - <title>Používání síťového zrcadla</title> - -<para> - -Jednou z otázek, která se zobrazí téměř ve všech případech, je použití -síťového zrcadla. Většinou stačí použít výchozí možnost, ale existuje -několik výjimek. - -</para><para> - -Pokud <emphasis>neinstalujete</emphasis> z velkého CD nebo DVD, -případně z obrazu velkého CD/DVD, měli byste použití síťového zrcadla -povolit, protože jinak skončíte pouze s minimálním systémem. Máte-li -pomalé internetové připojení je lepší v dalším kroku instalace -<emphasis>nevybírat</emphasis> úlohu <literal>Desktopové -prostředí</literal>. - -</para><para> - -Instalujete-li z jediného velkého CD nebo obrazu CD (ne DVD), není -použití síťového zrcadla nutné, ale rozhodně je doporučované, protože -CD obsahuje jen omezené množství balíků. Máte-li pomalé internetové -připojení, je lepší zde síťové zrcadlo <emphasis>nevybírat</emphasis> -a dokončit instalaci jenom s tím, co je na prvním CD. Další balíky pak -můžete doinstalovat po skončení instalace ze svého nového systému. - -</para><para> - -Jestliže instalujete z DVD, nebo k instalaci používáte obraz DVD, je -potřeba síťového zrcadla mnohem menší, protože všechny balíky potřebné -pro základní instalaci by se měly nacházet na DVD. To stejné platí -v případě, že použijete sadu několika CD. - -</para><para> - -Jednou z výhod použití síťového zrcadla je, že pokud od vytvoření -médií vyšla nová minoritní verze &debian;u, automaticky získáte -aktualizované balíky z novějších vydání (r1, r2, r3, …). -Můžete tak prodloužit životnost médií bez obav o bezpečnost nebo -stabilitu systému. - -</para><para> - -Stručně: s výjimkou pomalého internetového připojení je použití -síťového zrcadla dobrý nápad. Bude-li stejná verze balíku k dispozici -na síti i na CD/DVD, instalátor vždy použije balík z CD/DVD. Množství -stažených dat závisí na: - -<orderedlist> -<listitem><para> - -úlohách vybraných v dalším kroku - -</para></listitem> -<listitem><para> - -balících, které jsou k dispozici na CD/DVD - -</para></listitem> -<listitem><para> - -zda se na síťových zrcadlech vyskytují novější verze balíků, než jsou -na CD/DVD (opravy závažných chyb, bezpečnostní aktualizace) - -</para></listitem> -</orderedlist> - -</para><para> - -Poslední bod znamená, že i když použití zrcadla zakážete, je možné, že -se z Internetu stáhnou balíky, ve kterých byla nalezena bezpečnostní -chyba, nebo pro které existuje novější verze na službě -<quote>stable-updates</quote> (za předpokladu, že jste použití těchto služeb -také nezakázali). - -</para> - </sect4> - - <sect4 id="apt-setup-mirror-selection"> - <title>Výběr síťového zrcadla</title> -<para> - -Jestliže jste během instalace zvolili použití síťového zrcadla, bude -vám nabídnut seznam geograficky blízkých (a tedy doufejme rychlých) -zrcadel. Není v tom žádná magie, použijí se zrcadla ze země, kterou -jste zvolili na počátku instalace. - -</para><para> - -Pokud se váš počítač nachází na síti, na které se používá -<emphasis>pouze</emphasis> protokol IPv6, nemusí výchozí nabídnuté -zrcadlo fungovat. Všechna zrcadla jsou totiž dostupná přes IPv4, ale -pouze některá přes IPv6. Jelikož se situace mění každým okamžikem, -není tato informace dostupná přímo v instalačním systému. Jestliže -výchozí nabídnuté zrcadlo IPv6 nepodporuje, zkuste nějaké jiné, -případně zvolte možnost <quote>zadat informace ručně</quote> a jako -název zrcadla zadejte <userinput>ftp.ipv6.debian.org</userinput>. -Nebude to asi nejrychlejší, ale bude to fungovat. - -</para><para> - -Další možností, zatím ne zcela oficiální, je při ručním zadávání -zrcadla zadat <userinput>httpredir.debian.org</userinput>. Nejedná se -o fyzické zrcadlo, ale o službu, která vás automaticky přesměruje na -topologicky nejbližší zrcadlo. Služba bere v úvahu i protokol, kterým -k ní přistupujete, takže v případě IPv6 by vás měla přesměrovat na -blízké zrcadlo podporující právě protokol IPv6. - -</para><para> - -Při ručním zadávání zrcadla je možné kromě jména počítače použít i IP -adresu a volitelně i číslo portu. Při zadávání IPv6 adresy je nutné ji -obklopit hranatými závorkami, např. takto: -<quote>[2001:db8::1]</quote>. - -</para> - </sect4> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml deleted file mode 100644 index 6b4dbe569..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,34 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69778 --> - - <sect3 arch="arm"> - <title>Nastavit systém jako zaveditelný pomocí flash-kernel</title> -<para> - -Jelikož na ARM platformě neexistuje jednotné rozhraní k firmwaru, liší -se konkrétní kroky pro nastavení zavádění systému zařízení od -zařízení. &debian; používá nástroj <command>flash-kernel</command>, -který obsahuje databázi zařízení a seznam kroků, které je třeba na -konkrétním zařízení vykonat, aby se z něj dal zavádět systém. Pokud -flash-kernel zjistí, že je dané zařízení podporováno, automaticky na -něm příslušné kroky provede. - -</para><para> - -Na zařízeních, které zavádí z interní NOR- nebo NAND- flash paměti, -zapíše flash-kernel jádro a ramdisk do této interní paměti. Tento -způsob je běžný obzvláště u starších zařízení armel. Většina těchto -zařízení neumožňuje uchovávat v interní paměti více jader a ramdisků, -což znamená, že spuštění flash-kernel obvykle přepíše předchozí obsah -flash paměti! - -</para><para> - -Systémy ARM, které používají jako systémový firmware U-Boot, zavádí -jádro a ramdisk z externího média, jako jsou MMC/SD karty, zařízení -USB mass storage nebo pevné disky IDE/SATA. V těchto případech -vygeneruje flash-kernel příslušný zaváděcí skript, který umožní -automatické zavádění bez zásahu uživatele. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml b/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml deleted file mode 100644 index 7b4c73071..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,41 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64743 --> - -<para> - -Během instalace základního systému jsou hlášky o rozbalování -a nastavování balíků přesměrovány na třetí virtuální konzoli -<userinput>tty4</userinput>. Můžete se na ni přepnout klávesami -<keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F4</keycap> </keycombo>, -zpět se dostanete kombinací <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> -<keycap>F1</keycap> </keycombo>. - -</para><para> - -Tyto jsou hlášky jsou také uloženy do souboru -<filename>/var/log/syslog</filename>, což se může hodit v případě, že -instalujete systém přes sériovou konzoli, - -</para><para> - -Během instalace se nainstaluje i jádro &arch-kernel;. Při standardní -prioritě vám &d-i; vybere jádro, které nejvíce odpovídá vašemu -hardwaru. Při nižších prioritách si budete moci sami vybrat -ze seznamu dostupných jader. - -</para><para> - -Při instalaci balíků se automaticky nainstalují také balíky, které -jsou instalovanými balíku doporučovány. Doporučené balíky nejsou pro -funčnost zvoleného software striktně vyžadovány, nicméně nějakým -způsobem rozšiřují jeho funkcionalitu a v očích správců balíků by se -měly instalovat společně. - -</para><note><para> - -Z technických důvodů se balíky instalované jako součást základního -systému instalují <emphasis>bez</emphasis> doporučených balíků. -Pravidlo popsané výše tedy začíná platit až po instalaci základního -systému. - -</para></note> diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml deleted file mode 100644 index b3b4ec5cc..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 14337 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml b/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml deleted file mode 100644 index 94e99013c..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml +++ /dev/null @@ -1,66 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69761 --> - - <sect3 id="choose-mirror"> - <title>Výběr síťového zrcadla</title> -<para> - -Tato komponenta se spustí pouze v případě, že instalační program -potřebuje nahrát své další komponenty nebo základní systém ze sítě. - -</para><para> - -Nejprve se zobrazí seznam zemí se zrcadly &debian;u, přičemž předvolena -bude země, kterou jste vybrali na začátku instalace. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Po výběru země se nabídne seznam zrcadel v dané zemi. Dobrou volbou -bývají <quote>hlavní</quote> zrcadla, která mají tvar -ftp.<replaceable>kód_země</replaceable>.debian.org. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Pokud nechcete použít oficiální zrcadlo, vyberte v seznamu zemí -možnost <userinput>zadat informace ručně</userinput>. Budete dotázáni -na jméno počítače, ze kterého se mají části &debian;u stáhnout. - -</para><para> - -Zajímavou volbou může být zrcadlo -<userinput>httpredir.debian.org</userinput>, což je ve skutečnosti jen -alias na jedno z oficiálních zrcadel, které by vám zrovna mělo být -nejblíže. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<!-- Nekde se to jeste pta na adresar a distribuci, ale kde? --> - -Další otázka se bude ptát na nastavení proxy serveru. Proxy server -slouží jako prostředník mezi vámi a Internetem — místo abyste se -obrátili přímo na server v Internetu, komunikujete se svým proxy -serverem. Proxy server předává vaše dotazy cílovému serveru -v Internetu, vyzvedne od něj odpověď a tu pak předá vašemu počítači. -Většina domácích uživatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy server se -obvykle vyskytuje jako součást firewallu pro větší nebo podnikové -sítě. - -</para><para> - -Na závěr se zvolené zrcadlo otestuje a automaticky se z něj stáhnou -potřebné balíky. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný, -neobsahuje zvolenou verzi &debian;u, apod.), můžete si ze seznamu vybrat -jiné zrcadlo<footnote><para> - -Je-li zvolené zrcadlo dlouhodobě nedostupné, je možné, že již -neexistuje, protože seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní -verze &debian;u, což mohlo být před několika měsíci (a v některých -případech i před několika lety). - -</para></footnote>, případně zkusit jiné nastavení proxy serveru. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml b/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml deleted file mode 100644 index beee1b890..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml +++ /dev/null @@ -1,34 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64742 --> - - <sect3 arch="not-s390" id="system-clock"> - <title>Nastavení systémových hodin</title> - -<para> - -&d-i; se může zeptat, zda jsou hardwarové hodiny počítače nastaveny na -univerzální časové pásmo (UTC). Systém se snaží odpověď odhadnout -například podle nalezených operačních systémů. Při expertní instalaci -se otázka zobrazí vždy. - -<phrase arch="powerpc"> - -Hardwarové hodiny v Macintoshích jsou standardně nastaveny na místní -čas. Jestliže budete mít duální zavádění, tak možnost UTC zamítněte. - -</phrase><phrase arch="any-x86"> - -Jestli budou na počítači i Windows nebo DOS, možnost hardwarových -hodin v UTC zamítněte, protože zmíněné systémy s touto možností -pracovat neumí. - -</phrase> - -</para><para> - -V tento okamžik se &d-i; pokusí uložit aktuální čas do hardwarových -hodin počítače. V závislosti na předchozí odpovědi bude čas uložen buď -v UTC nebo v místním čase. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml deleted file mode 100644 index 80fe56552..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml +++ /dev/null @@ -1,23 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70788 --> - - <sect3 id="clock-setup"> - <title>Nastavení hodin a časového pásma</title> - -<para> - -Instalační systém se nejprve pokusí získat přesný čas z některého -časového serveru na Internetu (protokolem <firstterm>NTP</firstterm>). -Pokud se to nepovede, bude &d-i; předpokládat, že čas získaný ze -systémových hodin při zavádění instalace je správný. Během instalace -není možné nastavit čas ručně. - -</para><para arch="s390"> - -Instalace na platformě &arch-title; systémové hodiny nenastavuje. - -</para> - -&module-tzsetup.xml; - - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml b/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml b/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml deleted file mode 100644 index 426427c28..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml +++ /dev/null @@ -1,21 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect3 id="finish-install"> - <title>Dokončení instalace a restart do nového systému</title> - -<para arch="not-s390"> - -Toto je poslední krok &d-i;u. Budete vyzváni k odstranění zaváděcích -médií (CD, disketa, apod.), která jste použili pro zavedení -instalačního systému. &d-i; provede poslední úklidové práce -a restartuje počítač do vašeho nového systému. - -</para><para arch="s390"> - -Po závěrečné výzvě se systém zastaví, protože restartování není na -&arch-title; podporováno. Poté musíte zavést (IPL) &debian-gnu; z DASD, -které jste na začátku instalace vybrali pro kořenový systém. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml deleted file mode 100644 index 1bf2d34fa..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,18 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 14602 --> - - <sect3 arch="hppa"> - <title>Instalovat <command>palo</command> na pevný disk</title> -<para> - -Zavaděč na PA-RISC se nazývá <quote>palo</quote>. -<command>PALO</command> se používá a konfiguruje podobně jako -<command>LILO</command>. Protože <command>PALO</command> umí číst -linuxové oblasti, může zavést libovolné jádro ze zaváděcí oblasti. - -</para><para condition="FIXME"> - -hppa FIXME ( need more info ) - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml deleted file mode 100644 index cad4a4eb2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,116 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 65000 --> - - <sect3 arch="ia64"> - <title>Instalovat zavaděč <command>ELILO</command> na pevný disk</title> -<para> - -Zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá -<quote>elilo</quote>. Elilo se velmi podobá svému vzoru na -architektuře i386 - zavaděči <quote>lilo</quote>. Jediný podstatný -rozdíl spočívá v tom, že místo zápisu do zaváděcího sektoru se -zkopírují potřebné soubory na samostatnou oblast typu FAT a upraví se -menu ve firmwaru zavaděče EFI, aby ukazovalo na soubory v EFI oblasti. -<command>elilo</command> se skládá ze dvou částí. Příkaz -<filename>/usr/sbin/elilo</filename> spravuje oblast a kopíruje do ní -soubory, zatímco program <filename>elilo.efi</filename> (ležící na -této oblasti) provádí samotné zavádění linuxového jádra. - -</para><para> - -Nastavení a instalace elila se provádí jako poslední krok instalace -základního systému. &d-i; vám nabídne seznam potenciálních oblastí, -které se hodí pro použití jako zaváděcí EFI oblast. Vyberte oblast, -kterou jste nastavili dříve v instalaci. Obvykle to bude oblast na -stejném disku, kde leží <emphasis>kořenová</emphasis> oblast. - -</para> - -<warning><title>Výběr správné oblasti</title> -<para> - -Kritéria pro výběr EFI oblasti jsou jednoduchá: oblast formátovaná -systémem FAT s nastaveným příznakem zavádění. &d-i; může zobrazit -několik vyhovujících oblastí, včetně těch, které patří jinému -operačnímu systému. Mějte na paměti, že <command>elilo</command> může -během instalace oblast zformátovat a smazat tak z ní všechna data! - -</para></warning> - </sect3> - - <sect3 arch="ia64"> - <title>Obsah EFI oblasti</title> -<para> - -Elilo uchovává své soubory na EFI oblasti v adresáři -<filename>efi/debian</filename>. Tato oblast nemusí být v běžícím -systému připojena, protože se používá pouze pro zavádění a zavaděč ji -čte přímo. Pokud na oblasti leží jiné, než zde popsané soubory, ničemu -to nevadí. Zavaděč se na tento adresář odkazuje jako na -<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:\efi\debian</filename>. - -</para> - -<variablelist> - -<varlistentry> -<term><filename>elilo.conf</filename></term> -<listitem><para> - -Je konfigurační soubor, který je čten při startu zavaděče. Je to -vlastně kopie souboru <filename>/etc/elilo.conf</filename>, ve které -jsou přepsány cesty k souborům tak, aby ukazovaly na EFI oblast. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term><filename>elilo.efi</filename></term> -<listitem><para> - -Je samotný zavaděč, který EFI spustí při startu počítače. (Toto je ta -magie schovaná za položkou <guimenuitem>&debian; GNU/Linux</guimenuitem> -v menu EFI zavaděče.) - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term><filename>initrd.img</filename></term> -<listitem><para> - -Toto je počáteční kořenový souborový systém, který se používá při -zavádění jádra. Jedná se o kopii souboru zmiňovaného -v <filename>/etc/elilo.conf</filename>. Ve standardním &debian;u by to -byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na který by ukazoval -symbolický odkaz <filename>/initrd.img</filename>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term><filename>readme.txt</filename></term> -<listitem><para> - -Malý textový soubor, který vás varuje, že obsah adresáře je spravován -<command>elilem</command> a že všechny změny budou při příštím -spuštění <filename>/usr/sbin/elilo</filename> ztraceny. