diff options
Diffstat (limited to 'cs/preparing/bios-setup/arm.xml')
-rw-r--r-- | cs/preparing/bios-setup/arm.xml | 147 |
1 files changed, 0 insertions, 147 deletions
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/arm.xml b/cs/preparing/bios-setup/arm.xml deleted file mode 100644 index 2e3c04fb1..000000000 --- a/cs/preparing/bios-setup/arm.xml +++ /dev/null @@ -1,147 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70879 --> - - <sect2 arch="arm64" id="boot-dev-select-arm64"> - <title>Výběr zaváděcícho zařízení</title> -<para> - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm" id="arm-firmware-overview"> - <title>ARM firmware</title> -<para> - -Jak jsme již zmínili dříve, na systémech ARM bohužel neexistuje -standard pro systémový firmware a proto se různé systémy, které -nominálně používají stejný firmware, mohou chovat zcela odlišně. - -To pramení z faktu, že se ARM architektura používá hlavně v embeded -zařízeních, pro které výrobci vytváří vlastní upravené firmwary -a přidávají záplaty pro konkrétní zařízení. Výrobci bohužel často -zapomenou zaslat své úpravy zpět vývojářům původního firmwaru, takže -se jejich změny neobjeví v novějších verzích daného firmwaru. - -</para><para> - -Výsledkem je, že i nové systémy často používají firmware, který je -založený na nějaké prehistorické verzi firmwaru, kterou si výrobce -kdysi upravil, přičemž vývoj původního firmwaru mezitím pokračoval -a nyní nabízí nové vlastnosti, nebo v některých ohledech jiné chování. -Výrobci upravených firmwarů navíc nepojmenovávají integrovaná zařízení -konzistentně, takže i když se jedná o stejný základní firmware, je na -platformě ARM téměř nemožné poskytnout obecně platné informace. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="armhf-uboot-images"> - <title>Obrazy U-Bootu poskytované &debian;em</title> -<para> - -Na &armmp-uboot-img; poskytuje &debian; obrazy U-Bootu pro nejrůznější -armhf systémy, které umí nahrát U-Boot z SD karty. U-Boot je nabízen -ve dvou variantách: surové komponenty U-Bootu a předpřipravený obraz -pro jednoduché zapsání na SD kartu. Surové komponenty jsou zamýšleny -pro pokročilé uživatele, doporučenou cestou jsou předpřipravené obrazy -pro SD karty. Obrazy se jmenují -<literal><systém>.sdcard.img.gz</literal> a na SD kartu se dají -zapsat například tímto příkazem: - -<informalexample><screen> -<userinput>zcat <replaceable><systém></replaceable>.sdcard.img.gz > /dev/<replaceable>SD_KARTA</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Jako vždy, zkontrolujte si, zda zapisujete na správné zařízení, -protože tím smažete veškerý obsah daného zařízení! - -</para><para> - -Pokud pro svůj systém naleznete obraz U-Bootu jak u &debian;u, tak -u výrobce systému, doporučujeme použít verzi z &debian;u, jelikož tato -bývá novější a mívá více vlastností. - -</para> - </sect2> - - - <sect2 arch="arm" id="uboot-macsetting"> - <title>Nastavení ethernetové MAC adresy v U-Bootu</title> -<para> - -MAC adresa každého ethernetového rozhraní by měla být celosvětově -unikátní, resp. musí být unikátní minimálně v rámci dané ethernetové -broadcastovací domény. Výrobce si pro sebe obvykle alokuje blok MAC -adres z centrálně spravované zásoby (za což zaplatí nějaký poplatek) -a pak příslušně nakonfiguruje každé vyrobené zařízení tak, aby mělo -unikátní adresu. - -</para><para> - -V případě vývojářských desek se chce někdy výrobce vyhnout placení -poplatků a proto unikátní MAC adresu na ethernetové zařízení -nenastaví. V takových případech musí MAC adresu nastavit uživatel. -Některé ovladače síťových karet, když zjistí, že MAC adresa není -přiřazena, vygenerují náhodnou MAC adresu, která se může při každém -restartu měnit. Pro uživatele to pak vypadá, že síťování v zásadě -funguje, ale některé služby nemusí být zrovna spolehlivé, jako třeba -přiřazování semi-statických IP adres pomocí DHCP na základě MAC adresy. - -</para><para> - -Aby se předešlo konfliktům se stávajícími, oficiálně přiřazenými MAC -adresami, existuje blok adres, které je rezervován pro takzvaně -<quote>místně spravované</quote> adresy. Blok je definován hodnotou -dvou konkrétních bitů v prvním bajtu adresy. V praxi to znamená, že se -jako lokálně spravovaná adresa dá použít například libovolná adresa -začínající hexadecimálním <literal>ca</literal> (jako třeba -<literal>ca:ff:ee:12:34:56</literal>. - -</para><para> - -Na systémech používajících jako firmware U-Boot je ethernetová MAC -adresa umístěna v proměnné prostředí <literal>ethaddr</literal>. -Adresu můžete zkontrolovat v promptu U-Bootu příkazem -<command>printenv ethaddr</command> a nastavit příkazem -<command>setenv ethaddr <replaceable>ca:ff:ee:12:34:56</replaceable></command>. -Po nastavení proměnné můžete hodnotu trvale uložit příkazem -<command>saveenv</command>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm" id="uboot-relocation-issues"> - <title>Problémy s přesunem jádra/initrd/stromu zařízení v U-Bootu</title> -<para> - -Na některých systémech se starší verzí U-Bootu se mohou objevit -problémy s korektním přesunem linuxového jádra, úvodního ramdisku -a binárky se stromem zařízení během zavádění. Projevuje se to tak, že -U-Boot vypíše hlášku -<computeroutput>Starting kernel ...</computeroutput>, ale systém -dál zamrzne bez jakéhokoliv výstupu. Problém byl vyřešen v novějších -verzích U-Bootu, tj. od verze v2014.07 dále. - -</para><para> - -Problém se může projevit i v případě, že systém původně používal verzi -U-Bootu starší než v2014.07 a teprv následně byl aktualizován. -Aktualizace U-Bootu totiž obvykle nemění stávající proměnné prostředí -a oprava problému vyžaduje, aby se nastavila nová proměnná prostředí -<literal>bootm_size</literal>, což U-Boot provádí automaticky pouze -u nových instalací v čistém prostředí. Ručně tuto novou proměnnou -nastavíte v promptu U-Bootu příkazem -<command>env default bootm_size; saveenv</command>. - -</para><para> - -Jinou možností, jak obejít problém s přesunem, je v promptu U-Bootu -spustit příkaz - -<command>setenv fdt_high ffffffff; setenv initrd_high 0xffffffff; saveenv</command>, - -kterým zcela zakážete přesun úvodního ramdisku a binárky se stromem -zařízení. - -</para> - </sect2> |