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term><filename>vmlinuz</filename></term> -<listitem><para> - -Toto je samotné komprimované jádro. Opět se jedná o kopii souboru -odkazovaného v <filename>/etc/elilo.conf</filename>. Ve standardním -&debian;u by to byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na -který by ukazoval symbolický odkaz <filename>/vmlinuz</filename>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -</variablelist> - - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml b/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml deleted file mode 100644 index 5d9d1267b..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml +++ /dev/null @@ -1,47 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect3 id="iso-scan"> - <title>Hledání instalačního ISO obrazu</title> -<para> - -Při instalaci metodou <emphasis>hd-media</emphasis> nastane okamžik, -kdy budete muset instalační program navést k ISO obrazu instalačního -systému &debian;u, na kterém se nachází zbytek instalačních -souborů. Abyste obraz nemuseli hledat ručně, pomůže vám s tímto úkolem -komponenta <command>iso-scan</command>. - -</para><para> - -<command>iso-scan</command> nejprve připojí všechna bloková zařízení -(např. diskové oblasti), na kterých se nachází známý souborový systém -a poté na nich hledá soubory končící příponou -<filename>.iso</filename> (resp. <filename>.ISO</filename>). Po -nalezení každého iso obrazu si <command>iso-scan</command> zkontroluje -jeho obsah a zjistí, zda se jedná o planý obraz instalačního CD. Pokud -ano, máme vyhráno a instalace může pokračovat. V opačném případě se -hledá další obraz. Pokud toto hledání neuspěje, ještě není vše -ztraceno. První pokus totiž kvůli rychlosti prohledává pouze kořenový -adresář a první úroveň jeho podadresářů. Tzn. nalezne -<filename>/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, -<filename>/data/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, ale -ne -<filename>/data/tmp/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>. - -</para><para> - -Selhalo-li tedy první hledání, <command>iso-scan</command> se zeptá, -zda chcete spustit důkladnější proces. Tento druhý pokus se nedívá -pouze do nejvyšších adresářů, ale opravdu prohledá celý disk. - -</para><para> - -Pokud <command>iso-scan</command> neuspěje ani na druhý pokus, vraťte -se zpět do původního operačního systému a zkontrolujte, zda má soubor -správnou příponu (končící na <filename>.iso</filename>), zda je umístěn -na souborovém systému, který umí &d-i; rozpoznat a zda není iso obraz -poškozený (zkontrolujte kontrolní součet). Zkušenější unixoví -uživatelé mohou vše provést bez restartu počítače na druhé konzoli. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml b/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml deleted file mode 100644 index 41f05262c..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml +++ /dev/null @@ -1,21 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68143 --> - - <sect3 id="kbd-chooser"> - <title>Výběr klávesnice</title> -<para> - -Klávesnice bývají obvykle přizpůsobeny znakům používaným v daném jazyce. -Vyberte klávesnici, která odpovídá vašemu národnímu rozložení, nebo je -alespoň velmi podobná. Po skončení instalace si můžete vybrat vhodné -klávesové rozložení z mnohem většího spektra (jako uživatel root -spusťte příkaz <command>dpkg-reconfigure keyboard-configuration</command>). - -</para><para> - -Šipkami přesuňte kurzor na vybrané klávesové rozložení a stiskněte -&enterkey;. (Šipky by měly být na všech klávesnicích na stejném -místě, takže jsou nezávislé na zvoleném rozložení.) - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml b/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml deleted file mode 100644 index 5f1fab985..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml +++ /dev/null @@ -1,96 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect3 id="localechooser"> - <title>Výběr místního prostředí</title> -<para> - -První uživateli viditelný krok instalace slouží k výběru národního -prostředí, které se použije jak během instalace, tak později v novém -systému. Nastavení se skládá z výběru jazyka, geografického umístění -a tzv. <firstterm>locales</firstterm>. - -</para><para> - -Nejprve se tedy zobrazí seznam dostupných jazyků, ze kterého si -vyberete jazyk, ve kterém má instalace probíhat<footnote><para> - -Ve výjimečných případech se může stát, že ve vybraném jazyce nebudou -některé texty instalace přeloženy — pak se zobrazí anglicky. - -</para></footnote>. Jednotlivé položky v seznamu se skládají -z anglického názvu (vlevo) a lokálního názvu v daném jazyce -(napravo). Pro češtinu vypadá záznam nějak takto: - -<screen> -Czech - Čeština -</screen> - -Některé jazyky mají k dispozici více variant (např. portugalská -a brazilská portugalština). Seznam je seřazen abecedně podle levého -sloupce (anglických názvů). Drobnou výjimkou z řazení je položka -<quote>C</quote> na počátku seznamu. - -</para><note><para> - -Vyberete-li ze seznamu položku <quote>C</quote>, bude instalace -pokračovat v angličtině a instalovaný systém nebude mít podporu pro -národní prostředí, protože se nenainstaluje balík -<classname>locales</classname>. Tato volba může být zajímavá pro -některé správce, kteří tvrdí, že lokalizace nemá na serveru co dělat. - -</para></note><para> - -Zvolíte-li jazyk, který je veden jako oficiální v několika -zemích<footnote><para> - -Technicky řečeno: pokud k jazyku existuje více locales s různými kódy -zemí. - -</para></footnote>, budete v další otázce dotázáni na výběr konkrétní -země. Pokud vám nabídnutý seznam zemí nebude vyhovovat, můžete zvolit -položku <guimenuitem>Jiná</guimenuitem>, což vám nabídne seznam -kontinentů. Po výběru kontinentu se zobrazí seznam zemí, které se na -něm nachází. - -</para><para> - -Jestliže je s jazykem svázána pouze jediná země, bude automaticky -předvybrána, ale nic vám nebrání si výše popsaným způsobem zvolit -zemi, ve které se právě nacházíte, nebo ve které skutečně žijete. - -</para><para> - -Proč je výběr geografického umístění tak důležitý? Protože se tato -odpověď použije později v instalaci pro výběr výchozího časového pásma -a také pro výběr vhodného síťového zrcadla s archivem &debian;u, které -by mělo ležet co nejblíže. Správné nastavení země může hrát i drobnou -roli při výběru klávesnice. - -</para><para> - -Na základě zvolené kombinace jazyka a umístění se vytvoří výchozí místní -prostředí (<firstterm>locale</firstterm>). Pokud pro takové prostředí -neexistuje definiční soubor, zobrazí se nabídka všech dostupných -prostředí pro daný jazyk a budete vyzváni k výběru jednoho z nich. - -</para><para> - -Všechna prostředí automaticky používají jako výchozí kódování -<firstterm>UTF-8</firstterm>. - -</para><para> - -Instalujete-li s nízkou prioritou otázek, bude vám nabídnuta možnost -výběru dodatečných prostředí (nezávislých na předchozí volbě jazyka a -umístění) a také možnost instalace zastaralých prostředí<footnote><para> - -Zastaralá prostředí jsou taková, která nepoužívají UTF-8, ale starší -standardy kódování, jako ISO 8859-2 (používaný ve střední Evropě) -nebo EUC-JP (používaný v Japonsku). - -</para></footnote>. Jestliže vyberete více prostředí, budete ještě -dotázáni, které z nich se má použít jako výchozí. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml b/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml deleted file mode 100644 index 09bb18ff0..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml +++ /dev/null @@ -1,62 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64829 --> - - <sect3 id="lowmem"> - <title>Kontrola dostupné paměti / nízkopaměťový režim</title> -<para> - -Jednou z prvních věcí, které &d-i; zkontroluje, je velikost operační -paměti. Pokud má váš systém málo paměti, tak se tato komponenta pokusí -provést změny v instalačním procesu tak, aby byla instalace možná i na -tomto počítači. - -</para><para> - -Prvním krokem ke snížení paměťové náročnosti je vyhození všech -překladů, což znamená že instalace bude probíhat pouze v -angličtině. Samozřejmě, že po dokončení instalace si můžete systém -lokalizovat dle potřeb (viz <ulink -url="http://www.debian.cz/users/localization.php">Lokalizace -Debianu</ulink>). - -</para><para> - -Pokud to nestačí, instalace přejde na dietu, při které nahraje pouze -ty komponenty, které jsou nezbytné pro dokončení základní -instalace. Tím se o něco sníží funkčnost systému. Sice budete mít -možnost nahrát dodatečné komponenty ručně, ale mějte na paměti, že -každá komponenta znamená další paměť a proto se může stát, že -instalace selže. - -</para><para> - -Když instalace probíhá v nízkopaměťovém režimu, je doporučeno vytvořit -odkládací oblast o velikosti nejméně (64–128 MB). Odkládací -oblast se použije jako virtuální paměť a tedy zvýší množství dostupné -paměti. Instalační systém se pokusí aktivovat odkládací oblast co -nejdříve. Intenzivní využívání odkládací oblasti výrazně zvýší -diskovou aktivitu a sníží výkon celého systému. - -</para><para> - -I přes tato opatření je možné, že instalace zamrzne, nebo že jádro -odstřelí některé procesy, protože systému dojde paměť (v syslogu a na -4. konzoli by se to mělo projevit hláškami <computeroutput>Out of -memory</computeroutput>). - -</para><para> - -Například máme zprávu, že při nedostatku paměti a odkládacího prostoru -selže vytváření velkého souborového systému typu ext3. Pokud nepomůže -zvětšení odkládacího prostoru, můžete zkusit vytvořit souborový systém -jako ext2 a později po instalaci oblast převést na ext3. - -</para><para> - -Důraznější nízkopaměťový režim lze vynutit i v případech, kdy by podle -dostupné paměti měla fungovat jeho mírnější varianta nebo dokonce -i běžná instalace. Stačí použít parametr <quote>lowmem</quote>, jak -popisuje část <xref linkend="installer-args"/>. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml deleted file mode 100644 index 404080817..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml +++ /dev/null @@ -1,287 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69751 --> - - <sect3 id="mdcfg"> - <title>Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID)</title> -<para> - -Jestliže máte ve svém počítači více než jeden pevný -disk<footnote><para> - -Ve skutečnosti můžete MD vytvořit i z oblastí ležících na jednom -fyzickém disku, ale nezískáte tím žádnou popisovanou výhodu. - -</para></footnote>, můžete využít této skutečnosti nastavit disky pro -větší výkon a/nebo pro větší bezpečnost dat. Výsledek se nazývá -<firstterm>Vícediskové zařízení - MD</firstterm> (nebo podle své -nejznámější varianty <firstterm>softwarový RAID</firstterm>). - -</para><para> - -Jednoduše řečeno je MD množina oblastí umístěných na různých -discích. Tyto oblasti se v <command>mdcfg</command> spojí dohromady -a vytvoří <emphasis>logické</emphasis> zařízení. Toto zařízení pak -můžete používat jako běžnou oblast (například -v <command>partman</command>u ji můžete zformátovat, přiřadit jí -přípojný bod atd.). - -</para><para> - -Co vám tato operace přinese, závisí na typu vícediskového zařízení, -které vytváříte. Momentálně jsou podporovány: - -<variablelist> -<varlistentry> - -<term>RAID0</term><listitem><para> - -Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí všechna příchozí data na -<firstterm>proužky</firstterm> (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí -na každý disk v poli. To může zvýšit rychlost čtení a zápisu, ovšem -pokud jeden z disků odejde do věčných lovišť, odejdou s ním -<emphasis>všechna data</emphasis> (část informace je stále na zdravém -disku (discích), zbývající část <emphasis>byla</emphasis> na vadném -disku). - -</para><para> - -Typicky se RAID0 používá pro oblast na stříhání videa. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>RAID1</term><listitem><para> - -Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se -z několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde každá oblast -obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé, -pokud jeden z disků selže, stále máte data zrcadlena na zbývajících -discích. Za druhé, k dispozici máte pouze část celkové kapacity -(přesněji to je velikost nejmenší oblasti v poli). Za třetí, pokud se -vyskytne větší počet požadavků na čtení, mohou se tyto rovnoměrně -rozdělit mezi jednotlivé disky, což může přinést zajímavé zrychlení -u serverů, kde převažují čtecí operace na zápisovými. - -</para><para> - -Volitelně můžete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá -a v případě výpadku jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>RAID5</term><listitem><para> - -Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí -dat. RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí všechna příchozí data na -proužky a poté je rovnoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je -zde však podstatný rozdíl v tom, že se samotná data zapisují pouze na -<replaceable>n</replaceable> - 1 disků. Zbývající -<replaceable>n</replaceable>. disk nezahálí, ale zapíše se na něj -paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo -o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby byly paritní informace -rozmístěny rovnoměrně na všech discích v poli. V případě výpadku -jednoho z disků se může chybějící informace dopočítat ze zbývajících dat -a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň -<emphasis>tří</emphasis> aktivních zařízení. Volitelně můžete mít -v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá a v případě výpadku -jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo. - -</para><para> - -Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1, -ovšem dosahuje menší míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně -rychlé jako na RAID0, ovšem zápis bude mírně pomalejší kvůli počítání -paritních informací. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>RAID6</term><listitem><para> - -Je podobný jako RAID5, ale používá pro paritní informace dva disky, -což vede k tomu, že přežije výpadek dvou disků. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>RAID10</term><listitem><para> - -RAID10 kombinuje proužky (RAID0) se zrcadlením (RAID1). Vytvoří -<replaceable>n</replaceable> kopií příchozích dat a rozmístí je po -discích tak, že se žádná z kopií nenachází na stejném zařízení. -Výchozí hodnota <replaceable>n</replaceable> je 2, ale v expertním -režimu můžete zvolit jinou hodnotu. Počet použitých oblastí musí být -nejméně <replaceable>n</replaceable>. RAID10 má pro rozmísťování kopií -bloků několik algoritmů. Výchozí jsou <quote>blízké kopie</quote>, -které ukládají kopie bloku na různá zařízení na stejnou pozici. -Další možností jsou <quote>vzdálené kopie</quote>, které ukládají -kopie bloků na různá zařízení na zcela jinou pozici. Poslední -<quote>offsetové kopie</quote> nekopírují jednotlivé kopie, ale celé -proužky. - -</para><para> - -RAID10 se dá použít pro dosažení spolehlivosti a redundance bez -nutnosti počítat paritu. - -</para></listitem> -</varlistentry> -</variablelist> - -Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti: - -<informaltable> -<tgroup cols="5"> -<thead> -<row> - <entry>Typ</entry> - <entry>Minimálně zařízení</entry> - <entry>Rezervní zařízení</entry> - <entry>Přežije výpadek disku?</entry> - <entry>Dostupné místo</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry>RAID0</entry> - <entry>2</entry> - <entry>ne</entry> - <entry>ne</entry> - <entry>velikost nejmenšího zařízení krát počet aktivních zařízení v in RAIDu</entry> -</row> - -<row> - <entry>RAID1</entry> - <entry>2</entry> - <entry>volitelně</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>velikost nejmenšího zařízení v RAIDu</entry> -</row> - -<row> - <entry>RAID5</entry> - <entry>3</entry> - <entry>volitelně</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 1)</entry> -</row> - -<row> - <entry>RAID6</entry> - <entry>4</entry> - <entry>volitelně</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 2)</entry> -</row> - -<row> - <entry>RAID10</entry> - <entry>2</entry> - <entry>volitelně</entry> - <entry>ano</entry> - <entry>součet všech oblastí děleno počet kopií (standardně dvě)</entry> -</row> - -</tbody></tgroup></informaltable> - -</para><para> - -Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte -na <ulink url="&url-software-raid-howto;">Software RAID HOWTO</ulink>. - -</para><para> - -Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se -má zařízení skládat, označeny pro použití v RAIDu. (To se provádí -v <command>partman</command>u v menu <guimenu>Nastavení -oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku <guimenu>Použít -jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro -RAID</guimenuitem>.) - -</para><note><para> - -Při rozdělování disku počítejte s tím, že při použití RAIDu pro -kořenový souborový systém (<filename>/</filename>) je obvykle potřeba -vytvořit samostatnou oblast pro <filename>/boot</filename>. Většina -zavaděčů <phrase arch="x86">(včetně lila a grubu)</phrase> podporují -zrcadlený RAID1 (pozor, ne RAID0), takže je např. možné použít RAID5 -pro <filename>/</filename> a RAID1 pro <filename>/boot</filename>. - -</para></note><para> - -Na první obrazovce <command>mdcfg</command> jednoduše vyberte -<guimenuitem>Vytvořit MD zařízení</guimenuitem>. Bude vám nabídnut -seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden -vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného -zařízení. - -</para> - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -RAID0 je velmi jednoduchý — vaším jediným úkolem je vybrat -z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -RAID1 je trošku složitější. Nejprve musíte zadat počet aktivních -a počet rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále -musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají -být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných -oblastí se musí rovnat číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud -uděláte chybu a vyberete jiný počet oblastí, nic se neděje — -&d-i; vás nenechá pokračovat, dokud vše nespravíte. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou — musíte -použít nejméně <emphasis>tři</emphasis> aktivní zařízení. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou — musíte -použít nejméně <emphasis>čtyři</emphasis> aktivní zařízení. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Základní nastavení RAID10 je stejné jako u RAID1. V expertním režimu -&d-i;u budete navíc dotázáni na na rozložení pole. Rozložení se skládá -ze dvou částí. První část určuje typ rozložení, druhá pak počet kopií -každého bloku dat. Typ rozložení může být <literal>n</literal> (pro -blízké kopie), <literal>f</literal> (pro vzdálené kopie) -nebo <literal>o</literal> (pro offsetové kopie). Počet kopií musí být -menší nebo roven počtu zařízení, aby bylo zaručeno, že se každá kopie -zapíše na jiné zařízení. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -<para> - -Poznamenejme, že můžete používat více typů vícediskových zařízení -najednou. Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky -a na každém máte dvě 100 GB oblasti, můžete z prvních oblastí všech -disků sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze -zbývajících tří oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1 -(rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáře uživatelů). - -</para><para> - -Až nastavíte vícedisková zařízení podle chuti, můžete ukončit -<command>mdcfg</command> a vrátit se tak do -<command>partman</command>u, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé -atributy jako souborové systémy a přípojné body. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml deleted file mode 100644 index b3b4ec5cc..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 14337 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml deleted file mode 100644 index c040dd517..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml +++ /dev/null @@ -1,87 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 68097 --> - - <sect3 id="netcfg"> - <title>Nastavení sítě</title> - -<para> - -Pokud na začátku toho kroku instalátor zjistí, že máte více síťových -rozhraní, budete si muset vybrat jedno, které použijete jako -<emphasis>hlavní</emphasis>, tj. to, ze kterého budete instalovat. -Zbylá rozhraní zůstanou nenastavena a budete je muset nastavit po -skončení instalace ručně — viz manuálová stránka <citerefentry> -<refentrytitle>interfaces</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum> -</citerefentry>. - -</para> - - <sect4 id="netcfg-automatic"> - <title>Automatické nastavení sítě</title> -<para> - -Implicitně se &d-i; snaží nastavit síť automaticky přes DHCP. Pokud -DHCP uspěje, vše je nastaveno. Jestliže DHCP skončí s chybou, může být -příčina téměř kdekoliv — od vypojeného síťového kabelu až po -špatně nastaveného DHCP démona. Také je možné, že na místní síti vůbec -DHCP server nemáte. K přesnějšímu určení problému možná pomohou -chybové hlášky na čtvrté konzoli. Ať už je chyba kdekoliv, budete -dotázáni, zda chcete znovu zkusit DHCP, nebo zda nastavíte síť ručně. -DHCP servery jsou někdy docela pomalé, takže pokud jste si jisti, že -vše ostatní je v pořádku, klidně to zkuste znovu. Jestliže automatické -nastavení selhává opakovaně, zvolte ruční nastavení sítě. - -</para> - </sect4> - - <sect4 id="netcfg-manual"> - <title>Ruční nastavení sítě</title> -<para> - -Při ručním nastavení sítě vás <command>netcfg</command> vyzve -k zadání údajů z <xref linkend="needed-info"/> -(<computeroutput>IP adresa</computeroutput>, -<computeroutput>Síťová maska</computeroutput>, -<computeroutput>Brána</computeroutput>, -<computeroutput>Adresy jmenných serverů</computeroutput> a -<computeroutput>Název počítače</computeroutput>). -Pokud k instalaci používáte bezdrátové připojení, budete dotázáni -ještě na <computeroutput>Bezdrátové ESSID</computeroutput> (název -bezdrátové sítě) -a <computeroutput>WEP klíč</computeroutput> nebo -<computeroutput>přístupovou frázi WPA/WPA2</computeroutput>. - -</para><note><para> - -Pár technických poznámek: program předpokládá, že adresa vaší sítě je -bitovým součinem IP adresy a síťové masky. Výchozí vysílací adresu -spočítá jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku síťové -masky. Program se také pokusí odhadnout adresu brány. Pokud některý -údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu. -Konfiguraci můžete na nainstalovaném systému upravit v souboru -<filename>/etc/network/interfaces</filename>. - -</para></note> - </sect4> - - <sect4 id="netcfg-ipv4-ipv6"> - <title>IPv4 a IPv6</title> -<para> - -&d-i; od verze 7.0 (<quote>Wheezy</quote>) podporuje kromě -<quote>tradičního</quote> síťového protokolu IPv4 též protokol IPv6. -Podporovány jsou všechny kombinace: samotné IPv4, samotné IPv6, -i smíšené nastavení. - -</para><para> - -Automatické nastavení sítě se v případě IPv4 děje prostřednictvím DHCP -(Dynamic Host Configuration Protocol). Automatické nastavení IPv6 -podporuje bezstavové nastavení pomocí NDP (Neighbor Discovery -Protocol - včetně přiřazení rekurzivního DNS serveru (RDNSS)), stavové -nastavení přes DHCPv6 i smíšené stavové/bezstavové nastavení -(přiřazení adresy přes NDP, získání dalších parametrů přes DHCPv6). - -</para> - </sect4> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/network-console.xml b/cs/using-d-i/modules/network-console.xml deleted file mode 100644 index 53ccd9552..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/network-console.xml +++ /dev/null @@ -1,133 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 65801 --> - - <sect2 id="network-console"> - <title>Instalace přes síť</title> - -<para arch="not-s390"> - -Jednou ze zajímavějších komponent je -<firstterm>network-console</firstterm>, která vám umožní provádět -větší část instalace vzdáleně přes SSH. Použití sítě naznačuje, že -budete muset provést několik prvních kroků instalace (minimálně po -nastavení sítě) lokálně a teprve pak pokračovat vzdáleně. Lokální část -však můžete automatizovat použitím <xref -linkend="automatic-install"/>.) - -</para><para arch="not-s390"> - -Tato komponenta se implicitně nenahrává do instalačního menu a proto -o ni budete muset požádat. - -Nejprve musíte zavést instalační systém se střední prioritou otázek, -nebo jiným způsobem vyvolat hlavní instalační menu a vybrat položku -<guimenuitem>Nahrát komponenty instalátoru z CD</guimenuitem> (nebo ze -sítě) a ze seznamu dodatečných komponent vybrat -<guimenuitem>network-console: Continue installation remotely using -SSH</guimenuitem>. Úspěšné načtení komponenty se projeví tak, že -v menu přibude nová položka nazvaná <guimenuitem>Pokračovat -v instalaci vzdáleně přes SSH</guimenuitem>. - -</para><para arch="s390"> - -Pro instalace na &arch-title; to je běžný způsob, na který se přechází -ihned po nastavení sítě. - -</para><para> - -<phrase arch="not-s390">Po výběru této nové položky</phrase> <phrase -arch="s390">Nejprve</phrase> budete požádáni o zadání nového hesla, -které se použije pro připojení do instalovaného systému. Následuje -rutinní potvrzení hesla, zda bylo zadáno správně. Toť vše. Nyní -uvidíte obrazovku s nápovědou, která říká, že se máte vzdáleně -připojit k systému jako uživatel <emphasis>installer</emphasis> -s heslem, které jste právě zadali. Další důležitá věc na obrazovce je -kryptografický otisk tohoto systému. Tento otisk musíte zabezpečeně -předat osobě, která bude v instalaci pokračovat vzdáleně. - -</para><para> - -Pokud byste se náhodou rozhodli pokračovat v instalaci lokálně, můžete -vždycky stisknout &enterkey;, což vás vrátí zpět do hlavního menu, kde -můžete vybrat další krok. - -</para><para> - -Nyní se přepojme na druhý konec drátu. Nejprve byste se měli ujistit, -že máte terminál přepnutý do kódování UTF-8, protože jej používá -instalační systém. Pokud tak neučiníte, vzdálenou instalaci by to -nemělo nijak ovlivnit, ale je pravděpodobné, že uvidíte na displeji -různé artefakty jako porušené rámečky dialogových oken a rozsypaný čaj -z písmen, které nespadají do sedmibitového ASCII. Pro navázání spojení -stačí napsat: - -<informalexample><screen> -<prompt>$</prompt> <userinput>ssh -l installer <replaceable>instalovany_pocitac</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -kde <replaceable>instalovany_pocitac</replaceable> je buď jméno nebo -IP adresa instalovaného počítače. Před samotným přihlášením se zobrazí -kryptografický otisk vzdáleného systému, který budete muset potvrdit, -zda je správný. - -</para><note><para> - -<command>ssh</command> server v instalačním systému používá výchozí -nastavení, které neposílá pakety pro udržování spojení. Teoreticky to -ničemu nevadí, ale prakticky se může stát, že se po určité době -neaktivity spojení rozpadne. Typickým příkladem může být překlad adres -(NAT) někde po cestě mezi klientem a instalovaným systémem. Opětovné -připojení a pokračování v instalace se může, ale nemusí podařit -— závisí na kroku instalace, ve kterém se spojení přerušilo. - -</para><para> - -Rozpadávání spojení můžete předejít tak, že při -spuštění <command>ssh</command> klienta použijete parametr -<userinput>-o ServerAliveInterval=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>, -případně že tento parametr zadáte do konfiguračního -souboru <command>ssh</command>. Mějte však na paměti, že v některých -případech může právě tento parametr <emphasis>způsobit</emphasis> -rozpadávání spojení (například pokud se udržovací paket odešle během -krátkodobého výpadku sítě, který by jinak <command>ssh</command> -ustálo). - -</para></note><note><para> - -Instalujete-li postupně několik počítačů, které mají stejnou IP adresu -nebo jméno, <command>ssh</command> se odmítne k takovému počítači -připojit. Důvodem je odlišný kryptografický otisk, což obvykle -indikuje útok, kdy se záškodník vydává za cílový počítač. Pokud jste -si jisti, že to není tento případ, budete muset ze souboru -<filename>~/.ssh/known_hosts</filename> smazat příslušný -řádek<footnote><para> - -Například příkazem -<command>ssh-keygen -R <<replaceable>počítač</replaceable>></command> -nebo -<command>ssh-keygen -R <<replaceable>IP adr.</replaceable>></command>. - -</para></footnote> a připojení zopakovat. - -</para></note><para> - -Po přihlášení vám bude nabídnuta úvodní obrazovka, kde můžete volit -mezi možností <guimenuitem>Spustit menu</guimenuitem> -a <guimenuitem>Spustit shell</guimenuitem>. První možnost vás přenese -do hlavního instalačního menu, kde můžete pokračovat v instalaci -obvyklým způsobem. Druhá možnost spustí shell, ve kterém můžete -zkoumat a případně opravit vzdálený systém. Přestože počet SSH spojení -do instalovaného systému není omezen, měli byste mít pouze jedno -spojení, kterým ovládáte instalaci (na rozdíl od shellů, kterých si -můžete spustit dle libosti). - -</para><warning><para> - -Po zahájení vzdálené instalace byste se již neměli vracet zpět -k lokální instalaci, protože by to mohlo porušit databázi, ve které je -uloženo nastavení nového systému, což by následně vedlo k nefunkční -instalaci nebo k problémům v novém systému. - -</para></warning> - - </sect2> diff --git a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml b/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml deleted file mode 100644 index b02f3ec84..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml +++ /dev/null @@ -1,27 +0,0 @@ -<!-- $Id: nobootloader.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ --> -<!-- original version: 61133 --> - - <sect3> - <title>Pokračovat bez zavaděče</title> -<para> - -Pomocí této komponenty můžete získat zaveditelný systém, i když se -nenainstaluje žádný zavaděč — ať už proto, že na této -architektuře žádný neexistuje, nebo proto, že jej nechcete -nainstalovat (třeba chcete použít stávající zavaděč). <phrase -arch="m68k">Tato možnost je obzvláště užitečná na systémech Macintosh, -Atari a Amiga, kde musíte zachovat původní operační systém a použít -jej pro zavedení GNU/Linuxu.</phrase> - -</para><para> - -V tomto okamžiku je vhodné prozkoumat obsah adresáře -<filename>/target/boot</filename> a poznačit si název jádra -a případného ramdisku (<firstterm>initrd</firstterm>), protože je -budete muset sdělit svému zavaděči spolu s dalšími důležitými -informacemi, jako je oblast s kořenovým souborovým systémem a oblast -pro <filename>/boot</filename> (pokud máte <filename>/boot</filename> -na samostatné oblasti). - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml b/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml deleted file mode 100644 index 7fcfdf3a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml +++ /dev/null @@ -1,22 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect3 id="os-prober"> - <title>Nalezení ostatních operačních systémů</title> -<para> - -Před instalací zavaděče se &d-i; pokusí vyhledat jiné operační systémy -instalované na počítači. Pokud nějaké najde, budete o tom informováni -během instalace zavaděče a počítač bude nastaven tak, aby kromě -&debian;u zaváděl i nalezené operační systémy. - -</para><para> - -Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako -černá magie. Kvalita automatického rozpoznávání operačních systémů -a následné nastavení zavaděče se liší na jednotlivých architekturách -a dokonce i na jejich podarchitekturách. Pokud něco nebude fungovat, -měli byste si dobře prostudovat dokumentaci použitého zavaděče. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml b/cs/using-d-i/modules/partconf.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml b/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml b/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml deleted file mode 100644 index 5afb53b45..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml +++ /dev/null @@ -1,275 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69266 --> - - <sect3 id="partman-crypto"> - <title>Nastavení šifrovaných svazků</title> -<para> - -&d-i; umožňuje nastavit šifrované oblasti. Každý soubor, který na -takovou oblast zapíšete, je na disk zapsán v šifrované podobě. Přístup -k šifrovaným datům je povolen pouze po zadání <firstterm>přístupové -fráze</firstterm>, kterou si zvolíte při vytváření šifrované -oblasti. Takto můžete chránit citlivá data v případě, že někdo ukradne -váš přenosný počítač nebo pevný disk. Zloděj sice získá fyzický -přístup k pevnému disku, ale bez znalosti přístupové fráze budou -šifrovaná data na disku vypadat jako změť náhodných znaků. - -</para><para> - -Největší smysl má šifrování oblasti s domovskými adresáři, kde se -nachází vaše soukromá data, a oblasti s odkládacím prostorem, kde -se mohou dočasně ocitnout citlivá data z operační paměti. Samozřejmě -vám nic nebrání šifrovat libovolnou jinou oblast, například -<filename>/var</filename>, kam si ukládají databázové servery své -databáze, poštovní servery poštu, tiskové servery frontu úloh, nebo -třeba adresář <filename>/tmp</filename>, kde se mohou nacházet -potenciálně zajímavá data (dočasné pracovní kopie vašich dokumentů). -Existují i lidé, kteří si šifrují celý systém. Jedinou výjimkou, která -musí zůstat nešifrovaná, je oblast obsahující -<filename>/boot</filename>, protože momentálně neexistuje způsob, jak -zavést jádro ze šifrované oblasti. - -</para><note><para> - -Rychlost čtení/zápisu ze šifrovaných oblastí bude o něco nižší než -rychlost na nešifrovaných oblastech, protože se data musí -odšifrovat/zašifrovat při každém čtení a zápisu. Konkrétní vliv na -rychlost závisí na výkonu procesoru, zvolené šifře a délce klíče. - -</para></note><para> - -Abyste mohli využívat šifrování, musíte vybrat stávající oblast, což -může být běžná oblast, logický svazek LVM nebo svazek RAID. (Pokud -ještě oblast neexistuje, musíte ji nejprve vytvořit z dostupného -volného místa.) V menu pro nastavení oblasti nastavte -možnost <menuchoice> <guimenu>Použít jako:</guimenu> </menuchoice> na -hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro šifrování</guimenuitem>. -Zbytek menu se poté změní a bude obsahovat několik kryptografických -nastavení pro danou oblast. - -</para><para> - -&d-i; podporuje šifrování pomocí <firstterm>dm-crypt</firstterm> -(součástí novějších linuxových jader, schopný hostit fyzické svazky -pro LVM). - -<!-- TODO: link to the "Debian block device encryption guide" - once Max writes it :-) --> - -</para><para> - -Podívejme na možnosti, které jsou k dispozici, pro šifrování přes -<userinput>Device-mapper (dm-crypt)</userinput>. Pokud jste na -pochybách, ponechejte výchozí hodnoty, protože byly zvoleny s ohledem -na bezpečnost. Neuvážená kombinace voleb může způsobit nízkou kvalitu -šifrování, které tak vytváří pouze falešný pocit bezpečí. - -<variablelist> - -<varlistentry> -<term>Šifrování: <userinput>aes</userinput></term> - -<listitem><para> - -Touto volbou můžete vybrat šifrovací algoritmus -(<firstterm>šifru</firstterm>), jež se použije pro šifrování dat na -dané oblasti. &d-i; nyní podporuje tyto -šifry: <firstterm>aes</firstterm>, <firstterm>blowfish</firstterm>, -<firstterm>serpent</firstterm> a <firstterm>twofish</firstterm>. -Kvalita jednotlivých šifer přesahuje záběr této příručky, nicméně vám -v rozhodování může pomoci informace, že v roce 2000 byla šifra -<emphasis>AES</emphasis> zvolena americkým úřadem pro standardizaci -jako standardní šifrovací algoritmus pro ochranu citlivých dat -v 21. století. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Velikost klíče: <userinput>256</userinput></term> - -<listitem><para> - -Zde můžete zadat délku šifrovacího klíče. Obvykle platí, že čím delší -klíč, tím větší odolnost šifry proti útokům. Na druhou stranu také -delší klíč většinou znamená menší výkon (výjimkou jsou třeba šifry -blowfish a twofish). Dostupné velikosti klíče se liší v závislosti na -konkrétní šifře. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Algoritmus IV: <userinput>xts-plain64</userinput></term> - -<listitem><para> - -<firstterm>Inicializační vektor</firstterm> nebo též algoritmus -<firstterm>IV</firstterm> se používá v kryptografii pro zajištění, že -aplikováním šifry na stejný <firstterm>nezašifrovaný text</firstterm> -za použití stejného klíče vždy dostaneme jiný <firstterm>šifrovaný -text</firstterm>. Cílem je zabránit útočníkovi v odvození informací na -základě opakujících se vzorků v šifrovaných datech. - -</para><para> - -Z nabízených alternativ je <userinput>xts-plain64</userinput> -momentálně nejméně zranitelný vzhledem ke známým útokům. Ostatní -možnosti používejte pouze v případě, kdy potřebujete zaručit zpětnou -kompatibilitu s dříve instalovaným systémem, který neumí používat -novější algoritmy. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Šifrovací klíč: <userinput>Přístupová fráze</userinput></term> - -<listitem><para> - -Zde si můžete zvolit typ šifrovacího klíče pro tuto oblast. - - <variablelist> - <varlistentry> - <term>Přístupová fráze</term> - <listitem><para> - -Šifrovací klíč bude vypočítán<footnote> -<para> - -Použití přístupové fráze jako klíče momentálně znamená, že oblast bude -používat <ulink url="&url-luks;">LUKS</ulink>. - -</para></footnote> na základě textové fráze, kterou zadáte později. - - </para></listitem> - </varlistentry> - - <varlistentry> - <term>Náhodný klíč</term> - <listitem><para> - -Nový šifrovací klíč bude vytvořen z náhodných dat pokaždé, když se -pokusíte tuto šifrovanou oblast použít poprvé od startu -systému. Jinými slovy po každém vypnutí/restartu systému bude obsah -oblasti ztracen, protože se klíč z oblasti smaže. (Samozřejmě že se -můžete pokusit uhádnout klíč hrubou silou, ale pokud v šifrovacím -algoritmu není nějaká neznámá slabina, během našeho života se to -nepodaří.) - - </para><para> - -Náhodné klíče se hodí pro odkládací oblasti, protože se pak nemusíte -trápit s pamatováním další přístupové fráze, nebo s ručním mazáním dat -z odkládací oblasti před každým vypnutím počítače. Na druhou stranu to -také znamená, že <emphasis>nebudete</emphasis> moci využít vlastnost -<quote>uspání na disk</quote>, která je součástí novějších linuxových -jader, protože při následujícím startu nebude možno obnovit obsah -operační paměti, který byl odložen fo odkládací oblasti. - - </para></listitem> - </varlistentry> - </variablelist> - -</para></listitem> -</varlistentry> - -<varlistentry> -<term>Smazat data: <userinput>ano</userinput></term> - -<listitem><para> - -Určuje, zda se má před samotným zašifrováním oblasti přepsat její -obsah náhodnými znaky. Je doporučeno tuto možnost povolit, protože -jinak by mohl útočník rozpoznat, které části oblasti se používají -a které ne. Kromě toho tím ztížíte vydolování dat, která mohla v -oblasti zůstat po předchozí instalaci<footnote><para> - -Obecně se ví, že agenti z třípísmenných agentur umí obnovit data z -magnetooptických médií i po několika přepsáních. - -</para></footnote>. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -</variablelist> - -</para><para> - -Po výběru požadovaných parametrů vaší šifrované oblasti se vraťte zpět -do hlavního rozdělovacího menu, kde by měla nově přibýt položka -nazvaná <guimenu>Nastavit šifrované svazky</guimenu>. Po jejím výběru -budete požádáni o povolení smazat data na oblastech, které jste dříve -označili pro smazání. U větších oblastí může mazání dat trvat poměrně -dlouho. - -</para><para> - -Dále budete dotázáni na zadání přístupové fráze (pokud ji používáte). -Dobrá fráze by měla být delší než 8 znaků, měla by se skládat z -písmen, číslic a dalších znaků a neměla by obsahovat běžná slova ze -slovníku nebo informace, které se s vámi dají lehce spojit (jako -narozeniny, záliby, jména mazlíčků, jména členů rodiny nebo -příbuzných, apod.). - -</para><warning><para> - -Než budete zadávat samotnou frázi, měli byste se ujistit, že je -klávesnice nastavená správně a že generuje očekávané znaky. Může se -totiž stát, že se během instalace přepnete do jiného klávesového -rozložení, než budete mít k dispozici v nově nainstalovaném systému. -Doporučujeme si již dříve vyzkoušet různé klávesy v nějakém textovém -poli, případně se přepnout na druhou virtuální konzoli a napsat něco -do příkazového řádku. - -</para></warning><para> - -Pokud jste zvolili vytvoření šifrovacího klíče z náhodných dat, bude -nyní vytvořen. Protože během této časné fáze instalace ještě nemusí -mít jádro nasbíráno dostatek entropie, bude proces trvat hodně -dlouho. Proces můžete urychlit vytvořením nějaké entropie, například -mačkáním náhodných kláves, nebo přepnutím do shellu na druhé virtuální -konzoli a vytvořením síťového či diskového provozu (stahováním -nějakých souborů, kopírování velkých dat -do <filename>/dev/null</filename>, apod.). - -<!-- TODO: Mention hardware random generators when we will support - them --> - -</para><para> - -To bude zopakováno pro každou oblast označenou pro šifrování. - -</para><para> - -Po návratu do hlavního rozdělovacího menu uvidíte všechny šifrované -svazky jako další oblasti, které můžete nastavit úplně stejně jako -běžné oblasti. Následující příklad ukazuje svazek zašifrovaný pomocí -dm-crypt. - -<informalexample><screen> -Šifrovaný svazek (<replaceable>sda2_crypt</replaceable>) - 115.1 GB Linux device-mapper - #1 115.1 GB F ext3 -</screen></informalexample> - -Nyní je čas přiřadit svazkům přípojné body a případně změnit ostatní -parametry, pokud vám nevyhovují (souborový systém, rezervované bloky, -atd.). - -</para><para> - -Jedna věc, kterou byste si zde měli poznačit do budoucna, jsou -kombinace identifikátorů v závorkách (v tomto příkladu -<replaceable>sda2_crypt</replaceable>) a přípojných bodů, které jsou -ke každému šifrovanému svazku připojeny. Tato informace se vám bude -hodit později, až budete zavádět svůj nový systém. Rozdíly mezi běžným -zaváděním systému a zaváděním se šifrovanými svazky bude včas popsáno -v kapitole <xref linkend="mount-encrypted-volumes"/>. - -</para><para> - -Až budete s rozdělením disku spokojeni, můžete pokračovat v instalaci. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml b/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml deleted file mode 100644 index f4108b480..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml +++ /dev/null @@ -1,135 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 56326 --> - - <sect3 id="partman-lvm"> - <title>Nastavení manažera logických svazků (LVM)</title> -<para> - -Pracujete-li s počítači na pozici správce systému nebo pokročilého -uživatele, jistě jste zažili situaci, kdy na jedné (zpravidla velmi -důležité) oblasti docházelo volné místo, zatímco jiná oblast jej měla -nadbytek. Zpravidla pak nastoupilo mazání, přesouvání a propojování -adresářů přes symbolické odkazy. - -</para><para> - -Abyste do budoucna předešli popsané situaci, můžete použít manažer -logických svazků (Logical Volume Manager). Co takový manažer dělá? -Jednoduše řečeno, spojí diskové oblasti (v žargonu LVM se nazývají -<firstterm>fyzické svazky</firstterm>) do virtuálního disku -(tzv. <firstterm>skupina svazků</firstterm>), který pak můžete -rozdělit na virtuální oblasti (<firstterm>logické -svazky</firstterm>). Jak se tyto virtuální oblasti liší od těch -fyzických, na kterých jsou vybudovány? Pointa je v tom, že logické -svazky (a samozřejmě pod nimi ležící skupiny svazků) se mohou -rozprostírat přes několik fyzických disků. - -</para><para> - -Například nyní, když si všimnete, že potřebujete více místa na starší -160 gigabajtové oblasti s domovskými adresáři, můžete jednoduše -dokoupit nový 300GB disk, připojit jej ke stávající skupině svazků -a rozšířit logický svazek, který slouží jako oblast pro -<filename>/home</filename>. Výsledkem bude jedna velká, 460 -gigabajtová oblast, která uživatelům zase chvíli vystačí. Popsaný -příklad je samozřejmě hodně zjednodušený, ale pěkně nastiňuje využití -LVM v praxi. Pokud jste jej ještě nečetli, měli byste si projít <ulink -url="&url-lvm-howto;">LVM HOWTO</ulink>. - -</para><para> - -Nastavení LVM v instalačním programu &debian;u je poměrně jednoduché a -plně integrované do <command>partman</command>u. Nejprve musíte -označit fyzické oblasti, které mají být spravovány přes LVM. To se -provádí v menu <guimenu>Nastavení oblasti</guimenu>, kde byste měli -nastavit položku <guimenu>Použít jako:</guimenu> na hodnotu -<guimenuitem>fyzický svazek pro LVM</guimenuitem>. - -</para><para> - -Po návratu na hlavní obrazovku <command>partman</command>u uvidíte -nové menu <guimenuitem>Nastavit manažer logických svazků -(LVM)</guimenuitem>. Po jeho výběru budete nejprve dotázáni, abyste -potvrdili všechny dosud neprovedené změny v tabulce oblastí (pokud -takové existují) a vzápětí se objeví konfigurační menu LVM, nad kterým -je zobrazen krátký přehled současného nastavení. Menu samotné je -kontextově závislé a zobrazuje pouze akce použitelné v daný -okamžik. Mezi dostupné akce patří: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Zobrazit podrobné nastavení</guimenuitem>, což zobrazí -strukturu LVM zařízení včetně jmen a velikostí fyzických svazků, -logických svazků a samozřejmě skupin svazků. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Vytvořit skupinu svazků</guimenuitem> z dosud nevyužitých -fyzických svazků. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Zrušit skupinu svazků</guimenuitem> a uvolnit tak fyzické -svazky, ze kterých se skupina skládá. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Rozšířit skupinu svazků</guimenuitem> o nevyužité fyzické -svazky. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Zmenšit skupinu svazků</guimenuitem> o některé fyzické -svazky a tudíž je dát k dispozici jiným skupinám, nebo z nich v -<command>partman</command>u udělat <quote>běžné</quote> oblasti. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Vytvořit logický svazek</guimenuitem> z volného místa ve -skupině svazků. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Zrušit logický svazek</guimenuitem> ve skupině svazků. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<guimenuitem>Skončit</guimenuitem>, čímž se vrátíte zpět do hlavního -rozdělovacího menu. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><note><para> - -Při vytváření skupiny svazků nebo logického svazku budete požádáni -o zadání jejich názvu. Tyto názvy by měly být krátké a výstižné, -protože v běžícím systému se podle těchto názvů vytvoří nová bloková -zařízení v adresáři <filename>/dev/</filename>, která se budou -používat pro přímý přístup k daným logickým svazkům. Tedy tam, kde by -se běžně použilo např. <filename>/dev/hda3</filename> se nyní použije -<filename>/dev/mapper/jmskupiny-jmsvazku</filename>. (Pěkně to bude -vidět v souboru <filename>/etc/fstab</filename> nebo na výstupu -příkazů <command>mount</command> a <command>df</command>.) - -</para></note><para> - -Až budete s nastavením LVM spokojeni, vraťte se zpět do -<command>partman</command>u, kde uvidíte všechny vytvořené logické -svazky. Logické svazky se chovají jako obyčejné oblasti, tudíž už asi -víte, co s nimi máte dělat.<footnote><para> - -Nápověda: vytvořit souborové systémy, vybrat přípojné body, apod. - -</para></footnote> - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman.xml b/cs/using-d-i/modules/partman.xml deleted file mode 100644 index 8e9ca1350..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/partman.xml +++ /dev/null @@ -1,487 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70321 --> - -<para> - -Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se při dělení disků zrovna -necítíte silní v kramflecích, nebo pokud chcete o rozdělování disků -dozvědět více, podívejte se do dodatku <xref linkend="partitioning"/>. - -</para><warning arch="sparc"><para> - -Jestliže byl disk původně použit v Solarisu, dělení disků nemusí -rozpoznat správnou velikost disku. Vytvoření nové tabulky oblastí -nepomůže. Pomůže však <quote>vynulování</quote> několika prvních -sektorů disku: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/sd<replaceable>X</replaceable> bs=512 count=2; sync</userinput> -</screen></informalexample> - -Mějte na paměti, že tímto znepřístupníte všechna data, která se na -disku dosud nacházela. - -</para></warning><para> - -Nejprve vám bude nabídnuta možnost automaticky rozdělit buď celý disk, -nebo dostupné volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá -<quote>asistované</quote> rozdělení, protože do dělení můžete sami -zasáhnout. Pokud nechcete využít automatické dělení disku, zvolte -z nabídky <guimenuitem>Ručně</guimenuitem>. - -</para> - - <sect3 id="partman-fs"> - <title>Podporované možnosti dělení disků</title> -<para> - -Nástroj pro dělení disků v &d-i;u je poměrně všestranný. Umožňuje -vytvářet mnoho různých schémat dělení disků, používat různé tabulky -oblastí, souborové systémy a pokročilá bloková zařízení. - -</para><para> - -Konkrétní dostupné možnosti závisí převážně na architektuře -instalovaného počítače, ale také na dalších faktorech, jako je -velikost operační paměti (při nedostatku operační paměti nemusí být -některé možnosti k dispozici). Lišit se mohou také výchozí -hodnoty. Například typ tabulky rozdělení disku může být různý pro -menší a větší disky. Některé možnosti je možno změnit jen při instalaci -se střední nebo nízkou prioritou otázek. Při vyšších prioritách se -použijí výchozí hodnoty. - -</para><para arch="linux-any"> - -Instalační systém umožňuje použít různé druhy pokročilého dělení disku -a zajímavých úložných zařízení, často i kombinovaně. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -<emphasis>Logical Volume Management (LVM)</emphasis> - -</para></listitem> -<listitem arch="not-s390"><para> - -<emphasis>Softwarový RAID</emphasis> - - </para><para> - -Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 4, 5, 6 a 10. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<emphasis>Šifrování</emphasis> - -</para></listitem> -<listitem arch="x86"><para> - -<emphasis>Serial ATA RAID</emphasis> (pomocí <classname>dmraid</classname>) - - </para><para> - -Taktéž nazývaný <quote>falešný RAID</quote> nebo <quote>BIOS -RAID</quote>. Podpora pro Serial ATA RAID je dostupná pouze pokud ji -povolíte při zavádění instalačního systému. Více informací naleznete -na <ulink url="&url-d-i-sataraid;">naší Wiki</ulink>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<emphasis>Multipath</emphasis> (experimentální) - - </para><para> - -Podpora pro multipath je dostupná pouze pokud ji povolíte při zavádění -instalačního systému. Více informací naleznete -na <ulink url="&url-d-i-multipath;">naší Wiki</ulink>. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para arch="linux-any"> - -Podporovány jsou následující souborové systémy. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - - <phrase arch="arm;mipsel;mips64el"><emphasis>ext2r0</emphasis>,</phrase> - <emphasis>ext2</emphasis>, - <phrase arch="linux-any"><emphasis>ext3</emphasis>,</phrase> - <phrase arch="linux-any"><emphasis>ext4</emphasis></phrase> - - </para><para arch="linux-any"> - -Výchozí souborový systém je ve většině případů ext4. Při použití -automatického dělení se pro <filename>/boot</filename> oblast -implicitně použije ext2. - -</para></listitem> -<listitem arch="linux-any"><para> - - <emphasis>jfs</emphasis> (není dostupný na všech architekturách) - -</para></listitem> -<listitem arch="kfreebsd-any"><para> - - <emphasis>ufs</emphasis> - - </para><para> - -Výchozí souborový systém. - -</para></listitem> -<listitem><para> - - <emphasis arch="linux-any">xfs</emphasis> (není dostupný na všech - architekturách) - -</para></listitem> -<listitem arch="kfreebsd-any"><para> - - <emphasis>zfs</emphasis> - - </para><para> - -Protože podpora ZFS v instalačním systému je stále ještě ve vývoji, -jsou podporovány jen základní vlastnosti ZFS. Některé vlastnosti je -možno povolit po instalaci ručně, ale existuje několik úskalí: - - <itemizedlist> - <listitem><para> - -Při instalaci bude každý ZFS pool hostit jen jeden souborový systém. -Po instalaci je možno v poolu vytvořit další souborové systémy -příkazem <quote>zfs create</quote>. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Při instalaci se bude každý ZFS pool skládat z právě jedné oblasti. Po -instalaci můžete takovýto ZFS pool změnit na vícediskový příkazem -<quote>zpool add</quote>, případně na zrcadlený příkazem <quote>zpool -attach</quote>. Ovšem pozor, neměli byste to provádět na poolu, který -hostí kořenový souborový systém, protože byste tak znemožnili GRUBU -tento systém zavést. - - </para></listitem> - <listitem><para> - -Při instalaci není podporována komprese. Po instalaci ji můžete -povolit nastavením příznaku <quote>compression</quote> (viz příkaz -<quote>zfs set</quote>). Při nastavování komprese is dejte pozor na -pool obsahující kořenový souborový systém, protože GRUB umí zavádět -systém jen při použití výchozí komprese (lzjb). - - </para></listitem> - </itemizedlist> - -</para></listitem> -<listitem><para> - - <emphasis>reiserfs</emphasis> (volitelný, není dostupný na všech - architekturách) - - </para><para> - -Podpora pro souborový systém Reiser již není dostupná automaticky, ale -můžete ji povolit při spuštění instalace se střední nebo nízkou úrovní -otázek tak, že necháte nahrát komponentu -<classname>partman-reiserfs</classname>. Podporována je pouze verze 3. - -</para></listitem> -<listitem arch="arm"><para> - - <emphasis>jffs2</emphasis> - - </para><para> - -Na některých systémech se používá pro čtení flash paměti. Není možné -vytvářet nové souborové systémy tohoto typu. - -</para></listitem> -<listitem arch="x86"><para> - - <emphasis>qnx4</emphasis> - - </para><para> - -Stávající souborové systémy budou rozpoznány a je možné jim přiřadit -přípojné body, ale není možné vytvářet nové souborové systémy tohoto -typu. - -</para></listitem> -<listitem><para> - - <emphasis>FAT16</emphasis>, <emphasis>FAT32</emphasis> - -</para></listitem> -<listitem arch="x86;ia64"><para> - - <emphasis>NTFS</emphasis> (jen pro čtení) - - </para><para> - -U stávajících souborových systémů NTFS je možné změnit jejich velikost -a je možné jim přiřadit přípojné body, ale není možné vytvářet nové -souborové systémy tohoto typu. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para> - </sect3> - - <sect3 id="partman-auto"> - <title>Asistované dělení</title> -<para arch="linux-any"> - -Zvolíte-li automatické rozdělování, měli byste mít na výběr několik -možností: vytvořit oblasti přímo na disku (klasický způsob), použít -Logical Volume Management (LVM), nebo použít šifrované LVM<footnote> - -<para> - -Instalátor zašifruje skupinu svazků pomocí 256 bitového klíče AES a -využije pro to <quote>dm-crypt</quote>, který je součástí linuxového -jádra. - -</para></footnote>. Ve druhém -a třetím případě vytvoří instalátor většinu oblastí uvnitř jedné -veliké; výhoda je ta, že oblasti uvnitř této veliké oblasti pak můžete -relativně jednoduše zvětšovat a případně zmenšovat. U šifrovaného LVM -bude tato veliká oblast šifrovaná a pro přístup k datům na ní uloženým -budete muset znát přístupovou frázi. Šifrované LVM má ještě jednu -výhodu, a to tu, že před použitím se celá oblast přepíše náhodnými -daty, takže nebude možné rozeznat, které části oblasti se aktivně -používají, a také tím zrušíte stopy po předchozích instalacích. Musíte -však počítat s tím, že mazání zabere určitý čas, který může být u -větších oblastí docela značný. - -</para><note arch="linux-any"><para> - -(Šifrované) LVM nemusí být k dispozici na všech architekturách. - -</para></note><note arch="linux-any"><para> - -Při automatickém rozdělení pomocí LVM (nebo šifrovaného LVM), se budou -muset na zvolený disk zapsat některé změny provedené v tabulce -oblastí. Tyto změny z disku efektivně smažou všechna stávající data a -tento krok nebudete moci vrátit zpět. Před samotným zápisem však -budete pro jistotu dotázáni. - -</para></note><para> - -Pokračujete-li v automatickém rozdělování -<phrase arch="linux-any">(klasickém nebo LVM)</phrase> celého -disku, budete nejprve požádáni, abyste vybrali disk, který chcete -použít. Máte-li více disků, dejte dobrý pozor, který disk zvolíte, -protože pořadí, ve kterém jsou vypsány, se může lišit od toho, na -které jste zvyklí. V identifikaci disků může pomoci i jejich velikost. -Dále si budete moci vybrat z několika připravených schémat rozdělení -disku (viz tabulka -níže). Všechny možnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou -zmíněny v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. Pokud si nejste -jisti, zvolte první možnost. Pamatujte však, že asistované dělení -vyžaduje určitou minimální velikost volného místa, se kterým může -pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na -zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selže. - -</para> - -<informaltable> -<tgroup cols="3"> -<thead> -<row> - <entry>Způsob dělení</entry> - <entry>Minimální místo</entry> - <entry>Vytvořené oblasti</entry> -</row> -</thead> - -<tbody> -<row> - <entry>Všechny soubory v jedné oblasti</entry> - <entry>600MB</entry> - <entry><filename>/</filename>, swap</entry> -</row><row> - <entry>Samostatná oblast pro /home</entry> - <entry>500MB</entry> - <entry> - <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, swap - </entry> -</row><row> - <entry>Samostatné oblasti pro /home, /var a /tmp</entry> - <entry>1GB</entry> - <entry> - <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, - <filename>/var</filename>, <filename>/tmp</filename>, swap - </entry> -</row> -</tbody></tgroup></informaltable> - -<para arch="linux-any"> - -Pokud jste zvolili automatické rozdělení pomocí (šifrovaného) LVM, -vytvoří se také malá oblast pro <filename>/boot</filename>. Ostatní -oblasti, včetně odkládací, budou vytvořeny uvnitř LVM. - -</para><para arch="amd64;arm64;i386"> - -Jestliže jste instalaci na architektuře &arch-title; zavedli v režimu -EFI, pak se při automatickém rozdělení disku vytvoří malá zaváděcí -oblast pro zavaděč <command>EFI</command>, formátovaná souborovým -systémem FAT32. Tato oblast je známá jako <quote>EFI System Partition -(ESP)</quote>. Při ručním dělení disku přibude ve formátovacím menu -položka <guimenuitem>Použít oblast jako: systémová oblast -EFI</guimenuitem>. - -</para><para> - -Na další obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně s -informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Seznam -oblastí může vypadat třeba takto: - -<informalexample><screen> - SCSI1 (0,0,0) (sda) - 6.4 GB WDC AC36400L - 1. primární 32.4 MB B f ext2 /boot - 2. primární 551.0 MB swap swap - 3. primární 5.8 GB ntfs - pri/log 8.2 MB VOLNÉ MÍSTO - - SCSI2 (1,0,0) (hdb) - 80.0 GB ST380021A - 1. primární 15.9 MB ext3 - 2. primární 996.0 MB fat16 - 3. primární 3.9 GB xfs /home - 5. logická 6.0 GB f ext4 / - 6. logická 1.0 GB f ext4 /var - 7. logická 498.8 MB ext3 - 8. logická 551.5 MB f swap swap - 9. logická 65.8 GB ext3 -</screen></informalexample> - -Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik -oblastí. Každý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ, -velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje) -přípojný bod. Na prvním disku je ještě kousek volného místa. - -</para><para> - -Tímto je automatické rozdělení disků u konce. Pokud jste s navrženým -rozdělením spokojeni, stačí z nabídky vybrat <guimenuitem>Ukončit -rozdělování</guimenuitem>. V opačném případě můžete zvolit možnost -<guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na oblastech</guimenuitem> -a znovu spustit automatické rozdělování, případně podle návodu níže -ručně doladit změny v navrhovaném rozdělení disku. - -</para> - </sect3> - - <sect3 id="partman-manual"> - <title>Ruční dělení</title> -<para> - -Zvolíte-li ruční rozdělení disků, objeví se podobná obrazovka jako -o dva odstavce výše, ale zatím nebude mít přiřazeny přípojné body. - -</para><para> - -Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který -chcete upravit a stiskněte &enterkey;. Objektem je míněn disk, oblast -nebo volné místo. S každým objektem můžete provádět různé -akce. - -</para><para> - -Jestliže vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti -ani volné místo, bude vám nabídnuta možnost vytvoření nové tabulky -oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této -akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná <quote>VOLNÉ -MÍSTO</quote>. - -</para><para> - -Vyberete-li volné místo, <command>partman</command> vám nabídne -vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních -otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická) -a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí -detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde položky jako přípojný -bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob použití. Pokud vám -nevyhovují přednastavené hodnoty, můžete je upravit dle -libosti. Nejdůležitější volbou <guimenuitem>Použít jako:</guimenuitem> -můžete změnit souborový systém dané oblasti včetně možnosti použít -oblast jako odkládací prostor, <phrase arch="linux-any">softwarový -RAID, LVM</phrase> nebo ji nepoužít vůbec. Až budete s oblastí -spokojeni, vyberte položku <guimenuitem>Skončit s nastavováním -oblasti</guimenuitem>, což vás vrátí zpět do hlavní obrazovky -rozdělování disků. - -</para><para> - -Pokud se rozhodnete, že chcete něco změnit na stávající oblasti, -jednoduše ji vyberte a stiskněte &enterkey;. Ocitnete se ve stejné -obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné -možnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela -zřejmá je fakt, že u většiny oblastí můžete změnit jejich velikost - -stačí vybrat položku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna -velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16, -fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můžete ji -z tohoto menu i smazat. - -</para><para> - -Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti — jednu pro -<emphasis>odkládací prostor</emphasis> (<quote>swap</quote>) a jednu -pro <emphasis>kořenový souborový systém</emphasis> (který musí být -připojen jako <filename>/</filename>). Bez připojeného kořenového -souborového systému vám <command>partman</command> nedovolí -pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můžete kdykoliv -z rozdělovacího menu vybrat možnost <guimenuitem>Automaticky rozdělit -disk</guimenuitem> nebo <guimenuitem>Automaticky rozdělit volné -místo</guimenuitem>. - -</para><para arch="amd64;arm64;i386"> - -Pokud zavedete instalaci v režimu EFI, ale zapomenete vytvořit -a nastavit systémovou oblast EFI, <command>partman</command> to zjistí -a dokud vše nespravíte, nenechá vás pokračovat. - -</para><para> - -Jestliže budete ve vytváření své tabulky oblastí příliš kreativní -a uvedete ji do nepoužitelného stavu, můžete se vždy vrátit do -výchozího bodu volbou <guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na -oblastech</guimenuitem><footnote> - -<para> - -V určitých případech (jako je použití LVM) nebudete moci -vrátit <emphasis>všechny</emphasis> změny, protože některé z nich jsou -již zapsány na disku. Naštěstí vás však instalační program bude před -každou trvalou změnou varovat. - -</para></footnote>. - -</para><para> - -<command>partman</command> samotný je poměrně malý a hloupý program, -avšak jeho schopnosti mohou být rozšiřovány moduly instalačního -programu. Pokud tedy nevidíte všechny slibované vlastnosti, přesvědčte -se, že máte nahrány příslušné moduly -(např. <filename>partman-ext3</filename>, -<filename>partman-xfs</filename> nebo -<filename>partman-lvm</filename>) a že jsou tyto podporovány vaší -architekturou. - -</para><para> - -Až budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky -<guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na -disk</guimenuitem>. Zobrazí se seznam provedených změn a budete -požádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové -systémy. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml b/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml deleted file mode 100644 index cb9b31b71..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml +++ /dev/null @@ -1,129 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69495 --> - - <sect3 id="pkgsel"> - <title>Výběr a instalace softwaru</title> - -<para> - -Během instalace vám bude nabídnuta možnost nainstalovat si další -software. V této fázi sice máte k dispozici &num-of-distrib-pkgs; -dostupných balíků, ale protože jen jejich projití zabere hodně -(tím myslíme opravdu hodně) času, nabízí &d-i; instalaci -připravených softwarových úloh, které umožní rychlé přizpůsobení -počítače pro danou úlohu. - -</para><para> - -Nejprve tedy můžete vybírat <emphasis>úlohy</emphasis> a teprve poté -doinstalovat konkrétní balíky. <emphasis>Úlohy</emphasis> představují -různé činnosti, které byste s počítačem mohli provádět. Například -<quote>desktopové prostředí</quote>, <quote>webový server</quote> nebo -<quote>tiskový server</quote>.<footnote><para> - -Protože je &d-i; velmi líný, tak si na pomoc volá jiné -aplikace. Konkrétně pro zobrazení seznamu úloh spustí program -<command>tasksel</command>, který můžete spustit i samostatně kdykoliv -po instalaci a (od)instalovat si tak další balíky. Je-li pro vaše -potřeby výběr úloh moc hrubý, pak poslouží program -<command>aptitude</command>. Například pro instalaci konkrétního -balíku stačí spustit příkaz <userinput>aptitude install -<replaceable>balík</replaceable></userinput>, kde -<replaceable>balík</replaceable> je jméno balíku, který chcete -nainstalovat. - -</para></footnote>. Velikost jednotlivých úloh zmiňuje kapitola <xref -linkend="tasksel-size-list"/>. - -</para><para> - -Podle odhadnutého typu počítače mohou být některé úlohy -předvybrány. (Např. pokud si &d-i; myslí, že instalujete notebook, -předvybere úlohu <quote>Notebook</quote>.) Nesouhlasíte-li s výběrem, -můžete nechtěné úlohy zase odebrat. Dokonce nemusíte instalovat žádnou -úlohu. - -</para><tip><para> - -Ve výchozím prostředí instalačního systému se úlohy (od)vybírají -klávesou <keycap>mezera</keycap>. - -</para></tip><note><para> - -Úloha <quote>Desktopové prostředí</quote> nainstaluje výchozí grafické -desktopové prostředí -<phrase arch="x86">Gnome</phrase><phrase arch="non-x86">Xfce</phrase>. - -Preferujete-li jiné prostředí, můžete je zvolit jako alternativní -úlohu přímo během instalace. Dokonce je možné vybrat několik prostředí -najednou, ale u některých kombinací není zaručeno, že se instalace -podaří. - -</para><para> - -To samozřejmě bude fungovat pouze v případě, že jsou balíky tvořící -zvolené desktopové prostředí k dispozici. Naznačujeme tím, že pokud -k instalaci používáte pouze první CD, musí se tyto balíky stáhnout ze -síťového zrcadla, jelikož se na první CD nevejdou. U všech ostatních -typů instalace (z DVD nebo rovnou ze sítě) by se mělo desktopové -prostředí nainstalovat bez problémů. - -</para></note><para> - -Různé serverové úlohy nainstalují zhruba následující software. - -Webový server: <classname>apache2</classname>; -Tiskový server: <classname>cups</classname>; -SSH server: <classname>openssh</classname>. - -</para><para> - -Úloha <quote>Standardní systém</quote> nainstaluje všechny balíky s -prioritou <quote>standardní</quote>. To zahrnuje spoustu běžných -nástrojů, které se obvykle nachází na každém linuxovém nebo unixovém -systému. Pokud zrovna nestavíte minimalistický systém a pokud přesně -nevíte, co děláte, měli byste tuto úlohu ponechat vybranou. - -</para><para> - -Jestliže jste při výběru jazyka zvolili jakoukoliv jinou možnost než -<quote>C</quote>, <command>tasksel</command> nyní zkontroluje, zda pro -zvolený jazyk/místní prostředí neexistuje lokalizační úloha a -automaticky se ji pokusí nainstalovat. Lokalizační úlohy typicky -obsahují balíky se slovníky a fonty vhodnými pro daný jazyk. Pokud jste -zvolili i úlohu <quote>Desktopové prostředí</quote>, mohou se -doinstalovat další lokalizační balíky (pokud jsou dostupné). - -</para><para> - -Až skončíte s výběrem, vyberte tlačítko &BTN-CONT;. -Tím se na pozadí spustí <command>aptitude</command>, která nainstaluje -vybrané balíky. - -</para><para> - -Programy <command>apt-get</command> a <command>dpkg</command> pak -zajistí stažení, rozbalení a instalaci všech balíků obsažených ve -zvolených úlohách. Pokud instalace balíku vyžaduje od uživatele nějaký -vstup, budete dotázáni stejně jako třeba při vytváření nového -uživatele. - -</para><para> - -Měli byste mít na paměti, že úloha desktopové prostředí je opravdu -velká. Pocítíte to obzvláště v případě, kdy instalujete z běžného CD v -kombinaci se síťovým zrcadlem, což může při pomalém připojení trvat -poměrně dlouho. Po zahájení instalace neexistuje žádná uživatelsky -jednoduchá možnost, jak instalaci přerušit. - -</para><para> - -Instalační systém může některé balíky stahovat ze sítě i v případě, že -se balíky nachází na CD. To se stává tehdy, když se na síťovém zrcadle -nachází novější verze balíků, než na CD. U stabilní distribuce to -znamená po vydání nové revize (po &release;r0 vyjde &release;r1, -&release;r2, …), u testovací distribuce se s tímto potkáte již -několik dnů až týdnů po stažení obrazu CD. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml deleted file mode 100644 index 0041c7697..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,18 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69763 --> - - <sect3 arch="ppc64el"> - <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title> -<para> - -Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá -<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je -vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky. - -</para><para> - -Implicitně se Grub nainstaluje do oblasti PReP, kde převezme kompletní -kontrolu nad zaváděním. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml deleted file mode 100644 index a19b5609b..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,15 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 14975 --> - - <sect3 arch="powerpc"> - <title>Instalovat <command>Quik</command> na pevný disk</title> -<para> - -Zavaděč na starších počítačích Power Macintosh se nazývá -<command>quik</command>. Pokud se vám líbí, můžete ho použít i na -CHRP. Instalační program se pokusí nastavit <command>quik</command> -automaticky, což se povede na Powermacích 7200, 7300, 7600 a některých -klonech. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml deleted file mode 100644 index dd23b63a1..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,17 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64829 --> - - <sect3 arch="powerpc"> - <title>Instalovat <command>Yaboot</command> na pevný disk</title> -<para> - -Novější (polovina roku 1998+) PowerMacy používají místo -<command>quik</command>u zavaděč <command>yaboot</command>. Instalační -program nastaví <command>yaboot</command> automaticky, takže stačí mít -malou oblast typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti -819200 bajtů, kterou jste vytvořili dříve při rozdělování disku. -Jestli se vše povede, disk bude bootovatelný a OpenFirmware bude -nastaven na zavádění &debian;u. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml deleted file mode 100644 index fb2f759a2..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml +++ /dev/null @@ -1,2 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 11648 --> diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml deleted file mode 100644 index 1f342cfb3..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,16 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 14602 --> - - <sect3 arch="s390"> - <title>Instalovat zavaděč <command>zipl</command></title> -<para> - -Zavaděč na &arch-title; se nazývá <quote>zipl</quote>. -<command>ZIPL</command> se používá a konfiguruje podobně jako -<command>LILO</command>. Pokud se chcete o tomto zavaděči dozvědět -více, podívejte se na článek <quote>LINUX for &arch-title; Device -Drivers and Installation Commands</quote> na stránkách developerWorks -firmy IBM. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml b/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml deleted file mode 100644 index 5e9e9472f..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml +++ /dev/null @@ -1,23 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect3 id="save-logs"> - <title>Uložení záznamů o instalaci</title> - -<para> - -Pokud byla instalace úspěšná, budou záznamy vytvořené během instalace -uloženy v novém systému v adresáři -<filename>/var/log/installer/</filename>. - -</para><para> - -Pokud během instalace zaznamenáte kritické chyby, může být výhodné -uložit si tyto informace na disketu, síť, pevný disk nebo jiné médium -a v klidu si je prostudovat na -jiném počítači, nebo je přiložit k hlášení o chybě. K tomu slouží -právě menu <guimenuitem>Uložit záznamy pro pozdější -ladění</guimenuitem>. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/shell.xml b/cs/using-d-i/modules/shell.xml deleted file mode 100644 index 1adddee5e..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/shell.xml +++ /dev/null @@ -1,56 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 56326 --> - - <sect3 id="shell"> - <title>Používání shellu a prohlížení logů</title> - -<para> - -Shell můžete během instalace získat několika způsoby. Pokud zrovna -neinstalujete přes sériovou konzoli, je nejjednodušší se přepnout na -druhou <emphasis>virtuální konzoli</emphasis> klávesami <keycombo> -<keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F2</keycap> </keycombo> (na -macintoshí klávesnici <keycombo> <keycap>Option</keycap> -<keycap>F2</keycap> </keycombo>), kde běží samostatný klon Bourne -shellu nazvaný <command>ash</command>. Zpět do instalátoru se -dostanete klávesovou zkratkou <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> -<keycap>F1</keycap> </keycombo>. - -</para><para condition="gtk"> - -Používáte-li grafický instalátor, podívejte se též na kapitolu -<xref linkend="gtk-using"/>. - -</para><para> - -Pokud se nemůžete přepínat mezi virtuálními konzolami, můžete shell -spustit z hlavního menu příkazem <guimenuitem>Spustit -shell</guimenuitem>. Po vykonání potřebných příkazů se zpět do menu -vrátíte příkazem <userinput>exit</userinput>. - -</para><para> - -V tomto okamžiku běží systém z RAMdisku a nabízí několik základních -unixových nástrojů. Seznam dostupných programů můžete zjistit příkazy -<userinput>ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin</userinput> a -<userinput>help</userinput>. Shell má některé příjemné vlastnosti -svých větších bratříčků, jako je historie a automatické doplňování -příkazů. - -</para><para> - -Pro úpravu souborů máte k dispozici textový editor -<command>nano</command>. - -</para><para> - -Přestože můžete v shellu provádět téměř cokoliv, co vám dostupné -programy umožní, měli byste raději používat menu instalačního programu -— shell a jeho příkazy jsou zde jen pro případ, že se něco -pokazí. Ruční spouštění příkazů ze shellu totiž může kolidovat s -instalačním procesem. Konkrétně pro inicializaci odkládací oblasti -byste měli použít menu a ne shell, protože instalační program jinak -nepozná, že jste tento krok již provedli. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml deleted file mode 100644 index 85cd41d74..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,25 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 24582 --> - - <sect3 arch="sparc"> - <title>Instalovat zavaděč <command>SILO</command> na pevný disk</title> -<para> - -Standardní zavaděč na architektuře &architecture; se jmenuje -<quote>silo</quote>. Kompletní dokumentace se nachází v adresáři -<filename>/usr/share/doc/silo/</filename>. <command>SILO</command> se -používá a konfiguruje, až na několik výjimek, podobně jako -<command>LILO</command>. <command>SILO</command> však umožňuje zavést -libovolné jádro na disku, a to ani nemusí být uvedeno v konfiguračním -souboru <filename>/etc/silo.conf</filename>. To je umožněno tím, že -<command>SILO</command> umí číst linuxové oblasti a navíc je -<filename>/etc/silo.conf</filename> čten až při zavádění, takže odpadá -spouštění <command>silo</command> po každé instalaci nového jádra (jak -je to nutné se zavaděčem <command>LILO</command>). -<command>SILO</command> také umí číst oblasti UFS, což znamená, že -může zavést systém i z oblastí SunOSu a Solarisu. Jistě tušíte, že -<command>SILO</command> je dobrá volba, pokud chcete instalovat -GNU/Linux na počítač sdílený se systémy SunOS/Solaris. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml b/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml deleted file mode 100644 index ab4350c40..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml +++ /dev/null @@ -1,58 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 61447 --> - -<!-- As tzsetup is invoked from inside clock-setup, this is not a - separate section --> - -<para> - -Podle země vybrané na začátku instalace se může zobrazit seznam -časových pásem dostupných v daném místě. Existuje-li pro zadané místo -pouze jediné časové pásmo, otázka se nezobrazí. - -</para><para> - -Instalujete-li v expertním režimu, nebo pokud snížíte prioritu otázek -na střední, budete moci navíc zvolit časové pásmo UTC (Univerzální -koordinovaný čas). - -</para><para> - -Pokud z nějakého důvodu chcete pro instalovaný systém použít časové -pásmo, které <emphasis>neodpovídá</emphasis> zvolenému místu, máte dvě -možnosti. - -</para> - -<orderedlist> -<listitem><para> - -Nejjednodušší možností je počkat s výběrem jiného časové pásma až po -dokončení instalace. V nainstalovaném systému pak stačí spustit -příkaz: - -<informalexample><screen> -<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput> -</screen></informalexample> - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Alternativně můžete zadat časové pásmo na úplném začátku instalace -přidáním zaváděcího parametru -<userinput>time/zone=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>, -kde <replaceable>hodnota</replaceable> by mělo být platné časové -pásmo, například <userinput>Europe/Prague</userinput> nebo -<userinput>UTC</userinput>. - -</para></listitem> -</orderedlist> - -<para> - -Pro automatizované instalace můžete požadované časové pásmo nastavit -také pomocí přednastavení (viz dodatek -<xref linkend="appendix-preseed"/>, přesněji část -<xref linkend="preseed-time"/>). - -</para> diff --git a/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml deleted file mode 100644 index 1fd2789ef..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml +++ /dev/null @@ -1,75 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70801 --> - - <sect3 id="user-setup-root"> - <title>Nastavení rootova hesla</title> - -<para> - -Účet <emphasis>root</emphasis> je účtem pro -<emphasis>superuživatele</emphasis>, na kterého se nevztahují -bezpečnostní omezení. Měli byste ho používat pouze, když provádíte -správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou. - -</para><para> - -Uživatelská hesla by měla být sestavena z alespoň 6 písmen, obsahovat -malá a velká písmena včetně dalších znaků (jako ; . ,). Speciální -pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protože je to velmi mocný -účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav, -jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout. - -</para><para> - -Jestliže vám někdo bude tvrdit, že potřebuje heslo vašeho rootovského -účtu, buďte velice ostražití. V žádném případě byste neměli toto heslo -prozrazovat! Jedině snad, že daný stroj spravuje více -spolu-administrátorů. - -</para><para> - -Jestliže heslo pro uživatele root nezadáte, bude tento účet neaktivní. -Aby bylo možné nový systém spravovat, později se při instalaci -automaticky nainstaluje nástroj <command>sudo</command>, pomocí -kterého bude moci první vytvořený uživatel získat oprávnění uživatele -root. - -</para> - </sect3> - - <sect3 id="make-normal-user"> - <title>Vytvoření uživatelského účtu</title> - -<para> - -Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uživatelský účet. (Účet je -právo k používání počítače, tvoří ho jméno uživatele a jeho heslo). -Tento účet byste měli používat ke každodenní práci. Jak již bylo -řečeno, <emphasis>nepoužívejte</emphasis> účet superuživatele pro -běžné úkoly. - -</para><para> - -Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce -by si mohla vyžádat novou instalaci systému. Dalším důvodem je -možnost, že vám může být nastrčen program nazývaný <emphasis>trojský -kůň</emphasis>, který zneužije práv, jež jako root máte, a naruší -bezpečnost vašeho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového -operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku. -Jestliže v Unixu začínáte, uvažte četbu na toto téma. - -</para><para> - -Postupně budete požádáni o zadání celého jména uživatele, jména -uživatelského účtu a hesla. Jméno uživatelského účtu si můžete vybrat -zcela libovolně. Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si -nový účet <userinput>jan</userinput>, <userinput>jnovak</userinput> -nebo <userinput>jn</userinput>. - -</para><para> - -Pokud budete chtít vytvořit další účet, můžete to udělat kdykoliv -po skončení instalace programem <command>adduser</command>. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml deleted file mode 100644 index 0e0591f8c..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,26 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64742 --> - - <sect3 arch="any-x86"> - <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title> -<para> - -Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá -<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je -vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky. - -</para><para> - -Implicitně se grub nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu (MBR), -kde převezme kompletní kontrolu nad zaváděním. Pokud si přejete, -můžete jej instalovat i někam jinam. Pak si však raději prostudujte -manuál ke grubu. - -</para><para> - -Nechcete-li grub instalovat, použijte tlačítko &BTN-GOBACK;, což vás -vrátí do hlavního menu. Zde si můžete vybrat, který zavaděč chcete -použít. - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml deleted file mode 100644 index 769a487cf..000000000 --- a/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml +++ /dev/null @@ -1,64 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69755 --> - - <sect3 arch="x86"> - <title>Instalovat zavaděč <command>LILO</command> na pevný disk</title> -<para> - -Druhý zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá -<quote>LILO</quote>. Je to komplexní program nabízející hodně -možností, včetně zavádění DOSu, Windows a OS/2. Máte-li nějaké -speciální požadavky, prostudujte si adresář -<filename>/usr/share/doc/lilo/</filename> a nezapomeňte na zajímavý -dokument <ulink url="&url-lilo-howto;">LILO mini-HOWTO</ulink>. - -</para><note><para> - -<command>LILO</command> vytvoří záznamy pro zavádění ostatních -operačních systémů pouze pokud může jejich zavaděče -<firstterm>zřetězit</firstterm> za sebe sama. To znamená, že pro -operační systémy typu GNU/Linux nebo GNU/Hurd budete muset přidat -příslušné záznamy po instalaci ručně. - -</para></note><para> - -Při instalaci <command>LILA</command> vám &d-i; vám nabídne tři -možnosti, kam se má zavaděč naintalovat: - -<variablelist> -<varlistentry> -<term>Hlavní zaváděcí záznam</term><listitem><para> - -<command>LILO</command> bude mít kompletní kontrolu nad zaváděním -a bude se starat i o zavádění ostatních operačních systémů. - -</para></listitem></varlistentry> -<varlistentry> -<term>Nová oblast &debian;u</term><listitem><para> - -Tuto možnost vyberte, pokud chcete používat jiný zavaděč. -<command>LILO</command> se nainstaluje na začátek oblasti pro &debian; -a bude sloužit jako druhotný zavaděč. - -</para></listitem></varlistentry> -<varlistentry> -<term>Jiná volba (Pokročilé)</term><listitem><para> - -Užitečné pro zkušené uživatele, kteří chtějí instalovat -<command>LILO</command> někam úplně jinam. V tomto případě budete -dotázáni na požadované umístění. Cíl instalace můžete zadat tradičním -názvem zařízení jako <filename>/dev/sda</filename>. - -</para></listitem></varlistentry> -</variablelist> - -</para><para> - -Pokud něco uděláte špatně a nebudete moci zavést Windows 9x (nebo -DOS), budete muset nastartovat ze zaváděcí diskety Windows 9x -(resp. DOSu) a příkazem <userinput>fdisk /mbr</userinput> nainstalovat -DOSový MBR (master boot record). To ale znamená, že budete muset -najít nějakou jinou cestu, jak se dostat zpět do &debian;u! - -</para> - </sect3> diff --git a/cs/using-d-i/using-d-i.xml b/cs/using-d-i/using-d-i.xml deleted file mode 100644 index 2b3babf89..000000000 --- a/cs/using-d-i/using-d-i.xml +++ /dev/null @@ -1,440 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69269 --> - - <chapter id="d-i-intro"> - <title>Používáme instalační program &debian;u</title> - - <sect1><title>Základní principy</title> -<para> - -Instalační program &debian;u se skládá z mnoha malých, jednoúčelových -komponent. Každá komponenta má na starosti jeden krok instalace (od -úvodního dialogu pro výběr jazyka až po závěrečný restart do nového -systému). Komponenty se snaží pracovat samostatně, ale pokud je to -nutné, zeptají se uživatele na další postup. - -</para><para> - -Otázky samotné mají přiřazeny různé priority. Uživatel si může -nastavit úroveň zobrazených otázek, takže uživatel začátečník se -nemusí zatěžovat nepodstatnými věcmi (instalační program dosadí -<quote>rozumné</quote> hodnoty). Implicitně se &d-i; ptá pouze na -otázky s vysokou prioritou, což vede k poměrně automatickému procesu -s minimem uživatelských zásahů. - -</para><para> - -Pokud se vyskytne problém, zobrazí se chybová obrazovka s popisem -problému a následně se objeví hlavní menu instalačního programu, kde -můžete situaci napravit. V ideálním případě uživatel menu vůbec -neuvidí a bude pouze odpovídat na otázky jednotlivých -komponent. Oznámení o vážných problémech mají nastavenou -<quote>kritickou</quote> prioritu, tudíž budou zobrazeny vždy. - -</para><para> - -Některá výchozí nastavení instalačního programu lze změnit pomocí -zaváděcích parametrů při startu &d-i;u. Například pokud si chcete -vynutit statické nastavení sítě (implicitně se používá DHCP nebo -automatické nastavení IPv6), použijte parametr -<userinput>netcfg/disable_autoconfig=true</userinput>. Seznam -dostupných parametrů naleznete v kapitole <xref -linkend="installer-args"/>. - -</para><para> - -Pokročilí uživatelé jistě ocení přístup do (standardně skrytého) menu, -ve kterém mohou kontrolovat každý krok instalace. Menu vyvoláte tak, -že při startu přidáte zaváděcí parametr -<userinput>priority=medium</userinput>. - -</para><para> - -Jestliže váš hardware vyžaduje zadat při instalaci jaderných modulů -nějaké parametry, je nutné spustit instalační program -v <quote>expertním</quote> režimu. Toho docílíte tak, že spustíte -instalátor příkazem <command>expert</command>, nebo použijete zaváděcí -parametr <userinput>priority=low</userinput>. Expertní režim -vám dá plnou kontrolu nad instalačním procesem. - -</para><para condition="x86"> - -Na této architektuře si můžete vybrat mezi grafickou a textovou verzí -instalačního systému. Pokud v zaváděcím menu explicitně nezvolíte -možnost <quote>Install</quote>, použije se standardně grafický -režim. Více informací o grafické instalaci naleznete v části <xref -linkend="graphical"/>. - -</para><para condition="powerpc"> - -Na této architektuře si můžete vybrat mezi textovou a grafickou verzí -instalačního systému. Pokud v zaváděcím menu explicitně nezvolíte -možnost <quote>Graphical Install</quote>, použije se standardně -textový režim. Více informací o grafické instalaci naleznete v části -<xref linkend="graphical"/>. - -</para><para condition="not-gtk"> - -Na této architektuře je k dispozici pouze textová verze instalačního -systému. - -</para><para> - -V textovém režimu nefunguje myš. Pro pohyb v dialogových oknech slouží -několik málo kláves. <keycap>Pravou šipkou</keycap> nebo klávesou -<keycap>Tab</keycap> se přesunujete po zobrazených prvcích -<quote>vpřed</quote>, <keycap>levou šipkou</keycap> nebo kombinací -<keycombo> <keycap>Shift</keycap> <keycap>Tab</keycap> </keycombo> -zase <quote>zpět</quote>. V nabízených seznamech se můžete pohybovat -<keycap>šipkou nahoru</keycap> a <keycap>šipkou dolů</keycap>, pro -větší skoky lze využít klávesy <keycap>Page Up</keycap> a <keycap>Page -Down</keycap>. Také můžete stisknout nějaké písmeno, čímž skočíte na -první položku začínající tímto písmenem. <keycap>Mezerník</keycap> -slouží pro vybírání/odebírání položek ze zaškrtávacích tlačítek. -Volby se potvrzují klávesou &enterkey;. - -</para><para> - -Některé dialogy mohou obsahovat podrobnější nápovědu, což je -indikováno ve spodním řádku obrazovky textem -<quote><keycap>F1</keycap> nápověda</quote>. - -</para><para arch="s390"> - -Protože S/390 nepodporuje virtuální konzoly, musíte si logovací -soubory (viz dále) prohlížet ve druhé (nebo i třetí) ssh seanci. - -</para><para> - -Chybové hlášky jsou přesměrovány na čtvrtou konzolu (známou jako -<userinput>tty4</userinput>). Do této konzoly se můžete přepnout -klávesami -<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F4</keycap></keycombo> -(držte levou klávesu <keycap>Alt</keycap> a stiskněte funkční klávesu -<keycap>F4</keycap>). Zpět do instalačního programu se vrátíte stiskem -<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F1</keycap></keycombo>. - -</para><para> - -Hlášky ze třetí konzoly se také ukládají do souboru -<filename>/var/log/syslog</filename>. Po instalaci jej naleznete -v novém systému pod jménem -<filename>/var/log/installer/syslog</filename>. Další hlášky -instalace můžete najít v adresáři <filename>/var/log/</filename>, nebo -po instalaci ve <filename>/var/log/installer/</filename>. - -</para> - - <sect2 id="gtk-using"> - <title>Používání grafického instalátoru</title> -<para> - -Grafický instalátor pracuje úplně stejně jako instalátor textový -a tedy můžete pro instalaci plně využít informací sepsaných ve zbytku -příručky. - -</para><para> - -Preferujete-li ovládání pomocí klávesnice, měli byste vědět dvě -věci. Pro rozbalení/sbalení seznamu (např. při výběru kontinentů -a zemí) můžete použít klávesy <keycap>+</keycap> a <keycap>-</keycap>. -U otázek, kde můžete vybrat více než jednu možnost (např. výběr úloh), -musíte pro pokračování dále nejprve přeskákat tabulátorem na tlačítko -&BTN-CONT; a poté stisknout &enterkey;. Pokud byste stiskli &enterkey; -rovnou, změnili byste výběr položky, ale na tlačítko &BTN-CONT; by to -nemělo žádný vliv. - -</para><para> - -Pokud dialog obsahuje další nápovědu, zobrazí se tlačítko -<guibutton>Nápověda</guibutton>. Kromě aktivování tlačítka (myší nebo -klávesnicí) můžete nápovědu vyvolat také klávesou <keycap>F1</keycap>. - -</para><para> - -Pro přepnutí do jiné konzoly musíte kromě <keycap>Levého Altu</keycap> -a funkční klávesy stisknout i klávesu <keycap>Ctrl</keycap>, stejně -jako v systému X Window. Například pro přepnutí do druhého virtuálního -terminálu (kde běží ladicí shell) byste použili: -<keycombo> <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Levý Alt</keycap> -<keycap>F2</keycap> </keycombo>. Grafická instalace běží na pátém -virtuálním terminálu, takže pro přepnutí zpět můžete použít klávesovou -kombinaci <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> -<keycap>F2</keycap> </keycombo>. - -</para> - </sect2> - </sect1> - - <sect1 id="modules-list"><title>Úvod do komponent</title> -<para> - -V následujícím seznamu komponent instalačního programu je uveden -pouze stručný popis komponenty. Detaily použití konkrétní komponenty -jsou v <xref linkend="module-details"/>. - -</para> - -<variablelist> -<varlistentry> - -<term>main-menu</term><listitem><para> - -Zobrazuje seznam komponent, které můžete spustit. Hlavní menu -má prioritu <quote>normální</quote>, takže se nezobrazí při -<quote>vysoké</quote> (přednastaveno) nebo <quote>kritické</quote> -prioritě. Pokud se vyskytne problém, který vyžaduje zásah uživatele, -je priorita otázek dočasně snížena a objeví se menu, ve kterém můžete -problém odstranit. - -</para><para> - -Zpět do menu se můžete dostat opakovaným stiskem tlačítka -&BTN-GOBACK;. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>localechooser</term><listitem><para> - -Umožní uživateli výběr jazyka, země a národního prostředí, které se -použijí jak během instalace, tak v novém systému. Za předpokladu, že -je překlad kompletní, bude instalační program zobrazovat zprávy ve -vybraném jazyce. Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>console-setup</term><listitem><para> - -Zobrazí seznam klávesnic, ze kterých si můžete vybrat nejvhodnější -model odpovídající připojené klávesnici. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>hw-detect</term><listitem><para> - -Automaticky rozpozná většinu zařízení připojených k počítači (síťové -karty, pevné disky, PCMCIA). - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>cdrom-detect</term><listitem><para> - -Vyhledá a připojí instalační CD &debian;u. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>netcfg</term><listitem><para> - -Nastaví síťová připojení, aby se mohl zbytek systému instalovat ze -sítě. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>iso-scan</term><listitem><para> - -Hledá souborové systémy ISO-9660, které se nachází na pevném disku -v podobě ISO obrazů. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>choose-mirror</term><listitem><para> - -Předloží seznam zrcadel s debianími archivy, ze kterého si můžete -vybrat, odkud se balíky stáhnou. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>cdrom-checker</term><listitem><para> - -Zkontroluje integritu CD-ROM. Takto si můžete ověřit, že instalační -CD-ROM nejsou poškozená. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>lowmem</term><listitem><para> - -Lowmem se snaží rozpoznat systémy s malou operační pamětí a poté se -v určitých okamžicích snaží z paměti odstranit nepotřebné části -&d-i;u. Poznamenejme, že to provádí na úkor funkčnosti instalačního -programu. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>anna</term><listitem><para> - -Anna's Not Nearly APT, tedy v češtině Anna není ani zdaleka jako APT, -instaluje stažené balíky. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>user-setup</term><listitem><para> - -Nastaví heslo uživatele root a vytvoří neprivilegovaného uživatele pro -běžnou práci. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>clock-setup</term><listitem><para> - -Aktualizuje systémové hodiny a určí, zda jsou nastaveny na univerzální -koordinovaný čas. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>tzsetup</term><listitem><para> - -Podle dříve zvolené kombinace jazyk/země nastaví časové pásmo. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>partman</term><listitem><para> - -Umožní vám rozdělit disky připojené k systému, vytvořit souborové -systémy na vybraných oblastech a svázat je s přípojnými body. Součástí -programu je i možnost automatického rozdělení disku, nebo podpora pro -LVM. Partman je nyní v &debian;u upřednostňovaným dělicím programem. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>partitioner</term><listitem><para> - -Umožní vám rozdělit disky připojené k systému. Pro dělení se -vybere program dle architektury vašeho počítače. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>partconf</term><listitem><para> - -Zobrazí seznam oblastí a podle vašich pokynů na nich vytvoří -souborové systémy. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>lvmcfg</term><listitem><para> - -Pomůže s nastavením <firstterm>LVM</firstterm> (Logical Volume -Manager, tedy česky manažer logických svazků). - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>mdcfg</term><listitem><para> - -Umožní vám nastavit softwarový <firstterm>RAID</firstterm> (Redundant -Array of Inexpensive Disks). Tento softwarový RAID bývá obvykle lepší -než levné (pseudohardwarové) RAID řadiče na novějších základních -deskách. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>base-installer</term><listitem><para> - -Nainstaluje základní množinu balíků, které jsou potřeba pro -samostatný běh &debian;u. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>apt-setup</term><listitem><para> - -Nastaví apt, což se většinou děje automaticky na základě média, ze -kterého je spuštěn instalační systém. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>pkgsel</term><listitem><para> - -Umožní vybrat a nainstalovat dodatečný software pomocí nástroje -<classname>tasksel</classname>. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>os-prober</term><listitem><para> - -Umí rozpoznat operační systémy nainstalované na počítači. Tuto -informaci pak předá následující komponentě (bootloader-installer), -která vám může nabídnout možnost přidat objevené operační systémy do -startovacího menu zavaděče. Takto si můžete při startu počítače -vybrat, který operační systém chcete zavést. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>bootloader-installer</term><listitem><para> - -Nainstaluje na disk některý z dostupných zavaděčů. Tento krok je -důležitý, protože bez něj byste museli &debian; zavádět z diskety nebo -CD-ROM. Mnoho zavaděčů vám při startu nabídne možnost zavést i jiné -operační systémy. - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>shell</term><listitem><para> - -Umožní vám spustit shell (buď z menu, nebo na druhé konzoli). - -</para></listitem> -</varlistentry> -<varlistentry> - -<term>save-logs</term><listitem><para> - -Umí na disketu, síť, pevný disk nebo jiné médium uložit informace, -které se vám mohou hodit při analyzování případného problému. - -</para></listitem> -</varlistentry> - -</variablelist> - - </sect1> - -&using-d-i-components.xml; -&loading-firmware.xml; - -</chapter> diff --git a/cs/welcome/about-copyright.xml b/cs/welcome/about-copyright.xml deleted file mode 100644 index c03053ab9..000000000 --- a/cs/welcome/about-copyright.xml +++ /dev/null @@ -1,86 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 67991 --> - - <sect1> -<title>O licenčních ujednáních</title> - -<para> - -Licenční podmínky většiny programů opravňují k používání programu -pouze na jednom počítači. &debian-gnu; taková omezení nemá. Budeme -rádi, pokud ho nainstalujete na další počítače ve škole či zaměstnání, -zapůjčíte známým a pomůžete jim s instalací. Můžete dokonce vyrobit -tisíce kopií a <emphasis>prodávat</emphasis> je. Stačí dodržet jistá -pravidla. To všechno je možné díky tomu, že &debian; je založen na -<emphasis>svobodném softwaru</emphasis>. - -</para><para> - -Slovo <emphasis>svobodný</emphasis> neznamená, že software postrádá -copyright, nebo že se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, že licence -jednotlivých programů nevyžadují poplatek za právo program -kopírovat. Kdokoli může program rozšířit, přizpůsobit, pozměnit -a výsledné dílo šířit dál. - -<note><para> - -Poznamenejme, že jako pragmatický ústupek svým uživatelům, balíčkují -debianí vývojáři i software, který nesplňuje naši definici svobodného -software. Tyto balíky nejsou součástí oficiální distribuce a jsou -dostupné pouze v částech debianích zrcadel nazvaných -<userinput>contrib</userinput> a <userinput>non-free</userinput>, -případně na CD/DVD vyráběných třetími stranami. -Obsah a struktura zrcadel jsou popsány v -<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> pod -názvem <quote>The Debian FTP archives</quote>. - -</para></note> - -</para><para> - -Hodně programů v systému je licencovaných podle -<emphasis>GNU</emphasis> <emphasis>General Public License</emphasis> -(obecná veřejná licence) neboli krátce <emphasis>GPL</emphasis>. -Licence GPL vyžaduje, abyste kdykoliv, když distribuujete -kopii programu, zajistili dostupnost <emphasis>zdrojových -kódů</emphasis> programu; to zaručuje, že vy, jakožto uživatelé, -můžete dále modifikovat kód a přizpůsobit si software svým potřebám. -Proto jsou ke všem takovým programům v systému &debian; dostupné -i zdrojové kódy.<footnote> - -<para> - -Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové -balíky, podívejte se do -<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> na část -<quote>Basics of the Debian Package Management System</quote>. - -</para> -</footnote> - -</para><para> - -Některé programy v &debian;u používají i jiná licenční ujednání. -Autorská práva a licenční ujednání ke každému balíku lze nalézt -v souboru -<filename>/usr/share/doc/<replaceable>jméno-balíku</replaceable>/copyright -</filename>. - -</para><para> - -Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co &debian; -pokládá za svobodný software, podívejte se na -<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink>. - -</para><para> - -Nejdůležitější právní poznámka je, že tento software je bez -<emphasis>jakékoliv záruky</emphasis>. Programátoři, kteří vytvořili -tento software, to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, -že software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, -jelikož se jedná o svobodný software, můžete jej měnit tak, -aby odpovídal vašim potřebám — a využívat kódu ostatních, -kteří stejným způsobem rozšiřují tento software. - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/welcome/doc-organization.xml b/cs/welcome/doc-organization.xml deleted file mode 100644 index 53d68fd3b..000000000 --- a/cs/welcome/doc-organization.xml +++ /dev/null @@ -1,116 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70787 --> - - <sect1 id="doc-organization"> - <title>Organizace příručky</title> - -<para> - -Tato příručka si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové -uživatele &debian;u a od čtenáře neočekává žádné speciální znalosti -a zkušenosti. Předpokládá však, že máte obecnou představu o tom, -jak funguje váš hardware. - -</para><para> - -Také uživatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé -informace jako např. velikost minimální instalace, -detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem -&debian;u apod. -Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit. - -</para><para> - -Obecně lze říct, že je tento dokument pojat přímočaře a provede -vás instalačním procesem krok za krokem. -Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly, -které se jimi zabývají. - -<orderedlist> -<listitem><para> - -Zjištění, zda-li vaše hardwarová konfigurace umožňuje instalaci systému, -viz <xref linkend="hardware-req"/>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející -instalaci systému, viz <xref linkend="preparing"/>. -Jestliže se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními -systémy, budete možná muset pro &debian; vytvořit místo na diskovou -oblast. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, -viz <xref linkend="install-methods"/>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<xref linkend="boot-installer"/> popisuje zavedení instalačního systému. -Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému -selže. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Samotnou instalací vás provede <xref linkend="d-i-intro"/>. To -zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě, -aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru -poskytujícího &debian; (pokud tedy neinstalujete z CD/DVD), rozdělení -disku, instalaci základního systému a výběr a instalaci úloh. -(Technickými detaily pro nastavení diskových oblastí se zabývá <xref -linkend="partitioning"/>.) - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Zavedení nově nainstalovaného systému, viz <xref linkend="boot-new"/>. - -</para></listitem> -</orderedlist> - -</para><para> - -Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst -<xref linkend="post-install"/>. Tato kapitola vysvětluje, kam se -máte podívat po dalších informacích o Unixu a &debian;u a jak -aktualizovat jádro systému. - -<!-- - Pokud si chcete vytvořit vlastní -instalační systém, podívejte se na -<xref linkend="boot-floppy-techinfo"/>. ---> -</para><para> - -Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, -obsahuje <xref linkend="administrivia"/>. - -</para> - </sect1> - - <sect1 condition="FIXME"> - <title>Vaše pomoc je vítaná</title> - -<para> - -Oceníme jakoukoliv pomoc, návrhy na zlepšení a hlavně opravy. -Pracovní verze dokumentu jsou k dispozici na adrese -<ulink url="&url-d-i-dillon-manual;"></ulink>, kde najdete seznam všech -architektur a jazyků, pro které je tato příručka dostupná. - -</para><para> - -Volně přístupné jsou samozřejmě i zdrojové kódy této příručky — -pokud chcete k manuálu přispět, přečtěte si část <xref -linkend="administrivia"/>. Vítáme návrhy, poznámky, opravy -a samozřejmě hlášení o chybách. (Hlášení o chybě přiřaďte balíku -<classname>installation-guide</classname>, ale nejprve zkontrolujte v databázi, zda již byl tento -problém hlášen). - -</para> - </sect1> diff --git a/cs/welcome/getting-newest-doc.xml b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml deleted file mode 100644 index 2805e1484..000000000 --- a/cs/welcome/getting-newest-doc.xml +++ /dev/null @@ -1,20 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64829 --> - - <sect1 id="getting-newest-doc"> - <title>Získání nejnovější verze této příručky</title> - -<para> - -Tato příručka je živý dokument — stále se mění, aktualizuje a -zlepšuje. -Nejčerstvější informace o systému &debian-gnu; verze &release;, které se -objevily až po oficiálním vydání, můžete najít na -<ulink url="&url-release-area;">stránkách pro &debian; &release;</ulink>. -Aktualizovaná verze této příručky je rovněž k dispozici na -<ulink url="&url-install-manual;">stránkách oficiálního instalačního -manuálu</ulink>. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/welcome/getting-newest-inst.xml b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml deleted file mode 100644 index 92d438372..000000000 --- a/cs/welcome/getting-newest-inst.xml +++ /dev/null @@ -1,24 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="getting-newest-inst"> - <title>Získání &debian;u</title> - -<para> - -Informace o stažení systému &debian-gnu; z Internetu nebo seznam -míst dodávajících oficiální CD s &debian;em můžete nalézt na -<ulink url="&url-debian-distrib;">distribuční stránce</ulink>. -<ulink url="&url-debian-mirrors;">Seznam zrcadel &debian;u</ulink> -obsahuje kompletní seznam oficiálních -serverů, ze kterých si můžete &debian; stáhnout. - -</para><para> - -Aktualizace &debian;u je velmi jednoduchá, protože systém je navržený -tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. S prvotním nastavením -systému pro budoucí aktualizace vám pomůže instalační program. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/welcome/welcome.xml b/cs/welcome/welcome.xml deleted file mode 100644 index b55c43a54..000000000 --- a/cs/welcome/welcome.xml +++ /dev/null @@ -1,23 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - -<chapter id="welcome"><title>Vítejte v &debian;u</title> -<para> - -V této kapitole se stručně seznámíte s historií projektu &debian; a s -distribucí &debian-gnu;. Pokud jste nedočkaví a chcete přejít -rovnou k instalaci, přeskočte klidně na následující kapitolu. - -</para> - -&what-is-debian.xml; -&what-is-linux.xml; -&what-is-debian-linux.xml; -&what-is-debian-kfreebsd.xml; -&what-is-debian-hurd.xml; -&getting-newest-inst.xml; -&getting-newest-doc.xml; -&doc-organization.xml; -&about-copyright.xml; - -</chapter> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml deleted file mode 100644 index 7668978bd..000000000 --- a/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml +++ /dev/null @@ -1,30 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="what-is-debian-hurd" condition="unofficial-build"> - <title>Co je &debian; GNU/Hurd?</title> - -<para> - -&debian; GNU/Hurd je systém &debian; GNU používající jádro GNU Hurd. -Oproti monolitickým jádrům je Hurd sada serverů běžících nad -mikrojádrem GNU Mach. Momentálně je tento systém stále ve -vývoji a nehodí se pro každodenní použití, ačkoliv základní systém je -již téměř dokončen. - -</para><para> - -Hurd je zatím vyvíjen pouze pro architekturu i386 a s vývojem pro -další architektury se počítá později, až systém více vyspěje. - -</para><para> - -Pokud jste zvídaví a chcete se o systému &debian; GNU/Hurd dozvědět -více, podívejte se na <ulink url="http://www.debian.org/ports/hurd/"> -stránky projektu Debian GNU/Hurd</ulink> -a přihlaste se do diskusního klubu -<email>debian-hurd@lists.debian.org</email>. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-kfreebsd.xml b/cs/welcome/what-is-debian-kfreebsd.xml deleted file mode 100644 index a83ef9f69..000000000 --- a/cs/welcome/what-is-debian-kfreebsd.xml +++ /dev/null @@ -1,28 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70739 --> - -<!-- conditionalised because the kfreebsd port is not an official debian -release --> - <sect1 id="what-is-debian-kfreebsd" condition="unofficial-build"> - <title>Co je &debian; GNU/kFreeBSD?</title> - -<para> - -&debian; GNU/kFreeBSD je systém &debian; GNU používající jádro kFreeBSD. - -</para><para> - -Tento port &debian;u je nyní vyvíjen pouze na architekturách i386 -a amd64, ale je možný port i na jiné architektury. - -</para><para> - -Pokud se chcete o systému &debian; GNU/kFreeBSD dozvědět -více, podívejte se na <ulink url="http://www.debian.org/ports/kfreebsd-gnu/"> -stránky projektu Debian GNU/kFreeBSD</ulink> -a přihlaste se do diskusního klubu -<email>debian-bsd@lists.debian.org</email>. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml deleted file mode 100644 index 627ce2db0..000000000 --- a/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml +++ /dev/null @@ -1,78 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> - - <sect1 id="what-is-debian-linux"> - <title>Co je &debian; GNU/Linux?</title> -<para> - -Kombinace filosofie a metodologie &debian;u spolu s nástroji GNU, -jádrem Linux a dalším svobodným softwarem vyústila do unikátní -softwarové distribuce, která je známá pod názvem &debian; GNU/Linux. -Distribuci &debian; tvoří množství softwarových -<emphasis>balíků</emphasis>. Jednotlivé balíky sestávají ze -spustitelných souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních -souborů. Každý balík má svého <emphasis>správce</emphasis>, který za -něj zodpovídá (udržuje balík aktuální, sleduje hlášení o chybách a -komunikuje s autorem, jehož software balíčkuje). -Díky poměrně velké základně uživatelů v kombinaci se systémem -hlášení chyb bývají problémy v balících nalezeny a odstraněny velice -rychle. - -</para><para> - -&debian; je obzvláště populární mezi pokročilými uživateli, kteří si -cení jeho stabilitu, technickou preciznost a přizpůsobitelnost. -Systém může vystupovat v různých rolích — od minimalistického -firewallu přes vědeckou pracovní stanici až po vysoce výkonný síťový -server. -Během vývoje distribuce vzniklo mnoho průkopnických myšlenek, které -jsou dnes považovány za zcela samozřejmé. - -</para><para> - -&debian; byl například první linuxovou distribucí, která obsahovala -systém pro správu balíků, čímž se stala instalace programů triviální -záležitostí. &debian; byl také první linuxovou distribucí, kterou jste -mohli aktualizovat bez přeinstalování celého systému. - -</para><para> - -I dnes si &debian; zachovává některé unikátní vlastnosti. Například jeho -vývojový proces je ukázkou toho, že model otevřeného vývoje může -fungovat i pro tak rozsáhlý projekt, jako je vývoj a údržba -kompletního operačního systému. - -</para><para> - -Vlastnost, kterou se &debian; nejvíc odlišuje od ostatních linuxových -distribucí, je jeho systém pro správu balíků. -Tento soubor nástrojů dává administrátorovi systému &debian; úplnou -kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá. Umožňuje mu -například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak označení -balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je možné -upozornit systém na vlastní přeložené balíky a určit, jaké -jsou závislosti mezi nimi a oficiálními balíky. - -</para><para> - -Aby byl váš systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými -programy, debianí servery automaticky ověřují, že balíky přicházejí do -distribuce od jejich skutečných správců. &debian;í vývojáři rovněž -usilují o to, aby byly programy nakonfigurovány bezpečně již při -standardním nastavení. -Jestliže se u distribuovaných balíků vyskytnou bezpečnostní problémy, -jsou záhy k dispozici jejich opravy, které si můžete pomocí -jednoduchých aktualizačních nástrojů automaticky stahovat a instalovat -přes Internet. - -</para><para> - -Pokud chcete získat podporu pro svůj systém s &debian; GNU/Linuxem, nebo -jen chcete komunikovat s vývojáři distribuce, můžete tak učinit pomocí -více jak &num-of-debian-maillists; diskusních klubů, které &debian; spravuje. -Pro přihlášení do některého z nich stačí vyplnit formulář na -<ulink url="&url-debian-lists-subscribe;">přihlašovací stránce</ulink>. - -</para> - - </sect1> diff --git a/cs/welcome/what-is-debian.xml b/cs/welcome/what-is-debian.xml deleted file mode 100644 index 37554c75e..000000000 --- a/cs/welcome/what-is-debian.xml +++ /dev/null @@ -1,109 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 45347 --> - - <sect1 id="what-is-debian"> - <title>Co je Debian?</title> -<para> - -Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vývoji -svobodného softwaru a šíření myšlenek Free Software Foundation. -Debian vznikl v roce 1993, když se Ian Murdock rozhodl vytvořit -kompletní a jednotnou softwarovou distribuci založenou na -relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu -softwarovým vývojářům, kteří by chtěli k projektu přispívat. -Relativně malá skupina zasvěcených nadšenců, původně financovaná -<ulink url="&url-fsf;">Free Software Foundation</ulink> -a ovlivněna filosofií <ulink url="&url-gnu-intro;">GNU</ulink>, -se během let rozrostla do organizace sestávající z asi -&num-of-debian-developers; <firstterm>vývojářů</firstterm>. - -</para><para> - -Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících správu -služeb <ulink url="&url-debian-home;">WWW</ulink> -a <ulink url="&url-debian-ftp;">FTP</ulink>, vytváření grafického -designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace -a samozřejmě správu softwarových balíků. - -</para><para> - -V zájmu sdělování své filosofie a přilákání vývojářů, kteří věří tomu, -co Debian reprezentuje, jsme publikovali množství dokumentů, které -vysvětlují naše hodnoty a slouží jako návody těm, kteří se chtějí stát -debianími vývojáři. - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Novým <ulink url="&url-new-maintainer;">vývojářem</ulink> -se může stát kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z -<ulink url="&url-social-contract;">Debian Social Contract</ulink>. -Každý vývojář může k distribuci připojit další softwarový -balík za předpokladu, že program je podle našich kritérií volně -šiřitelný a balík splňuje naše standardy kvality. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Dokument -<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink> je -jasný a výstižný souhrn -kritérií, která Debian klade na svobodný software. Tento dokument má -ve světě svobodného softwaru velký vliv a je základem pro -<ulink url="&url-osd;">The Open Source Definition</ulink>. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsažené v -<ulink url="&url-debian-policy;">Debian Policy -Manual</ulink>. Dokument určuje podmínky, které musí -splňovat každý balík v naší distribuci. - -</para></listitem> -</itemizedlist> -</para><para> - -Vývojáři Debianu jsou rovněž zainteresováni v řadě dalších projektů, -z nichž některé úzce souvisí přímo s Debianem, jiné se dotýkají celé -linuxové komunity. Například: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Přispívání do -<ulink url="&url-lsb-org;">Linux Standard Base</ulink> -(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému -GNU/Linuxu, což umožní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran -vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat -v Linuxu obecně a ne jen v konkrétních vybraných distribucích. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Projekt <ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy -Standard</ulink> -(FHS) se snaží standardizovat umístění souborů v linuxovém systému. -Softwaroví vývojáři se tak budou moci plně koncentrovat na vývoj -svých programů a nebudou se muset dále starat o to, zda jejich -balík bude fungovat na jiné distribuci GNU/Linuxu. - -</para></listitem> -<listitem><para> - -<ulink url="&url-debian-jr;">Debian Jr.</ulink> -je interní projekt Debianu zaměřený především na naše nejmenší -uživatele. - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na -<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>. - -</para> - - </sect1> - diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml deleted file mode 100644 index fdd0cf4bf..000000000 --- a/cs/welcome/what-is-linux.xml +++ /dev/null @@ -1,95 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69070 --> - - <sect1 id="what-is-linux"> - <title>Co je GNU/Linux?</title> -<para> - -Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné -umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy. - -</para><para> - -Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje -každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi -(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny, -přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy. -Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému -GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen -nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu -GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém, -preferujeme pro označení takovýchto systémů termín -<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>, -ale mají tím na mysli GNU/Linux.) - -</para><para> - -Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s -podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou -spuštěno několik programů (multitasking). -Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní -a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci. - -</para><para> - -Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, -když <ulink url="&url-fsf;">Free Software Foundation</ulink> -zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného -GNU. - -</para><para> - -<ulink url="&url-gnu;">Projekt GNU</ulink> vytvořil úplnou sadu -svobodných softwarových nástrojů -použitelných s operačním systémem Unix™ a systémy Unixu -podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli -provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování -nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné -programování a překlad programů. - -</para><para> - -Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců, -největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF), -která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale -také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by -se Linux nikdy nerozšířil. - -</para><para> - -První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se -objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student -Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink -url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>). - -</para><para> - -Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a -Linus koordinuje vývoj za pomoci několika správců jednotlivých -podsystémů. Jádro Linux má své vlastní -<ulink url="&url-kernel-org;">webové stránky</ulink>. Informace o -konferenci <userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce -<ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list -FAQ</ulink>. - -</para><para> - -Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software -— například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových -interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to -právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních -systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo -grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit. - -</para><para> - -Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší -bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji -rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou -se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími -uživateli. - -</para> - - </sect1> - |